EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 30.4.2019
COM(2019) 207 final
2019/0100(NLE)
Návrh
ROZHODNUTÍ RADY
o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie ve Výboru pro spolupráci zřízeném Dohodou o spolupráci a celní unii mezi Evropským hospodářským společenstvím a Republikou San Marino, pokud jde o použitelná ustanovení o ekologické produkci a označování ekologických produktů a opatření pro dovoz ekologických produktů
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
1.Předmět návrhu
Tento návrh se týká rozhodnutí, kterým se stanoví postoj, který má být zaujat jménem Unie ve Výboru pro spolupráci EU-San Marino v souvislosti s plánovaným přijetím rozhodnutí o použitelných ustanoveních, podle Dohody o spolupráci a celní unii mezi EU a Republikou San Marino, pokud jde o ekologickou produkci, označování ekologických produktů a opatření pro dovoz ekologických produktů.
2.Souvislosti návrhu
2.1Dohoda o spolupráci a celní unii mezi Evropským hospodářským společenstvím a Republikou San Marino
Cílem Dohody o spolupráci a celní unii mezi Evropským hospodářským společenstvím a Republikou San Marino (dále jen „dohoda“) je vytvořit celní unii mezi stranami a podpořit jejich vzájemnou komplexní spolupráci s cílem přispět k sociálnímu a hospodářskému rozvoji San Marina a posílit vzájemné vztahy. Dohoda vstoupila v platnost dne 1. dubna 2002.
2.2Výbor pro spolupráci EU-San Marino
Správou dohody a zajišťováním jejího řádného provádění je pověřen Výbor pro spolupráci EU-San Marino. Skládá se ze zástupců Komise (jimž jsou nápomocni zástupci členských států) a San Marina. Rozhodnutí se přijímají vzájemnou dohodou. V období od 1. ledna do 30. června každého roku předsedá výboru zástupce Komise a v druhé polovině roku zástupce San Marina.
2.3Zamýšlený akt Výboru pro spolupráci EU-San Marino
Výbor pro spolupráci EU-San Marino má na svém příštím zasedání přijmout rozhodnutí týkající se použitelných ustanovení o ekologické produkci, označování ekologických produktů a opatření pro dovoz ekologických produktů (dále jen „zamýšlený akt“).
V souladu se svým jednacím řádem hodlá Výbor pro spolupráci využít možnosti písemného postupu podle článku 6 přílohy I „souhrnného“ rozhodnutí (rozhodnutí Výboru pro spolupráci EU-San Marino č. 1/2010 ze dne 29. března 2010 1 ).
Účelem zamýšleného aktu je stanovit mezi stranami dohody použitelná pravidla EU pro ekologickou produkci, označování ekologických produktů a opatření pro dovoz ekologických produktů.
Vyjasnění umožní San Marinu správně uplatňovat acquis EU a obnovit obchod s ekologickými produkty s EU. Rovněž umožní EU začlenit San Marino do elektronického obchodního řídicího a expertního systému (TRACES). Od října 2017 je v souladu s nařízením (ES) č. 2016/1842 možné vydávat a podepisovat elektronická potvrzení o kontrole (požadovaná pro propuštění dovážených produktů do volného oběhu v Unii) pouze prostřednictvím systému TRACES. Dříve byla tato potvrzení vydávána pouze v papírové podobě.
Zamýšlený akt rovněž umožní orgánům San Marina přijímat rozhodnutí v oblasti, na niž se dotčený akt vztahuje, a činit sdělení v případech, kdy příslušná ustanovení odkazují na rozhodnutí nebo sdělení členských států EU.
3.Postoj, který má být zaujat jménem Unie
Dohoda mezi EU a San Marinem vyžaduje, aby San Marino uplatňovalo části acquis EU, na něž se vztahuje dohoda, jak jsou použitelné v EU a je-li to nezbytné pro řádné fungování dohody. Stanoví, že použitelná ustanovení, včetně pravidel týkajících se kvality, podrobně stanoví Výbor pro spolupráci. Aby se zajistila právní jistota a podpořilo řádné fungování celní unie zřízené dohodou, je nyní třeba vyjasnit acquis použitelné v oblasti ekologické produkce, označování ekologických produktů a opatření pro dovoz ekologických produktů. Vyjasnění poskytuje předkládaný návrh rozhodnutí Výboru pro spolupráci EU-San Marino.
