Stanovisko Evropského výboru regionů k tématu Příspěvek regionů a měst k novému rámci politiky EU pro malé a střední podniky

(2020/C 39/08)

POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ

Úvod

1.

podotýká, že část členských států EU prochází obdobím hospodářského zpomalení. Tento problém je nejviditelnější na regionální úrovni a projevuje se zpomalením růstu produktivity práce a efektivity výroby, slábnoucí dynamikou obchodu, setrvale nízkým objemem veřejných a soukromých investic do dopravy, energetiky a digitální infrastruktury a přetrvávajícími – poměrně hlubokými – hospodářskými a sociálními nerovnostmi, které ve spojení s globálními trendy, jako je další průmyslová revoluce, demografie a měnící se charakter práce, vyžadují inovativní politická řešení;

2.

uznává, že konkurenceschopnost evropských ekonomik se opírá o podnikatelský a inovační potenciál malých a středních podniků, a proto vítá výzvy Evropské komise a Rady k dalšímu rozvoji komplexní hospodářské strategie EU se zohledněním specifické úlohy malých a středních podniků;

3.

zdůrazňuje vliv programu „Small Business Act“ na rozvoj malých a středních podniků po deseti letech od jeho spuštění, ale zároveň upozorňuje, že je nezbytné přijmout horizontální přístup k podpoře malých a středních podniků a lépe monitorovat výsledky realizace programu;

4.

poukazuje na to, že je zapotřebí vytvořit v rámci programů Evropské komise zvláštní pilíře podpory pro malé a střední podniky se zohledněním různorodosti těchto podniků a současně zaujmout flexibilnější přístup zaměřený na účinnost a umožnit podnikům překonávat další etapy rozvoje. Očekává, že Evropská komise přijme opatření, jež budou v souladu s doporučeními, která byla formulována ve studii VR na téma Rámec politiky EU týkající se malých a středních podniků – současná situace a výzvy (1). Nové nástroje by měly být zacíleny především na malé podniky, které realizují rizikové projekty;

5.

zdůrazňuje úlohu členských států a regionů a jejich odpovědnost, co se týče vytváření a provádění nástrojů uskutečňování politiky EU pro malé a střední podniky – měly by zejména podporovat budování kompetencí pracovníků malých a středních podniků i podniků samotných, a to rovněž v oblasti digitalizace, která napomůže rozvoji těchto podniků v dlouhodobém horizontu;

6.

upozorňuje, že je naléhavě nutné zaměřit se na podporu rozvoje malých a středních podniků rovněž mimo metropolitní oblasti, zejména v rámci operačních programů členských států EU;

7.

uznává význam začínajících malých a středních podniků (2), protože právě tyto podniky zavádějí mnoho radikálních inovací. Upozorňuje však, že v současné době je nezbytné podporovat rovněž již existující podniky v procesu rozvoje a zavádění přírůstkových inovací – evropská politika by měla zaujmout širší přístup k otázce podpory podniků – od okamžiku vstupu na místní trh po vstup na trh globální;

8.

domnívá se, že politika EU by měla podporovat zapojení malých a středních podniků do mezinárodních hodnotových řetězců ve všech evropských regionech, a podotýká, že rozšíření hospodářské činnosti určitých malých a středních podniků za hranice EU může zajistit šíření osvědčených postupů, což prospěje evropským malým a středním podnikům a přinese jim vyšší produktivitu, zejména prostřednictvím předávání znalostí a know-how;

9.

uznává význam sítě vnitrostátních zmocněnců pro malé a střední podniky (SME Envoys Network), jež by měla hrát důležitou úlohu v procesu identifikace problémů a definování příležitostí, které stojí před evropskými podnikateli;

10.

zdůrazňuje, že je nezbytné podporovat a zavádět méně časově náročné administrativní postupy a omezit zatížení na všech úrovních evropské i vnitrostátní správy, protože to vše má významný dopad na fungování malých a středních podniků, včetně finančních aspektů jejich činnosti;

11.

upozorňuje, že je zapotřebí podporovat proces vytváření nových zdrojů financování malých a středních podniků a usnadňovat přístup k tradičním metodám financování pro co nejširší okruh malých a středních podniků působících v různých regionech EU;

12.

podporuje výzvu k přepracování definice malých a středních podniků, která se v současnosti na úrovni EU používá, a to aby byla zohledněna skutečnost, že středně velké podniky (tzv. společnosti se střední tržní kapitalizací s nejvýše 500 zaměstnanci) jsou z hlediska struktury zcela srovnatelné s malými a středními podniky (méně než 250 zaměstnanců a roční obrat nepřesahující 50 milionů EUR nebo bilanční suma nepřesahující 43 milionů EUR), a přesto nepožívají ve srovnání s velkými podniky žádných výhod;

13.

