EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 7.6.2019
COM(2019) 259 final
ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU
Shrnutí výročních zpráv o provádění operačních programů spolufinancovaných z Fondu evropské pomoci nejchudším osobám v roce 2017
Shrnutí výročních zpráv o provádění operačních programů spolufinancovaných z Fondu evropské pomoci nejchudším osobám v roce 2017
1.ÚVOD
Fond evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD) 1 je zaměřen na nejhorší formy chudoby v EU, jako jsou například potravinová nouze, dětská chudoba a bezdomovectví. Z fondu je k dispozici celková částka ve výši 3,8 miliardy EUR (v běžných cenách). EU poskytuje až 85 % párovaného financování doplňujícího prostředky přidělené členskými státy, tudíž celková částka dostupná v rámci fondu je zhruba 4,5 miliardy EUR. Členské státy provádějí i) operační program pro potraviny a/nebo základní materiální pomoc (OP I) a/nebo ii) operační program pro sociální začlenění (OP II). Potravinová a/nebo základní materiální pomoc musí být doplněna o doprovodná opatření, například odkazování na sociální služby. V souladu s ustanovením čl. 13 odst. 9 nařízení (EU) č. 223/2014 (dále též „nařízení o FEAD“) vychází toto shrnutí z informací obsažených ve zprávách o provádění za rok 2017 v podobě, ve které je Komise přijala. Na údaje se vztahují určitá omezení. Zejména hodnoty pro řadu ukazatelů byly určeny na základě informovaných odhadů a ke kumulativním hodnotám je třeba přistupovat obezřetně (viz také příloha). Zprávy členských států jsou nyní úplnější, avšak některé nedostatky přetrvávají; například ve zprávách o horizontálních zásadách často nejsou zahrnuty informace o opatřeních, která byla přijata v zájmu dodržování těchto zásad. Pokud jde o doprovodná opatření, podávání zpráv se zlepšilo, ale jejich přínos k naplňování cíle v oblasti sociálního začleňování je na základě předložených důkazních materiálů stále ještě obtížné posoudit a o překážkách a problémech spojených s jejich prováděním nejsou dosud systematicky podávány zprávy. Všechny státy s výjimkou Spojeného království předložily zprávu o provádění. Vzhledem k časové prodlevě mezi prováděním a podáváním zpráv obsahuje tato souhrnná zpráva také informace o pozdějším vývoji, jsou-li tyto informace k dispozici.
2.Nedávný vývoj na úrovni EU
Ačkoli podíl osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením poklesl v roce 2017 z 23,5 % na 22,4 %, riziko sociálního vyloučení i nadále představuje problém, a to zejména pro děti, osoby bez domova, zdravotně postižené osoby a osoby přistěhovaleckého původu. Celkový počet osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením činí 113 milionů, a je tedy nižší než před krizí, avšak zdaleka ještě neodpovídá cílům strategie Evropa 2020. Silná materiální deprivace dosáhla opět nižší úrovně, ale v některých členských státech je stále vysoká. Bezdomovectví se v poslední době zvýšilo téměř ve všech členských státech. Riziko chudoby u dětí je i nadále mnohem vyšší než u celkové populace. V této souvislosti je podpora nejvíce znevýhodněných skupin ve společnosti ze strany fondu FEAD – poskytováním potravin a základního spotřebního zboží, například školních a hygienických potřeb, nebo organizováním aktivit zaměřených na sociální začleňování – i nadále nezbytná.
V roce 2018 Komise přijala ambiciózní návrh na zřízení Evropského sociálního fondu plus (ESF+) pro příští programové období, který spojuje fondy FEAD s ESF a třemi dalšími nástroji financování. 2 Návrh je v současnosti projednáván s Evropským parlamentem a Radou. Cílem nařízení o ESF+ 3 , jež se opírá o posouzení dopadů 4 , je zajistit, aby prostředky v rámci sdíleného řízení byly zaměřeny na klíčové výzvy, zejména na podporu zásad evropského pilíře sociálních práv a na provádění doporučení evropského semestru. S ohledem na přetrvávající problémy uvedené výše má nařízení podpořit sociální začleňování pomocí významného podílu vnitrostátních přídělů z ESF+ (alespoň 25 %) a řešit materiální deprivaci stanovením cíle na úrovni EU ve výši 4 % a minimálního přídělu ve výši 2 % pro jednotlivé členské státy. Tím se zajistí, že minimální objem prostředků bude zaměřen na osoby, které pomoc potřebují nejvíce; Komise odhaduje, že podpora zůstane na stejné úrovni jako pro stávající fond FEAD. Nařízení o ESF+ řeší rovněž žádost zúčastněných stran o zachování mírnějších požadavků pro tento druh pomoci a zjednodušené shromažďování údajů a požadavky na monitorování a podávání zpráv.
Odborná skupina FEAD, která se skládá z členů řídicích orgánů, se v roce 2017 i 2018 setkala dvakrát, aby projednala provádění programu FEAD, včetně vypracování opatření pro základní materiální pomoc (specifický cíl XI) a sociální začleňování nejchudších osob (specifický cíl X) v rámci ESF+. Diskuse u kulatého stolu přinesly informace o aktuálním stavu vzájemného doplňování mezi fondy FEAD a ESF. Komise uspořádala zasedání sítě FEAD, která se týkala rovněž budoucnosti fondu FEAD v novém programovém období. Do konce roku 2018 bylo uskutečněno 13 akcí, na nichž bylo možné vyměnit si zkušenosti a osvědčené postupy. Účastníci, zejména hostitelské členské státy, představili případové studie a sdíleli problémy a řešení související s otázkami společného zájmu, pokud jde o provádění programu FEAD. Zasedání byla zaměřena především na doprovodná opatření a na snížení případů bezdomovectví a vyloučení z přístupu k bydlení. Poprvé bylo zasedání sítě spojeno se slavnostním udílením cen Evropské federace národních organizací pracujících s bezdomovci (FEANTSA) s názvem „Ending Homelessness Awards 2018“. Ve druhé polovině roku 2017 a roku 2018 se konaly výroční schůze se zástupci partnerských organizací na úrovni EU zaměřené na problémy a nápady v oblasti provádění týkající se nového programového období a komunikačních činností.
