1. ÚVOD

Komise podává každé tři roky 1 Evropskému parlamentu a Radě zprávu o fungování kontrolních mechanismů pro tradiční vlastní zdroje (TVZ) 2 .

Od roku 2016 do roku 2018 byla poskytnuta částka v (čisté) výši více než 60 miliard EUR, přičemž roční průměr činil více než 20 miliard EUR. Ve srovnání s obdobím 2013–2015 to představuje nárůst o 20 %.

Základem pro kontroly TVZ jsou rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 3 , nařízení Rady (EU, Euratom) č. 608/2014 ze dne 26. května 2014 4 a nařízení Rady (EU, Euratom) č. 609/2014 ze dne 26. května 2014 5 .

Tento dokument popisuje a analyzuje fungování systému kontroly TVZ v období let 2016 až 2018 6 . Podává informace o kontrolách tradičních vlastních zdrojů provedených Evropskou Komisí v tomto období a zabývá se i jinými činnostmi prováděnými za účelem ochrany finančních zájmů EU:

-kontrolami na místě provedenými Komisí v členských státech a opatřeními v návaznosti na tyto kontroly,

-opatřeními v návaznosti na dopisy o předběžných závěrech Evropského účetního dvora,

-posouzením nároků, jejichž vybrání je nemožné a které byly odepsány (WOMIS),

-postupem v případě chyb členských států, které vedou ke ztrátě tradičních vlastních zdrojů,

-správou databáze týkající se podvodů a nesrovnalostí (OWNRES),

-druhým pilotním projektem týkajícím se auditů účtů A a B prováděných členskými státy,

-pomocí kandidátským zemím.

2. RÁMEC A METODIKA KONTROL TVZ

2.1. Regulační a operační rámec TVZ

Zákon přenáší výběr TVZ na členské státy. Ty mají povinnost poskytnout vybraná cla 7 rozpočtu EU, přičemž si jako náklady na výběr mohou nezávisle na skutečně vzniklých nákladech ponechat paušálně 20 % ze všech částek TVZ poskytovaných Komisi 8 . Členské státy jsou povinny samy provádět kontroly a podávat zprávy Komisi.

Komise si však v této oblasti ponechává významné kontrolní pravomoci. V této souvislosti jsou kontroly na místě důležitými nástroji pro dohled nad systémem výběru TVZ prostřednictvím provádění několika druhů kontrol 9 předpisů a dokumentů členských států.

Komise musí rovněž reagovat na připomínky Účetního dvora obsažené v jeho výroční zprávě, zvláštních zprávách nebo dopisech o předběžných zjištěních a na připomínky a doporučení Evropského parlamentu při udělování absolutoria za plnění rozpočtu. Komise zajišťuje, aby členské státy správně uplatňovaly pravidla EU, a podává zprávy rozpočtovému orgánu.

Kontrolní činnosti Komise mají tyto tři hlavní cíle:

-Zachovat rovné podmínky mezi členskými státy a hospodářskými subjekty bez ohledu na to, kde v Evropské unii bylo zboží procleno, s cílem zabránit narušení hospodářské soutěže.

-Zlepšit výběr TVZ. Komise se musí ujistit, že členské státy plní své povinnosti související s výběrem a poskytováním TVZ. Komise kontroluje opatření přijatá členskými státy týkající se výběru TOR, včetně včasného oznámení celního dluhu a postupů prosazování, které jsou považovány za nezbytné.

-Informovat rozpočtový orgán. Na základě výsledků kontrol může Komise posoudit efektivnost a péči, s níž se členské státy věnují výběru a poskytování TVZ, přijímat opatření nezbytná k nápravě případných nedostatků a v neposlední řadě podávat zprávy rozpočtovému orgánu.

Kontroly dále přispívají k zajištění účinného fungování celní unie a k jednotnému uplatňování pravidel EU, aby se zabránilo mezerám, které mohou podvodníci využívat nebo s jejich pomocí obcházet cla, která mají být zaplacena.

Od 1. května 2016 jsou použitelné nové právní předpisy týkající se cel a od 1. ledna 2014 se se zpětnou účinností použije nový legislativní rámec pro vlastní zdroje na období 2014–2020. Neustálý vývoj směrem k usnadnění a zjednodušení obchodu navíc komplikuje kontroly TVZ prováděné Komisí a členskými státy.

