EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 17.12.2019
COM(2019) 641 final
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
Výroční monitorovací zpráva o provádění programu na podporu strukturálních reforem za rok 2018
{SWD(2019) 442 final}
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 17.12.2019
COM(2019) 641 final
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
Výroční monitorovací zpráva o provádění programu na podporu strukturálních reforem za rok 2018
{SWD(2019) 442 final}
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
Výroční monitorovací zpráva o provádění programu na podporu strukturálních reforem za rok 2018
ÚVOD
Evropská komise od roku 2017 řídí program na podporu strukturálních reforem, který je zvláštním programem s rozpočtem ve výši 222,8 milionu EUR 1 a jehož cílem je podpořit členské státy při navrhování a provádění institucionálních a správních reforem, jakož i reforem podporujících růst.
Strukturální reformy jsou ze své podstaty složitými postupy, jejichž navrhování a provádění vyžadují v každé fázi vysoce specializované znalosti a dovednosti. Některé členské státy nemají k zavedení a provedení strukturálních reforem potřebných k řešení příslušných administrativních, hospodářských a sociálních problémů dostatečné kapacity.
Cílem programu na podporu strukturálních reforem je pomoci členským státům při řešení těchto problémů a posílit jejich schopnost navrhovat a provádět reformy podporující růst, a to tím, že přispěje k posílení pozice veřejných institucí a správních orgánů a zlepší postupy správy, jakož i výkonnost a odolnost hospodářství a společnosti obecně. Tím by se měla posílit soudržnost a zlepšit konkurenceschopnost, produktivita, udržitelný růst, tvorba pracovních míst a investice.
Tato zpráva poskytuje přehled o podpoře poskytované v rámci kola programu na podporu strukturálních reforem na rok 2018. Popisuje postup výběru a provádění projektů a podává přehled o dosavadních výsledcích projektů v rámci programů na podporu strukturálních reforem na rok 2017 i 2018. Je v ní rovněž uveden postup výběru a provádění podpůrných opatření financovaných z dobrovolných převodů do programu na podporu strukturálních reforem, které uskutečnily Řecko a Bulharsko 2 .
PROVÁDĚNÍ PROGRAMU NA PODPORU STRUKTURÁLNÍCH REFOREM V ROCE 2018
Rok 2018 byl druhým rokem provádění opatření v rámci programu na podporu strukturálních reforem. Stejně jako v prvním roce se i v druhém roce ukázalo, že poptávka ze strany členských států je vysoká – 24 členských států předložilo 444 žádostí o podporu, přičemž jde o částku, která je dle odhadů pětinásobkem rozpočtu dostupného v rámci programu na podporu strukturálních reforem na rok 2018.
Komise žádosti o financování v rámci programu na podporu strukturálních reforem na rok 2018 posuzovala na základě zásad a kritérií stanovených v nařízení o programu na podporu strukturálních reforem. Celkově tak bylo vybráno 146 žádostí z 24 členských států.
Rozdělení vybraných žádostí ve vztahu k hlavním oblastem politiky bylo následující:
·24 % v oblasti správy příjmů a správy veřejných financí,
·23 % v oblasti růstu a podnikatelského prostředí (včetně klimatu a životního prostředí),
·21 % v oblasti trhu práce, vzdělávání, zdravotnictví a sociální politiky,
·21 % se týkalo řízení a veřejné správy a
·11% žádostí se týkalo finančních služeb a přístupu k financování.
V souladu se zásadou řádného finančního řízení byly upřednostněny žádosti, které umožňovaly rychlé poskytnutí podpory a urychlené provedení reforem v praxi, a žádosti zaměřené na vytčené cíle, u kterých se v praxi očekávaly významné výsledky.
93 % žádostí vybraných pro financování v rámci programu na podporu strukturálních reforem v roce 2018 se přímo týká strategických priorit EU:
·55 % se týká provádění reforem v reakci na výzvy zdůrazněné v procesu evropského semestru (doporučení pro jednotlivé země a zprávy o jednotlivých zemích),
·29 % se týká provádění priorit Unie (unie kapitálových trhů, jednotný digitální trh, energetická unie a klima atd.),
·6 % se týká provádění právních předpisů Unie a
·3 % se týkají provádění ekonomických ozdravných programů EU.
Zbývajících 8 % souvisí s prováděním vlastních reforem členských států.
K 30. listopadu 2019 bylo 30 % projektů na podporu reforem prováděných v rámci programu na podporu strukturálních reforem na rok 2018 (vyjma dobrovolných převodů podle článku 11 nařízení o programu na podporu strukturálních reforem) již dokončeno a 70 % projektů se nadále provádělo v praxi.
Většina podpůrných opatření má:
·zdokonalit postupy v daňových správách a zlepšit dodržování daňových předpisů (13 %),
·posílit systémy vzdělávání a odborné přípravy (9 %),
·digitalizovat veřejnou správu (8 %),
·podpořit účinnost a efektivitu veřejného sektoru (8 %),
·zlepšit dostupnost, účinnost a odolnost systémů zdravotní péče (7 %),
·rozvíjet vnitrostátní a přeshraniční kapitálové trhy (5 %).