Hodnocení FEAD v polovině období 5 potvrdilo, že fond FEAD poskytuje velmi potřebnou pomoc nejchudším osobám. V letech 2014 až 2017 tento fond podpořil v průměru 12,7 milionu osob ročně. Fond je v souladu s vnitrostátním úsilím o zmírňování chudoby, je propojen s fondy EU a doplňuje je, zvláště pak ESF. FEAD má významný pozitivní účinek téměř ve všech členských státech, zejména pokud jde o nové cílové skupiny, nové činnosti a větší územní pokrytí. Podstatný dopad představovala například zvýšená kapacita a profesní úroveň partnerských organizací. Existují však nesporné důkazy tzv. „gold-platingu“ 6 , který vede k nepřiměřeným požadavkům, jako je požadavek na registraci konečných příjemců, jejž ukládá většina členských států. Získané poznatky zahrnují potřebu nadále se zaměřovat na nejchudší osoby, posilovat další součinnost s ESF a zachovat flexibilitu provádění. Zabývá se jimi návrh Komise na ESF+.
V roce 2017 všechny členské státy, které uskutečňují OP I, provedly strukturované průzkumy konečných příjemců dle požadavků nařízení FEAD. 7 Tyto průzkumy jsou rovněž předmětem této zprávy. Cílem bylo porozumět socioekonomickému zázemí konečných příjemců, jejich současné a minulé situaci a jejich spokojenosti s pomocí z fondu FEAD, jakož i shromáždit údaje od partnerských organizací o distribuci materiální pomoci a druhu stanovených doprovodných opatření.
3.POKROK V PROVÁDĚNÍ OPERAČNÍCH PROGRAMŮ
3.1Finanční plnění
Celkově se finanční plnění programů fondu FEAD v roce 2017 nadále zrychlovalo. V praxi byla schválena podpora z celkových způsobilých veřejných výdajů (vnitrostátních a unijních) na opatření fondu FEAD ve výši 637,3 milionu EUR, což představuje zvýšení oproti roku 2016, kdy tato podpora dosahovala 569,5 milionu EUR, a podstatné zvýšení oproti roku 2015 (444,2 milionu EUR). To představuje závazky na výdaje na období 2014–2017 v celkové výši 1 973,5 milionu EUR, což je 44 % celkových zdrojů programů (unijní a vnitrostátní spolufinancování). Platby příjemcům byly v roce 2017 nižší než v předchozím roce (405,2 milionu EUR v roce 2017 oproti 434,9 milionu EUR v roce 2016), ale byly o něco vyšší než v roce 2015 (395,2 milionu EUR). Podrobné finanční členění, také podle jednotlivých členských států, je uvedeno v tabulce I v příloze. 8
Významného pokroku bylo dosaženo v oblasti žádostí o platby předložených Komisi. V roce 2017 členské státy vykázaly způsobilé veřejné výdaje v celkové výši 475 milionů EUR oproti 353,4 milionu EUR v roce 2016 a 46,3 milionu EUR v roce 2015.
Pokud jde o finanční plnění, Komise do 31. prosince 2018 vyplatila celkem 955 milionů EUR jako průběžné platby. Do té doby finanční plnění vyjádřené jako úroveň průběžných plateb provedených Komisí přesáhlo 25 % celkových prostředků přidělených na období 2014–2020.
3.2Fyzická realizace
V roce 2017 poskytlo 26 členských států pomoc v rámci fondu FEAD, což představuje významný pokrok oproti předcházejícímu roku. CY, HU a HR začaly poskytovat pomoc v roce 2017 a PT obnovilo distribuci potravin, která byla pozastavena v roce 2016. 22 z 26 členských států distribuovalo potraviny a/nebo základní materiální pomoc a stanovilo doprovodná opatření (OP I; viz obrázek 1) a 4 státy zavedly programy sociálního začleňování (OP II; viz obrázek 1). Jediným státem, který kromě UK v roce 2017 neposkytoval pomoc, bylo RO, které muselo přepracovat svůj operační program v návaznosti na institucionální změny.
Některé operační programy byly v letech 2017 a 2018 změněny, což dokládá, že koncipování intervencí či specifických prováděcích ujednání by mohlo být účinnější. Změny se často týkaly způsobu zaměření na konečné příjemce, kritérií způsobilosti pro konečné příjemce a/nebo složení poskytované potravinové a materiální pomoci. Některé změny OP se týkaly používání paušálních sazeb, které zjednodušují správu fondu. Často byly prováděny i další změny, které nemusely probíhat formálním způsobem, jako je rozšíření doprovodných opatření nebo jejich přizpůsobení novým potřebám.
