EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 30.8.2019
COM(2019) 379 final
2019/0174(NLE)
Návrh
ROZHODNUTÍ RADY
o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie na druhém ministerském zasedání Bonnské dohody, pokud jde o strategický akční plán Bonnské dohody na období 2019–2025 připojený k prohlášení ministrů a o prohlášení ministrů jako takové
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
1.Předmět návrhu
Tento návrh se týká rozhodnutí o postoji, který má být jménem Unie zaujat v rámci Dohody o spolupráci při boji proti znečištění Severního moře ropou a jinými škodlivými látkami („Bonnská dohoda“) v souvislosti s plánovaným přijetím prohlášení ministrů a strategického akčního plánu Bonnské dohody na období 2019–2025 k němu připojeného.
2.Souvislosti návrhu
2.1.Dohoda o spolupráci při boji proti znečištění Severního moře ropou a jinými škodlivými látkami
Dohoda o spolupráci při boji proti znečištění Severního moře ropou a jinými škodlivými látkami („Bonnská dohoda“ nebo „dohoda“) má za cíl bojovat proti znečištění v oblasti Severního moře ropou a jinými škodlivými látkami a chránit pobřežní oblasti před námořními katastrofami a trvalým znečištěním z lodí a ze zařízení na volném moři. Dohoda vstoupila v platnost dne 1. září 1989.
Evropská unie (tehdy „Evropské hospodářské společenství“) je smluvní stranou dohody (v pozměněném znění). 1 Členské státy Evropské unie v oblasti Severního moře 2 společně s Norskem jsou rovněž smluvními stranami dohody.
2.2.Bonnská dohoda
Dohoda usiluje o podporu aktivní spolupráce a vzájemné pomoci mezi pobřežními státy a Evropskou unií při boji proti znečištění Severního moře ropou a dalšími škodlivými látkami za účelem ochrany mořského prostředí a zájmů pobřežních států. Za tímto účelem dohoda stanoví, že smluvní strany budou vykonávat dohled, který pomůže znečištění zjistit, bojovat proti němu a zabránit porušování předpisů na ochranu před znečištěním. Podle Bonnské dohody je Severní moře rozděleno do různých zón, v nichž je odpovědnost za dohled a posuzování mimořádných událostí přidělena smluvním stranám. Smluvní strany musí informovat kteroukoliv další dotčenou smluvní stranu, že jsou si vědomy přítomnosti ropy nebo jiných škodlivých látek, jež pravděpodobně představují závažnou hrozbu pro pobřeží nebo související zájmy kterékoliv další smluvní strany. Smluvní strany mohou požádat o pomoc v boji proti znečištění na moři nebo na svém břehu. V takovém případě smluvní strany vyzvané k pomoci vyvinou v rámci svých možností nejvyšší úsilí, aby poskytly pomoc.
Depozitářem Bonnské dohody je vláda Spolkové republiky Německo (čl. 18 odst. 3 Bonnské dohody).
Smluvní strany se rozhodují s ohledem na dohodu, v souladu s příslušnými ustanoveními Bonnské dohody a souvisejícím jednacím řádem; pomáhá jim sekretariát a pomocné orgány (jako je pracovní skupina pro provozní, technické a vědecké otázky týkající se činností v rámci boje proti znečištění [OTSOPA]).
2.3.Zamýšlený akt – Prohlášení ministrů a strategický akční plán Bonnské dohody na období 2019–2025
Na rok 2019 připadá 50. výročí dohody. Při této příležitosti smluvní strany hodlají přijmout společné prohlášení, a to během druhého ministerského zasedání Bonnské dohody za přítomnosti mezivládních organizací a pozorovatelů ze sousedních regionů, odpovědných za boj proti znečištění oblasti Severního moře v širším smyslu a jeho přístupů ropou a jinými škodlivými látkami, která se bude konat v Bonnu dne 11. října 2019 („prohlášení ministrů“).
Navzdory klesajícímu počtu havarijních úniků ropy v evropských vodách k těmto únikům (např. nad 20 000 tun) v nepravidelných intervalech stále dochází. Ačkoli pozemní vypouštění ropných látek představuje největší zdroj ropy, která se každoročně dostane do oceánu, havarijní úniky ropy jsou stále významným zdrojem znečištění, který představuje přibližně 10 až 15 procent veškeré ropy, která se každoročně dostane do oceánu na celém světě. Proto je cílem prohlášení ministrů stanovit společnou vizi pro Severní moře v širším smyslu a jeho přístupy bez havarijního a úmyslného znečištění a znečištění, jemuž lze předejít, ať už jsou tato znečištění způsobena lodní dopravou, nebo činnostmi v odvětví ropy a zemního plynu na moři a dalšími námořními činnostmi.
Prohlášení ministrů, jakožto pevný závazek k prosazování této vize, má potvrdit opětovně zvýšené úsilí smluvních stran dohody o splnění dohodnutých cílů a dosažení lepší prevence znečišťování Severního moře v širším smyslu a jeho přístupů, připravenosti na toto znečištění a odstraňování jeho následků. Za tímto účelem hodlají smluvní strany přijmout strategický akční plán Bonnské dohody na období 2019–2025 jakožto přílohu prohlášení ministrů, který stanoví ambiciózní strategické cíle, operativní cíle a opatření pro jejich provádění pro období 2019–2025.
Strategický akční plán Bonnské dohody na období 2019–2025 má usnadnit provádění Bonnské dohody. Stanovuje vizi, strategické cíle a operativní cíle, jakož i konkrétní měřitelná opatření a realistické cíle pro období 2019–2025, jež mají zacílit a usměrňovat činnost smluvních stran. Strategický akční plán Bonnské dohody uznává nutnost zachovat osvědčené systémy a zachovat provozní povahu dohody. Současně formuluje příležitosti ke zlepšení tohoto úsilí a k rozvoji nového směřování.
První akční plán Bonnské dohody byl schválen na prvním ministerském zasedání v Dublinu v roce 2010. Později byl obnoven a aktualizován pro období 2013–2016 a 2016–2019 během zasedání smluvních stran dohody.
3.Postoj, který má být zaujat jménem Unie
Cílem Unie je vysoká úroveň ochrany životního prostředí, zvláště prostřednictvím podpory opatření na mezinárodní úrovni pro řešení regionálních problémů v oblasti životního prostředí; 3 Unie rovněž usiluje o podporu spolupráce za účelem zlepšení účinnosti systémů pro předcházení přírodním nebo člověkem způsobeným pohromám a pro ochranu proti nim, zejména prostřednictvím napomáhání soudržnosti akcí podnikaných v oblasti civilní ochrany na mezinárodní úrovni. 4
Smluvní strany Bonnské dohody již 50 let úspěšně spolupracují na regionální úrovni při předcházení znečištění Severního moře v širším smyslu a boji proti tomuto znečištění, jež způsobují lodě a zařízení na moři. Práce v rámci Bonnské dohody zahrnuje vědecké, technické a operativní činnosti. Smluvní strany dosáhly značné odbornosti při řešení hrozeb pro mořské prostředí a jsou připraveny čelit novým výzvám. Strategický akční plán Bonnské dohody na období 2019–2025 bude vodítkem pro stávající a nové úkoly a bude se jím řídit jejich zacílení v souladu s prohlášením ministrů.
Unie je smluvní stranou Bonnské dohody a má zájem na zlepšení regionální spolupráce při boji proti znečištění Severního moře v širším smyslu a jeho přístupů. Proto by Unie měla podpořit přijetí prohlášení ministrů v roce 2019, které bude dále znamenat schválení strategického akčního plánu na období 2019–2025 k němu připojeného, v souladu s platným unijním postupem podle čl. 218 odst. 9 SFEU.
4.Právní základ
4.1.Procesněprávní základ
4.1.1.Zásady
Ustanovení čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) zavádí rozhodnutí, kterými se stanoví „postoje, které mají být jménem Unie zaujaty v orgánu zřízeném dohodou, má-li tento orgán přijímat akty s právními účinky, s výjimkou aktů, které doplňují nebo pozměňují institucionální rámec dohody“.
Pojem „akty s právními účinky“ zahrnuje akty s právními účinky na základě pravidel mezinárodního práva, kterými se řídí dotyčný orgán. Zahrnuje rovněž nástroje, které podle mezinárodního práva nemají závazný účinek, ale „mohou rozhodujícím způsobem ovlivnit obsah právní úpravy přijaté zákonodárcem Unie“ 5 .
4.1.2.Uplatnění v tomto konkrétním případě
Ministerské zasedání je zasedání smluvních stran na ministerské úrovni. Bylo svoláno ad hoc při příležitosti 50. výročí Bonnské dohody a jejích zamýšlených změn.
2. ministerské zasedání smluvních stran se bude konat dne 11. října 2019. Na tomto zasedání má být přijato prohlášení ministrů, které má potvrdit zvýšené úsilí smluvních stran dohody o splnění dohodnutých cílů a dosažení lepší prevence znečišťování Severního moře v širším smyslu a jeho přístupů, připravenosti na toto znečištění a odstraňování jeho následků. Za tímto účelem hodlají smluvní strany přijmout strategický akční plán Bonnské dohody na období 2019–2025 jakožto přílohu prohlášení ministrů, který stanoví ambiciózní strategické cíle, operativní cíle a opatření pro jejich provádění pro období 2019–2025.
Strategický akční plán Bonnské dohody na období 2019–2025 má právní účinky na smluvní strany. Bude vodítkem pro stávající a nové úkoly a bude se jím řídit jejich zacílení v souladu s prohlášením ministrů. Má usnadnit provádění Bonnské dohody tím, že stanoví vizi, strategické cíle a operativní cíle, jakož i konkrétní měřitelná opatření a realistické cíle, kterých mají smluvní strany dosáhnout v období 2019–2025 a jež mají zacílit a usměrňovat činnost smluvních stran. Strategický akční plán Bonnské dohody uznává nutnost zachovat osvědčené systémy a zachovat provozní povahu dohody. Současně formuluje příležitosti ke zlepšení tohoto úsilí a k rozvoji nového směřování.
