P8_TA(2019)0016

Dohoda mezi EU a Marokem o změně protokolů č. 1 a č. 4 k Evropsko-středomořské dohodě (usnesení)

Nelegislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. ledna 2019 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Marockým královstvím o změně protokolů č. 1 a č. 4 k Evropsko-středomořské dohodě zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Marockým královstvím na straně druhé (10593/2018 – C8-0463/2018 – 2018/0256M(NLE))

(2020/C 411/37)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (10593/2018),

—	s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 207 odst. 4 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem i) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0463/2018),

—	s ohledem na Evropsko-středomořskou dohodu zakládající přidružení mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na straně jedné a Marockým královstvím na straně druhé,

—	s ohledem na Dohodu mezi EU a Marokem o vzájemných liberalizačních opatřeních pro zemědělské produkty a produkty rybolovu, označovanou také jako liberalizační dohoda, která vstoupila v platnost dne 1. září 2013,

—	s ohledem na rozsudek Tribunálu (věc T-512/12) ze dne 10. prosince 2015,

—	s ohledem na rozsudek Soudního dvora EU (věc C-104/16 P) ze dne 21. prosince 2016,

—	s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise SWD(2018)0346 ze dne 11. června 2018, který je připojen k návrhu rozhodnutí Rady,

—	s ohledem na Vídeňskou úmluvu o smluvním právu ze dne 23. května 1969 a na její články 34 a 36,

—	s ohledem na zprávu generálního tajemníka pro Radu bezpečnosti OSN o situaci v Západní Sahaře (S/2018/277),

—	s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 2414 (2018) o situaci v Západní Sahaře (S/RES/2414 (2018)),

—	s ohledem na Chartu Organizace spojených národů a zejména na článek 73 v kapitole XI týkající se nesamosprávných území,

—	s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU), a zejména na hlavu V kapitolu 1 článek 21 této smlouvy,

—	s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 218 odst. 6 písm. a) této smlouvy,

—	s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 16. ledna 2019 (1) o návrhu rozhodnutí Rady,

—	s ohledem na čl. 99 odst. 2 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod, stanoviska Výboru pro zahraniční věci a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a postoj Výboru pro rybolov v podobě pozměňovacích návrhů (A8-0478/2018),

A.	vzhledem k tomu, že Evropská unie a Marocké království udržují historické vztahy a úzkou spolupráci vytvořenou prostřednictvím širokého partnerství pokrývajícího politické, hospodářské a sociální aspekty, a posílenou rozšířeným statusem a ochotou obou stran ji dále rozvíjet;

B.	vzhledem k tomu, že liberalizační dohoda mezi EU a Marokem vstoupila v platnost dne 1. září 2013; vzhledem k tomu, že Fronta Polisario dohodu dne 19. listopadu 2012 postoupila Soudnímu dvoru Evropské unie s tím, že porušuje mezinárodní právo, neboť se uplatňuje na území Západní Sahary;

C.	vzhledem k tomu, že dne 10. prosince 2015 Tribunál Evropské unie zrušil rozhodnutí Rady o uzavření liberalizační dohody; vzhledem k tomu, že Rada dne 19. února 2016 jednomyslně podala proti tomuto rozsudku odvolání;

D.	vzhledem k tomu, že Tribunál Evropské unie ve svém rozsudku ze dne 21. prosince 2016 stanovil, že liberalizační dohoda neobsahuje právní základ k tomu, aby byla zahrnuta Západní Sahara, a nemůže se tudíž na tomto území uplatňovat;

vzhledem k tomu, že bod 106 rozsudku stanoví, že na obyvatelstvo Západní Sahary je nutno nahlížet jako na „třetí stranu“ dohody – ve smyslu zásady relativního účinku smluv – a že je třeba získat jeho souhlas s prováděním dohody na tomto území; vzhledem k tomu, že tato dohoda by proto nemohla rozšířit své uplatňování na území Západní Sahary v případě neexistence další dohody;

F.	vzhledem k tomu, že hospodářské subjekty mohou stále vyvážet ze Západní Sahary do Evropské unie, avšak od 21. prosince 2016 se na výrobky pocházející z tohoto území neuplatňují celní preference;

