EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 14.10.2019
COM(2019) 470 final
2019/0223(NLE)
Návrh
ROZHODNUTÍ RADY
o podpisu jménem Evropské unie a prozatímním provádění Protokolu o změně Mezinárodní úmluvy na ochranu tuňáků v Atlantiku
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 14.10.2019
COM(2019) 470 final
PŘÍLOHA
Návrh ROZHODNUTÍ RADY
o podpisu jménem Evropské unie a prozatímním provádění Protokolu o změně Mezinárodní úmluvy na ochranu tuňáků v Atlantiku
PŘÍLOHA
PROTOKOL O ZMĚNĚ MEZINÁRODNÍ ÚMLUVY NA OCHRANU TUŇÁKŮ V ATLANTIKU
Smluvní strany Mezinárodní úmluvy na ochranu tuňáků v Atlantiku podepsané v Rio de Janeiru dne 14. května 1966 (dále jen „úmluva“),
PŘIPOMÍNAJÍCE doporučení ICCAT zřídit pracovní skupinu, která by vypracovala změny úmluvy ICCAT [Rec. 12–10] a výsledné návrhy změn vypracované touto pracovní skupinou,
BEROUCE NA VĚDOMÍ rezoluci ICCAT týkající se účasti rybářských subjektů na základě pozměněné úmluvy ICCAT [Rec. 19-XX] a doporučení ICCAT týkající se ryb považovaných za tuňáka a tuňákovité nebo oceánské, pelagické a vysoce stěhovavé příčnoústé [Rec. 19-XX], které jsou nedílnými součástmi návrhu na změny a byly přijaty komisí spolu s finalizací tohoto protokolu,
BEROUCE NA VĚDOMÍ, že zde uvedené návrhy změn úmluvy zahrnují nové povinnosti,
ZDŮRAZŇUJÍCE význam co nejrychlejšího dokončení příslušných vnitřních postupů přijímání, aby tento protokol mohl co nejdříve vstoupit v platnost pro všechny smluvní strany,
se dohodly takto:
Článek 1
Preambule úmluvy se mění takto:
„Vlády, jejichž náležitě zmocnění zástupci podepsali tento dokument s ohledem na vzájemný zájem o populace tuňáka a tuňákovitých a příčnoústých oceánských, pelagických a vysoce stěhovavých druhů ryb vyskytujících se v Atlantském oceánu, a které si přejí spolupracovat při udržování populací těchto druhů ryb na úrovních, které umožní jejich dlouhodobé zachování a udržitelné využívání pro potravinářské i jiné účely, se rozhodly uzavřít úmluvu na ochranu těchto zdrojů, a za tímto účelem se dohodly takto:“
Článek 2
Články II a III úmluvy se mění takto:
„Článek II
Žádným ustanovením této úmluvy nejsou dotčena práva, jurisdikce a povinnosti států podle mezinárodního práva. Tato úmluva se vykládá a uplatňuje v souladu s mezinárodním právem.
Článek III
1. Smluvní strany se tímto dohodly na zřízení a podporování činnosti komise pod názvem Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku, dále jen „komise“, která bude vykonávat úkoly stanovené v této úmluvě. Každá smluvní strana je členem komise.
2. Každý člen komise je v komisi zastoupen nejvýše třemi zástupci. Těmto zástupcům mohou být nápomocni odborníci a poradci.
3. Rozhodnutí komise se přijímají na základě konsensu. Není-li v této úmluvě stanoveno jinak, nelze-li dosáhnout konsensu, přijímají se rozhodnutí dvoutřetinovou většinou přítomných členů komise, kteří hlasují pro nebo proti, přičemž každý člen komise má jeden hlas. Komise je usnášeníschopná za přítomnosti dvou třetin svých členů.
4. Řádné zasedání komise se koná každé dva roky. Mimořádné zasedání lze svolat kdykoli na žádost většiny členů komise nebo rozhodnutím rady podle článku VI.
5. Na svém prvním zasedání a dále na každém řádném zasedání zvolí komise ze smluvních stran předsedu, prvního místopředsedu a druhého místopředsedu, kteří mohou být opětovně zvoleni pouze jednou.
6. Zasedání komise a jejích pomocných orgánů jsou veřejná, pokud komise nerozhodne jinak.
7. Úředními jazyky komise jsou angličtina, francouzština a španělština.
