EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 29.10.2019

COM(2019) 549 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

o činnosti Nadace pro IFRS, skupiny EFRAG a rady PIOB v roce 2018 a o výsledcích programu Unie

1.Účel a obsah zprávy

Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 258/2014 1 , kterým se zavádí program Unie na podporu zvláštních činností v oblasti účetního výkaznictví a auditu, ve znění nařízení (EU) 2017/827 2 je Komise povinna vypracovat výroční zprávu o činnosti příjemců tohoto programu.

Cílem tohoto programu Unie je zlepšit podmínky pro účinné fungování vnitřního trhu podporou transparentního a nezávislého rozvoje vysoce kvalitních mezinárodních standardů účetního výkaznictví a auditů.

Tato zpráva se vztahuje na činnost Nadace pro mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRSF), Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictví (EFRAG) a Rady pro dozor nad veřejnými zájmy (PIOB) v roce 2018. Jsou zmíněny také některé události, k nimž došlo v roce 2019, pokud to bylo pro účely této zprávy považováno za vhodné.

V návaznosti na Stolojanovu 3 zprávu a v souladu s požadavkem 9. bodu odůvodnění nařízení, kterým se mění nařízení č. 258/2014, zpráva rovněž uvádí Komisí provedené hodnocení správy a řízení uvedených tří subjektů, zejména pokud jde o předcházení střetu zájmů, transparentnost, různorodost odborníků, diverzifikaci financování, odpovědnost vůči veřejnosti a přístup veřejnosti k dokumentům.

A v neposlední řadě je podle čl. 9 odst. 8 nařízení č. 258/2014 v příloze této zprávy uvedeno posouzení výsledků programu financování za období 2014–2019.

1.1.Struktura zprávy

Zpráva je rozčleněna takto:

·Oddíl 2: Nadace pro mezinárodní standardy účetního výkaznictví – tento oddíl uvádí přehled činností nadace a hodnocení její správy a řízení v roce 2018.

·Oddíl 3: Evropská poradní skupina pro účetní výkaznictví – tento oddíl poskytuje přehled činností skupiny EFRAG a hodnocení její správy a řízení v roce 2018.

·Oddíl 4: Rada pro dozor nad veřejnými zájmy – tento oddíl uvádí přehled činností rady PIOB a hodnocení její správy a řízení v roce 2018.

·Oddíl 5: Závěry – shrnutí závěrů, pokud jde o relevanci programu financování.

·Příloha: Průběžné posouzení programu – obsahuje hodnocení Komise týkající se pokroku programu financování při dosahování jeho cílů v období 2014–2019.

2.Nadace pro mezinárodní standardy účetního výkaznictví

2.1.Přehled činnosti IFRS

2.1.1.Stanovování standardů

Přehled činnosti Rady pro mezinárodní účetní standardy (IASB) v oblasti tvorby standardů, včetně práce Výboru pro interpretace IFRS (IFRIC) a probíhajících schvalovacích postupů, je uveden v dodatku 1 této zprávy.

V roce 2018 prováděla nadace IFRS významné osvětové činnosti s cílem podpořit a sledovat provádění IFRS 17 Pojistné smlouvy. V listopadu 2018 IASB posoudila komplexní seznam provozních výzev vyplývajících z provádění standardu a rozhodla se zvážit případné změny, které by usnadnily jeho uplatňování. Rada se předběžně rozhodla odložit datum použitelnosti IFRS 17 z 1. ledna 2021 na 1. leden 2022 a prodloužit volitelný odklad IFRS 9 poskytnutý odvětví pojišťovnictví. Konzultativní dokument byl vydán v červnu 2019 s cílem dokončit revidovaný standard do poloviny roku 2020. Mezitím je postup schvalování IFRS 17 v EU pozastaven.

2.1.2.Výzkumné projekty

V návaznosti na konzultace provedené v roce 2015 je cílem pracovního plánu IASB na roky 2017–2021 vylepšovat a podporovat stávající standardy, prosazovat lepší komunikaci a podporovat provádění. V roce 2018 IASB s ohledem na svůj projekt „Lepší komunikace“ pokračovala v jednáních o možném zlepšení struktury a obsahu primární účetní závěrky se zaměřením na výkaz finanční výkonnosti. V rámci svého přezkumu požadavků na zveřejňování informací v IFRS vydala IASB změnu, která má zlepšit relevanci uplatněním zásady významnosti, a uskutečnila dvě nové iniciativy včetně přezkumu požadavku na zveřejňování na úrovni dvou stávajících standardů.

IASB dokončila následný přezkum IFRS 13 Ocenění reálnou hodnotou a dospěla k závěru, že standard zlepšil účetní výkaznictví, aniž by došlo k závažným nesrovnalostem při provádění nebo neočekávaným nákladům. V souladu s písemnými připomínkami EFRAG se však IASB rozhodla zahrnout IFRS 13 do působnosti výše uvedeného přezkumu požadavku na zveřejňování na úrovni standardů.

V roce 2018 zahájila IASB nový projekt, jehož cílem bylo posoudit důsledky reformy referenčních hodnot úrokových sazeb na zajišťovací účetnictví. V květnu 2019 IASB zveřejnila konzultativní dokument, který má řešit důsledky pro účetní režim stávajících zajišťovacích vztahů. V rámci druhého kroku projekt posoudí důsledky nahrazení referenčních úrokových sazeb. IASB také provedla nový výzkumný projekt zaměřený na těžební činnosti, který má posoudit možné zlepšení stávajícího standardu IFRS 6.

Dále IASB uskutečnila veřejnou konzultaci týkající se jejích navrhovaných zlepšení standardů IAS 32 Finanční nástroje, aby vyjasnila rozdíl mezi finančními závazky a kapitálem (Finanční nástroje s vlastnostmi vlastního kapitálu). A konečně se v návaznosti na následný přezkum IFRS 3 Podnikové kombinace Rada rozhodla prozkoumat možná zjednodušení účtování goodwillu a cílená zlepšení testu znehodnocení.

Nadace IFRS provedla i aktualizaci taxonomie IFRS s cílem zohlednit důsledky nových standardů a změn 4 .

2.1.3.Revidovaný koncepční rámec

V březnu 2018 vydala IASB revidovaný koncepční rámec pro účetní výkaznictví. Hlavní změny byly nastíněny ve výroční zprávě Komise za rok 2017 o činnosti nadace IFRS. Koncepční rámec poskytuje nezávazné pokyny Radě pro mezinárodní účetní standardy při vývoji standardů IFRS a pomáhá tvůrcům a auditorům při interpretaci stávajících standardů. Evropská unie jej nepřijala, neboť IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky již uvádí, že se předpokládá, že výsledkem použití mezinárodních účetních standardů a interpretací s dodatečným zveřejněním, je-li nutné, je účetní závěrka, která podává věrný obraz. V souladu s tím Evropská komise v roce 2003 měla za to, že schválení koncepčního rámce není nezbytné.

2.2.Obecné zásady, podle nichž byly vypracovávány nové standardy

2.2.1.Obecné zásady

Požadavky IASB na provádění řádných postupů jsou popsány v příručce řádných postupů. Na její uplatňování v praxi dohlíží specializovaný výbor správců známý jako výbor pro dohled nad dodržováním postupů (DPOC). V roce 2018 se požadavky na řádné postupy nezměnily. V listopadu 2017 však výbor pro dohled nad dodržováním postupů provedl přezkum příručky řádných postupů s předpokládaným dokončením do konce roku 2020. Oblast působnosti přezkumu má mimo jiné zohlednit vývoj analýzy dopadů. V dubnu 2019 byl zveřejněn konzultativní dokument, který se zabýval navrhovanými změnami. Jedna změna obsažená v konzultativním dokumentu navrhuje, aby IASB mohla zveřejňovat vysvětlující materiály s cílem řešit otázky týkající se provádění vyplývající z vydaného standardu, ale před datem použitelnosti. Cílem je podpořit jednotné provádění před vlastním datem použitelnosti.

2.2.2.Řádné postupy, analýza dopadů a konkrétní zohlednění podnikatelských modelů, důsledky pro ekonomické transakce, složitost, krátkodobost a nestálost

V roce 2018 nebyl vydán žádný významný standard, který by vyžadoval zveřejnění samostatné zprávy o analýze dopadů. Ve výše uvedeném konzultativním dokumentu týkajícím se příručky řádných postupů pro rok 2019 se však navrhuje změnit příručku řádných postupů nadace tak, aby se zdůraznilo, že analýzy dopadů IASB by se měly zaměřit na zlepšení účetního výkaznictví s přihlédnutím k nákladům na provádění a zároveň by měly zvážit, jak může zvýšená transparentnost ovlivnit finanční stabilitu. Konzultativní dokument také navrhuje začlenění analýzy dopadů v průběhu celého procesu stanovení standardů. Pokud jde o širší hospodářské dopady nových požadavků na účetní výkaznictví, navrhované změny zdůrazňují, že kvantitativní posouzení jsou v obecném rozsahu neproveditelná, ale že IASB může konkrétní hospodářské účinky posuzovat dle potřeby. Tento návrh změny zcela nesplňuje očekávání, která vyslovila Evropská komise jako člen monitorovací rady, protože nemusí dostatečně překlenout mezeru mezi omezeným rozsahem posouzení dopadů IASB a kritérii pro schválení týkajícími se evropského veřejného zájmu, jak je stanoví nařízení o mezinárodních účetních standardech.

2.3.Správa a řízení, integrita a odpovědnost

2.3.1.Přehled

Nadace IFRS je nezisková společnost podle obecného práva společností státu Delaware (Spojené státy americké) a působí ve Spojeném království jako zahraniční společnost. Volba právnické osoby se sídlem v USA byla motivována daňovými aspekty v době, kdy podstatná část financování a podpory pocházela od zúčastněných subjektů v USA. V tomto právním postavení se může nadace usadit v kterékoli jurisdikci na světě, přičemž stále požívá výhod neziskového statusu ve Spojených státech a využívá daňových úmluv USA s více jurisdikcemi.

Nadace IFRS je řízena správní radou složenou z 22 správců (Trustees), kteří jsou společně zodpovědní za celkový dohled nad IASB a jmenování členů IASB. Správci se v roce 2018 sešli na třech zasedáních. Správci jsou jmenováni na základě zeměpisného původu a jejich jmenování podléhá předchozímu schválení monitorovací rady, která má zajišťovat spojení s orgány veřejné správy. Členem monitorovací rady je i Evropská komise. V roce 2018 se monitorovací rada sešla na dvou zasedáních. IASB má 14 členů, které jmenují správci takovým způsobem, aby byla zajištěna zeměpisná vyváženost. Funkční období členů IASB je pětileté a může být jednou prodlouženo. IASB je odpovědná za vypracování standardů. V roce 2018 se konalo 11 jejích zasedání. Správci také jmenují 14 členů Výboru pro interpretace IFRS (IFRIC), jehož úkolem je interpretovat uplatňování standardů IFRS a vydávat pokyny k otázkám účetního výkaznictví. Poradní rada pro IFRS dále představuje fórum pro účast organizací a jednotlivců. Její členy jmenují správci a IASB s ní musí konzultovat rozhodnutí týkající se větších projektů.

2.3.2.Pravidla transparentnosti

Zasedání IASB a Výboru pro interpretace jsou přístupná veřejnosti, pořad jednání se zveřejňuje a zasedání lze sledovat prostřednictvím internetového vysílání.

Pokud jde o rejstříky transparentnosti, od prosince 2019 bude nadace IFRS čtvrtletně zveřejňovat rejstřík schůzek zúčastněných subjektů. Rejstřík bude obsahovat všechny schůzky členů rady IASB s externími subjekty trvající déle než 30 minut, a to včetně osobních schůzek, jednání prostřednictvím internetu a telefonických jednání.

2.3.3.Zastoupení zúčastněných subjektů

Podle „Přezkumu struktury a efektivity provedeného správci“ z roku 2015 by zeměpisné rozložení správců mělo být reprezentativní z hlediska světových finančních trhů a mělo by se řídit požadavky zeměpisné vyváženosti, aby bylo zachováno rovné zastoupení Asie-Oceánie, Evropy a Ameriky.

Stanovy nadace IFRS vyžadují jmenování šesti správců z každého ze tří regionů plus jednoho správce z Afriky a tří správců z kterékoli oblasti s výhradou zachování celkové zeměpisné vyváženosti. Podobně kritéria pro jmenování členem rady IASB vyžadují čtyři členy z každého regionu, jednoho člena z Afriky a jednoho člena z jakékoli oblasti.

K 31. prosinci 2018 poradní rada IFRS zahrnovala 46 organizací se 48 individuálními členy. Evropská komise se účastní jako pozorovatel.

V říjnu 2018 byl předsedou nadace IFRS jmenován pan Erkki Liikanen.

2.3.4.Odpovědnost vůči Evropskému parlamentu

Podle nařízení 2017/827 5 by měl být Evropskému parlamentu předložen úplný přehled o vývoji IFRS. Ve dnech 19. a 20. března 2018 se uskutečnila každoroční výměna názorů mezi Hospodářským a měnovým výborem Evropského parlamentu (ECON) a panem Hoogervorstem, předsedou IASB, a panem Pradou, předsedou správní rady nadace IFRS. Hospodářský a měnový výbor (ECON) rovněž uspořádal každoroční výměnu názorů dne 26. února 2019, při níž pan Hoogervorst a pan Liikanen informovali o probíhajících změnách IFRS 17 Pojistné smlouvy a o zapojení nadace IFRS do vykazování udržitelnosti a daňové transparentnosti.

Nadace IFRS konzultovala monitorovací radu ve věci podávání zpráv podle jednotlivých zemí v oblasti daní a dospěla k závěru, že neexistuje dostatečně široká celosvětová politická podpora pro zavedení dalších povinných požadavků na zveřejňování informací v oblasti daňové transparentnosti. IASB je však ochotna zveřejňovat informace o daňových strategiích v rámci probíhajícího projektu přezkumu a aktualizace nezávazného prohlášení o praxi týkající se komentářů vedení společnosti, které poskytuje kontext pro interpretaci účetní závěrky.