Příslušné části acquis (ve znění změn a oprav) zahrnují:
–nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů 2 ,
–nařízení Komise (ES) č. 889/2008 3 , kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007, a
–nařízení Komise (ES) č. 1235/2008 4 , kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007, pokud jde o opatření pro dovoz ekologických produktů ze třetích zemí.
Vyjasnění prostřednictvím rozhodnutí Výboru pro spolupráci umožní San Marinu správně uplatňovat acquis EU a obnovit obchod s ekologickými produkty s EU a Evropské unii umožní začlenit San Marino do elektronického obchodního řídicího a expertního systému (TRACES) (viz oddíl 2.3).
Cílem dohody mezi EU a San Marinem je podpořit komplexní spolupráci mezi stranami, posílit jejich vzájemné vztahy a přispět k sociálnímu a hospodářskému rozvoji San Marina. Vyjasnění pravidel vztahujících se na ekologické produkty umožní San Marinu obchodovat s těmito produkty, a posílit tak zvláštní vztahy EU s touto zemí, jak je stanoveno v článku 8 Smlouvy o Evropské unii a v prohlášení č. 3 k uvedenému ustanovení.
Návrh je v souladu se zásadou subsidiarity, neboť jeho cílem je vyjasnit použitelnost pravidel v odvětví ekologického zemědělství v zemi mimo EU, o kterých se rozhodlo na úrovni EU. Tohoto cíle nelze dosáhnout na úrovni členských států.
4.Právní základ
4.1Procesněprávní základ
4.1.1Zásady
Ustanovení čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) zavádí rozhodnutí, kterými se stanoví „postoje, které mají být jménem Unie zaujaty v orgánu zřízeném dohodou, má-li tento orgán přijímat akty s právními účinky, s výjimkou aktů, které doplňují nebo pozměňují institucionální rámec dohody“.
Pojem „akty s právními účinky“ zahrnuje akty s právními účinky na základě pravidel mezinárodního práva, kterými se řídí dotyčný orgán, a nástroje, které podle mezinárodního práva nemají závazný účinek, ale „mohou rozhodujícím způsobem ovlivnit obsah právní úpravy přijaté zákonodárcem EU“ 5 .
4.1.2Uplatnění v tomto konkrétním případě
Výbor pro spolupráci EU-San Marino je orgán zřízený dohodou, konkrétně Dohodou o spolupráci a celní unii mezi Evropským hospodářským společenstvím a Republikou San Marino.
Akt, který má Výbor pro spolupráci přijmout, představuje akt s právními účinky.
Zamýšlený akt má následující právní účinky.
Dohoda mezi EU a San Marinem vyžaduje, aby San Marino uplatňovalo části acquis EU, na něž se vztahuje dohoda, jak jsou použitelné v EU a je-li to nezbytné pro řádné fungování dohody.
Dohoda stanoví, že použitelná ustanovení, včetně ustanovení o pravidlech týkajících se kvality, podrobně stanoví Výbor pro spolupráci. V zájmu zajištění právní jistoty a podpory řádného fungování celní unie zřízené dohodou je nyní třeba vyjasnit použitelné acquis v oblasti ekologické produkce, označování ekologických produktů a opatření pro dovoz ekologických produktů. Toto vyjasnění poskytne návrh rozhodnutí Výboru pro spolupráci.
Vyjasnění umožní San Marinu správně uplatňovat acquis EU a obnovit obchod s ekologickými produkty s EU. Rovněž umožní EU začlenit San Marino do elektronického obchodního řídicího a expertního systému (TRACES).
Od října 2017 je v souladu s nařízením (ES) č. 2016/1842 možné vydávat a podepisovat elektronická potvrzení o kontrole (požadovaná pro propuštění dovážených produktů do volného oběhu v Unii) pouze prostřednictvím systému TRACES. Dříve byla tato potvrzení vydávána pouze v papírové podobě.
Zamýšlený akt umožní orgánům San Marina přijímat rozhodnutí v oblasti, na niž se dotčený akt vztahuje, a činit sdělení v případech, kdy příslušná ustanovení odkazují na rozhodnutí nebo sdělení členských států EU.
Zamýšlený akt nedoplňuje ani nepozměňuje institucionální rámec dohody.
Procesněprávním základem navrhovaného rozhodnutí je proto čl. 218 odst. 9 SFEU.