8. Komise je oprávněna schválit takový jednací řád a finanční předpisy, které jsou nezbytné k výkonu jejích funkcí.
9.
Komise každé dva roky předkládá členům komise zprávu o činnosti a svých závěrech a na požádání kdykoli informuje každého člena komise o jakékoli záležitosti týkající se cílů úmluvy.“
Článek 3
Do úmluvy se doplňuje nový článek IV, který zní:
„Článek IV
Komise a její členové při provádění činností podle této úmluvy:
a) uplatňují přístup předběžné opatrnosti a ekosystémový přístup k řízení rybolovu v souladu s příslušnými mezinárodně dohodnutými normami a případně doporučenou praxí a postupy;
b) využívají nejlepší dostupné vědecké poznatky;
c) chrání biologickou rozmanitost mořského prostředí;
d) zajišťují spravedlnost a transparentnost rozhodovacích procesů, mimo jiné pokud jde o přidělování rybolovných práv a další činnosti; a
e)
plně zohledňují zvláštní požadavky rozvojových členů komise, včetně potřeby budování jejich kapacit v souladu s mezinárodním právem, v souvislosti s prováděním závazků vyplývajících z této úmluvy a s rozvojem jejich rybolovu.“
Článek 4
Články IV, V, VI, VII a VIII úmluvy se označují jako články V, VI, VII, VIII a IX a mění se takto:
„Článek V
1. Za účelem plnění cílů této úmluvy:
a) komise odpovídá za zpracování studie populací tuňáka, tuňákovitých a příčnoústých oceánských, pelagických a vysoce stěhovavých druhů ryb, dále jen „druhy ICCAT“, a dalších druhů ryb ulovených při rybolovu druhů ICCAT v oblasti úmluvy, s přihlédnutím k práci jiných příslušných mezinárodních rybolovných organizací nebo k ujednáním souvisejícím s rybolovem. Tato studie zahrnuje výzkum výše uvedených druhů, oceánografie jejich životního prostředí a účinků přírodních a lidských faktorů na jejich četnost. Komise může rovněž studovat druhy náležející do stejného ekosystému nebo závislé na druzích ICCAT nebo s nimi spojené;
b) komise při provádění těchto úkolů co nejvíce využívá technické a vědecké služby a informace úředních orgánů členů Komise a jejich územních složek, v případě potřeby může využívat dostupné služby a informace kterékoli veřejné nebo soukromé instituce, organizace nebo fyzické osoby a v rámci svého rozpočtu a ve spolupráci s daným členem komise může provádět nezávislý výzkum k doplnění výzkumných prací provedených vládami, vnitrostátními institucemi nebo jinými mezinárodními organizacemi;
c) komise zajistí, aby veškeré informace získané od takové instituce, organizace nebo jednotlivce byly v souladu se zavedenými vědeckými standardy, pokud jde o kvalitu a objektivitu.
2. Provádění ustanovení odstavce 1 tohoto článku zahrnuje:
a) sběr a analýzu statistických údajů týkajících se současných podmínek a trendů druhů ICCAT v oblasti úmluvy;
b) studium a hodnocení údajů týkajících se opatření a metod zaměřených na ochranu populací druhů ICCAT v oblasti úmluvy na úrovních nebo nad úrovněmi, které dovolují maximální udržitelný odlov a které zajistí účinné využití těchto zdrojů způsobem slučitelným s tímto odlovem;
c) doporučování studií a šetření členům komise a
d) publikování a jiné šíření zpráv o jejích závěrech a statistických, biologických a jiných vědeckých informací vztahující se k lovu druhů ICCAT v oblasti úmluvy.
Článek VI
1. V rámci komise se zřizuje rada, která sestává z předsedy a místopředsedy komise a ze zástupců nejméně čtyř a nejvýše osmi smluvních stran. Smluvní strany zastoupené v radě jsou voleny na každém řádném zasedání komise. Pokud počet smluvních stran překročí čtyřicet, může komise zvolit další dvě smluvní strany, které budou zastoupeny v radě. Smluvní strany, jejichž státním příslušníkem je předseda a místopředseda, nemohou být zvoleny do rady. Při volbách do rady komise náležitě zohlední příslušné geografické zájmy, zájmy na lovu tuňáků a na zpracování tuňáků jednotlivých smluvních stran, a právě tak přihlédne k rovnému právu smluvních stran na zastoupení v radě.
