23.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 449/149


P8_TA(2019)0130

Budoucnost Smlouvy o likvidaci raket středního a kratšího doletu (INF) a dopad na EU

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. února 2019 o budoucnosti smlouvy INF a důsledcích pro Evropskou unii (2019/2574(RSP))

(2020/C 449/21)

Evropský parlament,

s ohledem na Smlouvu Spojených států amerických a Svazu sovětských socialistických republik o likvidaci raket středního a krátkého doletu (dále jen „smlouvu INF“), kterou dne 8. prosince 1987 podepsali ve Washingtonu prezident USA Ronald Reagan a hlavní představitel Sovětského svazu Michail Gorbačov (1),

s ohledem na Zprávu o přijetí a dodržování dohod a závazků týkajících se kontroly zbraní, jejich nešíření a odzbrojení, již připravilo ministerstvo zahraničí USA,

s ohledem na prohlášení prezidenta USA Donalda Trumpa ze dne 21. října 2018, v němž varoval, že Spojené státy od smlouvy INF odstoupí,

s ohledem na prohlášení ministra zahraničí USA ze dne 2. února 2019 o úmyslu Spojených států odstoupit od smlouvy INF (2),

s ohledem na prohlášení ruského prezidenta Vladimíra Putina ze dne 2. února 2019, v němž uvedl, že i Rusko pozastaví plnění závazků této smlouvy,

s ohledem na prohlášení ministrů zahraničí zemí NATO ze dne 4. prosince 2018 o smlouvě INF (3),

s ohledem na dokument s názvem „Globální strategie Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku – Sdílená vize, společný postup: silnější Evropa“,

s ohledem na znepokojení Spojených států a organizace NATO ohledně nedodržování smlouvy INF ze strany Ruska, zejména pokud se jedná o jeho nový raketový systém 9M729, vyjádřené v letošním roce, a to naposledy v prohlášení Severoatlantické rady ze dne 1. února 2019 (4),

s ohledem na vyjádření místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federiky Mogheriniové, s nímž vystoupila na sedmé konferenci EU o nešíření a odzbrojení, která se konala ve dnech 18. a 19. prosince 2018 v Bruselu,

s ohledem na své usnesení ze dne 27. října 2016 o jaderné bezpečnosti a nešíření jaderných zbraní (5),

s ohledem na společné prohlášení o spolupráci mezi EU a NATO podepsané dne 10. července 2018 v Bruselu,

s ohledem na program OSN pro odzbrojení (6),

s ohledem na cíl udržitelného rozvoje č. 16, který spočívá v podpoře mírových a inkluzivních společností pro udržitelný růst (7),

s ohledem na zprávu o pokroku při provádění strategie Evropské unie proti šíření zbraní hromadného ničení za rok 2017, jež byla předložena dne 18. května 2018,

s ohledem na Smlouvu o nešíření jaderných zbraní (dále jen „smlouva o NPT“) z roku 1968, která všem státům ukládá povinnost usilovat v dobré víře o jaderné odzbrojení a ukončit závody v jaderném zbrojení,

s ohledem na Smlouvu o zákazu jaderných zbraní (dále jen „smlouva o TPNW“), již dne 7. července 2017 přijalo Valné shromáždění OSN,

s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2010 o Smlouvě o nešíření jaderných zbraní (8),

s ohledem na strategii EU proti šíření zbraní hromadného ničení, kterou schválila dne 12. prosince 2003 Evropská rada,

s ohledem na závěry Rady týkající se 9. hodnotící konference stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (8079/15),

s ohledem na Nobelovu cenu za mír za rok 2017, která byla udělena Mezinárodní kampani za zrušení jaderných zbraní, a na prohlášení této organizace ze dne 1. února 2019 pod názvem „Vypovězení smlouvy INF Spojenými státy ohrožuje Evropu (a celý svět)“,

s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že smlouva INF, kterou v roce 1987 podepsaly Spojené státy a Sovětský svaz, byla v době studené války smlouvou jedinečnou, neboť po obou stranách požadovala, aby zničily, a nikoliv pouze omezily svůj arzenál balistických střel a střel s plochou dráhou letu s doletem mezi 500 a 5 500 km odpalovaných ze země a vybavených jadernými a konvenčními hlavicemi, a současně jim zakazovala takové rakety vlastnit, vyrábět a testovat;

B.