Zamýšlený akt nedoplňuje ani nepozměňuje institucionální rámec dohody.
Procesněprávním základem navrhovaného rozhodnutí je tudíž čl. 218 odst. 9 SFEU.
4.2.Hmotněprávní základ
4.2.1.Zásady
Hmotněprávní základ rozhodnutí podle čl. 218 odst. 9 SFEU závisí v první řadě na cíli a obsahu zamýšleného aktu, k němuž se zaujímá postoj jménem Unie. Sleduje‑li zamýšlený akt dvojí účel nebo má-li dvě složky a lze‑li jeden z těchto účelů nebo jednu z těchto složek identifikovat jako hlavní, zatímco druhý účel či druhá složka je pouze vedlejší, musí být rozhodnutí přijaté podle čl. 218 odst. 9 SFEU založeno na jediném hmotněprávním základu, a sice na tom, který si žádá hlavní nebo převažující účel či složka.
Pokud jde o zamýšlený akt, který sleduje současně několik cílů nebo který má několik složek, jež jsou nerozlučně spojeny, aniž je jedna vůči druhé vedlejší, musí hmotněprávní základ rozhodnutí podle čl. 218 odst. 9 SFEU zahrnovat výjimečně různé odpovídající právní základy.
4.2.2.Uplatnění v tomto konkrétním případě
Návrh strategického akčního plánu Bonnské dohody na období 2019–2025 sleduje cíle a má složky v oblasti spolupráce při ochraně životního prostředí a civilní ochraně na mezinárodní úrovni. Tyto prvky zamýšleného aktu jsou nerozlučně spojeny, aniž je jeden vůči druhému vedlejší, a napomáhají větší soudržnosti akcí podnikaných v oblasti civilní ochrany na mezinárodní úrovni. 6
Hmotněprávní základ navrhovaného rozhodnutí proto tvoří následující ustanovení: Článek 191 SFEU a článek 196 SFEU.
4.3.Závěr
Právním základem navrhovaného rozhodnutí by měl být článek 191 SFEU a článek 196 SFEU ve spojení s čl. 218 odst. 9 SFEU.
5.Zveřejnění zamýšleného aktu
Jelikož rozhodnutí zasedání smluvních stran povedou k pozměnění Bonnské dohody, je vhodné zveřejnit je po jejich přijetí v Úředním věstníku Evropské unie.
2019/0174 (NLE)
Návrh
ROZHODNUTÍ RADY
o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie na druhém ministerském zasedání Bonnské dohody, pokud jde o strategický akční plán Bonnské dohody na období 2019–2025 připojený k prohlášení ministrů a o prohlášení ministrů jako takové
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 196 a 191 ve spojení s čl. 218 odst. 9 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
vzhledem k těmto důvodům:
(1)Unie (tehdy „Evropské hospodářské společenství“) uzavřela na základě rozhodnutí Rady 84/358/EHS ze dne 28. června 1984 7 Dohodu o spolupráci při boji proti znečištění Severního moře ropou a jinými škodlivými látkami („Bonnská dohoda“ nebo „dohoda“). Dohoda vstoupila v platnost dne 1. září 1989. Dohoda byla pozměněna v roce 1989; příslušné změny vstoupily v platnost dne 1. dubna 1994. Unie (tehdy „Evropské hospodářské společenství“) schválila tyto změny rozhodnutím Rady 93/540/EHS ze dne 18. října 1993. 8
(2)Dohoda slaví v roce 2019 své 50. výročí. Při této příležitosti smluvní strany hodlají přijmout prohlášení ministrů během druhého ministerského zasedání Bonnské dohody za přítomnosti mezivládních organizací a pozorovatelů ze sousedních regionů, odpovědných za boj proti znečištění oblasti Severního moře v širším smyslu a jeho přístupů ropou a jinými škodlivými látkami, které se bude konat v Bonnu dne 11. října 2019 („prohlášení ministrů“).
(3)Prohlášení ministrů z roku 2019 uznává 50 let úspěšné spolupráce v rámci Bonnské dohody a společné výhody dalšího posílení regionální spolupráce za účelem předcházení havarijnímu a nezákonnému znečištění moří pocházejícímu z námořních činností v Severním moři v širším smyslu a jeho přístupech a za účelem přípravy a reakce na něj, a proto chce stanovit společnou vizi pro Severní moře v širším smyslu a jeho přístupy bez havarijního a úmyslného znečištění a znečištění, jemuž lze předejít, ať už jsou tato znečištění způsobena lodní dopravou, nebo činnostmi v odvětví ropy a zemního plynu na moři a dalšími námořními činnostmi.
(4)Prohlášení ministrů, jakožto pevný závazek k prosazování této vize, má potvrdit opětovně zvýšené úsilí smluvních stran dohody o splnění dohodnutých cílů a dosažení lepší prevence znečišťování Severního moře v širším smyslu a jeho přístupů, připravenosti na toto znečištění a odstraňování jeho následků. Za tímto účelem hodlají smluvní strany přijmout strategický akční plán Bonnské dohody na období 2019–2025 jakožto přílohu prohlášení ministrů, který stanoví ambiciózní strategické cíle, operativní cíle a opatření pro jejich provádění pro období 2019–2025.
(5)Je důležité stanovit postoj, který má být jménem Unie zaujat během druhého ministerského zasedání Bonnské dohody, jelikož rozhodnutí, jež má být na zasedání přijato, vyvolá právní účinek na Unii.
(6)Vzhledem k tomu, že Unie je smluvní stranou Bonnské dohody a má zájem na zlepšení spolupráce při boji proti znečištění Severního moře v širším smyslu a jeho přístupů, je vhodné podepsat a podpořit prohlášení ministrů z roku 2019, které schvaluje strategický akční plán 2019–2025 k němu připojený.
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Postoj, který má být zaujat jménem Unie na ministerském zasedání, má podpořit přijetí prohlášení ministrů a strategický akční plán Bonnské dohody na období 2019–2025 k němu připojený.
Menší změny mohou být zaneseny do znění návrhu strategického akčního plánu Bonnské dohody na období 2019–2025, aniž bude zpochybněna podpora Unie.
Článek 2
Toto rozhodnutí je určeno Komisi.
V Bruselu dne
Za Radu
předseda
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 30.8.2019
COM(2019) 379 final
PŘÍLOHY
návrhu rozhodnutí Rady
o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie na druhém ministerském zasedání Bonnské dohody, pokud jde o strategický akční plán Bonnské dohody na období 2019–2025 připojený k prohlášení ministrů a o prohlášení ministrů jako takové
PŘÍLOHA 1
Ministerské prohlášení
Bonn, Německo, 11. října 2019
MY, MINISTŘI A ČLEN EVROPSKÉ KOMISE, odpovědní za boj proti znečištění Severního moře v širším smyslu a jeho přístupů ropou a jinými škodlivými látkami, jsme se setkali v Bonnu dne 11. října 2019 na druhém ministerském zasedání Bonnské dohody za přítomnosti mezivládních organizací a pozorovatelů ze sousedních regionů;
UZNÁVAJÍCE 50 let úspěšné spolupráce v rámci Bonnské dohody a společné výhody dalšího posílení naší spolupráce za účelem předcházení havarijnímu a nezákonnému znečištění moří pocházejícímu z námořních činností v Severním moři v širším smyslu a jeho přístupech, přípravy na toto znečištění a odstranění jeho následků;
VÍTAJÍCE přistoupení Španělska k Bonnské dohodě a přeskupení zóny odpovědnosti mezi Francií a Španělskem, v jehož důsledku bude rozsah námořní oblasti Bonnské dohody zahrnovat Biskajský záliv;
KLADOUCE SI ZA CÍL posílit ochranu našeho pobřežního a mořského prostředí před znečištěním v důsledku činností v Severním moři v širším smyslu a jeho přístupech a způsob naší spolupráce na prevenci znečištění, připravenosti na něj a odstraňování jeho následků;
ZOHLEDŇUJÍCE úlohu Mezinárodní námořní organizace (IMO) pro regulaci celosvětové lodní dopravy za účelem ochrany mořského prostředí a lidského zdraví, rozvoj integrované námořní politiky pro Evropskou unii a příslušné právní předpisy EU 1 související se znečištěním moří a mimořádnými událostmi v námořní dopravě;
POKRAČUJÍCE v koordinaci vnitrostátního úsilí v (sub)regionálním měřítku, a to ve prospěch všech a s ohledem na oznamovací povinnosti smluvních stran;
VYUŽÍVAJÍCE všeobecně dostupné informační systémy, které jsou definované jako standardní v rámci příslušných mezinárodních organizací;
VĚDOMI SI pokračujícího růstu námořní dopravy a dalších námořních činností, jako je těžba ropy a zemního plynu na moři, a skutečnost, že i přes klesající množství pozorovaných úniků v posledních letech budou rizika vždy přetrvávat;
jsme PŘIJALI následující společné prohlášení:
1. Máme vizi pro Severní moře v širším smyslu a jeho přístupy bez havarijního a úmyslného znečištění a znečištění, jemuž lze předejít, ať už jsou tato znečištění způsobena lodní dopravou, nebo činnostmi v odvětví ropy a zemního plynu na moři a dalšími námořními činnostmi.
2. Vítáme předpisy organizace IMO, která vedla ke snížení znečištění moří. I přes širokou škálu opatření přijatých v posledních letech však havarijní a nezákonné znečištění jinými než ropnými látkami zůstává významnou hrozbou pro Severní moře v širším smyslu a jeho přístupy.
3. Jsme si plně vědomi hospodářské a sociální hodnoty našeho mořského a pobřežního prostředí a uznáváme, že náklady na odpovídající zdroje pro připravenost a reakci na znečištění moří a pro jeho prevenci jsou nízké ve srovnání s náklady vyplývajícími z nápravy závažných případů znečištění.