2. Rada vykonává funkce, kterými je pověřena touto úmluvou nebo které jí určí komise, a schází se nejméně jedenkrát v období mezi řádnými zasedáními komise. V období mezi zasedáními komise učiní rada nezbytná rozhodnutí týkající se povinností personálu a vydá příslušné pokyny výkonnému tajemníkovi. Rozhodnutí rady musí být v souladu s pravidly stanovenými komisí.
Článek VII
K uskutečnění cílů této úmluvy může komise zřídit výbory na základě druhu, skupin druhů, nebo zeměpisných oblastí. Každý výbor v takovém případě:
a) má za úkol dohled nad druhem, skupinou druhů, nebo zeměpisnou oblastí v jeho pravomoci a shromažďování souvisejících vědeckých a dalších informací;
b) na základě vědeckých výzkumů může navrhnout komisi doporučení na společný postup členů komise a
c) může komisi doporučit studie a šetření nezbytná k získání informací týkajících se příslušného druhu, skupin druhů nebo zeměpisných oblastí a zároveň koordinaci výzkumných programů členů komise.
Článek VIII
Komise jmenuje výkonného tajemníka a určí dobu trvání jeho mandátu. Výkonný tajemník, pro jehož činnost platí pravidla a postupy stanovené komisí, je zmocněn k výběru a řízení personálu komise. Mimo jiné vykonává tyto činnosti, které může komise nařídit:
a) koordinaci programů šetření prováděných podle článků V a VII této úmluvy;
b) návrh rozpočtu ke schválení komisí;
c) schvalování výplat finančních prostředků v souladu s rozpočtem komise;
d) účetní evidenci finančních prostředků komise;
e) sjednávání spolupráce s organizacemi podle článku XIII této úmluvy;
f) přípravu sběru a analýzy údajů nezbytných k provedení záměrů úmluvy, zejména těch údajů, které se týkají současného a maximálního udržitelného odlovu druhů ICCAT; a
g) přípravu vědeckých, administrativních a jiných zpráv komise a jejích pomocných orgánů ke schválení komisí.
Článek IX
1.
a) Komise může na základě vědeckých důkazů vydat doporučení s cílem:
i) zajistit v oblasti úmluvy dlouhodobou ochranu a udržitelné využívání druhů ICCAT udržováním nebo obnovením četnosti populací těchto druhů na úrovních nebo nad úrovněmi, které mohou vytvářet maximální udržitelný výnos;
ii) v příslušných případech podporovat ochranu dalších druhů, které jsou závislé na druzích ICCAT nebo s nimi souvisejí, s cílem zachovat nebo obnovit populace těchto druhů nad úrovně, při nichž by mohlo být vážně ohroženo jejich rozmnožování.
Podmínky použitelnosti těchto doporučení pro členy komise jsou stanoveny v odstavcích 2 a 3 tohoto článku.
b) Výše uvedená doporučení se vypracují:
i) z podnětu Komise, nebyl-li zřízen příslušný výbor;
ii) z podnětu komise se souhlasem nejméně dvou třetin všech členů komise, pokud byl příslušný výbor zřízen, ale návrh neschválil;
iii) na základě návrhu, který byl schválen příslušným výborem; nebo
iv) na základě návrhu, který byl schválen příslušnými výbory, pokud se příslušné doporučení vztahuje na více než jednu zeměpisnou oblast, druh nebo skupinu druhů.
2. Každé doporučení podle odstavce 1 tohoto článku nabývá účinnosti pro všechny členy komise čtyři měsíce po datu oznámení komise, jímž se doporučení předává členům komise, nedohodne-li se komise v době přijetí doporučení jinak a s výjimkou případů uvedených v odstavci 3 tohoto článku. Doporučení však za žádných okolností nenabývá účinnosti za méně než tři měsíce.