4.2Hmotněprávní základ
4.2.1Zásady
Hmotněprávní základ rozhodnutí podle čl. 218 odst. 9 SFEU závisí především na cíli a obsahu zamýšleného aktu, k němuž se zaujímá postoj jménem Unie. Sledujeli akt dvojí účel nebo má-li dvě složky a lzeli jeden z těchto účelů nebo jednu z těchto složek identifikovat jako hlavní, zatímco druhý účel či druhá složka je pouze vedlejší, musí být rozhodnutí přijaté podle čl. 218 odst. 9 SFEU založeno na jediném hmotněprávním základě, a sice na tom, který si žádá hlavní nebo převažující účel či složka.
4.2.2Uplatnění v tomto konkrétním případě
Hlavní cíl a obsah zamýšleného aktu se týkají zemědělství.
Nařízení, která jsou předmětem zamýšleného aktu (nařízení Rady (ES) č. 834/2007 a nařízení Komise (ES) č. 889/2008 a (ES) č. 1235/2008), vycházejí z článku 43 SFEU (bývalý článek 37 Smlouvy o ES).
Hmotněprávním základem navrhovaného rozhodnutí je proto článek 43 SFEU.
4.3Závěr
Právním základem navrhovaného rozhodnutí by měl být článek 43 SFEU ve spojení s čl. 218 odst. 9 SFEU.
5.Zveřejnění zamýšleného aktu
Jelikož rozhodnutí Výboru pro spolupráci EU-San Marino bude mít právní účinky uvedené v bodě 4.1.2, je vhodné toto rozhodnutí po jeho přijetí zveřejnit v Úředním věstníku Evropské unie.
2019/0100 (NLE)
Návrh
ROZHODNUTÍ RADY
o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie ve Výboru pro spolupráci zřízeném Dohodou o spolupráci a celní unii mezi Evropským hospodářským společenstvím a Republikou San Marino, pokud jde o použitelná ustanovení o ekologické produkci a označování ekologických produktů a opatření pro dovoz ekologických produktů
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 43 ve spojení s čl. 218 odst. 9 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
vzhledem k těmto důvodům:
(1)Dohoda o spolupráci a celní unii mezi Evropským hospodářským společenstvím a Republikou San Marino 6 (dále jen „dohoda“) byla uzavřena Unií rozhodnutím Rady 2002/245/ES 7 a vstoupila v platnost dne 1. dubna 2002.
(2)Podle čl. 7 odst. 2 dohody má Výbor pro spolupráci podrobně určit ustanovení týkající se kvality.
(3)Výbor pro spolupráci má podle dohody přijmout rozhodnutí o použitelných ustanoveních právních předpisů Unie o ekologické produkci a označování ekologických produktů a opatřeních pro dovoz ekologických produktů.
(4)Je vhodné stanovit postoj, který má být zaujat jménem Unie ve Výboru pro spolupráci, neboť podrobné určení použitelných ustanovení právních předpisů Unie zvýší právní jistotu mezi stranami dohody a podpoří řádné fungování celní unie mezi Unií a San Marinem.
(5)Proto je třeba vyjasnit použitelné právní předpisy Unie o ekologické produkci a označování ekologických produktů, které zahrnují nařízení Rady (ES) č. 834/2007 8 a nařízení Komise (ES) č. 889/2008 9 a (ES) č. 1235/2008 10 . Kromě toho je vhodné stanovit nezbytná opatření pro dovoz ekologických produktů, jakož i postup pro případ, že by byly přijaty nové právní předpisy Unie o ekologické produkci a označování ekologických produktů, které by měly dopad na odkazy na použitelná ustanovení a dohodnutá opatření,
PŘIJAL TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Postoj, který má být jménem Unie zaujat ve Výboru pro spolupráci zřízeném Dohodou o spolupráci a celní unii mezi Evropským hospodářským společenstvím a Republikou San Marino, vychází z návrhu aktu Výboru pro spolupráci připojeného k tomuto rozhodnutí.
Zástupci Unie ve Výboru pro spolupráci mohou schválit menší změny v návrhu aktu bez dalšího rozhodnutí Rady.
Článek 2
Toto rozhodnutí je určeno Komisi.
