Stanovisko Evropského výboru regionů – Cíle udržitelného rozvoje: základ dlouhodobé strategie EU pro udržitelnou Evropu do roku 2030

(2019/C 404/04)

Zpravodaj

Arnoldas ABRAMAVIČIUS (LT/ELS)

člen rady venkovské obce Zarasai

Odkaz

diskusní dokument Směřování k udržitelné Evropě do roku 2030

(COM(2019) 22 final)

POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ,

vítá diskusní dokument EU Směřování k udržitelné Evropě do roku 2030 a vyzývá Evropskou komisi a Evropskou radu, aby uznaly provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a jejích 17 cílů udržitelného rozvoje za prioritu svého politického programu a zastřešující cíl příštího strategického plánu EU na období 2019–2024 a poté. Rovněž počítá s tím, že nová Evropská komise připraví půdu pro opatření v podobě celounijní strategie udržitelného rozvoje a prováděcího plánu, jak se již požadovalo v závěrech Evropské rady ze dne 18. října 2018;

souhlasí s komplexní definicí cílů udržitelného rozvoje jakožto rámce pro politickou činnost s cílem čelit četným výzvám – hospodářským, sociálním, environmentálním, správním, vnějším – a trvá na tom, že všechny zúčastněné strany musí udržitelný rozvoj a cíle udržitelného rozvoje chápat stejně, aby bylo možné je v plné míře provádět a zajistit tak občanům a budoucím generacím dobré životní podmínky. Prvním úkolem je zmírnit chudobu a nerovnosti – nikoho neopomenout, žít v podmínkách míru, budovat a sdílet prosperitu – a to vše v rámci možností naší planety;

zastává názor, že 17 cílů udržitelného rozvoje je univerzálních a nedělitelných a že klíčovým aspektem postupu kupředu je politická soudržnost opatření přijatých v zájmu jejich uskutečnění;

Od myšlenek k činům

domnívá se, že ze tří scénářů, které předložila Evropská komise s cílem podnítit diskusi o tom, jak by měla EU dále postupovat při provádění Agendy 2030, se pouze scénář č. 1 zaměřuje na vnitřní i vnější činnost EU a pojímá všechny oblasti politiky;

prohlašuje, že vzhledem ke komplexní povaze cílů udržitelného rozvoje a k výsledkům průzkumu VR a OECD ohledně místních a regionálních opatření týkajících se cílů udržitelného rozvoje (1) je naléhavě nutné vypracovat zastřešující strategii EU, jejímž účelem by bylo koordinovat provádění na všech úrovních správy, stanovit časově dané cíle a konkrétní výstupy pro rok 2030 a zavést mechanismy sledování a monitorování a přezkumu, přičemž se upřednostní scénář 1;

zdůrazňuje, že záměry při dosahování cílů udržitelného rozvoje a související politické strategie by měly být stanoveny kombinovaným přístupem „zdola nahoru“ a „shora dolů“ se zapojením všech úrovní správy a příslušných zainteresovaných stran, aby byl vytvořen soubor cílů na vnitrostátní úrovni přizpůsobený jednotlivým regionům. Tato strategie pro udržitelnou Evropu do roku 2030 by měla nahradit stávající strategii Evropa 2020;

požaduje, aby orgány a instituce EU a členské státy okamžitě urychlily kroky, které podnikají v souvislosti s cíli udržitelného rozvoje, a začlenily cíle do všech politik, tak jak se uvádí ve scénáři 2;

vyzdvihuje nutnost vnější činnosti, jak se uvádí ve scénáři 3. Důraz pouze na vnější činnost by však nejen poškodil věrohodnost EU na mezinárodní úrovni, ale rovněž by neumožnil uznat, že EU a její členské státy mají daleko do splnění všech cílů udržitelného rozvoje, a bránil by též v jejich uskutečňování v EU;

zdůrazňuje, že na všech úrovních, tj. na úrovni EU, členských států, regionů i obcí, je třeba projevit větší ambice, aby bylo možné plnit cíle udržitelného rozvoje;

Zapojení regionů a měst

10.

zdůrazňuje, že cíl „nikoho neopomenout“ vyžaduje, aby všechny úrovně správy zajistily průřezovou integraci a vypracování vzájemně se doplňujících a soudržných (územních) politik. Požaduje vytvoření mechanismu pro posouzení pokroku, určení hlavních výzev spojených s plněním cílů udržitelného rozvoje v praxi a zajištění účinného využívání zdrojů;

11.