G.	vzhledem k tomu, že je k dispozici nedostatek informací, které by celním orgánům EU umožnily určit, zda výrobky vyvážené z Maroka pocházejí ze Západní Sahary, čímž brání dodržování ducha rozhodnutí ESD;

vzhledem k tomu, že na základě rozsudku Soudního dvora EU Rada udělila Komisi mandát ke změně protokolů č. 1 a č. 4 evropsko-středomořské dohody o přidružení tak, aby umožnila zahrnout výrobky ze Západní Sahary; vzhledem k tomu, že jejich zahrnutí do definice vyžaduje určitou formu sledovatelnosti pro identifikaci takových výrobků;

I.	vzhledem k tomu, že je nezbytné zajistit, aby dohoda byla v souladu s rozsudkem Soudního dvora EU (věc C-104/16P) ze dne 21. prosince 2016;

J.	vzhledem k tomu, že Komise a Evropská služba pro vnější činnost provedly v Rabatu a v Bruselu konzultace se zvolenými představiteli a vícerými zástupci a sdruženími občanské společnosti z nesamosprávného území Západní Sahary;

vzhledem k tomu, že Parlament považoval za nutné tuto oblast navštívit, posoudit situaci na místě a pochopit různé názory lidí; vzhledem k tomu, že připomněl závěry pracovní cesty Výboru pro mezinárodní obchod ke zjištění potřebných údajů, která se na tomto území uskutečnila ve dnech 2. a 3. září 2018;

L.	vzhledem k tomu, že ke změně liberalizační dohody dochází v širším politickém a geopolitickém kontextu;

M.	vzhledem k tomu, že konflikt v této oblasti po skončení španělské kolonizace Západní Sahary trvá více než čtyřicet let;

N.	vzhledem k tomu, že Organizace spojených národů považuje Západní Saharu za území, na kterém stále nebyl dokončen proces dekolonizace;

O.	vzhledem k tomu, že rezoluce Rady bezpečnosti Organizace spojených národů č. 2440 (2018) prodloužila mandát Mise OSN pro referendum v Západní Sahaře (MINURSO) o další šestiměsíční období;

P.	vzhledem k tomu, že EU a její členské státy neuznávají svrchovanost Maroka nad územím Západní Sahary; vzhledem k tomu, že OSN a Africká unie uznávají Frontu Polisario jako zástupce lidu Západní Sahary;

Q.	vzhledem k tomu, že Organizace spojených národů označuje pro účely článku 73 Charty OSN Západní Saharu za nesamosprávné území;

připomíná, že Maroko je privilegovaným partnerem EU v jeho jižním sousedství, s nímž EU navázala pevné, strategické a dlouhodobé partnerství zahrnující politické, ekonomické a sociální aspekty, ale rovněž bezpečnost a migraci; zdůrazňuje, že Maroku byl přiznán pokročilý status v evropské politice sousedství (ENP);

zdůrazňuje, že je důležité, aby tato dohoda poskytovala záruky ohledně dodržování mezinárodního práva včetně lidských práv a byla v souladu s příslušným rozhodnutím Soudního dvora Evropské unie;

připomíná, že podle článku 21 SEU jsou EU a její členské státy povinny dodržovat zásady Charty Organizace spojených národů a mezinárodní právo; zdůrazňuje této souvislosti, že čl. 1 odst. 2 Charty OSN zahrnuje dodržování zásady práva národů na sebeurčení;

připomíná, že podle článku 21 SEU se akce Unie na mezinárodní scéně řídí zásadami demokracie, právního státu, univerzálnosti a nedělitelnosti lidských práv a základních svobod a dodržování zásad Charty OSN a mezinárodního práva;

