V Bruselu dne 30.8.2019

COM(2019) 378 final

PŘÍLOHY

doporučení pro rozhodnutí Rady

o zmocnění k zahájení jednání jménem Evropské unie na třicátém prvním zasedání smluvních stran o změnách Dohody o spolupráci při boji proti znečištění Severního moře ropou a jinými škodlivými látkami („Bonnská dohoda“) v souvislosti s přistoupením Španělského království k dohodě a s rozšířením oblasti působnosti dohody



PŘÍLOHA 1

Návrh rozhodnutí smluvních stran Bonnské dohody o rozšíření oblasti působnosti dohody s cílem zlepšit spolupráci v oblasti dohledu s ohledem na požadavky přílohy VI úmluvy MARPOL

Smluvní strany Dohody o spolupráci při boji proti znečištění Severního moře ropou a jinými škodlivými látkami z roku 1983 (dále jen „dohoda“),

s odkazem na článek 16 dohody, který stanoví, že jedna nebo více smluvních stran může navrhnout změny dohody a že je lze přijmout jednomyslným hlasováním na zasedání smluvních stran,

s úmyslem zajistit, aby vláda vykonávající funkci depozitáře obdržela co nejdříve od všech smluvních stran oznámení o schválení, aby mohly tyto změny v souladu s čl. 16 odst. 2 dohody rychle vstoupit v platnost,

s cílem zlepšit spolupráci a koordinaci mezi smluvními stranami v boji proti protiprávním atmosférickým emisím způsobeným lodní dopravou s cílem omezit negativní dopady, jež má spalování paliv s vysokým obsahem síry nebo dusíku používaných v lodní dopravě na lidské zdraví, biologickou rozmanitost a celé mořské prostředí,

jednomyslným hlasováním přijímají toto rozhodnutí:

Odstavec 1 – Změna názvu dohody

Název dohody se nahrazuje tímto:

„Dohoda o spolupráci při boji proti znečištění Severního moře ropou a jinými škodlivými látkami včetně znečištění ovzduší způsobeného lodní dopravou“

Odstavec 2 – Změna preambule dohody

Preambule dohody se nahrazuje tímto:

„Vlády Belgického království, Dánského království, Francouzské republiky, Irské republiky, Nizozemského království, Norského království, Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, Spolkové republiky Německo, Švédského království a Evropského hospodářského společenství 1 , 

uznávajíce, že znečištění moře ropou a jinými škodlivými látkami a znečištění ovzduší způsobené lodní dopravou v oblasti Severního moře může ohrozit mořské prostředí, biologickou rozmanitost, lidské zdraví a příslušné zájmy pobřežních států,

vědomy si, že takové znečištění má mnoho zdrojů, a že nehody a jiné havárie na moři vyvolávají velké znepokojení,

přesvědčeny, že schopnost bojovat proti takovým druhům znečištění i aktivní spolupráce a vzájemná pomoc států jsou nezbytné k ochraně jejich pobřeží a souvisejících zájmů,

vítajíce pokrok, kterého již bylo dosaženo v rámci Dohody o spolupráci při boji proti znečištění Severního moře ropou podepsané v Bonnu dne 9. června 1969,

přejíce si dále rozvíjet vzájemnou pomoc a spolupráci při sledování různých druhů znečištění a v boji proti nim,

se dohodly takto:“

Odstavec 3 – Změna článku 1

Článek 1 se mění takto:

„Článek 1

Tato dohoda se použije v oblasti Severního moře podle článku 2:

1)kdykoli přítomnost nebo hrozící přítomnost ropy či jiných škodlivých látek znečišťujících nebo hrozících znečistit moře představuje závažné a bezprostřední nebezpečí pro pobřeží nebo související zájmy jedné nebo více smluvních stran nebo

2)kdykoli přítomnost nebo hrozící přítomnost emisí způsobených lodní dopravou ve smyslu přílohy VI úmluvy MARPOL a znečišťujících nebo hrozících znečistit mořské prostředí přispívá k eutrofizaci moře a ohrožuje zdraví lidí, kteří žijí na pobřeží, nebo živých tvorů v moři, a dále

3)pro oblast dohledu, který pomáhá zjistit znečištění a bojovat proti němu ve smyslu odstavců 1 a 2 tohoto článku a zabránit porušování nařízení na ochranu před znečištěním.“

Odstavec 4 – Změna článku 5

Článek 5 se mění takto:

„Článek 5

1)Kdykoli některá smluvní strana zjistí, že nehoda nebo přítomnost ropy nebo jiných škodlivých látek včetně emisí z lodí v oblasti Severního moře pravděpodobně vážně ohrozí pobřeží nebo související zájmy kterékoli další smluvní strany, bez odkladu informuje prostřednictvím svého příslušného úřadu uvedenou stranu.

2)Smluvní strany se zavazují vyžadovat od kapitánů všech obchodních lodí plujících pod jejich vlajkami a od pilotů letadel registrovaných v jejich zemích, aby vzhledem k okolnostem nejvhodnějšími a nejpřiměřenějšími způsoby bezodkladně hlásili:

a)všechny nehody, které působí nebo pravděpodobně způsobí znečištění mořského prostředí;

b)přítomnost, povahu a rozsah ropy nebo jiných škodlivých látek, které pravděpodobně vážně ohrozí pobřeží nebo související zájmy jedné nebo více smluvních stran.

3)Smluvní strany použijí jednotný formulář pro podávání zpráv o znečištění, jak je požadováno podle odstavce 1 tohoto článku.“

Odstavec 5 – Změna článku 6

Článek 6 se mění takto: 

„Článek 6

1)Výhradně pro účely této dohody se oblast Severního moře dělí na zóny popsané v příloze této dohody.

2)Smluvní strany, v jejichž zóně dojde ke stavu popsanému v čl. 1 odst. 1 této dohody, provedou nezbytné posouzení povahy a rozsahu jakékoli nehody nebo případně druhu a přibližného množství ropy nebo jiných škodlivých látek a směru a rychlosti jejich pohybu.

3)Dotčená smluvní strana okamžitě informuje prostřednictvím svých příslušných úřadů všechny ostatní smluvní strany o svém posouzení a o každé akci, kterou podnikla za účelem boje proti znečištění ropou nebo jinými škodlivými látkami, a sleduje tyto látky po celou dobu jejich přítomnosti ve své zóně.

4)Závazky smluvních stran podle tohoto článku týkající se zón společné odpovědnosti jsou předmětem zvláštních technických ujednání uzavřených mezi dotčenými stranami. Tato ujednání jsou sdělena ostatním smluvním stranám.“

Odstavec 6 – Změna článku 15

Článek 15 se mění takto: 

„Článek 15

1)Smluvní strany zajistí plnění úkolů sekretariátu v souvislosti s touto dohodou a zohlední stávající ujednání v rámci jiných mezinárodních dohod o prevenci znečišťování mořského prostředí platných pro stejný region jako tato dohoda.

2)Každá smluvní strana poskytuje příspěvek ve výši 2,5 % ročních výdajů dohody. Zůstatek výdajů dohody se rozdělí mezi smluvní strany, které nejsou členy Evropského hospodářského společenství, přiměřeně jejich hrubému národnímu produktu v souladu s příspěvkovou stupnicí pravidelně přijímanou Valným shromážděním Organizace spojených národů. V žádném případě nesmí příspěvek smluvní strany na tento zůstatek překročit 20 % tohoto zůstatku.“

Odstavec 7 – Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvního dne druhého měsíce následujícího po dni, ve kterém depozitář obdržel oznámení o schválení od všech smluvních stran.

PŘÍLOHA 2

Návrh rozhodnutí smluvních stran Bonnské dohody o přistoupení Španělského království k dohodě

Smluvní strany Dohody o spolupráci při boji proti znečištění Severního moře ropou a jinými škodlivými látkami z roku 1983 (dále jen „dohoda“),

PŘIPOMÍNAJÍCE článek 20 dohody, který stanoví, že smluvní strany mohou jednomyslně přizvat kterýkoli jiný pobřežní stát v oblasti severovýchodního Atlantského oceánu k přistoupení k této dohodě a že v takovém případě se podle potřeby změní článek 2 a příloha této dohody,

VYJÁDŘIVŠE jednomyslný záměr vyzvat Španělsko k přistoupení k dohodě,

VÍTAJÍCE přání Španělska přistoupit k dohodě,

jednomyslně rozhodly, že

Odstavec 1 – Přizvání Španělska v souladu s článkem 20

Smluvní strany v souladu s článkem 20 jednomyslně zvou Španělsko, aby přistoupilo k Bonnské dohodě. S ohledem na toto přizvání se přijímají následující změny článku 2 a přílohy této dohody.

Odstavec 2 – Změna článku 2

Článek 2 dohody se mění takto:

„Článek 2

Pro účely této dohody se oblastí Severního moře rozumí oblast moře zahrnující:

a)vlastní Severní moře jižně od 61° 00′ 00″,00 sš;

b)oblast Skagerraku, jejíž jižní hranice je vymezena východně od Skaw 57° 44′ 43″,00 sš;

c)Biskajský záliv, ohraničený na jihu a západě čárou definovanou v části I přílohy této dohody;

d)ostatní vody zahrnující Irské moře, Keltské moře, Malinské moře, průlivy Severní Minch a Malý Minch, část Norského moře a části severovýchodního Atlantského oceánu ohraničené na západě a na severu čárou definovanou v části II přílohy této dohody.“

Odstavec 3 – Změna přílohy dohody

Příloha dohody se mění tak, aby byla v souladu s dodatkem tohoto rozhodnutí.