2.2. Cíle a metodika kontrol TVZ na místě

Hlavním cílem kontrol tradičních vlastních zdrojů je ujistit se o tom, že postupy zavedené v členských státech jsou v souladu s příslušnými právními předpisy EU a že finanční zájmy EU jsou řádně a shodně chráněny při každém proclení zboží. Kontroly se každý rok zaměřují na různá témata v oblasti cel a účetnictví. Konečným důsledkem je harmonizace a zlepšení postupů zavedených v členských státech s cílem účinně a efektivně chránit finanční zájmy EU jednotným způsobem.

Kontroly na místě prováděné Komisí se řídí přesnou metodikou a plánují se v rámci ročního programu kontrol, který je založen na analýze rizik a vymezuje několik tematických oblastí, jež mají být v jednom nebo více členských státech kontrolovány.

Veškeré kontroly se provádějí standardizovanými postupy a používají se při nich auditní nástroje připravené na míru s cílem zajistit, že se tyto kontroly provádějí a zprávy vypracovávají jednotným způsobem.

Kromě toho byl v roce 2014 a v roce 2016 zahájen pilotní audit týkající se správy účtů A a B, který členské státy provádějí samy. I když výsledky byly obecně pozitivní, útvary Komise se rozhodly tuto společnou práci ukončit, neboť nedošlo k očekávaným synergiím a účinnostem.

3. KONTROLY PROVEDENÉ KOMISÍ V OBDOBÍ 2016–2018

V období 2016–2018 provedla Komise 68 kontrol, které vedly k 233 zjištěním podle článku 2 nařízení č. 608/2014. Ve čtyřech případech byl uplatněn přístup společného auditu 10 .

Z celkového počtu 233 zjištění se dosud ve 134 případech jednalo o zjištění s přímými finančními důsledky (57,5 %) a v 60 případech o zjištění se správními důsledky (25,8 %).

Během kontrol se hodnotí účetní a celní záležitosti.

3.1. Kontroly v oblasti účetnictví

Společně s hlavní tematickou oblastí, jejímž předmětem jsou cla, se ve všech členských státech kontroluje správa účtu A a účtu B 11 . Kontroly provedené v této tematické oblasti v období 2016–2018 potvrdily, že většina chyb je jednorázového charakteru a systematické chyby se vyskytují jen výjimečně. Členské státy přijaly finanční důsledky zaznamenaných zjištění.

Celková situace se zlepšila díky tomu, že Komise toto téma v rámci kontrol zohlednila, a také proto, že ve většině členských států se používají elektronické účetní systémy, které snižují riziko chyb souvisejících s manuálním zásahem. Členské státy však musí dále zvýšit své úsilí o zajištění pečlivé správy účtu B a oprav účtu A a poskytnout všechny zákonem stanovené informace s cílem zajistit jasnost a transparentnost výkazů.

V 5 členských státech byla také provedena řada kontrol spolehlivosti účtu A a B a souvisejících výkazů. Obecným závěrem přitom bylo, že zavedené postupy tvorby těchto výkazů jsou v souladu s předpisy EU a zajišťují ochranu finančních zájmů EU. Zjištění sdělená v souvislosti s těmito kontrolami se týkají některých nesrovnalostí mezi těmito dvěma účty a opožděných odúčtování z účtu B s omezeným finančním dopadem.

3.2. Celní záležitosti 2016–2018

Během tohoto tříletého období byly kontroly zaměřené na:

2016

– správu pozastavení cel a celních kvót,

– správu preferenčních sazebních opatření,

– spolehlivost účtů A a B,

– kontrolní strategii v oblasti celní hodnoty (pilotní projekt).

2017

– správu pozastavení cel a celních kvót,

– režim vnějšího tranzitu EU a postupy TIR,

– kontrolní strategii velkých obchodních jednotek.

2018

– kontrolní strategii v oblasti celní hodnoty,

– kontrolní strategii dovozu solárních panelů.

Pro kontroly jsou vybírána témata týkající se cel s nejvyšším rizikem pro finanční zájmy Unie.

