Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Evropský semestr a politika soudržnosti – vypracování nové evropské strategie na období po roce 2020

(stanovisko z vlastní iniciativy)

(2019/C 353/07)

Zpravodaj: Etele BARÁTH

Spoluzpravodaj: Petr ZAHRADNÍK

Právní základ	čl. 32 odst. 2 jednacího řádu
Rozhodnutí plenárního shromáždění	20.2.2019
Odpovědná sekce	Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost
Přijato v sekci	2.7.2019
Přijato na plenárním zasedání	17.7.2019
Plenární zasedání č.	545
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	154/1/5

1.   Závěry a doporučení

1.1.

Nadcházející nové politické a finanční období v EU nabízí možnost posílit odhodlání, zlepšit výsledky a co nejlépe využít nové příležitosti. Potřebujeme obnovenou, odvážnější a dynamičtější strategii Evropa 2030 pro udržitelnou, konkurenceschopnou, bezpečnou a spravedlivou Evropu.

1.1.1.

Mezi hlavní ponaučení a rovněž úspěchy nedávného řízení hospodářských politik EU bezprostředně po krizi patřilo zavedení a praktické provádění evropského semestru. Tato nová forma koordinace hospodářských politik zahrnuje důkladné monitorování a provádění analýz, praktické koordinované řízení a řadu omezení a sankcí (1), to vše úzce spojené s hospodářskou výkonností členských států. Její výsledky by měly být viditelné ve formě přísnější disciplíny, větší odpovědnosti a jasnějšího zaměření na klíčové strategické otázky. Zároveň by mohla sloužit jako spolehlivá platforma pro nová opatření přijatá v rámci politiky soudržnosti.

1.2.

Proces evropského semestru doplňuje systém nástrojů politiky soudržnosti, které fungují již desítky let. Vazby mezi evropským semestrem a politikou soudržnosti EU (a možná většinou programů víceletého finančního rámce) mají obrovský potenciál k tomu, aby zlepšily koordinaci a řízení hospodářské politiky EU. Je to známka lepší správy věcí veřejných a přístupu založeného na výkonnosti. Tato otázka má racionální, technokratický i politický kontext (s ohledem na volby do Evropského parlamentu, pravomoci na úrovni členských států a na úrovni EU, řízení přístupu zdola nahoru a přístup shora dolů a dosažení rovnováhy mezi nimi). Prostřednictvím svých koordinačních činností propojuje provádění strategických hospodářských, sociálních a environmentálních cílů, politické priority a interakci mezi krátkodobými a dlouhodobými úkoly.

1.3.

Vzhledem ke své stále se rozšiřující praxi a filozofii samoregulace je evropský semestr vlastně jedinou fungující strukturou vybavenou víceúčelovým mechanismem, který je schopen měřit prostřednictvím doporučení pro jednotlivé země interakci mezi velmi odlišnými postupy a rovněž vyhodnotit provádění přibližně 32 evropských politik. EHSV věří v proces evropského semestru a navrhuje, aby existovala možnost vyváženějšího uplatňování pobídkových, diferencovaných, dobře podložených a pečlivě uvážených sankcí (2), které koordinují provádění hospodářských, sociálních a environmentálních cílů a pokud možno měří krátkodobý pokrok při dosahování dlouhodobých cílů.

1.4.

EHSV s politováním shledává, že navzdory jasně vymezenému vícestupňovému postupu (roční analýzy růstu, doporučení pro jednotlivé země, národní programy reforem, dohoda o partnerství) se úroveň výkonnosti dohod velmi liší v závislosti na stavu makroekonomického vývoje v jednotlivých zemích. Míra provádění víceletých politik je obecně nízká (mezi 40 a 50 %). Je třeba poznamenat, že mezi nejméně plněné závazky patří cíle sociální politiky, a to mimo jiné: mzdy a stanovování mezd, zdravotní a dlouhodobá péče, vzdělávání, odborná příprava a celoživotní učení a kvalitní pracovní místa (zejména pokud jde o mladé lidi).