Odstavec 4 – Vstup v platnost

Změny obsažené v tomto rozhodnutí vstupují v platnost prvního dne druhého měsíce následujícího po dni, v němž Španělsko uložilo svou listinu o přistoupení k dohodě.

Dodatek

„PŘÍLOHA DOHODY O SPOLUPRÁCI PŘI BOJI PROTI

ZNEČIŠŤOVÁNÍ SEVERNÍHO MOŘE ROPOU A JINÝMI ŠKODLIVÝMI LÁTKAMI

Z ROKU 1983“

Popis atlantské hranice oblasti Severního moře a zón uvedených v článku 6 této dohody

Atlantská hranice oblasti Severního moře

Část I: Čára ohraničující oblast Bonnské dohody na jihu a jihozápadě

Čára spojující kanál La Manche a přístupy k němu na jihozápadě a Biskajský záliv na jihu a západě je čára, která:

i)    začíná na západním pobřeží Španělska v bodě 42°30′04″,25 sš, 8°52′18″,22 zd;

ii)    z tohoto bodu podél loxodromy do bodu 42°30′04″,32 sš, 10°24′55″,16 zd;

iii)    z tohoto bodu podél loxodromy do bodu 46°00′04″,07 sš, 10°24′54″,86 zd;

iv)    z tohoto bodu podél loxodromy do bodu 46°00′04″,06 sš, 9°59′54″,88 zd;

v)    od tohoto bodu pak podél čáry až do průsečíku rovnoběžky 48°27′00″,00 sš a čáry (dále jen „čára Bonnské dohody z roku 1983“) vedené 50 námořních mil západně od čáry spojující ostrov Ushant a ostrovy Scilly;

vi)    od tohoto průsečíku pak podél čáry Bonnské dohody z roku 1983 na sever až k jejímu průsečíku s čárou označující hranici kontinentálního šelfu mezi Francií a Spojeným královstvím, jak je definována v rozhodnutí rozhodčího soudu ze dne 30. června 1977;

vii)    od tohoto průsečíku pak podél čáry této hranice na západ až k bodu 48°10′00″,00 sš, 9°22′15″,91 zd a dále

viii)    od tohoto bodu pak podél rovnoběžky 48°10′00″,00 sš na západ až k bodu 48°10′00″,00 sš, 10°00′00″,00 zd.

Část II: Čára ohraničující západ a sever ostatních vod, na něž se vztahuje dohoda

Čára ohraničující západ a sever ostatních vod, na něž se vztahuje dohoda, zahrnujících Irské moře, Keltské moře, Malinské moře, průlivy Severní Minch a Malý Minch, část Norského moře a části severovýchodního Atlantského oceánu, je čára, která

i)    začíná v bodě 48°10′00″,00 sš, 0°00′00″,00 zd;

ii)    od tohoto bodu poté vede podél západní hranice irské zóny odpovědnosti za znečištění moře (tj. čáry, která je v každém bodě vzdálena 200 námořních mil od nejbližšího bodu základních čar stanovených pro účely irských zákonů o námořní jurisdikci z let 1959–1988) až k bodu 56°42′00″,00 sš, 14°00′00″,00 zd;

iii)    od tohoto bodu vede podél západní hranice zóny stanovené nařízením Spojeného království o obchodní lodní dopravě (zamezení znečištění) (limity) z roku 1996 ve znění nařízení o obchodní lodní dopravě (zamezení znečištění) (limity) z roku 1997 (tj. čar spojujících body uvedené v tabulce 1 níže v pořadí, v jakém jsou uvedeny) až k bodu 63°38′10″,68 sš, 0°30′00″,00 zd a dále

iv)    od tohoto bodu pak podél rovnoběžky 63°38′10″,68 sš na východ až k pobřeží Norska.

Tabulka č. 1: Body a čáry západní hranice zóny stanovené nařízením Spojeného království o obchodní lodní dopravě (zabránění znečištění) (limity) z roku 1996, v platném znění

Body uvedené v nařízení Spojeného království v platném znění a jejich souřadnice

Úsečka mezi těmito body

27.    56°42′00″,00 sš    14°00′00″,00 zd

27–28 Poledník

28.    56°49′00″,00 sš    14°00′00″,00 zd

28–29 Rovnoběžka

29.    56°49′00″,00 sš    14°30′34″,00 zd

29–30 Oblouk měřený 200 námořních mil od příslušných základních bodů na Sv. Kildě, od nichž se měří šířka teritoriálních vod

30.    57°52′22″,00 sš    14°53′22″,00 zd

30–31 Oblouk měřený 200 námořních mil od příslušných základních bodů na Sv. Kildě, od nichž se měří šířka teritoriálních vod

31.    58°30′00″,00 sš    14°48′58″,00 zd

31–32 Oblouk měřený 200 námořních mil od příslušných základních bodů na Sv. Kildě, od nichž se měří šířka teritoriálních vod

32.    59°00′00″,00 sš    14°35′07″,00 zd

32–33 Oblouk měřený 200 námořních mil od příslušných základních bodů na Sv. Kildě, od nichž se měří šířka teritoriálních vod

33.    59°40′54″,00 sš    13°58′10″,00 zd

33–34 Oblouk měřený 200 námořních mil od příslušných základních bodů na Sv. Kildě, od nichž se měří šířka teritoriálních vod

34.    59°50′00″,00 sš    13°46′24″,00 zd

34–35 Rovnoběžka

35.    59°50′00″,00 sš    5°00′00″,00 zd

35–36 Poledník

36.    60°10′00″,00 sš    5°00′00″,00 zd

36–37 Rovnoběžka

37.    60°10′00″,00 sš    4°48′00″,00 zd

37–38 Poledník

38.    60°20′00″,00 sš    4°48′00″,00 zd

38–39 Rovnoběžka

39.    60°20′00″,00 sš    4°24′00″,00 zd

39–40 Poledník

40.    60°40′00″,00 sš    4°24′00″,00 zd

40–41 Rovnoběžka

41.    60°40′00″,00 sš    4°00′00″,00 zd

41–42 Poledník

42.    61°00′00″,00 sš    4°00′00″,00 zd

42–43 Rovnoběžka

43.    61°00′00″,00 sš    3°36′00″,00 zd

43–44 Poledník

44.    61°30′00″,00 sš    3°36′00″,00 zd

44–45 Rovnoběžka

45.    61°30′00″,00 sš    3°00′00″,00 zd

45–46 Poledník

46.    61°45′00″,00 sš    3°00′00″,00 zd

46–47 Rovnoběžka

47.    61°45′00″,00 sš    2°48′00″,00 zd

47–48 Poledník

48.    62°00′00″,00 sš    2°48′00″,00 zd

48–49 Rovnoběžka

49.    62°00′00″,00 sš    2°00′00″,00 zd

49–50 Poledník

50.    62°30′00″,00 sš    2°00′00″,00 zd

50–51 Rovnoběžka

51.    62°30′00″,00 sš    1°36′00″,00 zd

51–52 Poledník

52.    62°40′00″,00 sš    1°36′00″,00 zd

52–53 Rovnoběžka

53.    62°40′00″,00 sš    1°00′00″,00 zd

53–54 Poledník

54.    63°20′00″,00 sš    1°00′00″,00 zd

54–55 Rovnoběžka

55.    63°20′00″,00 sš    0°30′00″,00 zd

55–56 Poledník

56.    63°38′10″,68 sš    0°30′00″,00 zd

Hranice zón odpovědnosti uvedených v článku 6 této dohody

Část III:    Hranice zón národní odpovědnosti

1)    Obecně:     Pokud jsou hranice zóny odpovědnosti stanoveny řadou čar spojujících body v seznamu, je povaha těchto čar povahou specifikovanou vůči každému bodu jako povaha čáry spojující ho s následujícím bodem.