konstatuje, že tato dohoda neznamená v žádném případě uznání marocké suverenity nad Západní Saharou, jež je v současnosti zařazena OSN na seznam nesamosprávných území a jejíž velkou část v současnosti spravuje Marocké království, a zdůrazňuje a že postoj EU nadále spočívá v podpoře úsilí OSN o zajištění spravedlivého, trvalého a oboustranně přijatelného řešení konfliktu v Západní Sahaře vedoucího k sebeurčení lidu Západní Sahary v souladu mezinárodním právem, Chartou OSN a příslušnými rezolucemi OSN; znovu proto vyjadřuje plnou podporu osobnímu vyslanci generálního tajemníka OSN pro Západní Saharu panu Horstu Köhlerovi při jeho snaze znovu přivést obě strany k jednacímu stolu OSN s cílem pomoci dosáhnout urovnání; vyzývá obě strany, aby obnovily jednání bez předběžných podmínek a v dobré víře; zdůrazňuje, že ratifikací pozměněné liberalizační dohody mezi EU a Marokem nesmí být jakkoli dotčen výsledek mírového procesu v Západní Sahaře;

doufá, že schůze účastníků konfliktu, která se konala počátkem prosince v Ženevě, z iniciativy OSN a za účasti Alžírska a Mauritánie, přispěje k obnovení mírového procesu;

uznává obě podmínky stanovené v rozsudku Soudního dvora EU, aby byla Západní Sahara v textu dohody explicitně uvedena a aby byl získán souhlas jejího obyvatelstva, a také třetí kritérium doplněné Radou, že je třeba zajistit, aby dohoda byla pro místní obyvatelstvo přínosem;

zdůrazňuje, že jak stojí ve zprávě Komise, byly prostřednictvím těchto inkluzivních konzultací podniknuty veškeré myslitelné kroky na zjištění, zda s podmínkami dohody dotčené obyvatelstvo souhlasí;

zdůrazňuje, že prostřednictvím procesu konzultace udržují Komise a ESVČ pravidelný kontakt s týmem osobního vyslance generálního tajemníka OSN pro Západní Saharu;

10.

bere na vědomí legitimní zájmy obyvatelstva na tomto území, a vyjadřuje přesvědčení, že je žádoucí ukončení probíhajícího konfliktu, aby se zajistila širší účast všech skupin v hospodářském rozvoji tohoto území; je zároveň přesvědčen, že lid Západní Sahary má také právo se rozvíjet v době, kdy se očekává politické řešení;

11.

bere na vědomí, že během jednání s různými místními subjekty a se zástupci občanské společnosti některé strany vyjadřují svou podporu dohodě a hájí při tom své právo na hospodářský rozvoj, zatímco jiné se domnívají, že by před udělením obchodních preferencí mělo dojít k urovnání politického konfliktu; konstatuje, že během inkluzivních konzultací, jež vedly Komise a ESVČ s řadou organizací Západní Sahary, a dalšími organizacemi a subjekty, většina zúčastněných stran vyjádřila podporu sociálně-ekonomickým přínosům, jež by mohly přinést navrhované celní preference;

12.

připomíná, že Soudní dvůr EU ve svém rozsudku nespecifikoval, jak má být souhlas obyvatel vyjádřen, a domnívá se proto, že pokud jde o toto kritérium, přetrvává určitá nejistota;

13.

uznává, že dohoda může vést k podpoře sociálního a udržitelného rozvoje, který zásadním způsobem přispívá k současnému hospodářskému, sociálnímu a environmentálnímu rozvoji a k možnému vytvoření jak nízkých, tak vysoce kvalifikovaných pracovních příležitostí na místní úrovni; konstatuje, že zhruba 59 000 pracovních míst je podle odhadů závislých na vývozu, což odpovídá zhruba 10 % obyvatel žijících na tomto území;

14.

je přesvědčen, že celní preference EU mají kladný dopad na odvětví zemědělských produktů a rybolovu a na úroveň jejich vývozu na nesamosprávné území Západní Sahary; vyzývá však k opatrnosti při kontrole, že tyto produkty mají místní přidanou hodnotu, jsou zpětně investovány místně, a poskytují důstojné pracovní příležitosti pro místní obyvatelstvo;

15.

je přesvědčen, že bez ohledu na výsledek mírového procesu bude mít místní obyvatelstvo prospěch z ekonomického rozvoje a z vedlejších účinků v oblasti investic do infrastruktury, zaměstnanosti, zdravotnictví a školství;

16.

uznává stávající investice do několika odvětví a úsilí o rozvoj zelených technologií, jako jsou obnovitelné zdroje energie a zařízení na odsolování mořské vody, avšak zdůrazňuje, že je nezbytné další úsilí s cílem zajistit větší míru začlenění ve všech součástech místního hospodářství;

