10.3.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 79/36


Stanovisko Evropského výboru regionů – Práce prostřednictvím platforem – výzvy v oblasti regulace na místní a regionální úrovni

(2020/C 79/07)

Zpravodaj

:

Dimitrios BIRMPAS (EL/SES), radní obce Egaleo

POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ

Úvodní poznámky

1.

zdůrazňuje, že ekonomika digitálních platforem je nedílnou součástí evropského hospodářství a její hospodářský a sociální význam bude i v budoucnu výrazně růst;

2.

poukazuje na to, že Evropská komise popisuje ekonomiku platforem jako „obchodní modely, v nichž jsou činnosti usnadňovány platformami pro spolupráci“ (1). Podle téhož zdroje vytvářejí platformy pro spolupráci otevřený trh pro dočasné využívání zboží nebo služeb často poskytovaných soukromými osobami. Ekonomika sdílení zahrnuje tři kategorie aktérů: i) poskytovatele služeb, kteří sdílejí aktiva, zdroje, čas a/nebo dovednosti – může se jednat o soukromé osoby nabízející příležitostně služby nebo o poskytovatele služeb jednající v rámci výkonu svého povolání („profesionální poskytovatelé služeb“), ii) jejich uživatele a iii) zprostředkovatele, kteří – prostřednictvím on-line platformy – propojují poskytovatele s uživateli a usnadňují transakce mezi nimi („platformy pro spolupráci“);

3.

poukazuje rovněž na to, že OECD definuje platformu jako „digitální službu, která usnadňuje interakce mezi dvěma nebo více odlišnými, ale vzájemně provázanými skupinami uživatelů (ať už firem, nebo jednotlivců), které komunikují prostřednictvím internetu“ (2);

4.

poukazuje na to, že využívání digitálních platforem pro koordinaci všech druhů hospodářské činnosti roste s exponenciálním nárůstem používání internetu;

5.

konstatuje, že nárůst práce v rámci digitálních platforem lze vysvětlit tím, že vzhledem k nezbytnosti flexibilního trhu práce nabízí řadu výhod pro zaměstnavatele i pracovníky. Podle nadace Eurofound (3) přináší práce prostřednictvím platforem také řadu příležitostí pro trh práce, jako jsou např. snadný přístup na trh práce, zdroj dodatečných příjmů, stimulace samostatně výdělečné činnosti, pružná pracovní doba, prevence diskriminace pracovníků nejen na základě etnického původu, zdravotního postižení, ale i zeměpisné polohy. Kromě toho, jak zdůraznilo Společné výzkumné středisko (JRC) (4), vzhledem k tomu, že mnoho pracovníků platforem pochází ze zranitelných skupin uchazečů o zaměstnání (mladí lidé, ženy, lidé z odlehlých regionů), může práce prostřednictvím platforem pozitivně ovlivnit začlenění těchto skupin na trhu práce. Práce prostřednictvím platforem totiž může – za předpokladu, že budou zavedena vhodná opatření s cílem zajistit důstojné pracovní podmínky – „usnadnit přechod na stabilnější formy zaměstnání“;

6.

uznává, že rychlé šíření digitálních pracovních platforem v posledních letech vyvolalo řadu otázek týkajících se fungování a přínosů vyplývajících z reorganizace práce, kterou tyto platformy přinesly, a souvisejících rizik;

7.

konstatuje, že podle nadace Eurofound (5) panuje z důvodu zvláštního pracovního ujednání pro pracovníky platforem, jež vychází z úkolů prováděných ad hoc, větší nejistota ohledně práv a úrovně sociální ochrany, pracovních podmínek nebo stability zaměstnání;

8.

zastává názor, že zajištění sociální ochrany a sociálních práv všech pracovníků (od zdraví a bezpečnosti až po přístup k celoživotnímu vzdělávání) vyžaduje komplexní rámec, jenž vytvoří rovné podmínky pro ekonomiku platforem a „tradiční“ off-line ekonomiku, které budou založeny na stejných právech a povinnostech pro všechny zúčastněné strany;

9.