1.5.

EHSV konstatuje, že posílený proces evropského semestru, aniž by ztratil ze zřetele své původní cíle, by měl být nejdůležitějším prvkem koordinace hospodářských politik, který umožní dokončit programy stability a konvergenční programy a případně se stane ústředním koordinačním prvkem dobře zacíleného investičního postupu, urychlí provádění reforem, bude měřit vyváženost mezi hospodářskou výkonností a politikou soudržnosti a také bude plnit cíle v sociální oblasti. Mezi klíčové otázky patří provádění evropského pilíře sociálních práv, udržitelná zaměstnanost, zavedení minimálních sociálních standardů v členských státech na základě společného evropského rámce stanoveného prostřednictvím evropského semestru a rovněž ambicióznější cíle v oblasti klimatu a lepší ochrana biologické rozmanitosti.

1.6.

EHSV se domnívá, že pokud má Evropa dosáhnout udržitelného růstu, který je ze sociálního a environmentálního hlediska životaschopný, bude muset důkladněji prozkoumat a efektivně využívat místní zdroje. Nová strategie Evropa 2030 musí vhodným způsobem propojit místní, regionální a vnitrostátní cíle s cíli propojenější Evropy.

1.7.

Podle názoru EHSV by zlepšená koordinace mezi evropskými fondy (Fondy soudržnosti, InvestEU atd.) mohla pomoci snáze zvýšit účast soukromých subjektů a investice. Za účelem zvýšení produktivity a soukromých investic je třeba zlepšit investiční prostředí, a to s nutným přihlédnutím k daňovým režimům, jež jsou běžné v příslušných členských státech. V ideálním případě by zlepšené investiční prostředí mohlo zvýšit úroveň vztahů mezi evropskou správou a různými druhy vlastní odpovědnosti.

1.8.

EHSV navrhuje, aby se obnovený systém evropské správy založený na strategii Evropa 2030 více zaměřil na výsledky, aby stanovil méně priorit, aby usnadňoval přístup k administrativním postupům a aby více spoléhal na porozumění občanské společnosti a na spolupráci s ní. To vše musí jít ruku v ruce s rozvojem systémů monitorování a hodnocení. Jedním z důležitých způsobů, jak posílit evropskou správu, je zlepšit víceúrovňovou veřejnou správu a svobodněji se otevřít účasti.

1.9.

EHSV musí najít nově vymezené místo v oblasti přípravy a provádění evropských politik a strategií a zaujmout novou a silnější pozici v rámci evropské správy s cílem zajistit zvláštní úlohu zprostředkovatele mezi tím, jak občanská společnost vnímá skutečnost, a budoucími záměry EU. EHSV usiluje o lepší porozumění posílením pravidelného a strukturovaného dialogu se sociálními partnery a občanskou společností.

1.10.

EHSV musí získat více informací o nových informačních systémech a více tyto systémy využívat, a to včetně digitalizovaných a sociálních sítí souvisejících s občanskou společností. EHSV může tohoto cíle dosáhnout, pokud bude zapojen do procesu evropského semestru a pokud se naučí účinně zpracovávat získané informace.

1.11.

EHSV poukazuje na to, že jednou z nejvýznamnějších stávajících překážek bránících evropskému rozvoji je nízká skutečná průběžná komunikace mezi hospodářskými a sociálními partnery a evropskou správou. V tomto ohledu musíme rovněž porozumět systému vztahů EHSV.

1.12.

EHSV je přesvědčen, že průběžným hodnocením komplexních cílů, využíváním komplexních dohod o partnerství, budováním pevné občanské podpory a měřením globálního prostředí v rámci Evropské unie evropský semestr prokáže, že je schopen se zaměřit na snížení rizika krizí v budoucnu a vytvořit udržitelné, smysluplné a pohotově reagující hospodářské a sociální prostředí.

2.   Obecné a konkrétní připomínky

2.1.    Evropa dosáhla zlomového bodu

2.1.1.