4. Zdůrazňujeme důležitost účinné připravenosti a reakce na mimořádné události na moři a jejich prevence. Znovu potvrzujeme náš závazek k aktivní spolupráci podle Bonnské dohody při plánování, odborné přípravě a provozních zkouškách systémů reakce na mimořádné události, včetně společných cvičení operativní reakce. Uznáváme význam celkové evropské spolupráce prostřednictvím střediska pro koordinaci odezvy na mimořádné události a v součinnosti s Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost (EMSA).
5. Vítáme osvědčený systém pro vzdušné a satelitní sledování lodní dopravy, činností v odvětví ropy a zemního plynu na moři a dalších námořních činností v Severním moři v širším smyslu a jeho přístupech jakožto významnou pomoc při zjišťování možného znečištění a odrazování od nezákonného vypouštění látek do moře a při provádění našich závazků podle úmluvy MARPOL.
6. Vítáme vnitrostátní a regionální používání systémů dálkově řízených letadel (RPAS) zavedených jako nové služby pro námořní dohled, pro monitorování emisí v ovzduší pocházejících z námořní dopravy a pro reakci na znečištění a vybízíme smluvní strany, aby sdílely znalosti a zkušenosti týkající se jejich vnitrostátních systémů a jejich úlohy v rámci postupů prosazování právních předpisů.
7. Opětovně potvrzujeme svůj závazek pokračovat ve vnitrostátních letových programech a společných operacích, jako jsou koordinované rozšířené procesy kontroly znečišťování (CEPCO), a vítáme službu satelitního snímkování, kterou poskytuje agentura EMSA prostřednictvím služby CleanSeaNet, jako přínos pro lepší připravenost na znečištění a jeho prevenci.
8. Vítáme vytváření a průběžné aktualizování příruček a kodexů k Bonnské dohodě, včetně příručky pro boj proti znečišťování a kodex Bonnské dohody pro výskyt ropy (BAOAC), které představují jedinečné zdroje informací pro činnost v oblasti předcházení znečištění, připravenosti na něj a odstraňování jeho následků a byly celosvětově uznány v rámci Mezinárodní úmluvy o připravenosti, zasahování a spolupráci v souvislosti s ropným znečištěním (OPRC) a jejího Protokolu o nebezpečných a škodlivých látkách.
9. Znovu potvrzujeme náš závazek spravovat a aktualizovat společné havarijní plány v rámci Bonnské dohody pro mimořádné události na moři (tj. plány DENGERNETH, MANCHEPLAN, NORBRIT, Quadripartite Zone („čtyřstranná zóna“)), které představují významný nástroj k zahájení přeshraničních reakcí okamžitě po mimořádné události, bez ohledu na národní zónu odpovědnosti, v níž únik vznikl.
10. Vzhledem k měnícím se rizikům vyplývajícím z rostoucí přepravy nebezpečných a škodlivých látek, větších lodí, autonomních lodí, nových paliv, trvale vysoké hustoty provozu, činností v odvětví ropy a zemního plynu na moři a dalších námořních činností poukazujeme na důležitost zachování přiměřené vyváženosti zdrojů pro zajištění účinné činnosti v oblasti předcházení znečištění a odstraňování jeho následků v Severním moři v širším smyslu a jeho přístupech. Souhlasíme, že další rozvoj kapacit pro odezvu v oblasti Bonnské dohody by měl být založen na vnitrostátním a společném posuzování rizik.
11. Znovu potvrzujeme náš společný závazek k prevenci znečištění moří, které má vliv na kvalitu ovzduší, prostřednictvím spolupráce na provádění a prosazování mezinárodních pravidel a standardů v oblasti znečištění moří a kolektivního přispívání k tomuto provádění a prosazování, rovněž zajišťující rovné podmínky pro hospodářské subjekty. Znovu zdůrazňujeme úspěšnost provádění směrnice (EU) 2016/802, 2 která zohledňuje požadavky nízkého obsahu síry na kontrolní oblasti emisí SOx (0,10 % maximálního obsahu síry od roku 2015), a rovněž připomínáme poslední závazky IMO zajistit důsledné uplatňování celosvětového stropu pro obsah síry (0,50 % v roce 2020) podle přílohy VI úmluvy MARPOL. Koordinovaný a důsledný režim prosazování těchto požadavků, a to i v kontrolní oblasti emisí SOx v Severním moři, společně s vysokou mírou dodržování právních předpisů u lodí v celé EU měly za následek významné snížení znečištění oxidem siřičitým v pobřežních regionech a městech. Vítáme vývoj našeho společného závazku kolektivně přispívat k dohledu na provádění přílohy VI úmluvy MARPOL a vstup ustanovení, podle nějž bude Severní moře kontrolní oblastí emisí NOx (oxidů dusíku) od roku 2021, v platnost. Smluvní strany si zachovávají nárok na svobodný výběr svých způsobů účasti pro opatření dohledu.
12. Uznáváme, že ustanovení, jako je označení Severního moře za zvláštní oblast podle příloh I a V úmluvy MARPOL, nebudou účinná, nebudou-li řádně prosazována. V této souvislosti vítáme úspěšnou činnost sítě vyšetřovatelů a státních zástupců pro Severní moře při podpoře prosazování pravidel a norem týkajících se znečištění a souhlasíme s další spoluprací s touto sítí na prosazování všech příslušných příloh úmluvy MARPOL.
13. Znovu potvrzujeme náš závazek k řádnému provádění a prosazování směrnice 2005/35/ES3 o protiprávním jednání v oblasti znečišťování z lodí (ve znění pozdějších předpisů), zejména pokud jde o spolupráci při sledování a prosazování, plnění oznamovacích povinností a účinné sankce, včetně trestních postihů, za protiprávní jednání v oblasti znečišťování.
14. Vítáme přijetí revidované směrnice o přístavních zařízeních pro příjem odpadu3 Radou a Evropským parlamentem a zavazujeme se k výměně informací a ke spolupráci za účelem prevence nezákonného vypouštění odpadu do moře.
15. Vítáme přijetí nového dokumentu organizace IMO s názvem „Hodnocení a harmonizace pravidel a pokynů pro vypouštění kapalných odpadů ze systémů čištění spalin do vody, včetně podmínek a oblastí“ jakožto důležitého nástroje pro lepší porozumění účinkům odpadní vody vypouštěné z praček plynů či systémů čištění spalin na mořské prostředí.
16. Zdůrazňujeme nutnost koordinovaných výzkumných a rozvojových programů, aby bylo zajištěno provádění opatření proti znečištění pomocí nejlepších dostupných technik a vybavení při řešení stávajících a budoucích výzev. Například zavedení a zvýšené využívání nových paliv, která mají vyhovovat čím dál přísnějším předpisům o emisích, patrně vyžaduje inovativní techniky odstraňování následků. Znovu potvrzujeme, že rozhodovací procesy jsou podporovány nejlepšími dostupnými znalostmi, metodami a podpůrnými nástroji. Bereme na vědomí stanovení priorit pro výzkum a vývoj v rámci strategického akčního plánu Bonnské dohody na období 2019–2025.
17. Poukazujeme na rozvoj integrovaných přístupů k námořní správě a na význam posílení naší spolupráce s příslušnými námořními odvětvími a subjekty, abychom přešli ke komplexnějšímu řízení našich moří, s cílem dosáhnout dobrého stavu prostředí mořských vod v souladu s rámcovou směrnicí EU o strategii pro mořské prostředí. 3
18. Vítáme „Akční plán IMO k odstranění plastového odpadu v moři z lodí“, jenž má zlepšit stávající pravidla a zavádí nová podpůrná opatření pro boj s významným problémem způsobeným plasty v mořském prostředí.
19. Znovu potvrzujeme náš závazek ke spolupráci s dalšími příslušnými mezinárodními a regionálními organizacemi a subjekty, zejména s Mezinárodní námořní organizací (IMO), komisemi OSPAR a HELCOM, Lisabonskou dohodou, Kodaňskou dohodou, regionálním střediskem pro naléhavé zásahy proti případům znečištění Středozemního moře (REMPEC), Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a Arktickou radou, za účelem sdílení zkušeností a osvědčených postupů a dosažení našich společných cílů.
S ohledem na výše uvedené a jako pevný závazek prosazovat naši vizi potvrzujeme opětovně zvýšené úsilí o splnění dohodnutých cílů a dosažení lepší prevence znečišťování Severního moře v širším smyslu a jeho přístupů, připravenosti na toto znečištění a odstraňování jeho následků a PŘIJALI jsme strategický akční plán Bonnské dohody na období 2019–2025 podle přílohy 1, který stanoví ambiciózní strategické cíle, operativní cíle a opatření pro jejich provádění na období 2019–2025.
PŘÍLOHA 2
Strategický akční plán Bonnské dohody
na období 2019–2025
Úvod
Hlavním předmětem práce v rámci Bonnské dohody je regionální spolupráce při předcházení znečištění Severního moře v širším smyslu a boji proti tomuto znečištění, jež způsobují lodě a zařízení na moři; vykonávání dohledu jako pomůcky ke zjišťování znečištění na moři a k boji proti němu; úklid po námořních katastrofách a protiprávním jednání v oblasti znečišťování. Tento dosažený pokrok pochází z padesátileté vědecké, technické a provozní činnosti v rámci Bonnské dohody. Smluvní strany Bonnské dohody spolupracují na vytvoření rozsáhlých odborných znalostí při řešení hrozeb pro mořské prostředí a jsou připraveny reagovat na nové výzvy spojené se spoluprací smluvních stran a navázat vztahy s mezinárodním společenstvím.