3.
a) Jestliže kterýkoli člen komise v případě doporučení podle odst. 1 písm. b) bodu i) nebo ii) nebo člen komise, který je rovněž členem příslušného výboru, v případě doporučení podle odst. 1 písm. b) bodu iii) nebo iv) předloží komisi námitku proti takovému doporučení ve lhůtě stanovené podle odstavce 2, nenabývá doporučení pro ty členy komise, kteří vznesli námitku, účinnosti.
b) Pokud byly námitky předloženy většinou členů komise ve lhůtě stanovené podle odstavce 2, doporučení nenabývá účinnosti pro žádného člena komise.
c) Člen komise, který vznese námitku podle písmene a) výše, poskytne komisi v době podání námitky její písemné odůvodnění, které se zakládá na jednom nebo několika z těchto důvodů:
i) doporučení není v souladu s touto úmluvou nebo s jinými příslušnými pravidly mezinárodního práva;
ii) doporučení neodůvodněně formálně nebo fakticky diskriminuje člena komise, který námitku vznáší;
iii) člen komise nemůže opatření dodržovat v praxi, protože přijal jiný přístup k ochraně a udržitelnému řízení nebo proto, že nemá technické kapacity pro provádění doporučení; nebo
iv) bezpečnostní omezení, v jejichž důsledku není člen Komise, který námitku vznáší, schopen opatření provést nebo splnit.
d) Každý člen komise, který vznáší námitku podle tohoto článku, rovněž poskytne komisi v rámci možností popis veškerých alternativních opatření pro ochranu a řízení zdrojů, která musí být přinejmenším stejně účinná jako opatření, proti němuž vznáší námitku.
4. Kterýkoli člen komise, který vznáší námitku proti doporučení, může tuto námitku kdykoli stáhnout a doporučení je pro tohoto člena komise účinné buď okamžitě, pokud již nabylo účinnosti, nebo v okamžiku nabytí účinnosti podle ustanovení tohoto článku.
5.
Výkonný tajemník neprodleně rozešle všem členům komise podrobnosti o všech námitkách a vysvětlení obdržených v souladu s tímto článkem a o každém stažení takové námitky a oznámí všem členům komise, kdy každé doporučení nabývá účinnosti.“
Článek 5
Do úmluvy se doplňuje nový článek X, který zní:
„Článek X
1. V rámci komise se co nejvíce usiluje o předcházení sporům a strany sporu se vzájemně konzultují, aby spory týkající se této úmluvy vyřešily co nejrychleji a smírně.
2. V případě, že se spor týká záležitosti technické povahy, mohou strany sporu spor společně postoupit ad hoc výboru odborníků zřízenému postupy, které Komise přijme. Výbor jedná se stranami sporu a vynasnaží se urychleně vyřešit spor bez použití závazných postupů.
3. Vznikne-li mezi dvěma nebo více smluvními stranami spor týkající se výkladu nebo provádění této úmluvy, vynaloží se veškeré úsilí o vyřešení sporu smírnou cestou.
4. Každý spor, který není vyřešen prostředky uvedenými v předchozích odstavcích, může být na základě společné žádosti stran sporu předložen ke konečnému a závaznému rozhodčímu řízení. Před podáním společné žádosti o rozhodčí řízení se strany sporu dohodnou na rozsahu sporu. Strany sporu se mohou dohodnout, že rozhodčí soud bude zřízen a veden v souladu s přílohou 1 této úmluvy, nebo v souladu s jakýmikoli jinými postupy, na jejichž uplatňování se strany sporu mohou vzájemně dohodnout. Rozhodčí soud vydá svá rozhodnutí v souladu s touto úmluvou, mezinárodním právem a příslušnými normami pro ochranu živých mořských zdrojů uznanými stranami sporu.
5. Mechanismy řešení sporů stanovené v tomto článku se použijí pouze na spory, které se týkají jakéhokoli aktu, skutečnosti nebo situace, k níž dojde po dni vstupu tohoto článku v platnost.
6.
Žádným ustanovením tohoto článku není dotčena schopnost stran sporu pokračovat v řešení sporu podle jiných smluv nebo mezinárodních dohod, jejichž jsou stranami, místo řešení sporů podle tohoto článku, v souladu s požadavky uvedené smlouvy nebo mezinárodní dohody.“
Článek 6
Články IX, X a XI úmluvy se označují jako články XI, XII a XIII a mění se takto:
„Článek XI
1. Členové komise se zavazují přijmout veškerá opatření nezbytná k prosazování této úmluvy. Každý člen komise jednou za dva roky nebo vždy na vyžádání komise doručí komisi zprávu o opatřeních, která pro tyto účely přijal.