Evropa dospěla k novému zlomovému bodu. Deset let po hluboké hospodářské krizi a navzdory rozsáhlé obnově v Evropě žijeme ve stavu politických a společenských nepokojů a v rodící se nové globální nejistotě. Mezi hlavní ponaučení a rovněž úspěchy nedávného řízení hospodářských politik EU bezprostředně po krizi patřilo zavedení a praktické provádění evropského semestru. Tato nová forma koordinace hospodářských politik zahrnuje důkladné monitorování a provádění analýz, praktické koordinované řízení a řadu omezení a sankcí, to vše úzce spojené s hospodářskou výkonností členských států. Její výsledky by měly být viditelné ve formě přísnější disciplíny, větší odpovědnosti a jasnějšího zaměření na klíčové strategické otázky. Zároveň by mohla sloužit jako spolehlivá platforma pro nová opatření přijatá v rámci politiky soudržnosti.

2.1.2.

V současném období, kdy má být zahájen nový pětiletý politický cyklus evropské správy a nové sedmileté finanční období pro koordinovaný evropský rozvoj a rychle se přibližuje konec strategie Evropa 2020 pro inteligentní, udržitelný a inkluzivní růst, bude EU muset přehodnotit systémy správy. Je třeba, aby vycházely z nové, komplexní prováděcí strategie pro příštích deset let a sloužily jako vodítko pro udržitelnou budoucnost.

2.1.3.

Existuje široká podpora myšlenky, že jedním z nejdůležitějších předpokladů pro úspěšné uplatňování nové „víceúrovňové správy se zapojením více subjektů“ je neomezené zapojení hospodářských a sociálních partnerů do procesu rozhodování a provádění (3).

2.1.4.

EHSV vzhledem ke zkušenostem s přidanou hodnotou zásady silného partnerství v politice soudržnosti opětovně připomíná význam víceúrovňové správy věcí veřejných, která posiluje strukturální zapojení organizací občanské společnosti a dalších zainteresovaných stran do procesu plánování, provádění, hodnocení a monitorování využívání finančních prostředků. Totéž by mělo platit pro makroekonomické plánování v jednotlivých členských státech.

2.1.5.

EHSV proto zdůrazňuje, že je třeba zavést společný evropský rámec, který by se podobal dohodě o partnerství v rámci strukturálních fondů EU a který by zaručil výrazné a smysluplné zapojení sociálních partnerů a občanské společnosti jako celku ve všech fázích navrhování a provádění evropského semestru. To bude znamenat větší odpovědnost vnitrostátních orgánů a účinnější a smysluplnější uplatňování politik a doporučení.

2.1.6.

Základem „Evropské renesance“ musí být stejná schopnost kontinuity, o jakou se opírají evropské hodnoty, jako je svoboda, bezpečnost, spravedlnost, právní stát a lidská práva, a intenzivnější průběžná obnova v souladu s kritérii udržitelného rozvoje.

2.2.    Evropský semestr a jeho složitost

2.2.1.

Komise vyvíjela v posledních deseti letech obrovské a patrně úspěšné úsilí, jehož cílem bylo vytvoření víceúrovňového funkčního systému pro správu ekonomických záležitostí – evropský semestr. Ten zahrnuje různé politiky a strategie, které se zaměřují na otázky týkající se jednotlivých odvětví i průřezové otázky ve všech hospodářských, sociálních a environmentálních oblastech. Tímto novým procesem Evropská komise překonala starý systém „otevřené metody koordinace“.

2.2.2.

Evropský semestr byl v posledních několika letech posílen a doplněn o důležité sociální a environmentální prvky strategie Evropa 2020, které přímo souvisejí s doporučeními týkajícími se politiky soudržnosti (4). Silnou vazbu lze vysledovat mezi správou ekonomických záležitostí, prováděním politiky soudržnosti a novou koncepcí pro evropský rozvoj – investiční plán pro Evropu (5).

