Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Nová úloha veřejných služeb zaměstnanosti v souvislosti s prováděním evropského pilíře sociálních práv

(stanovisko z vlastní iniciativy)

(2019/C 353/08)

Zpravodajka: Vladimíra DRBALOVÁ

Rozhodnutí plenárního shromáždění	20.2.2019
Právní základ	čl. 32 odst. 2 jednacího řádu stanovisko z vlastní iniciativy
Odpovědná sekce	Zaměstnanost, sociální věci, občanství
Přijato v sekci	8.7.2019
Přijato na plenárním zasedání	17.7.2019
Plenární zasedání č.	545
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	156/7/10

1. Závěry a doporučení

1.1.

EHSV oceňuje příspěvek Evropské sítě veřejných služeb zaměstnanosti k modernizaci a posílení veřejných služeb zaměstnanosti a požaduje součinnost mezi její aktualizovanou strategií na období po roce 2020 a zásadami evropského pilíře sociálních práv.

1.2.

EHSV určil některé oblasti, v nichž je zapotřebí většího úsilí založeného na partnerství se všemi zúčastněnými stranami: se sociálními partnery, organizacemi občanské společnosti, podniky a soukromými službami zaměstnanosti s cílem společně usilovat o dosažení lepšího začlenění uchazečů o zaměstnání do trhu práce.

1.3.

Inovativní úlohu veřejných služeb zaměstnanosti v provádění vnitrostátních politik zaměstnanosti a politik na trhu práce a v zaručení efektivnějších služeb pro podniky je potřeba na vnitrostátní úrovni náležitě podpořit dostatečnou kapacitou, kvalifikovaným personálem, informačními technologiemi a technickým vybavením relevantními pro digitalizaci společnosti a finanční podporou.

1.4.

EHSV žádá o systematičtější a lépe strukturovanou spolupráci mezi veřejnými službami zaměstnanosti a dalšími poskytovateli služeb v sociální oblasti a v oblasti zaměstnanosti, aby bylo možné vypořádat se s širokou škálou překážek, jimž uchazeči o zaměstnání čelí, když se snaží vstoupit na trh práce (zdravotní problémy, bydlení, doprava). Modernizace veřejných služeb zaměstnanosti je složitý proces a chybějící koordinace, programování, plánování a rozdělení odpovědnosti na vnitrostátní či regionální úrovni vede k roztříštěnosti. Aktivní a pravidelná účast sociálních partnerů na činnosti veřejných služeb zaměstnanosti má zásadní význam pro zmapování místních pracovních příležitostí a přispění k řešení nesouladu na trhu práce.

1.5.

EHSV žádá o užší součinnost mezi veřejnými službami zaměstnanosti a systémy sociálních dávek a sociální infrastruktury, aby byla nezaměstnaným poskytována větší podpora při hledání zaměstnání a zabránilo se tomu, že osoby hledající zaměstnání budou při opětovném vstupu na trh práce znevýhodňovány.

1.6.

EHSV žádá o větší finanční podporu členských států a doufá, že se Evropský sociální fond plus (ESF+), který byl nedávno zaveden jako součást nového víceletého finančního rámce na období 2021–2027, stane skutečným nástrojem EU pro investice do lidí a provádění evropského pilíře sociálních práv.

1.7.

EHSV se domnívá, že by se mělo vyvinout větší úsilí o monitorování, hodnocení a srovnávání veřejných služeb zaměstnanosti, aby bylo možné posoudit účinnost těchto služeb, pokud jde o pomoc uchazečům o zaměstnání, kteří vstupují na trh práce. Účinnost veřejných služeb zaměstnanosti by mohly pomoci zlepšit společné normy a pokyny na evropské úrovni. Měly by se více využívat stávající zdroje údajů, jako je šetření pracovních sil, a při monitorování mohou pomoci agentury jako Eurofound.

1.8.

