EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 24.10.2019
COM(2019) 483 final
2019/0235(NLE)
Návrh
NAŘÍZENÍ RADY,
kterým se pro rok 2020 stanoví rybolovná práva ve vodách Unie a rybolovná práva, jimiž disponují rybářská plavidla Unie v některých vodách mimo Unii, pro některé rybí populace a skupiny rybích populací
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
1.SOUVISLOSTI NÁVRHU
•Odůvodnění a cíle návrhu
Všechna nařízení o rybolovných právech musí omezovat odlov rybích populací na úrovně, které musí být v souladu s obecnými cíli společné rybářské politiky (SRP). V této souvislosti stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 o společné rybářské politice (dále jen „základní nařízení“) cíle pro každoroční návrhy na omezení odlovu a intenzity rybolovu, aby bylo zajištěno, že rybolov Unie je ekologicky, ekonomicky a sociálně udržitelný.
Stanovování rybolovných práv je jednoletý cyklus řízení (v případě hlubinných populací dvouletý). To však nepředstavuje překážku pro zavedení dlouhodobého postoje v oblasti řízení rybolovu. Evropský parlament a Rada přijaly víceletý plán pro Severní moře a víceletý plán pro západní vody, které byly zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie.
Tento návrh obsahuje rybolovná práva, která Unie stanoví samostatně. Objevují se v něm však i rybolovná práva vyplývající z mnohostranných nebo dvoustranných konzultací týkajících se rybolovu. Výsledek je prováděn prostřednictvím vnitřního rozdělení mezi členské státy na základě zásady relativní stability.
Tento návrh se proto kromě populací, o nichž rozhoduje pouze Unie, vztahuje i na:
·sdílené populace, to jest populace v Severním moři a Skagerraku, které jsou řízeny společně s Norskem nebo jichž se týkají konzultace pobřežních států v rámci Komise pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEACF),
·rybolovná práva daná dohodami dosaženými v rámci regionálních organizací pro řízení rybolovu (RFMO).
U mnoha rybolovných práv v tomto návrhu je uvedeno „pm“ (pro memoria). Vyplývá to ze skutečnosti, že:
–v době, kdy je návrh přijímán, není doporučení pro některé populace k dispozici nebo
–chybí některá omezení odlovu a jiná doporučení příslušných regionálních organizací pro řízení rybolovu, protože ještě neproběhla výroční zasedání těchto organizací, nebo
–dosud nejsou k dispozici údaje o některých populacích v grónských vodách a sdílených populacích nebo populacích vyměňovaných s Norskem a jinými třetími zeměmi, jejichž konečná podoba bude záviset na závěrech konzultací s těmito zeměmi, které se uskuteční v listopadu a prosinci roku 2019, nebo
–pro několik TAC bylo přijato doporučení, avšak hodnocení dosud probíhá.
Přístup ke stanovení rybolovných práv
Komise již tradičně zhodnotila situaci, na niž návrhy o stanovení rybolovných práv musí reagovat, prostřednictvím každoročního sdělení Komise týkajícího se konzultace k rybolovným právům (COM(2019) 274) (dále jen „sdělení“). Ve sdělení je přehled stavu populací, který vychází ze závěrů dostupného vědeckého doporučení, a vysvětlení procesu stanovení rybolovných práv.
Dne 28. června 2019 vydala Mezinárodní rada pro průzkum moří (ICES) na žádost Komise své každoroční doporučení pro většinu rybích populací, na něž se vztahuje tento návrh.
Vědecké doporučení vydávané radou ICES závisí především na údajích: plně hodnotit lze pouze populace, pro něž jsou k dispozici dostatečné a spolehlivé údaje, které umožní vypracovat odhady velikosti populace, jakož i prognózy, jak budou populace reagovat na různé scénáře odlovu (tzv. „tabulky scénářů odlovu“). Pokud je k dispozici dostatek údajů, jsou vědecké orgány schopny odhadnout takové úpravy rybolovných práv, aby populace přinesly maximální udržitelný výnos (MSY). Tato doporučení se označují jako „doporučení MSY“. V ostatních případech vycházejí vědecké orgány při doporučení výše rybolovných práv z přístupu předběžné opatrnosti. Metodika, podle které ICES v tomto případě postupuje, je součástí zveřejněných materiálů ICES k provádění doporučení pro populace, pro které není k dispozici dostatek údajů.
Všechna navrhovaná rybolovná práva odpovídají vědeckému doporučení, které Komise obdržela v souvislosti se stavem populací a které bylo využito způsobem popsaným ve sdělení.
Povinnost vykládky zavedená nařízením (EU) č. 1380/2013
Povinnost vykládky vyplývající ze základního nařízení SRP je zaváděna postupně od roku 2015 do roku 2019. Od 1. ledna 2019 se povinnost vykládky vztahuje na všechny populace, jichž se týká omezení odlovu. Z povinnosti vykládky mohou být uplatněny některé výjimky stanovené v základním nařízení. Komise na základě společných doporučení předložených členskými státy přijala nařízení v přenesené pravomoci stanovující zvláštní plány výmětů, které umožňují, aby k omezenému množství výmětů docházelo na základě výjimky de minimis nebo výjimky z důvodu vysoké míry přežití.
Zavedením povinnosti vykládky a v souladu s čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013 již navrhovaná rybolovná práva nemají odrážet vyložené množství, ale ulovené množství, přičemž výměty už nejsou povoleny. Tato změna vychází ze získaného vědeckého doporučení týkajícího se populací ryb lovených v druzích rybolovu podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení o SRP. Rybolovná práva by měla být rovněž stanovena v souladu s dalšími příslušnými ustanoveními, např. čl. 16 odst. 1 (odkazujícím na zásadu relativní stability) a čl. 16 odst. 4 (odkazujícím na cíle společné rybářské politiky a pravidla stanovená ve víceletých plánech).
Aby se tedy od 1. ledna 2019 zohlednilo plné uplatňování povinnosti vykládky, Komise navrhuje TAC na základě doporučení ohledně úlovků namísto dříve používaných doporučení ohledně vykládky. Navržené TAC zohledňují skutečnost, že na základě stanovených výjimek dojde k určitým omezeným výmětům, a nedojde proto k vykládce a započtení do kvót. Tyto částky musí být odečteny od TAC založených na odlovech.
TAC pro vedlejší úlovky
Vědecké doporučení pro nulový odlov v roce 2019 vydala ICES pro šest populací (tresku obecnou a tresku bezvousou v oblasti západně od Skotska, tresku bezvousou v Irském moři, tresku obecnou v Keltském moři a platýse obecného v Keltském moři jižně a jihozápadně od Irska, tresku obecnou v Kattegatu). Pokud jde o tresku obecnou v Keltském moři, je tato populace zařazena na seznam cílových populací uvedený v čl. 1 odst. 1 víceletého plánu pro západní vody. Rybolovná práva pro tuto populaci proto musí být stanovena v souladu s rozmezím FMSY, jak je stanoveno v článku 4 plánu. Kromě toho musí být podle článku 8 plánu přijata ochranná opatření k obnově biomasy reprodukující se populace nad ochrannou úroveň.
Pokud jde o pět TAC pro vedlejší úlovky, které byly stanoveny v rámci rybolovných práv na rok 2019, členské státy severozápadních vod přijaly závazky uvedené v tomto prohlášení:
„Prohlášení k plánům na snižování vedlejších úlovků a kontrolní opatření (skupina pro severozápadní vody, tj. Belgie, Francie, Irsko, Nizozemsko, Španělsko a Spojené království a Komise)
Členské státy spolupracující v severozápadních vodách vypracují v úzké spolupráci s poradním sborem pro severozápadní vody plán na snižování vedlejších úlovků s cílem zajistit, aby se vedlejší úlovky populací, pro něž ICES vydala na rok 2019 doporučení nulového odlovu, snížily prostřednictvím opatření pro selektivitu nebo zamezení úlovků. Za tímto účelem dotčené členské státy předloží Komisi nejpozději do 30. dubna 2019 plán na snižování vedlejších úlovků. Plány na snižování vedlejších úlovků budou obsahovat opatření, jako např. selektivnější zařízení, zákazy rybolovu v určitých oblastech, zákazy rybolovu v reálném čase, opatření pro zamezení úlovků a pravidla přemístění. Mohou vycházet z nejnovějších příslušných plánů výmětů. Plány na snižování vedlejších úlovků by měly být přizpůsobeny dotčeným populacím a měly by být vybrány z výše uvedeného seznamu opatření v souladu se specifickými rysy jednotlivých druhů rybolovu. Tyto plány posoudí výbor VTHVR z hlediska jejich účinnosti. Předseda skupiny pro severozápadní vody podá každoročně do 1. října Komisi zprávu o pokroku dosaženém v souvislosti s plánem na snižování vedlejších úlovků.
V souladu s nařízením o kontrole přijmou členské státy všechna vhodná kontrolní opatření, aby zajistily, že vedlejší úlovky populací, pro něž ICES vydala na rok 2019 doporučení nulového odlovu, jsou skutečně nevyhnutelné a že žádné výměty nepřekračují úrovně povolené v plánu výmětů. Do 1. července 2019 informují dotčené členské státy Komisi o přijatých kontrolních opatřeních.“
Plán snižování vedlejších úlovků byl předložen Komisi a posouzen výborem VTHVR. Výbor VTHVR zveřejnil ohledně plánu na snižování vedlejších úlovků tyto závěry:
„VTHVR dospěl k závěru, že plán na snižování vedlejších úlovků nesplňuje závazky členských států, neboť neobsahuje žádné prvky, které by zajistily snížení vedlejších úlovků příslušných populací nad rámec opatření, která již byla zahrnuta do plánu výmětů, společného doporučení a nového nařízení o technických opatřeních, a žádné prvky sledování nebo kontroly.
Pokud jde o účinnost, dospěl výbor VTHVR nicméně k závěru, že příslušná opatření v novém nařízení o technických opatřeních, plánu výmětů a společném doporučení, která jsou uvedena v plánu snižování vedlejších úlovků, pravděpodobně podle kvalitativního posouzení pracovních skupin pro Euroskupinu 18–06 a 19–08 povedou ke snížení vedlejších úlovků příslušných druhů. Tato účinnost je podmíněna odpovídající kontrolou a prosazováním. Pro kvantitativní hodnocení a posouzení dopadu na populace jsou potřebné následné studie, jak se navrhuje v plánu na snižování vedlejších úlovků.
Pokud jde o komplexnost, výbor VTHVR dospěl k závěru, že plán na snižování vedlejších úlovků není komplexní, neboť se v něm nezohlednily žádné další dostupné možnosti zařízení a neobsahuje žádné zákazy rybolovu v určitých oblastech, zákazy rybolovu v reálném čase, opatření pro zamezení úlovků a pravidla přemístění ani návrhy na sledování, kontrolu a prosazování.
VTHVR dospěl k závěru, že dodatečné návrhy na další posouzení a hodnocení budou užitečné pouze v případě, že povedou ke konkrétním opatřením, která omezí vedlejší úlovky.“
Pokud jde o zavádění TAC pro vedlejší úlovky, zejména v případě, že velká většina vedlejších úlovků nedosahuje minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů (např. treska bezvousá v Irském moři), zavádí se TAC jen ve velmi malé míře a vykládky jsou podobné vykládkám před začátkem uplatňování povinnosti vykládky. Z toho je možno vyvodit závěr, že bez vhodných kontrolních opatření, která již členské státy podle nařízení o kontrole měly zavést, budou výměty pokračovat, což účinnost TAC pro vedlejší úlovky znemožní.
V zájmu zachování koncepce TAC ke snížení vedlejších úlovků je proto třeba přijmout opatření, která jsou nezbytná k ochraně populací ve špatné biologické situaci. Měla by zahrnovat stanovení rybolovných práv pro druhy rybolovu, v nichž jsou ryby z těchto populací loveny na úrovních, které pomáhají obnovovat biomasu vyčerpaných populací, jakož i další opatření, která jsou neoddělitelně spjata s rybolovnými právy. Tato opatření by měla vést ke zlepšení selektivity (např. úpravy lovných zařízení a pravidla přemístění), dočasnému nebo trvalému uzavření určité oblasti a kontrolním a dohledovým opatřením, která mohou odrazovat od výmětů.
Meziroční flexibilita
Je třeba též zvážit vazby mezi základním nařízením SRP a nařízením Rady (ES) č. 847/96. Posledně uvedené nařízení stanovilo dodatečné podmínky pro meziroční řízení TAC, včetně ustanovení o flexibilitě podle článku 3 pro populace, na něž se vztahuje preventivní TAC, a podle článku 4 pro populace, na něž se vztahuje analytický TAC. Podle článku 2 má Rada při stanovení TAC rozhodnout, na jaké populace se nevztahují články 3 a 4, a to zejména na základě biologického stavu těchto populací. V nedávné době byl čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013 zaveden další mechanismus flexibility. Ve snaze zabránit nadměrně vysoké flexibilitě, jež by ohrozila zásadu rozumného a odpovědného využívání živých biologických mořských zdrojů a bránila dosažení cílů společné rybářské politiky, by proto mělo být upřesněno, že články 3 a 4 nařízení (ES) č. 847/96 nelze použít spolu s meziroční flexibilitou stanovenou v čl. 15 odst. 9 nařízení č. 1380/2013.
Meziroční flexibilita podle čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013 by měla být vyloučena, pokud by uplatnění této flexibility narušilo dosažení cílů společné rybářské politiky, zejména v případě populací s biomasou reprodukující se populace pod úrovní Blim.
Opatření týkající se úhoře říčního
Na základě vědeckého doporučení vydaného ICES a jakmile bude provedena úplná analýza tohoto doporučení, stanoví se opatření týkající se úhoře říčního.
Opatření týkající se mořčáka evropského
Na základě vědeckého doporučení vydaného ICES a jakmile bude provedena úplná analýza tohoto doporučení, stanoví se opatření týkající se mořčáka evropského.
TAC s odchylkou vyšší než 20 % ve srovnání s rokem 2019
V době, kdy byl přijat víceletý plán pro západní vody, Komise prohlásila, že pokud navrhne stanovit TAC, které se od dříve stanovené úrovně TAC odchýlí o více než 20 %, budou tyto případy uvedeny v důvodové zprávě k návrhu Komise, případně spolu s důvody, které ke změnám TAC vedly. Tento seznam je uveden zde:
|
TAC
|
Název mořské oblasti
|
Navrhovaný TAC na rok 2020
|
Návrh na změnu TAC od roku 2019
|
Vysvětlení
|
|
Mník modrý v mezinárodních vodách oblasti 12
|
Mezinárodní vody severně od Azorských ostrovů
|
137
|
–40 %
|
Populace se považuje za vyčerpanou a nic nenaznačuje, že by se obnovovala. Vědecké doporučení se týká 0 úlovků na období 2020–2023. Nulový TAC by však způsobil předčasné ukončení jiných druhů rybolovu.
|
|
Mník modrý ve vodách Unie a mezinárodních vodách oblastí 2 a 4
|
Vody Unie a mezinárodní vody Norského a Severního moře
|
32
|
–40 %
|
Populace se považuje za vyčerpanou a nic nenaznačuje, že by se obnovovala. Vědecké doporučení se týká 0 úlovků na období 2020–2023. Nulový TAC by však způsobil předčasné ukončení jiných druhů rybolovu.
|
|
Mník modrý ve vodách Unie a mezinárodních vodách oblasti 3a
|
Vody Unie a mezinárodní vody ve Skagerraku a Kattegatu
|
5
|
–40 %
|
Populace se považuje za vyčerpanou a nic nenaznačuje, že by se obnovovala. Vědecké doporučení se týká 0 úlovků na období 2020–2023. Nulový TAC by však způsobil předčasné ukončení jiných druhů rybolovu.
|
|
Treska obecná v oblasti 7a
|
Irské moře
|
257
|
–68 %
|
Index biomasy vykazuje značný pokles a nárůst míry odlovu od roku 2017. TAC se stanovuje na úrovni odlovu z roku 2018 ve výši 257 tun.
|
|
Treska obecná v oblastech 7b, 7c, 7e až 7k, 8, 9 a 10; vodách Unie divize CECAF 34.1.1
|
Západně od Irska, Porcupine Bank, západní část Lamanšského průlivu, Keltské moře, Biskajský záliv, portugalské vody, loviště v oblasti Azor; vody Unie divize CECAF 34.1.1
|
189
|
–88 %
|
Populace je v rámci víceletého plánu pro západní vody uvedena jako cílová. Komise navrhuje stanovit TAC v nižší části rozmezí FMSY, jak to vyžaduje víceletý plán.
|
|
Jazyk obecný v oblastech 7f a 7g
|
Bristolský záliv a severní část Keltského moře
|
1 559
|
55 %
|
Populace je v rámci víceletého plánu pro západní vody uvedena jako cílová. Komise navrhuje stanovit TAC na úrovni hodnoty bodu MSY v souladu s víceletým plánem.
|
|
Jazyk obecný v oblastech 7h, 7j a 7k
|
Jižní část Keltského moře, vody jihozápadně od Irska
|
213
|
–44,0 %
|
Udržitelná biomasa populace je pod úrovní zástupných hodnot a tendence směřuje k Blim. Přibývání mladých jedinců je nejisté. ICES doporučuje, aby úlovky v roce 2020 nebyly vyšší než 213 tun. TAC se navrhuje v souladu s doporučením ICES.
|
|
Kranas rodu Trachurus ve vodách Unie oblastí 2a, 4a; 6, 7a až 7c,7e až 7k, 8a, 8b, 8d a 8e; vodách Unie a mezinárodních vodách oblasti 5b; mezinárodních vodách oblastí 12 a 14
|
Vody Unie severní části Severního moře, severozápadní vody a Biskajský záliv
|
70 617
|
–41 %
|
TAC se navrhuje na úrovni hodnoty bodu MSY.
|
|
Kranas rodu Trachurus v oblasti 8c
|
Jižní část Biskajského zálivu
|
11 179
|
–41 %
|
TAC se navrhuje na úrovni hodnoty bodu MSY.
|
|
Kranas rodu Trachurus v oblasti 9
|
Portugalské vody
|
46 659
|
–50 %
|
TAC se navrhuje v návaznosti na dlouhodobou strategii řízení poradního sboru pro pelagický rybolov podle tabulky scénářů lovu v doporučení ICES, a to pod hodnotou bodu MSY.
|
|
Platýs červený ve vodách Unie oblastí 2a a 4.
|
Vody Unie a Norské a Severní moře
|
5 580
|
–30 %
|
Tento TAC zahrnuje dva druhy. Řídíme se vědeckým doporučením pro oba, z čehož vyplývá celkové snížení –29 %. Výrazné omezení v doporučení, pokud jde o platýse protaženého, je způsobeno změnou v zařazení populace: z kategorie 3 (preventivní) do kategorie 1 (posuzování MSY).
|
|
Platýs evropský v oblastech 7f a 7g
|
Bristolský záliv a severní část Keltského moře
|
2 295
|
38 %
|
Komise navrhuje stanovit TAC v souladu s doporučením ICES, tj. na 2 295 tun.
|
|
Platýs evropský v Kattegatu
|
Kattegat
|
1 141
|
–33 %
|
Komise navrhuje stanovit TAC v souladu s doporučením ICES, tedy preventivní TAC.
|
|
Treska sajda v oblasti 6; vodách Unie a mezinárodních vodách oblasti 5b; mezinárodních vodách oblastí 12 a 14
|
Oblast západně od Skotska, Rockall; vody Unie a mezinárodní loviště Faerských ostrovů: mezinárodní vody severně od Azorských ostrovů a východně od Grónska
|
238
|
–40 %
|
Komise navrhuje snížit TAC o 40 % podle doporučení ICES.
|
|
Treska sajda v oblasti 7
|
Keltské moře a Irské moře
|
7 298
|
–40 %
|
Komise navrhuje snížit TAC o 40 % podle doporučení ICES.
|
|
Jazyk obecný v oblastech 8c, 8d, 8e, 9 a 10; vodách Unie divize CECAF 34.1.1
|
Biskajský záliv (jižní a pobřežní vody), západní část Biskajského zálivu, portugalské vody a loviště u Azorských ostrovů; vody Unie oblasti CECAF 34.1.1
|
643
|
–40 %
|
TAC byl vždy stanoven mnohem vyšší, než se doporučovalo, a nad úrovní vykládek v posledních letech. V roce 2018 Španělsko využilo 261 tun (59 %) a Portugalsko 454 tun (62 %). Průměrné úlovky v období 2014–2016: 628 t. Dostupné informace nejsou dostatečné k posouzení vývoje stavu populace. Populace kat. 5, tedy populace bez údajů o množstevním výskytu nebo využívání, proto by se mělo realizovat preventivní snížení.
|
|
Šprot obecný v oblastech 7d a 7e
|
Východní část Lamanšského průlivu
|
1 506
|
–40 %
|
Úroveň biomasy klesla na polovinu objemu v porovnání s bývalými hodnotami. ICES doporučuje, aby úlovky nebyly vyšší než 1 506 tun. TAC se navrhuje v souladu s doporučením ICES.
|
|
Pakambala velká a pakambala východoatlantská ve vodách Unie oblastí 2a a 4
|
Vody Unie a Norské a Severní moře
|
6 208
|
–24 %
|
Navrhovaný TAC kombinuje dvě populace, na něž se vztahuje víceletý plán pro Severní moře. Plán vyžaduje, aby byl TAC stanoven v souladu s přístupem předběžné opatrnosti, v případě pakambaly východoatlantské však Komise použila údaj MSY.
|
•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky
Opatření jsou navrhována v souladu s cíli a pravidly společné rybářské politiky a jsou v souladu s politikou Unie v oblasti udržitelného rozvoje.
•Soulad s ostatními politikami Unie
Navrhovaná opatření jsou v souladu s ostatními politikami Unie, zejména s politikami v oblasti životního prostředí.
2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA
•Právní základ
Právním základem návrhu je čl. 43 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie.
Závazky Unie k udržitelnému využívání živých vodních zdrojů vyplývají ze závazků stanovených článkem 2 základního nařízení o SRP.
•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)
Návrh spadá do výlučné pravomoci Unie v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. d) Smlouvy. Zásada subsidiarity se proto neuplatní.
•Proporcionalita
Návrh je v souladu se zásadou proporcionality z tohoto důvodu: SRP je společnou politikou. Podle čl. 43 odst. 3 Smlouvy je povinností Rady přijmout opatření ke stanovení a přidělení rybolovných práv.
Navrhované nařízení Rady přiděluje členským státům rybolovná práva. S ohledem na články 16 a 17 základního nařízení členské státy poté přistoupí k přidělení těchto práv regionům či subjektům, jak považují za vhodné. Členské státy tak mají dostatečný manévrovací prostor pro rozhodování o tom, jakým způsobem na základě zvoleného sociálně-ekonomického modelu využijí rybolovná práva, která jim byla přidělena.
Návrh nemá nové finanční dopady na členské státy. Rada toto nařízení přijímá každý rok. Jsou proto již zavedeny jak veřejné, tak soukromé nástroje pro jeho provádění.
•Volba nástroje
Navrhovaný nástroj: nařízení.
3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ
•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů
Nařízení o rybolovných právech se několikrát ročně reviduje, aby se zavedly nezbytné změny, které zohledňují nejnovější vědecká doporučení a další vývoj.