2.2.3.

EHSV v řadě stanovisek obhajuje strukturální reformy, které zvyšují produktivitu, kvalitu pracovních míst, jistotu zaměstnání a sociální ochranu, přičemž kladou důraz na investice a posílení kolektivního vyjednávání založeného na autonomii sociálních partnerů a na upevnění sociálního dialogu (6). EHSV se zároveň „domnívá, že vazba programu na podporu reforem s evropským semestrem může být ještě silnější a bezprostřednější, než se v návrhu nařízení předpokládá“ (7).

2.3.    Udržitelná budoucnost Evropy

2.3.1.

Na začátku tohoto roku Komise zveřejnila svůj diskusní dokument o udržitelné budoucnosti Evropy, kterým připravuje půdu pro komplexní prováděcí strategii pro období do roku 2030. Dokument stanoví postup pro další rozvoj vize udržitelného rozvoje EU a zaměření odvětvových politik po roce 2020, a současně pro přípravu na dlouhodobé provádění cílů udržitelného rozvoje. Výbor vyzývá k přijetí ambicióznějších cílů v oblasti klimatu, které budou začleněny do evropského semestru, jelikož evropský semestr je poměrně nedostatečný, pokud jde o nebezpečí, která představuje změna klimatu, a o pokrok EU při dosahování cílů Pařížské dohody (8). EHSV navíc opakovaně doporučoval, aby se vzhledem k tomu, že celý svět je zasažen změnou klimatu, zlepšila ochrana biologické rozmanitosti a životně důležitých zdrojů, které jsou pro naši existenci nepostradatelné (9).—

2.3.2.

Diskusní dokument předkládá tři scénáře, které by měly podnítit debatu o tom, jak nejlépe dosáhnout splnění cílů udržitelného rozvoje v EU: — zastřešující strategie Evropské unie pro udržitelný rozvoj jako vodítko pro opatření EU a jejích členských států; — Komise pokračuje v začleňování strategií do všech příslušných politik EU a nevynucuje opatření na straně členských států a — větší důraz na vnější činnost a zároveň konsolidace stávajícího úsilí v oblasti udržitelnosti na úrovni EU.

2.3.3.

Inteligentní začlenění prvních dvou scénářů do evropského semestru by mělo hrát rozhodující úlohu při plnění rozpočtů EU a jejich rámců pro financování (např. strukturální a investiční fondy EU), přičemž bude maximálně využita flexibilita nového VFR a zajištěn pevný vztah mezi politikou soudržnosti a dalšími politikami.

2.3.4.

Lze uvažovat o tom, zda umožnit, aby hrál proces evropského semestru, doplněný o nový participativní model, účinnější a účelnější roli v rámci rozvoje Unie.

2.3.5.

Může zde přispět investiční plán EU, bude-li přiměřeně financován, a politika soudržnosti EU, a to ve spolupráci s doporučeními pro jednotlivé země. Je tedy třeba umožnit přiměřenou flexibilitu v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Jak bylo uvedeno v dřívějším stanovisku, znamená to, že bude rovněž i nadále odpovídajícím způsobem financována politika soudržnosti z rozpočtu EU (10).

2.4.    Politika soudržnosti a proces evropského semestru

2.4.1.

Soubor návrhů pro nařízení o VFR na období 2021–2027 (zastřešující návrh, jakož i návrhy na odvětvová nařízení) přinesl některé nové prvky, které by mohly přispět ke zlepšení koordinace a výkonnosti hospodářské politiky EU a účinnosti intervencí v rámci politiky soudržnosti (11). Jedním z nejvýznamnějších prvků je vymezení jasného vztahu mezi politikou soudržnosti a procesem evropského semestru a několika nezbytnými kroky (12).

2.4.2.

Na druhé straně, návrhy nařízení zůstávají do značné míry otevřené využití dostatečného prostoru pro invenci a kreativitu za účelem praktického řešení této otázky. Toto stanovisko by mohlo nabídnout několik návrhů, jak toho dosáhnout. V první řadě by politika soudržnosti a evropský semestr mohly být považovány za vzájemně provázané; úzce spolu souvisejí a mají obrovský potenciál ke zlepšení stávající situace.