zdůrazňuje, že falešná samostatná výdělečná činnost (někdy označovaná také jako zdánlivá či skrytá samostatná výdělečná činnost) se vztahuje na případy, kdy jsou osoby klasifikovány jako osoby samostatně výdělečně činné, ale ve všech ohledech pracují jako zaměstnanci. Je třeba vymýtit záměrnou chybnou klasifikaci pracovníků zaměstnavateli, kteří se snaží obejít právní úpravy zaměstnanosti, daňové povinnosti a zastoupení zaměstnanců a usilují o přenesení rizik na pracovníky a/nebo získání konkurenční výhody;

10.

znovu potvrzuje, že právo všech pracovníků na spravedlivé a rovné zacházení, pokud jde o pracovní podmínky, přístup k sociální ochraně a odbornou přípravu – bez ohledu na typ a dobu trvání pracovního poměru – je spolu s právem na spravedlivou mzdu umožňující důstojnou životní úroveň zakotveno v evropském pilíři sociálních práv (6), který jednomyslně podporují všechny členské státy EU;

11.

je si vědom obtíží, s nimiž se setkávají tzv. samostatně činní pracovníci v úsilí o kolektivní zastoupení, a upozorňuje na skutečnost, že největší výzvou, jíž čelí sociální partneři, je oslovit pracovníky v neformálním sektoru a v nově vznikajících formách zaměstnanosti, jako jsou pracovníci platforem (7). Vyzývá proto k přijetí opatření na podporu a usnadnění sociálního dialogu pro tento segment trhu práce;

12.

zastává názor, že společná evropská iniciativa zaměřená na regulaci práce v digitálních platformách by měla zajistit koordinovanou reakci členských států na právní problémy vyplývající z probíhajících technologických změn na trhu práce. Je si vědom, že nové technologie, například umělá inteligence, umožňují přístup k příležitostem v oblasti odborné podpory, získávání znalostí a učení. Dále zdůrazňuje, že je třeba řádně řešit negativní dopady nových technologií na pracovníky platforem, neboť rostoucí výskyt těchto technologií, včetně umělé inteligence, podřizuje tyto pracovníky rozhodnutím, která jsou do značné míry určována algoritmy umělé inteligence;

13.

připojuje se k výzvě MOP požadující vytvoření systému mezinárodní správy, který by majitelům platforem ukládal povinnost dodržovat určitá minimální práva a ochranu a reguloval používání údajů a „algoritmické odpovědnosti“ ve světě práce. To by řešilo otázky kolektivního zastoupení pracovníků platforem i otázky týkající se umělé inteligence prostřednictvím požadavku, aby se uplatňoval přístup „člověk ve velení“, jenž zajišťuje, že konečná rozhodnutí, která ovlivňují práci, jsou přijímána lidmi (8). Zároveň vítá iniciativy na celostátní a nižší úrovni (9), jakož i iniciativy založené na platformách, které zavádějí kodexy chování pro crowdsourcing a crowdworking;

14.

sdílí názor vyjádřený v závěrech Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO) ze dne 24. října 2019, že je zapotřebí „posílit instituce působící v oblasti práce, zejména správu služeb zaměstnanosti a inspekci práce, a prosazovat účinné provádění mezinárodních pracovních norem na ochranu všech pracovníků, a to i v nových formách práce, a přechod z neformální ekonomiky do formální“ (10). Dále souhlasí s potřebou „zajistit odpovídající ochranu soukromí a osobních údajů a případně reagovat na výzvy a příležitosti, zejména v souvislosti s digitální transformací práce, včetně práce prostřednictvím platforem“ (11);

15.

vítá záměr nové předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen, jenž zazněl na zahajovacím zasedání Evropského parlamentu dne 16. července 2019 a jímž je zlepšit pracovní podmínky pracovníků platforem, zejména se zaměřením na dovednosti a vzdělávání (12). Očekává nicméně, že zlepšení těchto podmínek přesáhne rámec výše uvedených politických oblastí a jeho součástí bude návrh nové Komise na „řešení pracovních podmínek pracovníků platforem a aktivní řešení nových forem nejistoty“ (13);

16.

poukazuje na to, že je obecně nutné aktualizovat stávající právní rámce na úrovni EU (tj. směrnici o elektronickém obchodu, směrnici o službách), aby bylo možné reagovat na rychlý rozvoj ekonomiky sdílení a na výzvy, které přinášejí celosvětově fungující platformy. Klíčovým předpokladem pro jakoukoli aktualizaci právního rámce je prozkoumání účinnosti stávajících právních předpisů EU týkajících se práce prostřednictvím platforem, jako je směrnice o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách, a přesné zmapování existujících forem práce prostřednictvím platforem;