upozorňuje na to, že splnění 65 % ze 169 dílčích cílů v rámci 17 cílů udržitelného rozvoje vyžaduje, aby byly do provádění a monitorování cílů udržitelného rozvoje řádně zapojeny regiony a města (2). Města a regiony lokalizují cíle udržitelného rozvoje v praxi, nikoli jako pouhé prováděcí subjekty, nýbrž jako tvůrci politik, kteří jsou svým občanům, podnikům a místním komunitám nejblíže. Výsledky průzkumu VR a OECD dále potvrzují mobilizaci měst a regionů, přičemž cíle udržitelného rozvoje již provádí 59 % respondentů. „Průkopníky“ jsou v tomto procesu lokalizace cílů udržitelného rozvoje mnohé evropské regiony a města (3), které ukázaly, že regiony a města mají rozhodující význam pro účinné a rychlé provádění cílů udržitelného rozvoje;

12.

poukazuje na slibné průkopnické iniciativy, jako je iniciativa OECD Města a regiony za cíle udržitelného rozvoje nebo iniciativa OSN Platforma vedení měst 25 + 5 v oblasti cílů udržitelného rozvoje, které mají dobrovolně se angažujícím regionům a městům pomáhat s lokalizací cílů udržitelného rozvoje, aby jí – jako je tomu v případě Platformy vedení měst 25 + 5 – dosáhly do roku 2025;

13.

na základě své studie o územním přístupu k cílům udržitelného rozvoje (4) zdůrazňuje, že je důležité budovat kapacity a zvyšovat dovednosti regionů a měst v oblasti lokalizace cílů udržitelného rozvoje, zlepšovat viditelnost současných iniciativ a podporovat využívání Útvaru EU na podporu strukturálních reforem v regionech a městech (5), jehož cíle by měly být sladěny s cíli udržitelného rozvoje;

14.

zavazuje se podporovat proces „lokalizace“ a „teritorializace“ cílů udržitelného rozvoje a předcházet zdvojování práce tím, že bude podporovat uzavírání partnerství s mezinárodními (6) a evropskými sdruženími (7);

15.

vyzdvihuje klíčovou úlohu Evropské komise, Výboru regionů i dalších evropských organizací při podporování vzájemných hodnocení, výměn, spolupráce a vzájemného učení mezi regiony a městy v celé EU;

16.

požaduje náležité uznání úlohy regionů při lokalizaci cílů udržitelného rozvoje v EU. Místní a regionální orgány hrají důležitou roli při budování hodnot a utváření sociálních vztahů, proto je naléhavě nutné zapojit je do opatření v souvislosti se zajišťováním udržitelného rozvoje celé EU;

17.

upozorňuje na to, že území EU je značně rozrůzněné z hlediska rozvoje, demografické situace, struktury výroby a rozsahu industrializace, v důsledku čehož je nutné uplatňovat flexibilní místní přístup ve vztahu k méně rozvinutým, okrajovým či ostrovním regionům a k regionům procházejícím transformací energetiky;

18.

podporuje vytvoření Společenství evropských regionů pro sdílení praktických postupů v oblasti cílů udržitelného rozvoje, které bude podléhat vedení nrg4SD;

19.

upozorňuje na hospodářské, sociální a územní rozdíly v celosvětovém měřítku, ale i v členských státech EU a mezi nimi navzájem. I když se v rámci cílů udržitelného rozvoje řeší problém urbanizace, konkrétně v cíli č. 11, je v EU nutné zajistit vyvážený regionální rozvoj, aby bylo zaručeno, že nikdo nebude opomenut – ani žádné území;

20.

zdůrazňuje význam účinných synergií a integrace místních, regionálních, celostátních a unijních veřejných i soukromých prostředků a spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem se strategickým rozvojem a investicemi při plnění cílů udržitelného rozvoje do roku 2030;

21.

zdůrazňuje, že hlavním investičním nástrojem EU pro regiony a města, který přispívá k provádění cílů udržitelného rozvoje a zaručení jejich hospodářského, sociálního a územního rozvoje, je soudržnost. Proto požaduje, aby měly všechny regiony i nadále přístup k financování politiky soudržnosti EU na období 2021–2027 a aby byla prosazována účast všech občanů na základě právně závazného evropského kodexu chování pro partnerskou spolupráci. Cíle příští politiky soudržnosti EU by měly být lépe sladěny s cíli udržitelného rozvoje, aby bylo zajištěno lepší provádění opatření a jejich lepší soudržnost;

22.