Obrázek 1: Druh pomoci poskytnuté v roce 2017
|
OP |
Druh pomoci |
Členský stát |
|
OP I |
Potraviny |
BE, BG, CY, EE, ES, FI, FR, HU, IT, LT, MT, PL, PT, SI (14) |
|
Základní materiál |
AT (1) |
|
|
Obojí |
CZ, EL, HR, IE, LU, LV, SK (7) |
|
|
OP II |
Sociální začleňování |
DE, DK, NL, SE (4) |
Odhaduje se, že v roce 2017 mělo z pomoci z fondu FEAD prospěch 12,9 milionu osob, což je více než průměr dosažený v letech 2014 až 2017, který činil 12,7 milionu osob ročně. Z tohoto počtu osob v roce 2017 jich přes 12 milionů (95 %) obdrželo potravinovou pomoc a přibližně 580 000 (4,5 %) základní materiální pomoc 9 , zatímco přibližně 36 600 (0,3 %) osob se zúčastnilo programů sociálního začleňování (OP II). 10
Čtyři členské státy, které prováděly programy sociálního začleňování, poskytly pomoc o 25 % většímu počtu jednotlivců než v roce 2016. NL a SE vykázaly mimořádné meziroční nárůsty o 333 % a 117 %, neboť přijaly různé strategie zapojení konečných příjemců do navržených činností v oblasti sociálního začleňování (ty jsou vysvětleny níže). Všechny čtyři státy splnily nebo překročily většinu svých ročních cílů.
Polovina členských států poskytla pomoc více lidem než v roce 2016, ačkoli došlo k všeobecnému poklesu celkového počtu konečných příjemců z 16 milionů v roce 2016 na 12,9 milionu v roce 2017, a to především z toho důvodu, že RO v roce 2017 neposkytovalo pomoc. V roce 2016 RO poskytlo podporu více než 3,3 milionu lidí, avšak z výše uvedených důvodů ji muselo v roce 2017 pozastavit. Tento pokles částečně vyrovnalo 13 členských států (AT, BE, BG, CZ, DE, DK, FR, IE, LU, LV, NL, PL a SE), jejichž podporu získalo asi o 362 000 konečných příjemců více než v roce 2016. Kromě toho CY, HU, HR a PT v roce 2017 zahájily poskytování pomoci, a celkový počet konečných příjemců se tak zvýšil o dalších 340 000 lidí. A navíc IE, které do roku 2016 poskytovalo pouze potravinovou pomoc, v roce 2017 poskytlo základní materiální pomoc asi 5 000 jednotlivců.
Děti představovaly 30 % z uvedených 12,9 milionů lidí, kteří v roce 2017 obdrželi potravinovou pomoc, základní materiální pomoc nebo pomoc při sociálním začleňování. To znamená, že podporu získaly 4 miliony dětí. Stejně jako v předchozích letech přibližně polovinu osob, které obdržely pomoc, tvořily ženy (6 milionů). 10 % byli migranti, osoby cizího původu nebo představitelé menšin (1,1 milionu osob). Navíc 8 % konečných příjemců bylo ve věku 65 let a více (1 milion), 3 % tvořili lidé se zdravotním postižením (433 000) a 3 % lidé bez domova (370 000).
Odhadovaný počet lidí bez domova, kteří obdrželi pomoc z fondu FEAD, se v roce 2017 zvýšil o 71 % na více než 370 000. Přibližně dvě třetiny dalších lidí bez domova, kterým byla poskytnuta pomoc, se nacházely v IT, která rozšířila svůj program poskytování hotových jídel, aby se tato pomoc dostala k většímu počtu lidí. V BE a CZ se rovněž významně zvýšil počet bezdomovců, jimž byla poskytnuta pomoc, přičemž v BE to byla potravinová pomoc a v CZ potravinová i základní materiální pomoc. BG, IE, LV, SE a SK rovněž zaznamenaly navýšení v této cílové skupině a HR, HU a PT začaly v roce 2017 této skupině poprvé pomáhat prostřednictvím fondu FEAD. 11
OP I – Potravinová pomoc
Většina členských států dodávala v roce 2017 více potravin, ačkoliv celkové množství distribuovaných potravin obecně pokleslo, a to o 3 % oproti roku 2016. Důvodem poklesu byla především skutečnost, že RO v roce 2017 potravinovou pomoc neposkytovalo. V roce 2017 poskytlo potravinovou pomoc 21 členských států. Pět členských států (ES, FR, PL, IT a BG) v roce 2017 poskytlo 85 % celkového množství dodaných potravin (viz obrázek 2). Dvě třetiny potravinové pomoci sestávaly z mléčných výrobků a mouky, chleba, brambor a jiných škrobnatých výrobků. Největší nárůst distribuovaných potravin v tunách byl v roce 2017 zaznamenán v IT a BG, kde došlo k rozšíření programu potravinové pomoci. Itálie rozdělila o 24 000 a Bulharsko o 19 000 tun potravin více než v roce 2016. Díky začlenění dalších potravin a partnerských organizací do programu IE v roce 2017 čtyřnásobně zvýšilo množství distribuovaných potravin (dalších 623 tun). Další členské státy, včetně BE, CY, CZ, HR, HU, LT, LV, PL, PT a SK, také zvýšily množství poskytovaných potravin.
Obrázek 2: Potravinová pomoc poskytnutá v letech 2014–2017 (v tisících tun)
Zdroj: Společný ukazatel výstupu FEAD (ID 11), 2014–2017
Většina členských států, které poskytovaly potravinovou pomoc, se rozhodla distribuovat sadu potravin pro domácí spotřebu, nejčastěji v podobě jednoho nebo více typů normalizovaných potravinových balíčků. Mezi ně patřily BG, BE, CZ, EE, ES, HU, LT, LV, MT, PL, PT a SK. V jiných členských státech partnerské organizace přizpůsobily pomoc potřebám cílových skupin (FI, HR, IE a SI). Některé členské státy rovněž poskytovaly hotová jídla dětem ve školním věku (CY, CZ, HR a IT) nebo osobám bez domova (FI, HU, IT, LV, PL a SK). Potravinová pomoc poskytovaná partnerskými organizacemi v BG, CY, HU a ES byla plně financována z fondu FEAD. V ostatních členských státech partnerské organizace doplnily potravinovou pomoc z fondu FEAD o potraviny financované či darované z jiných zdrojů.