Klasifikace pracovníků a smluv

17.

odkazuje na své předchozí stanovisko, v němž zdůraznil, že „vývoj některých podnikatelských modelů v ekonomice sdílení vede k výrazným negativním externalitám v sociální oblasti a oblasti zaměstnanosti, zejména tím, že se zneužívá koncepce „samostatné výdělečné činnosti“, a počítá se sociálními rozdíly mezi zaměstnanci“ (14);

18.

odkazuje rovněž na dřívější postoj VR, přičemž poukazuje na to, že „řadu forem zaměstnávání v rámci ekonomiky sdílení je třeba řadit mezi závislá a samostatná povolání“, pročež „zde vyvstávají důležité otázky ohledně pracovních podmínek, zdraví a zajištění, dávek nemocenského pojištění, náhrady mzdy v případě nemoci, dávek v nezaměstnanosti a penzijního pojištění“ (15);

19.

konstatuje, že v diskusním dokumentu o sociálním rozměru Evropy (16) Evropská komise poukazuje na to, že podmínkou prohlubování tohoto rozměru je, že EU „se dohodne na společných pravidlech stanovujících postavení v zaměstnání pro pracovníky digitální platformy. To umožní podnikům plně využít potenciál evropského jednotného digitálního trhu“;

20.

zdůrazňuje, že vzhledem k tomu, že mladí lidé jsou lépe obeznámeni s digitální transformací a technologickým vývojem, považují práci v digitálních platformách a flexibilitu, kterou často nabízí, za atraktivní pracovní příležitost, a to i přes absenci jasně definovaných pracovních práv. Je třeba poznamenat, že pracovníci platforem jsou v současné době v průměru o 10 let mladší než pracovníci, kteří pracují off-line (17), a že absence jasného rámce, jenž by tato práva definoval, tak zvyšuje počet nejistých pracovních míst mezi mladými lidmi;

21.

je si vědom složitosti smluvních vztahů v digitálních platformách, poukazuje však na to, že velmi rozmanité modely zaměstnávání v tradiční ekonomice se řídí společnými základními pravidly, která platí pro všechny provozovatele stejně. Výbor regionů proto žádá, aby byla působnost základních pracovních a sociálních ustanovení rozšířena i na ekonomiku platforem a její pracovníky, a zdůrazňuje, že sociální dopady jednotného digitálního trhu je třeba řešit na evropské úrovni. Přiměřený vnitrostátní a v případě potřeby – s ohledem na nadnárodní povahu digitální ekonomiky – evropský rámec, který bude řešit výzvy v oblasti regulace práce v digitálních platformách, vytvoří rovné podmínky pro tradiční hospodářství a hospodářství digitálních platforem a bude řešit sociální dumping. Tento regulační rámec by měl rovněž stanovit zákaz doložek o výlučnosti, které pracovníkům brání ve spolupráci s jinými platformami;

22.

zdůrazňuje, že tato regulace by měla řešit důležité regulační otázky, jako je např. důkazní břemeno týkající se pracovního poměru (a tedy jakékoli nesprávné klasifikace), ověření vyvratitelné domněnky existence zaměstnaneckého vztahu, organizace práce na základě smluvních vztahů obsahujících nespravedlivé podmínky nebo i otázka vlastnictví a přenositelnosti údajů o profilu a výkonnosti pracovníka platformy. Kromě toho by se mohla zabývat otázkou příspěvků zaměstnavatelů na sociální zabezpečení ve vztahu k celkovému počtu dotčených pracovníků, a to bez ohledu na jejich postavení v zaměstnání a s přihlédnutím ke kvalitě pracovních ujednání. S cílem zohlednit možnost přeshraniční digitální činnosti a umožnit uplatňování směrnice o vysílání pracovníků (18) by mělo být – coby minimální záruka pracovních práv – možné rozlišovat mezi „místem zaměstnání“ a „místem poskytnutí služby“;

23.