V této souvislosti bylo zjištěno, že podhodnocování zboží představuje významné riziko pro finance členských států a pro rozpočet EU, což vede k významným ztrátám tradičních vlastních zdrojů a DPH, které členské státy nevybírají, jak ukázaly kontroly tradičních vlastních zdrojů a nedávná vyšetřování úřadu OLAF 12 . EU ve skutečnosti čelila závažnému případu celního podvodu, jehož důsledky byly pociťovány v celé EU. Mezinárodní organizované zločinecké skupiny vyhledávaly přístavy v EU s nejslabší kontrolou a pokoušely se v nich uspět s celními prohlášeními, do kterých záměrně uváděli nepravdivě nízké hodnoty textilu a obuvi dovážených z Číny.

Přestože mnoho členských států začalo provádět cílená opatření ke snížení tohoto druhu podvodů, objem tohoto obchodu se ve Spojeném království v důsledku nedostatku celních kontrol dále zvyšoval. Téměř 80 % unijního dovozu textilu a obuvi z Číny , u něhož existuje podezření podvodného podhodnocení, směřovalo do roku 2016 do Spojeného království. Kontroly tradičních vlastních zdrojů potvrdily, že Spojené království do října 2017 neprovedlo účinná opatření k řešení tohoto podvodu a odmítlo poskytnout částky tradičních vlastních zdrojů, o něž rozpočet EU v důsledku jeho nečinnosti přišel, přičemž tyto částky se v období 2011–2017 odhadují na 2,1 miliardy EUR (v čistém vyjádření). V březnu 2018 proto Komise zahájila řízení proti Spojenému království o nesplnění povinnosti a v březnu 2019 podala žalobu u Evropského soudního dvora.

V letech 2016 a 2017 byla správa pozastavení cel a celních kvót kontrolována v 11 členských státech.

Bylo zjištěno, že většina členských států dodržuje právní předpisy EU, což zajišťuje odpovídající ochranu finančních zájmů EU. Přesto byly zjištěny nedostatky ve správě celních kvót, v provádění kontrol a v poskytování částek TVZ v případě částečného přidělení nebo odepření kvóty. Komise vyzvala dotčené členské státy, aby situaci z regulačního hlediska rychle napravily a aby zaplatily výši ztrát tradičních vlastních zdrojů, k nimž došlo v důsledku administrativních chyb.

V roce 2016 byla navíc ve dvou členských státech provedena kontrola správy preferenčních sazebních opatření zaměřená na postupy a podmínky poskytování preferenčního zacházení, sledování neúplných prohlášení a chybějících dokladů o původu, na kontroly a analýzu rizik a na následné žádosti o ověření původu. I když je vzhledem k celkové situaci v členských státech zajištěna odpovídající ochrana finančních zájmů EU, v některých případech se vyžadovaly další informace týkající se vnitrostátních opatření, která mají být provedena za účelem zajištění správného uplatňování postupů.

V roce 2017 byl v 18 členských státech přezkoumán režim vnějšího tranzitu EU s cílem získat jistotu, že postupy týkající se zajištění, pověření a kontroly tranzitní přepravy a sledování všech nevyřízených tranzitů jsou v souladu s příslušnými předpisy a že tradiční vlastní zdroje jsou řádně spočítané, stanovené a zaúčtované. Zjištění kontrol se týkala především regulačních otázek, v jejichž souvislosti byly členské státy vyzvány, aby bezodkladně přijaly opatření.

V roce 2018 byla v devíti členských státech provedena kontrola kontrolní strategie solárních panelů. Obecným cílem kontroly kontrolní strategie solárních panelů bylo posoudit, zda jsou systémy a postupy zavedené v členských státech efektivní a účinné, pokud jde o předcházení úniku antidumpingových a vyrovnávacích cel 13 na solární panely.

Kontroly odhalily, že několik členských států nesprávně interpretovalo právní ustanovení nařízení o antidumpingových a vyrovnávacích clech na solární panely, pokud jde o pojem odeslané z a prvky definující původ zboží, čímž uměle omezily rozsah působnosti těchto nařízení, jejichž cílem je chránit výrobní odvětví EU. Tato chyba měla pro dotčené členské státy finanční důsledky.

V roce 2018 byla druhým tématem posuzovaným ve 13 členských státech kontrolní strategie v oblasti celní hodnoty.