•Konzultace se zúčastněnými stranami
a)Metody konzultací, hlavní cílová odvětví a obecný profil respondentů
Komise konzultovala zúčastněné strany, zejména prostřednictvím poradních sborů, a členské státy v otázce jí navrhovaného přístupu k různým návrhům Komise týkajícím se rybolovných práv na základě sdělení o rybolovných právech pro rok 2020.
Komise se navíc řídila strategickými liniemi vytyčenými ve sdělení Radě a Evropskému parlamentu o zlepšení konzultace v oblasti řízení rybolovu Společenství (KOM(2006) 246 v konečném znění), kterým se zavádí zásady „jednání s předstihem“.
b)Shrnutí odpovědí a způsob, jakým byly vzaty v úvahu
Reakce na výše uvedené sdělení Komise o rybolovných právech odráží názory zúčastněných stran na hodnocení, které Komise provedla v souvislosti se stavem zdrojů, a názory na to, jak zajistit vhodný postup v oblasti řízení. Tyto odpovědi Komise zohlednila při vypracování návrhu.
•Sběr a využití výsledků odborných konzultací
Pokud jde o použitou metodiku, Komise konzultovala, jak už bylo uvedeno, Mezinárodní radu pro průzkum moří (ICES). Doporučení ICES je založeno na rámcovém doporučení vypracovaném jejími odbornými skupinami a rozhodovacími orgány a vydává se v souladu s memorandem o porozumění odsouhlaseným spolu s Komisí.
Hlavním cílem je dosáhnout takových úrovní populací, které umožní získat maximální udržitelný výnos, a zachovat je. Tento cíl byl výslovně začleněn do základního nařízení SRP, zejména do čl. 2 odst. 2, který stanoví, že tohoto cíle „musí být dosaženo u populací, u nichž je to možné, do roku 2015 a u všech populací […] do roku 2020“. Zařazení tohoto cíle zohledňuje závazek přijatý Unií k závěrům Světového summitu o udržitelném rozvoji v Johannesburgu (2002) a s ním související prováděcí plán. Jak už bylo zmíněno, pro několik populací jsou již informace týkající se úrovní maximálního udržitelného výnosu skutečně k dispozici. Jsou mezi nimi populace velmi významné z hlediska objemu úlovků a komerční hodnoty, jako je štikozubec obecný, treska obecná, ďasovití, jazyk obecný, pakambala rodu Lepidorhombus, treska jednoskvrnná a humr severský.
Rybolovná práva pro cílené populace v Severním moři a západních vodách se mají stanovovat na základě příslušných víceletých plánů, které určují rozmezí hodnot úmrtnosti na základě Fmsy, a tudíž poskytují za jistých podmínek určitou míru pružnosti. Mezinárodní rada pro průzkum moří byla požádána, aby poskytla poradenství, které umožní posoudit potřebu a možnost využít této flexibility. Horní mez hodnot Fmsy se používá k navržení celkových přípustných odlovů, pouze pokud by na základě vědeckého doporučení bylo stanovení rybolovných práv nezbytné buď pro dosažení cílů stanovených v příslušném víceletém plánu v případě smíšeného rybolovu, nebo aby se zamezilo závažnému narušení populace způsobenému vnitrodruhovou nebo mezidruhovou dynamikou nebo aby se omezily velké výkyvy mezi jednotlivými roky. V případech, kdy biomasa určité populace nedosahuje referenčních bodů uvedených v plánu, se rybolovná práva musí stanovit na úrovni, jež odpovídá úmrtnosti způsobené rybolovem úměrně snížené podle poklesu biomasy dané populace.
K dosažení cíle maximálního udržitelného výnosu (MSY) může být v některých případech potřeba snížit míru úmrtnosti způsobené rybolovem nebo míru odlovu. Tento návrh proto používá jako základ doporučení týkající se hodnoty MSY, pokud je k dispozici. V souladu s cíli společné rybářské politiky, pokud se TAC navrhují na základě doporučení MSY, odpovídá TAC úrovni, která by podle uvedeného doporučení zajistila dosažení cíle maximálního udržitelného výnosu v roce 2020. Tento přístup je v souladu se zásadami uvedenými ve sdělení o rybolovných právech na rok 2020.
Pro populace, pro něž není dostatek údajů, vydaly vědecké poradní orgány doporučení, zda odlov snížit, stabilizovat nebo povolit jeho zvýšení. Doporučení ICES v mnoha případech poskytla k těmto možnostem kvantitativní pokyny. Tyto pokyny byly využity k navržení TAC.
Pro některé populace (zejména hojně rozšířené populace, žraloky a rejnoky) bude doporučení vydáno na podzim. Po obdržení zmíněného doporučení bude tento návrh třeba příslušným způsobem aktualizovat. Jak bylo uvedeno výše, pro některé populace je doporučení použito pro účely provádění plánů řízení.
•Posouzení dopadů
Oblast působnosti nařízení o rybolovných právech je vymezena čl. 43 odst. 3 Smlouvy.
Návrh se snaží vyhnout přístupu, který by upřednostnil krátkodobá opatření před dlouhodobě udržitelnými rozhodnutími, a zohledňuje tedy iniciativy zúčastněných stran a poradních sborů, pokud je uznala ICES a/nebo VTHVR. Návrh reformy SRP byl Komisí pečlivě vypracován na základě posouzení dopadů (SEC(2011) 891), jehož součástí byla i analýza cíle MSY. Ze závěrů vyplývá, že tento cíl je podmínkou nezbytnou k dosažení environmentální, ekonomické a sociální udržitelnosti.
Pokud jde o rybolovná práva regionálních organizací pro řízení rybolovu a populace sdílené se třetími zeměmi, tento návrh provádí především mezinárodně dohodnutá opatření. Všechny prvky relevantní pro posouzení možných dopadů rybolovných práv se zohledňují při přípravě mezinárodních jednání a v jejich průběhu, v jejichž rámci probíhá odsouhlasení rybolovných práv Unie se třetími stranami.
•Účelnost právních předpisů a zjednodušení
Nařízením se zavádí zjednodušení administrativních postupů, které se týkají veřejné správy (na úrovni jednotlivých států nebo na úrovni Unie), zejména pokud jde o požadavky na řízení intenzity rybolovu.
•Základní práva
4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY
Navrhovaná opatření nebudou mít žádné rozpočtové důsledky.
5.OSTATNÍ PRVKY
•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv
Ustanovení nařízení se budou provádět a jejich dodržování kontrolovat v souladu se stávající společnou rybářskou politikou.
2019/0235 (NLE)
Návrh
NAŘÍZENÍ RADY,
kterým se pro rok 2020 stanoví rybolovná práva ve vodách Unie a rybolovná práva, jimiž disponují rybářská plavidla Unie v některých vodách mimo Unii, pro některé rybí populace a skupiny rybích populací
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 3 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
vzhledem k těmto důvodům:
(1)V čl. 43 odst. 3 Smlouvy se stanoví, že Rada přijme na návrh Komise opatření týkající se stanovení a přidělení rybolovných práv.
(2)Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 mají být na základě dostupných vědeckých, technických a hospodářských doporučení, případně včetně zpráv vypracovaných Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství (VTHVR) a jinými poradními orgány, jakož i na základě doporučení vydaných poradními sbory přijata opatření pro zachování zdrojů.
(3)Rada má přijmout opatření ke stanovení a přidělení rybolovných práv, případně včetně některých podmínek, jež jsou s nimi funkčně spojeny. V souladu s čl. 16 odst. 4 nařízení (EU) č. 1380/2013 by rybolovná práva měla být stanovena v souladu s cíli společné rybářské politiky stanovenými v čl. 2 odst. 2 uvedeného nařízení. V souladu s čl. 16 odst. 1 uvedeného nařízení by rybolovná práva měla být rozdělena mezi jednotlivé členské státy způsobem, který každému členskému státu zajistí relativní stabilitu rybolovných činností pro každou populaci ryb nebo druh rybolovu.
(4)Celkový přípustný odlov (TAC) by proto měl být stanoven v souladu s nařízením (EU) č. 1380/2013 na základě dostupných vědeckých doporučení s ohledem na biologické a socioekonomické aspekty a měl by všem odvětvím rybolovu zajistit spravedlivé zacházení, přičemž je nezbytné zohlednit názory vyjádřené v konzultacích se zúčastněnými stranami, zejména na jednáních poradních sborů.
(5)V souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1380/2013 se povinnost vykládky v plném rozsahu použije ode dne 1. ledna 2019 a všechny druhy, na které se vztahuje omezení odlovu, by měly být vyloženy. V čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013 se stanoví, že použije-li se povinnost vykládky pro určitou rybí populaci, jsou rybolovná práva stanovena s ohledem na to, že ze způsobu stanovení rybolovných práv na základě vykládky se přešlo na způsob stanovení těchto práv na základě úlovků. Na základě společných doporučení předložených členskými státy a v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1380/2013 přijala Komise řadu nařízení v přenesené pravomoci, kterými se stanoví podrobnosti provádění povinnosti vykládky, ve formě zvláštních plánů výmětů použitelných dočasně a na dobu, která není delší než tři roky.
(6)Rybolovná práva pro populace druhů ryb spadajících do povinnosti vykládky by měla zohlednit skutečnost, že výměty již v zásadě nejsou povoleny. Rybolovná práva by proto měla vycházet z doporučení Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES) ohledně množství celkového úlovku (místo doporučení ohledně množství požadovaného odlovu). Od doporučeného množství celkového úlovku by mělo být odečteno množství, které může být na základě výjimky i nadále předmětem výmětů během plnění povinnosti vykládky.
(7)Existují určité populace, u nichž ICES vydala vědecké doporučení v podobě nulových úlovků. Jestliže se TAC u těchto populací stanoví na úroveň uvedenou ve vědeckém doporučení, povinnost vykládky všech úlovků ve smíšeném rybolovu, kdy dochází k vedlejším úlovkům těchto populací, by vedl k jevu tzv. blokačních druhů. Aby bylo dosaženo náležité rovnováhy mezi pokračováním v rybolovu s ohledem na potenciálně závažné sociálně-ekonomické důsledky a potřebou dosáhnout dobrého biologického stavu těchto populací a aby se zároveň zohlednila obtížnost rybolovu všech populací u smíšeného rybolovu s maximálním udržitelným výnosem, je zapotřebí stanovit zvláštní TAC pro vedlejší úlovky těchto populací. Úroveň těchto TAC by měla být stanovena tak, aby se úmrtnost těchto populací snižovala a aby se podnítilo zlepšení selektivity a zamezení úlovků. S cílem zaručit co největší využívání rybolovných práv v rámci smíšeného rybolovu v souladu s čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013 je vhodné vytvořit sdílenou rezervu pro výměnu kvót pro ty členské státy, které nemají žádné kvóty pro pokrytí nevyhnutelných vedlejších úlovků.
(8)Za účelem snížení úlovků populací, pro něž jsou stanoveny TAC pro vedlejší úlovky, by rybolovná práva pro druhy rybolovu, v nichž jsou loveny ryby z těchto populací, měla být stanovena na úrovních, které pomohou biomase ohrožených populací obnovit se a dosáhnout udržitelné úrovně. Aby se zabránilo nezákonným výmětům, měla by být rovněž zavedena technická a kontrolní opatření, která jsou neoddělitelně spjata s rybolovnými právy.
(9)[Podle vědeckého doporučení je populace mořčáka evropského (Dicentrarchus labrax) v Keltském moři, Lamanšském průlivu, Irském moři a jižní části Severního moře (v divizích ICES 4b, 4c a 7a, 7d až 7h) nadále v ohrožení. Od roku 2005 klesá biomasa reprodukující se populace a v současné době je pod úrovní mezního referenčního bodu Blim. Postupem času se zvyšovala úmrtnost způsobená rybolovem, přičemž nejvyšších hodnot dosáhla v roce 2013 a následně rychle poklesla pod hodnotu vyplývající z maximálního udržitelného výnosu. Od roku 2008 byla míra dorůstání populací podle odhadů nízká, s výjimkou ročníků 2013 a 2014, u nichž odhady ukazují na průměrnou míru dorůstání populace. ICES doporučuje, aby v případě použití přístupu založeného na maximálním udržitelném výnosu celkové odstraněné množství v roce 2019 nepřekročilo 1 789 tun, což oproti doporučení z roku 2018 představuje nárůst. Proto by mohly být povoleny vyšší odlovy tohoto druhu za použití háčků a lovných šňůr. Rovněž je vhodné pokračovat v uplatňování souboru opatření pro nevyhnutelné vedlejší úlovky mořčáka evropského za použití některých dalších zařízení a současně stanovit omezený nárůst počtu povolení úlovků. Vzhledem k významnému dopadu rekreačního rybolovu mořčáka evropského na jeho populaci by měla být upravena opatření pro řízení rekreačního rybolovu tohoto druhu. V mezích vědeckého doporučení by se měla i nadále uplatňovat praxe vypouštění jedinců zpět do moře, jakož i omezení množství úlovků, měly by však být uplatňovány po delší dobu. Bude přezkoumáno po vydání doporučení ICES ]
(10)[V případě populace úhoře říčního (Anguilla anguilla L.) doporučila ICES, aby veškerá úmrtnost způsobená lidskou činností, včetně rekreačního a komerčního rybolovu, byla omezena na nulu, nebo aby se nulové hodnotě co nejvíce přiblížila. Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři (GFCM) navíc přijala doporučení GFCM/42/2018/1, které stanoví opatření pro řízení rybolovu úhoře říčního ve Středozemním moři. Je vhodné v celé Unii zavést stejné podmínky, a tedy stanovit pro vody Unie oblasti ICES, jakož i pro brakické vody, jako jsou ústí řek, pobřežní laguny a přechodné vody, zákaz rybolovu v délce tří po sobě následujících měsíců pro veškerý rybolov úhoře říčního ve všech fázích života. Toto období zákazu rybolovu by mělo být soudržné s cíli pro zachování zdrojů stanovenými v nařízení Rady (ES) č. 1100/2007 a s časovými migračními vzorci úhoře říčního, a proto je vhodné, aby pro vody Unie oblasti ICES bylo stanoveno v období mezi 1. srpnem 2019 a 29. únorem 2020. Bude přezkoumáno po vydání doporučení ICES ]
(11)Již několik let jsou některé TAC týkající se populací příčnoústých (žraloků a rejnokovitých) stanoveny na nulovou hodnotu a související ustanovení zakládá povinnost okamžitě vypustit náhodné úlovky těchto druhů. Důvodem tohoto zvláštního zacházení byl špatný stav těchto populací z hlediska jejich zachování a předpoklad, že by výměty vzhledem k vysoké míře přežití nevedly k vyšší míře úmrtnosti způsobené rybolovem a byly by pro zachování těchto druhů prospěšné. Od 1. ledna 2019 však musí být úlovky těchto druhů vyloženy, ledaže se na ně vztahuje některá z výjimek z povinnosti vykládky stanovená v článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013. Ustanovení čl. 15 odst. 4 písm. a) uvedeného nařízení umožňuje tyto výjimky pro druhy, jejichž rybolov je zakázán a které jsou jako takové určeny v právním aktu Unie přijatém v oblasti společné rybářské politiky. Je proto vhodné zakázat rybolov těchto druhů v dotčených oblastech.
(12)Podle čl. 16 odst. 4 nařízení (EU) č. 1380/2013 by se pro populace, na něž se vztahují zvláštní víceleté plány, měly TAC stanovit v souladu s pravidly stanovenými v těchto plánech.
(13)Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/973 byl zaveden víceletý plán pro Severní moře, který vstoupil v platnost v roce 2018. Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/472 byl zaveden víceletý plán pro západní vody, který vstoupil v platnost v roce 2019. V souladu s cíli (rozmezí hodnot FMSY) a zárukami splňujícími podmínky těchto plánů by měla být stanovena rybolovná práva pro populace uvedené v článku 1 plánů. Rozmezí FMSY byla určena v příslušných doporučeních ICES. Rybolovná práva pro vedlejší úlovky populací by měla být stanovena v souladu s přístupem předběžné opatrnosti, jak se uvádí ve víceletých plánech. Aby se u rybolovných práv omezily rozdíly mezi po sobě následujícími roky, je vhodné v případě populace štikozubce severního a štikozubce jižního použít v souladu s čl. 4 odst. 5 nařízení (EU) 2019/472 horní rozmezí FMSY.
(14)V souladu s článkem 8 víceletého plánu pro západní vody vyplývá-li z vědeckého doporučení, že poklesla biomasa reprodukující se populace kterýchkoli populací uvedených v čl. 1 odst. 1 uvedeného plánu pod hodnotu Blim, musí se přijmout další nápravná opatření, která zajistí rychlý návrat populace nad úroveň, na níž je možné dosahovat MSY. Tato nápravná opatření mohou zahrnovat zejména pozastavení cíleného rybolovu dotčené populace a přiměřené snížení rybolovných práv pro tyto populace nebo jiné populace v rámci druhů rybolovu s vedlejšími úlovky tresky obecné nebo tresky bezvousé.
(15)ICES ve svém doporučení uvedla, že populace tresky obecné a tresky bezvousé v Keltském moři jsou pod úrovní Blim. Pro tyto populace se tedy musí přijmout další nápravná opatření. Tato opatření by měla přispět k obnově dotčených populací a měla by nahradit další snížení rybolovných práv v druzích rybolovu, při nichž jsou tyto populace loveny. Měly by proto zahrnovat pozastavení rybolovu v období tření, jakož i technické (změny vlastností lovných zařízení) a kontrolní opatření, která jsou neoddělitelně spjata s rybolovnými právy v druzích rybolovu, při nichž jsou tyto populace loveny.
(16)TAC pro tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři by měly být stanoveny v souladu s pravidly uvedenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1627.
(17)Pokud jde o populace sledě obecného v oblasti západně od Skotska, poskytla rada ICES na základě porovnávání s referenčními ukazateli doporučení pro kombinované populace sledě obecného v divizích 6a, 7b a 7c (západně od Skotska, západně od Irska). Toto doporučení se týká dvou odlišných TAC (jednak pro divize 6aS, 7b a 7c, jednak pro divize 5b, 6b a 6aN). Podle ICES je pro tyto populace třeba vypracovat plán obnovy. Vzhledem k tomu, že podle vědeckých doporučení nelze plán řízení pro severní populaci uplatnit na kombinované populace a rybolovná práva pro tyto dvě populace není možné stanovit odděleně, měl by se stanovit TAC s cílem povolit omezený odlov v komerčně provozovaném vědeckém programu odběru vzorků.
(18)ICES vydala dne 17. prosince 2018 vědecké doporučení týkající se mezioblastní flexibility v případě kranase (rodu Trachurus spp. ) mezi divizemi ICES 8c a 9a. ICES doporučila, aby mezioblastní flexibilita mezi dvěma populacemi nepřekročila rozdíl mezi úlovky odpovídajícími úmrtnosti způsobené rybolovem Fp.05 a stanoveným TAC. Nemělo by dojít ani k převodu TAC na populaci s biomasou reprodukující se populace, která by byla nižší než limitní referenční bod pro biomasu (Blim). Za podmínek tohoto vědeckého doporučení by se mezioblastní flexibilita (zvláštní podmínka) v případě kranase rodu Trachurus mezi podoblastí ICES 9 a divizí ICES 8c na rok 2019 měla stanovit na 10 %.
(19)Opatření pro řízení a úrovně TAC populací, pro něž neexistují dostatečné nebo spolehlivé údaje, které by umožnily odhad jejich velikosti, by se měly řídit přístupem předběžné opatrnosti v oblasti řízení rybolovu definovaným v čl. 4 odst. 1 bodu 8 nařízení (EU) č. 1380/2013, přičemž je třeba zohlednit faktory specifické pro jednotlivé populace, zejména dostupné informace o vývojových trendech populace a aspekty týkající se smíšeného rybolovu.
(20)Nařízení Rady (ES) č. 847/96 zavedlo dodatečné podmínky pro meziroční řízení TAC, včetně ustanovení o flexibilitě podle článku 3 uvedeného nařízení pro populace, na něž se vztahuje preventivní TAC, a podle článku 4 zmíněného nařízení pro populace, na něž se vztahuje analytický TAC. Podle článku 2 uvedeného nařízení Rada při stanovení TAC rozhodne, na jaké populace se nemají vztahovat články 3 nebo 4 uvedeného nařízení, zejména na základě biologického stavu těchto populací. V roce 2014 byl ustanovením čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013 u všech populací, na něž se vztahuje povinnost vykládky, zaveden další mechanismus meziroční flexibility. Ve snaze zabránit nadměrně vysoké flexibilitě, jež by ohrozila zásadu racionálního a odpovědného využívání mořských biologických zdrojů, bránila dosažení cílů společné rybářské politiky a zhoršila biologický stav populací, by se články 3 a 4 nařízení (ES) č. 847/96 měly použít na analytický TAC pouze tehdy, pokud není využita meziroční flexibilita stanovená v čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013.
(21)Meziroční flexibilita podle čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013 by měla být vyloučena, pokud by uplatnění této flexibility narušilo dosažení cílů společné rybářské politiky, zejména v případě populací s biomasou reprodukující se populace pod úrovní Blim.
(22)V případech, kdy se TAC určité populace přidělí pouze jednomu členskému státu, je vhodné tento členský stát v souladu s čl. 2 odst. 1 Smlouvy zmocnit, aby určil úroveň tohoto odlovu. Je třeba přijmout ustanovení k zajištění toho, aby při stanovení úrovně TAC dotčený členský stát jednal v naprostém souladu se zásadami a pravidly společné rybářské politiky.
(23)V souladu s články 5, 6, 7 a 9 a přílohou I nařízení (EU) 2016/1627 je třeba stanovit stropy intenzity rybolovu pro rok 2020.
(24)S cílem zaručit plné využívání rybolovných práv je vhodné umožnit flexibilní uspořádání mezi některými oblastmi TAC, pokud se jedná o stejnou biologickou populaci.
(25)U některých druhů, jako jsou některé druhy žraloků, by i omezená rybolovná činnost mohla mít za následek závažné riziko pro jejich zachování. Rybolovná práva pro takové druhy by proto měla být zcela omezena prostřednictvím všeobecného zákazu lovu těchto druhů.
(26)Na 12. zasedání konference stran Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů, která se konala v Manile ve dnech 23. až 28. října 2017, byla doplněna řada druhů na seznam chráněných druhů v dodatku I a II úmluvy. Je proto vhodné stanovit ochranu těchto druhů v souvislosti s činnostmi rybářských plavidel Unie provádějících rybolov ve všech vodách a rybářských plavidel třetích zemí provádějících rybolov ve vodách Unie.
(27)Na využívání rybolovných práv stanovených v tomto nařízení, která jsou k dispozici rybářským plavidlům Unie, se vztahuje nařízení Rady (ES) č. 1224/2009, a zejména články 33 a 34 uvedeného nařízení, které se týkají zaznamenávání úlovků a intenzity rybolovu a oznamování údajů o vyčerpání rybolovných práv. Je tudíž nezbytné určit kódy, které členské státy použijí, když zasílají Komisi údaje týkající se vykládky populace podle tohoto nařízení.
