—

s ohledem na svá předchozí usnesení vyzývající k tomu, aby byl vytvořen celounijní mechanismus ukládání cílených sankcí vůči osobám zapojeným do závažného porušování lidských práv, včetně usnesení ze dne 16. prosince 2010 o výroční zprávě o stavu lidských práv ve světě v roce 2009 a politice EU v této oblasti (1) a usnesení ze dne 11. března 2014 o celosvětovém vymýcení mučení (2),

—

s ohledem na svá předchozí usnesení podle článku 135 jednacího řádu, v nichž vyzývá k uvalení cílených sankcí na osoby zapojené do závažného porušování lidských práv, včetně usnesení ze dne 19. ledna 2017 o situaci v Burundi (3), ze dne 5. července 2018 o Burundi (4), ze dne 18. května 2017 o Jižním Súdánu (5), ze dne 14. června 2017 o situaci v Demokratické republice Kongo (6), ze dne 18. ledna 2018 o Demokratické republice Kongo (7), ze dne 14. září 2017 o Gabonu: potlačování opozice (8), ze dne 5. října 2017 o situaci na Maledivách (9), ze dne 5. října 2017 o případu krymskotatarských vůdců Achtema Čijgoze a Ilmiho Umerova a novináře Mykoly Semena (10), ze dne 30. listopadu 2017 (11) a ze dne 4. října 2018 (12) o situaci v Jemenu, ze dne 14. prosince 2017 o Kambodži: zejména o rozpuštění strany CNRP (13), ze dne 14. prosince 2017 o situaci Rohingyů (14), ze dne 15. března 2018 o situaci v Sýrii (15), ze dne 25. října 2018 o situaci ve Venezuele (16), ze dne 13. září 2018 o Myanmaru, zejména o případu novinářů Wa Lone and Kyaw Soe Oo (17), ze dne 25. října 2018 o situaci v Azovském moři (18), ze dne 25. října 2018 o zabití novináře Džamála Chášukdžího na konzulátu Saúdské Arábie v Istanbulu (19) a ze dne 14. února 2019 o situaci v Čečensku a o případu Ojuba Titijeva (20),

—

s ohledem na své doporučení Radě ze dne 2. dubna 2014 k zavedení společných vízových omezení pro ruské státní úředníky zapojené do případu Sergeje Magnitského (21);

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. prosince 2018 o výroční zprávě o stavu lidských práv a demokracie ve světě v roce 2017 a o politice Evropské unie v této oblasti (22),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2017 o korupci a lidských právech ve třetích zemích (23),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2019 o stavu politických vztahů mezi EU a Ruskem (24),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 4. února 2016 o systematickém masovém vyvražďování náboženských menšin tzv. Islámským státem v Iráku a Sýrii (ISIS/Dá'iš) (25),

—

s ohledem na hlavu V kapitolu 2 Smlouvy o Evropské unii (SEU) o přijímání sankcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP),

—

s ohledem na článek 215 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) o přijetí sankcí vůči třetím zemím a fyzickým osobám, skupinám a nestátním subjektům,

—

s ohledem na prohlášení č. 25 Lisabonské smlouvy o potřebě zajistit právo fyzických osob nebo subjektů, kterých se týkají omezující opatření EU nebo opatření EU pro boj proti terorismu, na zákonné záruky,

—

s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech a protokoly k této úmluvě,

—

s ohledem na strategický rámec a akční plán EU pro lidská práva a demokracii (2015–2019),

—

s ohledem na prohlášení předsedy Komise Jeana-Clauda Junckera při příležitosti projevu o stavu Unie dne 12. září 2018, v němž se navrhuje, aby členské státy využily stávající pravidla EU a v určitých oblastech SZBP EU, jako je kolektivní reakce na porušování lidských práv a stanovení účinných sankcí, přešly od jednomyslného rozhodování k hlasování kvalifikovanou většinou,

—

s ohledem na prohlášení, které dne 10. prosince 2018 po zasedání Rady pro zahraniční věci učinila místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

—

s ohledem na rezoluci Parlamentního shromáždění Rady Evropy ze dne 22. ledna 2019„Sergej Magnitský a další případy – boj proti beztrestnosti pomocí cílených sankcí (Sergei Magnitsky and beyond – fighting impunity by targeted sanctions)“,

—

s ohledem na svou studii z dubna 2018 „Cílené sankce vůči fyzickým osobám kvůli závažnému porušování lidských práv – dopad, trendy a vyhlídky na úrovni EU (Targeted sanctions against individuals on grounds of grave human rights violations – impact, trends and prospects at EU level)“,

—

s ohledem na návrh ze dne 14. listopadu 2018 týkající se zřízení evropské komise pro zákaz vstupu z důvodu porušování lidských práv,

