Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Evropský pilíř sociálních práv – hodnocení počátku provádění a doporučení do budoucna

(stanovisko z vlastní iniciativy)

(2020/C 14/01)

Zpravodaj: Bernd SCHLÜTER

Spoluzpravodajka: Cinzia DEL RIO

Rozhodnutí plenárního shromáždění	24. 1. 2019
Právní základ	čl. 32 odst. 2 jednacího řádu stanovisko z vlastní iniciativy
Odpovědná sekce	Zaměstnanost, sociální věci, občanství
Přijato v sekci	10. 9. 2019
Přijato na plenárním zasedání	25. 9. 2019
Plenární zasedání č.	546
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	117/44/3

1. Závěry a doporučení

1.1

Evropský hospodářský a sociální výbor se domnívá, že realistická budoucnost EU může stát jedině na spojení pevné hospodářské základny a silného sociálního rozměru (1), a proto se důsledně zasazuje o vzestupnou konvergenci a účinnější sociální politiku na úrovni EU i členských států (2). Evropský sociální model by měl být rovněž posílen a aktualizován jakožto mezinárodní reference. Účinné provádění evropského pilíře sociálních práv z roku 2017 opětovně potvrzuje společný závazek vůči evropskému sociálnímu modelu v rámci nové strategie pro sociální začlenění.

1.2

Při přijímání opatření k provádění pilíře jak prostřednictvím politických programů, tak prostřednictvím legislativních iniciativ na unijní a vnitrostátní úrovni, se musí vyváženým způsobem dodržovat cíle a zásady Smlouvy, v nich uvedené rozdělení pravomocí mezi orgány EU a členskými státy, a případně ustanovení o nesnižování úrovně ochrany zaměstnanců.

1.3

Evropská legislativa by v náležitých oblastech měla stanovit rámec s obecnými společnými standardy, ale musí se přitom respektovat konkrétní situace a sociální systémy v jednotlivých státech a uznat skutečná a vymahatelná sociální práva pro občany na unijní a vnitrostátní úrovni. Cíle pilíře by měly být zohledněny ve všech oblastech politiky EU prostřednictvím horizontálního ustanovení (3).

1.4

Provádění evropského pilíře sociálních práv v současnosti probíhá prostřednictvím legislativních i nelegislativních opatření, specifického financování a změn v evropském semestru, což by mělo být zaměřeno na spuštění vzestupné konvergence a stanovení minimálních norem za účelem vytvoření rovných podmínek.

1.5

Je důležité stanovit a schválit základní normy pro spolehlivé a účinné systémy sociální ochrany (4) a základní služby obecného zájmu, které by měli pravidelně posuzovat nezávislí hodnotitelé.

1.6

Evropská komise a Evropský parlament by měly navrhnout mechanismy, které umožní do provádění evropského pilíře sociálních práv řádně zapojit všechny reprezentativní sociální subjekty ze všech příslušných úrovní, včetně sociálních partnerů a organizací občanské společnosti (5). Zvláštní pozornost by měla být věnována různým úlohám a posílení kolektivního vyjednávání na úrovni členských států, které může předjímat právní předpisy pro konkrétní oblasti trhu práce nebo k nim poskytovat alternativu.

1.7

1.8

Evropský semestr a národní programy reforem – do nichž jsou zapojeny i země mimo eurozónu – a srovnávací přehled sociálních ukazatelů jsou klíčovými nástroji provádění pilíře a jeho monitorování (7).

1.9

V rámci nového evropského semestru by měly být dosaženy sociální cíle v rámci monitorování sociální nerovnováhy a měly by být zavedeny nové, měřitelné ukazatele spolu s cílenými doporučeními pro jednotlivé země týkající se sociální oblasti.

1.10

Mělo by být podporováno pravidelné sledování provádění evropského pilíře sociálních práv se závaznou konzultací se sociálními partnery. EHSV navrhuje zřízení fóra pro sociální politiku EU propojeného s procesem evropského semestru.

1.11

EHSV již vyzval k vypracování jasného a koordinovaného plánu, který stanoví priority pro provádění pilíře a prosazování stávajících sociálních práv a norem. Prioritně by měly být řešeny základní potřeby a práva zejména zranitelných skupin, rozdíly mezi příležitostmi, příjmy a bohatstvím v rámci členských států a mezi nimi, politiky začleňování a vhodné podmínky pro veřejné a neziskové služby a sociální podniky.

1.12

Toto stanovisko vytyčuje obecné pokyny, celkově hodnotí první kroky a předkládá doporučení k hlavním nástrojům. Přináší aktualizované informace o pokroku dosaženém na úrovni EU, pokud jde o přijatá opatření a dostupné nástroje, které jsou rozděleny do tří hlavních oblastí evropského pilíře sociálních práv – rovných příležitostí a přístupu na trh práce, spravedlivých pracovních podmínek a sociální ochrany a začlenění –, a překládá návrhy na další kroky.

2. Souvislosti a pokyny pro provádění

2.1

Evropský pilíř sociálních práv byl oficiálně vyhlášen na sociálním summitu na téma spravedlivých pracovních míst a růstu, konaném v listopadu 2017 v Göteborgu. Vychází z všeobecných zásad zakotvených v evropských Smlouvách, které definují základní práva občanů. Prosazování těchto zásad je odpovědností všech příslušných aktérů. Články 9 a 151 Smlouvy o fungování Evropské Unie (SFEU) vytyčují cíle evropského sociálního modelu, které je potřeba přizpůsobit změnám probíhajícím ve světě práce a v našich společnostech v rámci nové strategie pro sociální začlenění.

2.2

EU a členské státy prostřednictvím evropského sociálního modelu postupně zavedly a zlepšily politiky zaměřené na dosažení lepších pracovních a životních podmínek svých občanů. Tento model je nástrojem konkurenceschopnosti hospodářství EU a EU zároveň uznává, že jeho provádění a aktualizace zůstává v EU cílem. Mezi jednotlivými členskými státy EU a v jejich rámci existují velké rozdíly mezi sociálními skupinami a systémy sociálního zabezpečení. Mnoho zemí čelí výzvám, některé země EU mají inkluzivnější sociální systémy, jiné však nenaplňují ani základní potřeby. Evropský pilíř sociálních práv by na úrovni členských států a EU měl nabídnout moderní řešení současných problémů, s nimiž se potýkají evropští občané, a zaručit rovné podmínky pro udržitelné podniky v celosvětové hospodářské soutěži. Evropský pilíř sociálních práv je politický závazek, a orgány EU, členské státy, sociální partneři, organizace občanské společnosti a jiné příslušné zúčastněné strany by se tedy měli zavázat, že se do něj v rámci svých souvisejících pravomocí zapojí, a to v duchu vzájemného respektu a v zájmu přímého prospěchu všech občanů.

2.3

Nedávné prohlášení MOP o budoucnosti práce přijaté na Mezinárodní konferenci práce uvádí některé důležité směry činnosti, v nichž jsou vytyčena opatření, která by mohla modernizovat pracovní právo a zabránit vyloučení, a rovněž předpokládá řadu investic do schopností lidí, institucí práce a důstojných a udržitelných pracovních míst, které by za respektování vnitrostátních kontextů a specifické úlohy sociálních partnerů vytvořily optimální prostředí, v němž mohou podniky prosperovat a lidé dosáhnout pokroku na cestě ke spravedlivějším pracovním a životním podmínkám.

2.4

V Agendě OSN pro udržitelný rozvoj 2030 je stanoveno 17 cílů udržitelného rozvoje, které se EU zavázala splnit do roku 2030, a provádění evropského pilíře sociálních práv k tomu přispěje.

2.4.1

EHSV se domnívá, že realisticky může budoucnost Evropy stát jedině na spojení pevné hospodářské základny a silného sociálního rozměru. Je přesvědčen, že Evropská unie potřebuje obnovit konsenzus ohledně udržitelné hospodářské a sociální strategie, aby mohla splnit svůj slib, že bude usilovat o vyvážený hospodářský růst a sociální rozvoj vedoucí ke zlepšení životních podmínek jejích občanů (8).

2.4.2

V prohlášení ze Sibiu z 9. května 2019 (9) se členské státy EU zavázaly, že se zaměří na oblasti, kde má jejich činnost největší význam, že si v rozhodujících záležitostech zachovají rozhodující vliv a budou za všech okolností prosazovat zásadu fair-play.

2.5

Na úrovni EU zatím provádění evropského pilíře sociálních práv probíhá prostřednictvím:

a)	legislativních a nelegislativních opatření, s důrazem na prosazování stávajícího sociálního acquis, které je třeba v případě potřeby aktualizovat;

b)	specifického financování;

c)	některých počátečních změn v evropském semestru.

2.6 Legislativní a nelegislativní opatření na úrovni EU a jednotlivých členských států

2.6.1

Pro podporu nových a rozmanitějších možností profesní dráhy a hladkého přechodu mezi pracovními místy, odvětvími a zaměstnaneckými statusy jsou potřebné otevřené, dynamické a mobilní trhy práce. Je třeba přijmout opatření, aby byl vyřešen nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce. Systémy vzdělávání a odborné přípravy musí být lépe přizpůsobeny potřebám trhu práce. Reformy by se měly zaměřit na pozitivní opatření na podporu aktivního stárnutí pracovníků, zajištění udržitelnosti a přiměřenosti důchodových systémů a zapojení migrantů do trhu práce.

2.6.2

Při přijímání opatření k provádění pilíře využijí EU a její členské státy všech politických nástrojů, které považují za nezbytné k dosažení svých společných cílů, včetně politických programů a legislativních opatření. Zásady subsidiarity a proporcionality a závazné hodnoty, cíle a zásady vyplývající ze Smlouvy budou definovat, na jaké úrovni by taková opatření měla být prováděna, přičemž prioritou je úroveň, která dotčeným zúčastněným stranám nabízí nejlepší přidanou hodnotu a přispívá k účinnému provádění evropského pilíře sociálních práv. Mělo by být respektováno rozdělení pravomocí a tam, kde je to vhodné, ustanovení o nesnižování úrovně ochrany zaměstnanců.

2.6.3

V zájmu participativní demokracie a zlepšování právní úpravy budou EU a členské státy v souladu s články 153 až 155 předem konzultovat sociální partnery. Pokud během této konzultace sociální partneři prokáží úmysl jednat v rámci systému sociálního dialogu samostatně, zdrží se EU a členské státy zásahu v dotčené oblasti politiky, pokud jsou sociální partneři schopni jednat a dosáhnout cílů dané akce.