(28)Na základě doporučení ICES je vhodné zachovat zvláštní systém řízení smačků rodu Ammodytes a souvisejících vedlejších úlovků ve vodách Unie divizí ICES 2a a 3a a podoblasti ICES 4. Vzhledem k tomu, že vědecké doporučení ICES má být k dispozici až v únoru roku 2020, je vhodné, aby až do zveřejnění tohoto doporučení byly TAC a kvóty pro tuto populaci prozatímně stanoveny na nulovou hodnotu.
(29)Postupem podle dohod nebo protokolů o vztazích v oblasti rybolovu s Norskem a Faerskými ostrovy uskutečňuje Unie konzultace o rybolovných právech s těmito partnery. Postupem podle dohody a protokolu o vztazích v oblasti rybolovu s Grónskem stanovil smíšený výbor úroveň rybolovných práv, která jsou Unii k dispozici ve vodách Grónska v roce 2020. Uvedená rybolovná práva je proto nezbytné zahrnout do tohoto nařízení.
(30)Komise pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC) přijala na svém výročním zasedání v roce 2019 opatření na zachování obou populací okouníků rodu Sebastes v Irmingerově moři. Uvedená opatření by měla být provedena v právu Unie. [bod odůvodnění a opatření budou přezkoumány po výročním zasedání]
(31)Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT) se na svém výročním zasedání v roce 2019 dohodla, že v letech 2018 a 2019 může Unie rozdělit nepřidělené rezervy pro tuňáka obecného na roky 2019 a 2020 s přihlédnutím zejména k potřebám pobřežních rozvojových smluvních stran ICCAT a spolupracujících nesmluvních stran, subjektů nebo rybářských subjektů v oblasti jejich tradičního rybolovu. Pokud jde o množství přidělené Unii, bylo rozdělení dohodnuto na schůzce konané mezi zasedáními panelu 2 komise ICCAT (Madrid, březen 2018) na základě informací poskytnutých členskými státy, zejména Řeckem, Španělskem a Portugalskem. Unie tak získala zvláštní rybolovná práva ve výši 87 tun pro rok 2019 a 100 tun pro rok 2020, jež mají být využita plavidly Unie provádějícími tradiční rybolov v určitých regionech Unie. Toto přidělení nových rybolovných práv potvrdila komise ICCAT na výročním zasedání v roce 2018, a proto je vhodné stanovit pro tato dodatečná rybolovná práva rozdělovací klíč. [bod odůvodnění a opatření budou přezkoumány po výročním zasedání]
(32)Doporučení ICCAT 16–05, které v roce 2019 snížilo TAC pro mečouna obecného v Středozemním moři, by mělo být provedeno do práva Unie. Jak je tomu již v případě populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, je vhodné, aby odlovy v rámci rekreačního rybolovu všech ostatních populací řízených komisí ICCAT podléhaly omezením odlovu, jež komise ICCAT přijala. Na rybářská plavidla Unie o minimální délce 20 metrů lovící tuňáka velkookého v oblasti úmluvy ICCAT by se kromě toho měla vztahovat omezení kapacity přijatá komisí ICCAT v doporučení ICCAT 15-01. [bod odůvodnění a opatření budou přezkoumány po výročním zasedání]
(33)Strany Komise pro zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě (CCAMLR) na svém výročním zasedání v roce 2019 přijaly pro období od 1. prosince 2019 do 30. listopadu 2020 omezení odlovu cílových druhů i druhů ulovených jako vedlejší úlovek. Při stanovení rybolovných práv pro rok 2020 by se mělo zvážit využívání této kvóty v průběhu roku 2019. [bod odůvodnění a opatření budou přezkoumány po výročním zasedání]
(34)Komise pro tuňáky Indického oceánu (IOTC) přijala na svém výročním zasedání v roce 2018 nová omezení odlovu tuňáka žlutoploutvého (Thunnus albacares), která se omezení odlovu Unie v rámci IOTC nedotýkají. Omezila rovněž možnosti používání lovných zařízení s uzavíracím mechanismem a pomocných plavidel. Tato ustanovení nebyla na výročním zasedání v roce 2020 revidována, a měla by se proto i nadále provádět v právu Unie. [bod odůvodnění a opatření budou přezkoumány po výročním zasedání]
(35)Výroční zasedání Regionální organizace pro řízení rybolovu v jižním Tichomoří (SPRFMO) se bude konat ve dnech 14.–18. února 2020. Stávající opatření v oblasti úmluvy SPRFMO by měla být až do konání tohoto výročního zasedání prozatímně zachována.
(36)Meziamerická komise pro tropické tuňáky (IATTC) na svém výročním zasedání v roce 2017 přijala opatření k zachování tuňáka žlutoploutvého, tuňáka velkookého a tuňáka pruhovaného na období 2018–2020. Opatření nebylo na výročním zasedání v roce 2019 revidováno, a mělo by se proto i nadále provádět v právu Unie. [bod odůvodnění a opatření budou přezkoumány po výročním zasedání]
(37)Na svém výročním zasedání v roce 2019 potvrdila Komise na ochranu tuňáka modroploutvého (CCSBT) TAC pro tuňáka modroploutvého na období 2018–2020 přijatý na výročním zasedání v roce 2016. Uvedená opatření by měla být provedena v právu Unie. [bod odůvodnění a opatření budou přezkoumány po výročním zasedání]
(38)Na svém výročním zasedání v roce 2019 přijala Organizace pro rybolov v jihovýchodním Atlantiku (SEAFO) TAC pro hlavní druhy spadající do její působnosti. Uvedená opatření by měla být provedena v právu Unie. [bod odůvodnění a opatření budou přezkoumány po výročním zasedání]
(39)Na svém výročním zasedání v roce 2019 přijala Komise pro rybolov v západním a středním Tichém oceánu (WCPFC) opatření pro zachování a řízení. Uvedená opatření by měla být provedena v právu Unie. [bod odůvodnění a opatření budou přezkoumány po výročním zasedání]
(40)Na svém 41. výročním zasedání v roce 2019 přijala Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku (NAFO) řadu rybolovných práv na rok 2020 pro některé populace v podoblastech 1 až 4 oblasti úmluvy NAFO. Uvedená opatření by měla být provedena v právu Unie.
(41)Na šestém zasedání smluvních stran Dohody o rybolovu v jižním Indickém oceánu (SIOFA) v roce 2019 byla přijata opatření k zachování a řízení populací spadajících do oblasti působnosti této dohody. Uvedená opatření by měla být provedena v právu Unie.
(42)Některá mezinárodní opatření, kterými se vytváří či omezují rybolovná práva Unie, jsou příslušnými regionálními organizacemi pro řízení rybolovu přijímána na konci roku a vstoupí v platnost před vstupem tohoto nařízení v platnost. Je tedy nutné, aby se ustanovení, kterými se taková opatření provádí do práva Unie, používala zpětně. Zejména proto, že rybářská sezóna v oblasti úmluvy CCAMLR probíhá od 1. prosince do 30. listopadu, a některá rybolovná práva nebo zákazy v oblasti úmluvy CCAMLR jsou tudíž stanoveny na období počínající dnem 1. prosince 2019, je vhodné, aby se příslušná ustanovení tohoto nařízení použila od téhož dne. Touto zpětnou působností není dotčena zásada oprávněných očekávání, jelikož členové CCAMLR mají zakázáno lovit v oblasti úmluvy CCAMLR bez oprávnění. [bod odůvodnění a opatření budou přezkoumány po výročním zasedání]
(43)Pokud jde o rybolovná práva pro kraby rodu Chionoecetes okolo oblasti Svalbardu, Pařížská smlouva z roku 1920 přiznává všem smluvním stranám rovný a nediskriminační přístup ke zdrojům, mimo jiné v oblasti rybolovu. Postoj Unie k tomuto přístupu, pokud jde o rybolov krabů rodu Chionoecetes na pevninském šelfu kolem Svalbardu, je uveden ve dvou verbálních nótách Norsku ze dne 25. října 2016 a 24. února 2017. Aby se zajistilo, že využívání populace krabů rodu Chionoecetes v oblasti Svalbardu bude slučitelné s nediskriminačními pravidly pro řízení stanovenými Norskem, pod jehož svrchovanost a jurisdikci oblast vymezená uvedenou smlouvou spadá, je vhodné stanovit počet plavidel oprávněných k tomuto rybolovu. Rozdělení těchto rybolovných práv mezi členské státy je omezeno na rok 2020. Připomíná se, že hlavní odpovědnost v Unii za zajištění dodržování platného práva nesou členské státy vlajky.
(44)V souladu s prohlášením Unie určeným Bolívarovské republice Venezuela o udělení rybolovných práv ve vodách Unie rybářským plavidlům plujícím pod vlajkou Bolívarovské republiky Venezuela ve výlučné hospodářské zóně při pobřeží Francouzské Guyany je třeba stanovit rybolovná práva pro chňapalovité pro Venezuelu ve vodách Unie.
(45)Vzhledem k tomu, že některá ustanovení mají být uplatňována bez přerušení, a s cílem zabránit právní nejistotě v období mezi koncem roku 2020 a dnem vstupu v platnost nařízení, jímž se stanoví rybolovná práva pro rok 2021, by se ustanovení o zákazech a obdobích zákazu vyplývajících z tohoto nařízení měla uplatňovat i na začátku roku 2021 až do dne vstupu v platnost nařízení, jímž se stanoví rybolovná práva pro rok 2021.
(46)Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o udělování povolení jednotlivým členským státům, aby mohly řídit své přidělování intenzity rybolovu na základě systému založeného na kilowatt-dnech. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011.
(47)Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o přidělení dodatečných dní na moři za trvalé ukončení rybolovných činností a na posílení přítomnosti vědeckých pozorovatelů a pokud jde o stanovení tabulkových formátů pro shromažďování a přenos informací týkajících se převodu dní na moři mezi rybářskými plavidly plujícími pod vlajkou jednoho členského státu. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.
(48)Aby se předešlo přerušení rybolovných činností a zajistil se výdělek rybářům Unie, mělo by se toto nařízení použít ode dne 1. ledna 2020, s výjimkou ustanovení týkajících se omezení intenzity rybolovu, která by se měla použít ode dne 1. února 2020, a zvláštních ustanovení týkajících se určitých oblastí, která by měla mít zvláštní datum použitelnosti. Z důvodu naléhavosti by mělo toto nařízení vstoupit v platnost ihned po vyhlášení.
(49)Při využívání rybolovných práv by mělo být plně dodržováno právo Unie,
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Předmět
1.Toto nařízení stanoví rybolovná práva ve vodách Unie a rybolovná práva, jimiž disponují rybářská plavidla Unie v některých vodách mimo Unii, pro některé rybí populace a skupiny rybích populací.
2.Rybolovná práva uvedená v odstavci 1 zahrnují:
a)omezení odlovu pro rok 2020 a v případě, že je to uvedeno v tomto nařízení, pro rok 2021;
b)omezení intenzity rybolovu v období od 1. února 2020 do 31. ledna 2021, s výjimkou případů, kdy jsou stanovena jiná období pro: omezení intenzity uvedená v článcích 27 a 28 a omezení intenzity pro lovná zařízení s uzavíracím mechanismem (FAD) platná v roce 2020;
c)rybolovná práva pro období od 1. prosince 2019 do 30. listopadu 2020 pro některé populace v oblasti úmluvy CCAMLR;
d)rybolovná práva pro některé populace v oblasti úmluvy IATTC uvedená v článku 30 pro období v letech 2019 a 2020 stanovená v uvedeném článku.
Článek 2
Oblast působnosti
1.Toto nařízení se vztahuje na tato plavidla:
a)rybářská plavidla Unie;
b)plavidla třetích zemí ve vodách Unie.
2.Toto nařízení se vztahuje rovněž na rekreační rybolov, je-li v příslušných ustanoveních výslovně zmiňován.
Článek 3
Definice
Pro účely tohoto nařízení se použijí definice uvedené v článku 4 nařízení (EU) č. 1380/2013. Dále se rozumí:
a)„plavidlem třetí země“ rybářské plavidlo plující pod vlajkou třetí země a registrované ve třetí zemi;
b)„rekreačním rybolovem“ nekomerční rybolovné činnosti využívající mořské biologické zdroje například pro rekreační, turistické nebo sportovní účely;
c)„mezinárodními vodami“ vody, které nepodléhají svrchovanosti ani jurisdikci žádného státu;
d)„celkovým přípustným odlovem“ (TAC):
i)v rybolovu, na nějž se vztahuje povinnost vykládky podle čl. 15 odst. 4 až 7 nařízení (EU) č. 1380/2013, množství ryb, které lze každoročně z každé populace odlovit;
ii)ve všech ostatních druzích rybolovu množství ryb, které lze každoročně z každé populace odlovit;
e)„kvótou“ část TAC přidělená Unii, členskému státu nebo třetí zemi;
f)„analytickým posouzením“ kvantitativní posouzení trendů dané populace založené na údajích o biologii a využívání této populace, které mají podle vědeckého přezkumu dostatečnou kvalitu, aby z nich vycházela vědecká doporučení o možnostech budoucích úlovků;
g)„velikostí oka“ velikost oka rybářských sítí ve smyslu čl. 6 bodu 27 nařízení Komise (ES) č. 2019/1241;
h)„rejstříkem rybářského loďstva Unie“ rejstřík zřízený Komisí v souladu s čl. 24 odst. 3 nařízení (EU) č. 1380/2013;
i)„lodním deníkem rybolovu“ lodní deník uvedený v článku 14 nařízení (ES) č. 1224/2009.
Článek 4
Rybolovné oblasti
Pro účely tohoto nařízení se příslušnými oblastmi rozumějí:
a)„oblastmi ICES“ (Mezinárodní rada pro průzkum moří) zeměpisné oblasti vymezené v příloze III nařízení (ES) č. 218/2009;
b)„Skagerrakem“ zeměpisná oblast, která je na západě ohraničena linií vedoucí od majáku Hanstholm k majáku Lindesnes a na jihu hranicí vedoucí od majáku Skagen k majáku Tistlarna a dále k nejbližšímu bodu na švédském pobřeží;
c)„Kattegatem“ zeměpisná oblast vymezená na severu linií vedoucí od majáku Skagen k majáku Tistlarna a dále k nejbližšímu bodu na švédském pobřeží a na jihu hranicí vedoucí od Hasenøre ke Gnibens Spids, od Korshage ke Spodsbjergu a od Gilbjerg Hoved ke Kullenu;
d)„funkční jednotkou 16 podoblasti ICES 7“ zeměpisná oblast vymezená loxodromami, které postupně spojují tyto souřadnice:
–53° 30' s. š. 15° 00' z. d.,
–53° 30' s. š. 11° 00' z. d.,
–51° 30' s. š. 11° 00' z. d.,
–51° 30' s. š. 13° 00' z. d.,
–51° 00' s. š. 13° 00' z. d.,
–51 ° 00' s. š. 15 ° 00' z. d.;
e)„funkční jednotkou 25 divize ICES 8c“ zeměpisná mořská oblast vymezená loxodromami, které postupně spojují tyto souřadnice:
–43° 00' s. š. 9° 00' z. d.,
–43° 00' s. š. 10° 00' z. d.,
–43° 30' s. š., 10° 00' z. d.,
–43° 30' s. š. 9° 00' z. d.,
–44° 00' s. š. 9° 00' z. d.,
–44° 00' s. š. 8° 00' z. d.,
–43° 30' s. š., 8° 00' z. d.;
f)„funkční jednotkou 26 divize ICES 9a“ zeměpisná oblast vymezená loxodromami, které postupně spojují tyto souřadnice:
–43° 00' s. š. 8° 00' z. d.,
–43° 00' s. š. 10° 00' z. d.,
–42° 00' s. š. 10° 00' z. d.,
–42 ° 00' s. š. 8 ° 00' z. d.;
g)„funkční jednotkou 27 divize ICES 9a“ zeměpisná oblast vymezená loxodromami, které postupně spojují tyto souřadnice:
–42° 00' s. š. 8° 00' z. d.,
–42° 00' s. š. 10° 00' z. d.,
–38° 30' s. š. 10° 00' z. d.,
–38° 30' s. š. 9° 00' z. d.,
–40° 00' s. š. 9° 00' z. d.,
–40 ° 00' s. š. 8 ° 00' z. d.;
h)„funkční jednotkou 30 divize ICES 9a“ zeměpisná oblast podléhající španělské jurisdikci v Cádizském zálivu a v přilehlých vodách divize 9a;
i)„funkční jednotkou 31 divize ICES 8c“ zeměpisná mořská oblast vymezená loxodromami, které postupně spojují tyto souřadnice:
–43° 30' s. š. 6 ° 00' z. d.,
–44° 00' s. š. 6 ° 00' z. d.,
–44° 00' s. š. 2 ° 00' z. d.,
–43° 30' s. š., 2 ° 00' z. d.;
j)„Cádizským zálivem“ zeměpisná oblast divize ICES 9a východně od 7º 23' 48″ z. d.;
k)„oblastí úmluvy CCAMLR“ (Úmluva o zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě) zeměpisná oblast vymezená v čl. 2 písm. a) nařízení Rady (ES) č. 601/2004;
l)„oblastmi CECAF“ (Výbor pro rybolov ve středovýchodním Atlantiku) zeměpisné oblasti vymezené v příloze II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2009;
m)„oblastí úmluvy IATTC“ (Meziamerická komise pro tropické tuňáky) zeměpisná oblast vymezená v Úmluvě o posílení Meziamerické komise pro tropické tuňáky zřízené úmluvou mezi Spojenými státy americkými a Kostarickou republikou z roku 1949;
n)„oblastí úmluvy ICCAT“ (Mezinárodní komise na ochranu tuňáků v Atlantiku) zeměpisná oblast vymezená v Mezinárodní úmluvě na ochranu tuňáků v Atlantiku;
o)„oblastí pravomoci komise IOTC“ (Komise pro tuňáky Indického oceánu) zeměpisná oblast vymezená v Dohodě o zřízení Komise pro tuňáky Indického oceánu;
p)„oblastmi NAFO“ (Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku) zeměpisné oblasti vymezené v příloze III nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 217/2009;
q)„oblastí úmluvy SEAFO“ (Organizace pro rybolov v jihovýchodním Atlantiku) zeměpisná oblast vymezená v Úmluvě o ochraně a řízení rybolovných zdrojů v jihovýchodním Atlantiku;
r)„oblastí dohody SIOFA“ zeměpisná oblast vymezená v Dohodě o rybolovu v jižním Indickém oceánu;
s)„oblastí úmluvy SPRFMO“ (Regionální organizace pro řízení rybolovu v jižním Tichomoří) zeměpisná oblast vymezená v Úmluvě o zachování a řízení rybolovných zdrojů v oblasti volného moře jižního Tichého oceánu;
t)„oblastí úmluvy WCPFC“ (Komise pro rybolov v západním a středním Tichém oceánu) zeměpisná oblast vymezená v Úmluvě o zachování a řízení vysoce stěhovavých rybích populací v západním a středním Tichém oceánu;
u)„oblastí volného moře Beringova moře“ zeměpisná oblast volného moře Beringova moře vzdálená více než 200 námořních mil od základních linií, odkud se měří šířka teritoriálních vod pobřežních států Beringova moře;
v)„oblastí překrývajících se kompetencí mezi IATTC a WCPFC“ zeměpisná oblast vymezená těmito hranicemi:
–zeměpisnou délkou 150° z. d.,
–zeměpisnou délkou 130° z. d.,
–zeměpisnou šířkou 4° j. š.,
–zeměpisnou šířkou 50° j. š.
HLAVA II
RYBOLOVNÁ PRÁVA
PRO RYBÁŘSKÁ PLAVIDLA UNIE
Kapitola I
Obecná ustanovení
Článek 5
TAC a jejich rozdělení
1.TAC pro rybářská plavidla Unie ve vodách Unie nebo v některých vodách mimo Unii, jejich rozdělení mezi členské státy a případné podmínky funkčně spojené s užíváním těchto práv jsou stanoveny v příloze I.
2.Rybářská plavidla Unie jsou oprávněna k odlovu v mezích TAC stanovených v příloze I tohoto nařízení ve vodách podléhajících rybářské jurisdikci Faerských ostrovů, Grónska a Norska a v rybolovné oblasti kolem ostrova Jan Mayen za podmínek stanovených v článku 16 a v příloze III tohoto nařízení a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2403 a v prováděcích předpisech k němu.
Článek 6
TAC, které určí členské státy
1.TAC pro některé populace ryb určí dotčený členský stát. Tyto populace jsou uvedeny v příloze I.
2.TAC, které určí členský stát:
a)musí být v souladu se zásadami a pravidly společné rybářské politiky, zejména se zásadou udržitelného využívání populací, a
b)musí vést:
i)s největší pravděpodobností k využívání populace v souladu s maximálním udržitelným výnosem od roku 2020, jsou-li k dispozici analytická posouzení, nebo
ii)k využívání populace v souladu s přístupem předběžné opatrnosti v oblasti řízení rybolovu, nejsou-li analytická posouzení k dispozici nebo jsou-li neúplná.
3.Do 15. března 2020 předloží každý dotčený členský stát Komisi tyto informace:
a)přijaté TAC;
b)údaje shromážděné a posouzené dotčeným členským státem, z nichž přijaté TAC vycházejí;
c)údaje o tom, jakým způsobem jsou přijaté TAC v souladu s odstavcem 2.
Článek 7
Podmínky vykládky úlovků a vedlejších úlovků
1.Úlovky, které nepodléhají povinnosti vykládky stanovené v článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013, se uchovávají na palubě nebo vykládají pouze tehdy, pokud:
a)byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu, jenž má kvótu, která dosud nebyla vyčerpána, nebo
b)představují tu část kvóty Unie, která nebyla v podobě kvót rozdělena mezi členské státy, a uvedená kvóta Unie není vyčerpána.
2.V příloze I tohoto nařízení jsou pro účely výjimky z povinnosti započítat úlovky do příslušných kvót stanovených v článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013 uvedeny populace necílových druhů nacházejících se v bezpečných biologických mezích podle čl. 15 odst. 8 uvedeného nařízení.
[Článek 8
Mechanismus pro výměnu kvót pro TAC týkající se nevyhnutelných vedlejších úlovků v souvislosti se zavedením povinnosti vykládky
1.S cílem zohlednit zavedení povinnosti vykládky a zpřístupnit kvóty členským státům, které nedisponují kvótou pro určité vedlejší úlovky, se mechanismus pro výměnu kvót vymezený v tomto článku použije na TAC určené v příloze IA.
2.6 % z každé kvóty z TAC pro tresku obecnou v Keltském moři, tresku obecnou západně od Skotska, tresku bezvousou v Irském moři a platýse evropského v divizích ICES 7h, 7j a 7k a 3 % z každé kvóty z TAC pro tresku bezvousou západně od Skotska, jež byly přiděleny každému členskému státu, se zpřístupní jako sdílená rezerva pro výměnu kvót, jež bude otevřena od 1. ledna 2019. Členské státy bez přidělené kvóty mají k této rezervě kvót výhradní přístup do 31. března 2019.
3.Množství, jež se z této rezervy vyberou, nelze vyměnit ani převést do následujícího roku. Případná nevyužitá množství jsou po 31. března 2019 vrácena členským státům, které jimi do rezervy pro výměnu kvót původně přispěly.
4.Navrácené kvóty pocházejí pokud možno ze seznamu TAC určeného každým členským státem přispívajícím do sdílené rezervy, jak je to uvedeno v dodatku k příloze IA.