OP I – Základní materiální pomoc
V roce 2017 členské státy rozdělily o 25 % více základní materiální pomoci než v roce 2016 (9,4 milionu EUR). Mezi členské státy, které distribuovaly základní materiální pomoc, patří: AT, CZ, EL, HR, IE, LU, LV a SK. Většina základního zboží byla distribuována ve třech členských státech: AT, CZ a EL (viz obrázek 3). S výjimkou AT všechny tyto členské státy poskytovaly základní materiální pomoc ve spojení s potravinovou pomocí. Významný nárůst základní materiální pomoci byl zaznamenán zejména z toho důvodu, že CZ zvýšila poskytovanou částku o 1,1 milionu EUR, aby uspokojila potřeby nejchudších lidí v zemi. Kromě toho HR a IE, které v roce 2017 poskytovaly základní materiální pomoc poprvé, přidaly k celkovému množství zboží v hodnotě asi 1 milion EUR. Hodnota distribuovaného zboží se zvýšila také v LV a SK. AT a EL však distribuovaly zboží v hodnotě o 530 000 EUR nižší než v roce 2016.
Členské státy rozdělovaly převážně školní pomůcky a hygienické potřeby rodinám s dětmi. CZ, HR a SK se zaměřovaly rovněž na osoby bez domova a poskytovaly jim hygienické produkty a další potřeby. Produkty poskytnuté rodinám s dětmi zahrnovaly kancelářské potřeby a školní pomůcky (AT, HR, IE a LV) a školní brašny (AT, HR a LV). LV a SK začlenily rovněž výrobky pro osobní hygienu a HR oděvy a potřeby pro kojence, sportovní vybavení a oblečení. Lidé bez domova obdrželi především výrobky pro osobní hygienu. V CZ obdrželi rovněž kuchyňské vybavení, oblečení a bytový textil a v HR spací pytle/ přikrývky a bytový textil.
Obrázek 3: Celková peněžní hodnota základní materiální pomoci v letech 2014–2017 (v milionech EUR)
Zdroj: Společný ukazatel výstupu FEAD (ID 15), 2014–2017. Pozn.: V roce 2014 nebyla základní materiální pomoc distribuována.
Členské státy určily způsobilé konečné příjemce buď prostřednictvím řídicích orgánů za použití údajů o sociálním zabezpečení, nebo prostřednictvím partnerských organizací za pomoci jejich znalostí a porozumění socioekonomické situaci a potřebám cílových skupin. To je v souladu s právním základem programu FEAD, neboť každý členský stát může na základě objektivních kritérií a po konzultaci se zúčastněnými stranami sám rozhodnout o způsobu identifikace nejchudších osob. V některých členských státech (IT, LT, LV a SI) řídicí orgán po konečných příjemcích požadoval vyplnit formulář žádosti, aby mohli získat pomoc. Další členské státy používaly odlišné metody. V LU byli koneční příjemci posuzováni individuálně odborníkem a ve FI partnerské organizace pořádaly převážně „otevřené poskytování pomoci“ a potraviny poskytovaly každému, kdo o ně požádal. Hotová jídla pro osoby bez domova byla obvykle poskytována každému, kdo o ně požádal, nebo se dostavil na určená distribuční místa (FI, HU, IT, LV, PL a SK).
OP I – Doprovodná opatření
Členské státy uvedly, že doprovodná opatření poskytovaná spolu s potravinovou a/nebo základní materiální pomocí pomohla posílit sociální začleňování nejchudších lidí. Strukturovaný průzkum konečných příjemců ukázal, že například v IT měla potravinová pomoc a doprovodná opatření zásadní význam pro lidi žijící na okraji společnosti a jejich rodiny. Obdržená pomoc nejen uspokojila jejich základní potřeby a poskytla jim úlevu, ale rovněž připravila půdu pro jejich sociální začlenění. V BG průzkum odhalil, že doprovodná opatření zlepšila informovanost konečných příjemců o sociálních a zdravotnických službách. Opatření rovněž posílila schopnost konečných příjemců spravovat rodinný rozpočet a někteří koneční příjemci našli po zapojení do programu práci. Na 12. zasedání sítě FEAD v říjnu 2018 navíc proběhla důležitá výměna osvědčených postupů s orgány či partnerskými organizacemi sedmi členských států, které předložily a sdílely své příslušné přístupy.
Většina členských států zavedla tři a více typů doprovodných opatření a jen málo z nich se rozhodlo zaměřit se na jednu či dvě činnosti. Mezi doprovodná opatření prováděná v roce 2017 patřila tato: 12
·sociální poradenství / psychosociální služby (BE, BG, CY, CZ, EE, FR, HR, HU, LV, SI a SK), jako je bezplatná psychologická podpora pro děti na veřejných školách (na vyžádání rodičů či opatrovníků) nebo poradenství ve složitých životních situacích,
·výživové poradenství / poradenství v oblasti zdravého stravování (BE, BG, CZ, EE, FI, FR, HR, LU, LV, MT, PL, PT, SI a SK), včetně poradenství ohledně přípravy, skladování a recyklace jídel a pořádání kurzů vaření a vzdělávacích kurzů na podporu zdravého stravování,
·finanční poradenství / podpora správy rozpočtu (BE, BG, CZ, EE, HR, LV, MT, PL, SI a SK), jež má například pomoci snížit dluhy konečných příjemců,
·odkazování na další veřejné instituce nebo nevládní organizace za účelem využití sociálních a zdravotnických služeb, které poskytují (AT, BE, BG, CZ, EE, ES, FI, FR, HR, IT, LU a LV),
·společenské a volnočasové aktivity (EE, FI, FR, LT, LU, LV, MT a SI), jako například společenské obědy a večeře, kulturní činnosti a organizované zájezdy, letní tábory pro děti, karnevalové a vánoční oslavy, sportovní akce,
·vzdělávací činnosti a odborná příprava a programy v oblasti dovedností (EE, ES, FR, LV a SI), včetně začleňování na trh práce, výuky jazyků nebo pracovních seminářů na téma podpory vzdělávání dětí,
·různé dovednosti pro domácnost (BE, FR, HR, LU, LV, MT, PL a SI), hlavně vaření, ale také úklid, šití, recyklování atd., a
·další služby a činnosti zahrnující poskytování poradenství ohledně toho, co dělat v případě mimořádných situací a katastrof (BG), organizování činností v oblasti obnovitelných zdrojů energie (LU a MT) a poskytování právního poradenství (SI).