2. Členové komise souhlasí, že:
a) na žádost komise poskytnou všechny dostupné statistické, biologické a jiné vědecké informace, které komise může potřebovat k účelům souvisejícím s touto úmluvou;
b) pokud jejich oficiální orgány nejsou schopny získat a poskytnout příslušné informace, umožní komisi, aby prostřednictvím člena komise tyto informace získala na základě dobrovolnosti přímo od společností a jednotlivých rybářů.
3. Členové komise se zavazují vzájemně spolupracovat za účelem přijetí vhodných účinných opatření k zajištění provádění ustanovení této úmluvy.
4. Smluvní strany se zavazují zavést v oblasti úmluvy systém mezinárodního výkonu práva s výjimkou teritoriálních vod a případně jiných vod, v nichž je podle mezinárodního práva oprávněn vykonávat soudní pravomoc nad rybolovem stát.
Článek XII
1. Komise schvaluje rozpočet společných výdajů komise na dvouleté období následující po každém řádném zasedání.
2.
a) Každý člen komise každoročně přispívá do rozpočtu komise částkou vypočtenou podle systému uvedeného ve finančním předpise přijatém komisí. Komise by při přijímání tohoto systému měla mimo jiné zvážit pevné základní poplatky každého člena komise za členství v komisi a výborech, zaokrouhlenou hmotnost celkového úlovku a čistou hmotnost konzervovaných produktů tuňáka obecného a tuňákovitých ryb a míru hospodářského rozvoje členů komise.
b) Systém ročních příspěvků ve finančních předpisech se stanoví nebo upravuje pouze prostřednictvím dohody všech přítomných a hlasujících členů komise. Členové komise jsou informování devadesát dnů předem.
3. Rada přezkoumá druhou polovinu dvouletého rozpočtu na svém řádném zasedání mezi zasedáními komise a na základě nejnovějšího a očekávaného vývoje může schválit přerozdělení jednotlivých částek rozpočtu komise na druhý rok v rámci celkového rozpočtu schváleného komisí.
4. Výkonný tajemník komise uvědomí jednotlivé členy komise o jejich ročním výměru. Příspěvky jsou splatné k 1. lednu roku, za který je výměr vybírán. Příspěvky neuhrazené do 1. ledna následujícího roku se považují za nedoplatky.
5. Příspěvky do dvouletého rozpočtu jsou splatné v měnách stanovených komisí.
6. Na svém prvním zasedání komise schválí rozpočet na první rok své činnosti a na následující dvouleté období. Neprodleně doručí členům komise kopie těchto rozpočtů spolu s oznámením příslušného výměru prvního ročního příspěvku.
7. Poté ve lhůtě nejméně šedesát dní před řádným zasedáním komise před dvouletým obdobím výkonný tajemník předloží každému členu komise návrh rozpočtu na dva roky spolu s platebním kalendářem navrhovaného příspěvku.
8. Komise může pozastavit hlasovací práva kterémukoli členu komise, pokud jeho nedoplatky příspěvků dosahují nebo překračují výši příspěvků za předcházející dva roky.
9. Komise založí fond provozního kapitálu na financování činnosti komise pro období před obdržením ročních příspěvků a na financování ostatních záležitostí, které může určit. Komise stanoví výši finančních prostředků, posoudí zálohy nezbytné k jeho zřízení a schválí pravidla, kterými se bude řídit používání těchto finančních prostředků.
10. Komise zajistí provedení každoročního nezávislého auditu účtů komise. Zprávy takového auditu přezkoumá a schválí komise nebo rada v letech, kdy se nekoná řádné zasedání komise.
11. Komise může přijímat i jiné příspěvky, než podle odstavce 2 tohoto článku, určené na její další činnost.
Článek XIII
1. Smluvní strany se dohodly na pracovní spolupráci komise a Organizace OSN pro výživu a zemědělství. K tomuto účelu zahájí komise vyjednávání s Organizací OSN pro výživu a zemědělství za účelem uzavření dohody ve smyslu článku XIII statutu organizace. Uvedená dohoda by měla mimo jiné generálnímu řediteli Organizace OSN pro výživu a zemědělství umožnit jmenování zástupce, který se bude účastnit všech zasedání komise a jejích pomocných orgánů, avšak bez práva hlasovat.