vzhledem k tomu, že do května 1991 byly v souladu s podmínkami této smlouvy zlikvidovány 2 692 střely; vzhledem k tomu, že poté následovalo desetileté období, kdy se prováděly inspekce na místě; vzhledem k tomu, že díky smlouvě INF bylo nakonec odstraněno více než 3 000 střel s jadernými hlavicemi;

C.

vzhledem k tomu, že smlouva INF přispěla k omezení strategického soutěžení Spojených států se Sovětským svazem, který později vystřídala Ruská federace, a k zajištění a zvyšování stability v době studené války; vzhledem k tomu, že největší prospěch měla ze smlouvy INF Evropa, jelikož smlouva hrála po více než tři desetiletí základní úlohu při zajišťování její bezpečnosti; vzhledem k tomu, že smlouva INF je stále pilířem mezinárodního míru a stability, a to především jakožto součást evropské bezpečnostní struktury;

D.

vzhledem k tomu, že v roce 2014 vydala vláda prezidenta Obamy prohlášení, že Rusko „porušuje své závazky podle smlouvy INF nevlastnit, nevyrábět a netestovat střely s plochou dráhou letu odpalované ze země s doletem 500 až 5 500 km a nevlastnit a nevyrábět zařízení pro odpalování těchto střel“; vzhledem k tomu, že také v následných zprávách ministerstva zahraničí USA z let 2015, 2016, 2017 a 2018 bylo uvedeno, že Rusko smlouvu nadále porušuje;

E.

vzhledem k tomu, že Spojené státy a organizace NATO kladly opakovaně Rusku dotazy ohledně jeho činnosti v oblasti vývoje raket, zejména v souvislosti s raketovým systémem 9M729, o němž se domnívají, že je v rozporu se smlouvou INF;

F.

vzhledem k tomu, že v prosinci 2017, při příležitosti 30. výročí smlouvy, ohlásila vláda prezidenta Trumpa, že hodlá přijmout „integrovanou strategii“ zahrnující diplomatická, vojenská a hospodářská opatření s cílem přimět Rusko k opětovnému plnění jeho smluvních závazků; vzhledem k tomu, že tato opatření zahrnovala diplomatické kroky ve Zvláštní ověřovací komisi, zahájení programu pro vojenský výzkum a vývoj a hospodářská opatření namířená proti ruským subjektům podílejícím se na vývoji a výrobě raket v rozporu se smlouvou;

G.

vzhledem k tomu, že ani Spojené státy, ani Rusko nevyužilo možnosti řešit své vzájemné výhrady diplomatickými rozhovory; vzhledem k tomu, že Zvláštní ověřovací komise, která byla na základě smlouvy zřízena mimo jiné s cílem řešit výhrady k jejímu dodržování, nebyla svolána;

H.

vzhledem k tomu, že dne 20. října 2018 prezident Trump oznámil, že Spojené státy odstoupí od smlouvy z důvodu jejího porušování ze strany Ruska a z důvodu neúčasti Číny; vzhledem k tomu, že dne 4. prosince 2018, po zasedání ministrů zahraničí zemí NATO, ministr zahraničí USA Mike Pompeo oznámil, že USA mají důkazy o tom, že Rusko ustanovení smlouvy zásadním způsobem porušuje, a že USA proto pozastaví plnění svých závazků, pokud Rusko ve lhůtě 60 dnů nezačne smlouvu v plném rozsahu a ověřitelně dodržovat;

I.

vzhledem k tomu, že dne 1. února 2019, po uplynutí šedesátidenní lhůty poskytnuté Rusku k tomu, aby opět zajistilo dodržování všech ustanovení smlouvy, Spojené státy oznámily, že pozastaví plnění svých povinností podle smlouvy INF a zahájí proces odstoupení od této smlouvy, pokud Rusko, které podle názoru Spojených států smlouvu zásadně porušuje, ve lhůtě šesti měsíců nezačne podmínky smlouvy znovu plnit; vzhledem k tomu, že generální tajemník NATO Jens Stoltenberg Rusko vyzval k tomu, aby využilo šestiměsíční lhůtu, kterou nabídly Spojené státy, a aby znovu začalo smlouvu plnit v plném rozsahu;

J.

vzhledem k tomu, že dne 4. prosince 2018 ministři zahraničí zemí NATO vydali prohlášení, v němž uznali, že Rusko porušuje smlouvu INF, a vyzvali je, aby neprodleně obnovilo plný a ověřitelný soulad se smlouvou;

K.