Podle některých členských států byla doprovodná opatření zvláště důležitá pro specifické skupiny nejchudších lidí. Například pro děti ve věku do 15 let včetně (AT), děti ve veřejných školách (CY), rodiče samoživitele nebo velké rodiny (LT), sociálně znevýhodněné starší lidi (CZ) a pro lidi, kteří jsou více izolovaní z důvodu problémů v oblasti mobility nebo zdraví a/nebo z důvodu nízké důvěry ve formální instituce (SK). V těchto případech byly prováděny činnosti, které měly tyto lidi napojit na specifické sociální či zdravotní služby, jež by jim mohly dále pomoci. Mimoto v některých členských státech mohly partnerské organizace zavedením doprovodných opatření shromažďovat informace o potřebách konečných příjemců a zlepšit pomoc, která je jim poskytována (MT a SK).
OP II – Sociální začleňování
V roce 2017 poskytovaly podporu v oblasti sociálního začleňování 4 členské státy: DE, DK, NL a SE. Po obtížném startu v roce 2016 si projekt „Starší osoby v sousedství“ v NL vedl v roce 2017 velice dobře. Tento projekt usiloval o zmírnění sociálního vyloučení znevýhodněných starších osob. Po prohloubení kontaktů s touto cílovou skupinou se NL podařilo zapojit třikrát více jednotlivců než v roce 2016. Především pak 52 % starších lidí, kteří byli příjemci pomoci, zůstalo zapojeno i po jednom roce účasti v programu, 39 % lidí uvedlo, že se rozšířila jejich sociální síť, a 43 % zlepšilo své digitální a finanční dovednosti.
DE bylo obzvlášť efektivní při oslovování nově příchozích dospělých (převážně z romské komunity) a osob bez domova a při zlepšování jejich přístupu k poradenství a k podpůrným opatřením. Více než 80 % nově příchozích dospělých a osob bez domova, kterým byla poskytnuta pomoc, mohlo po zapojení do aktivit v oblasti sociálního začleňování v roce 2017 využívat sociální služby. Pokrok byl zaznamenán rovněž u cílové skupiny nově příchozích dětí v předškolním věku a jejich rodičů, ale v zájmu dosažení cíle 19 700 dětí a rodičů do roku 2020 bude zapotřebí další činnosti.
DK zlepšilo podmínky lidí bez domova tím, že jim nabídlo přístup k azylovému ubytování a k sociálním pracovníkům. Do roku 2017 program pomohl 958 jednotlivcům, což představuje 68 % cíle stanoveného pro programové období 2014–2020 (1 400). Sociální služby nabízené prostřednictvím programu využilo o 15 % více lidí bez domova, než se očekávalo.
SE v roce 2017 zdvojnásobilo počet přechodných mobilních občanů EU/EHP, kterým byla poskytnuta pomoc (z 505 v roce 2016 na 1 097). Zaměřilo se na činnosti, které mají posílit integraci do společnosti, jako je poskytování informací o umístění azylových domů a o právech a povinnostech migrantů nebo nabízení překladatelských služeb a poradenství v oblasti zdraví. Pokud jde o posledně uvedený aspekt, 64 % oslovených osob uvedlo, že díky obdržené pomoci mohlo lépe pečovat o své zdraví a hygienu.
Překážky při provádění
Pečlivé sledování programu a rovněž silná spolupráce navázaná mezi orgány a partnerskými organizacemi pomohly překonat řadu nově vzniklých překážek. Hodnocení a průzkumy provedené během roku 2017 také pomohly upozornit na problémy a poskytly členským státům užitečné informace pro řešení těchto problémů.
Mezi překážky, které se vyskytly v některých členských státech, patřily především:
I)obtíže vzniklé při zapojení konečných příjemců a/nebo shromažďování informací od nich z důvodu právních omezení, kulturních rozdílů a rizika stigmatizace (DE, DK, IT, NL, SE a SK);
II)složité postupy zadávání veřejných zakázek a/nebo kontrolní systémy, které způsobují zpoždění při distribuci a/nebo obtížné postupy (ES, FR, IT, LU a PT);
III)nedostatečná kapacita partnerských organizací, která jim bránila v častějším či širším poskytování pomoci nebo v účasti v programu (EE, ES a PT);
IV)špatná kvalita nebo nedostatek určitého zboží (EE, ES a FR);
V)problémy s plánováním a logistickým zajištěním distribuce pomoci, které v některých případech měly za následek dodání se zpožděním či nedodání zboží (LV, MT, PL a SK);
VI)stížnosti od konečných příjemců, co se týče hmotnosti potravinových balíčků, omezené rozmanitosti, nedostatku určitého zboží a absence informací ohledně času a místa dodání (BE, ES, FI a MT) a
VII)problémy řídicích orgánů či partnerských organizací při shromažďování údajů ze sledování; v důsledku toho musely členské státy aktualizovat hodnoty některých ukazatelů vykázané v letech 2015 a 2016 (HU, HR, ES, DE, DK a SE).