5.Vyměňované kvóty musí mít rovnocennou tržní hodnotu, přičemž se použije tržní směnný kurz nebo jiné vzájemně přijatelné směnné kurzy. Pokud neexistují žádné alternativy, použije se rovnocenná ekonomická hodnota v souladu s průměrnými cenami v Unii z předchozího roku poskytnutými Evropským střediskem pro monitorování trhu s produkty rybolovu a akvakultury.
6.V případech, kdy mechanismus podle tohoto článku členským státům neumožňuje pokrýt jejich nevyhnutelné vedlejší úlovky v podobném rozsahu, usilují členské státy o dohodu na výměně kvót podle čl. 16 odst. 8 nařízení (EU) č. 1380/2013, přičemž zajistí, aby vyměňované kvóty měly rovnocennou obchodní hodnotu.
Článek bude přezkoumán na základě posouzení TAC vedlejších úlovků ]
Článek 9
Omezení intenzity rybolovu v divizi ICES 7e
1.V příloze IIA se stanoví technické aspekty práv a povinností související s přílohou IIA v případě řízení populace jazyka obecného v divizi ICES 7e.
2.Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přidělit žádajícímu členskému státu dodatečný počet dní na moři ke dnům, které jsou uvedeny v bodě 5 přílohy IIA, během nichž se plavidlo s oprávněním členského státu vlajky může nacházet v divizi ICES 7e a mít na palubě jakékoli regulované zařízení, a to na základě žádosti daného členského státu v souladu s bodem 7.4 přílohy II A. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 50 odst. 2.
3.Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přidělit žádajícímu členskému státu nejvýše tři dny v období od 1. února 2020 do 31. ledna 2021 ke dnům, které jsou uvedeny v bodě 5 přílohy IIA, během nichž se plavidlo může nacházet v divizi ICES 7e, a to na základě programu, jehož cílem je posílit přítomnost vědeckých pozorovatelů, jak je uvedeno v bodě 8.1 přílohy IIA. Tyto dny se přidělí na základě popisu, který členské státy předložily v souladu s bodem 8.3 přílohy IIA a po konzultaci s VTHVR. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 50 odst. 2.
[Článek 10
Opatření týkající se rybolovu mořčáka evropského
1.Rybářským plavidlům Unie i veškerému komerčnímu rybolovu z pobřeží se zakazuje lovit mořčáka evropského v divizích ICES 4b a 4c, jakož i v podoblasti ICES 7. Mořčáka evropského odloveného v uvedené oblasti se zakazuje uchovávat na palubě, překládat, přemísťovat nebo vykládat.
2.Odchylně od odstavce 1 se rybářským plavidlům Unie v divizích ICES 4b, 4c, 7d, 7e, 7f a 7h a ve vodách do 12 námořních mil od základní linie pod svrchovaností Spojeného království v divizích ICES 7a a 7g povoluje v lednu 2020 a od 1. dubna do 31. prosince 2020 lovit mořčáka evropského, jakož i uchovávat na palubě, překládat, přemísťovat nebo vykládat mořčáka evropského odloveného v uvedené oblasti prostřednictvím těchto zařízení a v rámci těchto omezení:
a)za použití vlečných sítí pro lov při dně, pro nevyhnutelné vedlejší úlovky nepřesahující pm kilogramů za dva měsíce a pm % hmotnosti celkového úlovku mořských živočichů na palubě odlovených tímto plavidlem za jediný den;
b)za použití nevodů, pro nevyhnutelné vedlejší úlovky nepřesahující pm kilogramů za měsíc a pm % hmotnosti celkového úlovku mořských živočichů na palubě ulovených tímto plavidlem za jediný den;
c)za použití háčků a šňůr, nepřesahující pm tun na plavidlo a rok;
d)za použití ukotvených tenatových sítí, pro nevyhnutelné vedlejší úlovky nepřesahující pm tun na plavidlo za rok.
Odchylky uvedené v prvním pododstavci platí pro rybářská plavidla Unie se záznamy úlovků mořčáka evropského v období od 1. července 2015 do 30. září 2016: v písmeni c) se záznamy o odlovech za použití háčků a lovných šňůr a v písmeni d) se záznamy o odlovech využívajících ukotvené tenatové sítě. V případě nahrazení rybářského plavidla Unie mohou členské státy povolit, aby příslušná odchylka platila pro jiné rybářské plavidlo za předpokladu, že počet rybářských plavidel Unie, na něž se odchylka vztahuje, a jejich celková rybolovná kapacita se nezvýší.
3.Omezení odlovu stanovená v odstavci 2 nejsou převoditelná mezi plavidly a v případě, že existuje měsíční omezení, ani z jednoho měsíce na druhý. Pro rybářská plavidla Unie, která používají více než jeden druh lovného zařízení během jednoho kalendářního měsíce, platí pro každý typ lovného zařízení nejnižší omezení odlovu stanovené v odstavci 2.
Do 15 dní po uplynutí každého měsíce podají členské státy Komisi zprávu o všech úlovcích mořčáka evropského rozdělených podle druhu lovného zařízení.
4.Při rekreačním rybolovu, včetně rybolovu z pobřeží, se v divizích ICES 4b, 4c, 6a, 7a až 7k:
a)v období od 1. ledna do 31. března a od 1. listopadu do 31. prosince 2020 povoluje pouze lov mořčáka evropského udicí a ruční šňůrou, při němž jsou jedinci vypouštěni zpět do moře. Během tohoto období se zakazuje mořčáka evropského odloveného v uvedené oblasti uchovávat na palubě, přemísťovat, překládat nebo vykládat;
b)v období od 1. dubna do 31. října 2020 se povoluje lovit na udici nebo ruční šňůru a uchovávat na palubě nejvýše pm jedinců mořčáka evropského na rybáře a den. Minimální velikost uchovaného mořčáka evropského je 42 cm.
5.Při rekreačním rybolovu se v divizích ICES 8a a 8b povoluje lovit na udici nebo ruční šňůru a uchovávat na palubě nejvýše pm jedinců mořčáka evropského na rybáře a den. Minimální velikost uchovaného mořčáka evropského je 42 cm.
Opatření budou přezkoumána po vydání vědeckého doporučení]
[Článek 11
Opatření týkající se rybolovu úhoře říčního ve vodách Unie oblasti ICES
Zakazuje se veškerý cílený, vedlejší a rekreační rybolov úhoře říčního ve vodách Unie oblasti ICES a v brakických vodách, jako jsou ústí řek, pobřežní laguny a přechodné vody, po dobu tří po sobě jdoucích měsíců v období, které určí každý dotčený členský stát mezi 1. srpnem 2020 a 29. únorem 2021. Členské státy stanovené období sdělí Komisi nejpozději 1. června 2020.
Opatření budou přezkoumána po vydání vědeckého doporučení]
Článek 12
Zvláštní ustanovení o rozdělení rybolovných práv
1.Rozdělením rybolovných práv mezi členské státy stanoveným v tomto nařízení nejsou dotčeny:
a)výměny provedené podle čl. 16 odst. 8 nařízení (EU) č. 1380/2013;
b)odpočty a přerozdělení provedené podle článku 37 nařízení (ES) č. 1224/2009;
c)přerozdělení provedená podle článků 12 a 47 nařízení Rady (EU) 2017/2403;
d)vykládky dodatečných množství povolené podle článku 3 nařízení (ES) č. 847/96 a podle čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013;
e)množství převedená podle článku 4 nařízení (ES) č. 847/96 a čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013;
f)odpočty provedené podle článků 105, 106 a 107 nařízení (ES) č. 1224/2009;
g)převody a výměny kvót podle článku 17 tohoto nařízení.
2.Pro účely meziročního řízení TAC a kvót stanovených v nařízení (ES) č. 847/96 jsou populace, na které se vztahují preventivní nebo analytické TAC, uvedeny v příloze I tohoto nařízení.
3.Není-li v příloze I tohoto nařízení uvedeno jinak, použije se článek 3 nařízení (ES) č. 847/96 na populace, na které se vztahuje preventivní TAC, a čl. 3 odst. 2 a 3 a článek 4 uvedeného nařízení se použije na populace, na které se vztahuje analytický TAC.
4.Články 3 a 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužijí, pokud členský stát využije meziroční flexibility podle čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013.
Článek 13
Nápravná opatření v případě tresky obecné a tresky bezvousé v Keltském moři
1. Na plavidla Unie, která loví pomocí vlečných sítí pro lov při dně a nevodů v divizích ICES od 7f do 7k a v oblasti západně od 5° západní délky v divizi ICES 7e, se použijí tato opatření:
a) od 1. února 2020 do 15. března 2020 se těmto plavidlům v uvedené oblasti zakazuje rybolov;
b) plavidla Unie, kterým byla v uvedené oblasti přidělena rybolovná práva pro tresku obecnou, musí mít buď alespoň 20% přítomnost pozorovatelů na moři, nebo fungující kamerový monitorovací systém v souladu s ustanoveními čl. 23 odst. 5 nařízení (ES) č. 2019/1241.
2. Opatření uvedená v odstavci 1 se nevztahují na plavidla Unie spadající do některé z těchto kategorií:
a)nejméně 55 % jejich úlovku tvoří treska bezvousá;
b)nejméně 55 % jejich úlovku tvoří ďasovití, štikozubec obecný nebo pakambala rodu Lepidorhombus;
c)plavidla Unie, která používají sítě s kapsou o velikosti ok 120 mm v kombinaci s lovným zařízením, které je vybudováno tak, že mezi lovnou šňůrou a pozemním zařízením je odstup minimálně 1 metr;
d)plavidla Unie, která mají na palubě pouze jedno vysoce selektivní lovné zařízení, jehož technické vlastnosti podle vědecké studie posouzené výborem VTHVR jsou zárukou, že méně než 1 % úlovku tvoří treska obecná.
3. Plavidla Unie, která loví pomocí vlečných sítí pro lov při dně a nevodů v divizích ICES 7f až 7k a v oblasti západně od 5° západní délky v divizi ICES 7e a jejichž úlovky tvoří alespoň 55 % tresky bezvousé nebo 55 % ďasovitých, štikozubce obecného nebo pakambaly rodu Lepidorhombus, musí používat sítě s kapsou o velikosti ok nejméně 100 mm.
4. Tento článek se nepoužije na plavidla Unie, jejichž úlovky se skládají alespoň ze 30 % z humra severského.
Článek 14
Zakázané druhy
1.Rybářská plavidla Unie mají zakázáno lovit, uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat tyto druhy:
a)rejnoka paprsčitého (Amblyraja radiata) ve vodách Unie divizí ICES 2a, 3a a 7d a podoblasti ICES 4;
b)bezkýlovce listošupinatého (Centrophorus squamosus) ve vodách Unie divize ICES 2a a podoblasti 4 a ve vodách Unie a mezinárodních vodách podoblastí ICES 1 a 14;
c)světlouna bělookého (Centroscymnus coelolepis) ve vodách Unie divize ICES 2a a podoblasti 4 a ve vodách Unie a mezinárodních vodách podoblastí ICES 1 a 14;
d)světlouna Bonnaterrova (Dalatias licha) ve vodách Unie divize ICES 2a a podoblasti 4 a ve vodách Unie a mezinárodních vodách podoblastí ICES 1 a 14;
e)bezkýlovce lopatonosého (Deania calcea) ve vodách Unie divize ICES 2a a podoblasti 4 a ve vodách Unie a mezinárodních vodách podoblastí ICES 1 a 14;
f)soubor druhů (Dipturus cf. flossada a Dipturus cf. intermedia) zahrnovaných pod rejnoka hladkého (Dipturus batis) ve vodách Unie divize ICES 2a a podoblastí ICES 3, 4, 6, 7, 8, 9 a 10;
g)světlouna velkého (Etmopterus princeps) ve vodách Unie divize ICES 2a a podoblasti 4 a ve vodách Unie a mezinárodních vodách podoblastí ICES 1 a 14;
h)psohlava obecného (Galeorhinus galeus) loveného na dlouhé lovné šňůry ve vodách Unie divize ICES 2a a podoblasti 4 a ve vodách Unie a v mezinárodních vodách podoblastí ICES 1, 5, 6, 7, 8, 12 a 14;
i)žraloka nosatého (Lamna nasus) ve všech vodách;
j)rejnoka ostnatého (Raja clavata) ve vodách Unie divize ICES 3a;
k)rejnoka vlnitého (Raja undulata) ve vodách Unie podoblastí ICES 6 a 10;
l)žraloka obrovského (Rhincodon typus) ve všech vodách;
m)pilohřbeta obecného (Rhinobatos rhinobatos) ve Středozemním moři;
n)ostrouna obecného (Squalus acanthias) ve vodách Unie podoblastí ICES 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9 a 10, s výjimkou neplnění programů uvedených v příloze IA.
2.Při náhodném ulovení nesmějí být jedinci druhů uvedených v odstavci 1 poraněni. Jedinci se neprodleně vypouštějí.
Článek 15
Předávání údajů
Předkládají-li členské státy podle článků 33 a 34 nařízení (ES) č. 1224/2009 Komisi údaje vztahující se k vykládkám objemů odlovených populací, použijí kódy populací stanovené v příloze I tohoto nařízení.
Kapitola II
Oprávnění k rybolovu ve vodách třetích zemí
Článek 16
Oprávnění k rybolovu
1.Maximální počet oprávnění k rybolovu pro rybářská plavidla Unie provádějící rybolov ve vodách třetí země je stanoven v příloze III.
2.Pokud členský stát převede na základě čl. 16 odst. 8 nařízení (EU) č. 1380/2013 kvótu jinému členskému státu v rybolovných oblastech vymezených v příloze III tohoto nařízení, musí být součástí převodu také odpovídající převod oprávnění k rybolovu a převod musí být oznámen Komisi. Celkový počet oprávnění k rybolovu pro každou rybolovnou oblast, který je stanoven v příloze III tohoto nařízení, však nesmí být překročen.
Kapitola III
Rybolovná práva ve vodách regionálních
organizací pro řízení rybolovu
Oddíl 1
Obecná ustanovení
Článek 17
Převody a výměny kvót
1.Pokud jsou podle pravidel regionální organizace pro řízení rybolovu povoleny převody nebo výměny kvót mezi smluvními stranami této organizace, členský stát (dále jen „dotčený členský stát“) může jednat se smluvní stranou této organizace a případně stanovit možný návrh zamýšleného převodu nebo výměny kvót.
2.Na základě oznámení Komisi, které provede dotčený členský stát, může Komise potvrdit návrh zamýšleného převodu nebo výměny kvót, který členský stát projednal s příslušnou smluvní stranou regionální organizace pro řízení rybolovu. Poté Komise a příslušná smluvní strana této organizace bez zbytečného prodlení vyjádří souhlas s tím, že budou vázány tímto převodem nebo výměnou kvót. Komise oznámí dohodnutý převod nebo výměnu kvót v souladu s pravidly dané regionální organizace pro řízení rybolovu sekretariátu této organizace.
3.Komise informuje o dohodnutém převodu nebo výměně kvót členské státy.
4.Rybolovná práva získaná od příslušné smluvní strany regionální organizace pro řízení rybolovu nebo převedená na tuto stranu v rámci převodu nebo výměny kvót se považují za kvóty přidělené dotčenému členskému státu nebo odečtené od jeho přídělu od okamžiku, kdy se převod nebo výměna kvót uskuteční v souladu s podmínkami dohody dosažené s příslušnou smluvní stranou této organizace nebo případně s pravidly dané regionální organizace pro řízení rybolovu. Tímto rozdělením se nemění stávající rozdělovací klíč pro účely rozdělování rybolovných práv mezi členské státy v souladu se zásadou relativní stability rybolovných činností.
5.Tento článek se použije do 31. ledna 2021 na převody kvót od smluvní strany regionální organizace pro řízení rybolovu na Unii a jejich následné přidělení členským státům.
Oddíl 2
Oblast úmluvy ICCAT
Článek 18
Omezení kapacity rybolovu, chovu a výkrmu
1.Počet návnadových člunů a člunů s vlečnými šňůrami Unie oprávněných aktivně lovit tuňáka obecného o velikosti v rozpětí od 8 kg nebo 75 cm do 30 kg nebo 115 cm ve východním Atlantiku je omezen podle bodu 1 přílohy IV.
2.Počet plavidel drobného pobřežního rybolovu Unie oprávněných aktivně lovit tuňáka obecného o velikosti v rozpětí od 8 kg nebo 75 cm do 30 kg nebo 115 cm ve Středozemním moři je omezen podle bodu 2 přílohy IV.
3.Počet rybářských plavidel Unie, která loví tuňáka obecného v Jaderském moři pro účely chovu a jsou oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného o velikosti v rozpětí od 8 kg nebo 75 cm do 30 kg nebo 115 cm, je omezen podle bodu 3 přílohy IV.
4.Počet a celková hrubá tonáž rybářských plavidel oprávněných lovit, uchovávat na palubě, překládat, přepravovat nebo vykládat tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři jsou omezeny podle bodu 4 přílohy IV.
5.Počet pastí používaných ve východním Atlantiku a Středozemním moři pro lov tuňáka obecného je omezen podle bodu 5 přílohy IV.
6.Kapacita chovu tuňáka obecného, kapacita výkrmu a maximální vysazení uloveného volně žijícího tuňáka obecného přidělené chovům ve východním Atlantiku a Středozemním moři jsou omezeny podle bodu 6 přílohy IV.
7.Maximální počet rybářských plavidel Unie, která mají oprávnění k rybolovu severoatlantského tuňáka křídlatého jako cílového druhu v souladu s článkem 12 nařízení Rady (ES) č. 520/2007, je omezen podle bodu 7 přílohy IV tohoto nařízení.
8.Maximální počet rybářských plavidel Unie o délce nejméně 20 metrů, která loví tuňáka velkookého v oblasti úmluvy ICCAT, je omezen podle bodu 8 přílohy IV.
Článek 19
Rekreační rybolov
Je-li to vhodné, přidělí členské státy ze svých kvót přidělených v příloze ID zvláštní podíl pro rekreační rybolov.
Článek 20
Žraloci
1.U všech druhů rybolovu se zakazuje uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat upravená těla nebo části upravených těl liškouna velkookého (Alopias superciliosus).
2.Zakazuje se provádět cílený rybolov liškounů rodu Alopias.
3.U rybolovu v oblasti úmluvy ICCAT se zakazuje uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat upravená těla nebo části upravených těl kladivounů čeledi Sphyrnidae (vyjma kladivouna tiburo – Sphyrna tiburo).
4.U všech druhů rybolovu se zakazuje uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat upravená těla nebo části upravených těl žraloka dlouhoploutvého (Carcharhinus longimanus).
5.U všech druhů rybolovu se zakazuje uchovávat na palubě žraloka hedvábného (Carcharhinus falciformis).
{Oddíl 3 bude přezkoumán po příslušném výročním zasedání regionálních organizací pro řízení rybolovu}
Oddíl 3
Oblast úmluvy CCAMLR
Článek 21
Zákazy a omezení rybolovu
1.Cílený rybolov druhů uvedených v části A přílohy V je v oblastech a obdobích v ní uvedených zakázán.
2.Pokud jde o průzkumný rybolov, vztahují se TAC a omezení vedlejších úlovků uvedené v části B přílohy V na podoblasti v ní uvedené.
Článek 22
Průzkumný rybolov
1.Členské státy se v roce 2019 mohou účastnit průzkumného rybolovu zubatek rodu Dissostichus pomocí dlouhých lovných šňůr v podoblastech FAO 88.1 a 88.2 a rovněž v divizích 58.4.1, 58.4.2 a 58.4.3a, které nepatří do oblastí vnitrostátní jurisdikce. Pokud se členský stát hodlá takového rybolovu zúčastnit, oznámí to sekretariátu CCAMLR v souladu s články 7 a 7a nařízení (ES) č. 601/2004 a v každém případě nejpozději 1. června 2019.
2.Pro podoblasti FAO 88.1 a 88.2 a divize 58.4.1, 58.4.2 a 58.4.3a jsou TAC a omezení vedlejších úlovků pro jednotlivé podoblasti a divize a jejich rozdělení mezi malé výzkumné jednotky (SSRU) v rámci jednotlivých podoblastí a divizí stanovena v části B přílohy V. Rybolov v každé SSRU se zastaví, jakmile ohlášené úlovky dosáhnou stanovených TAC, a v dané SSRU se po zbytek sezóny rybolov zakáže.
3.Rybolov se provádí v takovém zeměpisném rozsahu a v takových hloubkách, které jsou nezbytné k získání informací potřebných pro stanovení rybolovného potenciálu a k zamezení nadměrné koncentrace odlovu a intenzity rybolovu. V podoblastech FAO 88.1 a 88.2 a divizích FAO 58.4.1, 58.4.2 a 58.4.3a je však rybolov zakázán v hloubkách menších než 550 metrů.
Článek 23
Lov krunýřovky krilové během rybářské sezóny 2019/2020
1.Pokud členský stát hodlá během rybářské sezóny 2019/2020 lovit krunýřovku krilovou (Euphausia superba) v oblasti úmluvy CCAMLR, oznámí Komisi tento svůj úmysl nejpozději 1. května 2019 za použití formuláře uvedeného v části C přílohy V tohoto nařízení. Na základě informací poskytnutých členskými státy Komise předloží tato oznámení sekretariátu CCAMLR nejpozději do 30. května 2019.
2.Oznámení uvedené v odstavci 1 tohoto článku zahrnuje informace stanovené v článku 3 nařízení (ES) č. 601/2004 pro všechna plavidla, kterým členský stát udělí oprávnění účastnit se lovu krunýřovky krilové.
3.Členský stát, který má v úmyslu lovit krunýřovku krilovou v oblasti úmluvy CCAMLR, oznámí svůj záměr v tomto směru, pouze pokud jde o plavidla s oprávněním k rybolovu plující v době oznámení buď pod jeho vlajkou, nebo pod vlajkou jiné členské země CCAMLR, přičemž se předpokládá, že v době uskutečnění rybolovu budou plout pod vlajkou uvedeného členského státu.
4.Členským státům se umožní, aby udělily oprávnění k účasti na lovu krunýřovky krilové jiným plavidlům než plavidlům, která byla v souladu s odstavci 1, 2 a 3 tohoto článku oznámena sekretariátu CCAMLR, pokud je některému oprávněnému plavidlu zabráněno účastnit se lovu z legitimních provozních důvodů nebo z důvodu vyšší moci. Za takových okolností dotyčný členský stát okamžitě uvědomí sekretariát CCAMLR a Komisi a poskytne jim:
a)úplné údaje o předpokládaném náhradním plavidle nebo plavidlech, včetně informací stanovených v článku 3 nařízení (ES) č. 601/2004;
b)plný výčet důvodů, které vedly k nahrazení plavidla, a příslušné podklady nebo odkazy.
5.Členské státy neudělí oprávnění k účasti na lovu krunýřovky krilové žádnému plavidlu uvedenému na seznamech plavidel provozujících nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov.
Oddíl 4
Oblast působnosti komise IOTC
Článek 24
Omezení rybolovné kapacity plavidel lovících v oblasti působnosti komise IOTC
1.Maximální počet rybářských plavidel Unie lovících tropické tuňáky v oblasti působnosti komise IOTC a odpovídající kapacita hrubé prostornosti jsou stanoveny v bodě 1 přílohy VI.