EHSV žádá, aby se přezkoumala stávající opatření sloužící k měření výsledků pracovních programů veřejných služeb zaměstnanosti, aby se zajistilo, že služby budou prospěšné pro všechny kategorie osob, zejména pro ty, které se potýkají s vícerými problémy.

2. Úvod

2.1.

Evropský pilíř sociálních práv byl zaveden po interinstitucionálním vyhlášení Evropským parlamentem, Radou a Komisí dne 17. listopadu 2017 v Göteborgu v průběhu sociálního summitu EU. Evropský pilíř sociálních práv by měl vést k většímu zaměření na zaměstnanost a sociální aspekty a měl by pomoci tomu, aby byl evropský sociální model s to čelit výzvám 21. století, a podnítit proces sbližování mezi členskými státy.

2.2.

20 klíčových zásad evropského pilíře sociálních práv je rozděleno do tří hlavních okruhů – rovné příležitosti a přístup na trh práce, spravedlivé pracovní podmínky a sociální ochrana a začleňování. Vzhledem k rychlým změnám v sociálním, právním a hospodářském prostředí je klíčovou otázkou v Evropě jejich skutečné zavádění a provádění.

2.3.

Podle roční analýzy růstu na rok 2019 zahajuje nyní evropská ekonomika šestý rok svého nepřetržitého růstu. Tento trvalý růst doprovází oživení investic, větší poptávka spotřebitelů, lepší veřejné finance a pokračující vytváření pracovních míst, i když v různých zemích různým tempem. Tento vývoj přispěl k podstatnému zlepšení trhů práce a sociálních podmínek. Míra zaměstnanosti osob ve věku 20–64 let se ve druhé čtvrtině roku 2018 zvýšila na 73,2 %. Míra nezaměstnanosti klesla na 6,8 % a míry dlouhodobé nezaměstnanosti a nezaměstnanosti mladých lidí rovněž klesají. Výbor se však domnívá, že mezi jednotlivými členskými státy existují velké rozdíly, neboť ne všechny vykazují stejnou míru hospodářského růstu a růstu zaměstnanosti. Je nutné věnovat zvláštní pozornost tomu, aby se zlepšila kvalita vytvářených pracovních míst, zejména v zájmu odstranění sociálních nerovností.

2.4.

Díky lepším podmínkám na trhu práce se počet osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením (113 milionů lidí v roce 2017) v některých zemích poprvé snížil pod úroveň před krizí. Nicméně chudoba pracujících je v některých členských státech stále vysoká a dále stoupá. Riziko chudoby představuje i nadále problém, zejména pro děti, osoby se zdravotním postižením, osoby přistěhovaleckého původu a nezaměstnané.

2.5.

Ve společné zprávě o zaměstnanosti se uvádí, že klíčové pro zajištění řádně fungujících trhů práce, které podporují začlenění, jsou aktivní politiky na trhu práce a veřejné služby zaměstnanosti. Aktivní politiky na trhu práce zlepšují soulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce a zvyšují šance uchazečů o zaměstnání najít nové pracovní místo.

3. Veřejné služby zaměstnanosti a budoucnost práce

3.1.

Trhy práce a společnosti se rychle vyvíjejí, globalizace, digitální revoluce, měnící se pracovní vzorce a společenský a demografický vývoj přinášejí nové příležitosti a nové výzvy. Výzvy, jako jsou například přetrvávající nerovnosti, dlouhodobá nezaměstnanost a nezaměstnanost mladých lidí nebo mezigenerační solidarita, jsou v členských státech často podobné, i když jejich míra může být různá. Probíhající technologická revoluce se vyznačuje zejména rychlejším tempem změn.

3.2.

Pracovní síla nikdy nebyla tak rozmanitá a vzdělaná. Pracující obyvatelstvo 21. století je značně odlišné a postoj jednotlivců k práci se mění. Pokud pracovníci hledají větší svobodu v práci a možnost svobodné volby a usilují o pracovní místa způsobem, který má za následek individualizaci pracovních podmínek, měly by být tyto pracovní podmínky jednoznačně stanoveny prostřednictvím sociálního dialogu a kolektivní smlouvou. Lidé by měli mít možnost plně uplatnit svůj potenciál s využitím svých kvalifikací, dovedností a schopností a získat kvalitní a produktivní pracovní místo s odpovídající sociální ochranou.