Dva členské státy čelily dalším překážkám, které měly dopad na celkové množství distribuovaných potravin a na celkový počet konečných příjemců, jimž byla v roce 2017 poskytnuta pomoc. V RO byla distribuce potravin přerušena v roce 2017 kvůli institucionálním změnám a následnému přepracování operačního programu. PT obnovilo distribuci potravin v roce 2017, ale pouze v listopadu, a podařilo se mu pokrýt pouze pevninské území, nikoli už autonomní oblasti.
Několik zemí vykázalo pokles počtu konečných příjemců v důsledku snížení míry chudoby; to jsou dobré zprávy, které je však třeba soudit opatrně, neboť v některých případech země změnily parametry použité pro definování chudoby a/nebo pro způsobilost pro podporu z fondu FEAD (EE, LV, SI a SK).
Horizontální zásady
Podle členských států se Evropský sociální fond (ESF) a fond FEAD vzájemně posilovaly a/nebo doplňovaly. BG uvedlo, že programy FEAD i ESF přispěly k dosažení cílů strategie Evropa 2020 týkajících se snížení chudoby a sociálního vyloučení v EU. V CZ mnoho partnerských organizací fondu FEAD pracovalo i na projektech financovaných z fondu ESF a měly za to, že se jejich činnosti vzájemně doplňují. V mnoha případech navíc doplňkovost s iniciativami financovanými z ESF vyplývala z doprovodných opatření (např. koneční příjemci odkázaní na činnosti ESF). V AT, CY, CZ, EE, HR, HU, IT, LU, MT a SI působily koordinační/pracovní skupiny, které zajišťovaly doplňkovost programu s ESF. V DK, DE, FI, FR a LV se uplatňovaly jiné formy koordinace. Tyto mechanismy poskytly pevný základ pro koordinaci a zabránily případnému dvojímu financování. Například v DE byl v roce 2017 jeden projekt FEAD ukončen z důvodu nového projektu ESF, který byl zaměřen na stejnou skupinu lidí.
Některé členské státy přijaly komplexní přístupy k rovnosti žen a mužů a k zákazu diskriminace a zabývaly se touto horizontální zásadou v různých fázích projektového cyklu. 13 Všechny členské státy například zajistily, aby pomoc vycházela výhradně z potřeb a aby nedocházelo k diskriminaci založené na pohlaví, etnickém původu atd. Některé členské státy navíc vytvořily pokyny či pracovní semináře v oblasti rovnosti pohlaví a zákazu diskriminace pro partnerské organizace (DE a LV), uplatnily přístup zohledňující rovnost pohlaví při výběru partnerských organizací nebo zaměstnanců (DK, HR a SK) a/nebo zohlednily zvláštní potřeby cílových skupin, jako jsou rodiče samoživitelé či lidé se zdravotním postižením (CZ, ES, HU, MT, PL, SE a SK).
V SK byla rovnost žen a mužů nedílnou součástí všech fází projektu. Přijatá opatření zahrnovala: i) výběr zaměstnanců (zákaz diskriminace na základě pohlaví, věku, etnického původu, náboženství nebo tělesného postižení); ii) závazky partnerských organizací (měly povinnost dodržovat rovnost pohlaví v průběhu celého období provádění) a iii) výběr potravinové a základní materiální pomoci s ohledem na zvláštní potřeby konečných příjemců na základě pohlaví, věku a rodinné situace.
Za účelem snížení plýtvání potravinami některé členské státy (hlavně BG, EE, ES, IT, LT, LV, MT, PL a SI) distribuovaly potraviny s dlouhou dobou skladovatelnosti a přerozdělovaly nadbytečné potraviny dalším (charitativním) organizacím nebo dalším konečným příjemcům. 14 Jiné členské státy se zaměřily na minimalizaci poskytování nežádoucích produktů tím, že zajistily, aby výběr potravin vyhovoval potřebám a chutím cílových skupin (CY, IE, PT a SK). Kromě toho v LU a HR bylo 34 % a 4 % distribuovaných potravin darováno. Podíl darovaných potravin v rámci programu je stále nízký, avšak lze očekávat zlepšení v důsledku dalšího zjednodušení, které bylo uvedeno v platnost v srpnu 2018.
Některé členské státy zohlednily širší klimatické a environmentální aspekty. Zvolily udržitelné materiály (AT, CZ, LU a PL), usilovaly o minimalizaci dopravy a uhlíkových emisí (FI, HU, LU a LV), stanovily environmentální požadavky na dodavatele (FR a HR) a/nebo uspořádaly vzdělávací pracovní semináře pro konečné příjemce zaměřené na otázky životního prostředí (BE, LV a PL).
Ve většině členských států byly druhy potravin poskytovaných konečným příjemcům zvoleny po konzultaci s odborníky na výživu a/nebo partnerskými organizacemi. 15 Při rozhodování byly rovněž zohledněny potřeby a stravovací návyky konečných příjemců. Aby členské státy pomohly konečným příjemcům dosáhnout vyváženého stravování, mnoho z nich nabízelo potraviny s nízkým obsahem sacharidů, soli, cukru a tuku a s vysokým obsahem bílkovin, vlákniny, vitamínů a minerálů (BG, CZ, ES, HR, LT, PT, SI a SK). V LT musely potraviny vybrané k distribuci navíc odpovídat vnitrostátním předpisům týkajícím se výživové hodnoty a vhodnosti pro distribuci. Prostřednictvím doprovodných opatření rovněž mnoho členských států poskytovalo konečným příjemcům kurzy a pracovní semináře zaměřené na vaření (BE, FR, HR, LU, LV, MT, PL a SI) a/nebo poradenství ohledně zdravého a vyváženého stravování (BE, BG, CZ, EE, FI, FR, HR, LU, LV, MT, PL, SI a SK).