2)    Dánsko: Zóna národní odpovědnosti Dánska je vymezena následující řadou čar:

a)    čára, která začíná na průsečíku hranice zóny společné odpovědnosti Dánska a Německa, jak je popsáno v části IV níže, a čarou mezi bodem 55°10′03″,40 sš, 7°33′09″,60 vd a prvním bodem DE1/DK1 a vede podél této čáry až do bodu DE1/DK1;

b)    řada čar spojujících následující body v pořadí, v jakém jsou uvedeny:

Body stanovující hranici zóny

Povaha čáry spojující bod s následujícím bodem

Další body se stejnými souřadnicemi

DK1    55°30′40″,30 sš    5°45′00″,00 vd

Geodetická křivka

DE1

DK2    55°15′00″,00 sš    5°24′12″,00 vd

Geodetická křivka

DE2

DK3    55°15′00″,00 sš    5°09′00″,00 vd

Geodetická křivka

DE3

DK4    55°24′15″,00 sš    4°45′00″,00 vd

Geodetická křivka

DE4

DK5    55°46′21″,80 sš    4°15′00″,00 vd

Geodetická křivka

DE5

DK6    55°55′09″,40 sš    3°21′00″,00 vd

Oblouk ortodromy

DE6

DK7    56°05′12″,00 sš    3°15′00″,00 vd

Oblouk ortodromy

UK23, NO23

DK8    56°35′30″,00 sš    5°02′00″,00 vd

Oblouk ortodromy

NO24

DK9    57°10′30″,00 sš    6°56′12″,00 vd

Oblouk ortodromy

NO25

DK10    57°29′54″,00 sš    7°59′00″,00 vd

Oblouk ortodromy

NO26

DK11    57°37′06″,00 sš    8°27′30″,00 vd

Oblouk ortodromy

NO27

DK12    57°41′48″,00 sš    8°53′18″,00 vd

Oblouk ortodromy

NO28

DK13    57°59′18″,00 sš    9°23′00″,00 vd

Oblouk ortodromy

NO29

DK14    58°15′41″,20 sš    10°01′48″,00 vd

Oblouk ortodromy

NO30, SE4

DK15    58°08′00″,10 sš    10°32′32″,80 vd

Geodetická křivka

SE3

DK16    57°49′00″,60 sš    11°02′55″,60 vd

Geodetická křivka

SE2

DK17    57°44′43″,00 sš    11°07′04″,00 vd

SE1

3)    Německo: Zóna národní odpovědnosti Německa je vymezena následující řadou čar:

a)    čára, která začíná na průsečíku hranice zóny společné odpovědnosti Dánska a Německa, jak je popsáno v části IV níže, a čarou mezi bodem 55°10′03″,40 sš, 7°33′09″,60 vd a prvním bodem DE1/DK1 a vede podél této čáry až do bodu DE1/DK1;

b)    řada čar spojujících následující body v pořadí, v jakém jsou uvedeny:

Body stanovující hranici zóny

Povaha čáry spojující bod s následujícím bodem

Další body se stejnými souřadnicemi

DE1    55°30′40″,30 sš    5°45′00″,00 vd

Geodetická křivka

DK1

DE2    55°15′00″,00 sš    5°24′12″,00 vd

Geodetická křivka

DK2

DE3    55°15′00″,00 sš    5°09′00″,00 vd

Geodetická křivka

DK3

DE4    55°24′15″,00 sš    4°45′00″,00 vd

Geodetická křivka

DK4

DE5    55°46′21″,80 sš    4°15′00″,00 vd

Geodetická křivka

DK5

DE6    55°55′09″,40 sš    3°21′00″,00 vd

Oblouk ortodromy

DK6

DE7    55°50′06″,00 sš    3°24′00″,00 vd

Oblouk ortodromy

UK24

DE8    55°45′54″,00 sš    3°22′13″,00 vd

Oblouk ortodromy

NL19

DE9    55°20′00″,00 sš    4°20′00″,00 vd

Oblouk ortodromy

NL20

DE10    55° 00′00″,00 sš    5°00′00″,00 vd

Oblouk ortodromy

NL21

DE11    54°37′12″,00 sš    5°00′00″,00 vd

Oblouk ortodromy

NL22

DE12    54°11′12″,00 sš    6°00′00″,00 vd

Oblouk ortodromy

NL23

DE13    53°59′56″,80 sš    6°06′28″,20 vd

NL24

c)    u pevniny čára vedoucí z bodu DE12 směrem k bodu DE13 (příští dohodnutý ohraničující bod se souřadnicemi 53°59′56″,80, sš 6°06′28″,20 vd) až k průsečíku této čáry s hranicí zóny společné odpovědnosti mezi Nizozemskem a Německem popsané v části IV níže.

4)    Irsko: Zóna národní odpovědnosti Irska je vymezena následující řadou čar:

a)    na severu řada čar spojujících body v tabulce 3 v pořadí, v jakém jsou uvedeny;

b)    na západě západní hranice oblasti Severního moře;

c)    na východě a na jihu řada čar spojujících body v tabulce 2 v pořadí, v jakém jsou uvedeny.

5)    Nizozemsko: Zóna národní odpovědnosti Nizozemska je vymezena na jihu rovnoběžkou 51°51′52″,1267 sš a na sever od této rovnoběžky následující řadou čar:

a)    řada čar spojujících následující body v pořadí, v jakém jsou uvedeny:

Body stanovující hranici zóny

Povaha čáry spojující bod s následujícím bodem

Další body se stejnými souřadnicemi

NL1        51°51′52″,1267 sš    2°31′48″,0975 vd

Oblouk ortodromy

UK42

NL2        51°59′00″,00 sš    2°37′36″,00 vd

Oblouk ortodromy

UK41

NL3        52°01′00″,00 sš    2°39′30″,00 vd

Oblouk ortodromy

UK40

NL4        52°05′18″,00 sš    2°42′12″,00 vd

Oblouk ortodromy

UK39

NL5        52°06′00″,00 sš    2°42′54″,00 vd

Oblouk ortodromy

UK38

NL6        52°12′24″,00 sš    2°50′24″,00 vd

Oblouk ortodromy

UK37

NL7        52°17′24″,00 sš    2°56′00″,00 vd

Oblouk ortodromy

UK36

NL8        52°25′00″,00 sš    3°03′30″,00 vd

Oblouk ortodromy

UK35

NL9        52°37′18″,00 sš    3°11′00″,00 vd

Oblouk ortodromy

UK34

NL10        52°47′00″,00 sš    3°12′18″,00 vd

Oblouk ortodromy

UK33

NL11        52°53′00″,00 sš    3°10′30″,00 vd

Oblouk ortodromy

UK32

NL12        53°18′06″,00 sš    3°03′24″,00 vd

Oblouk ortodromy

UK31

NL13        53°28′12″,00 sš    3°11′00″,00 vd

Oblouk ortodromy

UK30

NL14        53°35′06″,00 sš    2°59′18″,00 vd

Oblouk ortodromy

UK29

NL15        53°40′06″,00 sš    2°57′24″,00 vd

Oblouk ortodromy

UK28

NL16        53°57′48″,00 sš    2°52′00″,00 vd

Oblouk ortodromy

UK27

NL17        54°22′48″,00 sš    2°45′48″,00 vd

Oblouk ortodromy

UK26

NL18        54°37′18″,00 sš    2°53′54″,00 vd

Oblouk ortodromy

UK25

NL19        55°45′54″,00 sš    3°22′13″,00 vd

Oblouk ortodromy

DE8

NL20        55°20′00″,00 sš    4°20′00″,00 vd

Oblouk ortodromy

DE9

NL21        55° 00′00″,00 sš    5°00′00″,00 vd

Oblouk ortodromy

DE10

NL22        54°37′12″,00 sš    5°00′00″,00 vd

Oblouk ortodromy

DE11

NL23        54°11′12″,00 sš    6°00′00″,00 vd

Oblouk ortodromy

DE12

NL24        53°59′56″,80 sš    6°06′28″,20 vd

DE13

b)    u pevniny čára vedoucí z bodu NL23 směrem k bodu NL24 (příští dohodnutý ohraničující bod se souřadnicemi 53°59′56″,80, sš 6°06′28″,20 vd) až k průsečíku této čáry s hranicí zóny společné odpovědnosti mezi Nizozemskem a Německem popsané v části IV níže.

6)    Norsko: Zóna národní odpovědnosti Norska je vymezena na severu rovnoběžkou 63°38′10″,68 sš a na západě, jihu a východě následující řadou čar:

a)    řada čar spojujících body v tabulce 4 v pořadí, v jakém jsou uvedeny;

b)    na jih od posledního bodu uvedeného v tabulce řada čar, které spojují následující body v pořadí, v jakém jsou uvedeny:

Body stanovující hranici zóny

Povaha čáry spojující bod s následujícím bodem

Další body se stejnými souřadnicemi

NO23    56°05′12″,00 sš    3°15′00″,00 vd

Oblouk ortodromy

UK23, DK7

NO24    56°35′30″,00 sš    5°02′00″,00 vd

Oblouk ortodromy

DK8

NO25    57°10′30″,00 sš    6°56′12″,00 vd

Oblouk ortodromy

DK9

NO26    57°29′54″,00 sš    7°59′00″,00 vd

Oblouk ortodromy

DK10

NO27    57°37′06″,00 sš    8°27′30″,00 vd

Oblouk ortodromy

DK11

NO28    57°41′48″,00 sš    8°53′18″,00 vd

Oblouk ortodromy

DK12

NO29    57°59′18″,00 sš    9°23′00″,00 vd

Oblouk ortodromy

DK13

NO30    58°15′41″,20 sš    10°01′48″,10 vd (bod A)

Oblouk ortodromy

SE4, DK14

NO31    58°30′41″,20 sš    10°08′46″,90 vd (bod B)

Oblouk ortodromy

SE5

NO32    58°45′41″,30 sš    10°35′40″,00 vd (bod C)

Loxodroma

SE6

NO33    58°53′34″,00 sš    10°38′25″,00 vd (bod D)

SE7

c)    poté čára kopírující norsko-švédskou hranici.