Bonnská dohoda je nejstarší regionální dohoda, kterou uzavřely vlády za účelem zasahování při havarijním znečištění. Jedná se o mechanismus, pomocí kterého si státy v oblasti Severního moře a Evropská unie vzájemně pomáhají při boji proti znečištění z námořních katastrof a trvalému znečištění z lodí a ze zařízení na moři v oblasti Severního moře. Dohodu podepsalo v roce 1969 osm států ležících na pobřeží Severního moře – Belgie, Dánsko, Německo, Francie, Nizozemsko, Norsko, Švédsko a Spojené království – krátce po kolizi ropného tankeru Torrey Canyon v roce 1967 u Cornwallu, v jejímž důsledku uniklo 117 000 tun ropy. Šlo o první velkou katastrofu související se znečištěním moří, která postihla západní Evropu. Bonnská dohoda však vstoupila v platnost až koncem 70. let 20. století poté, co došlo k dalším dvěma případům velkého havarijního znečištění: únik v ropném poli Ekofisk v roce 1977 a havárie tankeru Amoco Cádiz v roce 1978. Od té doby již dohoda fungovala účinně a byla rozšířena v roce 1983, aby se vztahovala i na jiné škodlivé látky, a od roku 1987 zahrnuje i spolupráci na dohledu. K dalšímu rozšíření došlo v roce 2010, kdy se připojilo Irsko, a dohoda se od té doby vztahuje i na irské vody a související norské a britské vody.
Navzdory klesajícímu počtu havarijních úniků ropy v evropských vodách k těmto únikům (např. nad 20 000 tun) v nepravidelných intervalech stále dochází. Ačkoli pozemní vypouštění ropných látek představuje největší zdroj ropy, která se každoročně dostane do oceánu, havarijní úniky ropy jsou stále významným zdrojem znečištění, který představuje přibližně 10 až 15 procent veškeré ropy, která se každoročně dostane do oceánu na celém světě.
Strategický akční plán Bonnské dohody na období 2019–2025 má usnadnit provádění Bonnské dohody s cílem přispět obecně k prevenci znečištění moří a čelit budoucím výzvám, jako je nevyhnutelná změna paradigmatu na trzích s energií a přírodními zdroji, výzvám v oblasti životního prostředí, které identifikovala Pařížská dohoda z roku 2015, a tlaku na územní plánování námořních prostor, které může způsobit další rizika na moři. Vzhledem k tomuto vývoji a k výraznému poklesu havarijních úniků ropy v evropských vodách během posledních 30 let musí subjekty zasahující při ropném znečištění rozšířit své zaměření z ropy na všechny druhy znečištění moří, které mohou být měřeny a/nebo odstraněny. Klíčovou novou výzvou pro Bonnskou dohodu, určenou prostřednictvím analýzy SWOT, bude znečištění ovzduší, které má vliv na ekosystémy a zdraví občanů v pobřežních oblastech s vysokou hustotou zalidnění (příloha VI úmluvy MARPOL).
Strategický akční plán Bonnské dohody na období 2019–2025 provádějí smluvní strany tím, že:
·neustále sledují své zóny odpovědnosti z hlediska hrozeb znečištění moří a znečištění souvisejícího vzdušného prostoru nad mořem, včetně koordinace vzdušného a satelitního sledování,
·navzájem se před těmito hrozbami varují,
·přijímají společné provozní přístupy, aby se na sebe navzájem mohly spolehnout při dosahování nezbytných norem prevence a čištění,
·přijímají společné a koordinované provozní přístupy za účelem sledování a prosazování souladu s přílohou VI úmluvy MARPOL,
·podporují se navzájem (jsou-li o to požádány) při zásahových operacích,
·sdílejí výzkum a vývoj a rovněž osvědčené postupy a
·provádějí společná cvičení.
Vize
Vize Bonnské dohody je následující:
Čisté Severní moře v širším smyslu bez havarijního a nezákonného znečištění způsobeného lodní dopravou a dalšími námořními činnostmi
Oblast Severního moře v širším smyslu podporuje rozmanité a produktivní ekosystémy a má zásadní význam pro každodenní život milionů lidí. Část Severního moře v širším smyslu obsahuje některé z nejrušnějších plavebních cest na světě. Vize Bonnské dohody má proto v co nejvyšší proveditelné míře minimalizovat hrozbu havarijního a nezákonného znečištění způsobenou loděmi a dalšími námořními činnostmi.
Za účelem dosažení této vize Bonnská dohoda schválila tyto strategické cíle:
a)určovat a řešit nově vznikající problémy obecně v námořním odvětví, jež mají vliv na mořské prostředí v rámci působnosti Bonnské dohody;
b)identifikovat a hodnotit vznikající příležitosti ke snížení rizik pro mořské prostředí na základě nejlepších dostupných technik a osvědčených ekologických postupů;
c)identifikovat a hodnotit nové přístupy ke sledování s cílem zajistit dodržování nejlepších dostupných technik a osvědčených ekologických postupů;
d)náležitě reagovat na nově zjištěná rizika pro mořské prostředí s ohledem na doporučení od pracovní skupiny pro provozní, technické a vědecké otázky týkající se činností v rámci boje proti znečištění (OTSOPA); a
e)plně využít projektů BE-AWARE I a II k určení nejúčinnějších opatření ke snížení a řešení budoucích rizik.
Strategické cíle
A. Prevence nezákonného a havarijního znečištění prostřednictvím spolupráce a kolektivního prosazování mezinárodních pravidel a norem týkajících se znečištění moří včetně dodržování požadavků příloh úmluvy MARPOL
I přes širokou škálu opatření přijatých v posledních letech zůstává nezákonné a havarijní znečištění významnou hrozbou pro Severní moře v širším smyslu. Spolupráce na účinném a účelném prosazování je významným nástrojem při ochraně mořského prostředí.
Mezinárodní pravidla týkající se znečištění moří pocházejí z Mezinárodní úmluvy o zabránění znečišťování z lodí (MARPOL) z roku 1973, která byla aktualizována v roce 1978. Úmluvu MARPOL vytvořila Mezinárodní námořní organizace (IMO) a jejím cílem je předcházení znečištění z lodí a jeho minimalizace, a to v případě havárií i běžného provozu. Její součástí je těchto šest technických příloh, které se vztahují na znečištění moří, viz příloha I: stávající znění příloh I až VI úmluvy MARPOL
Příloha I – Pravidla pro prevenci znečištění ropnými látkami
Příloha II – Pravidla pro prevenci znečištění volně loženými jedovatými kapalnými látkami
Příloha III – Pravidla pro prevenci znečištění škodlivými látkami převáženými na moři v obalech
Příloha IV – Pravidla pro prevenci znečištění splašky z lodí
Příloha V – Pravidla pro prevenci znečištění odpadky z lodí
Příloha VI – Pravidla pro prevenci znečištění ovzduší z lodí.
Je třeba zavést společné a koordinované provozní přístupy ke kontrole dodržování předpisů, aby bylo zajištěno jednotné a soudržné provádění a prosazování příloh úmluvy MARPOL, a zejména k provádění a prosazování kontrolní oblasti emisí v Severním moři podle přílohy VI úmluvy MARPOL, pokud jde o oxidy síry a dusíku, jakož i s ohledem na vstup celosvětového omezení obsahu síry pro lodě plující mimo kontrolní oblasti emisí v platnost v roce 2020.
B. Podpora a zavedení účinné připravenosti na mimořádné situace
Jsou zavedeny mezinárodní a evropské závazky, které zajistí, aby byly státy v oblasti Severního moře v širším smyslu připraveny zasáhnout v případě havarijního znečištění, včetně globálních protokolů a regionálních zón společné odpovědnosti. Spolupráce s dalšími regionálními a mezinárodními organizacemi je potřebná k určení součinnosti a zabránění duplicitě. K zajištění účinné připravenosti jsou nezbytné odpovídající znalosti, plánování, odborná příprava a provozní zkoušky nouzových systémů. Plánování opatření proti znečištění by mělo zohlednit nejlepší dostupné poradenství v oblasti životního prostředí.
C. Organizace optimálních kapacit pro odezvu
Navzdory všemu úsilí o zvýšení námořní bezpečnosti bude riziko havárií vždy přetrvávat. Zvyšující se úrovně námořní dopravy a nákladů nebezpečných a škodlivých látek mají za následek rostoucí riziko pro mořské prostředí. Smluvní strany již vynaložily značné prostředky na odpovídající kapacity pro odezvu. Za účelem dalšího zlepšení účinnosti, a to nejen po finanční stránce, by měl být další rozvoj kapacit pro odezvu založen na posouzení rizik, analýze nedostatků a regionálních a subregionálních přístupech. Koordinované výzkumné a vývojové programy jsou potřebné, aby zajistily, že opatření pro boj proti znečištění jsou prováděna za pomoci nejlepších dostupných technik a vybavení.
Za účelem dosažení těchto strategických cílů Bonnská dohoda schválila tyto operativní cíle:
Operativní cíle:
Operativní cíle pro strategický cíl A (prevence):
A.I vykonávat přiměřený dohled nad lodní dopravou a námořními činnostmi v oblasti Severního moře v širším smyslu a zajistit účinné podávání zpráv o pozorování v zónách odpovědnosti Bonnské dohody;
A.II poskytovat vedoucím pracovníkům a letovým posádkám aktuální informace o plánování a vykonávat lety proti znečištění v oblasti Bonnské dohody;
A.III zajistit společné provozní přístupy při sledování souladu s přílohami úmluvy MARPOL;
A.IV zajistit účinné shromažďování důkazů v případě havarijního znečištění a účinnou spolupráci s vyšetřovateli a státními zástupci na prosazování pravidel a norem týkajících se znečištění moří v oblasti Severního moře v širším smyslu;
A.V sdělovat občanům a odborníkům informace týkající se prevence nezákonného a havarijního znečištění a šířit je mezi nimi.
Cíle provádění strategického cíle B (připravenost):
B.I dospět k jednotnému chápání způsobu, jakým je vhodné reagovat na mimořádnou situaci na moři a zajistit povědomí o systémech a strategiích pro případ nouzových situací;
B.II zachovat přiměřenou úroveň školení zásahových pracovníků a spolupráci mezi jednotkami smluvních stran pro boj proti znečištění a podporovat připravenost na účinné mezinárodní operace boje proti znečištění;
B.III zajistit, aby zásahová činnost smluvních stran byla řádně koncipovaná a ochránila mořské prostředí a aby byly stanoveny priority na nejvhodnějším základě;
B.IV spolupracovat s dalšími mezinárodními a evropskými organizacemi, jakož i se sousedními přímořskými regiony, v zájmu určení součinnosti a zabránění duplicitě.