2.6.4

Při provádění evropského pilíře sociálních práv je třeba vzít v úvahu jednak oblast působnosti a účast dalších relevantních subjektů, jako jsou například veřejné sociální služby, sdružení poskytovatelů neziskových sociálních služeb a bydlení, veřejné pojišťovny, podniky sociální ekonomiky, poskytovatelé sociální péče a organizace mládeže, a také příjemci sociálních služeb a zástupci zranitelných skupin.

2.6.5

Členské státy, orgány EU, sociální partneři a organizace občanské společnosti by měli sledovat provádění evropského pilíře sociálních práv a účinnost stávajících opatření. Orgány EU by při provádění evropského pilíře sociálních práv měly podporovat členské státy a sociální subjekty na vnitrostátní úrovni.

2.6.6

Evropská legislativa by v náležitých oblastech měla stanovit rámec s obecnými a jasnými společnými standardy, jenž bude respektovat konkrétní vnitrostátní situace, bude schopen se přizpůsobit rozmanitosti sociálních systémů a úloze zúčastněných stran, bude uznávat skutečná a vymahatelná sociální práva občanů na unijní a vnitrostátní úrovni a bude zahrnovat evropskou přidanou hodnotu (10). Cíle pilíře by měly být zohledněny ve všech oblastech politiky EU, a to i prostřednictvím horizontálního ustanovení (článek 9 SFEU).

2.6.7

Provádění evropského pilíře sociálních práv je zaměřeno na spuštění vzestupné konvergence, zlepšení sociálních podmínek a podmínek na trhu práce pro evropské pracovníky a občany, zlepšení a vytvoření účinných a spolehlivých systémů sociálního zabezpečení (11)a moderních sociálních a zdravotních služeb, zejména veřejných a neziskových služeb, založených na vědeckých informacích a umožňujících posouzení kvality, na stanovení minimálních norem boje proti sociálnímu dumpingu a zároveň na vytvoření rovných podmínek pro výkonné ekonomiky, zaměstnanost a udržitelné podniky a posílení důvěry občanů v EU. Strategie sociální politiky by měly zahrnovat zájmy malých a středních podniků a spravedlivé tržní podmínky pro ně. Je důležité stanovit a schválit základní normy pro služby obecného zájmu, jako jsou bydlení, dodávky vody a sociální služby, jež by měly být pravidelně posuzovány, mj. i nezávislými hodnotiteli (výzkumnými ústavy, akademiemi atd.), které lze finančně podpořit a jejichž zprávy lze zveřejnit. Prioritně se musí řešit základní potřeby občanů a zranitelných skupin a nebezpečné rozdíly v příležitostech, příjmech a bohatství v rámci jednotlivých členských států a mezi nimi.

2.6.8

Zvláštní pozornost by měla být věnována rozdílné roli kolektivního vyjednávání na úrovni jednotlivých členských států a roli kolektivních smluv, které mohou předjímat odpovídající právní předpisy nebo k nim poskytovat alternativu, a to prostřednictvím regulace konkrétní oblasti trhu práce a pracovněprávních vztahů. Sociální partneři tak mohou hrát roli v procesu provádění a prokázat, že mohou dosáhnout stejného právního účinku. V některých členských státech nejsou postupy kolektivního vyjednávání strukturované a působnost kolektivního vyjednávání je velmi malá, a proto přetrvávají rozdíly v přiznávání sociálních práv zakotvených v evropském pilíři sociálních práv. V takových případech by měly zasáhnout právní předpisy.

2.6.9

Čtyřstranné prohlášení „Nový start pro sociální dialog“ podporuje rozvoj efektivního kolektivního vyjednávání. Společný závazek sociálních partnerů týkající se provádění evropského pilíře sociálních práv se odráží ve společném pracovním programu evropských sociálních partnerů na období 2019–2021, který bude prováděn také na vnitrostátní úrovni, a přispěje k procesu vnitrostátních reforem. Pracovní program na období 2019–2021 přinese konkrétní návrhy ohledně témat, která se vztahují k provádění evropského pilíře sociálních práv. Patří mezi ně například vyjednávání ohledně samostatné rámcové dohody o digitalizaci, včetně možností a způsobů propojování, stejně jako zlepšení výkonnosti trhů práce a sociálních systémů a rozvoj dovedností (12).

2.6.10

Musí být doceněna a posílena úloha občanské společnosti. Je třeba posílit občanský dialog, tak aby bylo zajištěno, že lidé, včetně mladých lidí (13) a osob nacházejících se ve zranitelných situacích nebo vystavených diskriminaci, věděli, že mají možnost podílet se na koncepci, provádění i přezkumu procesů vytváření politik (14). EHSV právě zahajuje vnitrostátní debaty ve vybraných členských státech EU o tom, jak dosáhnout lepšího zapojení občanské společnosti do procesu evropského semestru (15).

2.6.11

Evropská komise přijala praktická opatření k zavedení pilíře do praxe na evropské úrovni a nedávno zveřejnila aktualizovaný informativní přehled dosud přijatých legislativních a nelegislativních iniciativ (16). EHSV již vyzval k vypracování jasného a koordinovaného plánu (17), který stanoví priority pro provádění pilíře.

2.6.12

Opatření pro provádění evropského pilíře sociálních práv by měla být založena na vědecké analýze současné právní a praktické situace sociálních a zdravotních politik v členských státech a na úrovni EU a měla by zahrnovat sociální subjekty. EHSV navrhuje zřízení fóra EU pro sociální politiku: EU potřebuje stálé fórum pro komunikaci, osvědčené postupy, hodnocení, odborné semináře, sociální programy, soulad s pravidly EU a členských států a projekty reforem pro politiky členských států a EU. Problémem zůstává, jak zlepšit vymáhání stávajících sociálních práv, a proto musí Komise a členské státy zlepšit dodržování pravidel EU. Nové fórum by mělo být úzce propojeno s EHSV a s procesem evropského semestru.

2.6.13

Mezi nelegislativní opatření, která mohou být doplňujícími nástroji pro účinné provádění evropského pilíře sociálních práv, patří nástroje tzv. měkkého práva, jako je vzájemné uznávání dobře fungujících systémů, společné pobídky, otevřená metoda koordinace, vzájemné učení, vzájemná hodnocení, zapojení členských států v oblasti médií či programy zabývající se demotivačními faktory (18). EHSV vítá iniciativy zaměřené na mobilizaci občanské společnosti a zúčastněných stran, jako je například aliance „Stand up for the Social Pillar“ (Podpoř sociální pilíř) (19). Tyto iniciativy by mohly být finančně podporovány.

2.7 Finanční politiky a soudržné a cílené využívání fondů EU

2.7.1

Evropský pilíř sociálních práv musí mít dostatečný prostor v rozpočtu a disponovat investicemi na evropské a vnitrostátní úrovni, aby mohl být řádně prováděn. Měl by být pomocí holistického a soudržného přístupu zakotven v hospodářských, finančních a rozpočtových politikách a budoucí strategii EU. Klíčovou roli zde hraje cíl vyšší produktivity a nižších rozdílů v příjmech, jehož lze dosáhnout prostřednictvím vzdělávání, posílení postavení a sociálního začleňování (20). Provádění evropského pilíře sociálních práv by mělo být jednou z hlavních vůdčích zásad při definování příštího víceletého finančního rámce EU. K tomu je zapotřebí soudržné použití finančních prostředků a také to, aby pilíř fungoval jako kompas pro operační programy a nástroj pro zjištění dopadu strukturálních a investičních fondů, stejně jako fondů ESF+ a InvestEU i všech ostatních příslušných rozpočtových okruhů. Kritéria pro přístup k fondům EU by se měla konstruktivním a náležitým způsobem vztahovat k právům a zásadám uvedeným v pilíři a zároveň zohledňovat situaci v jednotlivých členských státech a příspěvky všech sociálních subjektů. Prostředky EU by neměly nahrazovat veřejné financování moderních, kvalitních a dostupných systémů sociálního zabezpečení ze strany členských států a v jejich rámci.

2.7.2

2.8 Evropský semestr

2.8.1

Evropský pilíř sociálních práv má vliv na evropskou správu ekonomických záležitostí. Je již začleněn do významných dokumentů evropského semestru a v roce 2018 byl předmětem konkrétních doporučení pro jednotlivé země. Významnou roli v rámci semestru EU získala společná zpráva o zaměstnanosti pro rok 2019 (25) společně s roční analýzou růstu.

2.8.2

EHSV se domnívá, že Evropský semestr a národní programy reforem – do nichž jsou zapojeny i země mimo eurozónu – jsou klíčovými nástroji provádění pilíře a jeho monitorování (26). Pro dosažení pokroku může být nezbytný referenční rámec, referenční hodnoty a koordinované politické výměny na podporu členských států, orgánů EU a sociálních partnerů s cílem zlepšit provádění politik v oblasti zaměstnanosti a v sociální oblasti.

Srovnávací přehled sociálních ukazatelů by měl pravidelně sledovat pokrok v provádění pilíře jak ve společné zprávě o zaměstnanosti, tak ve zprávách o jednotlivých zemích. Měl by fungovat integrovaným způsobem spolu s již existujícím monitorem výsledků v oblasti zaměstnanosti a monitorem výsledků v oblasti sociální ochrany, které vypracovaly členské státy. Přehled lze vylepšit, protože jeho srovnávací technika (založená na vzdálenosti od průměrů pro EU) může zachycovat výkonnost členských států v sociální oblasti přehnaně optimisticky. U 14 ukazatelů a dílčích ukazatelů srovnávacího přehledu (z celkových 35) by měla probíhat průběžná revize, na níž by se měli podílet sociální partneři a organizace občanské společnosti, aby bylo možné přehled přizpůsobit politickým cílům a měnící se socioekonomické situaci v Evropě.

2.8.3

V rámci monitorování sociální nerovnováhy by měl nový evropský semestr dosáhnout sociálních cílů, aby se vyrovnala převaha fiskálních a makroekonomických požadavků. Srovnávací přehled sociálních ukazatelů by se měl zaměřovat na všechny práva a zásady zakotvené v pilíři a monitorovat je, a jeho součástí by měly být nové, měřitelné ukazatele. Mezi tyto ukazatele by kromě statistiky mohly patřit skutečný přístup ke kvalitním sociálním službám, vymahatelná sociální práva, integrace migrantů do společnosti a do trhu práce, působnost kolektivního vyjednávání, zapojení sociálních subjektů do procesu evropského semestru a přístup k učňovské přípravě a kvalitnímu vysokoškolskému vzdělávání. Komise by měla v úzké spolupráci se sociálními partnery a příslušnými organizacemi občanské společnosti monitorovat provádění národních plánů reforem a tím prosazovat doporučení pro jednotlivé země v sociální oblasti. Počet a struktura doporučení by měly být vhodné a měly by sledovat pokrok v oblasti priorit uvedených v plánu.