POKROK VE VZTAHU K CÍLŮM PROGRAMU
Druhý rok provádění ukazuje, že program na podporu strukturálních reforem může významně přispět k úsilí vnitrostátních orgánů členských států o zjišťování a odstraňování některých strukturálních nedostatků, které brání navrhování a provádění reforem.
Přispěl například k přezkumu stávajících postupů tvorby právních předpisů (např. přijetím nového právního předpisu o řízení státních podniků), ke zjištění nedostatků a k vypracování doporučení ke zlepšení (např. doporučení, jak stanovit objektivní kritéria pro nábor, hodnocení a povyšování soudců). Program rovněž pomohl zvýšit schopnost členských států stanovit účinnější postupy a metodiky (např. vypracováním hodnocení kvality odborné přípravy učitelů) a/nebo dosáhnout úspěchů na cestě k účinnějšímu řízení lidských zdrojů (např. poskytnutím konkrétních přechodových iniciativ v oblasti řízení talentů, strategického vedení lidských zdrojů a budování silnější inovační kultury ve veřejné službě).
Opatření vybraná a prováděná v rámci programu na podporu strukturálních reforem na rok 2018 jsou rovněž navržena tak, aby zajišťovala evropskou přidanou hodnotu. Toho lze dosáhnout prostřednictvím doplňkovosti a synergií s jinými programy a opatřeními na vnitrostátní, unijní a mezinárodní úrovni a/nebo tím, že opatření přispějí k posílení vzájemné důvěry a spolupráce mezi členskými státy, které jsou příjemci finančních prostředků, a Komisí. Cílem opatření je také umožnit vývoj a provádění řešení, jež se týkají vnitrostátních problémů, ale mají pozitivní dopad i na problémy přeshraniční nebo celounijní. Názornými příklady jsou tato podpůrná opatření:
·podpůrná opatření, která pomáhají zjišťovat nedostatky při provádění Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF),
·podpůrná opatření, která mají zajistit dodržování právních předpisů EU v oblasti životního prostředí,
·výměna osvědčených postupů s členskými státy, které úspěšně provedly přezkumy výdajů ve stejných oblastech politiky jako členský stát podávající žádost,
·podpora tří různých členských států při reformě jejich systémů zdravotnictví, jejímž cílem je rozšířit pokrytí a účinnost programů screeningu kolorektálního karcinomu s cílem snížit počet lidí s nádorovým onemocněním.
Ačkoli není náplní této zprávy podrobně rozvést skutečné dopady reforem 3 , které členský stát s pomocí podpůrných opatření v rámci programu na podporu strukturálních reforem provedl, lze nicméně konstatovat, že program na podporu strukturálních reforem je na dobré cestě ke splnění svého obecného cíle.
Podpůrná opatření prováděná v rámci prvních dvou kol programu na podporu strukturálních reforem (v roce 2017 a 2018) přispívají k navrhování a provádění institucionálních a správních reforem, jakož i reforem podporujících růst.
Z projektů realizovaných v rámci prvních dvou kol – v roce 2017 a 2018 – již 123 projektů přispělo k dosažení konkrétních výsledků, mezi něž patří například:
·nová strategie vnitřního auditu ve veřejném sektoru,
·doporučení ke stanovení objektivních kritérií pro nábor, hodnocení a povyšování soudců,
·uživatelsky vstřícné internetové nástroje pro malé a střední podniky v členském státě, které podnikům pomáhají lépe pochopit právní rámec a dodržovat jej,
·komplexní informační rámec pro národní vodohospodářský regulační orgán,
·příprava a přijetí právních a správních předpisů a zavedení nástrojů přispívajících ke kvalitě, dostupnosti a dlouhodobé fiskální udržitelnosti systémů zdravotní a dlouhodobé péče,
·provádění reforem v oblasti vzdělávání na základě odborného vedení, odborné přípravy a sofistikovaného audiovizuálního materiálu,
·doporučení zaměřená na usnadnění přezkumu veřejných výdajů na léčivé přípravky určené pro ambulantní pacienty,
·provádění střednědobé daňové strategie a
·vypracování střednědobé strategie pro rozvojovou banku.
ZÁVĚR
V druhém roce provádění programu na podporu strukturálních reforem se ukázal nárůst poptávky členských států po prostředcích v rámci programu – 24 členských států předložilo 444 žádostí o podporu (v rámci programu na podporu strukturálních reforem na rok 2017 předložilo 16 členských států 271 žádostí o podporu).
Celkově první dva roky provádění programu na podporu strukturálních reforem ukázaly, že program může vnitrostátním orgánům pomoci při zjišťování a odstraňování strukturálních nedostatků a překážek při navrhování a provádění reforem. Dokládá to řada konkrétních výsledků a následných opatření ze strany vlád.
I když mají podpůrná opatření přispět k procesu reforem, provedení účinných následných opatření, pokud jde o skutečné provádění reforem, zůstává nadále v pravomoci členského státu, který je příjemcem finančních prostředků.
Komise bude využívání podpůrných opatření a provádění institucionálních a správních reforem, jakož i reforem podporujících růst, i v nadcházejících letech nadále sledovat.