vyzdvihuje význam konceptu jednotného kontaktního místa v oblasti podpory malých a středních podniků a zdůrazňuje, že v tomto směru je nezbytné konsolidovat sítě podpory malých a středních podniků v evropském měřítku. Navrhuje využít stávající síť Enterprise Europe Network. Prostřednictvím propojení různých forem podpory v rámci jedné sítě a její spolupráce se sítí zmocněnců pro malé a střední podniky by mělo být dosaženo součinnosti očekávané malými a středními podniky a Evropskou komisí;

Rizika a výzvy týkající se dalšího rozvoje malých a středních podniků

14.

poznamenává, že malé a střední podniky v Evropské unii čelí výzvám, jež vyplývají mimo jiné z rostoucí globální konkurence, ze vzniku nových obchodních modelů, z digitalizace a zavádění nových technologií v oblasti průmyslu i služeb, z rozvoje oběhového hospodářství a sdílené ekonomiky a také z udržitelného rozvoje;

15.

upozorňuje na to, že je důležité podporovat spolupráci uskupení specializovaných malých a středních podniků (klastrů). Požaduje, aby byly soustavně rozvíjeny stávající nástroje EU v této oblasti, k nimž patří například portál EU určený klastrům, Evropská klastrová observatoř a iniciativa European Cluster Excellence;

16.

potvrzuje rostoucí úlohu sociální odpovědnosti podnikatelů vůči společnosti a životnímu prostředí;

17.

poukazuje na rozdíl v rychlosti a míře hospodářského růstu malých a středních podniků a větších podniků, což vzhledem k charakteristice méně rozvinutých regionů způsobuje ekonomickou polarizaci regionů EU;

18.

zdůrazňuje, že rostoucí počet a složitost administrativních předpisů omezuje růstový potenciál malých a středních podniků, zejména mikropodniků, jež nedisponují odpovídajícím administrativním a finančním zázemím, které by umožňovalo tyto překážky překonat. Z tohoto důvodu žádá, aby byly v EU zjednodušeny administrativní postupy týkající se podniků, zejména pokud jde o přeshraniční operace;

19.

konstatuje, že vzhledem ke skutečnosti, že se na trhu objevuje stále více inovativních řešení, jejichž dostupnost je pro malé a střední podniky z finančních důvodů omezená, je nezbytné zaujmout nový přístup spočívající v podpoře tvorby a rozvoje tzv. „otevřených inovací“;

20.

zdůrazňuje sice, že pro malé a střední podniky budou mít stále větší význam programy Horizont a COSME, je však potěšen tím, že v novém programovém období 2021–2027 bude i nadále nejdůležitějším zdrojem financování místních a regionálních opatření na podporu malých a středních podniků Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), zejména co se týče přístupu k finančním prostředkům, podpory výzkumu a vývoje a inovací, rozvoje dovedností a přístupu na trhy a internacionalizace. Opětovně se však staví proti návrhu, aby bylo tematické zaměření EFRR soustředěno na celostátní úroveň, neboť centralizovaný mechanismus pro přidělování prostředků by byl v rozporu s místním přístupem a zásadou víceúrovňové správy, jež mají pro účinnou a efektivní podporu malých a středních podniků zásadní význam;

21.

upozorňuje na nesrovnalosti mezi odvětvovými politikami EU, včetně zadávání veřejných zakázek, úpadkového práva a ochrany životního prostředí, a na rozdíly v podpoře klastrů a přístupu k zásadám konkurenceschopnosti. To vše má značný dopad na malé a střední podniky a jejich další rozvoj;

22.

uznává, že jednotný trh je úspěchem EU, je však ještě nutné jej dále vylepšit, například odstraněním stávajících překážek bránících volnému pohybu zboží a služeb. Představují totiž jednu z příčin problémů, s nimiž se malé a střední podniky potýkají při rozšiřování hospodářské činnosti a využívání výhod plynoucích z internacionalizace;

23.

poukazuje na přeměnu hospodářství spočívající v jeho digitalizaci, v důsledku čehož musí malé a střední podniky zvyšovat finanční náklady na nákup a/nebo rozvoj technologií a know-how;

24.

vyzývá Evropskou komisi, aby vypracovala opatření na podporu digitální transformace malých a středních podniků v regionech EU a aby při tom vycházela z úspěchů stávajících iniciativ, jako je např. Digital Cities Challenge;

25.

je přesvědčen o tom, že digitalizace představuje příležitost k přenesení produktů a služeb malých a středních podniků na širší, celoevropský a mimoevropský trh, protože umožňuje rozvoj přeshraničního obchodu;

26.

zdůrazňuje, že pro EU je výzvou nadále zvyšovat produktivitu a konkurenceschopnost (včetně nákladové) v průmyslových hodnotových řetězcích a současně zachovat ambiciózní cíle politiky v oblasti ochrany životního prostředí;