2.8.4

Zapojení sociálních partnerů by se mělo posílit v souladu s ustanoveními SFEU, tak aby mohli být konzultováni ohledně návrhu a provádění hospodářských a sociálních politik a politik zaměstnanosti podle vnitrostátní praxe. Pro zlepšení politické angažovanosti sociálních partnerů je nezbytné jejich včasné a smysluplné zapojení, což usnadní úspěšné provádění reforem způsobem, který vyváží zájmy pracovníků a zaměstnavatelů. Spolupráce mezi sociálními partnery může být hybnou silou úspěšných, udržitelných a inkluzivních politik v oblasti zaměstnanosti a sociálního začleňování (27). Konzultace se sociálními partnery by měla být povinná (28).

2.8.5

Při přípravě politik provádějících evropský pilíř sociálních práv prostřednictvím evropského semestru se jako efektivní ukázala rovněž účast organizací občanské společnosti, sdružení poskytovatelů služeb a veřejných pojišťoven.

2.8.6

Vzhledem ke stále významnější úloze, kterou evropský semestr hraje při regulaci výdajů z rozpočtu EU, by se tak nemělo dít na úkor stávajících či budoucích doložek zajišťujících transparentnost, otevřenost a zodpovědnost při plánování a vynakládání rozpočtu EU.

2.8.7

Dobře koncipované referenční hodnoty mohou sloužit jako kompas pro nezbytné vnitrostátní reformy zaměřené na zvýšení výkonnosti trhů práce a sociálních systémů. Mělo by dojít k jasnému stanovení priorit v projednávaných otázkách se zaměřením na ty, které budou mít pozitivní dopad na konkurenceschopnost a zaměstnanost, a na udržitelnost, účelnost, inkluzivnost a účinnost sociálních systémů. Tato činnost by měla být společným úsilím Rady, Komise, členských států a sociálních partnerů. Vlády jednotlivých států by měly při provádění zásad a práv pilíře plně zapojit také vnitrostátní sociální partnery.

3. Stav provádění a návrhy dalšího postupu

3.1

Na základě kontextu a pokynů pro provádění a s odkazem na odstavce 2.6.1, 2.6.2 a 2.6.3 týkající se rozdělení pravomocí mezi orgány EU a členské státy a zapojení všech zúčastněných stran stanoví tato kapitola některé priority, které by měly být řešeny v nadcházejících měsících. Nejedná se však o vyčerpávající soubor opatření potřebných pro provádění pilíře.

3.2 Rovné příležitosti a přístup na trh práce

3.2.1

V roce 2019 byla přijata směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem, která by měla přinášet hmatatelné výhody pro rodiny, zejména pro ženy a děti, neboť zavádí minimální normy pro rodiče a pečující osoby. Podle článku 153 SFEU hrají sociální partneři v jednotlivých státech prostřednictvím kolektivních smluv klíčovou roli při zajišťování rychlého provedení této směrnice, které uzpůsobí právní předpisy EU potřebám konkrétní země, přičemž budou respektovány dohody či právní předpisy, které již splňují normy stanovené směrnicí.

3.2.2

Při uplatňování směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem by zvláštní pozornost měla být věnována schůdným a spravedlivým řešením otázky přiměřené náhrady pro zaměstnance, kteří využívají rodičovskou dovolenou, mj. s ohledem na pružné pracovní podmínky a včetně možného přezkumu barcelonských cílů. Za účelem podpory rodin by rovněž měly být zváženy dostupné služby péče o děti a další pečovatelské služby.

3.2.3

EHSV požaduje integrovanou strategii pro rovnost žen a mužů (29). Ve světle společného prohlášení evropských ministrů o rovnosti žen a mužů (30) vyzývá EHSV k odstranění rozdílů v odměňování žen a mužů (31). Zejména je třeba řešit potřeby malých a středních podniků, aby se zabránilo nadměrné administrativní zátěži.

3.2.4

Klíčovým úkolem zůstává uznání potřeby zvážit důsledky rozdílu v platech pro budoucí důchody žen, rozdíly ve výši důchodů a jejich vyšší riziko chudoby a zabývat se jimi.

3.2.5

EHSV znovu zdůrazňuje, že účast na trhu práce a kvalita pracovních míst se může zlepšit díky vyšším investicím do aktivních politik trhu práce a pomocí společných standardů pro účinné fungování veřejných služeb zaměstnanosti (VSZ) (32). To platí i pro neziskové služby zaměstnanosti s cílem zkrátit časový rámec při přechodech, zajistit využití získaných dovedností, podpořit větší počet a rozmanitější profesní dráhy a směřovat ke stabilnímu zaměstnání (33). Další klíčovou oblast politiky představuje boj s dlouhodobou nezaměstnaností, integrace migrantů do trhu práce a opětovné začleňování lidí, kteří jsou od práce odrazováni. Tato oblast vyžaduje urgentní cílená opatření, mezi něž může patřit právo pracovníků na podporu při hledání zaměstnání, při školení, odborné přípravě a rekvalifikaci.

3.2.6

Zajištění práva na celoživotní vzdělávání pro všechny občany by mělo být součástí agendy EU (34). Je třeba dále rozvíjet vnitrostátní systémy vzdělávání, odborné přípravy a učňovského vzdělávání se zaměřením na oblasti přírodních věd, technologie, inženýrství a matematiky (STEM) a rozvoj duálních systémů, což povede k lepšímu sladění potřeb trhu práce.

3.3 Spravedlivé pracovní podmínky

3.3.1

V krátkodobém horizontu by středem pozornosti mělo být monitorování zaměřené na uplatňování revidované směrnice o vysílání pracovníků, která upevňuje zásadu rovného zacházení, a směrnice o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách, která stanovuje minimální práva pro všechny pracovněprávní vztahy, a rovněž ustavení Evropského orgánu pro pracovní záležitosti, jehož cílem je zlepšit prosazování acquis EU a účinnost inspekcí práce.

3.3.2

EHSV doporučuje posílení účasti zaměstnanců na chodu společností, zejména s cílem zvýšit produktivitu a řídit zavádění nových technologií a plně využít dopadu na organizaci práce a dovednosti pracovníků. V tomto kontextu se EHSV těší na výsledek jednání mezi evropskými sociálními partnery ohledně rámcové dohody o digitalizaci.

3.3.3

EHSV podporuje v rámci sociálního dialogu na příslušné vnitrostátní a evropské úrovni vytvoření přiměřených opatření pro „spravedlivou transformaci“, která zavedou opatření a činnosti pro řízení, změnu a zajištění minimální ochrany v případech reorganizace pracovišť nebo hromadného propouštění v důsledku transformace (technologické, demografické, dané globalizací, změnou klimatu, oběhovým hospodářstvím), včetně práva na zapojení se do kolektivního vyjednávání za účelem předjímání změny a poskytování podpory dotčeným pracovníkům (vývoj směrnice o hromadném propouštění (35)). EHSV se také těší na přijetí Evropského fondu po přizpůsobení se globalizaci spolunormotvůrci.

3.3.4

Zapojení zaměstnanců do řízení podniků, které tvoří součást jejich práv na informace a konzultace, by mělo být přizpůsobeno novému právnímu rámci pro nefinanční informace (36), a to s cílem řešit nezbytnou náležitou péči v požadavcích na zodpovědnost podniků.

3.3.5

EHSV pokládá za užitečné stanovit referenční měřítka, která pomohou posoudit přiměřenost nízkých mezd za účelem prevence chudoby mezi pracujícími, a sice mj. podporou analýz a výměnou osvědčených postupů prostřednictvím dostupných procesů vzájemného učení a zavedením společných norem za účelem nastavení transparentních a předvídatelných minimálních mezd tam, kde existují, a v případě, že o ně mají zájem sociální partneři.

3.3.6

Rovněž s přihlédnutím k významu, který zdraví a bezpečnosti přiznává prohlášení u příležitosti 100. výročí MOP, doporučuje EHSV podniknout opatření, díky nimž by pracovníci mohli využívat nejlepších technologií pro lepší ochranu zdraví a bezpečnosti na pracovišti a prevenci nehod, a to při náležitém zohlednění možného dopadu na soukromí a kontrolu výkonnosti.

3.3.7

Všechny členské státy by měly mít stejnou možnost spoléhat se na efektivní systémy kolektivního vyjednávání. V případě nutnosti by měly být vytvořeny či vylepšeny právní a operační rámce, které by umožňovaly svobodné, nezávislé a efektivní kolektivní vyjednávání. Právní a operační rámce by měly být podporovány pomocí vhodných zdrojů určených k budování kapacit pro sociální partnery v ESF+ a k podpoře sociálního dialogu a zapojení sociálních partnerů, zejména v rámci semestru EU.

3.4 Sociální ochrana a začleňování

3.4.1

Evropský pilíř sociálních práv stanovuje opatření zaručující sociální ochranu pro všechny obyvatele EU. Sociální politiky na úrovni EU a členských států přispěly ke zlepšení evropského sociálního modelu, který je třeba aktualizovat na základě cílů evropského pilíře sociálních práv. Je třeba zajistit rovnováhu mezi individuální odpovědností – pracovníků a podniků se sociálními příspěvky – a solidaritou s cílem reagovat na nové výzvy vyplývající z dopadu globalizace, digitalizace, změny klimatu a mobility pracovních sil.

3.4.2

Mimořádně důležité jsou zásady a práva spojená se základními potřebami a rovnými příležitostmi zranitelných skupin, kterým se věnuje v rámci pilíře kapitola 3, například znevýhodněných dětí a mladých lidí bez dostatečných zdrojů. Základním cílem EHSV je účinná agenda pro osoby se zdravotním postižením (37). K provádění základních práv a zásad nedochází ve všech členských státech. Přiměřený minimální příjem (14) v kombinaci s aktivní podporou zaměstnanosti (4), přiměřený příjem ve stáří (15), přístup ke vzdělávání a odborné přípravě (1), bydlení a pomoc pro osoby bez domova (19) – ne vše z toho je zaručeno po celé EU. Rovněž tak nejsou zaručeny spolehlivé a účinné dávky a služby.