3.3.

Důležitou úlohu zastává evropská síť veřejných služeb zaměstnanosti, která byla zřízena dne 17. června 2014 a bude fungovat do 31. prosince 2020. V roce 2018 bylo zahájeno hodnocení, které posoudí význam, účinnost, účelnost, soudržnost a unijní přidanou hodnotu rozhodnutí o síti veřejných služeb zaměstnanosti. EHSV ve svém stanovisku o veřejných službách zaměstnanosti (1) podpořil návrh Komise zřídit evropskou síť veřejných služeb zaměstnanosti.

3.4.

Strategie evropské sítě veřejných služeb zaměstnanosti na období po roce 2020 zohledňuje nedávný vývoj na trzích práce, kam patří vznikající ekonomiky platforem, nové formy práce, nedostatek pracovní síly, její mobilita, různorodější základna zákazníků veřejných služeb zaměstnanosti a potřeba využívat nové digitální technologie a těžit z bohatších zdrojů údajů.

3.5.

Již bylo podniknuto mnoho pozitivních kroků na úrovni jednotlivých států a ve spolupráci s evropskou sítí veřejných služeb zaměstnanosti. Vnitrostátní veřejné služby zaměstnanosti odvedly v některých zemích skvělou práci při provádění záruk EU pro mladé lidi, které pomáhají mladým lidem, a to zejména těm, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, s rychlejším přechodem na trh práce nebo zpět ke vzdělávání. Vnitrostátní veřejné služby zaměstnanosti rovněž provádějí opatření vycházející z iniciativy EU zaměřené na lepší začleňování dlouhodobě nezaměstnaných prostřednictvím lepší registrace a integrovaných pracovních smluv. Kromě toho mají od roku 2015 na programu začleňování uprchlíků a žadatelů o azyl na trh práce.

3.6.

Ze zkušeností EHSV nicméně vyplývá, že efektivita veřejných služeb zaměstnanosti a jejich schopnost fungovat v měnících se podmínkách, řešit nové výzvy světa práce a úspěšně zapojovat lidi do těchto přechodných trhů práce se mezi členskými státy liší. Jejich personální, technická a finanční kapacita je v mnoha případech a v některých členských státech podhodnocena.

3.7.

Měla by být účinněji prosazována zvláštní profesní kategorie kariérních poradců a měly by se řádně integrovat databáze pro účinné propojení podniků s pracovníky. V některých zemích jsou veřejný služby zaměstnanosti doplněny nebo nahrazeny soukromými agenturami práce a kariérními poradci. Zásadní je spolupráce s podniky a aktivní účastí sociálních partnerů i na místní úrovni za účelem zmapování pracovních příležitostí na celostátní a územní úrovni. Míra úspěšnosti veřejných služeb zaměstnanosti by se měla měřit také z pohledu zaměstnavatelů.

4. Veřejné služby zaměstnanosti v souvislosti s evropským pilířem sociálních práv

4.1.

Od vyhlášení evropského pilíře sociálních práv by vnitrostátní veřejné služby zaměstnanosti a evropská síť veřejných služeb zaměstnanosti měly být inovativnější roli v podpoře účelu evropského pilíře sociálních práv a provádění jeho základních zásad.

4.2.

V roce 2017 evropská síť veřejných služeb zaměstnanosti formálně přispěla ke konzultaci EK o evropském pilíři sociálních práv. V roce 2018 vypracovala dokument o budoucnosti světa práce. Tato činnost poskytla síti příležitost ke zvážení toho, jak by mohla být Strategie veřejných služeb zaměstnanosti na období po roce 2020 přizpůsobena, aby se zajistilo, že bude i nadále vhodná pro daný účel, když se veřejné služby zaměstnanosti snaží řešit nové výzvy rychle se měnícího trhu práce a stát se opravdovými agenturami profesního poradenství. Veřejné služby zaměstnanosti pracují na modernizaci své organizace za účelem dosažení služeb s ratingem AAA (ability, agility, accountability, tj. schopnost, pružnost a zodpovědnost) pro zákazníky, aby tak pomohly vytvořit udržitelnější a inkluzivnější trh práce.