poukazuje na to, že cíle udržitelného rozvoje sice v rámci cíle č. 11 zahrnují urbanizaci, neobsahují však žádný konkrétní regionální cíl a regionální rozvoj je zmíněn pouze nepřímo v rámci kapitoly o využívání půdy. Důsledný soulad politiky soudržnosti s cíli udržitelného rozvoje proto vyžaduje, aby byly při přípravě nového období financování politiky soudržnosti EU zohledněny veškeré územně relevantní cíle udržitelného rozvoje, a ne pouze cíl č. 11;

23.

v souvislosti s posílením dialogu o udržitelném rozvoji měst mezi všemi úrovněmi správy uvádí jako příklad městskou agendu EU. Tento proces by mohl být podnětem pro koncepci řízení budoucí strategické agendy EU na období 2019–2024, aby EU mohla účinněji řešit problémy spojené s plněním cílů udržitelného rozvoje;

24.

vyzdvihuje možnosti plynoucí z návrhu VR (8), aby budoucí politika soudržnosti po roce 2020 podpořila místní a regionální orgány v lokalizaci cílů udržitelného rozvoje a v přizpůsobení provádění strategií udržitelného rozvoje měst jejich místním podmínkám;

25.

zdůrazňuje význam finančních nástrojů EU pro zemědělství, výzkum a inovace a EFSI a jejich využívání v součinnosti s fondy soudržnosti za účelem plného dosažení cílů udržitelného rozvoje;

Zapojení všech zainteresovaných stran

26.

zdůrazňuje, že vzhledem k transformativní povaze cílů udržitelného rozvoje za ně musí převzít odpovědnost všechny úrovně společnosti a hospodářství. Kromě toho vyzdvihuje význam ekonomického opodstatnění v soukromém sektoru a v hospodářství při uskutečňování a plnění cílů udržitelného rozvoje do roku 2030;

27.

připomíná, že lidé jsou středem pozornosti cílů udržitelného rozvoje a že partnerství, účast a posílení postavení jsou základními hodnotami udržitelného rozvoje. Účast občanů všech věkových skupin, občanské společnosti v celé její rozmanitosti, akademických kruhů, veřejných orgánů a soukromého sektoru na mnohostranných dialozích zainteresovaných stran je nezbytná k tomu, aby bylo možné nalézat a společně vytvářet řešení k dosažení cílů udržitelného rozvoje a současně nastolit správnou rovnováhu mezi nevyhnutelnými kompromisy;

28.

vyzdvihuje zásadní úlohu hnutí vycházejících zdola nahoru, příznivých podmínek a podnikatelského ducha ve městech a regionech při plnění cílů udržitelného rozvoje a dosahování inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění;

29.

vybízí k tomu, aby byla realizována mnohostranná informační opatření ohledně přínosů udržitelného rozvoje s cílem vytvořit v dlouhodobém horizontu u každé věkové skupiny odpovídající společenské postoje;

Řízení cílů udržitelného rozvoje v EU

30.

vyzývá novou Evropskou komisi, aby převzala vedoucí úlohu při zavádění víceúrovňové správy za účasti mnoha zainteresovaných stran a napříč odvětvími v rámci scénáře č. 1, která umožní zohlednit všechny aspekty cílů udržitelného rozvoje ve všech politikách EU a zároveň zajistit soudržnost politik mezi různými odvětvími a v jejímž rámci budou všechny úrovně správy a všechny zainteresované strany, včetně občanů, zapojeny do všech fází tvorby politik;

31.

vyzdvihuje klíčový význam učení, jelikož politické vedení je nanejvýš důležité, a konstatuje, že politici i správní orgány musí absolvovat školení v oblasti cílů udržitelného rozvoje a musí za ně převzít odpovědnost a že všechny orgány EU musí cíle udržitelného rozvoje zohlednit ve svých správních činnostech;

32.

doporučuje, aby příští předseda Evropské komise jmenoval zvláštní tým, který bude podléhat jeho kabinetu a bude spolupracovat se všemi komisaři a zkoumat všechny politické návrhy z hlediska cílů udržitelného rozvoje. Tento tým by měl upozorňovat na potenciální konflikty a nezbytné kompromisy a bude odpovědný za zohledňování cílů udržitelného rozvoje ve všech politikách EU. To bude znamenat důslednou koordinaci mezi generálními ředitelstvími;

33.

požaduje, aby příští předseda Evropské komise informoval každoročně Evropský parlament o uskutečňování cílů udržitelného rozvoje v rámci svého projevu o stavu Unie a aby podával příslušné zprávy i Radě pro obecné záležitosti;