3.4.3

Potenciál inovací spočívající v nových technologiích a digitalizaci by měl být využíván pro veřejné služby a sociální ekonomiku při současném respektování práv občanů (38). Zároveň je třeba řešit společenské a kulturní problémy, jež mohou být způsobeny komerčními digitálními platformami (39), a nerovnováhu v hospodářské soutěži, aby se znovu získala spravedlivá základna pro malé a střední podniky a bylo dosaženo místního blahobytu a sociálního začlenění ve znevýhodněných regionech.

3.4.4

V některých členských státech nejsou solidární sociální dávky a služby zaručeny pro všechny občany a nejsou předmětem právního opatření. Vedle osvědčených postupů a pokroku ukazují zprávy o jednotlivých zemích také málo koordinované a integrované sociální politiky, nevhodné systémy, vysoké riziko chudoby, nulové aktivní začleňování, výrazné rozdíly mezi regiony a nedostatek investic do zdravotní péče a dalších služeb obecného zájmu a špatný přístup k nim. K řešení tohoto problému by měly být veřejným orgánům a uznaným neziskovým službám poskytnuty vhodné podmínky, které zaručí poskytování kvalitních veřejných služeb.

3.4.5

EHSV vítá doporučení Rady o přístupu k sociální ochraně pro pracovníky a samostatně výdělečně činné osoby, které se zabývá nerovnostmi v přístupu k sociální ochraně, jimž čelí lidé zaměstnaní formou nestandardních smluv a vykonávající různé formy samostatné výdělečné činnosti. To by mělo být spojeno s dalšími opatřeními pro provádění doporučení, jako je posouzení podle rámce pro sledování, který byl dohodnut v doporučení, a na základě akčních plánů předložených členskými státy a příspěvků sociálních partnerů a organizací občanské společnosti.

3.4.6

Naléhavě potřebné je také posílení kapacity členských států pro aktivaci sociálních transferů za účelem splnění základních potřeb lidí od narození až do stáří. To zahrnuje:

—	přijetí rámcové evropské směrnice o minimálním příjmu pro zastavení chudoby a podporu trhu práce podporujícího začleňování (40),

—	prozkoumání možnosti stanovení společných minimálních norem v oblasti pojištění pro případ nezaměstnanosti v členských státech EU (41),

—	zajištění dostupnosti sociálních a politických funkcí pro osoby se zdravotním postižením,

—	přezkoumání vzorce „nákladů na stárnutí“ a jeho změnu v koncepci „důstojného stárnutí“, která za hlavní otázku správy ekonomických záležitostí pokládá přiměřenost důchodů, zdravotních služeb a dlouhodobé péče, aniž by bylo opomíjeno zaměření na udržitelnost důchodových systémů,

—	vytvoření konkrétních programů pro veřejné bydlení a dostupnost bydlení ve prospěch nízkopříjmových domácností,

—	investice do zařízení pro péči o děti v přímém zájmu dětí a znevýhodněných mladých lidí; EHSV vítá návrh Komise a EP na zavedení záruky pro děti, a

—	zajištění přístupu ke kvalitnímu vzdělání pro všechny a rozšíření záruky pro mladé lidi.

3.4.7

EHSV žádá spolunormotvůrce EU, aby obnovili jednání o revizi nařízení č. 883 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, a žádá členské státy o urychlené provedení Evropského aktu přístupnosti.

3.4.8

Úlohu sociálních služeb, podniků sociální ekonomiky a neziskových organizací je třeba podpořit pomocí cílených opatření a zvláštních finančních prostředků.

3.5 Průřezová opatření

3.5.1

Evropský pilíř sociálních práv by měl změnit prvky a požadavky lepší regulace na úrovni EU a jednotlivých členských států, aby všechna kritéria, včetně analýzy nákladů a přínosů, plně odrážela ekonomický a sociální dopad, jakož i dopad na životní prostředí ve všech regulovaných oblastech, a rovněž řešila dopad na malé a střední podniky.

3.5.2

Místním úřadům, sociálním partnerům a jiným organizacím občanské společnosti by měly být dány k dispozici konkrétní zdroje, včetně konkrétních rozpočtových položek, a to za účelem stimulace a podpory opatření, která musejí přijmout v souvislosti s prováděním evropského pilíře sociálních práv (konference, studie, školení, informace, výměna odborníků apod.).

V Bruselu dne 25. září 2019.

Předseda

Evropského hospodářského a sociálního výboru

Luca JAHIER

(1) Úř. věst. C 81, 2.3.2018, s. 145, odstavce 1.2 a 2.2.

(2) Např. ve svých stanoviscích Úř. věst. C 13, 15.1.2016, s. 40, Úř. věst. C 81, 2.3.2018, s. 145, Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 135.

(3) Článek 9 SFEU.

(4) Úř. věst. C 13, 15.1.2016, s. 40.

(5) Uvedeny v odstavci 2.6.3.

(6) Úř. věst. C 262, 25.7.2018, s. 1, odstavce 1.5 a 1.6.

(7) Úř. věst. C 125, 21.4.2017, s. 10, odstavec 6.3.1.

(8) Úř. věst. C 81, 2.3.2018, s. 145, odstavec 2.2.

(9) https://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2019/05/09/the-sibiu-declaration/pdf/.

(10) Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 28, odstavec 3.3.

(11) Úř. věst. C 13, 15.1.2016, s. 40.

(12) Evropský sociální dialog, pracovní program na období 2019–2021.

(13) V několika vnitrostátních debatách, například ve Slovinsku, byla zdůrazněna důležitost zapojení mladých lidí do dialogu.

(14) Úř. věst. C 125, 21.4.2017, s. 10.

(15) Úř. věst. C 125, 21.4.2017, s. 10.

(16) https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/european_pillar_one_year_on.pdf.

(17) Úř. věst. C 81, 2.3.2018, s. 145, odstavec 1.3.

(18) Toto se týká sady nástrojů s doplňkovými nebo alternativními opatřeními k „tvrdému“ právu.

(19) https://www.etuc.org/en/pressrelease/stand-social-pillar-alliance-social-economy-enterprises-trade-unions-and-civil-society.

(20) Úř. věst. C 271, 19.9.2013, s. 91, odstavec 2.3.

(21) Úř. věst. C 177, 10.2.2016, s. 35.

(22) Úř. věst. C 227, 28.6.2018, s. 1, odstavce 1.8 a 3.6, Úř. věst. C 327, 12.11.2013, s. 11, Úř. věst. C 227, 28.6.2018, s. 95, odstavec 1.4, Úř. věst. C 226, 16.7.2014, s. 21, Úř. věst. C 262, 25.7.2018, s. 1, odstavec 3.14, a Úř. věst. 190, 5.6.2019, s. 24, odstavec 1.8.

(23) Úř. věst. C 262, 25.7.2018, s. 1, odstavec 1.5.

(24) Úř. věst. C 262, 25.7.2018, s. 1, odstavec 1.6.

(25) https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-6167-2019-INIT/cs/pdf.

(26) Úř. věst. C 125, 21.4.2017, s. 10, odstavec 6.3.1.

(27) Úř. věst. C 282, 20.8.2019, s. 32, odstavec 3.3.2.

(28) Úř. věst. C 282, 2.8.2019, s. 32, odstavec 3.3.5.

(29) Úř. věst. C 240, 16.7.2019, s. 3, odstavec 1.3.

(30) Společné prohlášení nazvané „Rovnost žen a mužů jako priorita Evropské unie dnes a v budoucnu“, podepsané u příležitosti neformálního zasedání ministrů pro otázky rovného postavení žen a mužů dne 12. října 2018 ve Vídni.

(31) Úř. věst. C 110, 22.3.2019, s. 26, odstavce 3.1.1. a 3.1.3.

(32) EHSV přijal o VSZ samostatné stanovisko, Úř. věst. C 353, 18.10.2019, s. 46.

(33) Úř. věst. C 353, 18.10.2019, s. 46.

(34) Úř. věst. C 237, 6.7.2018, s. 8, odstavec 4.10.

(35) Směrnice Rady 98/59/ES ze dne 20. července 1998 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se hromadného propouštění (Úř. věst. L 225, 12.8.1998, s. 16).

(36) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/95/EU ze dne 22. října 2014, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o uvádění nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti některými velkými podniky a skupinami (Úř. věst. L 330, 15.11.2014, s. 1)..

(37) SOC/616 – Utváření agendy EU v oblasti práv osob se zdravotním postižením na období 2020–2030 (vypracovává se).

(38) Úř. věst. C 353, 18.10.2019, s. 1.

(39) Úř. věst. C 353, 18.10.2019, s. 17.

(40) Úř. věst. C 190, 5.6.2019, s. 1.

(41) EHSV připravuje stanovisko SOC/583 – Společné minimální standardy v oblasti pojištění v nezaměstnanosti (vypracovává se).

PŘÍLOHA

Následující pozměňovací návrhy byly v průběhu rozpravy zamítnuty, obdržely však alespoň čtvrtinu odevzdaných hlasů (čl. 59 odst. 3 jednacího řádu):

Odstavec 2.3

Změnit:

„2.3

Nedávné prohlášení MOP o budoucnosti práce přijaté na m Mezinárodní konferenci práce (MKP) uvádí některé důležité směry činnosti MOP,. MKP v prohlášení rovněž vyzývá všechny členy, aby se zohledněním vnitrostátní situace individuálně i kolektivně a na základě tripartity a sociálního dialogu a s podporou Mezinárodní organizace práce usilovali o další rozvoj jejího přístupu k budoucnosti práce, který se zaměřuje na člověka. v nichž jsou vytyčena opatření, která by mohla modernizovat pracovní právo a zabránit vyloučení, a rovněž předpokládá řadu investic do Prohlášení se týká témat, jako je posílení schopností lidí, a institucí práce a podpora trvalého, inkluzivního a udržitelného hospodářského růstu, plné a produktivní zaměstnanosti a důstojné práce pro všechny, jež budou respektovat důstojných a udržitelných pracovních míst, které by za respektování vnitrostátních kontexty ů a specifickou é úlohu y sociálních partnerů vytvořily optimální prostředí, v němž mohou podniky prosperovat a lidé dosáhnout pokroku na cestě ke spravedlivějším pracovním a životním podmínkám.“

Odůvodnění

Cílem navržených změn je zajistit, aby znění odstavce odpovídalo obsahu prohlášení MOP. Kromě toho pro účely tohoto stanoviska viz obecné vyjádření o tom, jak by měli členové MOP pracovat (individuálně a kolektivně), aby podpořili svůj přístup k budoucnosti práce.