V tomto ohledu Komise v dubnu 2016 přijala ambicióznější legislativní návrh 6 týkající se zveřejňování informací o dani z příjmu velkých nadnárodních společností, rovněž označovaném jako podávání zpráv podle jednotlivých zemí (Country-by-Country Reporting, CBCR) v oblasti daňových informací. Cílem návrhu bylo zajistit, aby velké nadnárodní společnosti s příjmy nad 750 milionů EUR zveřejňovaly své platby daně z příjmů právnických osob v členění podle zemí. Evropský parlament svůj první postoj přijal 27. března 2019. Evropská rada však dosud postoj nepřijala.

Stejně tak v rámci výměn stanovisek pan Hoogervorst uvedl, že cíle politiky udržitelnosti se zaměřují na širší oblast než jen na účetní výkaznictví a že by bylo lepší je řešit spíše prostřednictvím finančních pobídek nebo zdanění než zveřejňováním informací. Zdůraznil však, že dopad otázek udržitelnosti na budoucí výnosy společností bude rovněž posuzován v rámci nezávazného prohlášení o praxi týkající se komentářů vedení společnosti.

Komise prozkoumá, zda by se nemělo uvažovat o alternativním postupu stanovování standardů. Zejména v rámci svého akčního plánu financování udržitelného růstu se Komise zavázala posoudit důkladnost požadavků na vykazování udržitelnosti obsažených ve směrnici o nefinančních informacích 7 v rámci své kontroly účelnosti právních předpisů EU pro veřejné podnikové výkaznictví. V závislosti na zjištěních může Komise zvážit nové iniciativy, aby zvýšila transparentnost společností v otázkách udržitelnosti a vytváření dlouhodobých hodnot. Kromě toho v roce 2019 Komise doplnila nezávazné pokyny k nefinančnímu výkaznictví 8 pokyny k vykazování informací týkajících se klimatu 9 , aby začlenila doporučení pracovní skupiny Rady pro finanční stabilitu pro zveřejňování finančních informací týkajících se klimatu.

2.3.5.Předcházení střetu zájmů

Správci nadace IFRS jsou jmenováni na tříleté funkční období, které lze jednou prodloužit, a musí se zavázat, že budou konat ve veřejném zájmu. Na žádost monitorovací rady byla v roce 2018 přijata revidovaná politika v oblasti střetu zájmů. Zavádí zásadu, podle níž nemohou být správce a člen monitorovací rady zaměstnáni v téže organizaci. Rovněž však dává předsedovi správní rady pravomoc, aby se za výjimečných okolností od této zásady odchýlil.

Pouze tři členové IASB mohou být členy na částečný úvazek. Stanovy nadace IFRS vyžadují členství v radě na plný úvazek, aby se zrušily veškeré zaměstnanecké vztahy a vazby, jež by mohly ovlivnit nezávislost členů. Není povoleno dočasné přidělení zaměstnavatelem ani právo na opětovné přijetí týmž zaměstnavatelem.

2.3.6.Členění financování

Nadace IFRS v roce 2018 obdržela od Evropské unie grant ve výši 4,7 milionu EUR, což představuje 18,5 % celkově obdržených finančních prostředků.

Vykázané příspěvky se v roce 2018 snížily o 10,6 % (9,7 % po zohlednění dopadu kolísání směnných kurzů). Nejvýznamnější vývoj byl spojen s mezinárodními auditorskými sítěmi (–32 %), Čínou (+ 25 %) a Spojenými státy (–13 %) 10 . Členění financování podle hlavních zeměpisných oblastí je uvedeno v dodatku 2. Zejména zdůrazňuje, že navzdory rovnému zastoupení EU a USA ve správní radě (po šesti členech správní rady) a v IASB (po čtyřech členech rady) přispívá oblast „Ameriky“ na financování nadace pouze 6 %, zatímco Evropa a Asie a Oceánie poskytly 35,7 %, respektive 32,7 % celkových příspěvků. Relativní podíl rozpočtu EU a členských států ve srovnání s rokem 2017 vzrostl (z 32,4 % na 35,7 %). Snížení vykazovaných příspěvků z mezinárodních auditorských sítí bylo částečně kompenzováno komerčním ujednáním, které vedlo ke zvýšení výnosů z licencí.

Nadace IFRS vykázala čistý přebytek ve výši 2,9 milionu GBP. Celkový nerozdělený přebytek k 31. prosinci 2018 činil 34,4 milionu GBP.

3.Evropská poradní skupina pro účetní výkaznictví

3.1.Přehled činnosti skupiny EFRAG

3.1.1.Činnost v oblasti schvalování

Prvořadou úlohou skupiny EFRAG je informovat Evropskou komisi o tom, zda nové nebo revidované standardy IFRS splňují kritéria pro schválení stanovená v nařízení o IAS týkajícím se uplatňování mezinárodních účetních standardů. Tato kritéria by měla zahrnovat zachování požadavku na „věrný a poctivý obraz“ a evropského veřejného zájmu. Testy v praxi, posouzení dopadů a osvětové činnosti tvoří významnou část schvalovací činnosti skupiny EFRAG při rozhodování o tom, zda je určitý standard příznivý evropskému veřejnému zájmu.

V roce 2018 se skupina EFRAG aktivně zapojila do vypracování stanoviska ke schválení IFRS 17 Pojistné smlouvy. Provedla významnou analýzu očekávaného dopadu IFRS 17, která zahrnovala rozsáhlou případovou studii s jedenácti pojišťovnami, zjednodušenou případovou studii se 49 pojišťovnami a podrobné informování uživatelů.

EFRAG kromě toho zadala ekonomickou studii s cílem získat ekonomickou analýzu v oblastech, jako jsou průmyslové trendy, případný potenciální dopad na hospodářskou soutěž z hlediska kapitálu a zákazníků a potenciální dopad na nabídku produktů a služeb pojišťoven. Tato studie přispívá k analýze dopadů skupiny EFRAG. V říjnu 2018 přijal Evropský parlament návrh usnesení o IFRS 17, který vyjádřil určité obavy ohledně širších dopadů IFRS 17 na finanční stabilitu, dlouhodobé investice a evropský pojišťovací trh a upozornil na konkrétní technické otázky, které je třeba vzít při vypracování stanoviska ke schválení v úvahu. Skupina EFRAG začlenila otázky určené Parlamentem do svého pracovního plánu, aby je posoudila v rámci návrhu stanoviska ke schválení.

Původní harmonogram skupiny EFRAG požadoval, aby bylo stanovisko předloženo Komisi do konce roku 2018, vývoj projektu však od té doby nabral jiný směr. Případová studie a informační činnosti skupiny EFRAG určily několik problémů a Rada EFRAG se rozhodla předložit písemné vyjádření IASB, aby zdůraznila některé aspekty IFRS 17, které si podle názoru skupiny EFRAG zaslouží další zvážení. Rada IASB se pak předběžně rozhodla tento standard změnit a v červnu 2019 vydala návrh konzultativního dokumentu, který má řešit některé obavy skupiny EFRAG. Skupina EFRAG přijala svůj návrh písemných připomínek v červenci 2019 a zahájila veřejnou konzultaci s cílem shromáždit názory evropských členů. Návrh písemných připomínek zejména zdůrazňuje, že požadavky na přechod na IFRS 17 a úroveň agregace použitá pro oceňování pojistných smluv stále vyvolávají významné provozní problémy. Oba problémy byly uvedeny v návrhu usnesení Evropského parlamentu o IFRS 17 z roku 2018.

V průběhu roku 2018 se EFRAG zapojila do konzultačního procesu a po veřejné konzultaci ke všem návrhům IASB (konzultativním dokumentům a diskusním materiálům) vydala písemné připomínky. V červnu 2019 vydala EFRAG své konečné písemné připomínky k reformě referenčních hodnot týkajících se úrokových sazeb, které zdůraznily naléhavost řešení jejích důsledků pro vztahy v zajišťovacím účetnictví s cílem umožnit včasné schválení Evropskou unií. Mezi další oblasti zájmu patřily projekty IASB týkající se cenově regulovaných odvětví a primární účetní závěrky.

3.1.2.Jiné žádosti o odborné stanovisko

V návaznosti na usnesení Evropského parlamentu o IFRS 9 a v reakci na žádosti Komise o posouzení možných dopadů IFRS 9 na dlouhodobé investice do kapitálových nástrojů (které byly zdůrazněny také v akčním plánu Komise Financování udržitelného růstu) skupina EFRAG zveřejnila diskusní materiál Kapitálové nástroje – znehodnocení a recyklace k veřejné konzultaci. EFRAG také provedla přezkum akademické literatury týkající se IFRS 9 a dlouhodobých investic. V listopadu 2018 poskytla EFRAG stanovisko ohledně účetního režimu pro kapitálové nástroje podle IFRS 9 se závěrem, že nezískala dostatek důkazů o škodlivém účinku na rozhodnutí o (dlouhodobých) kapitálových investicích, aby mohla v krátkodobém výhledu změnu standardu doporučit. EFRAG však také začala pracovat na druhém požadavku Komise na prozkoumání možných alternativních účetních postupů oceňování reálnou hodnotou u dlouhodobých investičních portfolií kapitálových nástrojů a nástrojů kapitálového typu.

Na žádost Komise a v souladu s harmonogramem stanoveným v akčním plánu financování udržitelného růstu z března 2018 EFRAG zřídila Evropskou laboratoř pro podnikové výkaznictví@ EFRAG (dále jen „evropská laboratoř“). Evropská laboratoř je navržena tak, aby prostřednictvím sdílení osvědčených postupů podněcovala inovace v podnikovém výkaznictví. Řídící skupina pro evropskou laboratoř uskutečnila své první zasedání v listopadu 2018 a potvrdila první projekt týkající se výkaznictví souvisejícího s klimatem. Na základě výzvy pro uchazeče vydané v prosinci byla zřízena první projektová pracovní skupina pro výkaznictví související s klimatem, jejíž činnost začala v únoru 2019. Rozhodnutí přidat další projekt do programu činnosti evropské laboratoře přijímá řídící skupina pro evropskou laboratoř, která zohledňuje příspěvky zúčastněných subjektů ve veřejné konzultaci zveřejněné v červenci s termínem 30. září 2019.

3.1.3.Výzkumné činnosti

V roce 2018 skupina EFRAG uskutečnila veřejnou konzultaci týkající se výzkumného programu skupiny, která měla zajistit, aby EFRAG prováděla výzkumné projekty, které mají pro Evropu největší význam. Veřejná konzultace přinesla náhled na priority evropských členů týkající se této zásadní součásti činnosti skupiny EFRAG. Na základě této konzultace zahájila skupina EFRAG na konci roku 2018 tři nové výzkumné projekty nazvané Lepší informace o nehmotných aktivech; Kryptoaktiva a Variabilní a podmíněné platby. V rámci své výzkumné práce také EFRAG zveřejnila diskusní materiál Nesměnné převody: úloha společenského přínosu? a pokračovala v práci na důchodových systémech s podporou své poradní skupiny pro důchodové systémy. Prostřednictvím svého akademického panelu a akademické sítě skupina EFRAG posílila spolupráci s akademickými kruhy.

Pokud jde o vliv skupiny EFRAG v debatě o mezinárodních standardech účetního výkaznictví, je třeba zmínit, že před diskusním materiálem IASB Finanční nástroje s vlastnostmi vlastního kapitálu provedl sekretariát EFRAG pilotní analýzu v rané fázi, která navázala na jeho výzvu, aby byly analýzy dopadu prováděny i v průběhu procesu stanovování standardů, a nikoli jen na jeho konci. EFRAG rozsáhle komunikovala s vnitrostátními subjekty pro stanovování standardů a s uživateli v rámci konzultace k návrhu písemných připomínek týkajících se posouzení širších dopadů a potenciálních nezamýšlených důsledků změn pravidel pro vykazování finančních nástrojů s vlastnostmi kapitálu, aby se snížilo riziko vzniku problémů ve fázi schvalování, pokud by IASB ke standardu měla přistoupit. Sekretariát EFRAG zveřejnil pracovní dokument o analýze v rané fázi na konci února 2019.

3.2.Správa a řízení, transparentnost a odpovědnost vůči veřejnosti

3.2.1.Správa a řízení EFRAG v návaznosti na doporučení Maystadtovy zprávy

Reforma správy a řízení EFRAG, která byla zahájena 31. října 2014, posílila legitimitu a reprezentativnost této organizace a vyústila v soudržnější postup pro zapojení EU do procesu stanovování standardů IASB.

Reforma správy a řízení byla dokončena v červenci 2016. Valná hromada EFRAG současně na základě nominace Komise, kterou potvrdil Evropský parlament a Rada, oficiálně jmenovala předsedou rady EFRAG Jeana-Paula Gauzèse, bývalého poslance Evropského parlamentu. Pověření pana Gauzèse bylo obnoveno na další tříleté období od 1. července 2019.

Evropské orgány dohledu a Evropská centrální banka se rozhodly stát se oficiálními pozorovateli v Radě EFRAG s právem vystupovat na jejích zasedáních. Jejich příspěvky byly pečlivě posuzovány při vypracovávání stanovisek EFRAG a významně přispěly k analýze dopadů provedené EFRAG, zejména v oblasti finanční stability.

Je třeba zdůraznit, že Rada EFRAG v roce 2018 dosáhla všech svých závěrů na základě konsensu, aniž by bylo nutné hlasovat. V roce 2017 proběhla první rotace členů Rady EFRAG a byla jmenována nová rada. V duchu Maystadtovy zprávy 11 bylo zřízeno místo pozorovatele pro evropské organizace zastupující soukromé investory („konečné uživatele“).

Rada EFRAG provádí každoročně přezkum výkonnosti a efektivity svých vlastních členů pod dohledem valné hromady EFRAG. Přezkum v roce 2018, který zahrnoval různé otázky týkající se správy a řízení i otázky strategické a operativní, ukázal, že správní struktura celkově funguje dobře, díky čemuž se zvýšila důvěryhodnost organizace. Bylo přijato několik doporučení, jejichž cílem je efektivitu působení EFRAG v budoucnu dále zlepšit.

V roce 2017 EFRAG zadala audit vnímání externích zúčastněných subjektů, pokud jde o zviditelnění a účinnost činnosti EFRAG, který provedla nezávislá agentura FleishmanHillard. Její závěrečná zpráva zveřejněná v březnu 2018 potvrdila pozitivní vliv práce EFRAG na zúčastněné subjekty a pokrok v oblasti viditelnosti a důvěryhodnosti EFRAG díky zřízenému komunikačnímu týmu pod vedením předsedy správní rady EFRAG a označila zviditelnění EFRAG za jednu z oblastí pro neustálé zlepšování.