2.Maximální počet rybářských plavidel Unie lovících mečouna obecného (Xiphias gladius) a tuňáka křídlatého (Thunnus alalunga) v oblasti působnosti komise IOTC a odpovídající kapacita hrubé prostornosti jsou stanoveny v bodě 2 přílohy VI.
3.Členské státy mohou změnit přidělení plavidel mezi oběma druhy rybolovu uvedenými v odstavcích 1 a 2, pokud mohou Komisi prokázat, že tato změna nezvýší intenzitu rybolovu dotyčných populací ryb.
4.Členské státy zajistí, aby tam, kde je navrhován převod kapacity na jejich loďstvo, byla plavidla, jež mají být převedena, v evidenci plavidel IOTC nebo v evidenci plavidel jiných regionálních organizací pro rybolov tuňáků. Dále se nesmí převést žádné z plavidel zapsaných na seznamu plavidel, která provozují nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov, vedeném kteroukoli regionální organizací pro řízení rybolovu.
5.Členské státy mohou zvýšit svou rybolovnou kapacitu nad stropy uvedené v odstavcích 1 a 2 pouze v mezích stanovených v rozvojových plánech předložených komisi IOTC.
Článek 25
Unášená lovná zařízení s uzavíracím mechanismem a pomocná plavidla
1.Plavidlo lovící košelkovými nevody nesmí současně používat více než 350 aktivních unášených zařízení s uzavíracím mechanismem.
2.Počet zásobovacích plavidel nesmí být více než jedno zásobovací plavidlo na podporu nejméně dvou plavidel lovících košelkovými nevody, která plují pod vlajkou téhož členského státu. Toto ustanovení se nepoužije na členské státy, které používají pouze jedno zásobovací plavidlo.
3.Jedno plavidlo lovící košelkovými nevody nesmí být v žádném okamžiku podporováno více než jedním zásobovacím plavidlem plujícím pod vlajkou téhož členského státu.
4.Unie neregistruje v rejstříku oprávněných plavidel IOTC žádné nové ani dodatečné zásobovací plavidlo.
Článek 26
Žraloci
1.U všech druhů rybolovu se zakazuje uchovávat na palubě, překládat či vykládat upravená těla nebo části upravených těl liškounů všech druhů čeledi Alopiidae.
2.U všech druhů rybolovu se zakazuje uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat upravená těla nebo část upravených těl žraloka dlouhoploutvého (Carcharhinus longimanus), kromě plavidel kratších než 24 metrů provádějících rybolov pouze ve výlučné hospodářské zóně členského státu, pod jehož vlajkou plují, a za předpokladu, že jejich úlovky jsou určeny výhradně k místnímu odbytu.
3.Při náhodném ulovení nesmějí být jedinci druhů uvedených v odstavcích 1 a 2 poraněni. Jedinci se neprodleně vypouštějí.
Oddíl 5
Oblast úmluvy SPRFMO
Článek 27
Pelagický rybolov
1.Pouze členské státy, které aktivně prováděly pelagický rybolov v oblasti úmluvy SPRFMO v letech 2007, 2008 nebo 2009, mohou v této oblasti lovit pelagické populace v souladu s TAC stanovenými v příloze IJ.
2.Členské státy uvedené v odstavci 1 omezí v roce 2019 v této oblasti celkovou výši hrubé prostornosti plavidel plujících pod jejich vlajkou a lovících pelagické populace na celkovou výši pro Unii, tj. 36 102 tun hrubé prostornosti.
3.Rybolovná práva stanovená v příloze IJ mohou být využita pouze pod podmínkou, že členské státy zašlou Komisi nejpozději pátý den následujícího měsíce seznam plavidel aktivně provozujících rybolov nebo podílejících se na překládkách v oblasti úmluvy SPRFMO, záznamy ze systémů sledování pravidel, měsíční hlášení o úlovcích, a pokud jsou tyto údaje k dispozici, i záznamy o zastávkách v přístavech s cílem sdělit tyto informace sekretariátu SPRFMO.
Článek 28
Rybolov při dně
1.Členské státy omezí svůj odlov nebo intenzitu rybolovu při dně v roce 2019 v oblasti úmluvy SPRFMO na ty části oblasti úmluvy, v nichž se prováděl rybolov při dně v období od 1. ledna 2002 do 31. prosince 2006, a na úroveň, která nepřesáhne roční průměrnou úroveň odlovu nebo parametrů intenzity za uvedené období. Nad rámec záznamu mohou lovit pouze v případě, že SPRFMO potvrdí jejich plán lovit nad rámec záznamu.
2.Členské státy, které nemají záznam o odlovu nebo intenzitě rybolovu při dně v oblasti úmluvy SPRFMO v období od 1. ledna 2002 do 31. prosince 2006, mohou lovit pouze v případě, že SPRFMO schválí jejich plán lovit bez záznamu.
Článek 29
Průzkumný rybolov
1.Členské státy se v roce 2020 mohou účastnit průzkumného rybolovu ledovek rodu Dissostichus pomocí dlouhých lovných šňůr v oblasti úmluvy SPRFMO pouze v případě, že organizace SPRFRMO schválila jejich žádost o provádění tohoto rybolovu včetně plánu rybolovné činnosti a závazku provádět plán shromažďování údajů.
2.Rybolov se provádí pouze ve výzkumných blocích určených organizací SPRFMO. Rybolov v hloubkách menších než 750 metrů a větších než 2 000 metrů je zakázán.
3.Celkový přípustný odlov je stanoven v příloze IJ. Rybolov je omezen na jeden výjezd o maximální délce 21 po sobě následujících dní a na maximální počet 5 000 háčků na jedno lovné zařízení při maximálním počtu 20 lovných zařízení na jeden výzkumný blok. Rybolov je ukončen, jakmile je dosaženo TAC nebo jakmile je ponořeno a vytaženo 100 lovných zařízení, podle toho, co nastane dříve.
Oddíl 6
Oblast úmluvy IATTC
Článek 30
Rybolov pomocí košelkových nevodů
1.Lov tuňáka žlutoploutvého (Thunnus albacares), tuňáka velkookého (Thunnus obesus) a tuňáka pruhovaného (Katsuwonus pelamis) plavidly lovícími košelkovými nevody se zakazuje:
a)od 29. července 00:00 hod. do 8. října 2019 24:00 hod. nebo od 9. listopadu 2019 00:00 hod. do 19. ledna 2020 24:00 hod. v oblasti vymezené těmito hranicemi:
–tichomořským pobřežím Ameriky,
–zeměpisnou délkou 150° z. d.,
–zeměpisnou šířkou 40° s. š.,
–zeměpisnou šířkou 40° j. š.;
b)od 9. října 2019 00:00 hod. do 8. listopadu 2019 24:00 hod. v oblasti vymezené těmito hranicemi:
–zeměpisnou délkou 96° z. d.,
–zeměpisnou délkou 110° z. d.,
–zeměpisnou šířkou 4° s. š.,
–zeměpisnou šířkou 3° j. š.
2.Dotčené členské státy u každého ze svých plavidel oznámí Komisi před 1. dubnem 2019, pro které období zákazu uvedené v odstavci 1 se rozhodly. Během vymezeného období musí všechna plavidla dotčených členských států lovící košelkovými nevody v oblastech stanovených v odstavci 1 tento druh rybolovu zastavit.
3.Plavidla lovící košelkovými nevody provozující rybolov tuňáků v oblasti úmluvy IATTC uchovávají na palubě a následně vykládají nebo překládají všechny ulovené tuňáky žlutoploutvé, velkooké a pruhované.
4.Odstavec 3 se nepoužije v těchto případech:
a)pokud jsou ryby shledány jako nevhodné pro lidskou spotřebu z jiných důvodů, než je velikost, nebo
b)během posledního výjezdu, pokud není na plavidle dostatečný prostor pro uložení všech tuňáků ulovených při tomto výjezdu.
Článek 31
Unášená lovná zařízení s uzavíracím mechanismem
1.Plavidlo lovící košelkovými nevody nesmí mít v oblasti úmluvy IATTC v žádném okamžiku více než 450 aktivních zařízení s uzavíracím mechanismem. Zařízení s uzavíracím mechanismem se považuje za aktivní, pokud je spuštěno na moře, začne předávat informace o své poloze a je sledováno plavidlem, jeho vlastníkem nebo provozovatelem. Zařízení s uzavíracím mechanismem lze aktivovat pouze na palubě plavidel lovících košelkovými nevody.
2.Plavidlo lovící košelkovými nevody nesmí spustit zařízení s uzavíracím mechanismem v průběhu 15 dnů před zahájením vybraného období zákazu rybolovu podle čl. 30 odst. 1 písm. a) a nalodí zpět tentýž počet zařízení s uzavíracím mechanismem, který do 15 dní před zahájením období zákazu rybolovu původně spustilo.
3.Členské státy oznámí Komisi jednou za měsíc informace za každý den o všech aktivních zařízení s uzavíracím mechanismem vyžadované na základě úmluvy IATTC. Zprávy se předkládají nejdříve po 60, ale nejpozději po 75 dnech. Komise tyto informace bezodkladně předloží sekretariátu IATTC.
Článek 32
Omezení odlovu tuňáka velkookého v rybolovu na dlouhou lovnou šňůru
Celkové roční úlovky tuňáka velkookého plavidly lovícími na dlouhou lovnou šňůru jednotlivých členských států v oblasti úmluvy IATTC jsou stanoveny v příloze IL.
Článek 33
Zákaz lovu žraloka dlouhoploutvého
1.Je zakázáno lovit žraloka dlouhoploutvého (Carcharhinus longimanus) v oblasti úmluvy IATTC a uchovávat na palubě, překládat, skladovat, nabízet k prodeji, prodávat nebo vykládat upravená těla nebo části upravených těl žraloka dlouhoploutvého odloveného v této oblasti.
2.Při náhodném ulovení nesmějí být jedinci druhu uvedeného v odstavci 1 poraněni. Provozovatelé plavidel jedince neprodleně vypustí.
3.Provozovatelé plavidel:
a)zaznamenají počet vypuštěných jedinců s uvedením stavu (uhynulý nebo živý);
b)zašlou údaje určené v písmeni a) členskému státu, jehož jsou státními příslušníky. Členské státy předají informace shromážděné za předchozí rok Komisi do 31. ledna.
Článek 34
Zákaz lovu mantovitých
Rybářským plavidlům Unie se v oblasti úmluvy IATTC zakazuje lovit, uchovávat na palubě, překládat, vykládat, skladovat, nabízet k prodeji nebo prodávat upravená těla nebo části upravených těl mantovitých (čeleď Mobulidae, do níž patří rejnoci rodů Manta a Mobula). Jakmile rybářská plavidla Unie zpozorují, že byli mantovití uloveni, jsou z rybářských plavidel Unie, je-li to možné, okamžitě vypuštěni živí a nezranění.
Oddíl 7
Oblast úmluvy SEAFO
Článek 35
Zákaz lovu hlubinných druhů žraloků
V oblasti úmluvy SEAFO se zakazuje cílený rybolov níže uvedených hlubinných žraloků:
–máčky přízračné (Apristurus manis),
–světlouna Bigelowova (Etmopterus bigelowi),
–světlouna krátkoocasého (Etmopterus brachyurus),
–světlouna velkého (Etmopterus princeps),
–světlouna malého (Etmopterus pusillus),
–rejnokovitých (Rajidae),
–světlouna šupinkatého (Scymnodon squamulosus),
–hlubinných žraloků nadřádu Selachimorpha,
–ostrouna obecného (Squalus acanthias).
Oddíl 8
Oblast úmluvy WCPFC
Článek 36
Podmínky pro lov tuňáka velkookého, tuňáka žlutoploutvého, tuňáka pruhovaného
a tuňáka křídlatého
1.Členské státy zajistí, aby počet dnů rybolovu přidělený plavidlům lovícím košelkovými nevody provozujícím rybolov tuňáka velkookého (Thunnus obesus), tuňáka žlutoploutvého (Thunnus albacares) a tuňáka pruhovaného (Katsuwonus pelamis) v části oblasti úmluvy WCPFC nalézající se na volném moři mezi 20° s. š. a 20° j. š. nepřekročil 403 dnů.
2.Rybářská plavidla Unie nesmějí v oblasti úmluvy WCPFC položené jižně od 20° j. š. cíleně lovit tuňáka křídlatého (Thunnus alalunga).
Článek 37
Řízení rybolovu pomocí zařízení s uzavíracím mechanismem
1.V části oblasti úmluvy WCPFC nalézající se mezi 20° s. š. a 20° j. š. se plavidlům s košelkovými nevody zakazuje nasazovat, obsluhovat nebo nastavovat zařízení s uzavíracím mechanismem od 1. července 2019 00:00 hod. do 30. září 2019 24:00 hod.
2.Kromě zákazu uvedeného v odstavci 1 je zakázáno nastavovat zařízení s uzavíracím mechanismem na volném moři v oblasti působnosti úmluvy WCPFC mezi 20° s. š. a 20° j. š. po dobu dalších dvou měsíců: buď od 1. dubna 2019 00:00 hod. do 31. května 2019 24:00, nebo od 1. listopadu 2019 00:00 hod. do 31. prosince 2019 24:00 hod. O zvolené dodatečné dvouměsíční době je Komise informována před 31. lednem 2019.
3.Členské státy zajistí, aby žádné z jejich plavidel lovících košelkovými nevody v žádném okamžiku nerozmístilo na moři více než 350 zařízení s uzavíracím mechanismem s aktivními instrumentálními bójemi. Bóje se aktivují výhradně na palubě plavidla.
4.Všechna plavidla lovící košelkovými nevody provozující rybolov v části oblasti úmluvy WCPFC uvedené v odstavci 1 uchovávají na palubě a vykládají nebo překládají všechny ulovené tuňáky velkooké, žlutoploutvé a pruhované.
5.Odstavec 4 se nepoužije v těchto případech:
a)během posledního výjezdu, pokud dotyčnému plavidlu nezbývá dostatek místa pro uskladnění všech ryb;
b)pokud jsou ryby nevhodné pro lidskou spotřebu z jiných důvodů, než je velikost, nebo
c)pokud nastane závažná porucha mrazicího zařízení.
Článek 38
Omezení počtu rybářských plavidel Unie oprávněných lovit mečouna obecného
Maximální počet rybářských plavidel Unie oprávněných lovit mečouna obecného (Xiphias gladius) v oblastech jižně od 20° j. š. oblasti úmluvy WCPFC je stanoven v příloze VII.
Článek 39
Omezení odlovu mečouna obecného v rybolovu na dlouhou lovnou šňůru jižně od 20° j. š.
Členské státy zajistí, že úlovky mečouna obecného (Xiphias gladius) na jih od 20° s. š. plavidly lovícími na dlouhou lovnou šňůru nepřekročí omezení stanovené v příloze IH. Členské státy rovněž zajistí, že důsledkem tohoto opatření nedojde k nárůstu intenzity rybolovu mečouna obecného v oblasti na sever od 20° s. š.
Článek 40
Žralok hedvábný a žralok dlouhoploutvý
1.V oblasti úmluvy WCPFC se zakazuje uchovávat na palubě, překládat, skladovat nebo vykládat upravená těla nebo části upravených těl těchto druhů:
a)žraloka hedvábného (Carcharhinus falciformis),
b)žraloka dlouhoploutvého (Carcharhinus longimanus).
2.Při náhodném ulovení nesmějí být jedinci druhů uvedených v odstavci 1 poraněni. Jedinci se neprodleně vypouštějí.
Článek 41
Oblast překrývajících se kompetencí mezi IATTC a WCPFC
1.Plavidla uvedená výhradně v rejstříku vedeném komisí WCPFC použijí při rybolovu v oblasti překrývajících se kompetencí mezi IATTC a WCPFC ve smyslu čl. 4 písm. u) opatření stanovená v tomto oddílu.
2.Plavidla uvedená jak v rejstříku komise WCPFC, tak v rejstříku komise IATTC a plavidla uvedená výhradně v rejstříku IATTC použijí při rybolovu v oblasti překrývajících se kompetencí mezi IATTC a WCPFC ve smyslu čl. 4 písm. u) opatření stanovená v čl. 30 odst. 1 písm. a), odst. 2, 3 a 4 a v článcích 31, 32 a 33.
Oddíl 9
Beringovo moře
Článek 42
Zákaz rybolovu v oblasti volného moře Beringova moře
Rybolov tresky pestré (Theragra chalcogramma) v oblasti volného moře Beringova moře se zakazuje.
Oddíl 10
SIOFA
Článek 43
Prozatímní opatření pro lov při dně
1.Členské státy, jejichž plavidla lovila v oblasti dohody SIOFA až do roku 2016 po dobu delší než 40 dní v jakémkoli daném roce, zajistí, aby rybářská plavidla plující pod jejich vlajkou omezila svou roční intenzitu rybolovu při dně nebo odlov na svou roční průměrnou úroveň a aby rybářské činnosti probíhaly v oblasti posuzované v jejich posouzení dopadů, které předložily SIOFA.
2.Členské státy, jejichž plavidla nelovila v oblasti dohody SIOFA až do roku 2016 po dobu delší než 40 dní v jakémkoli daném roce, zajistí, aby rybářská plavidla plující pod jejich vlajkou omezila svou roční intenzitu rybolovu při dně nebo odlov, a zajistí prostorové rozšíření cílového druhu v souladu se svými historickými záznamy o rybolovu.
HLAVA III
RYBOLOVNÁ PRÁVA
PRO PLAVIDLA TŘETÍCH ZEMÍ VE VODÁCH UNIE
Článek 44
Rybářská plavidla plující pod vlajkou Norska a rybářská plavidla registrovaná na Faerských ostrovech
Rybářská plavidla plující pod vlajkou Norska a rybářská plavidla registrovaná na Faerských ostrovech jsou oprávněna lovit ve vodách Unie v rámci TAC stanovených v příloze I tohoto nařízení a za podmínek stanovených v tomto nařízení a v hlavě III nařízení (EU) 2017/2403.
Článek 45
Rybářská plavidla plující pod vlajkou Venezuely
Rybářská plavidla plující pod vlajkou Venezuely podléhají podmínkám stanoveným v tomto nařízení a v hlavě III nařízení (EU) 2017/2403.
Článek 46
Oprávnění k rybolovu
Maximální počet oprávnění k rybolovu pro plavidla třetích zemí provádějící rybolov ve vodách Unie je stanoven v příloze VIII.
Článek 47
Podmínky vykládky úlovků a vedlejších úlovků
Podmínky uvedené v článku 7 se použijí na úlovky a vedlejší úlovky plavidel třetí země lovících na základě oprávnění podle článku 46.
Článek 48
Období zákazu rybolovu
Plavidla třetích zemí oprávněná k rybolovu smačků rodu Ammodytes a k souvisejícím vedlejším úlovkům ve vodách Unie podoblasti ICES 4 nesmějí od 1. ledna do 31. března 2019 a od 1. srpna do 31. prosince 2019 smačky rodu Ammodytes v této oblasti lovit vlečnou sítí pro lov při dně, nevody nebo podobnými vlečnými zařízeními o velikosti ok menší než 16 mm.
Článek 49
Zakázané druhy
1.Plavidla třetích zemí mají zakázáno lovit, uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat tyto druhy, nacházejí-li se ve vodách Unie:
a)rejnoka paprsčitého (Amblyraja radiata) ve vodách Unie divizí ICES 2a, 3a a 7d a podoblasti ICES 4;
b)soubor druhů (Dipturus cf. flossada a Dipturus cf. intermedia) zahrnovaných pod rejnoka hladkého (Dipturus batis) ve vodách Unie divize ICES 2a a podoblastí ICES 3, 4, 6, 7, 8, 9 a 10;
c)psohlava obecného (Galeorhinus galeus) loveného na dlouhé lovné šňůry ve vodách Unie divize ICES 2a a podoblastí ICES 1, 4, 5, 6, 7, 8, 12 a 14;
d)světlouna Bonnaterrova (Dalatias licha), bezkýlovce lopatonosého (Deania calcea), bezkýlovce listošupinatého (Centrophorus squamosus), světlouna velkého (Etmopterus princeps) a světlouna bělookého (Centroscymnus coelolepis) ve vodách Unie divize ICES 2a a podoblastí ICES 1, 4 a 14;
e)žraloka nosatého (Lamna nasus) ve vodách Unie;
f)rejnoka ostnatého (Raja clavata) ve vodách Unie divize ICES 3a;
g)rejnoka vlnitého (Raja undulata) ve vodách Unie podoblastí ICES 6, 9 a 10;
h)pilohřbeta obecného (Rhinobatos rhinobatos) ve Středozemním moři;
i)žraloka obrovského (Rhincodon typus) ve všech vodách;
j)ostrouna obecného (Squalus acanthias) ve vodách Unie podoblastí ICES 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9 a 10.
2.Při náhodném ulovení nesmějí být jedinci druhu uvedeného v odstavci 1 poraněni. Jedinci se neprodleně vypouštějí.
HLAVA IV
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 50
Postup projednávání ve výboru
1.Komisi je nápomocen Výbor pro rybolov a akvakulturu zřízený nařízením (EU) č. 1380/2013. Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.
Článek 51
Přechodná ustanovení
Článek 10, čl. 12 odst. 2 a články 14, 20, 21, 26, 33, 34, 35, 40, 42 a 49 se obdobně použijí i v roce 2021, dokud nevstoupí v platnost nařízení, kterým se stanoví rybolovná práva na rok 2021.
Článek 52
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. ledna 2020.
Článek 9 se však použije ode dne 1. února 2020. Ustanovení o rybolovných právech uvedená v článcích 21, 22 a 23 a přílohách IE a V pro některé populace v oblasti úmluvy CCAMLR se použijí ode dne 1. prosince 2019.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne
Za Radu
předseda/předsedkyně
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 24.10.2019
COM(2019) 483 final
PŘÍLOHY
EMPTY
návrh nařízení Rady,
kterým se pro rok 2020 stanoví rybolovná práva ve vodách Unie a rybolovná práva, jimiž disponují rybářská plavidla Unie v některých vodách mimo Unii, pro některé rybí populace a skupiny rybích populací
PŘÍLOHA IIA
INTENZITA RYBOLOVU PRO PLAVIDLA V RÁMCI ŘÍZENÍ POPULACÍ JAZYKŮ RODU SOLEA V ZÁPADNÍ ČÁSTI LAMANŠSKÉHO PRŮLIVU DIVIZE ICES 7e
Kapitola I
Obecná ustanovení
1.OBLAST PŮSOBNOSTI
1.1Tato příloha se vztahuje na rybářská plavidla Unie o celkové délce 10 metrů nebo větší, která mají na palubě nebo používají vlečné sítě vlečené pomocí výložníků na bocích plavidla o velikosti ok 80 mm nebo větší a pevné sítě včetně tenatových sítí, třístěnných tenatových sítí a zatahovacích sítí o velikosti ok 220 mm nebo menší v souladu s nařízením (ES) č. 509/2007 a jsou přítomna v divizi ICES 7e.
1.2Plavidla lovící s pevnými sítěmi o velikosti ok 120 mm nebo větší, jejichž záznamy o úlovcích uvádějí v předchozích třech letech méně než 300 kg živé hmotnosti jazyka rodu Solea za rok, jsou vyjmuta z působnosti této přílohy za těchto podmínek:
a)tato plavidla ulovila v období řízení 2018 méně než 300 kg živé hmotnosti jazyků rodu Solea;
b)tato plavidla nepřeloží na moři žádné ryby na jiné plavidlo;
c)do 31. července 2020 a do 31. ledna 2021 podá každý dotčený členský stát Komisi zprávu o záznamech úlovků jazyků rodu Solea odlovených těmito plavidly v předchozích třech letech a o úlovcích jazyků rodu Solea v roce 2020.