Výsledek hlasování

pro	56
proti	121
zdrželi se	3

Odstavec 2.5

Změnit:

„2.5

Na úrovni EU zatím provádění evropského pilíře sociálních práv probíhá prostřednictvím:

a)	legislativních a nelegislativních opatření, s důrazem na prosazování stávajícího sociálního acquis, které je třeba v případě potřeby aktualizovat,

b)	specifického financování,

c)	některých počátečních změn v evropském semestru.“

Odůvodnění

Tento odstavec hovoří o tom, jaká opatření byla při provádění evropského pilíře sociálních práv doposud na úrovni EU přijata. Není proto logické odkazovat na aktualizaci stávajícího acquis.

Výsledek hlasování

pro	56
proti	124
zdrželi se	2

Odstavec 2.6

Změnit:

„2.6

Obecné připomínky týkající se Legislativní a nelegislativní opatření na úrovni EU a jednotlivých členských států“

Odůvodnění

Navrhuje se změnit hlavní a dílčí nadpis této části tak, aby odrážel text, který má být doplněn v rámci nových odstavců navrhovaných níže.

Výsledek hlasování

pro	49
proti	126
zdrželi se	8

První nový odstavec před stávajícím odstavcem 2.6.1

Vložit první nový odstavec před stávající odstavec 2.6.1:

„Základní předpoklad provádění – obecný přístup“

Odůvodnění

Navrhuje se změnit hlavní a dílčí nadpis této části tak, aby odrážel text, který má být doplněn v rámci nových odstavců navrhovaných níže.

Výsledek hlasování

pro	55
proti	119
zdrželi se	5

Vložit odstavec za odstavec 2.6.1:

Vložit nový odstavec za odstavec 2.6.1:

„Základní premisou musí být to, že otázky, které nemají v oblasti pracovního práva jasný nadnárodní rozměr, je vhodnější řešit na vnitrostátní úrovni. Je nutné vyhnout se právním předpisům EU, které vycházejí z univerzálního modelu a neberou v úvahu rozdíly v povaze a velikosti podniků, mezi odvětvími nebo mezi tradicemi a systémy v jednotlivých členských státech. Oslabují rovněž možnost odborových svazů a organizací zaměstnavatelů sjednat dohody, které budou šité na míru jednotlivým odvětvím, což je zvláště důležité v zemích, kde mají sociální partneři vysokou míru volnosti v regulaci pracovních podmínek a podmínek zaměstnávání, a to jak nezávisle, tak jako doplněk k vnitrostátním právním předpisům.“

Odůvodnění

Bude podáno ústně.

Výsledek hlasování

pro	51
proti	116
zdrželi se	6

Odstavec 2.6.4

Změnit:

„2.6.4

Členské státy, a orgány EU, sociální partneři a organizace občanské společnosti by měly i sledovat provádění evropského pilíře sociálních práv a účinnost stávajících opatření v rámci evropského semestru a zároveň zajistit zapojení sociálních partnerů a organizací občanské společnosti. Orgány EU by při provádění evropského pilíře sociálních práv měly podporovat členské státy a sociální subjekty na vnitrostátní úrovni.“

Odůvodnění

Tato změna má odrážet skutečnost, že úlohy EU a členských států na jedné straně a sociálních partnerů a organizací občanské společnosti na druhé straně se při sledování provádění evropského pilíře sociálních práv liší.

Výsledek hlasování

pro	54
proti	120
zdrželi se	1

Odstavec 2.6.5

Vyškrtnout:

„2.6.5

Evropská legislativa by v náležitých oblastech měla stanovit rámec s obecnými a jasnými společnými standardy, jenž bude respektovat konkrétní vnitrostátní situace, bude schopen se přizpůsobit rozmanitosti sociálních systémů a úloze zúčastněných stran, bude uznávat skutečná a vymahatelná sociální práva občanů na unijní a vnitrostátní úrovni a bude zahrnovat evropskou přidanou hodnotu (1). Cíle pilíře by měly být zohledněny ve všech oblastech politiky EU, a to i prostřednictvím horizontálního ustanovení (článek 9 SFEU).

Odůvodnění

Bude podáno ústně.

Výsledek hlasování

pro	48
proti	123
zdrželi se	5

Odstavec 2.6.5

Změnit:

„2.6.5

Evropská legislativa by v náležitých oblastech měla stanovit rámec s obecnými a jasnými společnými zaměřený na dosažitelné standardy, jenž bude respektovat konkrétní vnitrostátní situace, bude schopen se přizpůsobit rozmanitosti sociálních systémů a úloze zúčastněných stran, bude uznávat skutečná a vymahatelná sociální práva občanů na unijní a vnitrostátní úrovni a bude zahrnovat evropskou přidanou hodnotu (2). Cíle pilíře by měly být zohledněny ve všech oblastech politiky EU, a to i prostřednictvím horizontálního ustanovení (článek 9 SFEU).

Odůvodnění

Pokud je cílem respektovat rozmanitost členských států v oblasti sociálního systému, nelze vyžadovat obecné nebo společné standardy.

Výsledek hlasování

pro	48
proti	120
zdrželi se	4

Odstavec 2.6.6

Změnit:

„2.6.6

Provádění evropského pilíře sociálních práv je zaměřeno na spuštění vzestupné konvergence z hlediska výsledků v oblasti zaměstnanosti a sociální oblasti, zlepšení a přizpůsobení sociálních podmínek a podmínek na trhu práce pro evropské pracovníky a občany, zlepšení a vytvoření účinných, udržitelných a spolehlivých systémů sociálního zabezpečení (3) a moderních sociálních a zdravotních služeb, zejména veřejných a neziskových služeb, založených na vědeckých informacích a umožňujících posouzení kvality, se zaměřením na spravedlivé pracovní podmínky na stanovení minimálních norem boje proti sociálnímu dumpingu a zároveň na vytvoření rovných podmínek pro výkonné ekonomiky, zaměstnanost a udržitelné podniky a posílení důvěry občanů v EU. Strategie sociální politiky by měly zahrnovat zájmy malých a středních podniků a spravedlivé tržní podmínky pro ně. Je důležité stanovit a schválit základní normy pro služby obecného zájmu, jako jsou bydlení, dodávky vody a sociální služby, jež by měly být pravidelně posuzovány, mj. i nezávislými hodnotiteli (výzkumnými ústavy, akademiemi atd.), které lze finančně podpořit a jejichž zprávy lze zveřejnit. Prioritně se musí řešit základní potřeby občanů a zranitelných skupin a nebezpečné rozdíly v příležitostech, příjmech a bohatství v rámci jednotlivých členských států a mezi nimi. Všechny členské státy by měly podporovat sociální začleňování na základě rovných příležitostí a spravedlivé životní podmínky.

Odůvodnění

Provádění evropského pilíře sociálních práv by mělo vést k vzestupné konvergenci výsledků v oblasti zaměstnanosti a sociální oblasti, protože tyto výsledky určují, jestli byla politická rozhodnutí úspěšná. V 12. bodě odůvodnění evropského pilíře sociálních práv se uvádí: „Evropský pilíř sociálních práv by měl sloužit jako vodítko na cestě k efektivním výsledkům v oblasti zaměstnanosti a sociální oblasti při řešení současných a budoucích výzev…“. V textu by mělo být rovněž uvedeno přizpůsobení sociálních podmínek a podmínek na trhu práce (nejen jejich zlepšení), protože toto přizpůsobení může být v důsledku změn v našich společnostech a pracovním životě nezbytné. Systémy sociálního zabezpečení musí být spolehlivé a účinné, ale také udržitelné.

Účelem evropského pilíře sociálních práv není stanovení minimálních norem boje proti sociálnímu dumpingu, proto by tato část měla být vyškrtnuta.

Mezi otázkami, jež by měly být prioritně řešeny, by neměly figurovat otázky, které nejsou zahrnuty v zásadách evropského pilíře sociálních práv (např. rozdíly v bohatství a příjmech v rámci jednotlivých členských států a mezi nimi).

Výsledek hlasování

pro	53
proti	115
zdrželi se	3

Odstavec 2.6.7

Změnit:

„2.6.7

Odůvodnění

Navrhujeme vypustit konec druhé věty, neboť není vůbec jasné, co se rozumí spojením „dosáhnout stejného právního účinku“. Vnitrostátní systémy se liší v tom, jakou má úlohu kolektivní vyjednávání a právní předpisy upravující trh práce, v úrovních, na nichž se vyjednávání provádí (mezi odvětvími, v rámci odvětví, v podniku a na pracovišti, na regionální úrovni, v rámci profese), a ve způsobu, jakým se mohou jednání na různých úrovních vzájemně propojit (sladit) [zdroj: Eurofound].

Výsledek hlasování

pro	59
proti	114
zdrželi se	2

Odstavec 2.6.8

Změnit:

„2.6.8

Čtyřstranné prohlášení „Nový start pro sociální dialog“ podporuje rozvoj efektivního kolektivního vyjednávání. Společný závazek sociálních partnerů týkající se provádění evropského pilíře sociálních partnerů se odráží ve společném pracovním programu evropských sociálních partnerů na období 2019–2021, který bude prováděn také na vnitrostátní úrovni, a přispěje k procesu vnitrostátních reforem. Pracovní program na období 2019–2021 je zaměřen na těchto šest priorit: digitalizaci, zlepšení výkonnosti trhů práce a sociálních systémů, dovednosti, řešení psychosociálních aspektů a rizik při práci, budování kapacit pro silnější sociální dialog a oběhové hospodářství přinese konkrétní návrhy ohledně témat, která se vztahují k provádění evropského pilíře sociálních práv. Patří mezi ně například vyjednávání ohledně samostatné rámcové dohody o digitalizaci, včetně možností a způsobů propojování, stejně jako zlepšení výkonnosti trhů práce a sociálních systémů a rozvoj dovedností (4).

Odůvodnění

Je důležité zajistit, aby se znění stanoviska řídilo formulacemi, které se používají v pracovním programu evropských sociálních partnerů (například propojování je v pracovním programu uvedeno v souvislosti s prohlášením o uspořádání společného semináře ke zjištění potřebných údajů, na němž budou zkoumány různé zkušenosti).