Pokud jde o potenciální situaci střetu zájmů, v této oblasti neexistují problémy, které by bylo třeba zmínit. Vnitřní předpisy EFRAG stanoví požadavky týkající se střetu zájmů a rada EFRAG má zavedenu politiku v oblasti střetu zájmů pro členy rady, která je zveřejněna na webových stránkách EFRAG. Cílem této politiky je zajistit důvěryhodnost EFRAG jako organizace, která působí v evropském veřejném zájmu. Účelem této politiky je zabránit situacím, ve kterých může dojít ke střetům nebo vnímaným střetům, které by: odrazovaly od svobodné diskuse, vyústily v rozhodnutí nebo opatření, která nejsou v nejlepším zájmu evropské veřejnosti obecně nebo v zájmu EFRAG, nebo by vyvolávaly dojem, že EFRAG nejednala řádně. Členové rady EFRAG a zaměstnanci EFRAG podepisují každoročně prohlášení.

3.2.2.Pravidla transparentnosti

Již od svého založení zavedla EFRAG transparentní a veřejný řádný postup, který byl časem dále rozvíjen. Tento řádný postup umožňuje všem evropským členům předkládat skupině EFRAG ke zvážení svá stanoviska a zajišťuje, že při určování stanovisek EFRAG se zohledňuje rozmanitost účetních a hospodářských modelů a názorů v Evropě. To má zásadní význam pro zajištění toho, aby nové standardy IFRS odpovídaly potřebám Evropy.

Legitimita EFRAG je založena na transparentnosti, správě a řízení, provádění řádných postupů (které mohou zahrnovat testy v praxi, analýzy dopadů a osvětovou činnost), na odpovědnosti vůči veřejnosti a ideovém vedení. V rámci svého řádného postupu zveřejňuje EFRAG návrhy stanovisek k veřejné konzultaci, provádí zkoušky v praxi a jiné druhy analýzy dopadů, pořádá informační akce (z nichž některé jsou konkrétně určeny uživatelům účetních závěrek), provádí zvláštní průzkumy a výsledky zveřejňuje ve vyjádření ke zpětné vazbě a zveřejňuje svá konečná stanoviska. EFRAG přispívá k stanovování standardů založenému na důkazech tím, že provádí kvantitativní studie, které poskytují informace k projednávání připomínek a stanoviska ke schválení vypracovaných skupinou EFRAG a které se postupně stávají důležitější součástí výzkumné práce EFRAG.

Zasedání rady EFRAG, skupiny technických odborníků EFRAG (EFRAG TEG) a konzultativního fóra tvůrců standardů EFRAG (EFRAG CFSS) jsou veřejná a od března 2018 jsou zpřístupněna prostřednictvím internetového vysílání. Program a shrnutí zasedání se zveřejňují na webových stránkách EFRAG. Veřejně přístupné jsou rovněž podkladové materiály pro zasedání rady EFRAG a podklady pro zasedání skupiny technických odborníků a konzultativního fóra tvůrců standardů EFRAG. Od března 2018 jsou tato veřejná zasedání zpřístupněna prostřednictvím internetového vysílání, což zúčastněným subjektům umožňuje sledovat diskuse nejen v reálném čase, ale i poté, co se jednání konala. Diskuse v rámci skupiny technických odborníků jsou podporovány příspěvky obdrženými od EFRAG CFSS (konzultativního fóra vnitrostátních tvůrců účetních standardů) a specializovaných pracovních skupin a poradních panelů EFRAG.

EFRAG zveřejňuje roční přehled, v němž zcela transparentně informuje o své správní, řídící a finanční struktuře a o hlavních činnostech v příslušném roce. Roční přehled za rok 2018 byl zveřejněn 25. dubna 2019.

Celkově se správa a řízení EFRAG vyznačují dobrou transparentností toku informací mezi hlavními zúčastněnými subjekty. EFRAG také prokázala svůj závazek spolupracovat s Komisí s cílem dosáhnout ještě vyšších standardů transparentnosti, než tomu bylo v minulosti. Na důkaz závazku k plnění tohoto úkolu schválila Rada EFRAG dne 9. července 2019 politiku pro veřejný rejstřík transparentnosti EFRAG, která spočívá ve zveřejňování všech schůzek a konferencí předsedy rady, předsedy technické skupiny odborníků a výkonného ředitele skupiny EFRAG na webových stránkách skupiny. Rejstřík transparentnosti zahájil činnost dne 1. září a první verze bude na webových stránkách skupiny uvedena na podzim 2019. EFRAG se zavázala Komisi, že bude na svých webových stránkách udržovat veřejný rejstřík, který bude pravidelně aktualizován a bude pokrývat kalendářní rok.

3.2.3.Široké zastoupení a odpovědnost správní a řídící struktury EFRAG vůči veřejnosti

Celkově byl přístup ke správní a řídící struktuře EFRAG při prosazování širokého zastoupení zájmů a veřejné odpovědnosti pozitivní.

Rada EFRAG dostává pravidelnou zprávu o všech schůzkách zaměstnanců EFRAG s jinými subjekty (kromě běžných administrativních schůzek). Tyto zprávy v souhrnné podobě jsou zahrnuty do závěrečných zpráv o grantech, které EFRAG předkládá Komisi. EFRAG je připravena spolupracovat s Komisí, aby dosáhla ještě vyšších standardů transparentnosti, než jaké v současné době uplatňuje, a aby poskytla podrobnější náhled na schůzky vedení EFRAG s externími zúčastněnými subjekty v rámci úkolů EFRAG ve veřejném zájmu.

EFRAG usiluje o řádné zeměpisné a profesní zázemí a genderovou vyváženost své rady, skupiny technických odborníků (EFRAG TEG) a pracovních skupin a poradních panelů a řídící skupiny evropské laboratoře a jejích projektových pracovních skupin. Ve vnitřních předpisech EFRAG jsou stanoveny požadavky na maximální počet členů stejné státní příslušnosti v radě EFRAG a skupině technických odborníků EFRAG a tyto požadavky byly uplatněny i při zřízení první řídící skupiny evropské laboratoře. Kromě toho existují požadavky na správnou vyváženost, pokud jde o odborné zázemí a pohlaví.

Členy Rady EFRAG nominují členské organizace EFRAG podle systému zavedeného na základě doporučení Maystadtovy zprávy. Pro skupinu technických odborníků EFRAG a její pracovní skupiny a poradní panely a pro řídící skupinu evropské laboratoře a její projektové pracovní skupiny jsou vydávány a obecně šířeny výzvy pro uchazeče.

Počet přihlášek se značně liší, nedostává se však zejména uchazeček a hlásí se málo uchazečů ze střední a východní Evropy. Pro řídící skupinu evropské laboratoře a její projektovou pracovní skupinu však EFRAG dokázala přilákat vyšší počet uchazeček a vyšší počet uchazečů ze střední a východní Evropy (podrobnosti k 31. prosinci 2018 viz dodatek 4).

I když celkové výsledky těchto opatření byly velmi pozitivní, přesto přetrvávají určité výhrady, pokud jde o schopnost zachycovat názory zúčastněných subjektů v Evropě v jejich plné šíři. EFRAG by měla být nadále aktivnější při získávání reakcí zúčastněných subjektů, které se na činnosti EFRAG podílejí méně, ale jsou jí ovlivňovány, nebo od skupin zúčastněných subjektů působících mimo bezprostřední sféru EFRAG.

3.2.4.Zapojení Evropského parlamentu a Rady v raném stadiu

EFRAG si vyměňuje názory se stálým týmem výboru ECON Evropského parlamentu pro IFRS, což poslancům Evropského parlamentu umožňuje přispívat k činnostem EFRAG a podávat jim aktuální informace o hlavních činnostech EFRAG ve všech fázích procesu. V březnu 2018 se konalo jedno setkání za účelem výměny názorů týkajících se činnosti skupiny EFRAG, zejména pak standardu IFRS 17. Dne 3. října 2018 vydal Evropský parlament usnesení o IFRS 17. Výměna názorů, která se uskutečnila s předsedou Rady EFRAG a předsedou skupiny technických odborníků EFRAG (EFRAG TEG) a výborem ECON na jeho veřejném zasedání dne 17. května 2018

EFRAG je vždy zvána, aby se účastnila zasedání Regulativního výboru pro účetnictví (ARC) a na žádost Komise na každém z těchto zasedání představuje právě probíhající činnost a svá stanoviska ke konkrétním tématům. To umožňuje výměnu názorů Regulativního výboru pro účetnictví se skupinou EFRAG a jeho přispění již v raném stadiu. ARC projednává písemné žádosti o stanoviska ke schválení, nežli jsou zaslány EFRAG, aby bylo zajištěno, že budou řešeny všechny evropské zájmy.

Získávání připomínek Parlamentu a Regulativního výboru pro účetnictví v raném stadiu skupině EFRAG umožňuje, aby dané otázky zahrnula do návrhů svých písemných připomínek nebo návrhů stanovisek ke schválení předkládaných k veřejné konzultaci.

3.2.5.Diverzifikace a vyváženost struktury financování EFRAG

EFRAG je organizace financovaná z veřejných i soukromých zdrojů, která působí v evropském veřejném zájmu. EFRAG má právní formu AISBL (belgické mezinárodní neziskové organizace).

Členské organizace EFRAG zahrnují osm evropských organizací zúčastněných subjektů, devět národních organizací a Evropskou komisi.

Členění finančních příspěvků podle členských organizací je uvedeno v dodatku 3.

Kromě finančních prostředků dostává EFRAG i věcné příspěvky od členů skupiny technických odborníků EFRAG, rady EFRAG, pracovních skupin a poradních skupin, jakož i ve formě bezplatného vysílání pracovníků.

V roce 2019 se EFRAG snaží rozšířit svou členskou základnu a zeměpisné zastoupení. Zejména přezkoumá svou strukturu financování s cílem dosáhnout dlouhodobě udržitelné struktury financování na základě žádosti organizace Accountancy Europe o snížení jejího členského příspěvku od roku 2019 a možných finančních důsledků, které by nastaly v případě, že by kvůli brexitu měla vystoupit Rada pro účetní výkaznictví, regulační orgán ve Spojeném království a Irsku pro auditory, účetní a pojistné matematiky.

1.Rada pro dozor nad veřejnými zájmy

4.1.Přehled činnosti

Globální architektura stanovování standardů v oblasti auditu, ověřování, etiky a vzdělávání sestává ze třístupňové struktury, kterou tvoří rady pro stanovování standardů podporované Mezinárodní federací účetních (IFAC), nezávislý dohled (PIOB) a odpovědnost vůči monitorovacímu subjektu veřejných orgánů ( monitorovací skupině ).

PIOB je nezávislý externí orgán, který se skládá z deseti členů včetně předsedy (Komise nominovala dva členy EU z deseti) a dohlíží na stanovování standardů v oblasti auditu, etiky a vzdělávání účetních. Významnými standardy jsou mezinárodní auditorské standardy (ISA), etické standardy pro účetní a mezinárodní vzdělávací standardy (IES). Struktura stanovování standardů je výsledkem reforem IFAC z roku 2003 12 , které vznikly jako reakce na pád významných společností a selhání v oblasti účetního výkaznictví a auditu v řadě zemí. Klíčová reforma spočívala ve zřízení PIOB, jejímž cílem je zvýšit důvěru investorů a dalších subjektů prostřednictvím dohledu nad tím, aby činnosti rad pro stanovování standardů souvisejících s auditem řádně reagovaly na veřejný zájem.

Obecným úkolem PIOB je zaručit, aby byl dodržovány řádné postupy, dohled a transparentnost a aby byl chráněn veřejný zájem v průběhu celého procesu zahrnujícího návrh, vývoj a přijetí mezinárodního standardu pro auditory v rámci Mezinárodní federace účetních. Tato činnost má nadále zásadní význam, jak dokládají i nedávné skandály týkající se auditu (např. selhání podniku Carillion ve Spojeném království).

PIOB také schvaluje jmenování členů rad pro stanovení standardů, vyslovuje souhlas s jejich strategiemi a pracovními plány, sleduje vypracovávání standardů a ověřuje, že jsou náležitě brány v úvahu všechny prvky zmíněné při veřejných konzultacích. PIOB podle potřeby doporučuje opatření, jež mají zajistit, aby standardy účinně reagovaly na veřejný zájem.

V roce 2018 PIOB 13 pravidelně komunikovala s radami pro stanovení standardů, nad nimiž vykonává dohled (Rada pro mezinárodní auditorské a ověřovací standardy (IAASB); Rada pro mezinárodní standardy vzdělávání účetních (IAESB) a Rada pro mezinárodní etické standardy účetních (IESBA), jejich tři konzultativní poradní skupiny, poradní panel pro soulad s předpisy a výbor pro jmenování a vedení Mezinárodní federace účetních (IFAC)).

PIOB se také aktivně účastnila jednání monitorovací skupiny o reformě současného modelu správy, řízení a dohledu nad mezinárodními standardy týkajícími se auditu a přispěla k vytvoření „rámce veřejného zájmu“, jehož cílem bude poskytnout lepší mechanismus pro posouzení toho, jak je veřejný zájem zohledňován během celého postupu stanovování standardů. Předpokládaná reforma byla předmětem rozsáhlé veřejné konzultace 14 monitorovací skupiny a zpětná vazba 15 ukazuje širokou podporu zúčastněných subjektů pro reformu, která má zvýšit odpovědnost a transparentnost při stanovování standardů souvisejících s auditem. Všechny skupiny zúčastněných subjektů rovněž podporují rámec veřejného zájmu, který je zakotven prostřednictvím stanovení standardů.

Hlavní úspěchy v průběhu roku spočívaly ve schválení standardu „ISA 540, Audit účetních odhadů včetně odhadů reálné hodnoty a souvisejících zveřejněných údajů“, vydání přepracovaného a revidovaného etického kodexu a dokončení jeho poslední části: Pobídky. Všechny standardy, které PIOB schválila v roce 2018, jsou uvedeny v následující tabulce.