V Bruselu dne
Za Radu
předseda/předsedkyně
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 30.4.2019
COM(2019) 207 final
PŘÍLOHA
návrhu rozhodnutí Rady
o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie ve Výboru pro spolupráci zřízeném Dohodou o spolupráci a celní unii mezi Evropským hospodářským společenstvím a Republikou San Marino, pokud jde o použitelná ustanovení o ekologické produkci a označování ekologických produktů a opatřeních pro dovoz ekologických produktů
PŘÍLOHA
Předloha
ROZHODNUTÍ VÝBORU PRO SPOLUPRÁCI EU-SAN MARINO č. …/2018
ze dne XX. YY 2018
o použitelných ustanoveních o ekologické produkci a označování ekologických produktů a opatřeních pro dovoz ekologických produktů přijatých v rámci Dohody o spolupráci a celní unii mezi Evropským hospodářským společenstvím a Republikou San Marino
VÝBOR PRO SPOLUPRÁCI EU-SAN MARINO,
s ohledem na Dohodu o spolupráci a celní unii mezi Evropským hospodářským společenstvím a Republikou San Marino 1 , a zejména na čl. 7 odst. 2 a čl. 8 odst. 3 písm. c) a čl. 23 odst. 1 této dohody,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) Ustanovení čl. 6 odst. 4 Dohody o spolupráci a celní unii mezi Evropským hospodářským společenstvím a Republikou San Marino (dále jen „dohoda“) stanoví, že se Republika San Marino, pokud jde o obchod se zemědělskými produkty mezi Unií a Republikou San Marino, zavazuje přijmout právní předpisy Unie týkající se kvality, pokud je to nezbytné pro řádné fungování dohody.
(2) Podle čl. 7 odst. 1 páté odrážky dohody použije Republika San Marino v případě zemí, které nejsou členy Unie (dále jen „třetí země“), právní předpisy Unie týkající se kvality, pokud je to nezbytné pro řádné fungování dohody.
(3) Aby se předešlo překážkám volného pohybu zboží a zajistilo se řádné fungování celní unie zřízené dohodou, je vhodné podrobněji vymezit, která ustanovení právních předpisů Unie týkajících se kvality se vztahují na ekologickou produkci a označování ekologických produktů.
(4) Aby se zajistil soulad s právními předpisy Unie v souvislosti s dovozem ekologických produktů ze třetích zemí do Republiky San Marino, je nezbytné stanovit příslušná opatření, která mají být uplatňována jejími vnitrostátními orgány.
(5) Aby se zajistil soulad s právními předpisy Unie v souvislosti ekologickými produkty, které jsou připravovány nebo produkovány v Republice San Marino, měla by být rovněž stanovena příslušná opatření.
(6) Je rovněž vhodné stanovit postup pro případ, že by byly přijaty nové právní předpisy Unie o ekologické produkci a označování ekologických produktů, které by měly dopad na odkazy na ustanovení a opatření stanovená v tomto rozhodnutí,
PŘIJAL TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Použitelná ustanovení právních předpisů Unie o ekologické produkci a označování ekologických produktů jsou uvedena v příloze A.
Článek 2
Opatření nezbytná k zajištění souladu s právními předpisy Unie uvedenými v článku 1, pokud jde o dovoz ekologických produktů ze třetích zemí do Republiky San Marino, jsou stanovena v příloze B.
Článek 3
Opatření nezbytná k zajištění souladu s právními předpisy Unie uvedenými v článku 1, pokud jde o ekologické produkty, které jsou připravovány nebo produkovány v Republice San Marino, jsou stanovena v příloze C.
Článek 4
Změny příloh A, B a C a další praktická opatření nezbytná pro uplatňování právních předpisů uvedených ve zmíněných přílohách schvalují útvary Evropské komise a orgány Republiky San Marino.
Článek 5
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.
V Bruselu dne XX. YYY 2018.
Za Výbor pro spolupráci
předseda/předsedkyně
PŘÍLOHA A
SEZNAM POUŽITELNÝCH USTANOVENÍ O EKOLOGICKÉ PRODUKCI A OZNAČOVÁNÍ EKOLOGICKÝCH PRODUKTŮ
Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91 (Úř. věst. L 189, 20.7.2007, s. 1), ve znění:
– nařízení Rady (ES) č. 967/2008 ze dne 29. září 2008 (Úř. věst. L 264, 3.10.2008, s. 1),
– nařízení Rady (EU) č. 517/2013 ze dne 13. května 2013 (Úř. věst. L 158, 10.6.2013, s. 1).