2.4.3.

Investice a intervence v rámci politiky soudržnosti se mohly zaměřit především na oblasti, na něž upozorňuje evropský semestr, zejména tam, kde byl za pomoci statistických platforem (např. srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů) zjištěn nedostatek investic. Je nutné upravit časové rámce plnění politických cílů (obecně sedmileté období v případě politiky soudržnosti oproti obvyklému kratšímu období obvykle v délce jednoho roku až roku a půl v případě doporučení pro jednotlivé země).

2.4.4.

Jednotlivé členské státy by mohly být identifikovány prostřednictvím srovnávacího přehledu hlavních makroekonomických, fiskálních a strukturálních ukazatelů, který je zveřejněn každý rok v listopadu při zahájení nového cyklu evropského semestru, a zejména použitím postupu národních programů reforem, následně převedených do zpráv o doporučeních pro jednotlivé země.

2.4.5.

Návrh na nový VFR na období 2021–2027 má být též založen na posílené flexibilitě a tematickém zaměření. Nástroje politiky soudržnosti by tudíž mohly být pružně přizpůsobeny skutečným specifickým potřebám jednotlivých členských států.

2.4.6.

Odlišné směry v rámci vzájemného vztahu však mohou naznačovat, že provádění evropského semestru může sloužit jako nástroj ke stimulaci dobrého výkonu nebo ke stanovení jasně diferencovaného a proporcionálního přístupu k sankcím (13) v případě nedostatečných výsledků (14). Země úspěšně provádějící evropský semestr, které udržují makroekonomickou disciplínu a odpovědně reagují na doporučení pro jednotlivé země, by mohly být podpořeny jakýmsi bonusem v podobě dodatečného přídělu z fondů politiky soudržnosti (EFRR, ESF+ nebo FS); finanční základna výkonnostně slabších států a států, které ignorují zprávy o doporučeních pro jednotlivé země, by mohla být úměrně snížena (15).

2.4.7.

Návrh nového VFR na období 2021–2027 do značné míry spočívá rovněž v součinnosti mezi některými kapitolami a programy VFR. Evropský semestr identifikuje nejvýznamnější potřebné reformy z pohledu všech členských států. Jeden z návrhů dokonce zavádí nový program na podporu reforem; bude více než nezbytné zavést v praxi systém společného řízení pro nástroje politiky soudržnosti a programy na podporu reforem (16), v nejlepším případě na úrovni konkrétních operačních programů v rámci politiky soudržnosti. V takovém případě by mohly být vytvořeny optimální podmínky pro součinnost (17).

2.4.7.1.

Totéž samé platí pro program InvestEU (rovněž částečně založený na dobrovolném přidělování finančních prostředků na podporu soudržnosti ze strany členských států tomuto centralizovanému finančnímu nástroji).

2.4.8.

VFR na období 2021–2027 by mohl být strategicky znevýhodněn, protože strategie Evropa 2020 již nebude mít nástupce. Je závažnou otázkou, zda diskusní dokument o udržitelné budoucnosti Evropy má nějaké skutečné ambice tuto úlohu zastávat. V nedávné době sehrál významnou úlohu při definování budoucích investičních priorit politiky soudržnosti pro jednotlivé země (zprávy o jednotlivých zemích zveřejněné v únoru 2019 (18)) a investičních potřeb (jarní prognóza z května 2019 (19)).

2.4.8.1.

V současné době patří k hlavním cílům strategie EU v procesu semestru a u dalších politických nástrojů hlavní body měření pokroku a slouží jako východisko pro novou strategii do roku 2030.

2.4.9.