ZASEDÁNÍ RADY PIOB	RADA PRO STANOVENÍ STANDARDŮ	STANDARD
březen	IESBA	„Mezinárodní etický kodex pro auditory a účetní odborníky (včetně Mezinárodních standardů nezávislosti)“ – („Přepracovaný a revidovaný kodex“)
březen	IESBA	„Revize týkající se ochranných opatření v kodexu“
červen	IESBA	„Revize kodexu týkající se nabídek a přijímání pobídek“
září	IAASB	„Mezinárodní auditorské standardy – ISA 540 (revidované znění) – Audit účetních odhadů včetně odhadů reálné hodnoty a souvisejících zveřejněných údajů“
září	IAESB	„Mezinárodní vzdělávací standard – IES 7 (revidované znění) – Kontinuální profesní rozvoj“

4.2.Správa a řízení a odpovědnost

Členové PIOB jsou voleni monitorovací skupinou, která má konečnou odpovědnost za celkové systémy správy a řízení v oblasti mezinárodních standardů pro audity, ověřování, etiku a vzdělávání.

Monitorovací skupina, jejímž členem je i Evropská komise, sleduje, jak PIOB provádí svou úlohu při zajišťování veřejného zájmu, se zvláštním ohledem na dohled PIOB nad stanovením standardů.

Pokud jde o potenciální situaci střetu zájmů, musí se členové a zaměstnanci PIOB řídit Kodexem chování PIOB. První zásada Kodexu chování PIOB stanoví, že členové a zaměstnanci rady se nesmí nijak zapojovat do žádných záležitostí, ve kterých by jejich úsudek mohl být ovlivněn střetem zájmů. Každý člen představenstva každoročně podepisuje prohlášení o neexistenci střetu zájmů. Žádný z členů rady PIOB v roce 2018 neoznámil žádný střet zájmů.

Kodex také vyžaduje, aby se členové a zaměstnanci rady chovali způsobem, který odpovídá jejich postavení členů mezinárodní organizace, která je zaměřena na ochranu veřejného zájmu, a jednali způsobem, který je slučitelný s bezúhonností, nestranností a rozvážností.

4.3.Vývoj diverzifikace financování v roce 2018

Financování PIOB má zachovat její skutečnou a zjevnou nezávislost. Aby bylo dosaženo cíle v oblasti veřejného zájmu, správná diverzifikace stabilních zdrojů financování by pomohla nejen zachovat kontinuitu činnosti PIOB, ale i zaručit její nezávislost. Důležitost diverzifikace financování byla uznána již při reformě IFAC (Mezinárodní federace účetních) v roce 2003, která byla na počátku stávajícího systému stanovení mezinárodních standardů, včetně PIOB.

Rada PIOB byla od svého založení v roce 2005 až do roku 2010, kdy začal fungovat program financování Společenstvím zřízený rozhodnutím 716/2009/ES, financována výhradně federací IFAC, s výjimkou nepeněžitého příspěvku od Španělska (tj. pronájem kanceláře v Madridu, v roce 2018 v hodnotě 128 154 EUR).

Finanční prostředky, jež v daném roce dává k dispozici IFAC, představují maximální zaručený příspěvek, který má PIOB k dispozici bez dalších zásahů ze strany federace. Příspěvky od jiných subjektů, než je IFAC, nahrazují, a tedy snižují příspěvek IFAC na daný konkrétní rok. V ideálním případě by podíl financování IFAC na celkových ročních výdajích PIOB měl být menší než polovina celkových prostředků, hledání jiných veřejných sponzorů je však velmi náročné.

EU je druhým největším dárcem PIOB. V roce 2017 činily příjmy PIOB (peněžní a věcné příspěvky) 1 784 154 EUR. IFAC poskytla částku 1 059 807 EUR neboli 59,40 %, zatímco příspěvek EU činil 325 000 EUR neboli 18,21 %.

V roce 2018 činily příjmy PIOB (peněžní a věcné příspěvky) 1 825 620 EUR a příspěvek EU činil 331 000 EUR neboli 18,13 %. IFAC poskytla částku 1 135 302 EUR neboli 62,18 %.

Členění peněžních příspěvků organizací je uvedeno v dodatku 5.

V čl. 9 odst. 5 nařízení se stanoví, že pokud financování IFAC přesáhne v určitém roce dvě třetiny celkového ročního objemu finančních prostředků PIOB, musí Komise předložit návrh na omezení svého ročního příspěvku na daný rok na nejvýše 300 000 EUR. V roce 2018 (stejně jako v letech 2014–2016) k tomu nedošlo. Jelikož financování od IFAC nedosáhlo kritické prahové hodnoty stanovené v nařízení (66,66 %), není třeba, aby Komise svůj roční příspěvek pro PIOB na rok 2018 přehodnotila.

5.Závěry

V roce 2018 je program financování z prostředků Unie nadále plně odůvodněný v souvislosti s úsilím EU vytvořit unii kapitálových trhů a zabezpečit finanční stabilitu. Tři příjemci (EFRAG, IFRSF a PIOB) dodrželi roční pracovní program stanovený v příloze prováděcího rozhodnutí Komise pro rok 2018. V tomto okamžiku neexistují důvody ke zpochybnění relevance programu pro zbývající období současného finančního výhledu.

Pokud jde o EFRAG, Komise ocenila zejména komplexní analýzu účinků, kterou EFRAG iniciovala s cílem podpořit své budoucí stanovisko ke schválení IFRS 17 Pojistné smlouvy, a klíčovou úlohu, kterou skupina hrála při jednáních o finančních nástrojích s vlastnostmi vlastního kapitálu v rámci IASB. Kromě toho zřízení evropské laboratoře pro podnikové výkaznictví na žádost Komise představuje logické rozšíření mandátu skupiny, kterým je poskytovat cenné informace o osvědčených postupech v oblasti nefinančního výkaznictví Evropské komisi.

Pokud jde o nadaci IFRS, Rada pro mezinárodní účetní standardy podnikla kroky k řešení obav vyplývajících z fáze před zavedením standardu IFRS 17, a to prostřednictvím odkladu data použitelnosti a cílených změn standardu. Pokud jde o zveřejňování informací o udržitelnosti a daňové transparentnosti, nadace se přiklání k nezávaznému přístupu v rámci svého projektu týkajícího se komentářů vedení společnosti k účetní závěrce. A konečně, členění financování nadace v roce 2018 upozorňuje na to, že propast mezi finančními příspěvky a zastoupením jurisdikcí v rámci správní rady a rady IASB se dále prohloubila z již dříve nevyvážené situace kvůli obzvláště nízkému podílu financování z oblasti „Ameriky“, který se v roce 2018 ještě snížil o 10 %.

Funkce nezávislého dohledu PIOB existuje proto, aby investorům a jiným subjektům poskytla jistotu, že stanovování standardů souvisejících s auditem proběhlo ve veřejném zájmu. Ačkoli se složení a úloha PIOB v příštích letech pravděpodobně bude vyvíjet podle procesu reforem zahájeného monitorovací skupinou, nezávislý dohled zůstane jedním z klíčových prvků jakéhokoli budoucího modelu správy a řízení. Mezitím by kromě toho mělo pokračovat úsilí o diverzifikaci financování PIOB.

Dodatek 1 – Shrnutí činností IFRS v roce 2018

Standard	Datum vydání IASB	Datum použitelnosti	Datum zveřejnění v Úředním věstníku
Změny IFRS 2 – Vyjasnění klasifikace a ocenění transakcí s úhradami vázanými na akcie	20. 6. 2016	1. 1. 2018	27. 2. 2018
Roční zdokonalení standardů IFRS, cyklus 2014–2016	8. 12. 2016	1. 1. 2017	8. 2. 2018
IFRIC 22 – Cizoměnové transakce a zálohová plnění	8. 12. 2016	1. 1. 2018	3. 4. 2018
Změny IAS 40: Přeúčtování investičního nemovitého majetku	8. 12. 2016	1. 1. 2018	15. 3. 2018
IFRS 17 – Pojistné smlouvy	18. 5. 2017	1. 1. 2021
IFRIC 23 – Nejistota týkající se daní ze zisku	7. 6. 2017	1. 1. 2018	24. 10. 2018
Změny IFRS 9 Finanční nástroje – Prvek předčasného splacení s negativní kompenzací	12. 10. 2017	1. 1. 2019	26. 3. 2018
Změna IAS 28 – Dlouhodobé podíly v přidružených a společných podnicích	12. 10. 2017	1. 1. 2019	11. 2. 2019
Roční zdokonalení, cyklus 2015–2017	12. 12. 2017	1. 1. 2019	15. 3. 2019
Změny IAS 19 – Změny plánu, krácení a vypořádání	7. 2. 2018	1. 1. 2019	14. 3. 2019
Změny odkazů na koncepční rámec ve standardech IFRS	29. 3. 2018
Změny IFRS 3 – Definice podniku	22. 10. 2018
Změny IAS 1 a IAS 8 – Definice pojmu „významný“	31. 10. 2018

Projekty uvedené v žádostech o grant	2017	2018	2019	Poznámky
Projekt „Lepší komunikace“
Prvotní účetní závěrky	Pracovní plán	Pracovní plán	Pracovní plán	Cílené zlepšení struktury a obsahu prvotní účetní závěrky.
Iniciativa v oblasti zveřejňování informací – zásady zveřejňování	Pracovní plán	Diskusní materiál – 30. 3. 2017	Shrnutí projektu zveřejněno v 03/2019.	Výzkumný projekt zaměřený na vylepšení požadavků na zveřejňování informací.
Iniciativa v oblasti zveřejňování informací – definice významnosti (změna IAS 1 a 8)		Konzultativní dokument – 14. 9. 2017	Vydáno dne 31. 12. 2018	Projekt dokončen.
Iniciativa v oblasti zveřejňování informací – cílený přezkum zveřejňování informací na úrovni standardů			Pracovní plán	Projekt navržený k testování požadavků na zveřejňování podle IFRS 13 Oceňování reálnou hodnotou a IAS 19 Zaměstnanecké požitky na základě nových zásad, které definovala IASB.
Iniciativa v oblasti zveřejňování informací – účetní pravidla			Pracovní plán	Projekt, jehož cílem je zlepšit zveřejňování informací vztahujících se k účetním pravidlům na základě uplatnění zásady významnosti.
Výzkumné projekty
Podniková kombinace pod společnou kontrolou	Pracovní plán	Pracovní plán	Pracovní plán	Cílem je snížit rozdíly při účtování o podnikových kombinacích pod společnou kontrolou.
Následný přezkum standardu IFRS 13		Pracovní plán	Shrnutí projektu zveřejněno v 12/2018	Cílem přezkumu bylo posoudit dopad IFRS 13 „Ocenění reálnou hodnotou“ na účetní výkaznictví. Začal v roce 2017 zasláním žádosti o informace.
Diskontní sazba	Pracovní plán	Pracovní plán	Shrnutí projektu zveřejněno v 02/2019.	Výzkumný záměr v oblasti použití diskontní sazby v různých standardech IFRS. Projekt byl ukončen v březnu 2017. Shrnutí výzkumu se předpokládá v roce 2018.
Dynamické řízení rizik	Pracovní plán	Pracovní plán	Pracovní plán	Výzkumný záměr v oblasti makrozajištění, jehož cílem je vytvořit účetní model pro vykazování dopadu zajištění a dynamického řešení rizik. Diskusní materiál se předpokládá v roce 2019.
Finanční nástroje s vlastnostmi vlastního kapitálu	Pracovní plán	Pracovní plán	Diskusní materiál 06/2018	Vyjasnění za účelem prezentace finančních nástrojů s rysy finančních závazků i s rysy vlastního kapitálu. Cílem je vyjasnit požadavky IAS 32 Finanční nástroje – vykazování.
Goodwill a znehodnocení	Pracovní plán	Pracovní plán	Pracovní plán	Výzkumný projekt zaměřený na včasné uznávání znehodnocení goodwillu. Cílem je vylepšit požadavky IAS 36.
Úhrady vázané na akcie	Pracovní plán	Dokončeno	Shrnutí projektu 10/2018	Projekt dokončen.
Cenově regulované odvětví	Pracovní plán	Pracovní plán	Pracovní plán	Cílem projektu je účtování dopadu regulace sazeb, je-li cenová politika společností regulována.
Koncepční rámec	Konzultativní dokument – 28. 5. 2015	Probíhá	Vydáno v březnu 2018	Projekt dokončen.
Těžební činnosti			Pracovní plán	Výzkumný projekt, který má posoudit modernizaci IFRS 6 – Průzkum a vyhodnocování nerostných zdrojů.
Projekty údržby – drobné úpravy
Účetní pravidla a účetní odhady (změny IAS 8)		Konzultativní dokument – 12. 9. 2017	Pracovní plán	Vyjasnění rozdílu mezi účetními pravidly a účetními odhady.
Změny účetních pravidel (změna IAS 8)		Pracovní plán	Konzultativní dokument – 26. 3. 2018	Projekt je určen ke snížení prahu neproveditelnosti retrospektivní aplikace dobrovolných změn účetních pravidel.
Dostupnost náhrady (změny IFRIC 14)		Pracovní plán	Pracovní plán	Vyjasnění, kdy mají třetí strany právo učinit konkrétní rozhodnutí o plánu definovaných požitků společnosti.
Klasifikace závazků (změna IAS 1)		Konzultativní dokument – 10.2.2015	Pracovní plán	Vyjasnění klasifikace dluhů s opcí na obnovení. Změna se očekává v roce 2019.
Definice podniku (změna IFRS 3)		Pracovní plán	Vydáno dne 22. 10. 2018	Vyjasnění mezi definicí „podniku“ a „skupinou aktiv“
Poplatky při desetiprocentním testu pro odúčtování (změna IFRS 9)		Pracovní plán	Pracovní plán	Vyjasnění poplatků a nákladů, které je třeba zvážit při posuzování odúčtování finanční pohledávky.
Vylepšení IFRS 8 – Provozní segmenty		Konzultativní dokument – 29. 3. 2017	Shrnutí projektu 02/2019	Projekt ukončen v návaznosti na zpětnou vazbu z projednání konzultativního dokumentu.
IAS 16 – Výnosy před zamýšleným použitím		Konzultativní dokument – 20. 6. 2017	Pracovní plán	Změna za účelem zákazu odečtení výnosu z prodeje od ceny položky pozemku.
Zdanění při ocenění reálnou hodnotou (změny IAS 41)			Pracovní plán	Změna, jejímž cílem je zúžit oblast působnosti stávajícího osvobození v IAS 12 týkajícího se nevykazování odložené daně při prvotním rozpoznání aktiva nebo závazku.
Reforma IBOR a dopady na účetní výkaznictví			Pracovní plán	Projekt určený k řešení důsledků reformy IBOR pro účetní výkaznictví.
Nevýhodné smlouvy – náklady na plnění smlouvy (změna IAS 37)			Konzultativní dokument – 13.12.2018	Projekt určený k objasnění definice „neodvratitelných nákladů“ při určování toho, zda je smlouva nevýhodná.
Důchodové dávky, které závisejí na návratnosti aktiv			Pracovní plán	Výzkumný projekt, který má posoudit možnost změny IAS 19 Zaměstnanecké požitky, pokud jde o důchodové dávky, které závisejí na návratnosti aktiv.
Dceřiná společnost při prvním přijetí standardu (změny IFRS 1)			Pracovní plán	Objasnění IFRS 1, pokud jde o výpočet kumulativní úpravy převodu při prvním přijetí IFRS dceřinou společností.