Výsledek hlasování

pro	53
proti	115
zdrželi se	6

Odstavec 2.6.10

Změnit:

„2.6.10

Evropská komise přijala praktická opatření k zavedení pilíře do praxe na evropské úrovni a nedávno zveřejnila aktualizovaný informativní přehled dosud přijatých legislativních a nelegislativních iniciativ (5). EHSV již EHSV již uvedl, že má za to, že jasný plán provádění EPSP by pomohl podpořit konvergenci a dosažení cílů pilíře. vyzval k vypracování jasného a koordinovaného plánu (6) , který stanoví priority pro provádění pilíře.

Odůvodnění

Navrhujeme použít přesnou citaci ze stanoviska SOC/564.

Výsledek hlasování

pro	50
proti	113
zdrželi se	4

Odstavec 2.6.11

Změnit:

„2.6.11

Opatření pro provádění evropského pilíře sociálních práv by měla být založena na vědecké analýze současné právní a praktické situace sociálních a zdravotních politik v členských státech a na úrovni EU a měla by zahrnovat sociální subjekty. EHSV by mohl hrát roli zprostředkovatele. EHSV navrhuje zřízení fóra EU pro sociální politiku: EU potřebuje stálé fórum pro podpořit určité způsoby komunikace i, výměnu osvědčených é postupů y, hodnocení, odborné semináře, sociální programy, soulad s pravidly EU a členských států a projekty reforem pro politiky členských států a EU. Problémem zůstává, jak zlepšit vymáhání stávajících sociálních práv, a proto musí Komise a členské státy zlepšit dodržování pravidel EU. Nové fórum by mělo být úzce propojeno s EHSV a s procesem evropského semestru.“

Odůvodnění

Není vůbec jasné, co je míněno odkazem na zřízení „fóra EU pro sociální politiku“. Není třeba vytvářet nové nástroje/platformy a odkaz na fórum by měl být vypuštěn. Důležitá je konzultace příslušných zainteresovaných stran a jejich zapojení do provádění evropského pilíře sociálních práv.

Výsledek hlasování

pro	52
proti	114
zdrželi se	3

Odstavec 2.7.2

Změnit:

„2.7.2

Cílem vyjednávání o příštím víceletém finančním rámci by mělo být zajištění náležitého financování politiky zaměstnanosti a sociální politiky. Měla by být revidována pravidla EU týkající se rozpočtu a dluhu (7), tak aby byla respektována základní práva, jakož i cíle Smlouvy a evropského pilíře sociálních práv. Výkonné hospodářství, kontrola dluhu a sociální cíle by měly být v přiměřené rovnováze. Jak EHSV opakovaně uvedl již v minulosti (8), bude financování provádění evropského pilíře sociálních práv do značné míry záviset na prostředcích dostupných na úrovni členských států. To bude v následujících několika letech vyžadovat financování investic a také provozních nákladů na činnosti ze státních rozpočtů. To může být omezeno rozpočtem EU a pravidly ohledně zadlužení (9). Jak EHSV již několikrát zdůrazni (10), mělo by se zvážit, jakým způsobem by se dala zlepšit pružnost, která je v rámci těchto prostředků přípustná. Jednou z možností je stanovení tzv. „zlatého pravidla“, jež by umožnilo činit veřejné investice se sociálním cílem za účelem dosažení cílů evropského pilíře sociálních práv, zejména prostřednictvím vyšší úrovně příjmů, silnější sociální soudržnosti a tím, že zabrání vyloučení jiným způsobem znevýhodněných skupin, které by se jinak nemohly plně zapojit do společnosti, a to při současném generování udržitelného hospodářského růstu. k většímu množství veřejných investic v rámci členských států může pomoci zlaté pravidlo veřejných investic se sociálním cílem, které by umožnilo větší pružnost rozpočtových pravidel. Zvýšení úrovně příjmů, udržitelný růst, silnější sociální soudržnost a předcházení vyloučení jsou společné cíle, které je třeba zvážit. Ke zvýšení veřejných investic může pomoci zejména využívání evropských strukturálních a investičních fondů (ESI fondů), které se mohou jasněji zaměřit na cíle zdůrazněné v rámci evropského pilíře sociálních práv (11). Odpovídající daňové politiky, zaměřené mimo jiné na účinný boj proti daňovým podvodům, vyhýbání se daňovým povinnostem a agresivnímu daňovému plánování, by měly umožnit získání dodatečných prostředků na podporu financování evropského pilíře sociálních práv. Zajištění účinného využívání dodatečných finančních prostředků vyžaduje realizaci akčních programů a plánů týkajících se provádění evropského pilíře sociálních práv coby nedílné součásti evropského semestru, a to zejména při vytváření národních programů reforem a konvergenčních programů (12).

Odůvodnění

Je důležité použít přesné znění odkazovaného stanoviska, aby byla zajištěna lepší rovnováha textu, a rovněž odkázat na prohlášení učiněná v dřívějších stanoviscích k provádění pilíře jako součásti evropského semestru.

Výsledek hlasování

pro	55
proti	112
zdrželi se	4

Odstavec 2.8.4

Změnit:

„2.8.4

V rámci komplexního monitorování sociální nerovnováhy by měl nový cyklus evropského ý semestru dosáhnout sociálních cílů, aby se vyrovnala převaha fiskálních a makroekonomických požadavků. Srovnávací přehled sociálních ukazatelů by se měl zaměřovat na monitorovat všechny práva a zásady zakotvené v pilíři a monitorovat je, a jeho součástí by měly být nové, měřitelné ukazatele. Mezi tyto ukazatele by kromě statistiky mohly patřit skutečný přístup ke kvalitním sociálním službám, vymahatelná sociální práva, integrace migrantů do společnosti a do trhu práce, působnost kolektivního vyjednávání, zapojení sociálních subjektů do procesu evropského semestru a přístup k učňovské přípravě a kvalitnímu vysokoškolskému vzdělávání. Komise by měla v úzké spolupráci se sociálními partnery a příslušnými organizacemi občanské společnosti monitorovat provádění národních plánů reforem a tím prosazovat doporučení pro jednotlivé země v sociální oblasti. Počet a struktura doporučení by měly být vhodné a měly by sledovat pokrok v oblasti priorit uvedených v plánu.“

Odůvodnění

Není nutné mluvit o „novém“ evropském semestru, neboť evropský semestr byl zaveden již v roce 2010. Kromě toho není třeba usilovat o „nový“ evropský semestr, ale veškeré úsilí by se mělo soustředit na zajištění účinného a na výsledky zaměřeného fungování stávajícího evropského semestru. Měli bychom proto mluvit spíše o novém cyklu evropského semestru. Evropský pilíř sociálních práv je doplněn o „srovnávací přehled“, který sleduje trendy a výkonnost všech zemí EU ve třech oblastech souvisejících se zásadami pilíře. Tento srovnávací přehled přispívá k evropskému semestru pro koordinaci hospodářských politik a slouží k hodnocení pokroku při směřování k „sociálnímu ratingu AAA“ EU jako celku. To znamená, že probíhá komplexní monitorování.

Výsledek hlasování

pro	49
proti	117
zdrželi se	4

Nový odstavec před stávajícím odstavcem 3.1

Vložit nový odstavec před stávající odstavec 3.1:

„EHSV již ve svém souvisejícím stanovisku zdůraznil (13), že se pilíř může stát dobrou příležitostí k prokázání toho, že v případě, kdy je to vhodné, existuje na úrovni EU stále schopnost náležitým způsobem reagovat na problémy, s nimiž se potýkají obyčejní lidé, a to při plném respektování rozdělení pravomocí a zásady subsidiarity.

Odůvodnění

Tato věta říká, co je třeba mít na paměti při provádění EPSP a dalších kroků: EPSP se může stát dobrou příležitostí k prokázání toho, že tam, kde je vhodné jednat, je EU schopna náležitým způsobem reagovat. Zároveň zdůrazňuje význam plného respektování rozdělení pravomocí a zásady subsidiarity.

Výsledek hlasování

pro	50
proti	114
zdrželi se	4

Nový odstavec po stávajícím odstavci 3.1

Vložit nový odstavec za stávající odstavec 3.1:

„Synergie mezi sociální politikou a činnostmi na úrovni EU a členských států je zásadní. Vzhledem k tomu, že sociální model EU je založen na různých vnitrostátních modelech, které je třeba zachovat, musí EU respektovat vnitrostátní pravomoci a rozmanitost sociálních systémů členských států, které jsou založeny na hluboce zakořeněných politických volbách a společenských modelech. Hlavním úkolem EU by proto mělo být poskytnout členským státům a sociálním partnerům co nejlepší podmínky a podpořit je v jejich úsilí při provádění stanovených reforem.“

Odůvodnění

Je nezbytné zdůraznit význam synergie mezi sociální politikou a opatřeními na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni, a to i v textu závěrů a doporučení. V preambuli evropského pilíře sociálních práv se jasně uvádí: „Naplnění evropského pilíře sociálních práv představuje (…) společný politický závazek a předmět společné odpovědnosti.“ Preambule rovněž výslovně odkazuje na respektování příslušných pravomocí a na řádné přihlížení k odlišnému socio-ekonomickému prostředí a k rozdílným vnitrostátním systémům, včetně úlohy sociálních partnerů, a na zásady subsidiarity a proporcionality.

Výsledek hlasování

pro	45
proti	116
zdrželi se	4

Odstavec 3.2.2

Změnit:

„3.2.2

Při uplatňování směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem by zvláštní pozornost měla být věnována schůdným, dostupným a spravedlivým řešením otázky přiměřené náhrady pro zaměstnance, kteří využívají rodičovskou dovolenou, mj. s ohledem na pružné pracovní podmínky, které jsou přizpůsobeny potřebám pracoviště a včetně možného přezkumu barcelonských cílů. Za účelem podpory rodin by rovněž měly být zváženy dostupné služby péče o děti a další pečovatelské služby.“

Odůvodnění

Řešení přijatá v členských státech při provádění směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem, pokud jde o přiměřené náhrady pro zaměstnance, kteří využívají rodičovskou dovolenou, musí být rovněž cenově dostupná. Veškerá řešení týkající se pružných pracovních podmínek musí zohledňovat také potřeby pracoviště.

Vzhledem k tomu, že barcelonské cíle stanovila Evropská rada (v roce 2002), jejich případný přezkum není spojen s prováděním směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem, a proto by měla být tato část zrušena.

Výsledek hlasování

pro	49
proti	109
zdrželi se	5

Odstavec 3.2.3

Změnit:

„3.2.3

EHSV požaduje integrovanou strategii pro rovnost žen a mužů (14). Ve světle společného prohlášení evropských ministrů o rovnosti žen a mužů (15) vyzývá EHSV k odstranění neoprávněných rozdílů v odměňování žen a mužů (16). Zejména je třeba řešit potřeby malých a středních podniků, aby se zabránilo nadměrné administrativní zátěži.