5. Nová úloha veřejných služeb zaměstnanosti z pohledu EHSV

5.1.

EHSV vítá priority stanovené v pracovním programu evropské sítě veřejných služeb zaměstnanosti na rok 2019 a požaduje lepší vzájemnou interakci mezi zásadami evropského pilíře sociálních práv a nástroji sítě, které jsou určeny k referenčnímu srovnávání a vzájemnému učení. Může přispět k lepší integraci veřejných služeb zaměstnanosti i k provádění evropského pilíře sociálních práv.

5.2.

Středisko pro sledování trhu práce EHSV (SSJT) uspořádalo v listopadu 2018 konferenci na téma Veřejné služby zaměstnanosti v souvislosti s prováděním evropského pilíře sociálních práv. Zmíněné příklady potvrdily potřebu doplňkovosti mezi veřejnými a soukromými službami zaměstnanosti a ukázaly konkrétní přínosy dobré spolupráce mezi veřejnými službami zaměstnanosti a sociálními partnery. Jako klíčové pro zajištění udržitelných pracovních míst pro pracovníky byly zmíněny proaktivita veřejných služeb zaměstnanosti, zřízení jednotného kontaktního místa pro firmy a společná školení veřejných služeb zaměstnanosti a podniků.

5.2.1.

EHSV se domnívá, že je třeba lépe reagovat na nabídku pracovních míst a poptávku po nich, poskytovat více pobídek zaměstnavatelům i pracovníkům (např. vyplácet pracovníkům, kteří dostávají nízkou mzdu, i nadále některé sociální dávky související s nezaměstnaností) a nastolit spravedlivou rovnováhu mezi flexibilitou a jistotou v oblasti zaměstnanosti, která povede ke stabilnějším smlouvám. Evropa stále zdaleka plně nevyužívá potenciál dostupné pracovní síly. Evropa by měla podporovat udržitelné podniky, zejména jim umožnit vytvářet více kvalitních a produktivních pracovních míst.

5.2.2.

EHSV v jednom ze svých stanovisek (2) vyzdvihuje, že přístup k systémům sociální ochrany je klíčovým faktorem spravedlivější společnosti a má základní význam pro produktivní, zdravou a aktivní pracovní sílu. EU by měla zlepšit způsob, kterým stávající otevřená metoda koordinace podporuje členské státy při měření pokroku v reformách a při zlepšování výkonnosti jejich politik zaměstnanosti a vnitrostátních systémů sociální ochrany a sociálního zabezpečení. Měla by být zajištěna užší součinnost mezi veřejnými službami zaměstnanosti a systémy sociálních dávek a sociální infrastruktury, aby byla nezaměstnaným poskytována větší podpora při hledání zaměstnání a zabránilo se tomu, že osoby hledající zaměstnání budou při opětovném vstupu na trh práce znevýhodňovány.

5.2.3.

Mobilita: Pro EHSV zůstává volný pohyb pracovních sil založený na zásadách nediskriminace a rovného zacházení a odstraňování zbývajících překážek mobility i nadále jednou z priorit EU. EHSV ve svém stanovisku k síti EURES (3) požaduje skutečný nástroj ke slaďování nabídky a poptávky na evropském trhu práce v úzké spolupráci s vnitrostátními veřejnými službami zaměstnanosti. Mobilita pracovníků v EU je spojena s probíhající snahou o modernizaci systému koordinace sociálního zabezpečení a o zvýšení jeho spravedlnosti pro všechny členské státy. Zejména v případě podpory v nezaměstnanosti pro přeshraniční pracovníky by se měla pro určení příslušného členského státu používat zásada lex loci laboris, nestanoví-li ujednání uzavřená mezi členskými státy jinak.