34.

naléhá na Radu, aby podpořila uskutečňování cílů udržitelného rozvoje a prosazovala vzájemné učení na úrovni členských států prostřednictvím diskusí o dobrovolných vnitrostátních přezkumech v rámci Rady pro obecné záležitosti, které proběhnou před plánovanými prezentacemi v politických fórech OSN na vysoké úrovni;

35.

naléhavě vyzývá Evropský parlament, aby jakožto spolunormotvůrce zohledňoval cíle udržitelného rozvoje ve všech svých příslušných politických spisech a aby do uskutečňování těchto cílů zapojil všechny své výbory. Požaduje, aby v jednotlivých výborech Parlamentu působili stálí zpravodajové pro problematiku cílů udržitelného rozvoje;

36.

zavazuje se, že bude na cílech udržitelného rozvoje pracovat integrovaným a soudržným způsobem a že je bude zohledňovat při práci všech svých komisí a ve všech svých stanoviscích;

37.

doporučuje spolupracovat s Komisí a dalšími partnery na monitorování uskutečňování cílů udržitelného rozvoje na místní a regionální úrovni. Vítá práci mnohostranné platformy pro cíle udržitelného rozvoje, kterou vytvořila Evropská komise za účelem transparentní a participativní správy. Rozhodně se zasazuje o to, aby tato platforma pokračovala ve své činnosti a aby se regiony, města, občanská společnost, akademické kruhy a podniky zapojily do inkluzivního dialogu o udržitelnosti a převzaly za uskutečňování cílů udržitelného rozvoje odpovědnost;

38.

vítá skutečnost, že Evropská komise převzala doporučení platformy do svého diskusního dokumentu;

39.

předpokládá, že platforma bude pro orgány EU s rozhodující pravomocí – Evropskou komisi, Radu a Evropský parlament – stálým poradním subjektem pro konzultace v otázkách zastřešující strategie pro udržitelnou Evropu do roku 2030 a pro informování nových evropských komisařů a poslanců EP o cílech udržitelného rozvoje;

40.

požaduje, aby se práce mnohostranné platformy EU pravidelně účastnily platformy na evropské, celostátní úrovni a na nižší než celostátní úrovni, a její činnost a reprezentativnost tak měla větší váhu;

41.

vyzývá všechny orgány a instituce EU – Evropskou komisi, Radu, Evropský parlament, Evropský výbor regionů a Evropský hospodářský a sociální výbor –, aby se zapojily do pravidelného interinstitucionálního dialogu o cílech udržitelného rozvoje s cílem zajistit soudržnost politik v duchu cíle udržitelného rozvoje č. 17;

Zohledňování cílů udržitelného rozvoje v politikách EU

42.

vybízí Evropskou komisi, aby uplatňovala pokyny pro zlepšování právní úpravy jakožto nástroj, který umožní koncipovat právní předpisy se zohledněním všech aspektů cílů udržitelného rozvoje. Z těchto pokynů by mělo jasně vyplynout, jaké všechny proměnné je nutné zohlednit, má-li být přijat udržitelný přístup;

43.

prohlašuje, že kompromisy mezi různými aspekty cílů udržitelného rozvoje jsou nevyhnutelné, a požaduje systematické posuzování dopadu ex ante s cílem určit potenciální synergie a konflikty a transparentně vyhodnotit kompromisy, přičemž je třeba mít na zřeteli bezprostřední a dlouhodobé důsledky. Pro zajištění akceptování rozhodnutí a pro zaručení kvalitní tvorby politiky bude rozhodující posuzování územního dopadu a participativní diskuse s občany a zainteresovanými stranami na místní a regionální úrovni;

44.

hodlá jít jiným institucím a organizacím příkladem a zavazuje se, že bude každoročně pořádat konference, na nichž budou prezentovány shromážděné zkušenosti a osvědčené postupy na místní a regionální úrovni;

45.

vyzývá všechny orgány a instituce EU a členské státy, aby sladily evropský semestr s cíli udržitelného rozvoje a s navazující strategií EU pro udržitelnou Evropu do roku 2030. Víceleté zaměření by mělo zajistit, aby evropský semestr posílil strategii EU a stal se nástrojem pro koordinaci a prosazování cílů udržitelného rozvoje, a aby se tudíž z roční analýzy růstu stala „roční analýza udržitelného rozvoje“;

46.