Nařízení Komise (ES) č. 889/2008 ze dne 5. září 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů, pokud jde o ekologickou produkci, označování a kontrolu (Úř. věst. L 250, 18.9.2008, s. 1), ve znění:
– nařízení Komise (ES) č. 1254/2008 ze dne 15. prosince 2008 (Úř. věst. L 337, 16.12.2008, s. 80),
– nařízení Komise (ES) č. 710/2009 ze dne 5. srpna 2009 (Úř. věst. L 204, 6.8.2009, s. 15),
– nařízení Komise (EU) č. 271/2010 ze dne 24. března 2010 (Úř. věst. L 84, 31.3.2010, s. 19),
– prováděcího nařízení Komise (EU) č. 344/2011 ze dne 8. dubna 2011 (Úř. věst. L 96, 9.4.2011, s. 15),
– prováděcího nařízení Komise (EU) č. 426/2011 ze dne 2. května 2011 (Úř. věst. L 113, 3.5.2011, s. 1),
– prováděcího nařízení Komise (EU) č. 126/2012 ze dne 14. února 2012 (Úř. věst. L 41, 15.2.2012, s. 5),
– prováděcího nařízení Komise (EU) č. 203/2012 ze dne 8. března 2012 (Úř. věst. L 71, 9.3.2012, s. 42),
– prováděcího nařízení Komise (EU) č. 505/2012 ze dne 14. června 2012 (Úř. věst. L 154, 15.6.2012, s. 12),
– prováděcího nařízení Komise (EU) č. 392/2013 ze dne 29. dubna 2013 (Úř. věst. L 118, 30.4.2013, s. 5),
– nařízení Komise (EU) č. 519/2013 ze dne 21. února 2013 (Úř. věst. L 158, 10.6.2013, s. 74),
– prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1030/2013 ze dne 24. října 2013 (Úř. věst. L 283, 25.10.2013, s. 15),
– prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1364/2013 ze dne 17. prosince 2013 (Úř. věst. L 343, 19.12.2013, s. 29),
– prováděcího nařízení Komise (EU) č. 354/2014 ze dne 8. dubna 2014 (Úř. věst. L 106, 9.4.2014, s. 7),
– prováděcího nařízení Komise (EU) č. 836/2014 ze dne 31. července 2014 (Úř. věst. L 230, 1.8.2014, s. 10),
– prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1358/2014 ze dne 18. prosince 2014 (Úř. věst. L 365, 19.12.2014, s. 97),
– prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/673 ze dne 29. dubna 2016 (Úř. věst. L 116, 30.4.2016, s. 8),
– prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/1842 ze dne 14. října 2016 (Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 19),
– prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/838 ze dne 17. května 2017 (Úř. věst. L 125, 18.5.2017, s. 5),
– prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/2273 ze dne 8. prosince 2017 (Úř. věst. L 326, 9.12.2017, s. 42).
Nařízení Komise (ES) č. 1235/2008 ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007, pokud jde o opatření pro dovoz ekologických produktů ze třetích zemí (Úř. věst. L 334, 12.12.2008, s. 25), ve znění:
– nařízení Komise (ES) č. 537/2009 ze dne 19. června 2009 (Úř. věst. L 159, 20.6.2009, s. 6),
– nařízení Komise (EU) č. 471/2010 ze dne 31. května 2010 (Úř. věst. L 134, 1.6.2010, s. 1),
– prováděcího nařízení Komise (EU) č. 590/2011 ze dne 20. června 2011 (Úř. věst. L 161, 21.6.2011, s. 9),
– prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1084/2011 ze dne 27. října 2011 (Úř. věst. L 281, 28.10.2011, s. 3),
– prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1267/2011 ze dne 6. prosince 2011 (Úř. věst. L 324, 7.12.2011, s. 9),
– prováděcího nařízení Komise (EU) č. 126/2012 ze dne 14. února 2012 (Úř. věst. L 41, 15.2.2012, s. 5),
– prováděcího nařízení Komise (EU) č. 508/2012 ze dne 20. června 2012 (Úř. věst. L 162, 21.6.2012, s. 1),
– prováděcího nařízení Komise (EU) č. 751/2012 ze dne 16. srpna 2012 (Úř. věst. L 222, 18.8.2012, s. 5),
– prováděcího nařízení Komise (EU) č. 125/2013 ze dne 13. února 2013 (Úř. věst. L 43, 14.2.2013, s. 1),
– nařízení Komise (EU) č. 519/2013 ze dne 21. února 2013 (Úř. věst. L 158, 10.6.2013, s. 74),
– prováděcího nařízení Komise (EU) č. 567/2013 ze dne 18. června 2013 (Úř. věst. L 167, 19.6.2013, s. 30),
– prováděcího nařízení Komise (EU) č. 586/2013 ze dne 20. června 2013 (Úř. věst. L 169, 21.6.2013, s. 51),
– prováděcího nařízení Komise (EU) č. 355/2014 ze dne 8. dubna 2014 (Úř. věst. L 106, 9.4.2014, s. 15),