5.2.4.

Dovednosti přizpůsobené trhu práce: Sociální rozměr vzdělávání, jak je uveden v první zásadě evropského pilíře sociálních práv, stanoví, že každý má právo na kvalitní a inkluzivní všeobecné a odborné vzdělávání a celoživotní učení. Zvyšující se nedostatek pracovních sil na trhu práce v celé Evropě navíc ohrožuje budoucí růst. Měla by se posílit užší spolupráce mezi veřejnými službami zaměstnanosti a sociálními partnery, podniky, regionálními radami pro zaměstnanost a kvalifikace a dalšími příslušnými regionálními subjekty, aby bylo možné odstranit regionální rozdíly a nabídnout uchazečům o zaměstnání a lidem, kterým hrozí ztráta práce, náležité profesní poradenství, příležitosti ke zvyšování dovedností a k rekvalifikaci a změnu profese, a to při sdílené odpovědnosti jednotlivých aktérů. Zahrnovat by to rovněž mělo stimulaci samostatně výdělečně činných osob.

5.2.5.

Spolupráce se sociálními partnery: Při koncipování sociální politiky EU by měli více prostoru dostat sociální partneři a měla by při tom být plně respektována jejich autonomie. V rámci své úlohy klíčových aktérů na trhu práce mohou ve spolupráci s vnitrostátními veřejnými službami zaměstnanosti významně přispívat k mapování pracovních příležitostí mj. na místní úrovni, usnadnění přechodů lidí na trh práce nebo v jeho rámci – podpořit uchazeče o zaměstnání při jejich hledání, pomoci společnostem s procesy vyhledávání lidských zdrojů a pomoci mladým lidem a dospělým s výběrem nejvhodnějšího postupu zvyšování kvalifikací (národní agentura pro zaměstnanost v Lucembursku ADEM).

5.2.6.

Občanská společnost: EHSV zastupuje různé organizace občanské společnosti a přijímá mnohá stanoviska, která se již zabývají některými zásadami spadajícími do evropského pilíře sociálních práv. Přidanou hodnotou organizací občanské společnosti je to, že jsou blízko k situaci v terénu a jsou obeznámené s potřebami různých skupin – migrantů, osob se zdravotním postižením, mladých lidí, právy žen – a mohou účinně přispívat k lépe zacílené činnosti veřejných služeb zaměstnanosti (mohla by sem například spadat úloha kariérních poradců v Itálii).

5.2.7.

Spolupráce se soukromými službami zaměstnanosti: Zkušenosti ukazují, že rovné zapojení veřejných a soukromých služeb a jejich propojení může mít skutečné, prospěšné výsledky, co se týče opravdu inkluzivního a udržitelného trhu práce. Tato doplňkovost se musí podporovat. Činit předpovědi či prognózy týkající se trhu práce je vždy velmi obtížné. Potřeby trhu práce se mění velmi rychle. Zásadně důležitá jsou spolehlivá data. Nicméně do inkluzivních trhů práce, jež požadujeme, musí být zapojeni všichni lidé.

6. Přetrvávající nedostatky cílené pomoci veřejných služeb zaměstnanosti

6.1.

EHSV oceňuje, že v pracovních programech evropské sítě veřejných služeb zaměstnanosti i vnitrostátních služeb zaměstnanosti jsou zahrnuty hlavní cílové skupiny. Zdůrazňuje však, že stále ještě existují nedostatky a veřejné služby zaměstnanosti musejí začlenit zásadu různorodosti a nediskriminace více do svých každodenních činností. Musí být neustále vyvíjeno či posilováno úsilí zejména s ohledem na tyto skupiny:

6.1.1.