požaduje provést víceletý průzkum udržitelného rozvoje v EU, jímž bude zahájen víceletý vnitrostátní cyklus přezkumu doporučení a informování o nich. Tento průzkum by měl zhodnotit provádění strategie EU a národních akčních plánů udržitelného rozvoje. Z toho by vycházely dobrovolné vnitrostátní přezkumy jednotlivých členských států EU v rámci OSN;

47.

požaduje, aby byly do řízení udržitelného evropského semestru ze strany Komise zapojeny všechny její příslušné útvary a zamezilo se „izolovaným iniciativám“;

48.

znovu předkládá svůj požadavek, aby bylo řízení evropského semestru založeno na zásadách partnerství a víceúrovňové správy, a bylo tak možné zapojit na základě kodexu chování regiony a města EU jakožto plnohodnotné partnery již od začátku ročního cyklu (9) (10);

49.

vyzývá orgány a instituce EU, aby využily rozpočtu EU k zohlednění cílů udržitelného rozvoje ve všech politikách, zejména k ukončení dotací na fosilní paliva a k posílení kritérií udržitelnosti při zadávání veřejných zakázek;

50.

znovu potvrzuje, že je třeba sledovat uskutečňování cílů udržitelného rozvoje, a vyzývá k tomu, aby byly údaje rozčleněny alespoň na úrovni NUTS 2, a tam, kde je to nutné, i na místní úrovni, čímž bude zajištěna lepší tvorba politik v případech, kdy je vnitrostátní průměr zavádějící;

51.

připomíná (11) nutnost uplatňovat kromě HDP i jiné ukazatele, které nemají čistě ekonomický charakter, ale zachycují transformační povahu cílů udržitelného rozvoje, a které by měly být měřeny na úrovni NUTS 2 alespoň prostřednictvím rozčleněných údajů relevantních pro splnění cílů udržitelného rozvoje;

52.

poukazuje na to, že průkopnické regiony a průkopnická města používají své vlastní ukazatele a shromažďují údaje ve spolupráci s místními subjekty, včetně soukromého sektoru. Vypracování místních ukazatelů představuje dobrou příležitost, jak podpořit participaci a pocit odpovědnosti. Nicméně 40 % respondentů průzkumu VR a OECD nepoužívá ukazatele žádné. Ukazatele EU nelze použít, protože k jejich využití na místní úrovni nejsou k dispozici dostatečné údaje na úrovni NUTS 2;

53.

navrhuje, aby Společné výzkumné středisko EU zřídilo platformu pro údaje o cílech udržitelného rozvoje ve městech, která by měla vypracovat evropskou příručku pro města, která dobrovolně uskutečňují cíle udržitelného rozvoje. Bere na vědomí, že World Council City Data vypracovává normy ISO pro ukazatele pro inteligentní a odolná města, a oceňuje, že OECD vypracovala vizualizační nástroj, který kombinuje oficiální ukazatele s ukazateli vytvořenými na regionální a místní úrovni, aby zohlednila rozdíly mezi jednotlivými regiony;

54.

vyzývá Eurostat, aby tuto činnost a dosažený pokrok zapracoval do své výroční monitorovací zprávy a věnoval určitý prostor i údajům o kvalitě. VR je připraven se zmíněnými partnery spolupracovat, resp. tuto spolupráci s nimi podporovat, aby bylo zajištěno monitorování uskutečňování cílů udržitelného rozvoje na místní a regionální úrovni;

55.

připomíná, že řada regionů a měst činí pokroky a je průkopníkem tohoto přechodu, a to díky úspěšným iniciativám prováděným zdola nahoru, jako je Pakt starostů a primátorů v oblasti klimatu a energetiky či vyslanci VR pro tuto oblast. Tato hnutí vycházející zdola nahoru mohou být velmi dynamická a mohou dosáhnout významného pokroku v plnění cílů udržitelného rozvoje;

Externí aspekty cílů udržitelného rozvoje

56.

zdůrazňuje, že EU musí při uskutečňování cílů udržitelného rozvoje zohledňovat jejich externí aspekty, včetně vnějšího dopadu svých vnitřních politik, například v oblasti SZP nebo obchodu. Interní a externí aspekty spolu navzájem souvisí. Úsilí o soudržnost politik má rozhodující význam pro udržitelný rozvoj;

57.

požaduje navázat partnerství mezi úrovní EU, členských států a regionální a místní úrovní, které umožní uskutečňovat cíle udržitelného rozvoje v rámci rozvojové spolupráce;

58.