7)    Švédsko Zóna národní odpovědnosti Švédska je vymezena na jihu rovnoběžkou 57°44′43″,00 sš a na sever od této rovnoběžky řadou čar

a) spojujících následující body v pořadí, v jakém jsou uvedeny:

Body stanovující hranici zón

Povaha čáry spojující bod s následujícím bodem

Další body se stejnými souřadnicemi

SE1    57°44′43″,00 sš    11°07′04″,00 vd

Geodetická křivka

DK17

SE2    57°49′00″,60 sš    11°02′55″,60 vd

Geodetická křivka

DK16

SE3    58°08′00″,10 sš    10°32′32″,80 vd

Geodetická křivka

DK15

SE4    58°15′41″,20 sš    10°01′48″,10 vd (bod A)

Oblouk ortodromy

DK14, NO30

SE5    58°30′41″,20 sš    10°08′46″,90 vd (bod B)

Oblouk ortodromy

NO31

SE6    58°45′41″,30 sš    10°35′40″,00 vd (bod C)

Loxodroma

NO32

SE7    58°53′34″,00 sš    10°38′25″,00 vd (bod D)

NO33

b)    poté čára kopírující švédsko-norskou hranici.

8)    Spojené království: Zóna národní odpovědnosti Spojeného království je vymezena

a)    na východě řadou čar zahrnujících:

i)    řadu čar spojujících body v tabulce 4 v pořadí, v jakém jsou uvedeny;

ii)    řadu čar spojujících následující body v pořadí, v jakém jsou uvedeny:

Body stanovující hranici zóny

Povaha čáry spojující bod s následujícím bodem

Další body se stejnými souřadnicemi

UK23    56°05′12″,00 sš    3°15′00″,00 vd

Oblouk ortodromy

NO23, DK7

UK24    55°50′06″,00 sš    3°24′00″,00 vd

Oblouk ortodromy

DE7

UK25    54°37′18″,00 sš    2°53′54″,00 vd

Oblouk ortodromy

NL18

UK26    54°22′48″,00 sš    2°45′48″,00 vd

Oblouk ortodromy

NL17

UK27    53°57′48″,00 sš    2°52′00″,00 vd

Oblouk ortodromy

NL16

UK28    53°40′06″,00 sš    2°57′24″,00 vd

Oblouk ortodromy

NL15

UK29    53°35′06″,00 sš    2°59′18″,00 vd

Oblouk ortodromy

NL14

UK30    53°28′12″,00 sš    3°11′00″,00 vd

Oblouk ortodromy

NL13

UK31    53°18′06″,00 sš    3°03′24″,00 vd

Oblouk ortodromy

NL12

UK32    52°53′00″,00 sš    3°10′30″,00 vd

Oblouk ortodromy

NL11

UK33    52°47′00″,00 sš    3°12′18″,00 vd

Oblouk ortodromy

NL10

UK34    52°37′18″,00 sš    3°11′00″,00 vd

Oblouk ortodromy

NL9

UK35    52°25′00″,00 sš    3°03′30″,00 vd

Oblouk ortodromy

NL8

UK36    52°17′24″,00 sš    2°56′00″,00 vd

Oblouk ortodromy

NL7

UK37    52°12′24″,00 sš    2°50′24″,00 vd

Oblouk ortodromy

NL6

UK38    52°06′00″,00 sš    2°42′54″,00 vd

Oblouk ortodromy

NL5

UK39    52°05′18″,00 sš    2°42′12″,00 vd

Oblouk ortodromy

NL4

UK40    52°01′00″,00 sš    2°39′30″,00 vd

Oblouk ortodromy

NL3

UK41    51°59′00″,00 sš    2°37′36″,00 vd

Oblouk ortodromy

NL2

UK42    51°51′52″,1267 sš    2°31′48″,0975 vd

Oblouk ortodromy

NL1

b)    na jihu a západě následující řadou čar:

i)    čára začínající v nejzápadnějším bodě ostrovů Scilly a spojující tento bod s bodem 49°52′00″,00 sš, 7°44′00″,00 zd;

ii)    od tohoto bodu čára kopírující čáru Bonnské dohody z roku 1983 (jak je definována v části I výše) na jih až k jejímu průsečíku s hranicí kontinentálního šelfu mezi Francií a Spojeným královstvím, jak je definována v rozhodnutí rozhodčího soudu ze dne 30. června 1977;

iii)    od tohoto průsečíku čára této hranice na západ až k bodu 48°10′00″,00 sš, 9°22′15″,91 zd a dále

iv)    od tohoto bodu řada čar spojujících body uvedené v tabulce 2 v pořadí, v jakém jsou uvedeny, s vnější hranicí teritoriálních vod sousedících se Severním Irskem v bodě 54°00′00″,00 sš, 5°36′20″,00 zd;

c)    na západě a severu následující řadou čar:

i)    čára spojující bod v teritoriálních vodách přilehlých k Severnímu Irsku co nejblíže k bodu 55°31′13″,36 sš, 6°45′00″,00 zd s tímto bodem;

ii)    od tohoto bodu řada čar spojujících body uvedené v tabulce 3 v pořadí, v jakém jsou uvedeny, až k bodu 56°42′00″,00 sš, 14°00′00″,00 zd;

iii)    od tohoto bodu čára kopírující západní a severní hranice oblasti Severního moře až po bod 63°38′10″,68 sš 0°30′00″,00 zd.

Tabulka č. 2: Body a čáry hranice mezi zónami odpovědnosti Irska a Spojeného království – východ a jih