vzhledem k tomu, že dne 2. února 2019 Rusko oznámilo, že pozastaví plnění smlouvy INF a bude vyvíjet nové typy raket; vzhledem k tomu, že ruské orgány opakovaně upozorňovaly na své znepokojení ohledně zařízení protiraketové obrany organizace NATO;

L.

vzhledem k tomu, že Čína spolu s dalšími státy, které nejsou smluvními stranami smlouvy INF, výrazně rozšiřuje svůj raketový arzenál, což prokazuje, že je zapotřebí nová smlouva, která by zavazovala Spojené státy, Rusko i Čínu;

M.

vzhledem k tomu, že případné ukončení smlouvy INF by mohlo vést k eskalaci napětí mezi jadernými mocnostmi, k nedorozuměním a novým závodům ve zbrojení;

N.

vzhledem k tomu, že smlouva INF je základním prvkem potřebným pro zachování celosvětové strategické stability, světového míru a regionální bezpečnosti; vzhledem k tomu, že udržení platnosti smlouvy by podpořilo úsilí o zachování dalších stávajících dohod o kontrole zbraní a odzbrojení a vytvoření příznivějších podmínek pro jednání o omezení zbraní, jejich nešíření a odzbrojení; vzhledem k tomu, že oznámení o odstoupení od smlouvy INF ohrožují pravděpodobnost, že budou prodlouženy další důležité smlouvy o kontrole zbraní, jako je Smlouva mezi Spojenými státy a Ruskou federací o opatřeních k dalšímu snížení a omezení strategických útočných zbraní („New START“), což by vážně narušilo mezinárodní režim kontroly zbraní, který po několik desetiletí zajišťoval stabilitu v souvislosti s jadernými zbraněmi, a ve světě by tak už neexistovaly žádné právně závazné a ověřitelné limity jaderných arzenálů;

O.

vzhledem k tomu, že generální tajemník OSN otevřel dne 20. září 2017 k podpisu Smlouvu OSN o zákazu jaderných zbraní a že tuto smlouvu k dnešnímu dni podepsalo 70 států, z nichž 21 přistoupení k ní ratifikovalo, a že jedním z těchto států je Rakousko, členský stát EU, a že Irsko pravděpodobně uloží u generálního tajemníka OSN listiny o ratifikaci v několika nadcházejících měsících;

P.

vzhledem k tomu, že Mezinárodní kampaň za zrušení jaderných zbraní, nositel Nobelovy ceny míru, vyzvala všechny státy, aby ratifikovaly Smlouvu o zákazu jaderných zbraní;

1.

podporuje dodržování smlouvy INF, její další trvání i posílení; připomíná její zásadní přínos k míru a bezpečnosti v Evropě a ve zbytku světa a k celosvětovému odzbrojení a nešíření zbraní;

2.

vyjadřuje hluboké znepokojení nad porušováním smlouvy INF, na něž navázalo oznámení Spojených států a posléze i Ruska o pozastavení plnění závazků vyplývajících ze smlouvy a o jejím vypovězení ve lhůtě šesti měsíců; zdůrazňuje, že tento vývoj ohrožuje jeden z nejzásadnějších evropských bezpečnostních zájmů a bezpečnost a mír v Evropě i na celém světě; obává se, že tyto kroky mohou být příčinou špatných odhadů a mylných představ, které povedou ke zhoršení vztahů mezi Spojenými státy a Ruskem, eskalaci napětí, zvýšeným jaderným a vojenským hrozbám a rizikům a případně k návratu destabilizujících závodů ve zbrojení, což by velmi škodilo bezpečnosti a strategické stabilitě v Evropě;

3.

odsuzuje Rusko za to, že nepřestává porušovat podmínky smlouvy INF;

4.

vyzývá Ruskou federaci, aby co nejdříve začala smlouvu INF v plném rozsahu a ověřitelným způsobem opět plnit a vypořádala se tak s obavami Spojených států a NATO vyjádřenými v reakci na přetrvávající ruské porušování podmínek smlouvy, a naléhavě ji žádá, aby se zasazovala o dlouhodobou budoucnost této dohody;

5.