Cíle provádění strategického cíle C (reakce):
C.I zajistit, aby smluvní strany jasně rozuměly způsobům, jimiž ostatní reagují na mimořádné události, v zájmu podpory vývoje osvědčených postupů;
C.II spravovat a aktualizovat společné provozní přístupy k případům znečištění a podporovat rozvoj společného chápání vhodných strategií reakce;
C.III prosazovat koordinované výzkumné a vývojové programy týkající se zásahových technologií, vybavení a dalších provozních prostředků;
C.IV zajistit, aby byla v celé oblasti severovýchodního Atlantiku udržována náležitá rovnováha prostředků pro zásahovou činnost na základě subregionálních posouzení rizik.
Opatření
Za účelem dosažení vize, strategických cílů a provozních cílů následující strategický akční plán Bonnské dohody stanoví konkrétní měřitelná opatření a realistické cíle pro období 2019–2025, jež mají zacílit a usměrňovat činnost smluvních stran. Strategický akční plán Bonnské dohody uznává nutnost zachovat osvědčené systémy a nadále spolupracovat na pokračování provozní povahy dohody. Současně jsou formulovány příležitosti ke zlepšení tohoto úsilí a k rozvoji nového směřování.
Bonnská dohoda schválila tato opatření:
Opatření týkající se strategického cíle A (prevence):
A.1 vykonávat operace vzdušného a satelitního sledování, včetně vnitrostátních letů, regionálních letů, letů v rámci programu Tour d’Horizon a letů v rámci CEPCO a SuperCEPCO, s cílem odhalovat, vyšetřovat a sledovat úniky ropy a jiných škodlivých látek a shromažďovat o nich důkazy;
A.2 zachovat účinný standardní systém podávání zpráv a využívat tento systém k hlášení zjištěného znečištění zemím Bonnské dohody, jakož i Komisi v rámci směrnice 2005/35/ES o znečištění z lodí a organizaci IMO;
A.3 ve spolupráci s Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost optimálně využít satelitní snímkování a reagovat na nejnovější vývoj v oblasti pseudosatelitů pro velkou výšku (HAPS) a systémů dálkově řízených letadel (RPAS), jež byly poskytnuty státům v oblasti Severního moře v širším smyslu, a rovněž zavést harmonizovaný systém v celé oblasti Severního moře v širším smyslu ke zlepšení odhalování případů havarijního znečištění;
A.4 posílit spolupráci na odhalování protiprávního jednání v souvislosti s přílohou V úmluvy MARPOL a na prosazování předpisů;
A.5 posílit spolupráci na odhalování protiprávního jednání v souvislosti s přílohou VI úmluvy MARPOL a na prosazování předpisů, a to i prostřednictvím stávajícího režimu prosazování předpisů státní přístavní inspekce a rovněž uplatňováním nástrojů zaměřených na kontrolu dodržování předpisů a sdílení výsledků donucovacích opatření v rámci společných informačních systémů (např. Thetis-EU);
A.6 spravovat a aktualizovat letovou provozní příručku a atlas kodexu BAOAC;
A.7 ve spolupráci se sítí vyšetřovatelů a státních zástupců pro Severní moře (NSN) spravovat a aktualizovat příručku o protiprávním jednání souvisejícím se znečištěním mořské vody ropou v Severním moři;
A.8 spolupracovat prostřednictvím sítě OSINET zaměřené na zjišťování úniků ropy, včetně vzájemného porovnávání laboratoří a dalšího vývoje společných metod pro zjišťování úniků ropy;
A.9 posílit spolupráci s vyšetřovateli a státními zástupci:
a. do roku 2022 – ve spolupráci se sítí NSN určit možnosti pro zveřejňování případů odsouzení za trestné činy související se znečištěním moří;
b. do roku 2025 – ve spolupráci se sítí NSN zavést postupy, jimiž mohou být environmentální záznamy příslušných námořních společností a společností provozujících lodi zpřístupněny veřejnosti;
A.10 navázat styk s organizací IMO s cílem určit, jakým způsobem může Bonnská dohoda dále přispívat k dodržování požadavků přílohy VI úmluvy MARPOL s ohledem na poslední vývoj v rámci IMO, co se týče uplatňování celosvětového stropu pro obsah síry pro rok 2020 (např. opětovně posílený režim státní přístavní inspekce, jakož i zákaz přepravy paliv pro účely spalování s obsahem síry vyšším než 0,50 %);
A.11 podporovat proces prostřednictvím Výboru pro ochranu mořského prostředí IMO pro přezkum podmínek vypouštění vysoce viskózních látek a látek ke ztužování podle přílohy II úmluvy MARPOL;
A.12 spravovat a aktualizovat webové stránky Bonnské dohody a šířit elektronické publikace (tj. pokyny, příručky a zprávy);
A.13 podporovat doporučení týkající se preventivních opatření projektů BE-AWARE.
Opatření týkající se strategického cíle B (připravenost):
B.1 spravovat a aktualizovat kapitoly příručky Bonnské dohody pro boj proti znečištění, aby odpovídaly potřebám;
B.2 podporovat výměnu informací o potenciálně znečišťujících vracích a rozvoj vnitrostátních databází;
B.3 plánovat a provádět regionální a subregionální operativní cvičení a odbornou přípravu;
B.4 podporovat vývoj vnitrostátních systémů poradenství v oblasti životního prostředí a související výměnu informací;
B.5 udržovat výměnu informací s dalšími regionálními a mezinárodními organizacemi, zejména s mechanismem civilní ochrany Unie, agenturou EMSA, pracovní skupinou Arktické rady EPPR, komisí HELCOM, organizací IMO, komisí OSPAR, Lisabonskou dohodou a střediskem REMPEC, prostřednictvím účasti na schůzích sekretariátů, a tam, kde je to užitečné, posílit spolupráci s těmito organizacemi, například pokud jde o společné vytváření příručky pro odstraňování nebezpečných a škodlivých látek;
B.6 posílit spolupráci s komisí OSPAR a dalšími mezinárodními organizacemi zapojenými do ochrany mořského prostředí před znečištěním a zařízeními na moři;
B.7 vytvořit strategii zaměřenou na nebezpečné a škodlivé látky pro spolupráci s dalšími mezinárodními organizacemi, jako jsou HELCOM, EMSA či Poradenská odborná skupina, za účelem provádění zásad úmluvy OPRC týkajících se nebezpečných a škodlivých látek;
B.8 navázat styk s organizací IMO s cílem určit, jakým způsobem může Bonnská dohoda dále přispívat k posílení provádění Protokolu o nebezpečných a škodlivých látkách úmluvy OPRC na mezinárodní úrovni;
B.9 i nadále vyvíjet kapacitu pro odezvu na základě analýzy rizik z hlediska životního prostředí s cílem držet krok s měnící se mírou námořních rizik.
Opatření týkající se strategického cíle C (reakce):
C.1 zachovat systém hlášení případů havarijního znečištění a identifikace získaných zkušeností;
C.2 spravovat a aktualizovat společné havarijní plány pro mimořádné události na moři (DENGERNETH, MANCHEPLAN, Quadripartite Zone, NorBrit [plán pro Biskajský záliv]);
C.3 posílit vývoj společných přístupů k zasahování v souvislosti s volně žijícími živočichy, včetně určení osvědčených postupů a informování veřejnosti o činnosti v oblasti zasahování v souvislosti s volně žijícími živočichy;
C.4 sdílet poznatky získané při odstraňování následků znečištění větrných elektráren na moři;
C.5 podporovat vazby na zasahování na pobřeží a koordinaci s ním;
C.6 podporovat výzkum a vývoj a výměnu informací související se zásahovými technologiemi, vybavením a dalšími provozními prostředky, zvláště pokud jde o integrované přehledové snímače, zásahovou technologii určenou pro reakce na havárie v noci a při špatné viditelnosti a za špatných povětrnostních podmínek, s odhalováním a získáváním kontejnerů ztracených na moři, haváriemi zahrnujícími těžký olej a chemickými haváriemi a s haváriemi zahrnujícími paliva nové generace;
C.7 podporovat výzkum vycházející ze společných výzkumných priorit: v období 2019–2022 vytvořit návrh na společný výzkum v oblasti paliv nové generace;
C.8 podporovat výměnu informací týkajících se vnitrostátních systémů pro posuzování rizik, včetně odvlečení lodi v případě nouze.