Součástí kontrol bylo posouzení kontrolní strategie týkající se celní hodnoty zavedené v členských státech, aby bylo možno řešit riziko dovozu podhodnoceného zboží, zejména textilu a obuvi dovážených z Číny, a zajistilo se, že deklarovaná hodnota je správná.

Kontroly odhalily závažné nedostatky při provádění řádných rizikových profilů (např. na základě poměru hodnoty/váhy pro všechny obchodníky a veškeré rizikové zboží) s cílem účinně se zaměřit na podhodnocený dovoz před propuštěním do volného oběhu. Ačkoli úřad OLAF a Společné výzkumné středisko Komise (JRC) vypracovaly čisté průměrné ceny, tj. referenční hodnoty, které umožňují zaměřit se na možné podhodnocené zásilky textilu a obuvi z Číny 14 , několik členských států je v praxi nevyužívalo. Nejednotný přístup při vytváření rizikových profilů bránil členským státům zaměřit se na kontrolu zboží, jež je potenciálně podhodnoceno, a vedl k přesměrování dovozních toků do členských států, které jsou v boji proti podhodnocování považovány za méně účinné.

Výsledky kontrol potvrdily, že pro sledování a ochranu finančních zájmů Unie je potřebný jedinečný „celní štít“. Po kontrolách a zjištěních týkajících se tohoto tématu kontroly se v členských státech zlepšila analýza rizik a kontroly zboží.

Jedním z obecných závěrů, které Komise vyvodila z kontrol v členských státech v posledních letech, je skutečnost, že jejich kontrolní strategie se stále více přesouvají od celních kontrol v okamžiku propuštění zboží na celní kontroly po propuštění zboží. Celní kontroly před propuštěním zboží nebo v okamžiku jeho propuštění jsou však i nadále nezbytné pro řešení problému podhodnocování a odhalování nových typů nebo modelů podvodů či nesrovnalostí.

4. OPATŘENÍ PŘIJATÁ V NÁVAZNOSTI NA KONTROLY PROVEDENÉ KOMISÍ

4.1. Regulační aspekty

Členské státy se vyzývají, aby v případě, kdy jsou v průběhu kontrol zjištěny nedostatky nebo mezery ve vnitrostátních právních či správních předpisech, přijaly opatření za účelem jejich uvedení do souladu s požadavky EU. Tyto změny, které jsou považovány za nezbytné k harmonizaci stanovení výše tradičních vlastních zdrojů a jejich výběru mezi všemi 28 členskými státy, jsou velkým úspěchem kontrol Komise. Příslušná zjištění navíc představují významný zdroj informací o problémech, s nimiž se členské státy při uplatňování celních předpisů potýkají, a o jejich dopadu na TVZ.

4.2. Výsledky sporů

Výklad právních předpisů a postupů zavedených v některých členských státech není vždy v souladu s požadavky Komise. Pokud tedy nelze nalézt smírné řešení, je jedinou možností zahájit řízení o nesplnění povinnosti (článek 258 Smlouvy o fungování Evropské unie).

V období 2016–2018 bylo zahájeno nebo uzavřeno osm řízení o nesplnění povinnosti (podrobnosti viz příloha). Nejvýznamnějším z nich je případ řízení, které bylo zahájeno vůči Spojenému království v souvislosti s podhodnocováním textilu a obuvi, v jehož důsledku došlo k obrovské ztrátě vlastních zdrojů, které Spojené království odmítlo poskytnout.

4.3. Finanční hlediska

V období 2016–2018 byly Komisi na základě připomínek uvedených ve zprávách o kontrolách a při dalších kontrolních činnostech a v důsledku opatření přijatých v návaznosti na zjištění Účetního dvora a rozhodnutí Soudního dvora v řízeních o nesplnění povinnosti ve věcech TVZ uhrazeny dodatečné nároky v celkové výši přesahující 105 milionů EUR (+75 % ve srovnání s tříletým obdobím 2013–2015).

Celková částka úroků z prodlení uhrazených členskými státy činila více než 110 milionů EUR.

5. OPATŘENÍ KE ZLEPŠENÍ VÝBĚRU TRADIČNÍCH VLASTNÍCH ZDROJŮ

Kromě kontrol na místě v členských státech má Komise k dispozici další prostředky, které jí umožňují monitorovat výběr TVZ.