Dodatek 2 – Členění financování pro nadaci IFRS v roce 2018

Členění financování pro nadaci IFRS
Finanční přispěvatelé	Příspěvek 2018	Příspěvek 2017	Příspěvek 2016	Počet správců	Vývoj ve stálém směnném kurzu
					roku 2018/2017	roku 2017/2016
Mezinárodní auditorské společnosti	24,0 %	34,7 %	31,3 %		–31,8 %	–0,3 %
Evropská komise	18,5 %	16,5 %	15,6 %		2,0 %	2,0 %
Členské státy EU	17,3 %	15,9 %	15,4 %	7	–4,0 %	1,0 %
Asie/Oceánie	32,7 %	25,6 %	29,0 %	8	7,4 %	–2,4 %
Ameriky	6,1 %	5,8 %	6,6 %	6	–10,8 %	–17,0 %
Afrika	0,6 %	0,5 %	1,2 %	1	0,0 %	–53,3 %
Ostatní	0,8 %	0,9 %	0,9 %	0	–15,7 %	–2,4 %
Celkem				22	–9,7 %	–2,1 %

Zdroj: Nadace IFRS

Dodatek 3 – Členění financování pro EFRAG v roce 2018

PŘÍSPĚVKY v tisících EUR

	2018	2017	2016
Evropské organizace zúčastněných subjektů
Accountancy Europe	300	300	300
BUSINESSEUROPE	125	125	125
INSURANCE EUROPE	75	75	75
Evropská bankovní federace (EBF)	75	75	75
Evropská skupina spořitelen a retailových bank (ESBG)	75	75	75
Evropská asociace družstevních bank (EACB)	75	75	75
Evropská federace účetních a auditorů pro MSP (EFAA)	25	25	25
Evropská federace sdružení finančních analytiků (EFFAS)	15	15	15
CELKEM	765	765	765
Národní organizace
Francie	350	350	350
Německo	350	350	350
Spojené království	350	350	350
Itálie	290	290	290
Švédsko	100	100	100
Dánsko	50	50	50
Nizozemsko	50	50	50
Španělsko	50	50	0
Lucembursko	10	15	15
Celkem	1600	1605	1555
Evropská komise 16	2885	2593	2432
PŘÍSPĚVKY CELKEM	5250	4963	4752

Zdroj: EFRAG

Dodatek 4: Údaje o vyváženém zastoupení žen a mužů v EFRAG k 31. prosinci 2018

Skupina	Procentní podíl mužů	Procentní podíl žen	Procentní podíl střední a východní Evropy	Počet státních příslušností
Rada EFRAG	76 %	24 %	0 %
EFRAG TEG	87 % (od 1. dubna 2019 81 %)	13 % (od 1. dubna 2019 19 %)	6 % (od 1. dubna 2019 0 %)	10 (od 1. dubna 2019 8)
Pracovní a poradní skupiny EFRAG TEG	79 %	21 %	2 %	6 až 14
Řídící skupina evropské laboratoře	59 %	41 %	12 %	13
Projektová pracovní skupina evropské laboratoře	52 %	48 %	13 %	13

Zdroj: EFRAG

Dodatek 5

Diverzifikace rozpočtu PIOB

V roce 2012 provedla PIOB v úzké koordinaci s monitorovací skupinou a IFAC kampaň zaměřenou na získání finančních prostředků. V důsledku toho se PIOB v následujících letech podařilo zajistit diverzifikovanou finanční základnu, která zahrnuje jiné zdroje než IFAC. V roce 2018 PIOB získala příspěvky ve výši 1 636 302 EUR od těchto přispěvatelů:

·Mezinárodní federace účetních: 1 135 302 EUR

·Evropská komise 331 000 EUR

·Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (IOSCO): 100 000 EUR

·Rada pro účetní výkaznictví: 40 000 EUR

·Banka pro mezinárodní platby: 30 000 EUR

Příloha

Průběžné posouzení programu

1.Shrnutí

Tato příloha představuje průběžné posouzení programu financování na podporu zvláštních činností v oblasti účetního výkaznictví a auditu. Posuzuje pokrok programu při plnění jeho cílů v období 2014–2019.

Hodnotí celkovou vhodnost a soudržnost programu, účinnost jeho plnění a celkovou a individuální účinnost pracovního programu příjemců z hlediska dosažení cíle uvedeného v článku 2 nařízení č. 258/2014, kterým je zlepšit podmínky pro účinné fungování vnitřního trhu podporou transparentního a nezávislého rozvoje mezinárodních standardů účetního výkaznictví a auditů.

Hodnocení shledává, že program financování během sledovaného období přispěl k zamýšlenému cíli a zůstává relevantní z hlediska změn v evropském rámci pro podnikové výkaznictví a je v souladu s ostatními politickými prioritami, které Evropská unie sleduje.

Průběžné posouzení však také určuje nové výzvy, které se objevily v rámci Evropského akčního plánu financování udržitelného růstu a budou vyžadovat přísnější kontrolu dopadů na udržitelnost v rámci schvalovacích činností EFRAG. Tím se má vyrovnat skutečnost, že nadace IFRS omezuje svá posouzení při stanovování standardů IFRS na vykazování finanční výkonnosti bez povinného posouzení širšího dopadu IFRS na ekonomiku nebo udržitelnost.

Průběžné posouzení zjišťuje, že tento nový politický cíl již rozšířil oblast působnosti schvalovacích a výzkumných činností EFRAG, která nedávno na žádost Komise provedla dva velké projekty ad hoc, aby posoudila dopady standardů IFRS na dlouhodobé kapitálové investice a určila možná zlepšení s cílem podpořit dlouhodobý charakter investičního chování. Pokud jde o PIOB, útvary Komise vyjádřily potřebu dospět k diverzifikovanější finanční základně.

Útvary Komise tedy konstatovaly, že současné spolufinancování z EU doposud splňuje očekávání a mělo by pokračovat i v příštím víceletém finančním rámci v období 2021–2027. Mělo by zejména zajistit odpovídající financování, aby skupina EFRAG mohla plnit své nové další úkoly v oblasti udržitelnosti.

2.Úvod

2.1.Účel průběžného hodnocení

Ustanovení čl. 9 odst. 8 nařízení č. 258/2014 vyžaduje, aby Komise předložila Evropskému parlamentu a Radě zprávu o výsledcích programu Unie na podporu zvláštních činností v oblasti účetního výkaznictví a auditu na období 2014–2020. Zpráva zhodnotí přinejmenším celkovou vhodnost a soudržnost programu, účinnost jeho plnění a celkovou a individuální účinnost pracovních programů příjemců v oblasti podpory transparentního a nezávislého rozvoje mezinárodních standardů účetního výkaznictví a auditů.

2.2.Program Evropské unie na podporu zvláštních činností v oblasti účetního výkaznictví a auditu

Program spolufinancuje činnosti tří organizací: Nadace pro mezinárodní standardy účetního výkaznictví (nadace IFRS), Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictví (EFRAG) a Rady pro dozor nad veřejnými zájmy (PIOB). Přispívá k dosažení cílů politiky Unie v oblasti finančního výkaznictví a auditu. Nadace IFRS vyvíjí mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS) prostřednictvím své Rady pro mezinárodní účetní standardy (IASB), zatímco skupina EFRAG poskytuje Evropské komisi stanoviska ke schvalování nových nebo upravených standardů a monitoruje činnosti IASB při stanovování standardů, aby zajistila ochranu evropských zájmů. PIOB provádí dohled nad třemi radami pro stanovení standardů za podpory Mezinárodní federace účetních (IFAC) v oblasti auditu a ověřování, vzdělávání a etiky.

V oblasti účetního výkaznictví program doplňuje nařízení o IAS, které vyžaduje, aby společnosti s cennými papíry kótovanými na regulovaném trhu EU sestavovaly konsolidovanou účetní závěrku podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví.

Program má na období 2014–2020 k dispozici finanční krytí ve výši 57 007 000 EUR, a to v tomto členění:

§Nadace IFRS: 31 632 000 EUR

§EFRAG: 23 134 000 EUR

§PIOB: 2 241 000 EUR

Financování se uvedeným třem příjemcům poskytuje prostřednictvím grantů na provozní náklady, které jsou prováděny prostřednictvím přímého řízení s ročními pracovními programy.

2.3.Cíle programu

V oblasti účetního výkaznictví hlavní provozní cíle uvedené v bodech odůvodnění nařízení č. 258/2014, kterým program se zavádí, zahrnují:

§zajištění porovnatelnosti a transparentnosti účetních závěrek společností napříč Unií,

§podporu konvergence účetních standardů, které se v současnosti mezinárodně používají, s konečným cílem dosáhnout jednotného souboru účetních standardů,

§zajištění toho, aby zájmy Unie byly při vytváření mezinárodních standardů odpovídajícím způsobem zohledněny. Tyto zájmy by měly zahrnovat pojem „obezřetnosti“, zachování požadavku na „věrný a poctivý obraz“ a měly by brát v úvahu dopad standardů na finanční stabilitu a hospodářství,

§posílení finanční nezávislosti příjemců na soukromém sektoru a zdrojích ad hoc, a tím i zvýšení jejich možností a důvěryhodnosti,

§dohled nad postupem vedoucím k přijetí mezinárodních auditorských standardů a nad dalšími činnostmi Mezinárodní federace účetních ve veřejném zájmu,

§podporu transparentnosti a zapojení zúčastněných subjektů do procesu stanovování a schvalování standardů 17 .

2.4.Provádění programu Unie

Komise odpovídá za obsah pracovních programů programu Evropské unie na podporu zvláštních činností v oblasti účetního výkaznictví a auditu.

Podle stanov nadace IFRS je Rada pro mezinárodní účetní standardy plně oprávněna rozhodovat o vývoji a provádění svého technického programu s výhradou konzultací se správci a poradní radou nadace a provádění veřejné konzultace každých pět let. To znamená, že Evropská komise může sledovat pouze pracovní program stanovený IASB.

Komise každoročně sleduje provádění programu Unie a využívání přidělených grantů, a to prostřednictvím:

(I)vypracování výroční zprávy o činnosti příjemců nadace IFRS, EFRAG a PIOB a

(II)přijímání každoročních rozhodnutí o financování, spojené s posouzením pracovních programů příjemců na základě podrobných pravidel stanovených článkem 110 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 („finanční nařízení“).

3.Oblast působnosti průběžného posouzení

Průběžné posouzení se zabývá těmito otázkami v souladu s čl. 9 odst. 8 nařízení č. 258/2014:

·Efektivita: Jak úspěšný byl celkový program a pracovní program každého jednotlivého příjemce při dosahování svých cílů nebo v pokroku při jejich plnění?

·Vhodnost: Jsou cíle programu stále relevantní, ať už z hlediska úplnosti (nové potřeby) nebo přesnosti (změny nebo zánik potřeb)?

·Soudržnost: Do jaké míry je program v souladu s ostatními politikami EU nebo existují nesrovnalosti mezi činnostmi, které příjemci provádějí?

Hodnocení bylo založeno na následujících zdrojích údajů:

·výroční zprávy a podpůrné dokumenty, které příjemci každoročně poskytují Evropské komisi,

·údaje a vstupy shromážděné Komisí na různých zasedáních Rady dohledu, kterých se účastní jako pozorovatel, za účelem diskuse a vyjasnění otázek financování,

·účetní závěrky a zprávy auditorů týkající se příjemců,

·návštěvy prostor tří příjemců za účelem ověření finančních systémů a kontrol,

·nadcházející kontrola účelnosti rámce EU pro veřejné výkaznictví podniků v roce 2019,

·hodnocení nařízení č. 1606/2002 („nařízení o IAS“) v roce 2015 18 ,

·hodnocení programu Unie ex ante v roce 2012 19 .

Přístup

Toto posouzení se řídí požadavky čl. 9 odst. 8 nařízení č. 258/2014. Zahrnuje období let 2014 až 2019, nikoli však zbývající období (tj. do konce roku 2020).

Zpráva používá retrospektivní přístup. Nezohledňuje možné alternativy politiky. Byla vypracována v rámci posouzení dopadů na podporu návrhu Komise týkajícího se programu jednotného trhu na období 2021–2027 20 .

4.Výsledky posouzení

4.1.Efektivita celkového programu

Zatímco podrobná hodnocení pokroku jsou uvedena ve výročních zprávách Komise, cílem tohoto oddílu je poskytnout informace o tom, zda činnosti nadace IFRS, EFRAG a PIOB během hodnoceného období i nadále přispívaly k plnění cílů programu.

Klíčová zjištění

Program financování umožnil třem uvedeným příjemcům vypracovat standardy, které zvyšují transparentnost a srovnatelnost finančních informací o finančních nástrojích, vykazování výnosů a leasingových smlouvách. Probíhající projekt „Lepší komunikace“ nadace IFRS je příkladem dalšího zlepšování srovnatelnosti posílením jednotnosti definic klíčových ukazatelů výkonnosti a zveřejňování účetní závěrky.

Program přispěl k celosvětovému přijetí IFRS jako referenčního souboru vysoce kvalitních účetních standardů.