Dodatek 1
Úkoly 1–18 související se strategickým cílem A (prevence):
|
Úkol |
Strategická činnost |
Popis |
Cílové datum |
Vedení |
Pokrok |
Stav |
|
|
1 |
A.1 |
Vykonávat operace vzdušného a satelitního sledování, včetně vnitrostátních letů, regionálních letů, letů v rámci programu Tour d’Horizon a letů v rámci CEPCO a SuperCEPCO, s cílem odhalovat, vyšetřovat a sledovat úniky ropy a jiných škodlivých látek a shromažďovat o nich důkazy, a to s ohledem na potřeby strategického dohledu. |
činnosti prováděné v průběhu celého roku |
smluvní strany |
probíhá |
||
|
2 |
A.1 |
Zachovat pokrytí a účinnost vzdušného dohledu a strategicky analyzovat potřeby dohledu, mimo jiné založené na hodnocení stávajících souborů údajů týkajících se pozorovaných případů znečištění ropou a jinými látkami. |
smluvní strany |
CleanSeaNet – EMSA Rybolov – Evropská agentura pro kontrolu rybolovu (EFCA) NL – vedoucí úkolu se smluvními stranami NL vypracuje návrh a rozešle ho vedoucím delegací. BE – příloha VI úmluvy MARPOL. |
|||
|
3 |
A.3 A.4 A.5 |
Posoudit vytvoření minimálních doporučení ohledně operací dohledu v oblasti Bonnské dohody a očekávané výsledky (příloha VI úmluvy MARPOL, systémy dálkově řízených letadel). |
EU (pro možnosti zjednodušení námořního dohledu např. pro účely rybolovu a znečištění) BE – spoluvedoucí (příloha VI) EU – drony |
Počáteční diskuse ohledně přílohy VI úmluvy MARPOL zahájeny na 19. zasedání pracovní skupiny OTSOPA. EMSA zahájila provozní služby systémů RPAS. |
probíhá |
||
|
4 |
A.2 |
Zachovat účinný standard sledování a podávání zpráv s využitím vhodného systému pro hlášení zjištěného znečištění zemím Bonnské dohody. |
činnosti prováděné v případě potřeby |
smluvní strany |
probíhá |
||
|
5 |
A.3 |
Ve spolupráci s agenturou EMSA optimálně využít satelitní snímky, například prostřednictvím sítě CleanSeaNet, za účelem následných opatření po prvním varování souvisejícím se zjištěním možného znečištění prostřednictvím vzdušného dohledu. a |
činnosti prováděné v případě potřeby |
smluvní strany |
probíhá |
||
|
6 |
A.3 |
Podávat zprávy o vývoji v oblasti pseudosatelitů pro velkou výšku (HAPS) a systémů dálkově řízených letadel (RPAS) a reagovat na tento vývoj. |
činnosti prováděné v případě potřeby |
smluvní strany |
EU/EMSA – HAPS a RPAS |
probíhá |
|
|
8 |
A.13 |
Podporovat/prosazovat provádění systémů rozdělení plavebního provozu a zdůrazňovat další doporučení projektu BE-AWARE v souvislosti se službami lodního provozu, leteckou informační službou ve větrných elektrárnách a elektronickou navigací pro orgány odpovídající za opatření ke snížení rizika. |
probíhá |
smluvní strany |
Irsko, Norsko a NL uspořádaly pracovní semináře. |
Za provádění odpovídají různé vnitrostátní orgány. |
|
|
9 |
A.6 B.I |
Spravovat a aktualizovat letovou provozní příručku. |
Každoročně na zasedání pracovní skupiny OTSOPA |
NO a smluvní strany |
probíhá |
||
|
10 |
A.6 B.I |
Zachovat online verzi kodexu Bonnské dohody pro výskyt ropy (BAOAC) včetně atlasu fotografií pro letovou posádku a odborníky v rámci obnovy webových stránek Bonnské dohody. |
činnosti prováděné v případě potřeby |
FR a smluvní strany |
probíhá |
||
|
11 |
A.4 A.5 A.10 |
Posílit a rozšířit spolupráci na odhalování a sledování protiprávního jednání v souvislosti s přílohami úmluvy MARPOL a na přispívání k prosazování předpisů a navázat kontakt s organizací IMO. |
probíhá |
smluvní strany / NSN / sekretariát |
probíhá |
||
|
12 |
A.5 A.10 |
Zohlednit vývoj společné technické strategie a provozního přístupu pro kontrolu dodržování hodnot NOx a SOx. |
BE, DK (bude potvrzeno), FR
|
nový |
|||
|
13 |
A.7 A.9 |
Posílit spolupráci se sítí NSN a společně: a. spravovat a aktualizovat příručku o protiprávním jednání souvisejícím se znečištěním mořské vody ropou v Severním moři; b. pořádat pracovní semináře na témata společného zájmu; c. pomáhat, je-li to užitečné, při zveřejňování případů odsouzení a zavést environmentální záznamy pro námořní společnosti. |
NL/sekretariát |
Možná témata pro seminář na období 2019–2025: nebezpečné a škodlivé látky odpadky v moři |
probíhá |
||
|
14 |
A.8 |
Pokračovat v činnostech sítě OSINET s cílem: a. vylepšit znalosti a zkušenosti příslušných laboratoří, pokud jde o forenzní činnosti týkající se úniků ropy, mimo jiné prostřednictvím vzájemného porovnávání; a b. aktualizovat a vytvářet analytické postupy a referenční metody, mimo jiné pro účely odebírání vzorků ropy na moři. |
|
DE/OSINET |
probíhá |
||
|
15 |
A.12 B.1 |
Spravovat a aktualizovat webové stránky Bonnské dohody a šířit elektronické publikace (tj. pokyny, příručky a zprávy). |
činnost prováděná v případě potřeby |
sekretariát / smluvní strany |
Sekretariát prozkoumá možnost zachování zdroje rozhodnutí/opatření. |
probíhá |
|
|
17. |
A.2 |
Přezkoumat stávající doporučení pro oznamování a v případě potřeby provést nezbytné úpravy. |
činnost prováděná v případě potřeby |
smluvní strany |
nový |
||
|
18 |
A.12 |
Provádět komunikační strategii Bonnské dohody. |
sekretariát |
probíhá |
|||
Úkoly 19–30 související se strategickým cílem B (připravenost):
|
Úkol |
Strategická činnost |
Popis |
Cílové datum |
Vedení |
Pokrok |
Stav |
|
|
19 |
B.1 A.12 |
Spravovat a aktualizovat různé kapitoly příručky Bonnské dohody pro boj proti znečištění. |
činnost prováděná v případě potřeby |
smluvní strany a sekretariát |
probíhá |
||
|
20 |
B.2 |
Pokračovat s výměnou informací o potenciálně znečišťujících vracích (metody vyprázdnění, posuzování rizik atd.). |
činnost prováděná v případě potřeby |
smluvní strany |
probíhá |
||
|
21 |
B.4 B.5 |
Zdokonalit připravenost na přijímání/nabízení/přepravu mezinárodní pomoci s využitím pokynů EU pro podporu hostitelských států. |
probíhá |
smluvní strany a EU |
|
probíhá |
|
|
22 |
B.3 |
Plánovat a provádět regionální a subregionální operativní cvičení a odbornou přípravu s ohledem na strategické potřeby. |
smluvní strany |
probíhá |
|||
|
23 |
B.3 |
Organizovat společná operativní cvičení pro boj se znečištěním (BONNEX DELTA) v souvislosti s regionálními potřebami strategického výcviku. |
smluvní strany podle společného akčního plánu |
probíhá |
|||
|
24 |
B.3 |
Zavést systém pro odstupňovaná společná cvičení k testování a trénování spolupráce na boji proti únikům ropy. |
probíhá |
DK |
DK má vojenské odborné znalosti a může je použít za účelem podpory těchto cvičení. |
||
|
25 |
B.4 |
Podporovat vývoj vnitrostátních systémů poradenství v oblasti životního prostředí a související výměnu informací. Zvážit zavedení prostředků spolupráce (na subregionální úrovni). |
Zasedání OTSOPA v roce 2020 |
UK |
|
probíhá |
|
|
26 |
B.5 B.7 B.8 |
Posílit spolupráci se střediskem REMPEC a komisí HELCOM na vytváření společné příručky pro odstraňování nebezpečných a škodlivých látek. |
Sekretariát, FR |
nový |
|||
|
27 |
B.6 |
Posílit spolupráci s komisí OSPAR, regionálními dohodami a dalšími mezinárodními organizacemi zapojenými do ochrany mořského prostředí před znečištěním způsobeným lodní dopravou, činnostmi v odvětví ropy a zemního plynu na moři a dalšími námořními činnostmi s ohledem na závazky v souladu s rámcovou směrnicí o strategii pro mořské prostředí a rámcovou směrnicí o vodě. 4 |
Sekretariát, BE a NL; smluvní strany (výměna informací o provádění rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí) |
Sekretariát se obrátí na komisi OSPAR ohledně povinnosti vyplývající z deskriptoru 8 rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí, jež se týká sledování a posuzování významného silného znečištění, a podá zprávu na zasedání pracovní skupiny OTSOPA v roce 2020. Na 19. zasedání Bonnské dohody bude zvážena vzájemná účast Bonnské dohody a komise HELCOM na klíčových zasedáních. (viz akční plán Bonnské dohody na období 2016–2019, produkt A.3.3) |
nový |
||
|
29 |
B.9 |
Analýza tendencí v rámci projektu BE-AWARE do roku 2030.