2. Členové komise se dohodli na spolupráci komise s ostatními mezinárodními komisemi a vědeckými organizacemi pro rybolov, které by mohly přispět k práci komise. Komise může s těmito komisemi a organizacemi uzavírat dohody.
3.
Komise může vyzvat kteroukoli vhodnou mezinárodní organizaci a kteroukoli vládu, která je členem OSN nebo některé specializované agentury OSN a která není členem komise, aby vyslala pozorovatele na zasedání komise a jejích pomocných orgánů.
Článek 7
Článek XII úmluvy se označuje jako článek XIV. Odstavec 2 tohoto článku se mění takto:
„2.
Kdykoli po uplynutí deseti let ode dne vstupu této úmluvy v platnost může kterákoli smluvní strana odstoupit od úmluvy k 31. prosinci každého roku včetně desátého roku a to písemným oznámením o odstoupení, které se podává do 31. prosince předcházejícího roku generálnímu řediteli Organizace OSN pro výživu a zemědělství.
Článek 8
Článek XIII úmluvy se označuje jako článek XV. Odstavec 1 tohoto článku se mění takto:
„1.
a) Na podnět kterékoli smluvní strany nebo samotné komise může komise navrhnout změny této úmluvy. Každý takový návrh se učiní konsensem.
b) Generální ředitel Organizace OSN pro výživu a zemědělství zašle ověřenou kopii znění navrhované změny všem smluvním stranám.
c) Každá změna, která neobsahuje nové závazky, vstupuje v platnost pro všechny smluvní strany třicátým dnem od okamžiku jejího přijetí třemi čtvrtinami smluvních stran.
d) Každá změna, která obsahuje nové závazky, vstupuje v platnost pro jednotlivé smluvní strany, které změnu přijaly devadesátým dnem po přijetí změny třemi čtvrtinami smluvních stran, a dále pro kteroukoli z ostatních smluvních stran poté, co přijme změnu. Každá změna, která podle názoru jedné nebo několika smluvních stran obsahuje nové závazky, se považuje za změnu obsahující nové závazky a podle toho vstupuje v platnost.
e)
Vláda, která se stává smluvní stranou poté, co byl zahájen postup k přijetí změny této úmluvy podle ustanovení tohoto článku, je vázána pozměněnou úmluvou, když uvedená změna vstoupí v platnost.“
Článek 9
Do úmluvy se doplňuje nový článek XVI, který zní:
„Článek XVI
Přílohy tvoří nedílnou součást této úmluvy a odkaz na tuto úmluvu obsahuje odkaz na přílohy.“
Článek 10
Články XIV, XV a XVI úmluvy se označují jako články XVII, XVIII a XIX a mění se takto:
„Článek XVII
1. Tato úmluva je otevřená k podpisu vládou kteréhokoli státu, který je členem Organizace spojených národů nebo některé specializované agentury Organizace spojených národů. Každá vláda, která nepodepsala tuto úmluvu, k ní může kdykoli přistoupit.
2. Tato úmluva podléhá ratifikaci nebo schválení signatářskými zeměmi v souladu s jejich ústavami. Ratifikační, schvalovací nebo přístupové listiny se ukládají u generálního ředitele Organizace OSN pro výživu a zemědělství.
3. Tato úmluva vstupuje v platnost dnem uložení ratifikačních, schvalovacích nebo přístupových listin sedmi vlád a pro každou vládu, která později uloží ratifikační, schvalovací nebo přístupové listiny, vstupuje v platnost dnem tohoto uložení.
4. Tato úmluva je otevřená k podpisu nebo přistoupení kterékoli mezivládní organizaci pro hospodářskou integraci zřízené státy, které ji zmocnily k vyřizování záležitostí, které se řídí touto úmluvou, včetně zmocnění k podepisování smluv týkajících se těchto záležitostí.
5. Při ukládání listin týkajících se formálního souhlasu nebo přistoupení je každá organizace uvedená v odstavci 4 smluvní stranou se stejnými právy a povinnostmi týkajícími se úmluvy, jaká náležejí ostatním smluvním stranám. Odkazy ve znění úmluvy na termín „stát“ v čl. XI odst. 4 a na termín „vláda“ v preambuli a v čl. XV odst. 1 je třeba vykládat tímto způsobem.