5.1. Přezkum nevymahatelných nároků, které byly odepsány

Členské státy musí přijmout všechna opatření nezbytná k poskytnutí TVZ s výjimkou případů, kdy je výběr zdrojů podle čl. 13 odst. 2 nařízení 609/2014 nemožný:

-z důvodu vyšší moci,

-z jiných důvodů, které jim nemohou být přičítány, nebo

-z důvodu skutečnosti, že je zaúčtování nebo oznámení celního dluhu odloženo, aby nebylo ohroženo trestní vyšetřování mající dopad na finanční zájmy Unie.

V souladu s právními předpisy EU musí členské státy oznamovat Komisi částky TVZ, které nelze získat zpět a jejichž výše přesahuje 100,000 EUR (dále jen „zprávy o odpisech“ 15 ), za něž podle jejich názoru nejsou odpovědné. Komise následně ke každé zprávě vydává připomínky. V případě částek, které výše uvedené prahové hodnoty nedosahují, Komise standardně vzorek těchto případů posuzuje při kontrolách na místě, jelikož povinnost podat zprávu není stanovena.

Komise vydala pracovní dokument (kompendium), jenž má členským státům pomoci posoudit, nakolik nesou za částky TVZ, které nemohou být vybrány, finanční odpovědnost, a jenž obsahuje kritéria, která byla použita při hodnocení zpráv o odpisech. Tento pracovní dokument byl členským státům poprvé předán na schůzi Poradního výboru pro vlastní zdroje (ACOR) dne 6. prosince 2012. Její nejnovější revidované znění ze dne 8. března 2018, v němž byly zohledněny změny právních předpisů EU a příslušná judikatura v oblasti tradičních vlastních zdrojů, bylo předáno všem členským státům v jejich příslušném úředním jazyce dne 1. června 2018.

Členské státy musí pro každý příslušný případ vypracovat strukturovanou zprávu a předat ji Komisi prostřednictvím mnohojazyčné databáze nazvané WOMIS (správní a informační systém pro odpisy). WOMIS, jenž se pravidelně aktualizuje, umožňuje účinnou a bezpečnou správu zpráv členských států.

Příslušné útvary Komise zprávu posoudí a poskytnou členskému státu připomínky v zákonné lhůtě šesti měsíců. Tyto připomínky se týkají odůvodnění, na něž se členský stát může odvolat v případě, že Komisi neposkytl TVZ odpovídající clům, jež nemohou být vybrána.

Za období 2016–2018 bylo Komisi předáno 214 zpráv o odpisech, přičemž celková částka, jíž se týkaly, činila 124 633 046,19 EUR. Ve stejném období 16 se Komise v případě 91 zpráv, které se týkaly částky 30 435 940,72 EUR, domnívala, že ztráta tradičních vlastních zdrojů nemohla být přičítána členským státům. Ve 159 případech, které se týkaly částky 77 289 805,76 EUR, byla Komise názoru, že částky nemohly být vybrány z důvodů, jež lze alespoň částečně přičítat dotčenému členskému státu. Ve 5 případech se podání zprávy Komisi považovalo za nesprávné či předčasné (týkaly se částky 3 253 457,74 EUR).

Aby bylo možné posoudit, zda lze ztrátu TVZ přičíst členskému státu, je zapotřebí provést důkladnou analýzu prvků zprávy. Z důvodu tohoto někdy zdlouhavého postupu bylo v době vypracování této zprávy ještě prověřováno 330 zpráv o odpisech (167 590 097,16 EUR) týkajících se let 2009 až 2019.

5.2. Postup v případě chyb při stanovení nároků, které vedou ke ztrátě TVZ

Komise provedla v návaznosti na správní pochybení, jichž se členské státy v období 2016–2018 dopustily a v jejichž důsledku došlo k poškození finančních zájmů Unie (případy zjištěné během kontrol na místě, vnitrostátní rozhodnutí o vrácení nebo prominutí v důsledku správních pochybení, dobrovolné poskytnutí plateb členskými státy v důsledku administrativních chyb, v jejichž případě přebírají finanční odpovědnost za ztráty TVZ, zamítnuté odepsané částky pod 100 000 EUR, které nelze získat zpět atd.), příslušné kroky. V období 2016–2018 proto členské státy uvolnily 52,9 milionu EUR. Kromě toho bylo 43,2 milionu EUR uhrazeno jako úroky z prodlení.