Skupina EFRAG poskytla Evropské komisi kvalitativní stanoviska ke schválení nových nebo upravených standardů a monitoruje činnosti IASB při stanovování standardů s cílem chránit evropské zájmy. V tomto ohledu program Unie přispěl k posílení schopnosti EFRAG provádět posouzení dopadů širších ekonomických důsledků nových standardů IFRS v celé EU.

Pokud jde o finanční nezávislost příjemců, diverzifikace financování zvýšila jejich důvěryhodnost a technickou kapacitu. Cíle zajistit vnitrostátní režimy financování úměrné hrubému domácímu produktu dané země pro financování nadace IFRS však nebylo dosaženo. Provádění Maystadtovy reformy rozšířilo členskou základnu EFRAG a přispělo k lepší koordinaci mezi evropskými zúčastněnými stranami v oblasti účetního výkaznictví.

Příjemci IFRSF a EFRAG zavedli důkladná pravidla řádného postupu a jsou na dobré cestě k vytvoření rejstříků transparentnosti.

Pokud jde o PIOB, grant EU pomohl přilákat další veřejné sponzory a zajistit minimální úroveň nezávislosti na IFAC a auditorské profesi.

4.2.Individuální efektivita příjemců

Nadace IFRS

4.2.1.Hlavní výsledky nadace IFRS

Po veřejné konzultaci je cílem pracovního programu na období 2015–2020, který vypracovala Rada pro mezinárodní účetní standardy, zlepšení a podpora provádění stávajících standardů a zdokonalení způsobu zveřejňování informací v účetní závěrce. V období 2014–2018 vydala nadace IFRS čtyři významné standardy, k nimž patří: IFRS 15 – Výnosy ze smluv se zákazníky, IFRS 9 – Finanční nástroje, IFRS 16 – Leasingy a IFRS 17 – Pojistné smlouvy. Kromě toho v prosinci 2018 přijala Evropská komise na základě taxonomie vedené nadací IFRS regulační technickou normu týkající se specifikace jednotného evropského elektronického formátu pro podávání zpráv (ESEF), která od roku 2020 vyžaduje, aby emitenti cenných papírů kótovaných na regulovaném trhu EU vypracovávali účetní závěrku podle IFRS ve formátu iXBRL.

4.2.2.Jak efektivní byla dosud nadace IFRS z hlediska dosahování nebo pokroku při dosahování zamýšlených cílů?

Klíčová zjištění

Zajištění porovnatelnosti a transparentnosti účetních závěrek společností napříč Unií

Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě za rok 2015 o hodnocení nařízení č. 1606/2002 („nařízení o IAS“) dospěla k závěru, že zavedení IFRS v Evropské unii zvýšilo transparentnost účetních závěrek díky zlepšení kvality a zveřejňování informací a vedlo k větší srovnatelnosti účetních závěrek v rámci odvětví a napříč odvětvími.

V období 2014–2018 vydala nadace IFRS významné standardy a prováděla výzkumné projekty, jejichž cílem bylo zvýšit srovnatelnost a transparentnost účetních závěrek podle IFRS.

Standard IFRS 15 Výnosy ze smluv se zákazníky byl vydán v květnu 2014 a změněn v roce 2015, aby bylo poskytnuto další objasnění a usnadněno jeho provozní provádění. Původní standard byl vytvořen společně s Radou pro standardy účetního výkaznictví USA s cílem zjednodušit jeden model vykazování výnosů vztahující se na všechny smlouvy se zákazníky a vyjasnit požadavky předchozích standardů IAS 8 Výnosy a IAS 11 Smlouvy o zhotovení zavedením dalších prováděcích pokynů. Tento standard je v Evropě použitelný od 1. ledna 2018 a očekává se, že posílí srovnatelnost mezi IFRS a US GAAP a zároveň zlepší důsledné provádění ze strany společností prostřednictvím prováděcích pokynů.

IFRS 9 Finanční nástroje je navržen tak, aby zlepšil účetní režim úvěrových nástrojů a zajistil včasné rozpoznání očekávaných úvěrových ztrát díky zavedení výhledového modelu znehodnocení. Jeho cílem je také lépe sladit požadavky na zajišťovací účetnictví s postupy řízení rizik společností a zároveň zlepšit zveřejňování. Předpokládá se, že se tím omezí informace netýkající se GAAP a zvýší se transparentnost používání finančních nástrojů pro účely zmírnění rizik. Standard je použitelný pro roční období začínající po 1. lednu 2018.

IFRS 16 Leasingové smlouvy významně rozšiřuje rozsah leasingových smluv, u nichž je v účetní závěrce nájemce požadováno samostatné vykazování aktiv a závazků z leasingu. Standard byl vypracován s cílem posílit srovnatelnost finanční páky mezi společnostmi a transparentnost peněžních toků plynoucích z leasingových smluv. Povinná použitelnost v Evropě začala 1. ledna 2019.

IFRS 17 Pojistné smlouvy má zajistit harmonizovaný účetní režim pro pojistné smlouvy, a tím významně zlepšit srovnatelnost účetní závěrky mezi pojišťovnami a zajišťovnami. Standard rovněž vyžaduje použití současných odhadů a včasné vykázání očekávaných ztrát s cílem zvýšit transparentnost v oblasti pojistných a finančních rizik obsažených v pojistných smlouvách. Jeho cílem je také zjednodušit model vykazování výnosů podobný standardu IFRS 15, aby se zlepšila srovnatelnost napříč odvětvími.

A konečně v rámci projektu Lepší komunikace nadace IFRS zvažuje možná zlepšení ve zveřejňování účetní závěrky podle IFRS pro zlepšení srovnatelnosti ukazatelů výkonnosti. V roce 2019 se očekává veřejná konzultace, která představí návrhy IASB.

Útvary Komise proto konstatují, že činnosti nadace IFRS v oblasti stanovování standardů přispěly k posílení transparentnosti a srovnatelnosti účetních závěrek finančních výkazů, a tím posílily účinné fungování kapitálového trhu v EU.

Podpora konvergence účetních standardů, které se v současnosti mezinárodně používají, s konečným cílem dosáhnout jednotného souboru účetních standardů

Od roku 2014 do roku 2018 pokračovalo mezinárodní používání a přijímání IFRS v třiceti dalších jurisdikcích, zejména afrických, které vyžadují použití IFRS. Průzkum provedený nadací IFRS v roce 2018, který se týkal používání standardů IFRS po celém světě, zdůrazňuje, že ze 166 zkoumaných jurisdikcí 87 % vyžaduje použití IFRS alespoň pro podniky odpovědné veřejnosti. Některé významné kapitálové trhy (Japonsko, Spojené státy) však IFRS nevyžadují, ale jen je povolují pro vnitrostátní nebo zahraniční emitenty, zatímco jiné velké jurisdikce, jako je Čína a Indie, zavedly pouze program konvergence národních účetních standardů k IFRS, který nemusí zajistit plný soulad se standardy, které vydává IASB. Kromě toho ačkoli společný program IASB a FASB v oblasti stanovování standardů dosáhl významného sblížení u vykazování výnosů a leasingových smluv, byl ukončen v oblasti finančních nástrojů a pojistných smluv.

V důsledku toho program Unie navzdory určitým omezením přispěl k mezinárodnímu přijetí IFRS jako celosvětového referenčního modelu účetního výkaznictví.

Zajištění toho, aby zájmy Unie byly při vytváření mezinárodních standardů odpovídajícím způsobem zohledněny. Tyto zájmy by měly zahrnovat pojem „obezřetnosti“, zachování požadavku na „věrný a poctivý obraz“ a měly by brát v úvahu dopad standardů na finanční stabilitu a hospodářství.

Podle stanov nadace IFRS je Rada pro mezinárodní účetní standardy plně oprávněna rozhodovat o vývoji a provádění svého technického programu s výhradou konzultací se správci a poradní radou nadace a provádění veřejné konzultace každých pět let. Evropská unie je v nadaci IFRS zastoupena pouze jako člen monitorovací rady a jako pozorovatel poradní rady pro standardy, což znamená, že nemá přímý vliv na rozhodnutí při stanovování standardů.

V důsledku toho musí být názory evropských zúčastněných subjektů předkládány v souladu s postupy stanovenými v příručce řádných postupů nadace IFRS, která zejména vyžaduje, aby Rada pro mezinárodní účetní standardy získala přehled o pravděpodobných dopadech svých návrhů na stanovení standardů a zveřejnila analýzu účinků pro každý konzultativní dokument nebo konečný standard. Požadavky příručky řádných postupů se však zaměřují na zlepšení účetního výkaznictví a na posouzení pravděpodobných nákladů na dodržování předpisů pro uživatele i tvůrce, což ponechává stranou širší dopady IFRS na finanční stabilitu, hospodářství nebo udržitelnost.

V roce 2013 nadace IFRS zřídila poradní orgán (poradní skupina pro analýzu dopadů), který má IASB pomoci posílit její metodiku pro analýzu dopadů. V tomto ohledu bylo dosaženo určitého pokroku, pokud jde o „analýzu dopadů“ podporující vydání IFRS 16 Leasingy, která zohledňovala konkrétně ekonomické obavy týkající se dopadu standardu na náklady úvěrů pro společnosti, dluhové závazky (s využitím zjištění studie provedené skupinou EFRAG), regulatorní kapitálové požadavky na banky a na přístup k financování pro menší podniky. V roce 2019 nadace IFRS zahájila veřejnou konzultaci v rámci přezkumu své příručky řádných postupů, která navrhuje objasnit, že analýza dopadů by měla být výslovně zakotvena v celém postupu stanovování standardů IASB a měly by být zváženy pravděpodobné přínosy nových standardů IFRS pro dlouhodobou finanční stabilitu. Nevyžaduje však, aby rada posoudila možné širší ekonomické nebo jiné důsledky změny v účetním výkaznictví.

S ohledem na zásadu věrného a poctivého obrazu vydala IASB v březnu 2018 revidovaný koncepční rámec pro účetní výkaznictví, který poskytuje radě nezávazné pokyny pro vývoj standardů IFRS. Ačkoli nebyl schválen Evropskou unií, definuje koncepční rámec kvalitativní vlastnosti užitečných finančních informací, a poskytuje tudíž koncepční pozadí podporující zásadu věrného a poctivého obrazu. Revidovaný rámec vyjasňuje, že poskytované informace by měly uživatelům pomoci při posuzování toho, jak vedení spravuje ekonomické zdroje subjektu, a také upřesňuje, že obezřetnostní postup (definovaný jako opatrný postup při posuzování v podmínkách nejistoty) podporuje důvěryhodnost účetního výkaznictví.

Posílení finanční nezávislosti příjemců na soukromém sektoru a zdrojích ad hoc, a tím i zvýšení jejich možností a důvěryhodnosti.

Vývoj zdrojů nadace IFRS
Částky v mil. GBP	2018	2017	2016	2015	2014
Obdržený finanční příspěvek	22,0	25,1	24,1	21,3	22,6
Výnosy z publikací	8,6	6,6	6,1	5,8	5,5
Čistý příjem	2,9	8,7	3,2	2,7	3,7
Příspěvky mezinárodních účetních společností	5,4	8,7	7,7	7,0	6,4
Průměrný počet zaměstnanců	142	134	137	139	136

Členění financování pro nadaci IFRS
Finanční přispěvatelé	2018	2017	2016	2015	2014
Mezinárodní účetní společnosti	24,0 %	34,7 %	31,3 %	33,0 %	28,5 %
Evropská komise	18,5 %	16,5 %	15,6 %	15,4 %	13,6 %
Členské státy EU (vyjma Spojeného království)	13,6 %	12,4 %	11,9 %	12,6 %	12,7 %
Spojené království	3,6 %	3,5 %	3,5 %	4,1 %	3,8 %
Evropská unie celkem	35,8 %	32,4 %	31,0 %	32,2 %	30,2 %
Asie/Oceánie	32,7 %	25,6 %	29,0 %	25,2 %	24,5 %
Ameriky	6,1 %	5,8 %	6,6 %	7,9 %	15,0 %
Afrika	0,6 %	0,5 %	1,2 %	0,9 %	0,8 %
Ostatní	0,8 %	0,9 %	0,9 %	0,8 %	1,0 %

Financování nadace IFRS je v první řadě zajišťováno prostřednictvím dobrovolných příspěvků jurisdikcí (obvykle stanovených jako procentní podíl hrubého domácího produktu) a mezinárodních účetních společností. Tento mechanismus znamená volatilitu příjmů nadace. Stabilita vykazovaných celkových příspěvků v letech 2014 až 2018 proto zakrývá významné snížení příspěvků ze Spojených států (z 15 % v roce 2014 na 6,1 % celkového financování v roce 2018), částečně vykompenzované zvýšenou finanční podporou z Evropské unie (z 13,5 na 18,5 %) a Číny (z 8 na 11 %). V období 2014–2018 nadace soustavně vykazovala kladné zisky a posílila tak svou finanční situaci o akumulovanou rezervu ve výši 21 milionů GBP. Rovněž významně zvýšila výnosy ze své vlastní publikační a licenční činnosti. Pro dosažení vyrovnané finanční situace se však nadále spoléhá na příspěvky z mezinárodních účetních sítí.

Podpora transparentnosti a zapojení zúčastněných subjektů do procesu stanovování a schvalování standardů

Pracovní dokument útvarů Komise z roku 2015, který podpořil zprávu o hodnocení nařízení č. 1606/2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů, dospěl k názoru, že pokud jde o její činnosti v oblasti stanovování standardů, funguje nadace IFRS podle dobře propracovaných a transparentních postupů 21 . Přehled těchto postupů je uveden ve výroční zprávě Komise o činnosti nadace IFRS. V únoru 2013 bylo přijato významně přepracované znění příručky řádných postupů nadace.

V období 2014–2018 se požadavky týkající se řádných postupů významně nezměnily. IASB však dokončila druhý a třetí následný přezkum standardů IFRS pro IFRS 3 Podnikové kombinace a IFRS 13 Ocenění reálnou hodnotou. Přezkumy upozornily na určité problémy při provádění vyplývající z IFRS 3, zejména pokud jde o složitost účtování goodwillu, jakož i určité obavy týkající se požadavků na zveřejňování podle IFRS 13. Tato zjištění jsou v současnosti řešena prostřednictvím cílených výzkumných projektů zahrnutých do pracovního plánu nadace. Správci nadace IFRS v roce 2017 zadali externí studii o tom, jak nadaci vnímají zúčastněné subjekty. Výsledky zdůraznily významné ocenění její nezávislosti a transparentnosti 22 .