V případě opožděného vypracování nové strategie do roku 2030 lze doporučit, aby byl v přechodném období zaveden postup pro přípravu střednědobé (až dlouhodobé) strategie jako součást kroků, na nichž je evropský semestr založen (například zveřejnění návrhu této strategie pro období po roce 2021 v roce 2020 a zveřejňování některých zpráv o stavu týkajících se skutečné výkonnosti a výsledků každé následující dva nebo tři roky).

2.4.10.

V důsledku toho EHSV zvažuje nový strategický přístup, jehož výsledkem bude politika soudržnosti zřetelně zaměřená na skutečné priority (založené na výkonnosti a orientované na výsledky), které jsou tematicky soustředěné, dobře vyvážené a integrované, důvěryhodné (založené na analýze) a odborně prováděné a které se zabývají odpovědností všech příslušných zúčastněných stran.

2.5.    Úloha evropského semestru při provádění činností v oblasti sociální soudržnosti

2.5.1.

Posilování sociální soudržnosti a obnovení důvěry evropské veřejnosti jsou dva prvky, které jdou ruku v ruce.

2.5.2.

Oběma těmto prvkům významně přispívá evropský pilíř sociálních práv, a to mimo jiné tím, že se bude poskytovat pomoc a poradenství členským státům, které uskutečňují reformy zaměřené na vytváření udržitelných, vysoce kvalitních pracovních míst s významnou přidanou hodnotou.

2.5.3.

V této souvislosti by srovnávací přehled sociálních ukazatelů a jeho ukazatele měly být jakožto hlavní nástroj využity nejen k měření výkonnosti určitého regionu nebo členského státu v oblastech spadajících do evropského pilíře sociálních práv, ale také k určení všech případných chybějících investic a k co nejúčinnějšímu zaměření prostředků z ESF+.

2.5.4.

K určení nedostatku investic v jednotlivých členských státech i k zaměření investic a politických doporučení, tam kde budou nejúčinnější z hlediska sociálního začlenění, by měly posloužit statistiky.

2.5.5.

Je třeba věnovat velkou pozornost nedávné práci, genderovým rozdílům (20), boji proti nezaměstnanosti a zejména mladým lidem a těm, kdo jsou nejvíce vzdáleni trhu práce, jako jsou osoby se zdravotním postižením a se zvláštními potřebami. Mimořádnou pozornost si zasluhují i osoby s malými nebo nulovými znalostmi v oblasti výpočetní techniky a digitálních technologií.

2.5.6.

Pilíř sociálních práv by měl sloužit jako prostředek pro stanovení doporučení pro členské státy. Dvacet zásad pilíře by mělo být používáno jako ukazatele pro posuzování úspěchu jednotlivých zemí při začleňování jejich závazku k sociálnímu pilíři do hospodářských politik.

2.5.7.

Nabízí se otázka, jak využívat evropský pilíř sociálních práv během provádění evropského semestru, tak aby došlo posílení a upevnění celého procesu, nikoli k jeho přetížení.

2.5.8.

Znovu a znovu se objevuje pozitivní odpověď: je zapotřebí řádně vymezená strategie s horizontálním, průřezovým spojením mezi výše uvedenými politikami. Tato nová evropská komplexní strategie pro udržitelnou budoucnost Evropy by mohla zaručit provádění pomocí silného koordinačního mechanismu evropského semestru.

2.6.    Musíme zajistit řád v rozmanitosti

2.6.1.