5.3. Databáze OWNRES

Podle čl. 5 odst. 1 nařízení č. 608/2014 musí členské státy zasílat Komisi informace o podvodech a nesrovnalostech týkajících se nároků přesahujících částku 10 000 EUR. Tyto informace se poskytují prostřednictvím databáze OWNRES, kterou spravuje a vede Komise.

Databáze OWNRES poskytuje Komisi informace nezbytné ke sledování výběru vlastních zdrojů a k přípravě kontrol na místě. K různým analýzám ji využívá také Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) a údaje poskytované jejím prostřednictvím se podrobně posuzují ve výroční zprávě Komise Evropskému parlamentu a Radě o ochraně finančních zájmů Evropské unie – boji proti podvodům.

Na začátku roku 2019 obsahovala databáze OWNRES 106,361 případů podvodů nebo nesrovnalostí (buď „otevřených“, nebo „uzavřených“) ve srovnání s 90,204 případy na začátku roku 2016. Jedná se o nárůst o přibližně 17,91 % nebo o 16,157 nových případů oznámených v tříletém období 2016–2018.

Během zasedání Poradního výboru pro vlastní zdroje (ACOR), které se konalo dne 6. července 2017 v Bruselu, představily útvary Komise aktualizaci aplikace OWNRES a pracovní dokument o tom, jak v této databázi podávat zprávy o výsledcích finančních ozdravných opatření pro vyšetřování úřadu OLAF.

5.4. Monitorovací opatření zaměřená na přistupující státy

Komise poskytuje kandidátským zemím technickou pomoc při vytváření správní kapacity a zavádění systémů nezbytných k tomu, aby mohly po přistoupení provést acquis v oblasti TVZ. Posuzuje také připravenost kandidátských zemí v tomto ohledu.

V této souvislosti uskutečnila Komise v roce 2016 pozorovatelskou misi v rámci jednání o přistoupení Černé Hory. Z dotyčné pozorovací mise vyplynulo, že Černá Hora potřebuje více času na přizpůsobení svých správních postupů a na mobilizaci různých aktérů zapojených do systému vlastních zdrojů.

V návaznosti na přístupovou konferenci se Srbskem dne 25. června 2018 byla pro přístupová jednání formálně otevřena kapitola 33 acquis (Finanční a rozpočtová ustanovení). Jako první krok byly orgány Srbska požádány, aby vyplnily komplexní dotazník o systému vlastních zdrojů s cílem určit a naplánovat budoucí opatření týkající se informací a technické pomoci v této oblasti.

6. ZÁVĚR

Výsledky zaznamenané od roku 2016 do roku 2018 ukazují, že kontroly TVZ prováděné Komisí a systematická opatření v návaznosti na zjištěné nedostatky i nadále představují nenahraditelný a účinný prostředek ke zlepšení výběru TVZ a k ujištění, že finanční zájmy EU jsou řádně chráněny.

Kontroly nadále zůstávají klíčovým nástrojem pro harmonizaci a posílení souladu s pravidly EU. Jejich finanční dopad je významný, jak dokládá dodatečná čistá částka ve výši přibližně 388 milionů EUR, která byla v období 2016–2018 poskytnuta do rozpočtu EU. Dochází tak k významné motivaci členských států poskytovat TVZ rozpočtu EU včas a v plné výši. Kontroly nadto napomáhají zajistit rovné zacházení, pokud jde o uplatňování celních a účetních pravidel, čímž chrání finanční zájmy EU, a představují tak významný mechanismus v boji proti škodlivému narušování hospodářské soutěže a k předcházení takovémuto narušování.

Komise musí v oblasti TVZ čelit řadě výzev. Zejména Brexit představuje pro celní unii závažný problém a již si vyžádal, aby Komise a členské státy vyčlenily značnou část zdrojů na přípravu na různé možné scénáře a přijaly veškerá opatření na ochranu finančních zájmů Unie, pokud jde o příjmy rozpočtu EU.