uznává význam, který má pro budování důvěry v provádění smlouvy INF a každé další dohody posilující strategickou stabilitu a bezpečnost plná transparentnost a dialog; s ohledem na výše uvedené skutečnosti vyzývá Rusko i Spojené státy, aby vyřešily problém vzájemných tvrzení o nedodržování smlouvy a ve snaze o zmenšení napětí zahájily konstruktivní dialog pod záštitou Rady bezpečnosti OSN, Zvláštní ověřovací komise nebo jiného vhodného fóra, jenž by reflektoval zájmy i obavy obou stran, v němž by byla jednání vedena v dobré víře a ve snaze o záchranu smlouvy INF před jejím faktickým vypovězením v srpnu 2019 a který by zlepšil transparentnost a vzájemné monitorování a zajistil pevnější pravidla a záruky, pokud jde o příslušné raketové a jaderné kapacity;

6.

naléhavě vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby ve zbývajícím šestiměsíčním období využila všechny své politické a diplomatické prostředky a zahájila dialog se stranami smlouvy INF s cílem obnovit mezistátní důvěru a současně nabídla odborné znalosti a zkušenosti EU v oblasti mediace ve snaze zabránit tomu, aby USA a Rusko od této smlouvy odstoupily; naléhavě vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby usilovala o zachování a další rozvoj smlouvy INF a aby zahájila jednání o mnohostranné smlouvě o této kategorii raket; žádá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby zajistila, aby EU vystupovala jako proaktivní a důvěryhodný zajišťovatel bezpečnosti a aby při rozvoji a posilování celosvětových snah o nešíření a kontrolu zbraní na základě pravidel a při vytváření architektury odzbrojení zastávala pevný a konstruktivní postoj;

7.

zdůrazňuje, že nejistá budoucnost smlouvy INF by neměla ohrozit jiné dohody o kontrole zbraní; zvláště naléhavě vyzývá Spojené státy a Rusko, aby prodloužily platnost dohody New START, která omezuje počet nasazených strategických hlavic na každé straně na 1 550, ještě než v roce 2021 její platnost vyprší;

8.

opakuje, že je odhodlán usilovat o zachování účinných mezinárodních systémů kontroly a nešíření zbraní a odzbrojení, které jsou základem světové i evropské bezpečnosti; zastává názor, že má-li být Evropa důvěryhodná, musí jít příkladem a učinit pokrok na cestě ke světu bez jaderných zbraní; vyzývá členské státy EU, aby mnohostranné jaderné odzbrojení učinily v rámci zahraniční a bezpečností politiky Unie prioritou; opětovně zdůrazňuje svůj závazek provádět politiku, jejímž cílem je dosáhnout pokroku na cestě k omezení a odstranění veškerého jaderného arzenálu;

9.

je přesvědčen, že evropská bezpečnost by měla zůstat i nadále nedělitelná; vyzývá všechny členské státy EU, které jsou členy NATO, aby podle toho jednaly; vyzývá vysokou představitelku, místopředsedkyni Komise, aby vypracovala společné posouzení hrozeb, v němž by byly analyzovány důsledky, jaké by pro bezpečnost EU měla situace, kdy by ochrana, kterou smlouva INF Unii a jejím občanům poskytuje, přestala existovat, a aby včas podala podle článku 36 Smlouvy o Evropské unii zprávu Parlamentu a poté vypracovala důvěryhodnou a ambiciózní strategii jaderného odzbrojení, která by se zakládala na účinném multilateralismu;

10.

vyzývá vysokou představitelku, místopředsedkyni Komise, aby předložila návrhy na mobilizaci finančních prostředků EU a posílila znalostní základnu a odbornost Unie, pokud jde o nešíření a kontrolu zbraní a lidské kapacity v oblasti analýzy hrozeb plynoucích z jaderných zbraní; vyzývá vysokou představitelku, místopředsedkyni Komise, aby předložila prozíravé plány s cílem předejít neúmyslnému či náhodnému použití jaderných zbraní;

11.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropské službě pro vnější činnost, vládám a parlamentům členských států, Severoatlantické alianci, Organizaci spojených národů, prezidentovi a členům Kongresu Spojených států, prezidentovi Ruské federace a členům ruské Státní dumy a Rady federace.

(1)  https://treaties.un.org/doc/Publication/UNTS/Volume%201657/v1657.pdf

(2)  https://www.state.gov/secretary/remarks/2019/02/288722.htm

(3)  https://www.nato.int/cps/en/natohq/official_texts_161122.htm

(4)  https://www.nato.int/cps/en/natohq/news_162996.htm

(5)  Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 202.

(6)  https://front.un-arm.org/documents/SG+disarmament+agenda_1.pdf

(7)  https://sustainabledevelopment.un.org/sdg16

(8)  Úř. věst. C 349 E, 22.12.2010, s. 77.