—

s ohledem na setkání věnované globálnímu režimu sankcí EU v souvislosti s porušováním lidských práv, které se uskutečnilo dne 20. listopadu 2018 v Nizozemsku,

—

s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že článek 21 SEU stanoví, že činnost Unie spočívá na zásadách demokracie, právního státu, univerzálnosti a nedělitelnosti lidských práv a základních svobod, úctě k lidské důstojnosti a zásadách rovnosti a solidarity a dodržování zásad Charty Organizace spojených národů a mezinárodního práva;

B.

vzhledem k tomu, že EU se zavázala systematicky uplatňovat sankce, o kterých rozhodla Rada bezpečnosti OSN podle kapitoly VII Charty OSN, a zároveň ukládá vlastní sankce v případě, že Rada bezpečnosti OSN k tomu nemá mandát, protože nebyla zmocněna konat nebo jí v tom brání nedostatek shody mezi jejími členy;

C.

vzhledem k tomu, že sankce EU (označované také jako omezující opatření) se v uplynulých 20 letech staly nedílnou součástí nástrojů zahraniční politiky EU a že v současnosti je uloženo více než 40 různých omezujících opatření vůči 34 zemím; vzhledem k tomu, že podle odhadů byly dvě třetiny sankcí EU pro jednotlivé země uloženy na podporu cílů v oblasti lidských práv a demokracie;

D.

vzhledem k tomu, že sankce zaměřené na konkrétní osoby jsou navrhovány tak, aby byly minimalizovány nepříznivé dopady na osoby, které nenesou odpovědnost za politiky nebo činy, které vedly k přijetí sankcí, zejména na místní civilní obyvatelstvo a legitimní činnost prováděnou v dotčené zemi nebo ve spolupráci s ní; vzhledem k tomu, že doléhají přímo na osoby odpovědné za porušování lidských práv, a mají tak odstrašující účinek;

E.

vzhledem k tomu, že veškeré sankce přijímané EU jsou plně v souladu se závazky vyplývajícími z mezinárodního práva, včetně závazků, které se týkají lidských práv a základních svobod; vzhledem k tomu, že sankce by měly být pravidelně přezkoumávány, aby se zajistilo, že budou přispívat k plnění stanovených cílů;

F.

vzhledem k tomu, že kromě sankcí pro jednotlivé země, jejichž cílem je přimět tyto země ke změně jednání, EU nedávno zavedla také omezující opatření namířená proti šíření a používání chemických zbraní a proti kybernetickým útokům a zvláštní opatření, jejichž cílem je bojovat proti terorismu;

G.

vzhledem k tomu, že stávající sankce EU jsou namířeny proti státním i nestátním subjektům, jako jsou teroristé a teroristické skupiny;

H.

vzhledem k tomu, že během posledních několika měsíců se objevily četné případy porušování sankcí EU, kterých se dopustily evropské společnosti, nebo dokonce členské státy EU; vzhledem k tomu, že uvedené příklady svědčí o tom, že je třeba dále vyjasnit oblast působnosti a dosah stávajících sankcí a také míru odpovědnosti zemí a společností za zajištění toho, aby koncové užití či určení jejich zboží a služeb nebyly předmětem sankcí;

I.

vzhledem k tomu, že za vymáhání sankcí nesou odpovědnost příslušné orgány členských států EU, avšak rozhodnutí o těchto opatřeních se přijímají na evropské úrovni;

J.

vzhledem k tomu, že Kongres USA přijal v roce 2016 globální Magnitského zákon (Global Magnitsky Act) na základě zákona Sergeje Magnitského o právní odpovědnosti (the Sergei Magnitsky Rule of Law Accountability Act) z roku 2012, jehož cílem je uvalit sankce na osoby odpovědné za smrt Sergeje Magnitského v ruské vazební věznici, kde byl vystaven nelidským podmínkám, úmyslnému zanedbávání a mučení;

K.

vzhledem k tomu, že Estonsko, Lotyšsko, Litva, Spojené království, Kanada a Spojené státy přijaly právní předpisy týkající se režimu sankcí v případě porušování lidských práv, které jsou zákony tzv. Magnitského typu; vzhledem k tomu, že Parlament opakovaně vyzýval k zavedení obdobného celounijního režimu sankcí v případě porušování lidských práv, který by zajistil důslednost a účinnost zmrazení majetku fyzických osob, zákazu vydávání víz a jiných sankcí uložených fyzickým osobám a subjektům členskými státy a na úrovni EU;

L.

vzhledem k tomu, že v listopadu 2018 nizozemská vláda zahájila mezi členskými státy EU diskusi o politické příležitosti zavést unijní režim cílených sankcí za porušování lidských práv; vzhledem k tomu, že předběžné diskuse pokračují na úrovni pracovní skupiny Rady;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.