V příloze nařízení o společných ustanoveních (21) je uveden souhrnný přehled různých evropských politik, který v souladu se sedmnácti cíli udržitelného rozvoje poukazuje na to, že je téměř nemožné mezi nimi zajistit součinnost. K tomu lze dodat, že existuje 20 cílů evropského pilíře sociálních práv. Za účelem vyjasnění a zjednodušení tohoto stavu se politika regionálního rozvoje a soudržnosti pro období po roce 2020 důsledně zaměřila na pět investičních priorit: — inteligentnější Evropa prostřednictvím inovací, digitalizace, hospodářské transformace a podpory malých a středních podniků; — zelenější, bezuhlíková Evropa, která provádí Pařížskou dohodu a investuje do transformace energetiky, obnovitelných zdrojů a boje proti změně klimatu; — propojenější Evropa se strategickými dopravními a digitálními sítěmi; — sociálnější Evropa, která uskutečňuje evropský pilíř sociálních práv a podporuje kvalitní pracovní místa, vzdělávání, dovednosti (podle EHSV je zvláště důležitá odborná příprava a celoživotní učení), sociální začleňování a rovný přístup ke zdravotní péči; — Evropa bližší svým občanům a podporující strategie místně vedeného rozvoje a udržitelný rozvoj měst (EHSV by rád zdůraznil okrajový a venkovský rozměr) v celé EU.

2.6.2.

S cílem poukázat na složitost práce na nové, komplexní strategii pro Evropu do roku 2030 diskusní dokument stanovil tato hlavní témata pro vizi EU pro udržitelný rozvoj: — udržitelný rozvoj v zájmu lepší životní úrovně obyvatel (EHSV v tomto ohledu zdůrazňuje význam pracovních podmínek): konkurenční výhody Evropy; — EU a globální výzvy, které je třeba řešit; — směřování k udržitelné Evropě do roku 2030; — EU globálním průkopníkem udržitelného rozvoje; — scénáře pro budoucnost (22).

2.7.    Potřeba nové koordinace správy

2.7.1.

Za předpokladu, že bude využita nadcházející velká příležitost, kterou představuje nová Komise, bude komplexní strategie pro období po roce 2020 novým, čerstvým impulsem zaměřeným na udržitelný rozvoj a bude vskutku představovat nástroj pro činnost, který je založen na procesu evropského semestru a na nové struktuře správy v Komisi.

2.7.2.

S ohledem na stávající deficit v oblasti demokracie a provádění, který je v rostoucí míře zaznamenáván, vyjadřuje rostoucí počet zúčastněných stran v souvislosti se strategií Evropa 2030 značnou potřebu participativnější demokracie, lepších pracovněprávních vztahů (větší zapojení pracovníků), demokracie ve všech odvětvích ekonomiky a účinného provádění cílů strategie. Obnovená dlouhodobá strategie by mohla hrát klíčovou úlohu při provádění evropské hospodářské správy přizpůsobené zvýšené konkurenceschopnosti a rozvoji, pokud by byla řádně koordinována v rámci evropského semestru.

2.7.3.

Toho lze dosáhnout pouze přijetím rozhodných, pečlivě koncipovaných opatření, která zajistí aktivní zapojení organizované občanské společnosti do procesu. Proto by v rámci struktury EHSV mohlo být zřízeno informační středisko typu jednotného pracovního místa (23), platforma pro výměnu informací či určité středisko virtuálních a fyzických dovedností, jehož úkolem bude zaměřit se na řešení problémů spojených s prováděním v souvislosti se strategií do roku 2030 (jako je slabá odpovědnost jednotlivých států, nejasné institucionální rámce a podřízenost sociálního pilíře), aniž by to vedlo k administrativní nebo finanční zátěži. V zájmu účinné koordinace a racionalizace je třeba zkoordinovat související úkoly, postupy a řízení meziagenturní spolupráce na celoevropské a vnitrostátní úrovni.

2.7.4.

Model jednotných kontaktních míst by mohl být řádně uplatněn v jakékoli oblasti, kde je jednotné přístupové místo zaručeno jako základ pro integrovanou platformu ke sdílení informací a konzultacím, která usnadňuje další tvorbu politik a proces rozhodování. Vzhledem k poradní funkci úkolů, jimiž je EHSV pověřen, jeho osvědčené síti národních hospodářských a sociálních rad a interinstitucionálním vztahům by model jednotných kontaktních míst mohl být jedinečným nástrojem pro provádění konzultací a usnadnění provádění strategie Evropa 2030. Mohl by zapojit co nejširší škálu zúčastněných stran z řad občanské společnosti do shromažďování a sdílení informací týkajících se naplnění priorit strategie Evropa 2030 na regionální, vnitrostátní, jakož i celoevropské úrovni.