Body stanovující hranici zón

Povaha čáry spojující bod s následujícím bodem

IR1/UK50    48°10′00″,00 sš    10°00′00″,00 zd

Poledník

IR2/UK51    48°20′00″,00 sš    10°00′00″,00 zd

Rovnoběžka

IR3/UK52    48°20′00″,00 sš    9°48′00″,00 zd

Poledník

IR4/UK53    48°30′00″,00 sš    9°48′00″,00 zd

Rovnoběžka

IR5/UK54    48°30′00″,00 sš    9°36′00″,00 zd

Poledník

IR6/UK55    48°50′00″,00 sš    9°36′00″,00 zd

Rovnoběžka

IR7/UK56    48°50′00″,00 sš    9°24′00″,00 zd

Poledník

IR8/UK57    49° 00′00″,00 sš    9°24′00″,00 zd

Rovnoběžka

IR9/UK58    49° 00′00″,00 sš    9°17′00″,00 zd

Poledník

IR10/UK59    49°10′00″,00 sš    9°17′00″,00 zd

Rovnoběžka

IR11/UK60    49°10′00″,00 sš    9°12′00″,00 zd

Poledník

IR12/UK61    49°20′00″,00 sš    9°12′00″,00 zd

Rovnoběžka

IR13/UK62    49°20′00″,00 sš    9°03′00″,00 zd

Poledník

IR14/UK63    49°30′00″,00 sš    9°03′00″,00 zd

Rovnoběžka

IR15/UK64    49°30′00″,00 sš    8°54′00″,00 zd

Poledník

IR16/UK65    49°40′00″,00 sš    8°54′00″,00 zd

Rovnoběžka

IR17/UK66    49°40′00″,00 sš    8°45′00″,00 zd

Poledník

IR18/UK67    49°50′00″,00 sš    8°45′00″,00 zd

Rovnoběžka

IR19/UK68    49°50′00″,00 sš    8°36′00″,00 zd

Poledník

IR20/UK69    50° 00′00″,00 sš    8°36′00″,00 zd

Rovnoběžka

IR21/UK70    50° 00′00″,00 sš    8°24′00″,00 zd

Poledník

IR22/UK71    50°10′00″,00 sš    8°24′00″,00 zd

Rovnoběžka

IR23/UK72    50°10′00″,00 sš    8°12′00″,00 zd

Poledník

IR24/UK73    50°20′00″,00 sš    8°12′00″,00 zd

Rovnoběžka

IR25/UK74    50°20′00″,00 sš    8°00′00″,00 zd

Poledník

IR26/UK75    50°30′00″,00 sš    8°00′00″,00 zd

Rovnoběžka

IR27/UK76    50°30′00″,00 sš    7°36′00″,00 zd

Poledník

IR28/UK77    50°40′00″,00 sš    7°36′00″,00 zd

Rovnoběžka

IR29/UK78    50°40′00″,00 sš    7°12′00″,00 zd

Poledník

IR30/UK79    50°50′00″,00 sš    7°12′00″,00 zd

Rovnoběžka

IR31/UK80    50°50′00″,00 sš    7°03′00″,00 zd

Poledník

IR32/UK81    51° 00′00″,00 sš    7°03′00″,00 zd

Rovnoběžka

IR33/UK82    51° 00′00″,00 sš    6°48′00″,00 zd

Poledník

IR34/UK83    51°10′00″,00 sš    6°48′00″,00 zd

Rovnoběžka

IR35/UK84    51°10′00″,00 sš    6°42′00″,00 zd

Poledník

IR36/UK85    51°20′00″,00 sš    6°42′00″,00 zd

Rovnoběžka

IR37/UK86    51°20′00″,00 sš    6°33′00″,00 zd

Poledník

IR38/UK87    51°30′00″,00 sš    6°33′00″,00 zd

Rovnoběžka

IR39/UK88    51°30′00″,00 sš    6°18′00″,00 zd

Poledník

IR40/UK89    51°40′00″,00 sš    6°18′00″,00 zd

Rovnoběžka

IR41/UK90    51°40′00″,00 sš    6°06′00″,00 zd

Poledník

IR42/UK91    51°50′00″,00 sš    6°06′00″,00 zd

Rovnoběžka

IR43/UK92    51°50′00″,00 sš    6°00′00″,00 zd

Poledník

IR44/UK93    51°54′00″,00 sš    6°00′00″,00 zd

Rovnoběžka

IR45/UK94    51°54′00″,00 sš    5°57′00″,00 zd

Poledník

IR46/UK95    51°58′00″,00 sš    5°57′00″,00 zd

Rovnoběžka

IR47/UK96    51°58′00″,00 sš    5°54′00″,00 zd

Poledník

IR48/UK97    52° 00′00″,00 sš    5°54′00″,00 zd

Rovnoběžka

IR49/UK98    52° 00′00″,00 sš    5°50′00″,00 zd

Poledník

IR50/UK99    52°04′00″,00 sš    5°50′00″,00 zd

Rovnoběžka

IR51/UK100    52°04′00″,00 sš    5°46′00″,00 zd

Poledník

IR52/UK101    52°08′00″,00 sš    5°46′00″,00 zd

Rovnoběžka

IR53/UK102    52°08′00″,00 sš    5°42′00″,00 zd

Poledník

IR54/UK103    52°12′00″,00 sš    5°42′00″,00 zd

Rovnoběžka

IR55/UK104    52°12′00″,00 sš    5°39′00″,00 zd

Poledník

IR56/UK105    52°16′00″,00 sš    5°39′00″,00 zd

Rovnoběžka

IR57/UK106    52°16′00″,00 sš    5°35′00″,00 zd

Poledník

IR58/UK107    52°24′00″,00 sš    5°35′00″,00 zd

Rovnoběžka

IR59/UK108    52°24′00″,00 sš    5°22′48″,00 zd

Poledník

IR60/UK109    52°32′00″,00 sš    5°22′48″,00 zd

Rovnoběžka

IR61/UK110    52°32′00″,00 sš    5°28′00″,00 zd

Poledník

IR62/UK111    52°44′00″,00 sš    5°28′00″,00 zd

Rovnoběžka

IR63/UK112    52°44′00″,00 sš    5°24′30″,00 zd

Poledník

IR64/UK113    52°52′00″,00 sš    5°24′30″,00 zd

Rovnoběžka

IR65/UK114    52°52′00″,00 sš    5°22′30″,00 zd

Poledník

IR66/UK115    52°59′00″,00 sš    5°22′30″,00 zd

Rovnoběžka

IR67/UK116    52°59′00″,00 sš    5°19′00″,00 zd

Poledník

IR68/UK117    53°09′00″,00 sš    5°19′00″,00 zd

Rovnoběžka

IR69/UK118    53°09′00″,00 sš    5°20′00″,00 zd

Poledník

IR70/UK119    53°26′00″,00 sš    5°20′00″,00 zd

Rovnoběžka

IR71/UK120    53°26′00″,00 sš    5°19′00″,00 zd

Poledník

IR72/UK121    53°32′00″,00 sš    5°19′00″,00 zd

Rovnoběžka

IR73/UK122    53°32′00″,00 sš    5°17′00″,00 zd

Poledník

IR74/UK123    53°39′00″,00 sš    5°17′00″,00 zd

Rovnoběžka

IR75/UK124    53°39′00″,00 sš    5°16′20″,40 zd

Poledník

IR76/UK125    53°42′08″,40 sš    5°16′20″,40 zd

Rovnoběžka

IR77/UK126    53°42′08″,40 sš    5°17′51″,00 zd

Poledník

IR78/UK127    53°44′24″,00 sš    5°17′51″,00 zd

Rovnoběžka

IR79/UK128    53°44′24″,00 sš    5°19′19″,80 zd

Poledník

IR80/UK129    53°45′48″,00 sš    5°19′19″,80 zd

Rovnoběžka

IR81/UK130    53°45′48″,00 sš    5°22′00″,00 zd

Poledník

IR82/UK131    53°46′00″,00 sš    5°22′00″,00 zd

Rovnoběžka

IR83/UK132    53°46′00″,00 sš    5°19′00″,00 zd

Poledník

IR84/UK133    53°59′56″,95 sš    5°19′00″,00 zd

Tabulka č. 3: Body a čáry hranice mezi zónami odpovědnosti Irska a Spojeného království – sever

Body stanovující hranici zón

Povaha čáry spojující bod s následujícím bodem

IR85/UK134    55°31′13″,36 sš    6°45′00″,00 zd

Poledník

IR86/UK135    55°28′00″,00 sš    6°45′00″,00 zd

Rovnoběžka

IR87/UK136    55°28′00″,00 sš    6°48′00″,00 zd

Poledník

IR88/UK137    55°30′00″,00 sš    6°48′00″,00 zd

Rovnoběžka

IR89/UK138    55°30′00″,00 sš    6°51′00″,00 zd

Poledník

IR90/UK139    55°35′00″,00 sš    6°51′00″,00 zd

Rovnoběžka

IR91/UK140    55°35′00″,00 sš    6°57′00″,00 zd

Poledník

IR92/UK141    55°40′00″,00 sš    6°57′00″,00 zd

Rovnoběžka

IR93/UK142    55°40′00″,00 sš    7°02′00″,00 zd

Poledník

IR94/UK143    55°45′00″,00 sš    7°02′00″,00 zd

Rovnoběžka

IR95/UK144    55°45′00″,00 sš    7°08′00″,00 zd

Poledník

IR96/UK145    55°50′00″,00 sš    7°08′00″,00 zd

Rovnoběžka

IR97/UK146    55°50′00″,00 sš    7°15′00″,00 zd

Poledník

IR98/UK147    55°55′00″,00 sš    7°15′00″,00 zd

Rovnoběžka

IR99/UK148    55°55′00″,00 sš    7°23′00″,00 zd

Poledník

IR100/UK149    56° 00′00″,00 sš    7°23′00″,00 zd

Rovnoběžka

IR101/UK150    56° 00′00″,00 sš    8°13′00″,00 zd

Poledník

IR102/UK151    56°05′00″,00 sš    8°13′00″,00 zd

Rovnoběžka

IR103/UK152    56°05′00″,00 sš    8°39′30″,00 zd

Poledník

IR104/UK153    56°10′00″,00 sš    8°39′30″,00 zd

Rovnoběžka

IR105/UK154    56°10′00″,00 sš    9°07′00″,00 zd

Poledník

IR106/UK155    56°21′30″,00 sš    9°07′00″,00 zd

Rovnoběžka

IR107/UK156    56°21′30″,00 sš    10°30′00″,00 zd

Poledník

IR108/UK157    56°32′30″,00 sš    10°30′00″,00 zd

Rovnoběžka

IR109/UK158    56°32′30″,00 sš    12°12′00″,00 zd

Poledník

IR110/UK159    56°42′00″,00 sš    12°12′00″,00 zd

Rovnoběžka

IR111/UK160    56°42′00″,00 sš    14°00′00″,00 zd

Tabulka č. 4: Body a čáry hranice mezi zónami odpovědnosti Norska a Spojeného království

Body stanovující hranici zón

Povaha čáry spojující bod s následujícím bodem

NO1/UK1    63°38′10″,68 sš    0°10′59″,31 zd

Geodetická křivka

NO2/UK2    63°03′20″,71 sš    0°28′12″,51 vd

Geodetická křivka

NO3/UK3    62°58′21″,06 sš    0°33′31″,01 vd

Geodetická křivka

NO4/UK4    62°53′29″,49 sš    0°38′27″,91 vd

Geodetická křivka

NO5/UK5    62°44′16″,31 sš    0°47′27″,69 vd

Geodetická křivka

NO6/UK6    62°39′57″,99 sš    0°51′29″,48 vd

Geodetická křivka

NO7/UK7    62°36′20″,75 sš    0°54′44″,78 vd

Geodetická křivka

NO8/UK8    62°32′47″,29 sš    0°57′48″,32 vd

Geodetická křivka

NO9/UK9    62°30′09″,83 sš    1°00′05″,92 vd

Geodetická křivka

NO10/UK10    62°27′32″,82 sš    1°02′17″,70 vd

Geodetická křivka

NO11/UK11    62°24′56″,68 sš    1°04′25″,86 vd

Geodetická křivka

NO12/UK12    62°22′21″,00 sš    1°06′28″,21 vd

Geodetická křivka

NO13/UK13    62°19′40″,72 sš    1°08′30″,96 vd

Geodetická křivka

NO14/UK14    62°16′43″,93 sš    1°10′40″,66 vd

Geodetická křivka

NO15/UK15    61°44′12″,00 sš    1°33′13″,44 vd

Geodetická křivka

NO16/UK16    61°44′12″,00 sš    1°33′36″,00 vd

Oblouk ortodromy

NO17/UK17    61°21′24″,00 sš    1°47′24″,00 vd

Oblouk ortodromy

NO18/UK18    59°53′48″,00 sš    2°04′36″,00 vd

Oblouk ortodromy

NO19/UK19    59°17′24″,00 sš    1°42′42″,00 vd

Oblouk ortodromy

NO20/UK20    58°25′48″,00 sš    1°29′00″,00 vd

Oblouk ortodromy

NO21/UK21    57°54′18″,00 sš    1°57′54″,00 vd

Oblouk ortodromy

NO22/UK22    56°35′42″,00 sš    2°36′48″,00 vd

Oblouk ortodromy

NO23/UK23    56°05′12″,00 sš        3°15′00″,00 vd



9)    Francie: Zóna národní odpovědnosti Francie je od severu po jih vymezena řadou čar spojujících následující body v pořadí, v jakém jsou uvedeny:

Body stanovující hranici zóny

Povaha čáry spojující bod s následujícím bodem

Další body se stejnými souřadnicemi

FR01    48°19′56″,52 sš    4°46′23″,67 zd

Loxodroma

FR02    48°27′00″,00 sš    5°08′23″,63 zd

Rovnoběžka

FR03    48°27′00″,00 sš    6°34′40″,90 zd

Loxodroma

FR04    46°00′04″,06 sš    9°59′54″,88 zd

Loxodroma

SP4

FR05    45°00′04″,04 sš    7°59′55″,08 zd

Loxodroma

SP5

FR06    44°20′03″,93 sš    3°59′55″,37 zd

Loxodroma

SP6

FR07    43°23′20″,71 sš    1°46′13″,58 zd

Loxodroma

SP7

FR08    43°22′50″,11 sš    1°47′11″,18 zd

SP8

10)    Španělsko: Zóna národní odpovědnosti Španělska je vymezena řadou čar spojujících následující body v pořadí, v jakém jsou uvedeny:

Body stanovující hranici zóny

Povaha čáry spojující bod s následujícím bodem

Další body se stejnými souřadnicemi

SP1    42°30′04″,25 sš    8°52′18″,22 zd

Loxodroma

SP2    42°30′04″,32 sš    10°24′55″,16 zd

Loxodroma

SP3    46°00′04″,07 sš    10°24′54″,86 zd

Loxodroma

SP4    46°00′04″,06 sš    9°59′54″,88 zd

Loxodroma

FR4

SP5    45°00′04″,04 sš    7°59′55″,08 zd

Loxodroma

FR5

SP6    44°20′03″,93 sš    3°59′55″,37 zd

Loxodroma

FR6

SP7    43°23′20″,71 sš    1°46′13″,58 zd

Loxodroma

FR7

SP8    43°22′50″,11 sš    1°47′11″,18 zd

FR8

Část IV:     Hranice zón společné odpovědnosti

Zóny společné odpovědnosti jsou stanoveny takto:

1.    Zóna společné odpovědnosti Belgie, Francie, Nizozemska a Spojeného království

Mořská oblast mezi rovnoběžkami 51°51′52″,1267 sš a 51°06′00″,00 sš

2.    Zóna společné odpovědnosti Francie a Spojeného království

Kanál La Manche jihozápadně od rovnoběžky 51°32′00″,00 sš k čáře, která:

a)    začíná v nejzápadnějším bodě ostrovů Scilly a spojuje tento bod s bodem 49°52′00″,00 sš, 7°44′00″,00 zd;

b)    od tohoto bodu kopíruje čáru vedenou 50 námořních mil západně od čáry spojující ostrovy Scilly a ostrov Ushant na jih k jejímu průsečíku s rovnoběžkou 48°27′00″,00 sš a

c)    kopíruje tuto rovnoběžku na východ k nejjižnějšímu bodu ostrova Ushant.

3.    Zóna společné odpovědnosti Dánska a Německa

Mořská oblast ohraničená:

a)    na jihu rovnoběžkou 54°30′00″,00 sš západně od pobřeží Německa;

b)    na západě poledníkem 6°30′00″,00 vd;

c)    na severu rovnoběžkou 55°50′00″,00 sš západně od pobřeží Dánska a dále

d)    na východě hranicí odlivu (na základě referenční hydrografické plochy nejnižšího astronomického odlivu (LAT)) včetně oblasti moře Waddenzee.

4.    Zóna společné odpovědnosti Německa a Nizozemska

Mořská oblast ohraničená:

a)    na západě poledníkem 6°00′00″,00 vd (ED50) severně od pobřeží Nizozemska;

b)    na severu rovnoběžkou 54°0′00″,00 sš (ED50);

c)    na východě poledníkem 7°15′00″,00 vd (ED50) severně od pobřeží Německa a dále

d)    na jihu hranicí odlivu (na základě referenční hydrografické plochy nejnižšího astronomického odlivu (LAT)) včetně oblasti moře Waddenzee.

Část V: Výklad

Poloha bodů uvedených v této příloze se stanoví podle Evropského geodetického systému (verze 1950).“

(1)    Poznámka depozitáře:
Na základě Maastrichtské smlouvy, podepsané dne 7. února 1992 bylo Evropské hospodářské společenství s účinností od 1. listopadu 1993 přejmenováno na Evropské společenství (ES).

V souladu s čl. 1 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii, která vstoupila v platnost dne 1. prosince 2009, pozměněné Lisabonskou smlouvou, nahradila Evropská unie Evropské společenství a stala se jeho nástupcem. Od 1. prosince 2009 se proto Evropská unie musí považovat za smluvní stranu Bonnské dohody a všech mezinárodních smluv, jichž bylo Evropské společenství smluvní stranou.

V Bruselu dne 30.8.2019

COM(2019) 378 final

Doporučení pro

ROZHODNUTÍ RADY

o zmocnění k zahájení jednání jménem Evropské unie na třicátém prvním zasedání smluvních stran o změnách Dohody o spolupráci při boji proti znečištění Severního moře ropou a jinými škodlivými látkami („Bonnská dohoda“) v souvislosti s přistoupením Španělského království k dohodě a s rozšířením oblasti působnosti dohody


DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Toto doporučení se týká rozhodnutí, kterým se zmocňuje vyjednavač Unie (v tomto případě Komise), aby ve vztahu k Dohodě o spolupráci při boji proti znečištění Severního moře ropou a jinými škodlivými látkami (dále jen „Bonnská dohoda“ nebo „dohoda“) jednal jménem Unie o jejím postoji v souvislosti s předpokládaným přijetím dvou rozhodnutí na nadcházejícím zasedání smluvních stran Bonnské dohody, která mají

–usnadnit rozšíření oblasti působnosti dohody s cílem zlepšit spolupráci v oblasti dohledu s ohledem na požadavky přílohy VI úmluvy MARPOL (dále jen „změna dle úmluvy MARPOL“) a

–umožnit přistoupení Španělského království k dohodě a zavedení nezbytných následných změn dohody (dále jen „změna týkající se Španělska“).

1.1.Dohoda o spolupráci při boji proti znečištění Severního moře ropou a jinými škodlivými látkami (dále jen „Bonnská dohoda“)

Cílem Bonnské dohody je bojovat proti znečištění v oblasti Severního moře a chránit pobřežní oblasti před námořními katastrofami a trvalým znečištěním z lodí a pobřežních zařízení. Dohoda vstoupila v platnost dne 1. září 1989.

Evropská unie (v té době „Evropské hospodářské společenství“) je smluvní stranou dohody (v platném znění) 1 . Smluvními stranami dohody jsou rovněž státy Evropské unie při Severním moři 2 spolu s Norskem.

Cílem dohody je podporovat aktivní spolupráci a vzájemnou pomoc pobřežních států a Evropské unie při boji proti znečištění Severního moře ropou a jinými škodlivými látkami za účelem ochrany mořského prostředí a zájmů pobřežních států. Za tímto účelem dohoda stanoví, že smluvní strany prostřednictvím dohledu pomáhají odhalovat a potírat znečišťování a předcházet porušování předpisů proti znečištění. Severní moře je rozděleno do různých zón, přičemž odpovědnost za dohled a za posuzování incidentů je přidělena smluvním stranám. Smluvní strany jsou povinny informovat ostatní smluvní strany, jakmile se dozví o přítomnosti ropy nebo jiných škodlivých látek, které by mohly představovat vážnou hrozbu pro pobřeží nebo související zájmy kterékoli jiné smluvní strany. Smluvní strany mohou požadovat pomoc v boji proti znečištění na moři nebo na jejich pobřeží, přičemž v takovém případě smluvní strany vyzvané k pomoci podle tohoto článku vyvinou v rámci svých možností maximální úsilí, aby pomoc poskytly.

Bonnská dohoda je uložena u vlády Spolkové republiky Německo (čl. 18 odst. 3 Bonnské dohody).

Smluvní strany rozhodují ve vztahu k dohodě v souladu s příslušnými ustanoveními Bonnské dohody a souvisejícím jednacím řádem; je jim nápomocen sekretariát a pomocné orgány (např. pracovní skupina pro provozní, technické a vědecké otázky týkající se boje proti znečištění [OTSOPA])

Podle článku 16 dohody může kterákoliv smluvní strana podat návrh na změnu dohody nebo její přílohy k posouzení a k hlasování na zasedání smluvních stran. Po přijetí navrhované změny ad referendum jednomyslným hlasováním smluvních stran na zasedání smluvních stran (čl. 16 odst. 1 Bonnské dohody) se plánovaná změna oznámí smluvním stranám, které ji schválí na základě vnitřního postupu každé smluvní strany. Změna vstupuje v platnost poté, co všechny smluvní strany oznámí depozitáři její schválení.