EFRAG

4.2.3.Hlavní výsledky skupiny EFRAG

V letech 2014 až 2018 provedla EFRAG svou vnitřní reformu v souladu s doporučením Maystadtovy zprávy z října 2013. Reforma byla dokončena v červenci 2016 jmenováním Jeana-Paula Gauzèse do funkce předsedy rady EFRAG. EFRAG také nadále vypracovávala stanoviska ke schválení týkající se toho, zda standardy IFRS odpovídají technickým kritériím nařízení o IAS, včetně zásady věrného a poctivého obrazu, a zpřísnila rovněž své posuzování toho, zda nové nebo navrhované požadavky na účetní výkaznictví odpovídají veřejnému zájmu. Za zmínku stojí zejména tyto významné úspěchy:

·práce EFRAG na stanovisku ke schválení ohledně IFRS 17 Pojistné smlouvy, které bylo podloženo hloubkovou analýzou dopadů sestávající z rozsáhlé případové studie s jedenácti pojišťovnami, zjednodušená případová studie se 49 pojišťovnami, a informování uživatelů,

·stanovisko ke schválení IFRS 16 Leasingy v roce 2017,

·skupinou EFRAG vypracovaná (pilotní) analýza diskusního materiálu IASB týkajícího se finančních nástrojů s vlastnostmi vlastního kapitálu,

·výzkumný projekt zaměřený na důsledky IFRS 9 pro dlouhodobé investice a

·v září 2018 zřízení evropské laboratoře, která bude posuzovat činnosti skupiny a její důsledky v oblasti vývoje podnikového výkaznictví, digitalizace a udržitelných financí.

V roce 2019 dosud pracovní program EFRAG do značné míry vycházel z agendy IASB v oblasti stanovování standardů. Schvalovací činnost EFRAG je i nadále důležitá, zejména s ohledem na rozhodnutí IASB posoudit změny IFRS 17, které vyžaduje, aby EFRAG vydala komentář ke změnám a vzala v úvahu důsledky návrhu svého stanoviska ke schválení standardu. Skupina dále aktivně přispívá k akčnímu plánu pro udržitelný růst tím, že provádí své výzkumné činnosti týkající se účetního režimu kapitálových nástrojů s cílem určit možné alternativní účetní režimy pro oceňování portfolií kapitálových nástrojů a nástrojů kapitálového typu reálnou hodnotou. A konečně EFRAG pečlivě sleduje výzkumné činnosti IASB týkající se goodwillu a znehodnocení, zveřejňování účetní závěrky a požadavků na zveřejňování.

Evropská laboratoř pro podnikové výkaznictví zřízená v roce 2018 bude podněcovat inovace v oblasti podnikového výkaznictví na základě akčního plánu Evropské komise týkajícího se financování udržitelného růstu. Na základě výzvy pro uchazeče vydané v prosinci 2018 byla zřízena první projektová pracovní skupina, jejíž činnost začala v únoru 2019.

4.2.4.Jak efektivní byla dosud EFRAG z hlediska dosahování nebo pokroku při plnění zamýšlených cílů?

Jakkoli je obtížné plně jej převést na měřitelné ukazatele, pokrok EFRAG při plnění mandátu skupiny spočívajícího v poskytování respektovaného poradenství Evropské komisi a zastupování evropského pohledu na účetní výkaznictví na mezinárodní scéně je skutečný.

Klíčová zjištění

Zajišťování zájmů Unie

Při pohledu na kvalitu a vliv dosavadních výstupů skupiny EFRAG jsou patrné známky vysoké kvality prováděných činností. V posledních pěti letech EFRAG provedla úplná hodnocení veřejného zájmu a analýzy dopadů na hlavní standardy. Výzkumná práce EFRAG byla zásadní součástí přínosu Evropy k rozvoji mezinárodních účetních standardů, který zohlednil priority zúčastněných subjektů. Za posledních deset let EFRAG zveřejnila více než 700 dokumentů zaměřených na zlepšení IFRS. Zúčastněné subjekty potvrdily hodnotu a efektivitu EFRAG.

Vliv EU na stanovování standardů IASB

Kvalita řádných postupů EFRAG podložená výzkumnou agendou skupiny založenou na důkazech, závazek skupiny ke konzultacím a její reakce na všechny projekty IASB od samého počátku jistě zvýšily vliv skupiny v debatě o mezinárodním účetním výkaznictví během hodnoceného období. EFRAG, která překročila rámec vstupů do programu činnosti IASB, prováděla více činností z vlastní iniciativy, které nabídly příležitost zamyslet se nad budoucím směřováním v oblasti stanovování standardů a účetního výkaznictví. EFRAG byla schopna zajistit, aby byly řádně zváženy specifické evropské okolnosti, předtím než IASB přijala klíčová rozhodnutí. Pracovní projekty EFRAG v oblasti dynamického řízení rizik 23 a účtování o goodwillu 24 jsou dobrým příkladem vlivu EFRAG na IASB (přestože dosud nevedly k konkrétním činnostem IASB v oblasti stanovování standardů).

Nezávislost EFRAG

Struktura financování EFRAG je založena na modelu financování ze soukromého a veřejného sektoru, přičemž většina příspěvků pochází od EK. Za pětileté období se 5 let se financování Evropské komise mění jen mírně. Dosahuje maximální hodnoty 60 % způsobilých výdajů, skutečné náklady deklarované skupinou EFRAG se však každý rok liší, a tím se mění celkové financování. Příspěvky od národních organizací tvoří přibližně jednu třetinu celkového financování EFRAG. Z této částky 82 % pochází z čtyř členských států, což však nevedlo k dominantnímu vlivu v EFRAG. Nová struktura správy a řízení a diverzifikace jejího financování vyplývající z Maystadtovy reformy fungovala dobře a vedla k vyšší důvěryhodnosti a postavení, aniž by byla narušena nezávislost organizace.

Podpora transparentnosti a posílení správy a řízení EFRAG

Jedná se o oblast neustálého zlepšování. Celkové výsledky opatření EFRAG v oblasti transparentnosti, správy a řízení byly velmi pozitivní.

Klíčová zjištění

aRada EFRAG dospěla ke všem svým závěrům na základě konsensu, aniž by musela sáhnout k většinovému hlasování.

aTransparentnost veřejného řádného postupu, která se dále rozvíjela.

aRozmanitější složení uživatelského panelu i rady EFRAG a skupiny technických odborníků EFRAG ze zeměpisného hlediska i z hlediska profesního zaměření zaručuje, že EFRAG bude náležitě brát v úvahu mnoho různých pohledů.

aKaždoroční přezkum výkonnosti a efektivity svých vlastních členů pod dohledem valné hromady EFRAG prokázal, že struktura správy a řízení funguje dobře.

aNebyly zjištěny žádné problémy týkající se střetů zájmů.

aVšechna zasedání rady EFRAG, skupiny technických odborníků EFRAG (EFRAG TEG) a konzultativního fóra tvůrců standardů EFRAG (EFRAG CFSS) jsou veřejná a od března 2018 jsou zpřístupněna prostřednictvím internetového vysílání.

aPořad jednání, shrnutí schůzek a písemné podklady k důležitým schůzkám jsou zveřejňovány na webových stránkách EFRAG.

aEFRAG zveřejňuje návrhy stanovisek pro veřejné konzultace, provádí testy v praxi a další formy analýz dopadů a pořádá informační akce.

·Přetrvávají však dvě výhrady:

ovýhrada týkající se schopnosti zachycovat názory zúčastněných subjektů (např. drobných uživatelů) v Evropě v jejich plné šíři,

opovinný rejstřík transparentnosti týkající se schůzek s externími zúčastněnými subjekty ještě není zaveden, ale jeho příprava je na dobré cestě.

PIOB

4.2.5.Hlavní výsledky PIOB

Během celého období PIOB úzce spolupracovala s radami pro stanovování standardů, nad nimiž vykonává dohled, se svými třemi konzultativními poradními skupinami, s poradním panelem pro soulad s předpisy a s výborem pro jmenování a vedení IFAC. Kritický přínos PIOB prohloubil diskuse o vývoji nových mezinárodních auditorských standardů a přispěl tak ke standardům, které lépe reagují na veřejný zájem.

4.2.6.Jak efektivní byla dosud PIOB z hlediska dosahování nebo pokroku při dosahování zamýšlených cílů?

Grant EU pro PIOB byl nezbytný k zajištění minimální úrovně nezávislosti na IFAC a auditorské profesi obecně.

4.3. Jsou cíle programu stále relevantní, ať už z hlediska úplnosti (nové potřeby) nebo přesnosti (změny nebo zánik potřeb)?

Klíčová zjištění

Cíle programu zůstávají do značné míry platné, jakkoli se dosažení jednotného souboru mezinárodních účetních standardů v krátkodobém a střednědobém horizontu již nezdá být dosažitelné. Útvary Komise však soudí, že zajištění mezinárodního přijetí standardů IFRS je nadále prospěšné pro subjekty, které chtějí získat kapitál v zahraničních jurisdikcích nebo mají významné přeshraniční aktivity. Kromě toho potřeba zlepšit alokační efektivitu kapitálových trhů směrem k financování udržitelného růstu upozorňuje na to, že by mělo být zajištěno dlouhodobé financování EFRAG, aby skupina mohla provádět hodnocení udržitelnosti standardů IFRS a podporovat osvědčené postupy v oblasti podnikového výkaznictví a jiných než finančních informací.

Zajištění porovnatelnosti a transparentnosti účetních závěrek společností napříč Unií

Relevance programu financování vychází především z nařízení o IAS přijatého v roce 2002 v rámci strategie finančního výkaznictví EU. Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu z roku 2000 25 zdůraznilo, že stávající směrnice o účetnictví nesplňují potřeby společností, které chtějí získat kapitál na celoevropských nebo mezinárodních trzích cenných papírů, a to z důvodu rozmanitosti účetních přístupů v důsledku volitelných možností zakotvených ve směrnicích o účetnictví a z důvodu různých úrovní vymáhání v celé EU.

V tomto ohledu hodnocení nařízení č. 1606/2002 („nařízení o IAS“) z roku 2015 zdůraznilo, že IFRS zvýšily účinnost kapitálových trhů EU tím, že účetní závěrky společností se staly transparentnějšími a snáze srovnatelnými. Kromě toho se od roku 2013 směrnice o účetnictví nezměnily, zatímco podle nařízení o IAS přijala EU nové standardy IFRS, a to IFRS 15 Výnosy ze smluv se zákazníky, IFRS 9 Finanční nástroje a IFRS 16 Leasingy. V důsledku toho se relevance standardů IFRS jako jediného souboru účetních standardů pro subjekty kótované na regulovaném trhu ve srovnání se směrnicemi o účetnictví ještě zvýšila. Útvary Komise proto soudí, že cíle evropského programu financování zůstávají platné.

Podpora konvergence účetních standardů, které se v současnosti mezinárodně používají, s konečným cílem dosáhnout jednotného souboru účetních standardů

S ohledem na omezení týkající se efektivity uvedená v předchozím oddíle, a zejména na ukončení společného programu Rady pro mezinárodní účetní standardy a Rady pro standardy účetního výkaznictví USA v oblasti stanovování standardů, zřejmě nejsou cíle spočívající ve vytvoření jednotného souboru mezinárodních účetních standardů v předvídatelné budoucnosti dosažitelné. V roce 2016 však Komise pro burzu a cenné papíry Spojených států umožnila přibližně 525 zahraničním emitentům (z toho přibližně 125 emitentům z EU 26 ) předkládat roční účetní závěrky sestavené v souladu s IFRS, což přispívá k mezinárodnímu přijetí IFRS v ostatních jurisdikcích. Kromě toho je cíl podpory sbližování účetních standardů nadále relevantní pro jurisdikce, které se rozhodly podstatně sblížit své národní účetní standardy s IFRS, například pro Čínskou lidovou republiku.

Útvary Komise proto uznávají, že další pokrok v používání IFRS je v krátkodobém výhledu nepravděpodobný. Zajištění mezinárodního přijetí IFRS však zůstává prospěšné pro společnosti z EU, které chtějí získat kapitál v zahraničních jurisdikcích nebo provádějí významnou zahraniční činnost v jurisdikcích, které vyžadují nebo povolují použití IFRS.

Zajištění toho, aby zájmy Unie byly při vytváření mezinárodních standardů odpovídajícím způsobem zohledněny.

Tento cíl politiky přímo vyplývá z rozhodnutí delegovat odpovědnost za stanovení požadavků na účetní výkaznictví na nezávislou nevládní organizaci bez přímé odpovědnosti vůči Evropské unii. Správa a řízení nadace IFRS se opírají o přísné rozdělení členství ve správní radě a v Radě pro mezinárodní účetní standardy na základě zeměpisných kritérií. V roce 2015 provedla nadace veřejnou konzultaci na téma zeměpisného rozložení své správy a řízení. Některé zúčastněné subjekty včetně Evropské komise argumentovaly tím, že členství by mělo zohledňovat závazek přijetí IFRS a poměrný podíl na finančních příspěvcích poskytovaných nadaci. Nadace však znovu potvrdila, že členství by mělo být reprezentativní z hlediska světových finančních trhů a mělo by se řídit požadavky zeměpisné vyváženosti, aby bylo zachováno úměrné zastoupení Asie-Oceánie, Evropy a Ameriky.

V důsledku toho vzhledem k nedostatečnému pokroku při zřizování správní struktury odrážející skutečné používání IFRS v jurisdikcích a příspěvky jurisdikcí k financování nadace mají útvary Komise za to, že cíl politiky spočívající v zajištění přiměřenějšího dohledu nad činnostmi nadace zůstává zásadní jak před přijetím, tak během celého procesu stanovování standardů. To zejména znamená, že pověření EFRAG, která má ovlivňovat návaznou debatu o mezinárodních standardech účetního výkaznictví, zůstává základním kamenem programu s cílem přispět ke stanovování standardů na základě důkazů prostřednictvím kvantitativních posouzení dopadů.