2.7.5.

Informační středisko EHSV založené na jednotných kontaktních místech by se mohlo zabývat prováděním a rovněž problémy demokratického deficitu, které se týkají způsobu fungování EU. Zřízení skupiny pro evropský semestr v rámci struktury sekce ECO bylo prvním krokem k dosažení nového typu informačního střediska s cílem zajistit větší viditelnost EHSV v institucionálním prostředí.

---

(1)  Nařízení o společných ustanoveních 2021–2027, COM(2018) 375 final.

(2)  Dohody mezi Evropskou komisí a jednotlivými zeměmi EU. Stanovují plány vnitrostátních orgánů týkající se využívání finančních prostředků z evropských strukturálních a investičních fondů.

(3)  Stanovisko EHSV k nařízení o společných ustanoveních pro období 2021–2027, Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 83, a stanovisko EHSV Budoucnost politiky soudržnosti, Úř. věst. C 228, 5.7.2019, s. 50.

(4)  Evropský semestr 2019: sdělení o zprávách o jednotlivých zemích, COM(2019) 150 final.

(5)  Investiční plán pro Evropu a program InvestEU (2021–2027).

(6)  Stanovisko EHSV k Víceletému finančnímu rámci na období po roce 2020, Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 106.

(7)  Stanovisko EHSV k návrhu nařízení o zřízení programu na podporu reforem, Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 121.

(8)  Stanovisko EHSV Naslouchat občanům Evropy v zájmu udržitelné budoucnosti (Sibiu a ještě dále), Úř. věst. C 228, 5.7.2019, s. 37.

(9)  Stanovisko EHSV Budoucnost EU: přínos pro občany a respektování evropských hodnot, Úř. věst. C 228, 5.7.2019. s. 57.

(10)  Stanovisko EHSV Budoucnost politiky soudržnosti v období po roce 2020, Úř. věst. C 228, 5.7.2019, s. 50.

(11)  VFR na období 2021–2027, COM(2018) 321 final, a příloha VFR na období 2021–2027.

(12)  Stanovisko EHSV k Víceletému finančnímu rámci na období po roce 2020, Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 106.

(13)  Viz Stanovisko EHSV Naslouchat občanům Evropy v zájmu udržitelné budoucnosti (Sibiu a ještě dále), Úř. věst. C 228, 5.7.2019, s. 37, odstavec 11.4.

(14)  Nařízení o společných ustanoveních 2021–2027, COM(2018) 375 final.

(15)  Právní povaha doporučení pro jednotlivé země, Evropský parlament, červen 2017.

(16)  Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení programu na podporu reforem, COM(2018) 391 final.

(17)  Stanovisko EHSV k návrhu nařízení o zřízení programu na podporu reforem, Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 121.

(18)  Sdělení Komise Evropský semestr 2019: posouzení pokroku v oblasti strukturálních reforem a předcházení a nápravy makroekonomické nerovnováhy a výsledky hloubkových přezkumů podle nařízení (EU) č. 1176/2011 (COM(2019) 150 final).

(19)  Evropská hospodářská prognóza:jaro 2019.

(20)  Stanoviska EHSV Rovnost žen a mužů na evropských trzích práce, Úř. věst. C 110, 22.3.2019, s. 26, a Problematika rovnosti žen a mužů, Úř. věst. C 240, 16.7.2019, s. 3, odstavec 1.4.

(21)  Společná ustanovení o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu plus, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový a migrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro správu hranic a víza, COM(2018) 375 final.

(22)  Diskusní dokument Směřování k udržitelné Evropě do roku 2030, COM(2019) 22 final.

(23)  Stanovisko EHSV k tématu Pokrok při provádění strategie Evropa 2020 a způsob, jak dosáhnout jejích cílů do roku 2020, Úř. věst. C 251, 31.7.2015, s. 19.