Odůvodnění

Toto doplnění text upřesňuje. Opatření zaměřená proti rozdílům v odměňování se musí soustředit na boj proti neoprávněným rozdílům v odměňování.

Výsledek hlasování

pro	45
proti	114
zdrželi se	5

Odstavec 3.2.5

Změnit:

„3.2.5

EHSV znovu zdůrazňuje, že účast na trhu práce a kvalita pracovních míst se může zlepšit díky vyšším investicím do aktivních politik trhu práce a pomocí společných standardů pro účinné fungování veřejných služeb zaměstnanosti (VSZ) (17). To platí i pro neziskové služby zaměstnanosti s cílem zkrátit časový rámec při přechodech, zajistit využití získaných dovedností, podpořit větší počet a rozmanitější profesní dráhy a směřovat k udržitelným pracovním místům ke stabilnímu zaměstnání (18). Další klíčovou oblast politiky představuje boj s dlouhodobou nezaměstnaností, integrace migrantů do trhu práce a opětovné začleňování lidí, kteří jsou od práce odrazováni. Tato oblast vyžaduje urgentní cílená opatření, mezi něž může patřit právo pracovníků na podporu a pracovníků při hledání zaměstnání, při školení, odborné přípravě a rekvalifikaci.

Odůvodnění

První změna je v souladu se zněním citovaného stanoviska. Pokud jde o urgentní cílená opatření, byla by lepší „aktivní“ formulace. Jedná se o poskytování podpory pracovníkům při hledání zaměstnání, odborné přípravě a rekvalifikaci, nikoli o příslušnou formulaci „práva“.

Výsledek hlasování

pro	47
proti	110
zdrželi se	2

Odstavec 3.2.6

Změnit:

„3.2.6

Zajištění přístupu k práva na celoživotnímu vzdělávání pro všechny občany by mělo být součástí agendy EU (19). Je třeba dále rozvíjet vnitrostátní systémy vzdělávání, odborné přípravy a učňovského vzdělávání se zaměřením na oblasti přírodních věd, technologie, inženýrství a matematiky (STEM) a rozvoj duálních systémů, což povede k lepšímu sladění potřeb trhu práce.

Odůvodnění

Měli bychom se zaměřit na prosazování těch politik, které zajistí, aby měli všichni přístup k celoživotnímu vzdělávání. Ačkoli citované stanovisko pojednává o významu celoživotního vzdělávání a podpoře účasti na něm, očividně se nezmiňuje o tom, že by právo na celoživotní vzdělávání mělo být součástí agendy EU.

Výsledek hlasování

pro	48
proti	116
zdrželi se	2

Odstavec 3.3.1

Změnit:

„3.3.1

V krátkodobém horizontu by středem pozornosti mělo být monitorování zaměřené na uplatňování revidované směrnice o vysílání pracovníků, která zajišťuje ochranu vyslaných pracovníků po dobu jejich vyslání v souvislosti s volným pohybem služeb upevňuje zásadu rovného zacházení, a směrnice o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách, která stanovuje minimální práva pro všechny pracovněprávní vztahy, a rovněž ustavení Evropského orgánu pro pracovní záležitosti, jehož cílem je zlepšit prosazování acquis EU a účinnost inspekcí práce.“

Odůvodnění

Upravené znění popisuje účel směrnice o vysílání pracovníků.

Výsledek hlasování

pro	43
proti	118
zdrželi se	2

Odstavec 3.3.2

Změnit:

„3.3.2

EHSV vybízí k doporučuje posílení účasti zaměstnanců na chodu společností, zejména s obecným cílem zvýšit produktivitu a podpořit řídit zavádění nových technologií a plně využít dopadu na organizaci práce a dovednosti pracovníků. V tomto kontextu se EHSV těší na výsledek jednání mezi evropskými sociálními partnery ohledně rámcové dohody o digitalizaci.“

Odůvodnění

Účelem navrhované změny je vyzdvihnout význam účasti zaměstnanců ve vztahu k podpoře zavádění nových technologií.

Výsledek hlasování

pro	46
proti	118
zdrželi se	4

Odstavec 3.3.3

Změnit:

„3.3.3

EHSV podporuje v rámci sociálního dialogu na příslušné vnitrostátní a evropské úrovni vytvoření přiměřených opatření pro „spravedlivou transformaci“, která jednak zavedou opatření a činnosti pro snazší zvládání těchto změn řízení, změnu a jednak zajistí přiměřenou zajištění minimální ochranu y v případech reorganizace pracovišť nebo hromadného propouštění v důsledku transformace (technologické, demografické, dané globalizací, změnou klimatu, oběhovým hospodářstvím), včetně podpory práva na zapojení se do kolektivního vyjednávání, za účelem předjímání změny a poskytování podpory dotčeným pracovníkům (vývoj směrnice o hromadném propouštění (20)). EHSV se také těší na přijetí Evropského fondu po přizpůsobení se globalizaci spolunormotvůrci.

Odůvodnění

Je třeba vyškrtnout zmínku o „právu na zapojení se do kolektivního vyjednávání“ a „vývoji směrnice o hromadném propouštění“, poněvadž ve veškerých dokumentech, v nichž EHSV vyjadřuje své postoje k provádění evropského pilíře sociálních práv, by měly být zdůrazněny otázky, které by členské státy měly zohlednit ve svém úsilí o rozvíjení svých trhů práce a/nebo systémů sociální ochrany.

Výsledek hlasování

pro	49
proti	109
zdrželi se	1

Odstavec 3.3.4

Změnit:

„3.3.4

Zapojení zaměstnanců do řízení podniků, které tvoří součást jejich práv na informace a konzultace, by mělo být posouzeno na základě nového právního rámce přizpůsobeno novému právnímu rámci pro nefinanční informace (21) , a to s cílem řešit nezbytnou náležitou péči v požadavcích na zodpovědnost podniků.

Odůvodnění

Účelem této navrhované změny je udržet formulaci v obecnější rovině. Je příliš brzy na to, abychom hovořili o přizpůsobení novému právnímu rámci pro nefinanční informace.

Výsledek hlasování

pro	49
proti	114
zdrželi se	1

Odstavec 3.3.5

Změnit:

„3.3.5

Odůvodnění

Zavedení společných norem za účelem nastavení minimálních mezd není žádoucí ani přijatelné, jelikož otázkou mezd je nutné se zabývat na vnitrostátní úrovni.

Výsledek hlasování

pro	51
proti	114
zdrželi se	2

Odstavec 3.4.6

Změnit:

„3.4.6

Naléhavě potřebné je také posílení kapacity členských států pro aktivaci sociálních transferů a dalších opatření za účelem splnění základních potřeb lidí od narození až do stáří. To zahrnuje:

—	podporu a posílení úsilí členských států o rozvoj a aktualizaci systémů přijetí rámcové evropské směrnice o minimálním ho příjmu pro zastavení chudoby a podporu trhu práce podporujícího začleňování (22) ;

—	prozkoumání možnosti stanovení vytvoření společných minimálních norem zásad v oblasti pojištění pro případ nezaměstnanosti v členských státech EU (23) ;

—	zajištění dostupnosti sociálních a politických funkcí pro osoby se zdravotním postižením;

—	přezkoumání vzorce „nákladů na stárnutí“ a jeho změnu v koncepci „důstojného stárnutí“, která za hlavní otázku správy ekonomických záležitostí pokládá přiměřenost důchodů, zdravotních služeb a dlouhodobé péče, aniž by bylo opomíjeno zaměření na udržitelnost důchodových systémů;

—	vytvoření konkrétních programů pro veřejné bydlení a dostupnost bydlení ve prospěch nízkopříjmových domácností;

—	investice do zařízení pro péči o děti v přímém zájmu dětí a znevýhodněných mladých lidí; EHSV vítá návrh Komise a EP na zavedení záruky pro děti; a

—	vytvoření skutečného evropského prostoru učení, který usnadní zajištění přístupu ke kvalitnímu vzdělání pro všechny a rozšíření záruky pro mladé lidi.

Odůvodnění

Smyslem evropského pilíře sociálních práv je směrovat členské státy při rozvoji jejich sociálních systémů, a na to by se měla zaměřit odrážka týkající se minimálního příjmu. Kromě toho je k tomuto stanovisku v příloze připojeno protistanovisko, v němž je vyjádřen jiný názor.

Jelikož neexistuje žádný konkrétní návrh Komise týkající se záruky pro děti, je předčasné vyjadřovat jí podporu.

Je rovněž potřeba zmínit se o potřebě vytvořit skutečný evropský prostor učení.

Výsledek hlasování

pro	51
proti	112
zdrželi se	2

Odstavec 1.1

Změnit:

„1.1

Evropský hospodářský a sociální výbor se domnívá, že realistická budoucnost EU může stát jedině na spojení pevné hospodářské základny a silného sociálního rozměru (24), a proto se důsledně zasazuje o vzestupnou konvergenci výsledků v oblasti zaměstnanosti a v sociální oblasti a účinnější sociální politiku na úrovni EU i členských států (25). Evropský sociální model by měl být rovněž posílen a aktualizován jakožto mezinárodní reference. Účinné provádění evropského pilíře sociálních práv z roku 2017 opětovně potvrzuje společný závazek vůči evropskému sociálnímu modelu v rámci nové strategie pro sociální začlenění.

Odůvodnění

Pro silný sociální rozměr je důležitá vzestupná konvergence výsledků v oblasti zaměstnanosti a v sociální oblasti, neboť právě výsledky určují, zda byla politická rozhodnutí úspěšná. Toto bylo rovněž uvedeno v preambuli evropského pilíře sociálních práv, kde se v bodě 12 uvádí, že „Evropský pilíř sociálních práv by měl sloužit jako vodítko na cestě k efektivním výsledkům v oblasti zaměstnanosti a sociální oblasti při řešení současných a budoucích výzev (…)“.

Výsledek hlasování

pro	47
proti	116
zdrželi se	1

Odstavec 1.3

Vyškrtnout:

„1.3

Odůvodnění

Bude podáno ústně.

Výsledek hlasování

pro	48
proti	123
zdrželi se	5

Odstavec 1.3

Změnit:

„1.3

Evropská legislativa by v náležitých oblastech měla stanovit rámec s obecnými společnými zaměřený na schůdné standardy, ale musí se přitom respektovat konkrétní situace a sociální systémy v jednotlivých státech a uznat skutečná a vymahatelná sociální práva pro občany na unijní a vnitrostátní úrovni. Cíle pilíře by měly být zohledněny ve všech oblastech politiky EU prostřednictvím horizontálního ustanovení (27).