6. Pokud se organizace uvedená v odstavci 4 stane smluvní stranou této úmluvy, členské státy patřící do této organizace a státy, které k ní přistoupí v budoucnu, přestanou být smluvními stranami úmluvy; písemně o takovém účinku vyrozumí generálního ředitele Organizace OSN pro výživu a zemědělství.
Článek XVIII
Generální ředitel Organizace OSN pro výživu a zemědělství vyrozumí všechny vlády uvedené v čl. XVII odst. 1 a všechny organizace podle odst. 4 téhož článku o uložení listin o ratifikaci, schválení, formálním souhlasu nebo přistoupení, o vstupu této úmluvy v platnost, o navrhovaných změnách, o přijetí navrhovaných změn, o vstupu změn v platnost a o vyrozumění o odstoupení od úmluvy.
Článek XIX
Prvopis této úmluvy se ukládá u generálního ředitele Organizace OSN pro výživu a zemědělství, který zašle ověřené opisy vládám podle čl. XVII odst. 1 a organizacím podle odstavce 4 téhož článku.“
Článek 11
Do úmluvy se doplňují dvě přílohy, které zní:
„PŘÍLOHA 1
POSTUPY PRO ŘEŠENÍ SPORŮ
1. Rozhodčí soud uvedený v čl. X odst. 4 by měl být v případě potřeby složen ze tří rozhodců, kteří mohou být jmenováni takto:
a) jedna ze stran sporu by měla sdělit jméno rozhodce druhé straně sporu, která by měla ve lhůtě čtyřiceti dnů od tohoto oznámení sdělit jméno druhého rozhodce. V případě sporů mezi více než dvěma členy komise by strany sporu, které mají stejný zájem, měly společně jmenovat jednoho rozhodce. Strany sporu by pak ve lhůtě šedesáti dnů po jmenování druhého rozhodce měly jmenovat třetího rozhodce, který nesmí být státním příslušníkem ani jednoho z daných členů komise a nesmí mít stejnou státní příslušnost jako některý z prvních dvou rozhodců. Třetí rozhodce je předsedou soudu;
b) pokud není druhý rozhodce jmenován ve stanovené lhůtě nebo pokud se strany nemohou ve lhůtě pro jmenování třetího rozhodce dohodnout na jmenování třetího rozhodce, může být tento rozhodce na žádost stran sporu jmenován předsedou komise do dvou měsíců ode dne obdržení žádosti.
2. Rozhodnutí rozhodčího soudu by mělo být přijato většinou jeho členů, kteří by se neměli zdržet hlasování.
3. Rozhodnutí rozhodčího soudu je pro strany sporu konečné a závazné. Strany sporu by měly rozhodnutí neprodleně splnit. Rozhodčí soud může na žádost jedné ze stran sporu poskytnout výklad rozhodnutí.
PŘÍLOHA 2
RYBÁŘSKÉ SUBJEKTY
1. Poté, co vstoupí v platnost změny úmluvy přijaté dne < datum přijetí >, může pouze rybářský subjekt, který do 10. července 2013 dosáhl spolupracujícího statusu v souladu s postupy stanovenými komisí, jak je uvedeno v rezoluci < XX-XX > přijaté souběžně s touto přílohou, vyjádřit prostřednictvím písemné listiny doručené výkonnému tajemníkovi komise svůj pevný závazek dodržovat podmínky této úmluvy a doporučení přijatá na jejím základě. Tento závazek nabývá účinnosti třicet dní po obdržení uvedené listiny. Daný rybářský subjekt může od tohoto závazku odstoupit písemným oznámením zaslaným výkonnému tajemníkovi komise. Odstoupení nabývá účinnosti jeden rok po dni jeho přijetí, pokud oznámení nestanoví pozdější datum.
2. V případě jakýchkoli dalších změn této úmluvy podle článku XV může rybářský subjekt uvedený v odstavci 1 prostřednictvím písemné listiny doručené výkonnému tajemníkovi komise vyjádřit svůj pevný závazek řídit se zněním pozměněné úmluvy a dodržovat doporučení přijatá na jejím základě. Tento závazek rybářského subjektu je účinný od dat uvedených v článku XV nebo ode dne obdržení písemného sdělení uvedeného v tomto odstavci, podle toho, které z těchto dat je pozdější.