ES důkladně posuzovalo poskytované potraviny s cílem zajistit, aby distribuované zboží pomohlo konečným příjemcům dosáhnout zdravého a vyváženého stravování. Potraviny musely splňovat několik požadavků, a to například: i) uspokojit výživové potřeby konečných příjemců; ii) přispívat k pestré stravě; iii) vyhovovat energetickým nárokům lidského těla a udržovat zdravou rovnováhu; iv) snižovat výživové nedostatky dotčených skupin obyvatelstva a v) uspokojit potřeby specifických skupin obyvatelstva (dětí), které jsou nejzranitelnější. Navíc je třeba, aby poskytované potraviny splňovaly fyzikální, chemické a mikrobiologické požadavky a rovněž požadavky na obsah kontaminujících látek a na označování. Mimoto byly potraviny vybrány po konzultaci s odborníky na výživu.
Strukturované průzkumy konečných příjemců
Průzkumy konečných příjemců provedené v roce 2017 členskými státy, které prováděly OP I, odhalily, že pomoc poskytovaná z fondu FEAD domácnostem konečných příjemců skutečně pomohla. Koneční příjemci obecně měli za to, že obdržená pomoc prospěla jim nebo dalším členům domácnosti. Tak tomu bylo například u 75 % konečných příjemců v BE, 93 % v EE, 93 % ve FI, 87 % v IE, 76 % v HR, a 73 % v SK. Kromě toho většina uvedla, že rok předtím by si oni nebo jejich domácnost produkty distribuované prostřednictvím FEAD koupit nemohli. To platilo například pro 64 % konečných příjemců v EE, 60 % ve FI, 52 % v LU a 80 % v SK.
Podle průzkumů byla doprovodná opatření ve většině členských států považována za užitečná nebo velmi užitečná; také existovala přímá úměra mezi zaváděním doprovodných opatření a celkovou spokojeností s pomocí z fondu FEAD. Průzkumy také ukázaly, že většina konečných příjemců programu byli občané členských států, v nichž byla pomoc distribuována (90 % ve FI, 67 % ve FR, 70 % v IT, 87 % v SI), s výjimkou LU, kde většinu tvořili cizí státní příslušníci. Několik členských států rovněž uvedlo, že většině lidí, kterým byla poskytnuta pomoc v roce 2017, již byla pomoc z fondu FEAD poskytnuta i v předchozích letech (85 % konečných příjemců v EE, 96 % v ES, 76 % ve FI a 81 % ve FR).
Průzkumy rovněž poukázaly na některé oblasti, kde se nabízí prostor pro zlepšení v poskytování pomoci, například pokud jde o množství a pestrost poskytovaných potravin a o způsob jejich dodávání konečným příjemcům. V ES koneční příjemci požádali o větší pestrost potravin v souladu se svou kulturní rozmanitostí. V EE někteří koneční příjemci uvedli, že se setkali s potížemi při získávání potravinové pomoci z důvodu hmotnosti potravinových balíčků nebo vzdálenosti od distribučních středisek. V IT partnerské organizace poukázaly na značnou administrativní zátěž způsobenou spoluprací s dobrovolníky při poskytování pomoci.
Hodnocení
Členské státy, které uskutečňovaly OP II, provedly hodnocení nebo výzkumné studie týkající se programu, aby posoudily systém pomoci a porozuměly situaci různých cílových skupin. DE prozkoumalo počáteční situaci cílových skupin a to, jaký dopad na ni měla pomoc poskytnutá ze strany FEAD. Výsledky průzkumu byly použity při plánování druhého kola financování z fondu FEAD.
Některé členské státy, které prováděly OP I, doplnily strukturovaný průzkum konečných příjemců o další hodnocení nebo výzkumné studie. FR vypracovala srovnávací studii programu v šesti členských státech, podle které FR a CZ poskytovaly konečným příjemcům největší škálu potravin. LT provedla úplné posouzení programu, které mělo identifikovat některé oblasti, kde existuje prostor pro zlepšení, včetně potřeby posílit doplňkovost programu s vnitrostátními pracovními, zdravotními a sociálními politikami a podpořit výměnu osvědčených postupů mezi partnerskými organizacemi.
4.ZÁVĚR
V roce 2017 se programu FEAD dařilo, pokud jde o provádění v praxi. Většina členských států měla dobře zavedený a náležitě fungující program, který podléhal průběžnému přezkumu a zlepšování ze strany řídicích orgánů. Poskytování základní materiální pomoci, které původně zaostávalo, se v nedávné době stalo druhou nejvýznamnější složkou podpory v rámci OP I. V případě některých specifických cílových skupin, a to zejména lidí bez domova, byla pomoc poskytnuta většímu počtu osob než dříve. Některé členské státy se však v roce 2017 nacházely stále ještě v počáteční fázi provádění a/nebo čelily komplikacím při poskytování pomoci, jež se projevily poklesem číselných údajů týkajících se poskytování potravinové pomoci.
Po 4 letech provádění mnoho nejchudších lidí v EU dostává účinnou pomoc. I přes svůj omezený rozpočet fond FEAD doplňuje snahu členských států řešit problém materiální deprivace a bojovat s chudobou a sociálním vyloučením. Celkový pokles rizika chudoby v EU dokazuje, že dochází k významnému pokroku při dosahování cílů strategie Evropa 2020. V některých členských státech to mělo vliv na způsob, jakým je vymezena způsobilost konečných příjemců. Podle údajů a odhadů partnerských organizací získalo v roce 2017 podporu z fondu FEAD celkem 12,9 milionu osob.