Jakmile není splněna některá z uvedených podmínek, dotyčná plavidla přestávají být s okamžitým účinkem vyjmuta z působnosti této přílohy.
2.DEFINICE
Pro účely této přílohy se použijí následující definice:
a)„skupinou lovných zařízení“ skupina sestávající z těchto dvou kategorií zařízení:
i)vlečné sítě vlečené pomocí výložníků na bocích plavidla o velikosti ok 80 mm nebo větší a
ii)pevné sítě včetně tenatových sítí, třístěnných tenatových sítí a zatahovacích sítí o velikosti ok 220 mm nebo menší;
b)„regulovaným zařízením“ jakákoli ze dvou kategorií zařízení patřících do skupiny lovných zařízení;
c)„oblastí“ divize ICES 7e;
d)„současným obdobím řízení“ období od 1. února 2020 do 31. ledna 2021.
3.OMEZENÍ ČINNOSTI
Aniž je dotčen článek 29 nařízení (ES) č. 1224/2009, zajistí každý členský stát, aby rybářská plavidla Unie plující pod jeho vlajkou a registrovaná v Unii, která mají na palubě některé regulované zařízení, nebyla v oblasti přítomna po dobu delší, než je počet dní stanovený v kapitole III této přílohy.
Kapitola II
Oprávnění
4.OPRÁVNĚNÁ PLAVIDLA
4.1Členský stát nepovolí v oblasti lov s regulovaným zařízením žádnému plavidlu plujícímu pod jeho vlajkou, které v období let 2002 až 2018 nevykázalo v oblasti takovou rybolovnou činnost, vyjma rybolovné činnosti vykázané v důsledku převodu dní mezi rybářskými plavidly, pokud nezajistí, že v této oblasti nesmí lovit plavidla s rovnocennou kapacitou měřenou v kilowattech.
4.2Plavidlo se záznamem o používání určitého regulovaného zařízení však může být oprávněno využívat jiné lovné zařízení za předpokladu, že počet dnů přidělených tomuto druhému uvedenému zařízení je vyšší nebo roven počtu dnů přidělených regulovanému zařízení.
4.3Plavidlo plující pod vlajkou členského státu, který v oblasti nemá kvóty, v ní nesmí lovit s regulovaným zařízením, pokud mu není přidělena kvóta na základě převodu v souladu s čl. 16 odst. 8 nařízení (EU) č. 1380/2013 a pokud mu nejsou přiděleny dny na moři podle bodu 10 nebo 11 této přílohy.
Kapitola III
Počet dní přítomnosti v oblasti
přidělených rybářským plavidlům Unie
5.MAXIMÁLNÍ POČET DNÍ
Maximální počet dní na moři během současného období řízení, po které může být plavidlo s oprávněním členského státu, pod jehož vlajkou pluje, přítomno v oblasti a mít na palubě jakékoli regulované zařízení, je uveden v tabulce I.
Tabulka I
Maximální počet dní za rok, během nichž smí být plavidlo přítomno v oblasti,
podle kategorie regulovaného zařízení
|
Regulované zařízení
|
Maximální počet dní
|
|
Vlečné sítě o velikosti ok ≥ 80 mm vlečené pomocí výložníků na bocích plavidla
|
Belgie
|
pm
|
|
|
Francie
|
pm
|
|
|
Spojené království
|
pm
|
|
Pevné sítě o velikosti ok ≤ 220 mm
|
Belgie
|
pm
|
|
|
Francie
|
pm
|
|
|
Spojené království
|
pm
|
6.SYSTÉM ZALOŽENÝ NA KILOWATTDNECH
6.1Během současného období řízení může členský stát řídit přidělování intenzity rybolovu na základě systému založeného na kilowattdnech. V rámci tohoto systému může každé plavidlo, jehož se týká jakékoli regulované zařízení stanovené v tabulce I, získat povolení být přítomno v oblasti po jiný maximální počet dní než počet stanovený v uvedené tabulce, pokud je dodržen celkový počet kilowattdnů odpovídající danému regulovanému zařízení.
6.2Tento celkový počet kilowattdnů odpovídá součtu intenzity rybolovu přidělené všem plavidlům plujícím pod vlajkou daného členského státu s oprávněním pro regulované zařízení. Intenzita rybolovu jednotlivých plavidel se vypočítá v kilowattdnech tak, že se výkon motoru každého plavidla vynásobí počtem dní na moři, které by plavidlo získalo podle tabulky I, pokud by se nepoužil bod 6.1.
6.3Členský stát, který chce využít systém uvedený v bodě 6.1, podá Komisi žádost spolu se zprávami v elektronické podobě, které obsahují pro regulovaná zařízení podle tabulky I údaje o výpočtu založené na:
a)seznamu plavidel s oprávněním k rybolovu s uvedením jejich čísla v rejstříku rybářského loďstva Unie (CFR) a výkonu motoru;
b)počtu dní na moři, pro které by každé plavidlo původně získalo oprávnění k rybolovu podle tabulky I, a počtu dní na moři, na které by plavidlo mělo nárok podle bodu 6.1.
6.4Na základě této žádosti Komise posoudí, zda jsou podmínky uvedené v bodě 6 splněny, a případně může danému členskému státu povolit, aby systém uvedený v bodě 6.1 využil.
7.PŘIDĚLENÍ DODATEČNÝCH DNÍ ZA TRVALÉ UKONČENÍ RYBOLOVNÉ ČINNOSTI
7.1Komise může členským státům přidělit dodatečný počet dní na moři, kdy může být plavidlo s oprávněním svého členského státu vlajky přítomno v oblasti a mít na palubě některé z regulovaných zařízení, na základě trvalých ukončení rybolovných činností, k nimž došlo během předcházejícího období řízení buď v souladu s článkem 23 nařízení (ES) č. 1198/2006, nebo v souladu s nařízením (ES) č. 744/2008. Komise může v jednotlivých případech na základě písemné a řádně odůvodněné žádosti dotčeného členského státu zvážit trvalá ukončení vyplývající z jakékoliv jiné okolnosti. V takové písemné žádosti se uvedou dotčená plavidla a pro každé z nich se potvrdí, že se nikdy nevrátí k rybolovným činnostem.
7.2Intenzita rybolovu měřená v kilowattdnech vynaložená v roce 2003 staženými plavidly používajícími příslušnou skupinu lovných zařízení se vydělí intenzitou dosaženou všemi plavidly používajícími tuto skupinu lovných zařízení v roce 2003. Dodatečný počet dní na moři se poté vypočítá vynásobením takto získané míry počtem dní, které by byly přiděleny podle tabulky I. Část dne, jež je výsledkem tohoto výpočtu, se zaokrouhlí na celý den.
7.3Body 7.1 a 7.2 se nepoužijí, pokud bylo plavidlo nahrazeno v souladu s bodem 4.2 nebo pokud již bylo stažení plavidel použito k získání dodatečných dní na moři v předchozích letech.
7.4Členský stát, který chce využít příděly uvedené v bodě 7.1, podá Komisi nejpozději do 15. června současného období řízení žádost spolu se zprávami v elektronické podobě, které obsahují pro danou kombinaci skupiny lovných zařízení podle tabulky I údaje o výpočtu založené na:
a)seznamech stažených plavidel s uvedením jejich čísla v rejstříku rybářského loďstva Unie (CFR) a výkonu motoru;
b)rybolovné činnosti těchto plavidel uskutečněné v roce 2003 a vyjádřené jako počet dní na moři podle skupiny lovných zařízení.
7.5Během současného období řízení může členský stát všechny dodatečné dni na moři přerozdělit mezi všechna zbývající plavidla svého loďstva, která mají oprávnění pro regulovaná zařízení, nebo mezi jejich část.
7.6Pokud Komise přiděluje dodatečné dny na moři v důsledku trvalého ukončení rybolovných činností během předchozího období řízení, upraví se odpovídajícím způsobem maximální počet dní na členský stát a zařízení uvedené v tabulce I pro současné období řízení.
8.PŘIDĚLENÍ DODATEČNÝCH DNÍ NA POSÍLENÍ PŘÍTOMNOSTI VĚDECKÝCH POZOROVATELŮ
8.1Komise může členskému státu přidělit v období od 1. února 2020 do 31. ledna 2021 tři dodatečné dny, kdy může být plavidlo přítomno v oblasti a mít na palubě jakékoli regulované zařízení, na základě programu, jehož cílem je posílit přítomnost vědeckých pozorovatelů v rámci partnerství mezi vědci a odvětvím rybolovu. Tento program se zejména zaměří na výši výmětů a složení úlovků a přesahuje požadavky na sběr údajů, jež jsou stanoveny v nařízení (ES) č. 199/2008 a v příslušných prováděcích nařízeních pro vnitrostátní programy.
8.2Vědečtí pozorovatelé jsou nezávislí na vlastníku i veliteli rybářského plavidla a jakémkoli členu posádky.
8.3Členský stát, který si přeje přidělit dodatečné dny uvedené v bodě 8.1, předloží Komisi ke schválení popis svého programu na posílení přítomnosti vědeckých pozorovatelů.
8.4Pokud Komise program na posílení přítomnosti vědeckých pozorovatelů předložený členským státem v minulosti schválila a členský stát si přeje v jeho provádění beze změn pokračovat, uvědomí Komisi o pokračování tohoto programu čtyři týdny před začátkem období, na které se program vztahuje.
Kapitola IV
Řízení
9.OBECNÁ POVINNOST
Členské státy řídí nejvyšší přípustnou intenzitu rybolovu v souladu s články 26 až 35 nařízení (ES) č. 1224/2009.
10.OBDOBÍ ŘÍZENÍ
10.1Členský stát může dny přítomnosti v oblasti uvedené v tabulce I rozdělit do více období řízení v délce jednoho nebo více kalendářních měsíců.
10.2Počet dní nebo hodin, kdy může být plavidlo přítomno v oblasti během určitého období řízení, stanoví dotyčný členský stát.
10.3Jestliže členský stát uděluje plavidlům plujícím pod jeho vlajkou oprávnění k přítomnosti v oblasti na hodiny, i nadále počítá využití dní podle bodu 9. Na žádost Komise členský stát doloží, jaká preventivní opatření přijal proti nadměrnému využívání dnů v oblasti v důsledku ukončení přítomnosti plavidla v oblasti před skončením 24hodinového období.
Kapitola V
Výměny přidělené intenzity rybolovu
11.PŘEVOD DNÍ MEZI RYBÁŘSKÝMI PLAVIDLY PLUJÍCÍMI POD VLAJKOU ČLENSKÉHO STÁTU
11.1Členský stát může povolit rybářskému plavidlu plujícímu pod jeho vlajkou převést dny, po které má plavidlo povolení být přítomno v oblasti, na jiné plavidlo plující pod jeho vlajkou za předpokladu, že součin dní, který plavidlo získalo, a výkonu jeho motoru v kilowattech (kilowattdny) je nejvýše rovný součinu dní převedených převádějícím plavidlem a výkonu motoru tohoto plavidla v kilowattech. Výkonem motoru plavidla v kilowattech se rozumí výkon zapsaný pro každé plavidlo v rejstříku rybářského loďstva Unie.
11.2Součin celkového počtu dní, kdy je plavidlo přítomno v oblasti, převedeného podle bodu 11.1 a výkonu motoru převádějícího plavidla v kilowattech nesmí být vyšší než součin průměrného ročního počtu dní, které převádějící plavidlo podle ověřených záznamů v lodním deníku rybolovu v letech 2001, 2002, 2003, 2004 a 2005 pobývalo v dané oblasti, a výkonu motoru převádějícího plavidla v kilowattech.
11.3Převod dní podle bodu 11.1 je povolen mezi plavidly, která provozují rybolov s jakýmkoli regulovaným zařízením a během téhož období řízení.
11.4Členské státy poskytnou Komisi na její žádost informace o uskutečněných převodech. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit formáty tabulek pro sběr a předávání informací uvedených v tomto bodě. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 50 odst. 2.
12.PŘEVOD DNÍ MEZI RYBÁŘSKÝMI PLAVIDLY PLUJÍCÍMI POD VLAJKAMI RŮZNÝCH ČLENSKÝCH STÁTŮ
Členské státy mohou povolit převod dní, kdy je plavidlo přítomno v oblasti, pro totéž období řízení a tutéž oblast mezi rybářskými plavidly plujícími pod jejich vlajkou za předpokladu, že se použijí obdobně body 4.2, 4.4, 5, 6 a 10. Pokud se členské státy rozhodnou takový převod povolit, oznámí Komisi před jeho uskutečněním podrobné informace o převodu, včetně počtu převáděných dní, intenzity rybolovu a případně souvisejících rybolovných kvót.
Kapitola VI
Oznamovací povinnosti
13.HLÁŠENÍ O INTENZITĚ RYBOLOVU
Na plavidla spadající do oblasti působnosti této přílohy se vztahuje článek 28 nařízení (ES) č. 1224/2009. Zeměpisnou oblastí uvedenou ve zmíněném článku se rozumí oblast definovaná v bodě 2 této přílohy.
14.SHROMAŽĎOVÁNÍ PŘÍSLUŠNÝCH ÚDAJŮ
Na základě informací používaných pro řízení dnů rybolovu během přítomnosti v oblasti, jak je stanoveno v této příloze, shromažďují členské státy každé čtvrtletí informace o celkové intenzitě rybolovu vynaložené v dané oblasti pro vlečná zařízení a pevná zařízení, informace o intenzitě vynaložené plavidly používajícími různé druhy zařízení v oblasti a informace o výkonu motoru těchto plavidel v kilowattdnech.
15.SDĚLOVÁNÍ PŘÍSLUŠNÝCH ÚDAJŮ
Členské státy zpřístupní Komisi na její žádost tabulku s údaji uvedenými v bodě 14 ve formátu stanoveném v tabulkách II a III tak, že ji zašlou na příslušnou adresu elektronické pošty, kterou Komise členským státům sdělí. Členské státy Komisi na její žádost zašlou podrobné informace o přidělené a spotřebované intenzitě, zahrnující celá období řízení v roce 2018 a 2019 nebo jejich části, ve formátu údajů stanoveném v tabulkách IV a V.
Tabulka II
Formát podávání zpráv – informace o kilowattdnech za období řízení
|
Členský stát
|
Lovné zařízení
|
Období řízení
|
Souhrnné prohlášení o intenzitě
|
|
(1)
|
(2)
|
(3)
|
(4)
|
Tabulka III
Formát údajů – informace o kilowattdnech za období řízení
|
Název pole
|
Maximální počet znaků/číslic
|
Zarovnání(1)
L(doleva)/R(doprava)
|
Definice a poznámky
|
|
(1)
Členský stát
|
3
|
|
Členský stát, v němž je plavidlo registrováno (třípísmenný kód ISO)
|
|
(2)
Lovné zařízení
|
2
|
|
Jeden z těchto typů zařízení:
BT = vlečné sítě vlečené pomocí výložníků na bocích plavidla ≥ 80 mm
GN = tenatová síť < 220 mm
TN = třístěnná tenatová síť nebo tenatová síť < 220 mm
|
|
(3)
Období řízení
|
4
|
|
Jeden rok v období od období řízení 2006 do současného období řízení
|
|
(4)
Souhrnné prohlášení o intenzitě
|
7
|
R
|
Souhrnná výše intenzity rybolovu vyjádřená v kilowattdnech, dosažená v době od 1. února do 31. ledna daného období řízení
|
|
(1)
Informace relevantní pro přenos údajů formátováním pevnou délkou.
|
Tabulka IV
Formát podávání zpráv – informace o plavidle
|
Členský stát
|
CFR
|
Vnější označení
|
Délka období řízení
|
Oznámené zařízení
|
Dny, ve kterých se smí používat oznámené/oznámená zařízení
|
Dny s použitím oznámeného/oznámených zařízení
|
Převod dní
|
|
|
|
|
|
Č. 1
|
Č. 2
|
Č. 3
|
...
|
Č. 1
|
Č. 2
|
Č. 3
|
...
|
Č. 1
|
Č. 2
|
Č. 3
|
...
|
|
|
(1)
|
(2)
|
(3)
|
(4)
|
(5)
|
(5)
|
(5)
|
(5)
|
(6)
|
(6)
|
(6)
|
(6)
|
(7)
|
(7)
|
(7)
|
(7)
|
(8)
|
Tabulka V
Formát údajů – informace o plavidle
|
Název pole
|
Maximální počet znaků/číslic
|
Zarovnání(1)
L(doleva)/R(doprava)
|
Definice a poznámky
|
|
(1)
Členský stát
|
3
|
|
Členský stát, v němž je plavidlo registrováno (třípísmenný kód ISO)
|
|
(2)
CFR
|
12
|
|
Číslo v rejstříku rybářského loďstva Unie (CFR)
Jedinečné identifikační číslo rybářského plavidla
Členský stát (třípísmenný kód ISO) následovaný identifikační řadou (9 znaků). Pokud má řada méně než 9 znaků, je nutno z levé strany doplnit nuly.
|
|
(3)
Vnější označení
|
14
|
L
|
Podle prováděcího nařízení (EU) č. 404/2011
|
|
(4)
Délka období řízení
|
2
|
L
|
Délka období řízení uvedená v měsících
|
|
(5)
Oznámená zařízení
|
2
|
L
|
Jeden z těchto typů zařízení:
BT = vlečné sítě vlečené pomocí výložníků na bocích plavidla ≥ 80 mm
GN = tenatová síť < 220 mm
TN = třístěnná tenatová síť nebo tenatová síť < 220 mm
|
|
(6)
Zvláštní podmínky vztahující se na oznámené/oznámená zařízení
|
3
|
L
|
Počet dní, po které má plavidlo na základě přílohy IIA možnost v oznámeném období řízení používat oznámená zvolená lovná zařízení
|
|
(7)
Dny s použitím oznámeného/oznámených zařízení
|
3
|
L
|
Počet dnů, které plavidlo skutečně strávilo v oblasti a používalo zařízení oznámené během oznámeného období řízení
|
|
(8)
Převod dní
|
4
|
L
|
Pro převedené dny uveďte „– počet převedených dnů“ a pro přijaté dny uveďte „+ počet převedených dnů“
|
|
(1)
Informace relevantní pro přenos údajů formátováním pevnou délkou.
|
PŘÍLOHA IIB
OBLASTI ŘÍZENÍ SMAČKŮ RODU AMMODYTES V DIVIZÍCH ICES 2a, 3a
A V PODOBLASTI ICES 4
Pro účely řízení rybolovných práv pro populaci smačků rodu Ammodytes v divizích ICES 2a, 3a a v podoblasti ICES 4 stanovených v příloze IA jsou oblasti řízení, v nichž se uplatňují specifická omezení odlovu, vymezeny níže a v dodatku k této příloze:
|
Oblast řízení smačků rodu Ammodytes
|
Statistické obdélníky ICES
|
|
1r
|
31–33 E9–F4; 33 F5; 34-37 E9–F6; 38-40 F0–F5; 41 F4–F5
|
|
2r
|
35 F7–F8; 36 F7–F9; 37 F7–F8; 38-41 F6–F8; 42 F6–F9; 43 F7–F9; 44 F9–G0; 45 G0–G1; 46 G1
|
|
3r
|
41-46 F1–F3; 42-46 F4–F5; 43-46 F6; 44-46 F7–F8; 45-46 F9; 46-47 G0; 47 G1 a 48 G0
|
|
4
|
38–40 E7–E9 a 41–46 E6–F0
|
|
5r
|
47–52 F1–F5
|
|
6
|
41-43 G0–G3; 44 G1
|
|
7r
|
47–52 E6–F0
|
Dodatek 1 k příloze IIB
Oblasti řízení populace smačků rodu Ammodytes
PŘÍLOHA III
MAXIMÁLNÍ POČET OPRÁVNĚNÍ K RYBOLOVU
PRO RYBÁŘSKÁ PLAVIDLA UNIE LOVÍCÍ VE VODÁCH TŘETÍCH ZEMÍ
|
Rybolovná oblast
|
Rybolov
|
Počet oprávnění k rybolovu
|
Rozdělení oprávnění k rybolovu mezi členské státy
|
Maximální počet současně přítomných plavidel
|
|
Vody Norska a rybolovná oblast okolo ostrova Jan Mayen
|
Sleď obecný, severně od 62° 00' s. š.
|
pm
|
Dánsko
|
pm
|
pm
|
|
|
|
|
Německo
|
pm
|
|
|
|
|
|
Francie
|
pm
|
|
|
|
|
|
Irsko
|
pm
|
|
|
|
|
|
Nizozemsko
|
pm
|
|
|
|
|
|
Polsko
|
pm
|
|
|
|
|
|
Švédsko
|
pm
|
|
|
|
|
|
Spojené království
|
pm
|
|
|
|
Druhy žijící při mořském dně, severně od 62° 00' s. š.
|
pm
|
Německo
|
pm
|
pm
|
|
|
|
|
Irsko
|
pm
|
|
|
|
|
|
ES
|
pm
|
|
|
|
|
|
Francie
|
pm
|
|
|
|
|
|
PT
|
pm
|
|
|
|
|
|
Spojené království
|
pm
|
|
|
|
|
|
Nepřiděleno
|
pm
|
|
|
|
Makrela obecná (1)
|
Nepoužije se
|
Nepoužije se
|
pm
|
|
|
Průmyslově využívané druhy jižně od 62° 00' s. š.
|
pm
|
Dánsko
|
pm
|
pm
|
|
|
|
|
Spojené království
|
pm
|
|
|
Vody Faerských ostrovů
|
Veškerý lov pomocí vlečných sítí prováděný plavidly o délce maximálně 180 stop v oblasti mezi 12 a 21 mílemi od základních linií Faerských ostrovů
|
pm
|
Belgie
|
pm
|
pm
|
|
|
|
|
Německo
|
pm
|
|
|
|
|
|
Francie
|
pm
|
|
|
|
|
|
Spojené království
|
pm
|
|
|
|
Cílený lov tresky obecné a tresky jednoskvrnné pomocí sítí o minimální velikosti ok 135 mm, omezený na oblast jižně od 62° 28′ s. š. a východně od 6° 30′ z. d.
|
pm (2)
|
Nepoužije se
|
pm
|
|
|
Rybolov pomocí vlečných sítí vně pásma o šířce 21 mil od základní linie Faerských ostrovů. V období od 1. března do 31. května a od 1. října do 31. prosince smějí tato plavidla lovit v oblasti mezi 61° 20′ s. š. a 62° 00′ s. š. a v pásmu mezi 12 a 21 mílemi od základních linií
|
pm
|
Belgie
|
pm
|
pm
|
|
|
|
|
Německo
|
pm
|
|
|
|
|
|
Francie
|
pm
|
|
|
|
|
|
Spojené království
|
pm
|
|
|
|
Lov mníka modrého pomocí vlečných sítí o minimální velikosti ok 100 mm v oblasti jižně od 61° 30′ s. š. a západně od 9° 00′ z. d. a v oblasti mezi 7° 00′ z. d. a 9° 00′ z. d. jižně od 60°30′ s. š. a v oblasti jihozápadně od linie spojující bod o souřadnicích 60° 30′ s. š, 7° 00′ z. d. s bodem o souřadnicích 60° 00′ s. š., 6° 00′ z. d.
|
pm
|
Německo (3)
|
pm
|
pm (4)
|
|
|
|
|
Francie (3)
|
pm
|
|
|
|
Cílený lov tresky tmavé pomocí vlečných sítí o minimální velikosti ok 120 mm a s možností používat kruhové popruhy kolem kapsy zatahovací sítě.
|
pm
|
Nepoužije se
|
pm (4)
|
|
|
Lov tresky modravé. Celkový počet povolení k rybolovu může být zvýšen o čtyři plavidla, aby plavidla vytvořila dvojice, pokud by orgány Faerských ostrovů zavedly zvláštní pravidla vstupu do oblasti nazvané „hlavní oblast lovu tresky modravé“.
|
pm
|
Německo
|
pm
|
pm
|
|
|
|
|
Dánsko
|
pm
|
|
|
|
|
|
Francie
|
pm
|
|
|
|
|
|
Nizozemsko
|
pm
|
|
|
|
|
|
Spojené království
|
pm
|
|
|
|
|
|
Švédsko
|
pm
|
|
|
|
|
|
Španělsko
|
pm
|
|
|
|
|
|
Irsko
|
pm
|
|
|
|
|
|
Portugalsko
|
pm
|
|
|
|
Rybolov pomocí lovné šňůry
|
pm
|
Spojené království
|
pm
|
pm
|
|
|
Makrela obecná
|
pm
|
Dánsko
|
pm
|
pm
|
|
|
|
|
Belgie
|
pm
|
|
|
|
|
|
Německo
|
pm
|
|
|
|
|
|
Francie
|
pm
|
|
|
|
|
|
Irsko
|
pm
|
|
|
|
|
|
Nizozemsko
|
pm
|
|
|
|
|
|
Švédsko
|
pm
|
|
|
|
|
|
Spojené království
|
pm
|
|
|
|
Sleď obecný, severně od 62° 00' s. š.
|
pm
|
Dánsko
|
pm
|
pm
|
|
|
|
|
Německo
|
pm
|
|
|
|
|
|
Irsko
|
pm
|
|
|
|
|
|
Francie
|
pm
|
|
|
|
|
|
Nizozemsko
|
pm
|
|
|
|
|
|
Polsko
|
pm
|
|
|
|
|
|
Švédsko
|
pm
|
|
|
|
|
|
Spojené království
|
pm
|
|
|
1, 2b (5)
|
Rybolov krabů rodu Chionoecetes pomocí vrší
|
20
|
Estonsko
|
1
|
Není relevantní
|
|
|
|
|
Španělsko
|
1
|
|
|
|
|
|
Lotyšsko
|
11
|
|
|
|
|
|
Litva
|
4
|
|
|
|
|
|
Polsko
|
3
|
|
|
(1)
Aniž jsou dotčeny dodatečné licence poskytnuté Švédsku Norskem v souladu se zavedenou praxí.