17.

uznává podnikatelské iniciativy lidu Západní Sahary, zejména ty, které vyvíjejí mladí lidé, mezi nimiž je mnoho žen, a zdůrazňuje, že potřebují větší vývozní příležitosti a právní jistotu, aby byly umožněny další investice do odvětví s vysokou poptávkou po zaměstnání, jako např. zemědělství, rybolov a infrastruktura;

18.

uznává strategický potenciál Západní Sahary jako investičního centra pro zbytek afrického kontinentu;

19.

varuje před nepříznivými účinky neuplatňování celních preferencí na výrobky z nesamosprávného území Západní Sahary a před tím, jaký signál se tak vysílá mladé generaci, která do této oblasti investuje nebo je ochotna investovat, a jejímu potenciálu rozvíjet toto území; zdůrazňuje nebezpečí přemísťování činností do regionů, kde by se preference využívaly; konstatuje, že podle Komise by neuplatňování celních preferencí mohlo zhoršit hospodářskou a sociální situaci místního obyvatelstva na dotyčných územích;

20.

je přesvědčen, že přítomnost Evropské unie, mimo jiné prostřednictvím této dohody, je vhodnější než odnětí preferencí, pokud jde o zapojení do otázky lidských práv a osobních svobod a jejich monitorování, a požaduje, aby se s marockou stranou vedl o těchto otázkách důkladný dialog a provádělo důkladné hodnocení;

21.

připomíná, že jiné části světa zaujímající méně ambiciózní přístup v oblasti udržitelného rozvoje, vysokých pracovních a sociálních norem a lidských práv stojí o nové obchodní příležitosti a získají větší vliv kdekoliv, kde EU ustupuje;

22.

zdůrazňuje, že pokračující angažovanost EU na tomto území bude mít kladný pákový efekt na jeho udržitelný rozvoj;

23.

zdůrazňuje, že je nezbytná právní jistota, která na toto území přiláká udržitelné a dlouhodobé investice a tudíž podpoří dynamiku a diverzifikaci místní ekonomiky;

24.

připomíná, že na základě rozsudku Soudního dvora EU nemohou členské státy na výrobky z nesamosprávného území Západní Sahary legálně uplatňovat obchodní preference a že musí skončit právní nejistota, která postihuje hospodářské subjekty;

25.

je si vědom toho a vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že dosud bylo extrémně obtížné určovat, které výrobky se z nesamosprávného území Západní Sahary vyvážejí;

26.

zdůrazňuje, že hlavním kritériem pro to, aby Parlament dohodu schválil, je zajištění toho, aby byl zaveden mechanismus, který umožní celním orgánům členských států přístup ke spolehlivým informacím o tom, zda výrobky pocházející ze Západní Sahary, které jsou dováženy do EU, jsou v naprostém souladu s celními předpisy EU; zdůrazňuje, že takový mechanismus poskytne včas k dispozici podrobné a rozčleněné statistické údaje; s politováním konstatuje, že Komise a Maroko s jeho přijetím dlouho otálely, a vyzývá Komisi, aby využila veškerá nápravná opatření, která jsou k dispozici, pokud by provádění této dohody nebylo uspokojivé; důrazně vyzývá Komisi, aby Parlamentu předložila výroční posouzení souladu tohoto mechanismu s celními předpisy EU;

27.

zdůrazňuje, že bez této platné dohody, včetně mechanismu umožňujícího identifikaci výrobků, nebude možné zjistit, zda (a v jakém množství) výrobky pocházející z nesamosprávného území Západní Sahary vstupují na evropský trh;

28.

zdůrazňuje, že aby bylo možné zhodnotit rozsah působnosti této dohody a její dopad na rozvoj a místní obyvatelstvo, je nezbytné uplatňovat ustanovení dohodnuté mezi EU a Marokem o roční vzájemné výměně informací a statistikách týkající se výrobků, na které se vztahuje výměna dopisů;

29.

vyzývá Komisi a ESVČ, aby podrobně monitorovaly provádění a výsledek dohody a aby Parlamentu pravidelně podávaly zprávy o svých zjištěních;