Mladí lidé: EHSV vítá skutečnost, že se zdvojnásobila finanční podpora pro provádění záruk pro mladé lidi. Veřejné služby zaměstnanosti by měly dlouhodobě investovat do poskytování služeb mladým lidem hledajícím zaměstnání, včetně lepšího využívání IKT a internetových nástrojů k posílení služeb pro nejzranitelnější skupiny mladých lidí. Veřejné služby zaměstnanosti by měly zkvalitňovat individuální asistenci poskytovanou mladým lidem, spolupracovat s jejich rodinami a řádně je informovat o situaci na trhu práce.

6.1.2.

Dospělé osoby: Stárnoucí populace v Evropě, zvýšená dlouhověkost ve společnosti a potřeba posílit mezigenerační spolupráci, zrychlující se změny na trhu práce, nové formy práce a průnik digitálních technologií do všech aspektů každodenního života mají za následek rostoucí poptávku po nových dovednostech a vyšší úrovni dovedností, znalostí a schopností; to zvyšuje naléhavost potřeby rozšiřování dovedností nebo rekvalifikace všech lidí, kteří neovládli základní dovednosti nebo nezískali kvalifikaci pro zajištění své zaměstnatelnosti a aktivního občanství.

6.1.3.

Ženy: EHSV vítá směrnici o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem, (4) která pomáhá rodičům a pečujícím osobám, zvláště ženám, lépe si uspořádat pracovní a každodenní povinnosti. Kromě toho jsou nutné také investice do sociální infrastruktury, například do zařízení péče o děti či starší osoby. Patří sem rovněž účinná pomoc vnitrostátních veřejných služeb zaměstnanosti se zapojením žen do trhu práce s řádným zohledněním rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem.

6.1.4.

Lidé se zdravotním postižením: Lidé se zdravotním postižením představují zhruba jednu šestinu všech obyvatel EU v produktivním věku, jejich míra zaměstnanosti je však relativně nízká. To bylo hlavním závěrem slyšení EHSV, které se konalo v roce 2017. Zejména ženy a dívky se zdravotním postižením (5) i nadále čelí vícenásobné diskriminaci a diskriminaci z důvodu výskytu dvou či více neoddělitelných rysů, která se zakládá jak na jejich pohlaví, tak na zdravotním postižení. Jsou mimo jiné velmi často vyloučeny z inkluzivního vzdělávání a odborné přípravy, zaměstnání, přístupu k systémům snižování chudoby, přiměřeného bydlení a účasti na politickém a veřejném životě. Potřebují zvláštní asistenci a individuální přístup ze strany veřejných služeb zaměstnanosti.

6.1.5.

Migrace: Legální migrace může hrát na dobře fungujících trzích práce významnou roli. EHSV ve svém stanovisku (6) zdůraznil důležitost soudržné migrační politiky a náležitě koncipovaného právního rámce, přičemž uvádí, že „bez migrace je hospodářský a sociální model Evropy ohrožen“. Integrace uprchlíků s právem na pobyt v Evropě do odborné přípravy, zaměstnání a obecně do společnosti bude i nadále důležité. Veřejné služby zaměstnanosti v mnoha zemích již uskutečnily velké množství iniciativ, které k tomu přispívají.

6.1.6.

Romská menšina: EHSV je velmi aktivní v otázkách spojených s životními a pracovními podmínkami romské komunity, přičemž se zaměřuje na lepší integraci romské populace (7). EHSV vnímá součinnost mezi prováděním zásady evropského pilíře sociálních práv týkající se rovného přístupu a dalšími kroky v úspěšnější integraci Romů. Prioritou pro veřejné služby zaměstnanosti by měla být zejména asistence romským ženám.

6.1.7.

Neaktivní obyvatelstvo není tradiční cílovou skupinou pro veřejné služby zaměstnanosti, ačkoli významný podíl neaktivního obyvatelstva chce pracovat. Evropská síť veřejných služeb zaměstnanosti zveřejnila studii s názvem The role of PES in outreach to the inactive population (Úloha veřejných služeb zaměstnanosti v aktivní pomoci neaktivnímu obyvatelstvu), která obsahuje přehled opatření k aktivní podpoře neaktivního obyvatelstva se zvláštním odkazem na úlohu veřejných služeb zaměstnanosti. EHSV vyzývá Komisi a členské státy, aby přepracovaly reaktivační politiky zaměřené na tuto část obyvatelstva.