vyzývá k lepšímu monitorování úlohy globálních dodavatelských řetězců, aby bylo zaručeno dodržování zásady právního státu a respektování lidských práv a aby byly uplatňovány postupy oběhového hospodářství a zamezilo se nadměrnému využívání zdrojů;

59.

upozorňuje na klíčový význam decentralizované spolupráce a iniciativ VR, jako je společné fórum Komise a VR „Města a regiony pro rozvojovou spolupráci“, které se v únoru 2019 zaměřilo na udržitelná partnerství měst a na němž se sešlo více než 500 účastníků z více než 80 zemí, aby vypracovali konkrétní politická doporučení ohledně podpory udržitelného rozvoje prostřednictvím regionálních a místních partnerství, či iniciativa z Nikósie na podporu libyjských obcí. Tyto iniciativy VR ukazují, že by EU měla podporovat nejen rozsáhlé partnerské projekty velkých měst, nýbrž se zaměřit i na iniciativy decentralizované spolupráce různé velikosti a za účasti různých typů územních celků;

60.

lituje, že návrh Evropské komise na zavedení nového nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci nezahrnuje tematickou rozpočtovou položku na podporu místních orgánů;

61.

vyzývá Evropskou komisi, aby podpořila hospodářskou a sociální integraci mladých lidí, žen a vykořeněného obyvatelstva v rozvojových zemích. Partnerská logika decentralizované spolupráce může přispět k tomu, že migrace již nebude vnímána jako hrozba, nýbrž jako příležitost, zejména vzhledem ke klíčové úloze, kterou hrají regiony a města při začleňování migrantů do svých hostitelských společností;

Politiky EU

62.

souhlasí s rozborem situace v diskusním dokumentu i s návrhem dále se přednostně soustředit na čtyři oblasti politiky a na čtyři horizontální nástroje, má však několik následujících připomínek:

63.

trvá na tom, že by v novém VFR měly být kromě navrhovaného navýšení pro cíl týkající se zohledňování změny klimatu až na 25 % přiděleny také odpovídající finanční prostředky na udržitelný rozvoj. Dále by mělo být zajištěno, že žádné financování neohrozí plnění cílů udržitelného rozvoje;

64.

zdůrazňuje, že je naléhavě nutné přijmout strategie a určit opatření zaměřené na dosažení oběhového hospodářství účinně využívajícího zdroje, a to prostřednictvím bezodkladného provedení Pařížské dohody;

65.

zdůrazňuje, že VR v samostatném stanovisku (12) dále zkoumá vazby mezi cíli udržitelného rozvoje stanovenými OSN, ekologickou transformací a Pařížskou dohodou o změně klimatu. Toto stanovisko vytyčí strategickou vizi měst a regionů EU s cílem dosáhnout přechodu na nízkouhlíkové hospodářství, které je neutrální z hlediska změny klimatu, účinně využívá zdroje a respektuje biologickou rozmanitost;

66.

zdůrazňuje, že udržitelná spotřeba a výroba předpokládá také nižší využívání neobnovitelných zdrojů energie v absolutních hodnotách a větší soběstačnost, pokud jde o zdroje, nikoli pouze jejich účinné využívání;

67.

upozorňuje na zvláštní potenciál biohospodářství, pokud jde o podporu nezávislosti na fosilních palivech a boj proti změně klimatu prostřednictvím neutrální uhlíkové stopy. Maximální využívání produktů z biologických materiálů v co největším počtu průmyslových odvětví bude přínosné i pro zachování a vytváření pracovních míst na nových udržitelných trzích, zejména též v dosud málo industrializovaných regionech;

68.

poukazuje na to, že regiony mohou pomoci dosáhnout během příštích deseti let cíle výrazného navýšení podílu inovativních průmyslových odvětví založených na biologických materiálech na hrubém domácím produktu;

69.

požaduje přijmout opatření navazující na akční plán Evropské komise pro financování udržitelného růstu, neboť finanční prostředky musí být použity k dosažení změny, která zajistí přínos z hlediska udržitelnosti, a ne pouze finanční výnosnost (13);

70.

vyzývá k tomu, aby evropské podniky a evropská průmyslová odvětví usilovaly v rámci strategie evropského průmyslu do roku 2030 o udržitelnost, což těmto podnikům a odvětvím pomůže začít rychleji uplatňovat udržitelné postupy. Tento návrh již figuruje mezi doporučeními mnohostranné platformy EU pro cíle udržitelného rozvoje a měl by být dále projednán u kulatého stolu zástupců průmyslu na vysoké úrovni „Průmysl 2030“, a to z hlediska biohospodářství zaměřeného na cíle udržitelného rozvoje;