V mnoha případech fond FEAD poskytl pomoc specifickým nejvíce znevýhodněným skupinám, kterým by jinak žádná podpora poskytnuta nebyla. To platí například pro osoby, které nedostávají státní podporu, protože se nacházejí těsně nad hranicí chudoby, nebo pro osoby, které jsou hůře dostupné, jelikož jsou bez domova, mají zdravotní postižení, žijí v odlehlých oblastech nebo nemluví místním jazykem. V tomto ohledu hrály klíčovou roli partnerské organizace, jelikož mají znalosti a zkušenosti potřebné k tomu, aby tyto skupiny oslovily a poskytly jim příslušnou pomoc. Hodnocení v polovině období zdůraznilo skutečnost, že fond FEAD jim pomohl dosáhnout vyšší kvalifikace.
Doprovodná opatření, což je inovativní složka fondu FEAD ve srovnání s předcházejícím fondem, byla viditelnější a vytříbenější. Tato opatření umožňují doplnit základní potravinovou a materiální pomoc o zvláštní poradenství a pokyny a lépe zacílené činnosti v oblasti sociálního začleňování, jejichž výsledkem je výraznější přístup podporující začleňování, nezávisle na tom, zda jsou, či nejsou financována z fondu FEAD. Pozitivní úlohu doprovodných opatření rovněž potvrdily strukturované průzkumy.
Flexibilita fondu FEAD, která členským státům (a partnerským organizacím) umožňuje rozhodovat o tom, jak a kdy oslovit cílové skupiny, byla zásadní pro navázání vztahů vzájemné důvěry s konečnými příjemci. V různých členských státech, ale zejména v těch, které provádějí činnosti zaměřené na sociální začleňování, nějakou dobu trvalo, než partnerské organizace oslovily cílové skupiny a navázaly s nimi pozitivní vztah. Byly zapotřebí různé strategie a partnerské organizace se musely přizpůsobit různým situacím. Nepřetržitá výměna osvědčených postupů v síti FEAD a v odborné skupině FEAD a konzultace partnerských organizací na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni přispěly k dalšímu zlepšení schopnosti partnerských organizací oslovit cílové skupiny. Strukturované průzkumy konečných příjemců byly také velmi důležité při zajištění toho, aby členské státy mohly identifikovat slabé a silné stránky programu a lépe se seznámit s cílovými skupinami.
Některé členské státy provedly významné změny programu, aby zvýšily jeho účinnost a zajistily větší dopad na cílové skupiny, avšak stále je co zlepšovat. Členské státy přijaly dlouhodobé plánování, restrukturalizovaly partnerské organizace a/nebo distribuční proces a pravidelně shromažďovaly zpětnou vazbu od konečných příjemců. Některé státy rovněž prováděly audity a hodnocení programu. Několik členských států mimoto navýšilo financování probíhajících projektů, které se osvědčily (namísto zahájení nových projektů), rozšířilo počet nebo typ cílových skupin, na něž se program vztahoval, zlepšilo nebo rozšířilo druhy zboží poskytovaného konečným příjemcům a našlo nové způsoby, jak zapojit konečné příjemce a získat jejich důvěru. Je třeba, aby členské státy řešily zbývající nedostatky týkající se úplnosti podávání výročních zpráv, přetrvávající problémy s dodáváním pomoci a související otázky finančního plnění, a to mimo jiné prostřednictvím vyhrazených každoročních přezkumných jednání.
- (1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 223/2014 ze dne 11. března 2014 o Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (Úř. věst. L 72, 12.3.2014, s. 1). Nařízení bylo změněno v srpnu prostřednictvím revize finančního nařízení: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?qid=1537946431022&uri=CELEX:02014R0223-20180802
- (2) Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí, program pro zaměstnanost a sociální inovace a program v oblasti zdraví.
- (3) https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/budget-may2018-european-social-fund-plus-regulation_en.pdf
- (4) https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/budget-may2018-esf-egf-swd_en.pdf
- (5) Pracovní dokument útvarů Komise: hodnocení Fondu evropské pomoci nejchudším osobám v polovině období, SWD(2019) 148, a jeho shrnutí, SWD(2019) 149.
- (6) „Gold-plating“ je výraz poukazující na praktiku, kdy členské státy při provádění právních předpisů EU na vnitrostátní úrovni překračují rámec toho, co právní předpisy EU nezbytně vyžadují. Tím se sice mohou posílit přínosy, ale také se tak zbytečně zvyšují náklady podniků a veřejných orgánů, a tyto negativní dopady se pak mylně přičítají právním předpisům EU.
- (7) Ustanovení čl. 17 odst. 4 nařízení (EU) č. 223/2014.
- (8) Několik členských států aktualizovalo některé hodnoty společných ukazatelů vstupů fondu FEAD pro roky 2015 a 2016. Proto se hodnoty uvedené v této části mohou lišit od hodnot zveřejněných v předchozích letech.
- (9) V operačních programech, v rámci kterých jsou poskytovány obě formy pomoci, může docházet k určitému překryvu, jelikož stejní lidé mohou být započítáni více než jednou.
- (10) Předložené údaje vycházejí z odhadů provedených partnerskými organizacemi. Je možné, že koneční příjemci byli započítáni více než jednou.
- (11) FR odhad pro ukazatel 14f (osoby bez domova) neposkytla.
- (12) V BE, CY, EE, FI, FR, LT, MT a RO nebyla doprovodná opatření financována z fondu FEAD.
- (13) Ustanovení čl. 5 odst. 11 nařízení (EU) č. 223/2014.
- (14) Ustanovení čl. 5 odst. 13 nařízení (EU) č. 223/2014.
- (15) Ustanovení čl. 5 odst. 13 nařízení (EU) č. 223/2014.