3. Výkonný tajemník oznámí smluvním stranám přijetí těchto závazků nebo oznámení; zpřístupní tato oznámení smluvním stranám; poskytne rybářskému subjektu oznámení smluvních stran, včetně oznámení o ratifikaci, schválení nebo přistoupení a vstupu této úmluvy a jejích změn v platnost; a zajistí bezpečnou úschovu veškerých dokumentů předávaných mezi rybářským subjektem a výkonným tajemníkem.
4. Rybářský subjekt uvedený v odstavci 1, který prostřednictvím písemné listiny uvedené v odstavcích 1 a 2 vyjádřil svůj pevný závazek řídit se podmínkami této úmluvy a dodržovat doporučení přijatá na jejím základě, se může účastnit příslušné činnosti komise, včetně rozhodování, a obdobně požívá stejných práv a povinností jako členové komise, jak je stanoveno v článcích III, V, VII, IX, XI, XII a XIII této úmluvy.
5. Týká-li se spor rybářského subjektu uvedeného v odstavci 1, který vyjádřil svůj závazek řídit se podmínkami této úmluvy podle této přílohy, a spor nelze vyřešit smírnou cestou, může být spor na základě vzájemné dohody stran sporu případně předložen ad hoc výboru odborníků nebo po dohodě o rozsahu sporu ke konečnému a závaznému rozhodčímu řízení.
6. Ustanovení této přílohy týkající se účasti rybářského subjektu uvedeného v odstavci 1 jsou určena pouze pro účely této úmluvy.
7.
Jakákoli strana, která není smluvní stranou, subjekt nebo rybářský subjekt, která nebo který získá spolupracující status po 10. červenci 2013, se pro účely této přílohy nepovažuje za rybářský subjekt, a proto nemá stejná práva a povinnosti jako členové komise, jak je stanoveno v článcích III, V, VII, IX, XI, XII a XIII této úmluvy.“
Článek 12
Prvopis tohoto protokolu, jehož znění v anglickém, francouzském a španělském mají stejnou platnost, se uloží u generálního ředitele Organizace OSN pro výživu a zemědělství. Je otevřen k podpisu v <Palma de Mallorca, Španělsko, > dne <XX.> listopadu 2019 a poté až do <XX.> listopadu 2020 v Římě. Smluvní strany úmluvy, které protokol zatím nepodepsaly, však mohou své listiny o schválení, ratifikaci nebo přijetí uložit kdykoli. Generální ředitel Organizace OSN pro výživu a zemědělství zašle ověřenou kopii tohoto protokolu všem smluvním stranám úmluvy.
Článek 13
Tento protokol vstupuje v platnost pro každou smluvní stranu úmluvy, která jej přijímá, devadesátým dnem po uložení listiny o schválení, ratifikaci nebo přijetí u generálního ředitele Organizace OSN pro výživu a zemědělství třemi čtvrtinami smluvních stran úmluvy a poté pro každou zbývající smluvní stranu po schválení, ratifikaci nebo přijetí listiny. Vláda, která se stane smluvní stranou úmluvy poté, co byl tento protokol otevřen k podpisu podle článku 12 výše, se považuje za vládu, která tento protokol přijala.
Článek 14
Poté, co tento protokol vstoupí v platnost pro ty tři čtvrtiny smluvních stran úmluvy, které uložily listinu o schválení, ratifikaci nebo přijetí u generálního ředitele Organizace OSN pro výživu a zemědělství, se smluvní strany úmluvy, které neuložily své listiny o schválení, ratifikaci nebo přijetí, stále považují za členy Komise. Komise přijme opatření k zajištění svého řádného fungování, dokud tento protokol nevstoupí v platnost pro všechny smluvní strany úmluvy. Smluvní strana úmluvy, pro niž tento protokol dosud nevstoupil v platnost se nicméně může rozhodnout prozatímně provádět tyto změny a může o tom vyrozumět generálního ředitele Organizace OSN pro výživu a zemědělství.
V < Palma de Mallorca, Španělsko >dne < XX. > listopadu 2019.