7. Komplexní podpora pro vnitrostátní veřejné služby zaměstnanosti

7.1.

Evropské hlavní směry politik zaměstnanosti na rok 2019 (hlavní směr 7) vyzývají členské státy, aby zvýšily efektivitu aktivních politik na trhu práce. Členské státy by měly usilovat o účinnější veřejné služby zaměstnanosti tím, že zajistí včasnou a individuálně uzpůsobenou pomoc uchazečům o zaměstnání, podpoří poptávku na trhu práce a využijí systémy měření výkonnosti.

7.2.

K tomu, aby mohly vnitrostátní veřejné služby zaměstnanosti účinně přispívat k provádění evropského pilíře sociálních práv, budou potřebovat silnější podporu a vhodné podmínky:

7.2.1.

Dostatečné lidské zdroje. Komplexní služby veřejných služeb zaměstnanosti (vyhledávání míst pro vysílání pracovníků a výběr vysílaných pracovníků, poradenství a asistence u požadavků na podporu příjmu, odborné stáže) vyžadují vyškolené pracovníky se speciálními dovednostmi, kteří budou pracovat ve vhodných podmínkách a spolupracovat s kariérními poradci a soukromými agenturami práce.

7.2.2.

Řešení technologického vývoje. Digitalizace ekonomiky a společnosti přináší nové nástroje, které v případě dobrého spravování mohou pomoci veřejným službám zaměstnanosti v jejich úloze, včetně školení jejich vlastních zaměstnanců, a také mohou přispět ke skutečné integraci databází pro účinné spárování podniků a pracovníků, jež jsou obojí zapojeni do vývoje dovedností a úkolů vyplývajících z nové digitální éry.

7.3.

Evropská komise přijala dne 2. května 2018 návrh víceletého finančního rámce na období 2021–2027. Tento návrh odráží současný sociální a hospodářský kontext a přináší konkrétní odpověď na výzvu evropské veřejnosti k vytvoření sociálnější Evropy a k posílení investic do občanů EU. Klíčovým nástrojem EU pro investice do lidí a provádění evropského pilíře sociálních práv je Evropský sociální fond plus (ESF+). Veřejné služby zaměstnanosti budou financovány prostřednictvím složky Zaměstnanost a sociální inovace tohoto fondu.

7.4.

Nové povinnosti veřejných služeb zaměstnanosti, zejména v oblasti aktivních politik zaměstnanosti, se musí odrazit v jejich odpovídající kapacitě a finanční podpoře.

7.5.

7.6.

EHSV se domnívá, že by se mělo vyvinout větší úsilí o monitorování, hodnocení a srovnávání veřejných služeb zaměstnanosti, aby bylo možné posoudit účinnost jejich služeb, pokud jde o pomoc uchazečům o zaměstnání, kteří vstupují na trh práce. Účinnost veřejných služeb zaměstnanosti a součinnost mezi zeměmi by mohly zlepšit společné normy a pokyny na evropské úrovni. Měly by se více využívat stávající zdroje údajů, jako je šetření pracovních sil, a při monitorování mohou pomoci agentury jako Eurofound.

V Bruselu dne 17. července 2019.

předseda

Evropského hospodářského a sociálního výboru

Luca JAHIER

(1) Úř. věst. C 67, 6.3.2014, s. 116.

(2) Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 135.

(3) Úř. věst. C 424, 26.11.2014, s. 27.

(4) Úř. věst. C 129, 11.4.2018, s. 44.

(5) Úř. věst. C 367, 10.10.2018, s. 20.

(6) Úř. věst. C 110, 22.3.2019, s. 1.

(7) Úř. věst. C 27, 3.2.2009, s. 88.