(2)
Uvedené údaje jsou zahrnuty do počtů oprávnění pro veškerý rybolov pomocí vlečných sítí prováděný plavidly o délce maximálně 180 stop v oblasti mezi 12 a 21 mílemi od základních linií Faerských ostrovů.
(3)
Tyto počty se týkají maximálního počtu současně přítomných plavidel.
(4)
Tyto počty oprávnění jsou zahrnuty do počtů oprávnění pro „rybolov pomocí vlečných sítí vně pásma o šířce 21 mil od základních linií Faerských ostrovů“.
(5)
Přidělením rybolovných práv, jež má Unie k dispozici v oblasti Svalbardu, nejsou dotčena práva a povinnosti vyplývající z Pařížské smlouvy z roku 1920.
|
PŘÍLOHA IV
OBLAST ÚMLUVY ICCAT
1.
Maximální počet návnadových člunů a člunů s vlečnými šňůrami Unie oprávněných aktivně lovit tuňáka obecného o velikosti v rozpětí od 8 kg nebo 75 cm do 30 kg nebo 115 cm ve východním Atlantiku
|
Španělsko
|
Bude určeno
|
|
Francie
|
Bude určeno
|
|
Unie
|
Bude určeno
|
2.
Maximální počet rybářských plavidel Unie provozujících drobný pobřežní rybolov, která jsou oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného o velikosti v rozpětí od 8 kg nebo 75 cm do 30 kg nebo 115 cm ve Středozemním moři
|
Španělsko
|
Bude určeno
|
|
Francie
|
Bude určeno
|
|
Itálie
|
Bude určeno
|
|
Kypr
|
Bude určeno
|
|
Malta
|
Bude určeno
|
|
Unie
|
Bude určeno
|
3.
Maximální počet rybářských plavidel Unie oprávněných aktivně lovit tuňáka obecného o velikosti v rozpětí od 8 kg nebo 75 cm do 30 kg nebo 115 cm v Jaderském moři za účelem chovu
|
Chorvatsko
|
Bude určeno
|
|
Itálie
|
Bude určeno
|
|
Unie
|
Bude určeno
|
4.
Maximální počet a celková hrubá tonáž rybářských plavidel každého členského státu oprávněných lovit, uchovávat na palubě, překládat, přepravovat nebo vykládat tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři
Tabulka A
|
|
Počet rybářských plavidel
|
|
|
Kypr
|
Řecko
|
Chorvatsko
|
Itálie
|
Francie
|
Španělsko
|
Malta
|
Portugalsko
|
|
Plavidla lovící košelkovými nevody
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
|
Plavidla používající dlouhé lovné šňůry
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
|
Návnadové čluny
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
|
Ruční vlasec
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
|
Plavidla lovící pomocí vlečných sítí
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
|
Plavidla provozující drobný rybolov
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
|
Jiná plavidla provozující drobný rybolov
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
Tabulka B
|
|
Celková kapacita v hrubé tonáži
|
|
|
Kypr
|
Chorvatsko
|
Řecko
|
Itálie
|
Francie
|
Španělsko
|
Malta
|
|
Plavidla lovící košelkovými nevody
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
|
Plavidla používající dlouhé lovné šňůry
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
|
Návnadové čluny
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
|
Plavidla používající ruční vlasce
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
|
Plavidla lovící pomocí vlečných sítí
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
|
Jiná plavidla provozující drobný rybolov
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
5.
Maximální počet pastí používaných pro lov tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři schválený každým členským státem
|
Členský stát
|
Počet pastí
|
|
Španělsko
|
Bude určeno
|
|
Itálie
|
Bude určeno
|
|
Portugalsko
|
Bude určeno
|
6.
Maximální kapacita chovu a výkrmu tuňáka obecného pro každý členský stát a maximální vysazení uloveného volně žijícího tuňáka obecného, které každý členský stát může přidělit svým hospodářstvím ve východním Atlantiku a Středozemním moři
Tabulka A
|
Maximální kapacita chovu a výkrmu tuňáka
|
|
|
Počet hospodářství
|
Kapacita (v tunách)
|
|
Španělsko
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
|
Itálie
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
|
Řecko
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
|
Kypr
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
|
Chorvatsko
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
|
Malta
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
Tabulka B
|
Maximální vysazení uloveného volně žijícího tuňáka obecného (v tunách)
|
|
Španělsko
|
Bude určeno
|
|
Itálie
|
Bude určeno
|
|
Řecko
|
Bude určeno
|
|
Kypr
|
Bude určeno
|
|
Chorvatsko
|
Bude určeno
|
|
Malta
|
Bude určeno
|
|
Portugalsko
|
Bude určeno
|
7.
Maximální počet rybářských plavidel plujících pod vlajkou členského státu, která mají oprávnění k rybolovu severoatlantského tuňáka křídlatého jako cílového druhu v souladu s článkem 12 nařízení (ES) č. 520/2007, se rozděluje mezi členské státy takto:
|
Členský stát
|
Maximální počet plavidel
|
|
Irsko
|
Bude určeno
|
|
Španělsko
|
Bude určeno
|
|
Francie
|
Bude určeno
|
|
Spojené království
|
Bude určeno
|
|
Portugalsko
|
Bude určeno
|
8.
Maximální počet rybářských plavidel Unie o délce nejméně 20 metrů, která loví tuňáka velkookého v oblasti úmluvy ICCAT, je tento:
|
Členský stát
|
Maximální počet plavidel lovících košelkovými nevody
|
Maximální počet plavidel lovících na dlouhou lovnou šňůru
|
|
Španělsko
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
|
Francie
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
|
Portugalsko
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
|
Unie
|
Bude určeno
|
Bude určeno
|
PŘÍLOHA V
OBLAST ÚMLUVY CCAMLR
ČÁST A
ZÁKAZ CÍLENÉHO RYBOLOVU V OBLASTI ÚMLUVY CCAMLR
|
Cílové druhy
|
Oblast
|
Období zákazu
|
|
Žraloci (všechny druhy)
|
Oblast úmluvy
|
Od 1. ledna do 31. prosince 2020
|
|
Notothenia rossii
|
FAO 48.1. Antarktida, v oblasti Antarktického poloostrova
FAO 48.2. Antarktida, v okolí Jižních Orknejí
FAO 48.3. Antarktida, v okolí Jižní Georgie
|
Od 1. ledna do 31. prosince 2020
|
|
Ryby
|
FAO 48.1. Antarktida(1)
FAO 48.2. Antarktida(1)
|
Od 1. ledna do 31. prosince 2020
|
|
Gobionotothen gibberifrons
Chaenocephalus aceratus
Pseudochaenichthys georgianus
Lepidonotothen squamifrons
Patagonotothen guntheri
Electrona carlsbergi(1)
|
FAO 48.3.
|
Od 1. ledna do 31. prosince 2020
|
|
Dissostichus spp.
|
FAO 48.5. Antarktida
|
Od 1. prosince 2019 do 30. listopadu 2020
|
|
Dissostichus spp.
|
FAO 88.3. Antarktida(1)
FAO 58.5.1. Antarktida(1) (2)
FAO 58.5.2. Antarktida východně od 79°20′ v. d. a mimo výlučnou ekonomickou zónu západně od 79°20′ v. d.(1)
FAO 58.4.4. Antarktida(1) (2)
FAO 58.6. Antarktida(1) (2)
FAO 58.7. Antarktida(1)
|
Od 1. ledna do 31. prosince 2020
|
|
Lepidonotothen squamifrons
|
FAO 58.4.4.(1) (2)
|
Od 1. ledna do 31. prosince 2020
|
|
Všechny druhy kromě Champsocephalus gunnari a Dissostichus eleginoides
|
FAO 58.5.2. Antarktida
|
Od 1. prosince 2019 do 30. listopadu 2020
|
|
Dissostichus spp.
|
FAO 48.4. Antarktida(1) kromě v oblasti ohraničené 55° 30′ j. š. a 57° 20′ j. š. a 25° 30′ z. d. a 29° 30′ z. d. a 57° 20′ j. š. a 60° 00′ j. š. a 24° 30′ z. d. a 29°00′ z. d.
|
Od 1. ledna do 31. prosince 2020
|
|
(1)
Kromě rybolovu pro vědecké účely.
(2)
Kromě vod podléhajících jurisdikci jednotlivých států (výlučných ekonomických zón).
|
ČÁST B
TAC A OMEZENÍ VEDLEJŠÍCH ÚLOVKŮ PRO PRŮZKUMNÝ RYBOLOV V OBLASTI ÚMLUVY CCAMLR V LETECH 2019/2020
|
Podoblast/
divize
|
Oblast
|
Období
|
SSRU
|
Omezení odlovu ledovky antarktické (Dissostichus mawsoni) (v tunách)
|
|
Omezení vedlejších úlovků (v tunách)
|
|
|
|
|
SSRU
|
Mezní hodnota
|
|
|
Rejnokovití
|
Macrourus spp.
|
Jiné druhy
|
|
58.4.1.
|
Celá divize
|
Od 1. prosince 2019 do 30. listopadu 2020 (v letech 2019/2020 se však neuskuteční cílený rybolov)
|
A, B, D, F, H
|
0
|
579
|
5841-1
|
6
|
18
|
18
|
|
|
|
|
C (včetně 58.4.1_1, 58.4. 1_2)
|
231
|
|
5841-2
|
6
|
19
|
19
|
|
|
|
|
|
|
|
5841-3
|
7
|
24
|
24
|
|
|
|
|
E (58.4.1_3, 58.4.1_4)
|
168
|
|
5841-4
|
1
|
3
|
3
|
|
|
|
|
|
|
|
5841-5
|
3
|
8
|
8
|
|
|
|
|
G (včetně 58.4.1_5, 58.4.1_6)
|
180
|
|
5841-6
|
7
|
21
|
21
|
|
58.4.2.
|
Celá divize
|
Od 1. prosince 2019 do 30. listopadu 2020
|
A, B, C, D
|
0
|
50
|
|
3
|
8
|
8
|
|
|
|
|
E (včetně 58.4.2_1 )
|
50
|
|
|
|
|
|
|
58.4.3a.
|
Celá divize 58.4.3a._1
|
Od 1. prosince 2019 do 30. listopadu 2020 (v letech 2019/2020 se však neuskuteční cílený rybolov)
|
|
|
30
|
|
2
|
5
|
5
|
|
88.1.
|
Celá podoblast
|
Od 1. prosince 2019 do 31. srpna 2020
|
A, B, C, G, H, I, J, K
|
2 628()()
|
3 157 ()()
|
A, B, C, G ()
|
30
|
96
|
30
|
|
|
|
|
|
|
|
G, H, I, J, K ()
|
104
|
317
|
104
|
|
|
|
|
Zvláštní výzkumná oblast chráněné mořské oblasti Rossova moře
|
464()
|
|
Zvláštní výzkumná oblast chráněné mořské oblasti Rossova moře(5)
|
23
|
72
|
23
|
|
88.2.
|
Celá podoblast ()
|
Od 1. prosince 2019 do 31. srpna 2020
|
D, E, F, G (882_1)
|
240
|
1 000
|
C, D, E, F, G, H, I
|
10
|
32
|
32
|
|
|
|
|
C, D, E, F, G (882_2)
|
240
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
C, D, E, F, G (882_3)
|
160
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
C, D, E, F, G (882_4)
|
160
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
H
|
200
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
I
|
0
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Dodatek k příloze V části B
Seznam malých výzkumných jednotek (SSRU)
|
Oblast
|
SSRU
|
Hraniční linie
|
|
48.6
|
A
|
Od 50° j. š. 20° z. d., směrem na východ do 1°30’ v. d., směrem na jih do 60° j. š., na západ do 20° z. d., směrem na sever 50° j. š.
|
|
|
B
|
Od 60° j. š. 20° z. d., směrem na východ do 10° z. d., směrem na jih k pobřeží, směrem na západ podél pobřeží do 20° z. d., směrem na sever do 60° j. š.
|
|
|
C
|
Od 60° j. š. 10° z. d., směrem na východ k 0° poledníku, směrem na jih k pobřeží, směrem na západ podél pobřeží 10° z. d., směrem na sever 60° j. š.
|
|
|
D
|
Od 60° j. š. 0° poledníku, směrem na východ do 10° v. d., směrem na jih k pobřeží, směrem na západ podél pobřeží k 0° poledníku, směrem na sever 60° j. š.
|
|
|
E
|
Od 60° j. š. 10° v. d., směrem na východ do 20° v. d., směrem na jih k pobřeží, směrem na západ podél pobřeží do 10° v. d., směrem na sever do 60° j. š.
|
|
|
F
|
Od 60° j. š. 20° v. d., směrem na východ do 30° v. d., směrem na jih k pobřeží, směrem na západ podél pobřeží do 20° v. d., směrem na sever do 60° j. š.
|
|
|
G
|
Od 50° j. š. 1° 30’ v. d., směrem na východ do 30° v. d., směrem na jih do 60° j. š., na západ do 1° 30’ v. d., směrem na sever do 50° j. š.
|
|
58.4.1
|
A
|
Od 55° j. š. 86° v. d., směrem na východ do 150° v. d., směrem na jih do 60° j. š., na západ do 86° v. d., směrem na sever do 55° j. š.
|
|
|
B
|
Od 60° j. š. 86° v. d., směrem na východ do 90° v. d., směrem na jih k pobřeží, směrem na západ podél pobřeží do 80° v. d., směrem na sever 64° j. š., směrem na východ do 86° v. d., směrem na sever do 60° j. š.
|
|
|
C
|
Od 60° j. š. 90° v. d., směrem na východ do 100° v. d., směrem na jih k pobřeží, směrem na západ podél pobřeží do 90° v. d., směrem na sever do 60° j. š.
|
|
|
D
|
Od 60° j. š. 100° v. d., směrem na východ do 110° v. d., směrem na jih k pobřeží, směrem na západ podél pobřeží do 100° v. d., směrem na sever do 60° j. š.
|
|
|
E
|
Od 60° j. š. 110° v. d., směrem na východ do 120° v. d., směrem na jih k pobřeží, směrem na západ podél pobřeží do 110° v. d., směrem na sever do 60° j. š.
|
|
|
F
|
Od 60° j. š. 120° v. d., směrem na východ do 130° v. d., směrem na jih k pobřeží, směrem na západ podél pobřeží do 120° v. d., směrem na sever do 60° j. š.
|
|
|
G
|
Od 60° j. š. 130° v. d., směrem na východ do 140° v. d., směrem na jih k pobřeží, směrem na západ podél pobřeží do 130° v. d., směrem na sever do 60° j. š.
|
|
|
H
|
Od 60° j. š. 140° v. d., směrem na východ do 150° v. d., směrem na jih k pobřeží, směrem na západ podél pobřeží do 140° v. d., směrem na sever do 60° j. š.
|
|
58.4.2
|
A
|
Od 62° j. š. 30° v. d., směrem na východ do 40° v. d., směrem na jih k pobřeží, směrem na západ podél pobřeží do 30° v. d., směrem na sever do 62° j. š.
|
|
|
B
|
Od 62° j. š. 40° v. d., směrem na východ do 50° v. d., směrem na jih k pobřeží, směrem na západ podél pobřeží do 40° v. d., směrem na sever do 62° j. š.
|
|
|
C
|
Od 62° j. š. 50° v. d., směrem na východ do 60° v. d., směrem na jih k pobřeží, směrem na západ podél pobřeží do 50° v. d., směrem na sever do 62° j. š.
|
|
|
D
|
Od 62° j. š. 60° v. d., směrem na východ do 70° v. d., směrem na jih k pobřeží, směrem na západ podél pobřeží do 60° v. d., směrem na sever do 62° j. š.
|
|
|
E
|
Od 62° j. š. 70° v. d., směrem na východ do 73° 10’ v. d., směrem na jih do 64° j. š., směrem na východ do 80° v. d., směrem na jih k pobřeží, směrem na západ podél pobřeží do 70° v. d., směrem na sever do 62° j. š.
|
|
58.4.3a
|
A
|
Celá divize, od 56° j. š. 60° v. d., směrem na východ do 73° 10’ v. d., směrem na jih do 62° j. š., na západ do 60° v. d., směrem na sever do 56° j. š.
|
|
58.4.3b
|
A
|
Od 56° j. š. 73° 10’ v. d., směrem na východ do 79° v. d., směrem na jih do 59° j. š., na západ do 73°10’ v. d., směrem na sever do 56° j. š.
|
|
|
B
|
Od 60° j. š. 73° 10’ v. d., směrem na východ do 86° v. d., směrem na jih do 64° j. š., na západ do 73°10’ v. d., směrem na sever do 60° j. š.
|
|
|
C
|
Od 59° j. š. 73° 10’ v. d., směrem na východ do 79° v. d., směrem na jih do 60° j. š., na západ do 73°10’ v. d., směrem na sever do 59° j. š.
|
|
|
D
|
Od 59° j. š. 79° v. d., směrem na východ do 86° v. d., směrem na jih do 60° j. š., na západ do 79° v. d., směrem na sever do 59° j. š.
|
|
|
E
|
Od 56° j. š. 79° v. d., směrem na východ do 80° v. d., směrem na sever 55° j. š., směrem na východ do 86° v. d., směrem na jih do 59° j. š., na západ do 79° v. d., směrem na sever do 56° j.š.
|
|
58.4.4
|
A
|
Od 51° j. š. 40° v. d., směrem na východ do 42° v. d., směrem na jih do 54° j. š., na západ do 40° v. d., směrem na sever do 51° j. š.
|
|
|
B
|
Od 51° j. š. 42° v. d., směrem na východ do 46° v. d., směrem na jih do 54° j. š., na západ do 42° v. d., směrem na sever do 51° j. š.
|
|
|
C
|
Od 51° j. š. 46° v. d., směrem na východ do 50° v. d., směrem na jih do 54° j. š., na západ do 46° v. d., směrem na sever do 51° j. š.
|
|
|
D
|
Celá divize kromě malých výzkumných jednotek A, B, C a s vnější hranicí od 50° j. š. 30° v. d., směrem na východ do 60° v. d., směrem na jih do 62° j. š., na západ do 30° v. d., směrem na sever do 50° j. š.
|
|
58.6
|
A
|
Od 45° j. š. 40° v. d., směrem na východ do 44° v. d., směrem na jih do 48° j. š., na západ do 40° v. d., směrem na sever do 45° j. š.
|
|
|
B
|
Od 45° j. š. 44° v. d., směrem na východ do 48° v. d., směrem na jih do 48° j. š., na západ do 44° v. d., směrem na sever do 45° j. š.
|
|
|
C
|
Od 45° j. š. 48° v. d., směrem na východ do 51° v. d., směrem na jih do 48° j. š., na západ do 48° v. d., směrem na sever do 45° j. š.
|
|
|
D
|
Od 45° j. š. 51° v. d., směrem na východ do 54° v. d., směrem na jih do 48° j. š., na západ do 51° v. d., směrem na sever do 45° j. š.
|
|
58.7
|
A
|
Od 45° j. š. 37° v. d., směrem na východ do 40° v. d., směrem na jih do 48° j. š., na západ do 37° v. d., směrem na sever do 45° j. š.
|
|
88.1
|
A
|
Od 60° j. š. 150° v. d., směrem na východ do 170° v. d., směrem na jih do 65° j. š., na západ do 150° v. d., směrem na sever do 60° j. š.
|
|
|
B
|
Od 60° j. š. 170° v. d., směrem na východ do 179° v. d., směrem na jih do 66° 40’ j. š., na západ do 170° v. d., směrem na sever do 60° j. š.
|
|
|
C
|
Od 60° j. š. 179° v. d., směrem na východ do 170° z. d., směrem na jih do 70° j. š., na západ do 178° z. d., směrem na sever do 66° 40’ j. š., na západ do 179° v. d., směrem na sever do 60° j. š.
|
|
|
D
|
Od 65° j. š. 150° v. d., směrem na východ do 160° v. d., směrem na jih k pobřeží, směrem na západ podél pobřeží do 150° v. d., směrem na sever do 65° j. š.
|
|
|
E
|
Od 65° j. š. 160° v. d., směrem na východ do 170° v. d., směrem na jih do 68° 30' j. š., na západ do 160° v. d., směrem na sever do 65° j. š.
|
|
|
F
|
Od 68° 30’ j. š. 160° v. d., směrem na východ do 170° v. d., směrem na jih k pobřeží, směrem na západ podél pobřeží do 160° v. d., směrem na sever do 68° 30’ j. š.