Očekávání malých a středních podniků, pokud jde o budoucí politiku zaměřenou na růst a rozvoj

27.

zdůrazňuje potenciální výhody pro malé a střední podniky a podnikatele vyplývající z investic na úrovni EU do integrace regionálních podnikatelských ekosystémů a zároveň vyzývá Evropskou komisi k dalšímu rozvoji projektu, který je v současné době realizován ve spolupráci s evropskými podnikatelsky zaměřenými regiony (EER) a propojuje evropská „Silicon Valley“;

28.

upozorňuje na to, jak je pro mnohé malé a střední podniky obtížné získat a udržet si kvalifikované pracovníky. Malé a střední podniky čelí při náboru talentovaných pracovníků obrovské konkurenci ze strany velkých podniků, které disponují rozsáhlejšími zdroji a mohou nabídnout vyšší mzdy, a to vše navzdory skutečnosti, že malé a střední podniky jsou páteří evropské ekonomiky a tvoří 99 % všech podniků v EU;

29.

poukazuje na to, že představitelé malých a středních podniků, včetně subjektů podporujících a sdružujících malé a střední podniky, by měli mít možnost aktivněji se podílet na utváření a koordinaci provádění unijních politik, jež se této kategorie podnikatelů bezprostředně týkají;

30.

očekává, že budou představitelé regionální úrovně zapojeni do řízení unijní politiky týkající se malých a středních podniků a budou těsněji spolupracovat se zmocněnci pro malé a střední podniky;

31.

domnívá se, že průmyslová politika EU by měla být zaměřena na široce chápané inovace, na klíčové základní technologie a také na významné projekty společného evropského zájmu, digitalizaci a malé a střední podniky;

32.

podporuje záměr Evropské komise zjednodušit administrativní postupy při získávání finančních prostředků a vykazování, jež jsou obzvlášť zatěžující pro mikropodniky a malé podniky, které disponují omezenými lidskými zdroji. Návrhy, jako je zjednodušené vykazování nákladů (paušální sazby, jednorázové částky a jednotkové náklady) usnadní sestavování rozpočtů projektů a jejich vyúčtování, což povede ke zvýšení podílu malých a středních podniků, které této podpory využívají;

33.

přiklání se k přístupu, ve kterém převládá místní a regionální uvažování a teprve poté vnitrostátní a mezinárodní uvažování. Testování nápadů v menším měřítku a podpora přírůstkových inovací umožňuje rychleji rozvíjet nová technologická řešení a zavádět je s využitím takových finančních prostředků, které mají malé a střední podniky k dispozici;

34.

konstatuje, že navrhovaný rámec společných předpisů pro evropské strukturální a investiční fondy musí být pružný, aby bylo možné – v regionech, které to vyžadují – zaměřit operační programy na malé a střední podniky a mikropodniky;

35.

vybízí k vypracování programů podporujících budování potenciálu malých a středních podniků, např. v oblasti využívání moderních finančních nástrojů, zvyšování povědomí o významu výměny informací a spolupráce nebo o potřebě a možnostech vytváření dlouhodobých strategií a plánování růstu;

36.

upozorňuje na rostoucí význam integrace klastrů, především platforem pro inteligentní specializaci, v nichž hrají místní orgány ústřední úlohu při vytváření integrovaných hodnotových řetězců na evropské úrovni, čímž malým a středním podnikům pomáhají s rozšiřováním činnosti na mezinárodní úrovni;

37.

očekává, že bude zachován silný regionální a místní rozměr kontaktních míst Enterprise Europe Network (EEN), jež by v budoucnu mohla plnit nové úlohy;

38.

upozorňuje na to, že je zapotřebí rozšířit služby, které kontaktní místa EEN nabízejí, mj. v oblasti zvětšování rozsahu činnosti malých a středních podniků, informování o vnitrostátních a evropských právních předpisech, o možnostech financování v jednotlivých členských státech a budování partnerství s jinými subjekty ve stejném odvětví nebo se subjekty zapojenými do výrobního procesu atd.;

39.

konstatuje, že je zapotřebí posílit regionální zastoupení malých a středních podniků, která by se mohla, např. prostřednictvím platforem typu REFIT, pravidelně zapojovat do diskuse o navrhovaných změnách v právních předpisech a účastnit se procesu sledování, kontroly a hodnocení dopadu těchto změn na sektor malých a středních podniků;

40.

zdůrazňuje význam diverzifikace zdrojů financování pro malé a střední podniky a podotýká, že vyřešení problému stávajícího nedostatku finančních prostředků u určitých odvětví nebo druhů činnosti by mělo být jednou z priorit;

41.

vítá dosažené dohody ohledně unie kapitálových trhů, co se týče usnadnění přístupu malých a středních podniků na trh s veřejnými zakázkami a zavedení zjednodušujících opatření a opatření snižujících regulační zátěž a náklady;