– prováděcího nařízení Komise (EU) č. 442/2014 ze dne 30. dubna 2014 (Úř. věst. L 130, 1.5.2014, s. 39),
– prováděcího nařízení Komise (EU) č. 644/2014 ze dne 16. června 2014 (Úř. věst. L 177, 17.6.2014, s. 42),
– prováděcího nařízení Komise (EU) č. 829/2014 ze dne 30. července 2014 (Úř. věst. L 228, 31.7.2014, s. 9),
– prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1287/2014 ze dne 28. listopadu 2014 (Úř. věst. L 348, 4.12.2014, s. 1),
– prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/131 ze dne 26. ledna 2015 (Úř. věst. L 23, 29.1.2015, s. 1),
– prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/931 ze dne 17. června 2015 (Úř. věst. L 151, 18.6.2015, s. 1),
– prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/1980 ze dne 4. listopadu 2015 (Úř. věst. L 289, 5.11.2015, s. 6),
– prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2345 ze dne 15. prosince 2015 (Úř. věst. L 330, 16.12.2015, s. 29),
– prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/459 ze dne 18. března 2016 (Úř. věst. L 80, 31.3.2016, s. 14),
– prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/910 ze dne 9. června 2016 (Úř. věst. L 153, 10.6.2016, s. 23),
– prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/1330 ze dne 2. srpna 2016 (Úř. věst. L 210, 4.8.2016, s. 43),
– prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/1842 ze dne 14. října 2016 (Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 19),
– prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/2259 ze dne 15. prosince 2016 (Úř. věst. L 342, 16.12.2016, s. 4),
– prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/872 ze dne 22. května 2017 (Úř. věst. L 134, 23.5.2017, s. 6),
– prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/1473 ze dne 14. srpna 2017 (Úř. věst. L 210, 15.8.2017, s. 4),
– prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/1862 ze dne 16. října 2017 (Úř. věst. L 266, 17.10.2017, s. 1),
– prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/2329 ze dne 14. prosince 2017 (Úř. věst. L 333, 15.12.2017, s. 29),
– prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/949 ze dne 3. července 2018 (Úř. věst. L 167, 4.7.2018, s. 3),
ve znění opravy v
Úř. věst. L 28, 4.2.2015, s. 48 (1287/2014),
Úř. věst. L 241, 17.9.2015, s. 51 (2015/131).
PŘÍLOHA B
OPATŘENÍ PODLE ČLÁNKU 2
1. Ekologické produkty dovážené do Republiky San Marino ze třetích zemí jsou doprovázeny potvrzením o kontrole podle čl. 33 odst. 1 písm. d) prvního pododstavce nařízení (ES) č. 834/2007.
2. Republika San Marino využívá pro zpracování elektronických potvrzení o kontrole pro dovoz ekologických produktů ze třetích zemí elektronický obchodní řídicí a expertní systém (TRACES) zřízený rozhodnutím Komise 2003/24/ES 2 .
3. Pro účely článku 13 nařízení (ES) č. 1235/2008, pokud jde o dovoz ekologických produktů ze třetích zemí do Republiky San Marino, provádí ověřování a podepisování potvrzení o kontrole prostřednictvím systému TRACES jménem Republiky San Marino celní úřady uvedené v příloze II souhrnného rozhodnutí č. 1/2010 3 .
4. Pro účely čl. 16 odst. 2 nařízení (ES) č. 1235/2008 může být Republika San Marino vyzvána, aby vykonávala funkci spoluzpravodaje. Republika San Marino může tento úkol přijmout podle svého uvážení.
PŘÍLOHA C
OPATŘENÍ PODLE ČLÁNKU 3
1.V příslušných článcích nařízení uvedených v příloze A se pojmem „členský stát“ nebo „členské státy“ rozumí také Republika San Marino.
2.Pokud příslušné články nařízení uvedených v příloze A stanoví, že členský stát musí přijmout rozhodnutí nebo učinit sdělení nebo oznámení, přijmou takové rozhodnutí nebo učiní takové sdělení nebo oznámení orgány Republiky San Marino. Zmíněné orgány zohlední stanoviska vědeckých výborů Unie a použijí jako základ pro svá rozhodnutí judikaturu Soudního dvora Evropské unie a pravidla správní praxe přijatá Evropskou komisí.