|
|
|
G
|
Od 66° 40’ j. š. 170° v. d., směrem na východ do 178° z. d., směrem na jih do 70° j. š., na západ do 178° 50’ v. d., směrem na jih do 70° 50’ j. š., na západ do 170° v. d., směrem na sever do 66°40’ j. š.
|
|
|
H
|
Od 70° 50’ j. š. 170° v. d., směrem na východ do 178° 50’ v. d., směrem na jih do 73° j. š., směrem na západ k pobřeží, směrem na sever podél pobřeží do 170° v. d., směrem na sever do 70° 50’ j. š.
|
|
|
I
|
Od 70° j. š. 178° 50’ v. d., směrem na východ do 170° z. d., směrem na jih do 73° j. š., směrem na západ do 178° 50’ v. d., směrem na sever do 70° j. š.
|
|
|
J
|
Od 73° j. š. na pobřeží blízko 170° v. d., směrem na východ do 178° 50’ v. d., směrem na jih do 80° j. š., směrem na západ do 170° v. d., směrem na sever podél pobřeží do 73° j. š.
|
|
|
K
|
Od 73° j. š. 178° 50’ v. d., směrem na východ do 170° z. d., směrem na jih do 76° j. š., směrem na západ do 178° 50’ v. d., směrem na sever do 73° j. š.
|
|
|
L
|
Od 76° j. š. 178° 50’ v. d., směrem na východ do 170° z. d., směrem na jih do 80° j. š., směrem na západ do 178° 50’ v. d., směrem na sever do 76° j. š.
|
|
|
M
|
Od 73° j. š. na pobřeží blízko 169° 30’ v. d., směrem na východ do 170° v. d., směrem na jih do 80° j. š., směrem na západ k pobřeží, směrem na sever podél pobřeží do 73° j. š.
|
|
88.2
|
A
|
Od 60° j. š. 170° z. d., směrem na východ do 160° z. d., směrem na jih k pobřeží, směrem na západ podél pobřeží do 170° z. d., směrem na sever do 60° j. š.
|
|
|
B
|
Od 60° j. š. 160° z. d., směrem na východ do 150° z. d., směrem na jih k pobřeží, směrem na západ podél pobřeží do 160° z. d., směrem na sever do 60° j. š.
|
|
|
C
|
Od 70° 50’ j. š. 150° z. d., směrem na východ do 140° z. d., směrem na jih k pobřeží, směrem na západ podél pobřeží do 150° z. d., směrem na sever do 70° 50’ j. š.
|
|
|
D
|
Od 70° 50’ j. š. 140 ° z. d., směrem na východ do 130° z. d., směrem na jih k pobřeží, směrem na západ podél pobřeží do 140° z. d., směrem na sever do 70° 50’ j. š.
|
|
|
E
|
Od 70° 50’ j. š. 130° z. d., směrem na východ do 120° z. d., směrem na jih k pobřeží, směrem na západ podél pobřeží do 130 ° z. d., směrem na sever do 70° 50’ j. š.
|
|
|
F
|
Od 70° 50’ j. š. 120 ° z. d., směrem na východ do 110° z. d., směrem na jih k pobřeží, směrem na západ podél pobřeží do 120 ° z. d., směrem na sever do 70° 50’ j. š.
|
|
|
G
|
Od 70° 50’ j. š. 110° z. d., směrem na východ do 105° z. d., směrem na jih k pobřeží, směrem na západ podél pobřeží do 110° z. d., směrem na sever 70° 50’ j. š.
|
|
|
H
|
Od 65° j. š. 150° z. d., směrem na východ do 105° z. d., směrem na jih do 70° 50’ j. š., směrem na západ do 150° z. d., směrem na sever do 65° j. š.
|
|
|
I
|
Od 60° j. š. 150° z. d., směrem na východ do 105° z. d., směrem na jih do 65° j. š., směrem na západ do 150° z. d., směrem na sever do 60° j. š.
|
|
88.3
|
A
|
Od 60° j. š. 105° z. d., směrem na východ do 95° z. d., směrem na jih k pobřeží, směrem na západ podél pobřeží do 105° z. d., směrem na sever do 60° j. š.
|
|
|
B
|
Od 60° j. š. 95° z. d., směrem na východ do 85° z. d., směrem na jih k pobřeží, směrem na západ podél pobřeží do 95° z. d., směrem na sever do 60° j. š.
|
|
|
C
|
Od 60° j. š. 85° z. d., směrem na východ do 75° z. d., směrem na jih k pobřeží, směrem na západ podél pobřeží do 85° z. d., směrem na sever do 60° j. š.
|
|
|
D
|
Od 60° j. š. 75° z. d., směrem na východ do 70° z. d., směrem na jih k pobřeží, směrem na západ podél pobřeží do 75° z. d., směrem na sever do 60° j. š.
|
ČÁST C
PŘÍLOHA 21-03/A
OZNÁMENÍ ÚMYSLU ÚČASTNIT SE LOVU
KRUNÝŘOVKY KRILOVÉ (Euphausia superba)
Obecné informace
Člen:
Rybolovné období:
Jméno plavidla:
Předpokládaná úroveň úlovku (t):
Denní zpracovatelská kapacita plavidla (v tunách čerstvé hmotnosti):
Plánované rybolovné podoblasti a divize
Toto opatření na zachování populací se vztahuje na oznamování úmyslu lovit krunýřovku krilovou v podoblastech 48.1, 48.2, 48.3 a 48.4 a v divizích 58.4.1 a 58.4.2. Úmysl lovit krunýřovku krilovou v jiných podoblastech a divizích se musí oznamovat v rámci opatření na zachování 21-02.
|
Podoblast/divize
|
Zaškrtněte příslušné políčko
|
|
48.1
|
□
|
|
48.2
|
□
|
|
48.3
|
□
|
|
48.4
|
□
|
|
58.4.1
|
□
|
|
58.4.2
|
□
|
|
Rybolovná technika:
|
Zaškrtněte příslušné políčko
|
|
|
□ běžný lov vlečnými sítěmi
|
|
|
□ systém nepřetržitého rybolovu
|
|
|
□ vyprazdňování kapsy zatahovací sítě pumpováním
|
|
|
□ jiná metoda: upřesněte
|
Druhy produktu a metody přímého odhadu hmotnosti čerstvé odlovené krunýřovky krilové
|
Druh produktu
|
Metoda pro přímý odhad hmotnosti čerstvé odlovené krunýřovky krilové, v příslušných případech (viz příloha 21-03/B)(1)
|
|
Vcelku, zmrazený
|
|
|
Vařený
|
|
|
Moučka
|
|
|
Olej
|
|
|
Jiný produkt, upřesněte
|
|
|
(1)
Není-li metoda uvedena v příloze 21-03/B, popište ji podrobně.
|
Konfigurace sítí
|
Rozměry sítě
|
Síť 1
|
Síť 2
|
Další síť (sítě)
|
|
Otevření (ústí) sítě
|
|
|
|
|
Maximální vertikální otevření (m)
|
|
|
|
|
Maximální horizontální otevření (m)
|
|
|
|
|
Obvod sítě v ústí (1) (m)
|
|
|
|
|
Plocha ústí (m2)
|
|
|
|
|
Průměrná velikost ok dílce(3) (mm)
|
vnější(2)
|
vnitřní(2)
|
vnější(2)
|
vnitřní(2)
|
vnější(2)
|
vnitřní(2)
|
|
První panel
|
|
|
|
|
|
|
|
Druhý panel
|
|
|
|
|
|
|
|
Třetí panel
|
|
|
|
|
|
|
|
...
|
|
|
|
|
|
|
|
Poslední panel (dno zatahovací sítě)
|
|
|
|
|
|
|
|
(1)
Předpokládaný v provozních podmínkách.
(2)
Velikost ok vnější sítě a vnitřní sítě, používá-li se vyložení.
(3)
Vnitřní rozměr napnutého oka na základě postupu podle opatření na zachování 22-01.
|
Schéma (schémata) sítě:
Pro každou použitou síť nebo v případě jakékoli změny v konfiguraci sítě uveďte příslušné schéma sítě podle knihovny lovných zařízení úmluvy CCAMLR, je-li k dispozici (www.ccamlr.org/node/74407), nebo předložte podrobné schéma a popis na následujícím zasedání pracovní skupiny pro sledování a řízení ekosystémů (WG-EMM). Ve schématech sítí musí být uvedeny tyto informace:
1.Délka a šířka každého dílce vlečné sítě (s dostatečně podrobnými údaji umožňujícími výpočet úhlu každého dílce vzhledem k proudění vody).
2.Velikost ok (vnitřní rozměr napnutého oka na základě postupu podle opatření na zachování 22-01), tvar (například kosočtvercový tvar) a materiál (například polypropylen).
3.Struktura sítě (například vázaná, s tavenými spoji).
4.Podrobné údaje o stuhách uvnitř vlečné sítě (druh, umístění na dílcích, pokud se stuhy nepoužívají, uveďte „nepoužívá se“); stuhy brání tomu, aby se krunýřovky zamotaly do sítě nebo aby unikly.
Zařízení umožňující únik mořských savců
Schéma (schémata) zařízení:
Pro každý typ použitého zařízení nebo v případě jakékoli změny v konfiguraci zařízení uveďte příslušné schéma podle knihovny lovných zařízení úmluvy CCAMLR, je-li k dispozici (www.ccamlr.org/node/74407), nebo předložte podrobné schéma a popis na následujícím zasedání pracovní skupiny pro sledování a řízení ekosystémů (WG-EMM).
Sběr zvukových údajů
Uveďte informace o echolotech a sonarech používaných plavidlem.
|
Druh (například echolot, sonar)
|
|
|
|
|
Výrobce
|
|
|
|
|
Typ
|
|
|
|
|
Frekvence snímače (kHz)
|
|
|
|
Sběr zvukových údajů (podrobný popis):
Uveďte kroky, které budou přijaty za účelem sběru zvukových údajů s cílem zajistit informace o rozložení a množství krunýřovky krilové a dalších pelagických druhů, jako jsou lampovníkovití (Myctophidae) a salpovití (Salpidae) (SC-CAMLR-XXX, bod 2.10).
PŘÍLOHA 21-03/B
POKYNY PRO ODHAD HMOTNOSTI ČERSTVÉ ODLOVENÉ KRUNÝŘOVKY KRILOVÉ
|
Metoda
|
Rovnice (kg)
|
Parametr
|
|
|
|
Popis
|
Typ
|
Metoda odhadu
|
Jednotka
|
|
Objem sběrné nádrže
|
W*L*H*ρ*1 000
|
W = šířka nádrže
|
konstanta
|
měření na začátku rybolovu
|
m
|
|
|
|
L = délka nádrže
|
konstanta
|
měření na začátku rybolovu
|
m
|
|
|
|
ρ = koeficient převodu objemu na hmotnost
|
proměnná
|
převod objemu na hmotnost
|
kg/litr
|
|
|
|
H = výška hladiny úlovku krunýřovky krilové v nádrži
|
specifický pro každé vytažení sítě
|
přímé pozorování
|
m
|
|
Průtokoměr(1)
|
V*Fkrill*ρ
|
V = objem krunýřovky a vody dohromady
|
specifický pro každé vytažení sítě1
|
přímé pozorování
|
litr
|
|
|
|
Fkrill = podíl krunýřovky ve vzorku
|
specifický pro každé vytažení sítě1
|
korekce objemu získaného pomocí průtokoměru
|
|
|
|
|
ρ = koeficient převodu objemu na hmotnost
|
proměnná
|
převod objemu na hmotnost
|
kg/litr
|
|
Průtokoměr(2)
|
(V*ρ)–M
|
V = objem pasty z krunýřovky
|
specifický pro každé vytažení sítě1
|
přímé pozorování
|
litr
|
|
|
|
M = množství vody doplněné do procesu, převedené na hmotnost
|
specifický pro každé vytažení sítě1
|
přímé pozorování
|
kg
|
|
|
|
ρ = hustota pasty z krunýřovky
|
proměnná
|
přímé pozorování
|
kg/litr
|
|
Průtoková váha
|
M*(1–F)
|
M = hmotnost krunýřovky a vody dohromady
|
specifický pro každé vytažení sítě2
|
přímé pozorování
|
kg
|
|
|
|
F = podíl vody ve vzorku
|
proměnná
|
korekce hmotnosti získané pomocí průtokové váhy
|
|
|
Plato na úlovky
|
(M–Mtray)*N
|
Mtray = hmotnost prázdného plata
|
konstanta
|
přímé pozorování před rybolovem
|
kg
|
|
|
|
M = průměrná hmotnost krunýřovky a plata dohromady
|
proměnná
|
přímé pozorování, před zmražením, bez vody
|
kg
|
|
|
|
N = počet plat
|
specifický pro každé vytažení sítě
|
přímé pozorování
|
|
|
Převod moučky
|
Mmeal*MCF
|
Mmeal = hmotnost vyrobené moučky
|
specifický pro každé vytažení sítě
|
přímé pozorování
|
kg
|
|
|
|
MCF = přepočítací koeficient pro moučku
|
proměnná
|
převod moučky na celé krunýřovky
|
|
|
Objem kapsy zatahovací sítě
|
W*H*L*ρ*π/4*1 000
|
W = šířka kapsy
|
konstanta
|
měření na začátku rybolovu
|
m
|
|
|
|
H = výška kapsy
|
konstanta
|
měření na začátku rybolovu
|
m
|
|
|
|
ρ = koeficient převodu objemu na hmotnost
|
proměnná
|
převod objemu na hmotnost
|
kg/litr
|
|
|
|
L = délka kapsy
|
specifický pro každé vytažení sítě
|
přímé pozorování
|
m
|
|
Jiná
|
upřesněte
|
|
|
|
|
|
(1)
Jednotlivé vytažení při běžném lovu vlečnými sítěmi nebo integrované během šestihodinového období v rámci systému nepřetržitého rybolovu.
(2)
Jednotlivé vytažení při běžném lovu vlečnými sítěmi nebo dvouhodinové období v rámci systému nepřetržitého rybolovu.
|
Kroky a četnost pozorování
|
Objem sběrné nádrže
|
|
Měření na začátku rybolovu
|
Změřit šířku a délku sběrné nádrže (pokud nádrž nemá pravoúhlý tvar, mohou být zapotřebí další měření; přesnost ± 0,05 m).
|
|
Každý měsíc(1)
|
Provést odhad převodu objemu na hmotnost na základě hmotnosti okapané krunýřovky ve známém objemu (například 10 litrů) vytažené ze sběrné nádrže.
|
|
Při každém vytažení sítě
|
Změřit výšku hladiny úlovku krunýřovky v nádrži (pokud je krunýřovka přechovávána v nádrži mezi jednotlivými vytaženími sítí, změří se rozdíl ve výšce hladiny; přesnost ± 0,1 m).
|
|
|
Provést odhad hmotnosti čerstvé odlovené krunýřovky (pomocí rovnice).
|
|
Průtokoměr(1)
|
|
Před zahájením rybolovu
|
Zajistit, aby průtokoměr měřil celé krunýřovky (tj. před zpracováním).
|
|
Více než jednou za měsíc (1)
|
Provést odhad převodu objemu na hmotnost na základě hmotnosti okapané krunýřovky ve známém objemu (například 10 litrů) vytažené z průtokoměru.
|
|
Při každém vytažení sítě (2)
|
Odebrat vzorek z průtokoměru a:
|
|
|
změřit objem (například 10 litrů) krunýřovky a vody dohromady,
|
|
|
odhadnout korekci objemu získaného pomocí průtokoměru na základě objemu okapané krunýřovky.
|
|
|
Provést odhad hmotnosti čerstvé odlovené krunýřovky (pomocí rovnice).
|
|
Průtokoměr(2)
|
|
Před zahájením rybolovu
|
Zajistit, aby oba průtokoměry (jeden pro produkt z krunýřovky a jeden pro doplňovanou vodu) byly zkalibrovány (t.j. ukazovaly stejnou správnou hodnotu).
|
|
Každý týden (1)
|
Provést odhad hustoty (ρ) produktu z krunýřovky (mletá pasta z krunýřovky) změřením hmotnosti známého objemu produktu z krunýřovky (např. 10 litrů) odečteného z příslušného průtokoměru.
|
|
Při každém vytažení sítě (2)
|
Provést odečty z obou průtokoměrů a vypočítat celkový objem produktu z krunýřovky (mletá pasta z krunýřovky) a celkový objem doplněné vody; předpokládaná hustota vody je 1 kg/litr.
|
|
|
Provést odhad hmotnosti čerstvé odlovené krunýřovky (pomocí rovnice).
|
|
Průtoková váha
|
|
Před zahájením rybolovu
|
Zajistit, aby průtoková váha měřila celé krunýřovky (tj. před zpracováním).
|
|
Při každém vytažení sítě (2)
|
Odebrat vzorek z průtokové váhy a:
|
|
|
změřit hmotnost krunýřovky a vody dohromady,
|
|
|
odhadnout korekci hmotnosti získané pomocí průtokové váhy na základě hmotnosti okapané krunýřovky.
|
|
|
Provést odhad hmotnosti čerstvé odlovené krunýřovky (pomocí rovnice).
|
|
Plato na úlovky
|
|
Před zahájením rybolovu
|
Stanovit hmotnost plata (pokud mají různé tvary, určí se hmotnost každého typu; přesnost ± 0,1 kg).
|
|
Při každém vytažení sítě
|
Změřit hmotnost krunýřovky a plata dohromady (přesnost ± 0,1 kg).
|
|
|
Stanovit počet použitých plat (pokud mají různé tvary, stanoví se počet každého typu).
|
|
|
Provést odhad hmotnosti čerstvé odlovené krunýřovky (pomocí rovnice).
|
|
Převod moučky
|
|
Každý měsíc(1)
|
Provést odhad převodu moučky na celé kusy zpracováním 1 000 až 5 000 kg (hmotnost bez vody) celých krunýřovek.
|
|
Při každém vytažení sítě
|
Stanovit hmotnost vyrobené moučky.
|
|
|
Provést odhad hmotnosti čerstvé odlovené krunýřovky (pomocí rovnice).
|
|
Objem kapsy zatahovací sítě
|
|
Měření na začátku rybolovu
|
Změřit šířku a výšku kapsy (přesnost ± 0,1 m).
|
|
Každý měsíc (1)
|
Provést odhad převodu objemu na hmotnost na základě hmotnosti okapané krunýřovky ve známém objemu (například 10 litrů) vytažené z kapsy zatahovací sítě.
|
|
Při každém vytažení sítě
|
Změřit délku kapsy obsahující krunýřovku (přesnost ± 0,1 m).
|
|
|
Provést odhad hmotnosti čerstvé odlovené krunýřovky (pomocí rovnice).
|
|
_________________
(1)
Nové období započne, jakmile se plavidlo přesune do nové podoblasti či divize.
(2)
Jednotlivé vytažení při běžném lovu vlečnými sítěmi nebo integrované během šestihodinového období v rámci systému nepřetržitého rybolovu.
|
PŘÍLOHA VI
OBLAST PŮSOBNOSTI KOMISE IOTC
1.Maximální počet rybářských plavidel Unie oprávněných lovit tropické tuňáky v oblasti pravomoce komise IOTC
|
Členský stát
|
Maximální počet plavidel
|
Kapacita (hrubá tonáž)
|
|
Španělsko
|
22
|
61 364
|
|
Francie
|
27
|
45 383
|
|
Portugalsko
|
5
|
1 627
|
|
Itálie
|
1
|
2 137
|
|
Unie
|
55
|
110 511
|
2.Maximální počet rybářských plavidel Unie oprávněných lovit mečouna obecného a tuňáka křídlatého v oblasti pravomoce komise IOTC
|
Členský stát
|
Maximální počet plavidel
|
Kapacita (hrubá tonáž)
|
|
Španělsko
|
27
|
11 590
|
|
Francie
|
41(1)
|
7 882
|
|
Portugalsko
|
15
|
6 925
|
|
Spojené království
|
4
|
1 400
|
|
Unie
|
87
|
27 797
|
|
(1)
Toto číslo nezahrnuje plavidla registrovaná na Mayotte; může se v budoucnu zvýšit v souladu s plánem rozvoje loďstva na Mayotte.
|
3.Plavidla uvedená v bodě 1 musí mít rovněž oprávnění k rybolovu mečouna obecného a tuňáka křídlatého v oblasti pravomoci komise IOTC.
4.Plavidla uvedená v bodě 2 musí mít rovněž oprávnění k rybolovu tropických tuňáků v oblasti pravomoci komise IOTC.
PŘÍLOHA VII
OBLAST ÚMLUVY WCPFC
Maximální počet rybářských plavidel Unie oprávněných lovit mečouna obecného v oblastech jižně od 20° j. š. v oblasti úmluvy WCPFC
PŘÍLOHA VIII
OMEZENÍ POČTU OPRÁVNĚNÍ K RYBOLOVU
PRO PLAVIDLA TŘETÍCH ZEMÍ LOVÍCÍ VE VODÁCH UNIE
|
Stát vlajky
|
Rybolov
|
Počet oprávnění k rybolovu
|
Maximální počet současně přítomných plavidel
|
|
Norsko
|
Sleď obecný, severně od 62° 00' s. š.
|
pm
|
pm
|
|
Faerské ostrovy
|
Makrela obecná, 6a (severně od 56° 30′ s. š.), 2a, 4a (severně od 59° s. š.)
Kranas obecný, 4, 6a (severně od 56° 30′ s. š.), 7e, 7f, 7h
|
pm
|
pm
|
|
|
Sleď obecný, severně od 62° 00' s. š.
|
pm
|
pm
|
|
|
Sleď obecný, 3a
|
pm
|
pm
|
|
|
Průmyslový rybolov tresky Esmarkovy 4, 6a (severně od 56° 30′ s. š.) (včetně nevyhnutelných vedlejších úlovků tresky modravé)
|
pm
|
pm
|
|
|
Mník mořský a mníkovec bělolemý
|
pm
|
pm
|
|
|
Treska modravá, 2, 4a, 5, 6a (severně od 56° 30′ s. š.), 6b, 7 (západně od 12° 00′ z. d.)
|
pm
|
pm
|
|
|
Mník modrý
|
pm
|
pm
|
|
Venezuela(1)
|
Chňapalovití (vody Francouzské Guyany)
|
pm
|
pm
|
|
(1)
K vydání těchto oprávnění k rybolovu musí být prokázáno, že existuje platná smlouva mezi vlastníkem plavidla, který o oprávnění žádá, a zpracovatelským podnikem nacházejícím se ve Francouzské Guyaně a že tato smlouva obsahuje závazek vyložit nejméně 75 % všech ulovených chňapalovitých z dotyčného plavidla na tomto území, aby mohli být zpracováni v daném zpracovatelském podniku. Taková smlouva musí být potvrzena francouzskými orgány, aby se zajistilo, že je v souladu se stávající zpracovatelskou kapacitou smluvního zpracovatelského podniku i s cíli hospodářského rozvoje Francouzské Guyany. K žádosti o oprávnění k rybolovu musí být připojena kopie řádně potvrzené smlouvy. Odmítnou-li francouzské orgány smlouvu potvrdit, oznámí toto odmítnutí a sdělí své důvody dotčené straně a Komisi.
|