Podle článku 20 dohody mohou smluvní strany jednomyslně přizvat kterýkoli jiný pobřežní stát v oblasti severovýchodního Atlantického oceánu k přistoupení k této dohodě (čl. 20 odst. 1 Bonnské dohody). V takovém případě se podle potřeby změní článek 2 a příloha této dohody. Po jednomyslném přijetí smluvními stranami nabývají změny článku 2 a přílohy této dohody účinnosti po vstupu Bonnské dohody v platnost pro přistupující stát (tj. Španělsko), ke kterému dojde v první den druhého měsíce následujícího po dni, ve kterém tento stát uložil svou listinu o přistoupení. (Čl. 20 odst. 2 Bonnské dohody).

1.2.Předpokládané změny Bonnské dohody

1.2.1.„Změna dle úmluvy MARPOL“ – změna věcné působnosti dohody

Smluvní strany Bonnské dohody mají během svého třicátého prvního zasedání (8.–10. října 2019) přijmout rozhodnutí podle článku 16 dohody, které se týká rozšíření působnosti dohody na dohled nad znečištěním ovzduší způsobeným provozem lodí, a to s ohledem na požadavky přílohy VI úmluvy MARPOL.

Cílem tohoto pozměňovacího návrhu je zlepšit spolupráci a koordinaci mezi smluvními stranami v boji proti protiprávním atmosférickým emisím způsobeným lodní dopravou s cílem omezit negativní dopady, jež má spalování paliv s vysokým obsahem síry nebo dusíku používaných v lodní dopravě na lidské zdraví, biologickou rozmanitost a celé mořské prostředí. Smluvní strany toho zamýšlejí dosáhnout změnou několika ustanovení Bonnské dohody (článků 1, 5, 6 a 15 této dohody, jakož i názvu dohody a její preambule) tak, aby se její rozsah působnosti rozšířil na znečištění ovzduší v důsledku provozu lodí podle přílohy VI úmluvy MARPOL.

1.2.2.„Změna týkající se Španělska“ – změna zeměpisné působnosti dohody

Smluvní strany rovněž počítají se změnami dohody podle jejího článku 20 v souvislosti s přizváním Španělského království k přistoupení k dohodě. Plánovaná změna se týká článku 2 dohody a vymezuje atlantické hranice oblasti Severního moře, které jsou relevantní pro účely dohody a její přílohy, přičemž se revidují hranice několika zón dohledu pro účely článku 6 dohody.

Konkrétněji je třeba stanovit novou definici revidované oblasti, na niž se dohoda vztahuje. Francie souhlasila se zavedením nové zóny odpovědnosti Francie, která přímo sousedí se zónou společné odpovědnosti Francie a Spojeného království. Pokrývá oblast mezi zónou společné odpovědnosti Francie a Spojeného království a novou zónou odpovědnosti Španělska za účelem překlenutí veškerých mezer mezi starou hranicí Bonnské dohody a novou zónou odpovědnosti Španělska.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Navrhovaná změna týkající se monitorování emisí z lodí přispěje k prevenci znečištění moře jako celku, a podpoří tak rovněž opatření EU v oblasti klimatu a závazky EU týkající se Pařížské dohody o změně klimatu.

Navrhované změny jsou plně v souladu s širším cílem pracovat na vytváření „Evropy, která chrání“, jímž se řídilo úsilí Komise v posledních letech a jenž bude vodítkem i v budoucnosti. Tento návrh vychází z pozitivních výsledků dosavadního rámce a hodlá posílit účinné využívání zdrojů, a tím zlepšit koordinaci a spolupráci smluvních stran Bonnské dohody.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Toto doporučení je v souladu s ostatními politikami EU.

Přispívá zejména ke dvěma z deseti politických priorit stanovených Komisí na období 2015–2019, a to k dosažení „prostoru spravedlnosti a základních práv založeného na vzájemné důvěře“ a „odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu“.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

2.1.Právní základ

2.1.1.Zásady

Uzavření mezinárodní dohody jménem Unie vyžaduje zapojení Rady i Evropského parlamentu (čl. 218 odst. 3 až 6 SFEU). Změny mezinárodních dohod se mohou lišit rozsahem – od čistě technických úprav až po podstatné změny, které vyžadují významné úpravy struktury dohody. Kvalifikace změny může mít vliv na vnitřní postup Unie, který má být použit pro schválení dotyčné změny.

Zatímco v případě čistě technických změn nebo takových změn, které mohou být přijaty prostřednictvím „prováděcích aktů“, lze použít zjednodušený postup (tj. postupy stanovené v čl. 218 odst. 7 a 9 SFEU), v případě podstatných změn musí v zásadě platit stejný postup jako pro uzavření mezinárodní dohody.

Změna oblasti působnosti mezinárodní dohody se zpravidla považuje za podstatnou změnu, která vyžaduje uplatnění postupu pro její uzavření, tj. čl. 218 odst. 3 až 6 SFEU.

Za účelem zahájení postupu přijme Rada na základě doporučení Komise rozhodnutí zmocňující vyjednavače Unie (v závislosti na předmětu to může být Komise nebo vysoký představitel) k zahájení jednání za účelem schválení změn. Stanoví to čl. 218 odst. 3 a 4 SFEU.

Čl. 218 odst. 3 a 4 SFEU stanoví:

„3. Komise, nebo týká-li se zamýšlená dohoda výlučně nebo zejména společné zahraniční a bezpečnostní politiky, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku podává Radě doporučení a Rada přijme rozhodnutí, kterým dá zmocnění k zahájení jednání a v závislosti na předmětu zamýšlené dohody jmenuje vyjednavače nebo vedoucího vyjednavačského týmu Unie.

4. Rada může vyjednavači vydávat směrnice a může určit zvláštní výbor, se kterým musí být jednání konzultováno.“

2.1.2.Uplatnění v tomto konkrétním případě

V případě Bonnské dohody mají smluvní strany na zasedání ve dnech 8.–10. října 2019 rozhodnout o dvou změnách, z nichž jedna se týká rozšíření zeměpisné působnosti (změna týkající se Španělska) a druhá rozšíření věcné působnosti dohody (změna dle úmluvy MARPOL). Jedná se o podstatné změny, které musí být schváleny stejným postupem, jaký by byl vyžadován pro uzavření Bonnské dohody.

Unie je smluvní stranou Bonnské dohody. Plánované změny se týkají pravomocí Unie v oblasti civilní ochrany a životního prostředí.

Vzhledem k povaze příslušných pravomocí by Komise měla doporučit Radě, aby ji zmocnila k jednání o zamýšlených změnách Bonnské dohody na nadcházejícím 31. zasedání smluvních stran s cílem získat schválení těchto změn.

Obě změny v podobě stávajícího návrhu svým obsahem přímo přispívají k plnění příslušných cílů politiky EU. Vyjednávací pozice Unie by proto měla spočívat v podpoře schválení obou změn. Vzhledem k tomu, že postoj Unie je nekontroverzní, není nutné navrhovat směrnice pro jednání ve smyslu čl. 218 odst. 4 SFEU.

Znění navrhovaných změn se připojí k doporučení Komise.

S ohledem na výše uvedené je procesním právním základem doporučeného rozhodnutí Rady čl. 218 odst. 3 a 4 SFEU.

2.2.Závěr

Vzhledem k nutnosti vyjednat a schválit změny Bonnské dohody by mělo mít doporučení pro rozhodnutí Rady, kterým se povoluje zahájení jednání jménem Evropské unie, za právní základ čl. 218 odst. 3 a 4 SFEU.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Nevztahuje se na tento návrh

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Nevztahuje se na tento návrh

Obě změny jsou nesporné a všechny smluvní strany, včetně všech jednotlivých členských států, které jsou stranami dohody, je podporují.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Nevztahuje se na tento návrh

•Posouzení dopadů

Nevztahuje se na tento návrh

Vzhledem k politické nezbytnosti rychlého postupu, aby EU jako smluvní strana Bonnské dohody mohla vyjednávat a hlasovat o změnách Bonnské dohody na zasedání smluvních stran ve dnech 8.–10. října 2019 a schválit je na zasedání ministrů dne 11. října 2019, bylo upuštěno od formálního posouzení dopadů. Tento přiměřený přístup má rovněž své opodstatnění, protože se očekává, že změny Bonnské dohody budou mít pouze pozitivní hospodářské, sociální a environmentální dopady.

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Nevztahuje se na tento návrh

•Základní práva

Nevztahuje se na tento návrh 

Toto doporučení je v souladu se Smlouvami o EU a s Listinou základních práv Evropské unie.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Změna Bonnské dohody nebude mít žádný negativní dopad na rozpočet Unie.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Nevztahuje se na tento návrh

•Informativní dokumenty (u směrnic)

Nevztahuje se na tento návrh Viz oddíl níže.