|
probíhá |
NL a smluvní strany |
nový |
||
|
30 |
B.9 |
Vyměňovat si informace/zkušenosti týkající se rostoucí velikosti plavidel, energie z obnovitelných zdrojů, odvětví těžby ropy a zemního plynu na moři, paliv LNG a rozšiřování přístavů, autonomních lodí a radioaktivních materiálů. |
smluvní strany |
nový |
|||
Úkoly 31–40 související se strategickým cílem C (reakce):
|
Úkol |
Strategická činnost |
Popis |
Cílové datum |
Vedení |
Pokrok |
Stav |
|
31 |
C.1 C.4 |
Vyměňovat si informace týkající se získaných poznatků o haváriích, a to v případech větrných elektráren, útočišť a nakládání s odpady po havarijním znečištění. |
OTSOPA Bonnská dohoda |
smluvní strany |
probíhá |
|
|
32 |
C.1 C.5 |
Zachovat účinný systém podávání hlášení o znečištění pro podávání zpráv o havarijním znečištění a vyřizování žádostí o pomoc, jež využívá společný komunikační a informační systém Evropské komise pro mimořádné události (CECIS) pro případy znečištění moří, a nabídek na tuto pomoc. |
probíhá |
EU, NO, DK |
Projekt na 6 měsíců zahrnující dva pracovní semináře a devět zemí. |
probíhá |
|
33 |
C.2 |
Vytvářet, spravovat a aktualizovat společné havarijní plány pro námořní nehody (DENGERNETH (DE), MANCHEPLAN (UK a FR), Quadripartite Zone (BE), NORBRIT (UK a NO), memorandum o porozumění mezi Spojeným královstvím a Irskem), [Biskajský záliv]. |
činnost prováděná v případě potřeby |
dotčené smluvní strany |
probíhá |
|
|
34 |
C.3 |
Zachovat výměnu informací o vnitrostátních systémech pro zasahování v souvislosti s volně žijícími živočichy. |
probíhá |
FR, SE a smluvní strany |
probíhá |
|
|
35 |
C.7 C.6 |
Podporovat a případně provádět výzkum a vývoj a výměnu informací týkající se paliv nové generace. |
NO + partneři projektu |
Návrh na výzvu GŘ ECHO v roce 2019 |
probíhá |
|
|
36 |
C.7 C.6 |
Reakce a připravenost v souvislosti s palivy nové generace. |
NO + partneři projektu |
Vychází z reakce uvedené v úkolu č. 35. |
||
|
37 |
C.6 |
Vyměňovat si informace o dalším výzkumu havarijního znečištění a podporovat jej, a to v souvislosti s těmito případy: ·havárie v noci, při špatné viditelnosti a za špatných povětrnostních podmínek; ·havárie zahrnující těžký olej a chemické havárie, případně prostřednictvím externě financovaných projektů; ·zásahové technologie, vybavení a další provozní prostředky, zvláště pak integrované přehledové snímače, vytváření modelů unášení ropných skvrn a nástroje na podporu rozhodování. |
smluvní strany
|
probíhá |
||
|
39 |
C.6 |
Posouzení a rozvoj návrhu projektu týkajícího se regionálního posuzování rizik spojených s nebezpečnými a škodlivými látkami. |
smluvní strany a sekretariát |
probíhá |
||
|
40 |
C.6 |
Podporovat další výzkum nebezpečných a škodlivých látek, mimo jiné v souvislosti se zásahovými technologiemi pro nebezpečné a škodlivé látky, testováním vlastností nebezpečných a škodlivých látek a chováním za nestandardních podmínek, a další vývoj a schválení pokročilých nástrojů na podporu rozhodování. |
smluvní strany |
probíhá |
||
|
41 |
C.8 |
Vyměňovat si informace týkající se vnitrostátních systémů pro posuzování rizik, včetně odvlečení lodi v případě nouze. |
činnosti prováděné v případě potřeby |
smluvní strany |
nový |
Příloha I
Stávající znění úmluvy MARPOL
Stávající znění příloh I až VI úmluvy MARPOL a protokolu 1.
Úmluva MARPOL zahrnuje pravidla zaměřená na prevenci havarijního znečištění a znečištění při běžném provozu, která jsou podrobně popsána v šesti technických přílohách.
a)Příloha I – Pravidla pro prevenci znečištění ropnými látkami
Změny přílohy I – vstup v platnost dne 1. března 2018 – usnesení MEPC.276(70)
·Změny přílohy protokolu z roku 1978 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 (změny formuláře B doplňku k mezinárodnímu osvědčení o zabránění znečišťování ropou)
Změny přílohy I – vstup v platnost dne 1. ledna 2017 – usnesení MEPC.266(68)
·Změny přílohy protokolu z roku 1978 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 (změny pravidla 12 – nádrže na zbytky ropy (kal))
Změny přílohy I – vstup v platnost dne 1. ledna 2017 – usnesení MEPC.265(68)
·Změny přílohy protokolu z roku 1978 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 (změny příloh I, II, IV a V úmluvy MARPOL, jež mají učinit používání ustanovení polárního kodexu souvisejících s životním prostředím povinným)
Změna přílohy I úmluvy MARPOL – vstup v platnost dne 1. března 2016 – usnesení MEPC.256(67)
·Změna přílohy protokolu z roku 1978 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 (změna pravidla 43 – zvláštní požadavky na využívání nebo přepravu ropy v antarktické oblasti)
Změny přílohy I – vstup v platnost dne 1. ledna 2016 – usnesení MEPC.248(66)
·Změny přílohy protokolu z roku 1978 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 (změny přílohy I úmluvy MARPOL – požadavek na povinné vybavení pro nástroj zajišťující stabilitu) – MEPC 66/21/Corr.1
Změny přílohy I – vstup v platnost dne 1. ledna 2016 – usnesení MEPC.246(66)
·Změny přílohy protokolu z roku 1978 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 (změny příloh I, II, III, IV a V úmluvy MARPOL, jež mají učinit používání předpisu III povinným)
Změny přílohy I – vstup v platnost dne 1. ledna 2015 – usnesení MEPC.238(65)
·Změny přílohy protokolu z roku 1978 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 (změny příloh I a II úmluvy MARPOL, jež mají učinit předpis RO povinným)
Změny přílohy I – vstup v platnost dne 1. října 2014 – usnesení MEPC.235(65)
·Změny přílohy protokolu z roku 1978 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 (změny formuláře A a formuláře B doplňků k mezinárodnímu osvědčení o zabránění znečišťování ropou v souladu s přílohou I úmluvy MARPOL)
Změny přílohy I – vstup v platnost dne 1. srpna 2013 – usnesení MEPC.216(63)
·Změny přílohy protokolu z roku 1978 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 (regionální opatření pro přístavní zařízení pro příjem odpadu podle příloh I, II, IV a V úmluvy MARPOL)
Změny přílohy I – vstup v platnost dne 1. srpna 2011 – usnesení MEPC.190(60)
·Změny přílohy protokolu z roku 1997, kterým se mění Mezinárodní úmluva o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 (kontrolní oblast emisí Severní Ameriky)
Změny přílohy I – vstup v platnost dne 1. srpna 2011 – usnesení MEPC.189(60)
·Změny přílohy protokolu z roku 1978 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 (vytvoření nové kapitoly 9 přílohy I úmluvy MARPOL)
Změny přílohy I – vstup v platnost dne 1. ledna 2011 – usnesení MEPC.187(59)
·Změny přílohy protokolu z roku 1978 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 (změny pravidel 1, 12, 13, 17 a 38 přílohy I úmluvy MARPOL, doplněk k mezinárodnímu osvědčení o zabránění znečišťování ropou a Kniha záznamů o manipulaci s ropnými látkami, části I a II)
Změny přílohy I – vstup v platnost dne 1. ledna 2011 – usnesení MEPC.186(59)
·Změny přílohy protokolu z roku 1978 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 (vytvoření nové kapitoly 8 přílohy I úmluvy MARPOL a následné změny doplňku k mezinárodnímu osvědčení o zabránění znečišťování ropou, formulář B)
Změny přílohy I – vstup v platnost dne 1. prosince 2008 – usnesení MEPC.164(56)
·Změny přílohy protokolu z roku 1978 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 (zařízení pro příjem odpadu mimo zvláštní oblasti a vypouštění splašků)
Změny přílohy I – vstup v platnost dne 1. srpna 2007 – usnesení MEPC.141(54)
·Změny přílohy protokolu z roku 1978 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 (změny pravidla 1, dodatek k nařízení 12A, následné změny mezinárodního osvědčení o zabránění znečišťování ropou a změny nařízení 21 revidované přílohy I úmluvy MARPOL)
Znění přílohy I úmluvy MARPOL – k 1. lednu 2007 – usnesení MEPC.117(52)
·Změny přílohy protokolu z roku 1978 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 (revidovaná příloha I úmluvy MARPOL)
b)Příloha II – Pravidla pro prevenci znečištění volně loženými jedovatými kapalnými látkami
Změny přílohy II úmluvy MARPOL – vstup v platnost dne 1. září 2017 – usnesení MEPC.270(69)
·Změny přílohy Mezinárodní úmluvy o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 ve znění protokolu z roku 1978 (změny přílohy II úmluvy MARPOL – revidovaný postup hodnocení nebezpečnosti společné skupiny odborníků pro vědecké aspekty ochrany mořského prostředí (GESAMP))
Změny přílohy II – vstup v platnost dne 1. ledna 2017 – usnesení MEPC.265(68)
·Změny přílohy protokolu z roku 1978 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 (změny příloh I, II, IV a V úmluvy MARPOL, jež mají učinit používání ustanovení polárního kodexu souvisejících s životním prostředím povinným)
Změny přílohy II – vstup v platnost dne 1. ledna 2016 – usnesení MEPC.246(66)
·Změny přílohy protokolu z roku 1978 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 (změny příloh I, II, III, IV a V úmluvy MARPOL, jež mají učinit používání předpisu III povinným)
Změny přílohy II – vstup v platnost dne 1. ledna 2015 – usnesení MEPC.238(65)
·Změny přílohy protokolu z roku 1978 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 (změny příloh I a II úmluvy MARPOL, jež mají učinit předpis RO povinným)
Změny přílohy II – vstup v platnost dne 1. srpna 2013 – usnesení MEPC.216(63)
·Změny přílohy protokolu z roku 1978 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 (regionální opatření pro přístavní zařízení pro příjem odpadu podle příloh I, II, IV a V úmluvy MARPOL)
Znění přílohy II úmluvy MARPOL – k 1. lednu 2007 – usnesení MEPC.118(52) (v pozměněném znění)
·Změny přílohy protokolu z roku 1978 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 (revidovaná příloha II úmluvy MARPOL)
mezinárodní předpis o hromadné přepravě chemikálií, který provádí pravidlo 11 přílohy II – tankery zkonstruované dne 1. července 1986 nebo poté – usnesení MEPC.119(52)