konstatuje, že posuzování toho, zda v určitém případě existuje pracovněprávní vztah, je vymezeno právními předpisy, kolektivními smlouvami nebo zvyklostmi platnými v každém členském státě, s přihlédnutím k judikatuře Soudního dvora (19). Podle této judikatury sem mohou spadat i pracovníci platforem, pokud splňují tato kritéria. Souhlasí s názorem Evropského parlamentu, že „při posuzování toho, zda v určitém případě existuje pracovněprávní vztah, by se mělo vycházet ze skutečností týkajících se skutečného výkonu práce, nikoli z toho, jak tento vztah popisují jednotlivé strany.“ (20) Souhlasí rovněž s tím, že „zneužívání právního postavení samostatně výdělečně činných osob, jak je vymezeno vnitrostátním právem, ať již na vnitrostátní úrovni nebo v přeshraničních situacích, je jednou z forem falešně hlášené práce, jež je často spojena s nehlášenou prací […] za účelem obcházení určitých právních nebo daňových povinností.“ (21) Souhlasí proto s tím, že k boji proti tomuto jevu jsou zapotřebí pokyny na evropské úrovni;

24.

vítá skutečnost, že ve většině členských států EU existuje systém minimální mzdy, který je určován zákony nebo prostřednictvím kolektivního vyjednávání. Pravomoci a odpovědnost v otázkách týkajících se stanovování mezd mají členské státy nebo vnitrostátní sociální partneři. Musí se tedy plně respektovat nezávislost sociálních partnerů a jejich právo na uzavírání kolektivních smluv o mzdách (22);

25.

podporuje vytvoření zvláštní pracovní skupiny, která bude zkoumat a sledovat pracovní vztahy a klasifikaci pracovníků v digitálních platformách v rámci činnosti Střediska EU pro sledování ekonomiky internetových platforem zřízené rozhodnutím Komise (23). Toto středisko, které tvoří skupina nezávislých odborníků v oblasti ekonomiky internetových platforem a specializovaný tým úředníků Komise, již zahájilo práci a poskytuje Komisi poradenství a odborné znalosti týkající se vývoje ekonomiky internetových platforem. Výbor regionů může přispívat k činnosti skupiny osvědčenými postupy na místní, regionální a přeshraniční úrovni, jež posílí např. rozvoj dovedností zaměstnanců místních nebo regionálních orgánů. Žádá proto, aby mu byl v rámci tohoto střediska přiznán status pozorovatele;

Regionální a místní rozměr

26.

konstatuje, že neustálý rozvoj a rozšiřování hospodářských činností, v nichž jsou digitální platformy rostoucí měrou využívány, mají dopad na místní a regionální úroveň, a proto musí být regulovány rovněž na úrovni místních a regionálních orgánů a v rámci jejich pravomocí, hlavně pokud jde o zdanění a územní plánování;

27.

vyzývá místní a regionální orgány, aby poskytovaly řešení sociálních a pracovních výzev, jež práce v rámci platforem přináší, a to prostřednictvím opatření sociální podpory pro nestandardní formy zaměstnání, jakož i opatření zaměřených proti nepovoleným a někdy nelegálním formám zaměstnání (jako je např. zdánlivě samostatná výdělečná činnost) v rámci těchto platforem, a zajistily tak pracovníkům těchto platforem individuální i kolektivní práva;

28.

naléhavě vyzývá místní a regionální orgány jakožto poskytovatele a příjemce široké škály on-line služeb (často realizovaných prostřednictvím digitálních platforem), aby mezi svá kritéria pro zadávání veřejných zakázek začlenily pozitivní diskriminaci sociálně odpovědných platforem a sociální kritéria týkající se pracovních podmínek platforem;

29.

naléhavě vyzývá místní a regionální orgány coby poskytovatele služeb, aby vypracovaly pracovní smlouvy, které by mohly sloužit jako vzor pro jiné místní zaměstnavatele;

30.

naléhavě vyzývá místní a regionální orgány, aby koncipovaly taková pracovní místa, celoživotní učení a sociální politiky, které budou držet krok s digitalizací trhů práce a budou ji zohledňovat;

31.

vybízí místní a regionální orgány, aby v rámci svých pravomocí sledovaly podvodné používání klasifikace pracovníků prostřednictvím inspektorátu práce nebo rovnocenného orgánu či instituce.

V Bruselu dne 5. prosince 2019.

předseda

Evropského výboru regionů

Karl-Heinz LAMBERTZ


(1)  Sdělení Komise Evropský program pro ekonomiku sdílení, COM(2016) 356 final.