Vývoj mezinárodního obchodu a trendy, např. elektronické obchodování, představují rovněž hrozby i příležitosti a vyžadují nové nástroje a pokračující úzkou spolupráci mezi Komisí a členskými státy s cílem posílit celní kontroly založené na analýze rizika a zajistit efektivní výběr cel.

V této souvislosti útvary Komise odpovědné za tradiční vlastní zdroje v posledních letech posílily svou spolupráci, aby mohly účinněji čelit výzvám, před nimiž stojí. Budou pokračovat v přijímání iniciativ zaměřených na zlepšení fungování celní unie.

(1)

Ustanovení čl. 6 odst. 3 nařízení č. 608/2014.

(2)

Cla na výrobky dovážené ze třetích zemí a dávky z cukru.

(3)

Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 105.

(4)

Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 29.

(5)

Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 39, pozměněné nařízením Rady č. 804/2016 ze dne 17. května 2016 (Úř. věst. L 132, 21.5.2016, s. 85).

(6)

Zpráva se zaměřuje na kontroly provedené orgány EU (Komisí a Účetním dvorem). Netýká se kontrol provedených členskými státy, protože jejich podrobné výsledky uvádí výroční zpráva vypracovaná podle článku 325 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(7)

Tímto pojmem právní předpisy odkazují na platby členských států do rozpočtu EU.

(8)

V průběhu let se tento procentní podíl změnil z 10 % v případě částek poskytnutých před 28. únorem 2001 na 25 % v případě částek poskytnutých od 1. března 2001 do 28. února 2014. Pro částky poskytnuté po 1. březnu 2014 činí procentní podíl, který má být použit, 20 %.

(9)

Kontroly předpisů: kontroly ustanovení členských států, která se týkají systému výběru TVZ. Kontroly dokumentů: analýza účetních výkazů a veškerých druhů účetních dokladů a spisů členských států, včetně zpráv členských států o nárocích, které nemohou být vybrány. Kontroly na místě: kontrola souladu vnitrostátních systémů a příslušných podkladových dokumentů s právními předpisy EU z účetního i celního hlediska. Tyto kontroly se provádějí buď společně s dotčeným členským státem, nebo nezávisle na něm.

(10)

Kontroly provedené v Dánsku a Rakousku.

(11)

Členské státy zaúčtují TVZ na jeden ze dvou účtů:

– na standardní účet (A) částky vybrané nebo zaručené (tyto částky se odvádějí do rozpočtu EU),

– na zvláštní účet (B) částky, které nebyly vybrány, nebo zaručené částky, které byly zpochybněny. TVZ, které odpovídají clům, jež nemohou být vybrána, se ze zvláštního účtu po uplynutí stanovené lhůty odeberou. Tyto částky TVZ musí být současně poskytnuty (uhrazeny) Komisi, ledaže nemohou být vybrány z důvodu vyšší moci nebo z jiných důvodů, které nemohou být dotčenému členskému státu přičítány nebo z důvodu odložení zaúčtování nebo oznámení celního dluhu, aby nebylo ohroženo trestní vyšetřování mající dopad na finanční zájmy Unie.

(12)

Viz zprávy úřadu OLAF z roku 2017 a 2018.

(13)

Antidumpingová cla a vyrovnávací cla.

(14)

Tuto metodiku podporuje rozsudek Evropského soudního dvora (C-291/15).

(15)

Zpráva o odpisech: Postup stanovený článkem 13 nařízení č. 609/2014 ke sledování případné finanční odpovědnosti členských států za částky TVZ nad 100 000 EUR, které nemohou být vybrány. V rámci tohoto postupu vydává Komise své stanovisko k tomu, zda TVZ nebylo možné vybrat z důvodů, které nemohou být členským státům přičítány. Účelem posouzení zpráv o odpisech Komisí je vyhodnotit míru úsilí, jež členské státy vynaloží při stanovení a výběru cel, které představují TVZ, od hospodářských subjektů. Prahová hodnota pro podávání zpráv o částkách, které nezle vybrat, byla nařízením Rady č. 609/2014 ode dne 1. října 2016 zvýšena z 50 000 EUR na 100 000 EUR.

(16)

Tyto údaje zahrnují rovněž zprávy, které byly nakonec vyhodnoceny a které byly původně oznámeny před rokem 2016.