71.

upozorňuje na to, že vzhledem k zachování soudržnosti politik Unie ve prospěch rozvoje by SZP měla prosazovat rozvoj udržitelného zemědělství v rozvojových zemích, neboť pomáhá zamezit poklesu počtu obyvatel ve venkovských oblastech a zabezpečit dodávky potravin. Proto je zapotřebí, aby zemědělské a potravinářské produkty nebyly z EU vyváženy za ceny nižší, než jsou výrobní náklady v Evropě;

72.

lituje, že se diskusní dokument v souvislosti s mobilitou nezmiňuje o tom, že dostupnost veřejné dopravy je důležitá pro budování udržitelných městských a regionálních dopravních systémů, ani o tom, že místní a regionální orgány hrají v tomto směru klíčovou roli;

73.

navrhuje, aby nový impuls, jejž poskytne udržitelná agenda EU na mezinárodní úrovni, zahrnoval iniciativy zaměřené na snížení emisí skleníkových plynů na úrovni IMO (námořní doprava) a ICAO (letecká doprava), zejména prostřednictvím požadavku EU na zavedení celosvětové daně z leteckého petroleje, a nebude-li dosaženo dohody o výběru takové daně na úrovni ICAO, může EU zvážit přijetí jednostranného opatření, jako je zrušení osvobození leteckých pohonných hmot od daně pro lety v rámci EU nebo zavedení palivového poplatku v nákladní letecké dopravě;

74.

konstatuje, že evropské odvětví mobility musí prostřednictvím inovací zvýšit svou konkurenceschopnost. Místní a regionální orgány musí ve spolupráci se soukromým sektorem a s podporou rozpočtu EU přijmout plán rozvoje alternativních paliv a digitální silniční infrastruktury;

75.

vzhledem ke značným sociálním nerovnostem, které jsou nastíněny v diskusním dokumentu a k nimž patří například skutečnost, že více než 22 % občanů EU je ohroženo chudobou, opakuje svou výzvu, aby byl plně proveden evropský pilíř sociálních práv a věnovala se stejná pozornost faktorům sociální udržitelnosti i udržitelnosti environmentální, a bylo tak možné dokázat, že EU usiluje o to, aby nebyl nikdo opomenut – ani žádné území. Z důkazů totiž vyplývá, že sociálně zranitelná území jsou často také nejvíce vystavena negativním dopadům nedostatečného udržitelného rozvoje;

76.

požaduje více regionálně zaměřené monitorování evropského pilíře sociálních práv. VR v současné době připravuje regionální srovnávací přehled sociálních ukazatelů, který by k tomuto účelu mohl být využit;

77.

podotýká, že je třeba věnovat zvláštní pozornost podpoře aktivního a zdravého stárnutí Evropanů, přičemž je nutné upustit od institucionálního přístupu a zaujmout komunitní přístup;

78.

znovu požaduje uskutečnit evropský program v oblasti bydlení (14), který navazuje na partnerství zaměřené na bydlení v rámci městské agendy EU a významně by přispěl k plnění cílů udržitelného rozvoje č. 11 (udržitelná města a obce), č. 1 (vymýtit chudobu), č.7 (cenově dostupná energie) a č. 10 (méně nerovností);

79.

zdůrazňuje, že rozvoj digitálních technologií může s podporou regionů a měst EU proměnit demografickou výzvu v trojí úspěch pro Evropu: ve zlepšení kvality života stárnoucího obyvatelstva, v posun k udržitelnějším systémům v oblasti zdraví a zdravotní péče a ve vytváření udržitelného hospodářského růstu a pracovních míst ve stříbrné ekonomice;

80.

zdůrazňuje sice, že místní a regionální orgány musí hrát klíčovou úlohu při prosazování genderové vyváženosti, nicméně uznává, že ženy jsou v celé EU nedostatečně zastoupeny. Pouze 15 % zvolených starostů, 32 % členů obecních rad a 33 % členů regionálních parlamentů nebo shromáždění (15) tvoří ženy;

81.

podporuje uznávání a zviditelnění neformálního a informálního učení při práci s mládeží. Pro zlepšení dovedností a kompetencí mladých lidí mají mimořádný význam mládežnické a sportovní organizace, které poskytují mimoškolní neformální a informální vzdělávací programy pro aktivní občanství;

82.