30.

vyzývá Komisi, aby prozkoumala, jakými způsoby lze v budoucnu obchodní preference účinně udělit všem národům v Západní Sahaře;

31.

připomíná, že Unie a Maroko sjednaly v souladu s první dohodou z roku 2012 ambiciózní a komplexní dohodu týkající se ochrany zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů, zpracovaných zemědělských produktů, ryb a produktů rybolovu, podle které Maroko chrání celý seznam zeměpisných označení Unie; připomíná rovněž, že postup pro uzavření této dohody, který byl zahájen v roce 2015, byl po vynesení rozsudku Soudního dvora dne 21. prosince 2016 přerušen; vyzývá EU a Maroko, aby bez odkladu pokračovaly v tomto postupu a rychle se navrátily k jednání o prohloubené a komplexní dohodě o volném obchodu;

32.

zdůrazňuje, že preferenční zacházení pro vývoz některých druhů ovoce a zeleniny z Maroka do EU stanovené v dohodě ze dne 8. března 2012 o opatřeních pro vzájemnou liberalizaci zemědělských produktů, zpracovaných zemědělských produktů, ryb a produktů rybolovu, je pro evropské pěstitelství obzvlášť citlivou otázkou;

33.

zdůrazňuje, že přístup všech třetích zemí na vnitřní trh EU by měl splňovat předpisy a normy EU v sanitární a fytosanitární oblasti a v oblasti sledovatelnosti a ochrany životního prostředí;

34.

žádá Komisi, aby podporovala rovnocennost opatření a kontrol mezi Marokem a Evropskou unií v oblasti sanitárních a fytosanitárních norem a v oblasti sledovatelnosti a ochrany životního prostředí, stejně jako rovnocennost pravidel pro označování původu s cílem zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž mezi oběma trhy;

35.

připomíná, že aktualizovaná dohoda nemění dříve stanovené celní kvóty a režim preferenčního dovozu a poskytuje evropským producentům pouze vysvětlení ohledně zeměpisné oblasti působnosti dohody;

36.

upozorňuje na skutečnost, že část produkce ovoce a zeleniny vyvážené v rámci preferencí do EU podle příslušné dohody (například rajčata a melouny) pochází z území Západní Sahary, a poukazuje na to, že existují ambiciózní projekty na další rozvoj této produkce a vývozu;

37.

bere nicméně na vědomí vyjasnění, které přináší tato nová dohoda, a doufá, že bude schopna poskytnout jasný a stabilní rámec pro strany dohody a pro dotčené hospodářské subjekty na obou stranách Středozemního moře;

38.

konstatuje, že kontrola citlivých zemědělských produktů a důsledné dodržování kvót jsou nezbytnými předpoklady vyváženého fungování dohody; připomíná existenci ochranné doložky v článku 7 protokolu č. 1 k dohodě z roku 2012, která umožňuje přijmout vhodná opatření, pokud by zvýšený dovoz citlivých zemědělských produktů podle této dohody vedl k závažnému narušení trhu nebo vážné újmě pro dotčené odvětví; doufá, že dovoz citlivých zemědělských produktů z Maroka a Západní Sahary do EU v rámci preferencí bude podléhat řádné a rozsáhlé kontrole Komise a že Komise bude připravena aktivovat neprodleně tuto doložku, pokud se ukáže, že to je nezbytné;

39.

bere na vědomí skutečnost, že pro rybářská plavidla EU, která v těchto vodách provozují svou činnost, platí zákonem stanovená povinnost mít systém sledování plavidel a sdělovat pozici plavidla marockým úřadům, aby bylo možné v plné míře plavidla sledovat a zaznamenávat, kde probíhá rybolov;

40.

vyzývá EU, aby zintenzívnila úsilí o posílení regionální spolupráce mezi zeměmi Maghrebu, jež by měla velmi výrazné pozitivní dopady na celý region i za jeho hranice;

41.

poukazuje na strategickou potřebu EU úžeji spolupracovat a rozvíjet své svazky se zeměmi maghrebského regionu; v této souvislosti nahlíží na rozšíření dohody o přidružení jako na logický prvek této strategie;

42.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a ESVČ.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2019)0017.