Souhrnný přehled

Posouzení dopadů nařízení, kterým se stanoví požadavky na ekodesign světelných zdrojů a samostatných předřadných přístrojů a zrušují nařízení (ES) č. 244/2009, (ES) č. 245/2009 a (EU) č. 1194/2012 1 , a nařízení, kterým se stanoví označování energetickými štítky pro světelné zdroje a zrušuje nařízení (EU) č. 874/2012 2

A. Potřeba opatření

Proč? Jaký problém se řeší?

Světelnětechnické výrobky patří i nadále mezi výrobky, které spotřebovávají nejvíce elektřiny v Evropské unii (zhruba 12 % veškeré hrubé výroby elektřiny v EU-28). Očekávalo se, že úspory elektrické energie díky stávajícím požadavkům dosáhnou v roce 2020 výše 110 TWh, ale podle posledních odhadů budou omezeny na 70 TWh. Podle hodnocení, z něhož vychází posouzení dopadů, se očekávaných úspor možná nedosáhne kvůli:

1)zastaralým požadavkům na energetickou účinnost;

2)zatěžujícímu provádění a dozoru způsobeným:

a) složitými právními předpisy;

b) nejasnou a nejednoznačnou oblastí působnosti a výjimkami;

c) příliš mnoha parametry, které mají orgány dozoru nad trhem ověřovat, a příliš drahými a dlouhými požadovanými ověřovacími zkouškami;

3)nedávnému výskytu „plně integrovaných svítidel“ na trhu (ze kterých nelze světelný zdroj vyjmout za účelem ověření): není jasné, zda tyto světelnětechnické výrobky spadají do působnosti stávajících právních předpisů, a nejasnost panuje také ohledně pravidel pro ověření souladu. Hrozí, že úspory energie u těchto výrobků nebudou dostatečné.

Čeho by měla tato iniciativa dosáhnout?

Aktualizované požadavky na energetickou účinnost a aktualizovaný energetický štítek zvýší konkurenceschopnost průmyslu EU, zlepší komunikaci směrem ke spotřebitelům o účinných výrobcích a povede k dalším úsporám energie.

Zjednodušené právní předpisy, nově vymezená oblast působnosti, jasnější výjimky a zjednodušené zkoušky odstraní potenciální mezery, čímž vytvoří rovné podmínky pro průmysl a usnadní dodržování souladu i vymáhání.

Jakou přidanou hodnotu budou mít tato opatření na úrovni EU? 

Existuje jasná přidaná hodnota spočívající v požadavku minimálních úrovní energetické účinnosti a energetického štítku na úrovni EU.

Bez harmonizovaných požadavků na úrovni EU by členské státy byly motivovány, aby v rámci svých environmentálních a energetických politik stanovily vnitrostátní minimální požadavky na energetickou účinnost konkrétních výrobků. To by narušovalo volný pohyb výrobků. Před zavedením stávajících opatření v oblasti ekodesignu a označování energetickými štítky na úrovni EU tomu tak u mnoha výrobků bylo.



B. Řešení

Jaké legislativní a nelegislativní možnosti byly zvažovány? Je některá možnost upřednostňována? Proč? 

Byly zvažovány čtyři politické možnosti:

1.Základní scénář: žádná opatření.

2.Pouze energetický štítek (ELOnly): Možnost 2 nová metrika energetického štítku a mezní hodnoty jednotlivých tříd, nově vymezená působnost i výjimky a štítek se změněnou stupnicí A až G. Použitelné od září 2021. Právní předpisy o ekodesignu zůstávají nezměněné.

3.Energetický štítek a ekodesign v roce 2021 (ECOEL2021): Možnost 3 s doplněním revize právních předpisů o ekodesignu, s novou energetickou účinností a funkčními požadavky a nově vymezenou působností a výjimkami. Toto je upřednostňovaná možnost.

4.Energetický štítek a ekodesign v období 2021–2023 (ECOEL2tiers): Možnost 4 s využitím požadavků na lineární zářivky T8 odložená na září 2023.

Kdo podporuje kterou možnost? 

Zúčastněné subjekty podporují přezkum požadavků jak pro energetický štítek, tak pro ekodesign světelnětechnických výrobků. Přezkum energetického štítku sám o sobě neovlivní důležité části trhu, podle výsledků posouzení dopadů by došlo ke ztrátě potenciálních úspor a ztrátě konkurenceschopnosti kvůli dumpingu.

Zúčastněné subjekty podporují posílení využívání LED dobré kvality, zjednodušení právních předpisů, revizi působnosti a další vyjasnění výjimek.