(2)  OECD Employment Outlook 2019 (Výhled zaměstnanosti v zemích OECD pro rok 2019).

(3)  Eurofound, 2019, Platform work: Maximising the potential while safeguarding standards? (Práce prostřednictvím platforem – maximalizace potenciálu při zachování standardu?) https://www.eurofound.europa.eu/sites/default/files/ef_publication/field_ef_document/ef19045en.pdf.

(4)  JRC, 2018, Platform Workers in Europe (Pracovníci platforem v Evropě), https://publications.jrc.ec.europa.eu/repository/bitstream/JRC112157/jrc112157pubsy_platform_workers_in_europe_science_for_policy.pdf.

(5)  Eurofound, 2018, Employment and working conditions of selected types of platform work (Pracovněprávní vztahy a pracovní podmínky u vybraných druhů práce prostřednictvím platforem), https://www.eurofound.europa.eu/cs/publications/report/2018/employment-and-working-conditions-of-selected-types-of-platform-work.

(6)  Kapitola II: Spravedlivé pracovní podmínky, oddíly 5 a 6, https://ec.europa.eu/commission/priorities/deeper-and-fairer-economic-and-monetary-union/european-pillar-social-rights/european-pillar-social-rights-20-principles_cs.

(7)  Studie Evropského parlamentu „EU and ILO: Shaping the Future of Work“(EU a MPO: Formování budoucnosti práce), 2019 (http://www.europarl.europa.eu/meetdocs/2014_2019/plmrep/COMMITTEES/EMPL/DV/2019/09-03/IPOL_STU2019638407_EN.pdf).

(8)  Work for a brighter future (Práce pro lepší budoucnost), Celosvětová komise MOP pro budoucnost práce, 2019, http://www.ilo.org/wcmsp5/groups/public/—dgreports/—cabinet/documents/publication/wcms_662410.pdf.

(9)  Zajímavým příkladem je iniciativa města Miláno, které v roce 2018 zřídilo „městkou informační přepážku pro kurýry“. Jde o první italskou úřední instanci, jejímž posláním je vyslechnout pracovníky platforem, které působí v oblasti rozvozu potravin, a poskytnout jim informace a poradenství, http://www.ansa.it/lombardia/notizie/2018/07/18/a-milano-primo-sportello-per-i-rider_111a55ca-fc7b-4c16-91f7-60b1b22a3c96.html.

(10)  Budoucnost práce: podpora Evropské unie deklaraci přijaté u příležitosti 100. výročí založení MOP – závěry Rady (24. října 2019).

(11)  Tamtéž.

(12)  Politické směry pro příští Evropskou komisi, 2019–2024, https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/political-guidelines-next-commission_cs.pdf

(13)  Úvodní proslov Nicolase Schmita, komisaře pro pracovní místa, během slyšení před Evropským parlamentem, https://multimedia.europarl.europa.eu/en/-hearing-of-nicolas-schmit-commissioner-designate-jobs-opening-statement-by-nicolas-schmit_I178011-V_v.

(14)  Stanovisko VR Ekonomika sdílení a on-line platformy – společný pohled měst a regionů (COR-2016-04163).

(15)  Stanovisko VR Transparentní a předvídatelné pracovní podmínky v Evropské unii (CdR 1129/2018).

(16)  COM(2017) 206, 26. dubna 2017.

(17)  http://publications.jrc.ec.europa.eu/repository/bitstream/JRC112157/jrc112157_pubsy_platform_workers_in_europe_science_for_policy.pdf, s. 23.

(18)  https://data.consilium.europa.eu/doc/document/PE-18-2018-INIT/cs/pdf.

(19)  https://data.consilium.europa.eu/doc/document/PE-43-2019-INIT/cs/pdf.

(20)  Legislativní usnesení Evropského parlamentu z 16. dubna 2019 k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii, http://www.europarl.europa.eu/doceo/document/TA-8-2019-0379_CS.html.

(21)  Tamtéž.

(22)  Stanovisko VR Normy odměňování zaměstnanců v EU (COR-2015-01689).

(23)  Rozhodnutí Komise ze dne 26. 4. 2018, kterým se zřizuje skupina odborníků pro sledování ekonomiky internetových platforem (C(2018) 2393 final).