Posílení finanční nezávislosti příjemců na soukromém sektoru a zdrojích ad hoc, a tím i zvýšení jejich možností a důvěryhodnosti

V období, na které se hodnocení vztahuje, nadace IFRS neustále vykazovala zisky a akumulované rezervy dostatečné k pokrytí provozních nákladů na patnáct měsíců 27 . Rovněž zvýšila své opakující se vlastní výnosy z licenčních smluv. Správci nadace IFRS však nebyli úspěšní při zavádění stabilního příspěvkového schématu založeného na hrubém domácím produktu jurisdikcí. V důsledku toho se většina financování nadace nadále spoléhá na dobrovolné roční financování. Kromě toho během uvedeného období Komise pro burzu a cenné papíry v USA ukončila svou finanční podporu nadace, a tím zvýšila relativní podíl financování z mezinárodních účetních sítí, které tvořilo téměř jednu třetinu celkového financování nadace v letech 2015 až 2017 a 24 % v roce 2018 28 .

Pokud jde o EFRAG, diverzifikace jejího financování a její struktury správy a řízení vyplývající z Maystadtovy reformy zvýšila důvěryhodnost EFRAG jako organizace pracující v evropském veřejném zájmu. Doposud tedy měla pozitivní dopad na to, jak EFRAG ovlivňuje IFRS. V současné době je struktura financování skupiny založena hlavně na příspěvcích EU a národních organizací, které představují 85 % jejích finančních zdrojů. S brexitem a možným odchodem britského regulačního orgánu (FRC) se však zvýší význam finanční nezávislosti EFRAG pro zajištění schopnosti skupiny vykonávat její mandát.

Pokud jde o PIOB, dochází k diverzifikaci zdrojů financování s podstatným příspěvkem IFAC, avšak pod dvoutřetinovou prahovou hodnotou, kterou stanoví nařízení.

V důsledku toho útvary Komise celkově soudí, že zajištění finanční nezávislosti příjemců zůstává relevantním cílem.

Dohled nad postupem vedoucím k přijetí mezinárodních auditorských standardů a nad dalšími činnostmi Mezinárodní federace účetních ve veřejném zájmu

PIOB odpovídá za sledování řádného postupu procesu stanovování mezinárodních standardů v oblasti auditu a ověřování, vzdělávání a etiky.

Standardy ISA se (přímo nebo nepřímo) používají ve všech členských státech EU. Dobře fungující PIOB je zapotřebí pro dohled nad radami pro stanovování standardů, aby bylo zajištěno, že nové nebo pozměněné standardy budou vypracovány ve veřejném zájmu, tj. budou reagovat na potřeby zúčastněných subjektů, budou odpovědné a transparentní a zároveň sladí priority auditorské profese s prioritami všech zúčastněných subjektů (včetně investorů a dalších uživatelů účetních závěrek).

Podpora transparentnosti a zapojení zúčastněných subjektů do procesu stanovování a schvalování standardů

Útvary Komise mají za to, že zajištění spravedlivých a transparentních konzultací se zúčastněnými subjekty zůstává základním kamenem postupů stanovování a schvalování norem, aby se zajistilo, že ve všech fázích řádného postupu příjemců budou náležitě zohledněny názory všech evropských zúčastněných subjektů.

Vznikly nové potřeby?

Útvary Komise určily dvě hlavní nové potřeby významné pro program Unie: rostoucí poptávku po elektronickém přístupu k finančním informacím a potřebu zlepšit alokační účinnost kapitálových trhů ve prospěch financování udržitelného růstu.

Poptávka po elektronickém přístupu k finančním informacím

V roce 2013 byla směrnice o transparentnosti změněna tak, aby do 1. ledna 2020 vyžadovala vypracování výročních účetních výkazů v jednotném elektronickém formátu pro podávání zpráv s cílem usnadnit přeshraniční investice a umožnit investorům snadný přístup k regulovaným informacím. Regulační technická norma pro jednotný evropský elektronický formát byla přijata Evropskou komisí dne 29. května 2019 a stanoví, že taxonomie, která se má použít pro značkování konsolidovaných účetních závěrek podle IFRS, je rozšířením taxonomie IFRS udržované nadací IFRS.

Taxonomie IFRS odráží požadavky IFRS na sestavování a zveřejňování a nadace ji každoročně aktualizuje. Po veřejné konzultaci, která proběhla v roce 2015, vydali správci v červnu 2016 přílohu příručky řádných postupů nadace, která zohledňuje nezbytnou údržbu taxonomie IFRS. Příloha zejména stanoví, že aktualizace taxonomie se provádějí po přijetí nového standardu nebo změny standardu po veřejné konzultaci zahájené nejpozději po zveřejnění konečného standardu.

Zlepšení alokační účinnosti kapitálových trhů směrem k financování udržitelného růstu

Během posuzovaného období se díky dohodě o cílech OSN v oblasti udržitelného rozvoje (2015) a Pařížské dohodě o změně klimatu (2016) přechod k udržitelnému hospodářství dostal na přední místo v politické agendě a dohody přispěly k rostoucímu zaměření na udržitelnost podniků a investic. To pak znamenalo důraz na zlepšení transparentnosti společností v otázce udržitelnosti a vyvolalo nové obavy z dopadu standardů IFRS. Zejména zpráva skupiny odborníků na vysoké úrovni z roku 2018 o financování udržitelného evropského hospodářství zdůraznila, že standardy IFRS by nemusely podporovat dlouhodobé investice.

Evropská komise proto v rámci svého akčního plánu financování udržitelného růstu z roku 2018 požádala EFRAG, aby zvážila možná zlepšení účetního režimu dlouhodobých investic do kapitálových nástrojů, a zavázala se v případě potřeby požádat o posouzení dopadu nových nebo revidovaných standardů IFRS na oblast udržitelných investic. Cílem této iniciativy je předejít účetním režimům IFRS, které by přispívaly k odrazování od alokací dlouhodobého financování potřebného pro přechod k udržitelnému hospodářství.

V roce 2019 předseda IASB zdůraznil, že nadace IFRS není vybavena pro vstup do oblasti vykazování udržitelnosti a měla by se zaměřit na potřeby investorů v oblasti finančních informací. Uznal však, že otázky udržitelnosti mohou mít dopad na finanční výkaznictví, a navrhl, aby v případě, že je to finančně významné, bylo možné posuzovat otázky udržitelnosti prostřednictvím revize prohlášení o praxi týkající se komentářů vedení společnosti. Prohlášení o praxi poskytuje nezávazné pokyny k podkladovým informacím, na jejichž základě má být interpretována účetní závěrka. Ty zahrnují zejména poznatky o strategii společnosti a pokrok dosažený při jejím provádění.

V důsledku toho rozhodnutí IASB nezohledňovat při vývoji standardů IFRS dopady na udržitelnost znamená, že rozsah činností schvalování prováděných EFRAG se rozšíří, aby bylo zajištěna náležitá ochrana tohoto aspektu evropského veřejného zájmu. V tomto ohledu již EFRAG vydala v roce 2018 dva technické pokyny týkající se možných zlepšení požadavků IFRS 9 Finanční nástroje pro dlouhodobé investice do kapitálových nástrojů a bude pokračovat v práci na možných alternativních účetních režimech oceňování kapitálových nástrojů a nástrojů kapitálového typu reálnou hodnotou v budoucnosti.

Navíc vzhledem k tomu, že činnosti EFRAG související s vykazováním jiných než finančních informací budou v budoucnu představovat logické rozšíření mandátu skupiny, měly by mít odpovídající financování. Proto bude užitečné, aby budoucí program jednotného trhu, který závisí na jednáních o příštím VFR, zahrnoval flexibilní mechanismy financování, které zajistí i pokrytí těchto činností.

4.4.Do jaké míry byl program v souladu s ostatními politikami EU nebo existují nesrovnalosti mezi činnostmi, které příjemci provádějí (soudržnost)?

Klíčová zjištění

Činnosti příjemců jsou jednotné a jsou plně v souladu s cílem EU posílit unii kapitálových trhů.

Soulad mezi činnostmi příjemců

V oblasti účetního výkaznictví je program financování EU určen k zajištění podpory jednotného souboru mezinárodních standardů účetního výkaznictví a k ochraně zájmů evropských občanů a cílů veřejné politiky EU. Soulad mezi těmito dvěma potenciálně protichůdnými cíli se proto opírá o schopnost EFRAG spolupracovat s IASB co nejdříve během procesu stanovování standardů, aby bylo možné řešit obavy evropských zúčastněných subjektů. V této souvislosti zpráva konstatuje, že EFRAG byla úspěšná, pokud jde o její úkol včas ovlivňovat IASB před schválením nového standardu. Zpráva však také zdůrazňuje, že mandát EFRAG může být v budoucnu stále náročnější, protože rada IASB při vývoji standardů IFRS výslovně nezohledňuje otázky udržitelnosti a není povinna systematicky posuzovat důsledky zavedení nového účetního standardu nad rámec zlepšení účetního výkaznictví a pravděpodobných nákladů na provádění.

Na základě naší analýzy by měl být přiměřeně zohledněn rozdíl v zaměření na širší pojem „veřejného zájmu“ Unie podle nařízení o IAS a užším zaměřením IASB na kvalitativní zlepšení účetního výkaznictví, zejména s ohledem na širší cíl EU spočívající v přechodu k udržitelnějšímu hospodářství. To může odůvodnit určitou dodatečnou flexibilitu v postupu schvalování standardů IFRS vydaných IASB na základě toho, že bude za dobře definovaných okolností umožněna změna konkrétních ustanovení nového standardu nebo interpretace, která by byla v rozporu s širšími cíli politiky EU.

Soulad s ostatními cíli veřejné politiky

V oblasti účetního výkaznictví má program Unie doplnit nařízení o IAS a zajistit, aby nové účetní standardy vydané nadací IFRS splňovaly kritéria schválení, dříve než je Evropská unie přijme. V důsledku toho program také nepřímo přispívá k širším cílům, kterým je zajištění účinného a nákladově efektivního fungování kapitálových trhů v Unii a posílení svobody pohybu kapitálu na vnitřním trhu. Analýza v oddíle týkajícím se relevance dále zdůrazňuje, že program je nadále plně v souladu s architekturou rámců EU pro veřejné výkaznictví podniků, která je založena na zásadním rozlišení mezi požadavky použitelnými na kótované a nekótované subjekty. Pro realizaci integrovaného trhu finančních služeb v rámci unie kapitálových trhů je i nadále nezbytné skutečně vybudovat a udržet harmonizovaný rámec finančního výkaznictví pro společnosti orientované na kapitálový trh.

Existence nezávislého orgánu pro dohled nad auditem poskytla investorům (a široké veřejnosti) ujištění, že auditorské standardy jsou vysoce kvalitní a jsou vypracovávány ve veřejném zájmu. Grant EU se opírá o široké využití mezinárodních auditorských standardů IAASB v členských státech EU. I přes určitý počáteční pokrok a zlepšenou rozmanitost financování PIOB je však znepokojivé, že počet dalších veřejných sponzorů zůstává omezený a v poslední době se dokonce mírně snížil. Proto zůstává výzvou zajistit diverzifikovaný model financování PIOB, který se může opřít nejen o financování od auditorů, ale také od uživatelů/investorů, regulačních orgánů a mezinárodních organizací, aby byl ve střednědobé až dlouhodobé budoucnosti udržitelný. Současně by se bez další pomoci ze strany EU a dalších veřejných sponzorů PIOB vrátila do situace před rokem 2010, kdy byla finančně zcela závislá na IFAC. To by byl závažný krok zpět, který by podkopal důvěryhodnost celého systému správy, řízení a dohledu a hrozil by snížením důvěry veřejnosti v auditorské standardy IAASB.

(1)

Úř. věst. L 105, 8.4.2014, s. 1.

(2)

Úř. věst. L 129, 19.5.2017, s. 24.

(3)

A8-0172/2016 Zpráva k posuzování mezinárodních účetních standardů a k činnosti Nadace pro mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS), Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictví (EFRAG) a Rady pro dozor nad veřejnými zájmy (PIOB).

(4)

Z prostředků Evropské unie je podporována také včasná aktualizace taxonomie IFRS, která pak slouží jako vstup pro jednotný evropský elektronický formát.

(5)

Viz 7. bod odůvodnění.

(6)

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o zveřejňování informací o dani z příjmu ze strany některých podniků a poboček, 2016/0107/COD.

(7)

Směrnice 2014/95/EU o uvádění nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti některými velkými podniky a skupinami.

(8)

C/2017/4234.

(9)

C/2019/4490.

(10)

Od roku 2015 již Komise pro burzu a cenné papíry Spojených států nepřispívá k financování nadace IFRS. Financování ze Spojených států plyne pouze z dobrovolných příspěvků soukromých organizací.

(11)

Should IFRS Standards be more „European“? (Měly by být standardy IFRS „evropštější“?), zpráva Philippa Maystadta – říjen 2013.

(12)

IFAC je soukromý subjekt, který zastupuje účetní a auditory na celém světě.

(13)

Čtrnáctá veřejná zpráva PIOB schválená v roce 2018:
http://www.ipiob.org/media/files/attach/2018PIOB_Report.pdf .

(14)

https://www.iosco.org/.

(15)

https://www.iosco.org/about/monitoring_group/pdf/2018-05-31-Monitoring-Group-Summary-of-Feedback.pdf .

(16)

Grantové příspěvky k 31. červenci 2019 (prozatímní hodnoty pro grantový příspěvek v roce 2018).

(17)

Viz 15. bod odůvodnění nařízení 258/2014.

(18)

COM(2015) 301 final.

(19)

COM(2012) 782 final.

(20)

SWD(2018) 320 final, dodatek 8.

(21)

SWD(2015) 120 final, s. 58.

(22)

https://www.ifrs.org/-/media/feature/groups/trustees/ifrs-reputation-research-report-jul-2017.pdf?la=en .

(23)

Dynamic Risk Management – How do banks manage interest rate risks? (Dynamické řízení rizik – jak banky řídí úroková rizika?), leden 2017.

(24)

Goodwill impairment test: Can it be improved? (Test znehodnocení goodwillu: Lze jej vylepšit?). Zpětná vazba z března 2018.

(25)

COM(2000) 359 final.

(26)

https://www.sec.gov/divisions/corpfin/internatl/foreigngeographic2015.pdf.

(27)

Podle její účetní závěrky za rok 2018.

(28)

Toto snížení v roce 2018 do značné míry vyplývá z nové licenční smlouvy, která vede k vykazování licenčních výnosů namísto dobrovolného finančního příspěvku.