42.

oceňuje, že některé členské státy zahájily iniciativy, jejichž cílem je zvýšit účast malých a středních podniků v zadávacích řízeních;

43.

poukazuje na otázku přístupu malých a středních podniků k veřejným zakázkám a zároveň oceňuje, že tato kategorie podniků byla zohledněna při přepracování směrnice o zadávání veřejných zakázek. Vyzývá k tomu, aby se pokračovalo v úsilí o zavádění dalších podpůrných opatření;

44.

zdůrazňuje, že opožděné platby, nedostatečné povědomí malých a středních podniků o klíčových aspektech veřejných zakázek a vysoké potenciální náklady na právní úkony představují hlavní překážky, kvůli nimž se tyto podniky nemohou v této oblasti výrazněji angažovat a využít příležitosti ke zvětšení rozsahu své činnosti;

Závěrečné připomínky

45.

konstatuje, že malé a střední podniky jsou vzhledem k vysoké strukturální flexibilitě a výrobnímu profilu schopny rychle reagovat na dynamické společenské a hospodářské změny. Ukazuje se, že překážkou jsou finanční prostředky nezbytné pro přizpůsobení se těmto změnám, a proto je zapotřebí, aby další návrhy týkající se podpory v této oblasti byly přizpůsobeny potřebám malých a středních podniků;

46.

zdůrazňuje, že vzhledem k jejich vlivu na pracovní trh, ale také na spotřebitele jsou malé a střední podniky důležitou zúčastněnou stranou spoluodpovědnou za zavádění oběhového hospodářství, což by se mělo odrazit na daňových úlevách či na přístupu k evropským prostředkům;

47.

domnívá se, že Evropská komise by měla využít zkušeností získaných v rámci iniciativy „Small Business Act“ a v rámci akčního plánu podnikání 2020. Záměrem je docílit vylepšení a zjednodušení, nikoli provést radikální změny nebo se odklonit od dosavadních úspěchů ve snaze nalézt zcela nová řešení;

48.

upozorňuje, že počet iniciativ umožňujících prohloubení meziregionální a přeshraniční spolupráce je stále nedostačující;

49.

opětovně vyzývá k vytvoření nové horizontální strategie, jejíž obsah by měl vyzdvihnout zvláštní význam radikálních i přírůstkových inovací a podporovat klíčové základní technologie a významné projekty společného evropského zájmu, včetně projektů týkajících se digitalizace a malých a středních podniků;

50.

vybízí Evropskou komisi k hledání řešení, jež by malým a středním podnikům usnadnila účast v zadávacích řízeních, např. zvýhodněním jejich místního/regionálního původu, jelikož dosavadní změny jsou nedostačující;

51.

upozorňuje, že navzdory rozsáhlým a rozmanitým opatřením Evropské komise, jež je třeba hodnotit kladně, nebude podpora malých a středních podniků v celounijním měřítku účinná, jestliže budou mít některé členské státy tendenci vydávat složité vnitrostátní předpisy;

52.

zdůrazňuje, že místní a regionální orgány by měly hrát důležitou úlohu v procesu vytváření příznivého podnikatelského prostředí a mít k dispozici nástroje umožňující přizpůsobit opatření měnícím se potřebám malých a středních podniků. Bylo by vhodné výrazněji tyto orgány zapojit do koncipování budoucí průmyslové politiky EU, včetně podpory malých a středních podniků;

53.

souhlasí s postojem Evropského parlamentu, který vyzývá k navýšení celkového unijního rozpočtu programu pro jednotný trh na období 2021–2027 s cílem posílit mezinárodní konkurenceschopnost malých a středních podniků, expandovat na trhy mimo EU a zavádět inovace;

54.

je přesvědčen, že oznámené zahrnutí všech finančních nástrojů dostupných pro malé a střední podniky v novém víceletém finančním rámci do jednoho programu InvestEU povede k očekávanému zjednodušení postupů;

55.

vyzývá orgány EU a členské státy k tomu, aby intenzivněji úsilovaly o zajištění lepšího fungování jednotného trhu, tak aby bylo možné plně rozvinout jeho potenciál;

56.

vyzývá Evropskou komisi a Evropský parlament, aby vypracovaly nástroje a mechanismy, které evropským malým a středním podnikům zajistí rovné podmínky hospodářské soutěže v evropském i celosvětovém kontextu, a to rovněž u technologií, které mají pro Evropu strategický význam.

---

(1)  https://cor.europa.eu/en/engage/studies/Documents/EU-SMEs/EU-policy-SMEs.pdf.

(2)  Evropský výbor regionů, Podpora začínajících a rychle se rozvíjejících podniků v Evropě: místní a regionální perspektiva, ECON-VI/021, zpravodaj: Tadeusz Truskolaski, COR-2017-00032-00-01, červenec 2017.