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Jediný podstatný článek návrhu stanoví, že Komise obdrží od Rady zmocnění, aby jménem Unie sjednala zamýšlené změny Bonnské dohody týkající se věcného rozšíření oblasti působnosti dohody ve vztahu k příloze VI úmluvy MARPOL a zeměpisného rozšíření dohody v souvislosti s přistoupením Španělska k této dohodě. Komise by tyto změny měla podpořit, a to i v případě, že v průběhu jednání dojde k menším změnám.

Poslední verze plánovaných změn jsou uvedeny v přílohách rozhodnutí a lze je shrnout takto:

„Změna dle úmluvy MARPOL“

Smluvní strany Bonnské dohody usilují o využití postupů a systémů pro letecký monitoring znečištění ropnými látkami zřízený podle této dohody k rozšíření na postupy, které zahrnují dohled související s dodržováním předpisů v oblasti monitorování emisí z lodí. Smluvní strany tak budou moci maximálně využít zdrojů, které se již využívají pro letecký monitoring a dohled nad ropnými skvrnami, a budou moci vytvořit základ pro komplexní systém monitorování životního prostředí Severního moře a jeho přístupů.

Přijetí rozhodnutí navrhnout smluvním stranám, aby schválily rozšíření mandátu Bonnské dohody v souvislosti s přílohou VI úmluvy MARPOL, by zlepšilo společný dohled, sledování a podávání zpráv o emisích z lodí v oblasti Severního moře. Tato činnost koordinovaná v rámci dohody by přispěla ke snížení rizik pro mořské prostředí a zájmy pobřežních států a Unie.

„Změna týkající se Španělska“

Smluvní strany Bonnské dohody na zasedání v roce 2018 jednomyslně podpořily přizvání Španělska k přistoupení k Bonnské dohodě. Smluvní strany zdůraznily, že zahrnutí Biskajského zálivu by zlepšilo strukturu dohody a že práce a odborné znalosti Španělska by byly pro Bonnskou dohodu a její smluvní strany velkým přínosem. Ocenily rovněž účast Španělska jako pozorovatele Bonnské dohody v minulosti a spolehlivý a cenný přínos Španělska k práci a úspěchu dohody.

Proto byl Španělsku dne 30. října 2018 zaslán zvací dopis. Španělsko ve své odpovědi ze dne 21. listopadu 2018 potvrdilo své přání přistoupit k Bonnské dohodě.

Důsledkem přistoupení Španělska bude nová hranice, která rozšíří oblast, na niž se dohoda vztahuje, směrem na jih. Je proto nutné adekvátně přeformulovat ustanovení čl. 2 písm. c) a části I přílohy. Část III přílohy by měla být doplněna o souřadnice nových zón odpovědnosti Francie a Španělska.

Francie a Španělsko se v listopadu/prosinci 2018 setkaly na dvoustranném jednání s cílem vyjednat souřadnice nových společných hranic a oblastí odpovědnosti obou smluvních stran. Francie přijala zavedení své nové zóny odpovědnosti, která přímo sousedí se zónou společné odpovědnosti Francie a Spojeného království, čímž se překlenují veškeré mezery mezi starou hranicí Bonnské dohody a novou zónou odpovědnosti Španělska. Biskajský záliv se tak stává novou důležitou složkou oblasti, na niž se vztahuje dohoda.

Smluvní strany zahrnutím systému odděleného plavebního prostoru Finisterre do oblasti, na niž se vztahuje Bonnská dohoda, zajistí, aby se na hlavní dopravní trasu v Evropě spojující Severní moře a Středozemní moře vztahoval společně koordinovaný systém řízení připravenosti a reakce.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že přistoupení Španělska k Bonnské dohodě by mělo mít přímý přínos pro spolupráci mezi pobřežními státy podle Bonnské dohody.

Doporučení pro

ROZHODNUTÍ RADY

o zmocnění k zahájení jednání jménem Evropské unie na třicátém prvním zasedání smluvních stran o změnách Dohody o spolupráci při boji proti znečištění Severního moře ropou a jinými škodlivými látkami („Bonnská dohoda“) v souvislosti s přistoupením Španělského království k dohodě a s rozšířením oblasti působnosti dohody

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 218 odst. 3 a 4 této smlouvy,

s ohledem na doporučení Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Dohodu o spolupráci při boji proti znečištění Severního moře ropou a jinými škodlivými látkami (dále jen „Bonnská dohoda“ nebo „dohoda“) uzavřela Evropská unie (v té době „Evropské hospodářské společenství“) rozhodnutím Rady 84/358/EHS ze dne 28. června 1984 3 . Dohoda vstoupila v platnost dne 1. září 1989. Dohoda byla změněna v roce 1989; příslušné změny vstoupily v platnost dne 1. dubna 1994. Unie (v té době „Evropské hospodářské společenství“) tyto změny schválila rozhodnutím Rady 93/540/EHS ze dne 18. října 1993 4 .

(2)Podle článku 16 dohody se návrh smluvní strany na změnu dohody nebo její přílohy projedná na zasedání smluvních stran. Po jednomyslném přijetí návrhu sdělí depozitář změnu smluvním stranám. Taková změna vstupuje v platnost prvního dne druhého měsíce následujícího po dni, ve kterém depozitář obdržel oznámení o schválení od všech smluvních stran.

(3)Podle článku 20 dohody mohou smluvní strany jednomyslně přizvat kterýkoli jiný pobřežní stát v oblasti severovýchodního Atlantického oceánu k přistoupení k této dohodě. V takovém případě se podle potřeby změní článek 2 a příloha této dohody.

(4)Smluvní strany Bonnské dohody mají během svého třicátého prvního zasedání (8.–10. října 2019) přijmout rozhodnutí podle článku 16 dohody o přijetí změn usnadňujících rozšíření oblasti působnosti dohody s cílem zlepšit spolupráci v oblasti dohledu s ohledem na požadavky přílohy VI úmluvy MARPOL, jakož i rozhodnutí podle článku 20 dohody umožňující přistoupení Španělského království k dohodě a zavedení souvisejících změn.

(5)Vzhledem k tomu, že smluvní strany mají změnit zeměpisnou a věcnou oblast působnosti dohody, je vhodné, aby Unie pověřila Komisi jako vyjednavače Unie, aby tyto změny jménem Unie projednala.

(6)Přijetí rozhodnutí navrhnout smluvním stranám, aby schválily rozšíření mandátu Bonnské dohody v souvislosti s přílohou VI úmluvy MARPOL, by zlepšilo společný dohled, sledování a podávání zpráv o emisích z lodí v oblasti Severního moře. Tato činnost koordinovaná v rámci dohody by přispěla ke snížení rizik pro mořské prostředí a zájmy pobřežních států a Unie.

(7)Přistoupení Španělska by vedlo k zahrnutí Biskajského zálivu do oblasti působnosti této dohody; činnosti v rámci této dohody by rovněž mohly mít prospěch z práce a odborných znalostí Španělska v tomto ohledu. Zahrnutí systému odděleného plavebního prostoru Finisterre zajistí, aby se na hlavní dopravní trasu v Evropě spojující Severní moře a Středozemní moře vztahoval společně koordinovaný systém řízení připravenosti a reakce. Zdá se tedy, že by mělo dojít ke zlepšení rozsahu a účinnosti spolupráce podle dohody.

(8)S ohledem na výše uvedené skutečnosti by proto Unie měla podpořit změny Bonnské dohody týkající se věcného rozšíření oblasti působnosti dohody ve vztahu k příloze VI úmluvy MARPOL a zeměpisného rozšíření dohody v souvislosti s přistoupením Španělska k této dohodě.

(9)Rada by měla zmocnit Komisi, aby jménem Unie jednala o zamýšlených změnách a vyjádřila podporu jejich přijetí.

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1.Komise se zmocňuje, aby jménem Unie sjednala zamýšlené změny Bonnské dohody týkající se věcného rozšíření oblasti působnosti dohody ve vztahu k příloze VI úmluvy MARPOL a zeměpisného rozšíření dohody v souvislosti s přistoupením Španělska k této dohodě.

2.Postoj, který má být jménem Unie zaujat na třicátém prvním zasedání smluvních stran Bonnské dohody, je podpořit změny dohody v souladu s plánovanými změnami, které jsou přílohou tohoto rozhodnutí.

3.K zamýšleným změnám mohou být předloženy menší úpravy, aniž by byla zpochybněna podpora uvedených změn ze strany Unie.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno Komisi.

V Bruselu dne

   Za Radu

   předseda/předsedkyně

(1)    Rozhodnutí Rady 84/358/EHS ze dne 28. června 1984 o uzavření Dohody o spolupráci při boji proti znečištění Severního moře ropou a jinými škodlivými látkami (Úř. věst. L 188, 16.7.1984, s. 7). Dohoda byla změněna v roce 1989; příslušné změny vstoupily v platnost dne 1. dubna 1994. Evropské hospodářské společenství schválilo tyto změny rozhodnutím Rady 93/540/EHS ze dne 18. října 1993 (Úř. věst. L 263, 22.10.1993, s. 51).
(2)    Belgie, Dánsko, Francie, Německo, Irsko, Nizozemsko, Švédsko a Spojené království Velké Británie a Severního Irska (stav ratifikací ke dni 10. 4. 2019).
(3)    Úř. věst. L 188, 16.7.1984, s. 7.
(4)    Úř. věst. L 263, 22.10.1993, s. 51.