·Změny Mezinárodního předpisu pro stavbu a vybavení lodí hromadně přepravujících nebezpečné chemikálie (předpis IBC)
· Usnesení MEPC.225(64) , změny kapitol 17, 18 a 19, jež vstoupily v platnost dne 1. června 2014
· BLG.1/Circ.19 Produkty, které byly klasifikovány nebo překlasifikovány v době od přijetí pozměněného předpisu IBC v roce 2004
· BLG.1 Circ.19/Corr.1 Produkty, které byly klasifikovány nebo překlasifikovány v době od přijetí pozměněného předpisu IBC v roce 2004
Kodex pro hromadnou přepravu chemikálií, který provádí pravidlo 11 přílohy II – tankery zkonstruované před 1. červencem 1986 – usnesení MEPC.144(54)
·Změny předpisu pro stavbu a vybavení lodí hromadně přepravujících nebezpečné chemikálie (předpis BCH),
c)Příloha III – Pravidla pro prevenci znečištění škodlivými látkami převáženými na moři v obalech
Změna přílohy III úmluvy MARPOL – (změna dodatku o kritériích pro identifikaci škodlivých látek v obalech) vstup v platnost dne 1. března 2016 – usnesení MEPC.257(67)
·Změna přílohy protokolu z roku 1978 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973
Změny přílohy III – vstup v platnost dne 1. ledna 2016 – usnesení MEPC.246(66)
Znění přílohy III úmluvy MARPOL – k 1. lednu 2014 – usnesení MEPC.193(61)
Znění přílohy III úmluvy MARPOL – k 1. lednu 2010 – usnesení MEPC.156(55)
·Změny přílohy protokolu z roku 1978 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 (změny příloh I, II, III, IV a V úmluvy MARPOL, jež mají učinit používání předpisu III povinným)
d)Příloha IV – Pravidla pro prevenci znečištění splašky z lodí
Změny přílohy IV – vstup v platnost dne 1. září 2017 – usnesení MEPC.274(69)
·Změny přílohy Mezinárodní úmluvy o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 ve znění protokolu z roku 1978 (změny přílohy IV úmluvy MARPOL – zvláštní oblast Baltského moře a formulář mezinárodního osvědčení o zabránění znečištění splašky)
Změny přílohy IV – vstup v platnost dne 1. ledna 2017 – usnesení MEPC.265(68)
·Změny přílohy protokolu z roku 1978 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 (změny příloh I, II, IV a V úmluvy MARPOL, jež mají učinit používání ustanovení polárního kodexu souvisejících s životním prostředím povinným)
Změny přílohy IV – vstup v platnost dne 1. ledna 2016 – usnesení MEPC.246(66)
·Změny přílohy protokolu z roku 1978 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 (změny příloh I, II, III, IV a V úmluvy MARPOL, jež mají učinit používání předpisu III povinným)
Změny přílohy IV – vstup v platnost dne 1. srpna 2013 – usnesení MEPC.216(63)
·Změny přílohy protokolu z roku 1978 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 (regionální opatření pro přístavní zařízení pro příjem odpadu podle příloh I, II, IV a V úmluvy MARPOL)
Změny přílohy IV – vstup v platnost dne 1. ledna 2013 – usnesení MEPC.200(62)
·Změny přílohy protokolu z roku 1978 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 (ustanovení o zvláštní oblasti a označení Baltského moře jako zvláštní oblasti podle přílohy IV úmluvy MARPOL)
· MEPC 62/24/Corr.1 – obsahuje několik oprav usnesení MEPC.200(62)
Změny přílohy IV – vstup v platnost dne 1. prosince 2008 – usnesení MEPC.164(56)
·Změny přílohy protokolu z roku 1978 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 (zařízení pro příjem odpadu mimo zvláštní oblasti a vypouštění splašků)
Změny přílohy IV – vstup v platnost dne 1. srpna 2007 – usnesení MEPC.143(54)
·Změny přílohy protokolu z roku 1978 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 (přidání pravidla 13 k příloze IV úmluvy MARPOL)
Znění přílohy IV úmluvy MARPOL – k 1. srpnu 2005 – usnesení MEPC.115(51)
·Změny přílohy protokolu z roku 1978 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 (revidovaná příloha IV úmluvy MARPOL)
e)Příloha V – Pravidla pro prevenci znečištění odpadky z lodí
Znění přílohy V úmluvy MARPOL – k 31. prosinci 1988
Změny přílohy V – vstup v platnost dne 1. března 2018 – usnesení MEPC.277(70)
·Změny přílohy protokolu z roku 1978 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 (změny přílohy V úmluvy MARPOL – látky škodlivé pro mořské prostředí a formulář Knihy záznamů o manipulaci s odpadem)
Změny přílohy V – vstup v platnost dne 1. ledna 2017 – usnesení MEPC.265(68)
·Změny přílohy protokolu z roku 1978 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 (změny příloh I, II, IV a V úmluvy MARPOL, jež mají učinit používání ustanovení polárního kodexu souvisejících s životním prostředím povinným)
Změny přílohy V – vstup v platnost dne 1. ledna 2016 – usnesení MEPC.246(66)
·Změny přílohy protokolu z roku 1978 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 (změny příloh I, II, III, IV a V úmluvy MARPOL, jež mají učinit používání předpisu III povinným)
Změny přílohy V – vstup v platnost dne 1. srpna 2013 – usnesení MEPC.216(63)
·Změny přílohy protokolu z roku 1978 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 (regionální opatření pro přístavní zařízení pro příjem odpadu podle příloh I, II, IV a V úmluvy MARPOL)
Změny přílohy V – vstup v platnost dne 1. ledna 2013 – usnesení MEPC.201(62)
·Změny přílohy protokolu z roku 1978 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 (revidovaná příloha V úmluvy MARPOL)
· MEPC 62/24/Corr.1 – obsahuje několik oprav usnesení MEPC.201(62)
Změny přílohy V úmluvy MARPOL – vstup v platnost dne 1. srpna 2005 – usnesení MEPC.116(51)
·Změny přílohy protokolu z roku 1978 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 (změny dodatku k příloze V úmluvy MARPOL)
Změny přílohy V úmluvy MARPOL – vstup v platnost dne 1. března 2002 – usnesení MEPC.89(45)
·Změny přílohy protokolu z roku 1978 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 (změny přílohy V úmluvy MARPOL)
Změny přílohy V úmluvy MARPOL – vstup v platnost dne 1. ledna 1997 – usnesení MEPC.65(37)
·Změny přílohy protokolu z roku 1978 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 (změny pravidla 2 a nové pravidlo 9 přílohy V)
f)Příloha VI – Pravidla pro prevenci znečištění ovzduší z lodí
Změny přílohy VI – vstup v platnost dne 1. ledna 2019 – usnesení MEPC 286(71)
·Změny přílohy protokolu z roku 1997, kterými se mění Mezinárodní úmluva o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 ve znění protokolu z roku 1978 (uvádějí kontrolní oblast emisí NOx v Baltském a Severním moři v platnost a pozměňují dodací list zásobníku)
Změny přílohy VI – vstup v platnost dne 1. března 2018 – usnesení MEPC.278(70)
·Změny přílohy protokolu z roku 1997 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 (změny přílohy VI úmluvy MARPOL – systém shromažďování dat pro spotřebu topného oleje jako paliva u lodí)
Změny přílohy VI – vstup v platnost dne 1. září 2017 – usnesení MEPC.271(69)
·Změny přílohy Mezinárodní úmluvy o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 ve znění protokolu z roku 1978 (změny pravidla 13 přílohy VI úmluvy MARPOL – požadavky na záznam pro soulad provozu s kontrolními oblastmi emisí NOx úrovně III)
Změny přílohy VI úmluvy MARPOL – vstup v platnost dne 1. března 2016 – usnesení MEPC.258(67)
·Změna přílohy protokolu z roku 1997, kterým se mění Mezinárodní úmluva o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 ve znění protokolu z roku 1978 (změny pravidel 2 a 13 a doplňku mezinárodního osvědčení o zamezení znečištění ovzduší)
Změny přílohy VI – vstup v platnost dne 1. ledna 2016 – usnesení MEPC.247(66)
·Změny přílohy protokolu z roku 1997, kterým se mění Mezinárodní úmluva o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 ve znění protokolu z roku 1978 (mají učinit používání předpisu III povinným)
Změny přílohy VI – vstup v platnost dne 1. března 2015 – usnesení MEPC.251(66)
·Změny přílohy protokolu z roku 1997, kterým se mění Mezinárodní úmluva o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 ve znění protokolu z roku 1978 (změny pravidel 2, 13, 19 a 20 a doplněk mezinárodního osvědčení o zamezení znečištění ovzduší podle přílohy VI úmluvy MARPOL a osvědčení dvoupalivových motorů podle technického předpisu NOx z roku 2008)
Změny přílohy VI – vstup v platnost dne 1. srpna 2013 – usnesení MEPC.217(63)
·Změny přílohy protokolu z roku 1997, kterým se mění Mezinárodní úmluva o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 ve znění protokolu z roku 1978 (regionální opatření pro přístavní zařízení pro příjem odpadu podle přílohy VI úmluvy MARPOL a osvědčení námořních naftových motorů vybavených systémy selektivní katalytické redukce podle technického předpisu NOx z roku 2008)
Změny přílohy VI – vstup v platnost dne 1. ledna 2013 – usnesení MEPC.203(62)
·Změny přílohy protokolu z roku 1997 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 (začlenění pravidel o energetické účinnosti plavidel)
· MEPC 62/24/Corr.1 – obsahuje několik oprav usnesení MEPC.203(62)
Změny přílohy VI – vstup v platnost dne 1. ledna 2013 – usnesení MEPC.202(62)
·Změny přílohy protokolu z roku 1997 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 (vymezení Karibského moře jako kontrolní oblasti emisí)
· MEPC 62/24/Corr.1 – obsahuje několik oprav usnesení MEPC.202(62)
Změny přílohy VI – vstup v platnost dne 1. února 2012 – usnesení MEPC.194(61)
·Změny přílohy protokolu z roku 1997, kterým se mění Mezinárodní úmluva o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 ve znění protokolu z roku 1978 (revidovaný formulář doplňku mezinárodního osvědčení o zamezení znečištění ovzduší)
Změny přílohy VI – vstup v platnost dne 1. srpna 2011 – usnesení MEPC.190(60)
·Změny přílohy protokolu z roku 1997, kterým se mění Mezinárodní úmluva o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 ve znění protokolu z roku 1978 (kontrolní oblast emisí Severní Ameriky)
Znění přílohy VI úmluvy MARPOL – k 1. červenci 2010 – usnesení MEPC.176(58)
·Změny přílohy protokolu z roku 1997, kterým se mění Mezinárodní úmluva o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 ve znění protokolu z roku 1978 (revidovaná příloha VI úmluvy MARPOL)