upozorňuje na to, že unijní metodika inteligentní specializace by se mohla stát nedílnou součástí strategie pro udržitelnou Evropu do roku 2030. Platforma Společného výzkumného střediska pro inteligentní specializaci pomáhá regionům s využíváním strukturálních fondů k propojení jejich regionálních inovačních strategií s cíli udržitelného rozvoje, mj. i prostřednictvím akcí „Věda se setkává s regiony“, které pořádá VR spolu se Společným výzkumným střediskem. Souhra mezi inteligentní specializací a uskutečňováním cílů udržitelného rozvoje na regionální úrovni má zásadní přidanou hodnotu pro udržitelný růst;

83.

zdůrazňuje, že jedním z příštích zásadních kroků při provádění diskusního dokumentu by měl být systém obchodování s emisemi;

84.

vyjadřuje politování nad tím, že v posledním projevu o stavu Unie nepadla v souvislosti s obchodem ani jediná zmínka o „komplexní mezikontinentální dohodě o volném obchodu mezi EU a Afrikou“. Tato dohoda by se měla řídit cíli udržitelného rozvoje a rozhodujícím přínosem, jejž může mít obchod pro jejich dosažení;

85.

vyzývá k obnovení sociálního dialogu v oblasti správy a řízení společností v zájmu prosazování cílů udržitelného rozvoje a nových obchodních modelů a v zájmu posílení hospodářské demokracie pro udržitelný růst;

86.

zdůrazňuje kladnou úlohu sociální ekonomiky při řešení nezaměstnanosti a prosazování udržitelného růstu podporujícího začlenění. To je mimořádně důležité zejména v těch regionech, které se vyznačují úbytkem obyvatelstva, rychlým stárnutím obyvatelstva, nedostatečnou hospodářskou dynamikou a nízkou mírou podnikavosti. Organizace sociální ekonomiky představují pro tyto regiony jeden ze způsobů, jak mohou dobré úmysly zvýšit podnikavost a podpořit optimální využívání místních zdrojů.

V Bruselu dne 26. června 2019.

předseda

Evropského výboru regionů

Karl-Heinz LAMBERTZ

(1) Tohoto průzkumu se zúčastnilo více než 400 respondentů. Výsledky a další informace jsou k dispozici na internetové stránce https://cor.europa.eu/en/news/Pages/SDGs_survey.aspx.

(2) UN Sustainable Development Solution Network (2016), Getting Started with the SDGs in Cities. A Guide for Stakeholders, http://unsdsn.org/wp-content/uploads/2016/07/9.1.8.-Cities-SDG-Guide.pdf.

(3) Např. Baskicko, Ålandy, Espoo, Gent, Utrecht a Severní Porýní-Vestfálsko.

(4) Studie Územní přístup k provádění cílů udržitelného rozvoje v EU – úloha Evropského výboru regionů (2019), kterou nechal VR vypracovat.

(5) Stanovisko Evropského výboru regionů Program na podporu reforem a evropská funkce investiční stabilizace (2018/3764), odstavec 12, zpravodajka: Olga Zrihen (BE/SES).

(6) Organizace jako např. OECD, ICLEI, iniciativa UNDP-ART a Program OSN pro lidská sídla a sdružení jako např. nrg4SD, UCLG či mezinárodní pracovní skupina.

(7) Např. CEMR, Eurocities, CPMR, ESDN či síť EEAC.

(8) Stanovisko Evropského výboru regionů k budoucímu Evropskému fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti po roce 2020.

(9) Stanovisko Evropského výboru regionů Zlepšit řízení evropského semestru – kodex chování pro zapojení místních a regionálních orgánů (COR 2016/5386).

(10) Stanovisko Evropského výboru regionů Evropský semestr a politika soudržnosti: sladění strukturálních reforem s dlouhodobými investicemi (COR 2018/5504).

(11) Viz stanovisko Evropského výboru regionů Ukazatele územního rozvoje – překročit HDP, přijaté dne 11. února 2016.

(12) Směřování k udržitelné Evropě do roku 2030: návaznost na cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje, ekologickou transformaci a Pařížskou dohodu o změně klimatu (ENVE-VI/039, zpravodajka: Sirpa Hertell (FI/ELS)).

(13) Viz stanovisko Evropského výboru regionů Akční plán: Financování udržitelného růstu (2182/2018), přijaté dne 6. prosince 2018.

(14) Viz stanovisko Evropského výboru regionů Směrem k evropskému programu v oblasti bydlení (CDR 1529/2017), přijaté dne 1. prosince 2017.

(15) Evropský institut pro rovnost žen a mužů – databáze genderové statistiky, 2017.