Odůvodnění

Pokud je cílem respektování rozmanitosti členských států v oblasti sociálních systémů, nelze požadovat obecné nebo společné standardy.

Výsledek hlasování

pro	48
proti	120
zdrželi se	4

Odstavec 1.4

Změnit:

„1.4

Provádění evropského pilíře sociálních práv v současnosti probíhá prostřednictvím legislativních i nelegislativních opatření, specifického financování a změn v evropském semestru, což by mělo být zaměřeno na spuštění vzestupné konvergence výsledků v oblasti zaměstnanosti a v sociální oblasti a zároveň na rozumné a stanovení minimálních noremy, čímž by se vytvořily za účelem vytvoření rovné ých podmínky ek.“

Odůvodnění

Výsledek hlasování

pro	47
proti	116
zdrželi se	1

Vložit odstavec za odstavec 1.4

Vložit nový odstavec za odstavec 1.4:

„Základní premisou musí být to, že otázky, které nemají jasný nadnárodní rozměr, je nutné řešit na vnitrostátní úrovni. Prvořadou úlohou EU by mělo být poskytování pobídek, informací a know-how členským státům a sociálním partnerům, aby mohli navrhovat, provádět a hodnotit politiky zabývající se strukturálními výzvami na trhu práce, které před nimi stojí.“

Odůvodnění

Bude podáno ústně.

Výsledek hlasování

pro	49
proti	113
zdrželi se	3

Nový odstavec po stávajícím odstavci 1.4

Vložit nový odstavec za stávající odstavec 1.4:

Odůvodnění

Je nezbytné zdůraznit význam synergie mezi sociální politikou a opatřeními na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni, a to i v textu závěrů a doporučení. V preambuli evropského pilíře sociálních práv se jasně uvádí: „Naplnění evropského pilíře sociálních práv představuje (…) společný politický závazek a předmět společné odpovědnosti.“ . Preambule rovněž výslovně odkazuje na respektování příslušných pravomocí a na řádné přihlížení k odlišnému socio-ekonomickému prostředí a k rozdílným vnitrostátním systémům, včetně úlohy sociálních partnerů, a na zásady subsidiarity a proporcionality.

Výsledek hlasování

pro	45
proti	116
zdrželi se	4

Odstavec 1.7

Změnit:

„1.7

Provádění evropského pilíře sociálních práv vyžaduje solidní rozpočtovou základnu a investice na úrovni EU a členských států prostřednictvím řádného financování ve víceletém finančním rámci na základě „zlatého pravidla“ pro veřejné investice se sociálním cílem a evropských strukturálních a investičních fondů, které se mohou jasněji zaměřit na evropský pilíř sociálních práv a příslušné daňové politiky (28). Jak již EHSV uvedl dříve, financování provádění sociálního pilíře bude do značné míry záviset také na zdrojích dostupných na úrovni členských států. V několika příštích letech bude vyžadovat financování investic a také provozních nákladů na činnosti ze státních rozpočtů. To může být omezeno rozpočtem EU a pravidly ohledně zadlužení. Jak EHSV již několikrát zdůraznil, mělo by se uvažovat o způsobech zlepšení pružnosti přípustné v rámci těchto prostředků, například prostřednictvím „zlatého pravidla“, jež by umožnilo veřejné investice se sociálním cílem za účelem dosažení cílů evropského pilíře sociálních práv (29).

Odůvodnění

Je důležité použít přesné znění uvedeného stanoviska, aby byla zajištěna lepší rovnováha znění.

Výsledek hlasování

pro	55
proti	112
zdrželi se	4

Odstavec 1.9

Změnit:

„1.9

V rámci nového cyklu evropského semestru by měly být dosaženy sociální cíle v rámci komplexního monitorování prováděného v rámci tohoto procesu sociální nerovnováhy a měly by být zavedeny nové, měřitelné ukazatele spolu s cílenými doporučeními pro jednotlivé země týkající se sociální oblasti.“

Odůvodnění

Není nutné hovořit o „novém“ evropském semestru, neboť evropský semestr byl zaveden již v roce 2010. Spíše by se mělo hovořit o novém cyklu evropského semestru. Kromě toho není třeba usilovat o „nový“ evropský semestr, ale veškeré úsilí by mělo být zaměřeno na zajištění účinného a na výsledky zaměřeného fungování stávajícího evropského semestru. K evropskému pilíři sociálních práv je připojen „srovnávací přehled sociálních ukazatelů“, který sleduje trendy a výkonnost ve všech zemích EU ve třech oblastech souvisejících se zásadami pilíře. Srovnávací přehled přispívá ke koordinaci hospodářských politik v rámci evropského semestru a slouží k hodnocení pokroku, pokud jde o „sociální rating AAA“ pro EU jako celek. To znamená, že probíhá komplexní monitorování.

Výsledek hlasování

pro	49
proti	117
zdrželi se	4

Odstavec 1.10

Změnit:

„1.10

Mělo by být prosazováno podporováno pravidelné sledování provádění evropského pilíře sociálních práv se pravidelnou závaznou konzultací se sociálními partnery, kterou by EHSV mohl podporovat. EHSV navrhuje zřízení fóra pro sociální politiku EU propojeného s procesem evropského semestru.“

Odůvodnění

Není jasné, co se v této souvislosti míní výrazem „závazná“. Proto by měl být nahrazen výrazem „pravidelná“. Jasné není ani to, co se míní zmínkou o „zřízení fóra pro sociální politiku EU“. Není třeba vytvářet žádné nové nástroje ani platformy, proto by zmínka o fóru měla být vyškrtnuta. Důležitá je naopak konzultace a účast příslušných zainteresovaných stran na provádění evropského pilíře sociálních práv.

Výsledek hlasování

pro	52
proti	114
zdrželi se	3

Odstavec 1.11

Změnit:

„1.11

EHSV již naznačil, že jasný plán provádění EPSP by pomohl podpořit konvergenci a dosažení cílů pilíře (30). EHSV také vyzval k vypracování jasného a koordinovaného plánu, který stanoví priority pro provádění pilíře a prosazování stávajících sociálních práv a zásad norem. Prioritně by měly být řešeny základní potřeby a práva zejména zranitelných skupin, rozdíly mezi příležitostmi, příjmy a bohatstvím v rámci členských států a mezi nimi, politiky začleňování a vhodné podmínky pro veřejné a neziskové služby a sociální podniky.

Odůvodnění

Navrhujeme převzít přesné znění ze stanoviska SOC/564. Seznam otázek, které by se měly prioritně řešit, by neměl zahrnovat témata, která nejsou součástí zásad evropského pilíře sociálních práv (např. rozdíly v bohatství a příjmech v rámci členských států nebo mezi nimi).

Výsledek hlasování

pro	50
proti	113
zdrželi se	4

(1) Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 28 , odstavec 3.3.“

(2) Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 28, odstavec 3.3.“

(3) Úř. věst. C 13, 15.1.2016, s. 40.“

(4) Evropský sociální dialog, pracovní program na období 2019-2021.“

(5) https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/european_pillar_one_year_on.pdf

(6) Úř. věst. C 81, 2.3.2018, s. 145, odstavce 8.3 a 1.3.“

(7) Úř. věst. C 177, 18.5.2016, s. 35.

(8) Úř. věst. C 227, 28.6.2018, s. 1 odstavce 1.8 a 3.6; Úř. věst. C 327, 12.11.2013, s. 11; Roční analýza růstu na rok 2018, odstavec 1.4, dosud nezveřejněno; Úř. věst. C 226, 16.7.2014, s. 21; a Úř. věst. C 262, 25.7.2018, s. 1, odstavec 3.14 a Úř. věst. C 190, 5.6.2019, s. 24, odstavec 1.8.

(9) Úř. věst. C 177, 18.5.2016, s. 35 .

(10) Úř. věst. C 227, 28.6.2018, s. 1, odstavec 1.6; Hospodářská politika eurozóny 2018, odstavce 1.8 a 3.6; Úř. věst. C 327, 12.11.2013, s. 11, odstavec 1.4, Úř. věst. C 226, 16.7.2014, s. 21 .

(11) Úř. věst. C 262, 25.7.2018, s. 1, odstavec 1.5.

(12) Úř. věst. C 262, 25.7.2018, s. 1, odstavec 1.6.“

(13) Úř. věst. C 125, 21.4.2017, s. 10–26 .“

(14) Úř. věst. C 240, 16.7.2019, s. 3, odstavec 1.3.

(15) Společné prohlášení nazvané „Rovnost žen a mužů jako priorita Evropské unie dnes a v budoucnu“, podepsané u příležitosti neformálního zasedání ministrů pro otázky rovného postavení žen a mužů dne 12. října 2018 ve Vídni.

(16) Úř. věst. C 110, 22.3.2019, s. 26, odstavce 3.1.1. a 3.1.3.“

(17) EHSV přijal o VSZ samostatné stanovisko, Úř. věst. C 353, 18.10.2019, s. 46 .

(18) Úř. věst. C 353, 18.10.2019, s. 46 .“

(19) Úř. věst. C 237, 6.7.2018, s. 8, odstavec 4.10.“

(20) Směrnice Rady 98/59/ES ze dne 20. července 1998 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se hromadného propouštění .“

(21) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/95/EU ze dne 22. října 2014, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o uvádění nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti některými velkými podniky a skupinami.“

(22) Úř. věst. C 190, 5.6.2019, s. 1 .

(23) EHSV připravuje stanovisko SOC/583 Společné minimální standardy v oblasti pojištění v nezaměstnanosti v členských státech EU“.“

(24) Úř. věst. C 81, 2.3.2018, s. 145, odstavce 1.2 a 2.2.

(25) Např. ve svých stanoviscích Úř. věst. C 13, 15.1.2016, s. 40, Úř. věst. C 81, 2.3.2018, s. 145, Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 135.“

(26) Článek 9 SFEU.“

(27) Článek 9 SFEU.“

(28) Úř. věst. C 262, 25.7.2018, s. 1, odstavce 1.5 a 1.6.

(29) Úř. věst. C 262, 25.7.2018, s. 1, odstavec 3.1.4 (a v nich uvedené odkazy). “

(30) Úř. věst. C 81, 2.3.2018, s. 28 , odstavec 3.3.“