Načasování postupného vyřazení zářivek T8 je nejcitlivějším bodem, neboť některé zúčastněné subjekty (část průmyslu a menší část členských států) zpochybňují, že v září 2021 budou dostupné náhrady LED pro všechna použití zářivek T8, a podporují postupné vyřazení o několik let později. Většina členských států podporuje brzké postupné vyřazení zářivek T8 společně se zacílenými výjimkami pro problematická odvětví. Nevládní organizace a sdružení spotřebitelů nesouhlasí s pozdním postupným vyřazením zářivek T8.

C. Dopady upřednostňované možnosti

Jaké jsou výhody upřednostňované možnosti (je-li nějaká doporučena, jinak uveďte výhody hlavních možností)? 

Do roku 2030, možnost 3 – ECOEL2021 bude mít tyto přínosy:

·další úspory energie odpovídající 41,9 TWh ročně a úspory emisí skleníkových plynů 14,3 milionu tun ekvivalentu CO2 ročně, tj. 2,88 % cíle Komise pro konečné úspory spotřeby energie v roce 2030 a 1,34 % cíle Komise pro úspory emisí skleníkových plynů v roce 2030;

·další úspory na ročních výdajích konečných uživatelů ve výši 7,7 miliardy EUR a obchodní příjmy navíc ve výši 1,1 miliardy EUR ročně;

·sladění s technickým pokrokem a globálními minimálními požadavky na energetickou účinnost v jiných ekonomikách;

·zajištění konkurenceschopnosti průmyslu EU a vedoucí úlohy jako výrobců vysoké kvality;

·ochrana evropských malých a středních podniků.

Jaké jsou náklady na upřednostňovanou možnost (je-li nějaká doporučena, jinak uveďte náklady na hlavní možnosti)? 

Náklady jsou odhadovány takto:

·Spotřebitelé: 1,1 miliardy EUR navíc v roce 2030 na pořizovací náklady (ale celkové výdaje včetně spotřeby energie se sníží o 7,7 miliardy);

·podniky provádějící instalaci: 0,2 miliardy EUR za snížené příjmy v roce 2030 (ale celkové obchodní příjmy se zvýší);

·dodavatelé: jednorázově 0,03 miliardy EUR za výměnu štítků v roce 2022;

·obchodníci: jednorázově 0,004 miliardy EUR za výměnu štítků v roce 2022.

Náklady pro obchodníky a dodavatele jsou důsledkem uplatňování nového rámcového nařízení o označování energetickými štítky.

Jaký bude dopad na podniky, včetně malých a středních podniků a mikropodniků?

Celkové úhrnné obchodní příjmy se zvýší, zvláště v průmyslu, velkoobchodu a maloobchodu a v údržbářských službách. V sektoru osvětlení asijští výrobci rychle rozšiřují svůj podíl na globálním trhu s využitím ceny jako své hlavní prodejní přednosti. Energetický štítek a požadavky na ekodesign hrají zásadní úlohu pro průmysl EU a umožňují, aby se odlišil na základě kvality a inovací.

Nová stupnice označování bude stimulovat průmyslovou inovaci s cílem vyvinout LED, které mohou dosáhnout nových nejvyšších tříd.

Výrobci svítidel, což jsou většinou evropské malé a střední podniky, budou mít užitek z ukončení energetického štítku speciálně vyhrazeného svítidlům, neboť se sníží administrativní zátěž.

Očekávají se významné dopady na vnitrostátní rozpočty a správní orgány?

Nedojde k jiným dopadům na vnitrostátní rozpočty a pro správní orgány kromě dopadů uvedených výše.

Očekávají se jiné významné dopady?

Ano, očekává se, že upřednostňovaná možnost bude mít pozitivní dopad na konkurenceschopnost a inovace v EU.

D. Návazná opatření

Kdy bude tato politika přezkoumána?

Součástí bude ustanovení o přezkumu po pěti letech od přijetí.

(1)

   Nařízení Komise (ES) č. 244/2009, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign nesměrových světelných zdrojů pro domácnost, Úř. věst. L 76/3, 24.3.2009, a změny nařízení Komise (ES) č. 859/2009 a (EU) 2015/1428; nařízení Komise (ES) č. 245/2009, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign zářivek bez integrovaného předřadníku, vysoce intenzivních výbojek a předřadníků a svítidel, jež mohou sloužit k provozu těchto zářivek a výbojek, Úř. věst. L 76/17, 24.3.2009, a změny nařízení Komise (ES) č. 347/2010 a (EU) 2015/1428; nařízení Komise (EU) č. 1194/2012, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign směrových světelných zdrojů, světelných zdrojů využívajících elektroluminiscenčních diod a souvisejících zařízení , Úř. věst. L 342/1, 14.12.2012, a změna nařízení Komise (EU) 2015/1428.

(2)

    Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 874/2012, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích elektrických světelných zdrojů a svítidel , Úř. věst. L 258/1, 26.9.2012, a změna nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 518/2014.