EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 27.3.2019

COM(2019) 158 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

37. výroční zpráva Komise Radě a Evropskému parlamentu
o antidumpingových, antisubvenčních a ochranných činnostech EU a o využití nástrojů na ochranu obchodu ze strany třetích zemí vůči EU v roce 2018

{SWD(2019) 141 final}

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

37. výroční zpráva Komise Radě a Evropskému parlamentu
o antidumpingových, antisubvenčních a ochranných činnostech EU a o využití nástrojů na ochranu obchodu ze strany třetích zemí vůči EU v roce 2018

Shrnutí

Tato 37. zpráva uvádí informace o dvou aspektech činnosti Evropské unie (EU) v oblasti ochrany obchodu. Za prvé tato zpráva výjimečně překračuje rámec povinností, které ukládají právní předpisy, a konkrétně vyhodnocuje hlavní výzvy, události i úspěchy Junckerovy komise v oblasti ochrany obchodu. Za 60 let historie nástrojů EU na ochranu obchodu pravděpodobně nikdy nenastalo období obtížnější, než byla doba mezi lety 2014 a 2019. Celosvětová nadměrná kapacita v odvětví oceli výrazně zvýšila počet žádostí o opatření na ochranu obchodu. Komise v tomto období uložila 25 nových opatření na ochranu obchodu týkajících se oceli, a tím významně, ne-li naprosto zásadně přispěla k životaschopnosti a globální konkurenceschopnosti evropského ocelářského průmyslu. Kromě toho byl poprvé od roku 1994 prostřednictvím dvou významných legislativních změn aktualizován soubor pravidel EU týkajících se ochrany obchodu. Tyto změny pomohly zajistit, aby nástroje EU na ochranu obchodu mohly adekvátně řešit rozmáhající se a škodlivý dumping a subvence účinnějším a efektivnějším způsobem. Komise poprvé od roku 2002 zahájila ochranné šetření týkající se výrobků z oceli a uložila příslušná opatření. Jak ukazuje tato zpráva, účinný, důsledný a vyvážený přístup Komisi umožnil ochranu pracovních míst v EU. Vyslal rovněž důraznou reakci na narůstající protekcionistické kroky některých obchodních partnerů, přičemž souběžně reformoval náš vlastní systém nástrojů na ochranu obchodu tak, aby v budoucnosti pracoval ještě účinněji.

Za druhé tato zpráva popisuje antidumpingovou, antisubvenční a ochrannou činnost EU i činnost třetích zemí v oblasti ochrany obchodu vůči EU v roce 2018. Tato část zprávy je vypracována podle aktualizovaných ustanovení článku 23 základního antidumpingového nařízení 1 a článku 34 základního antisubvenčního nařízení 2 , jakož i článku 23 základního nařízení o ochranných opatřeních 3 . Tato zpráva je podobně jako v předchozích letech doplněna pracovním dokumentem útvarů Komise společně s přílohami, které uvádějí detailnější údaje a statistiky.

V roce 2018 byla nadále důležitá práce na případech, přičemž v šesti nových případech byla uložena opatření, v osmi nových případech nebyla uložena opatření a činnost týkající se přezkumu stávajících opatření zůstala stejně intenzivní jako v roce 2017.

Kromě toho byl rok 2018 výjimečný i z toho důvodu, že v závislosti na datu zahájení šetření se mohla použít různá pravidla pro nástroje na ochranu obchodu, což znamenalo souběžné uplatňování tří souborů pravidel 4 .

Tato zpráva s doprovodným pracovním dokumentem útvarů Komise je veřejnosti k dispozici na internetové adrese: http://ec.europa.eu/trade/issues/respectrules/anti_dumping/legis/index_en.htm .

I.Úspěchy Junckerovy Komise

I.1    Systém nástrojů na ochranu obchodu EU se uplatňoval účinně – důrazně i uměřeně

Aby byl obchod volný, musí být spravedlivý. Ochrana obchodu EU je základním kamenem činnosti EU pro zachování spravedlivých obchodních podmínek. Současně by se moderní nástroje na ochranu obchodu měly přizpůsobit hospodářské realitě a jejich využití by mělo být omezeno na rozsah nezbytný k odstranění účinků škodlivých a nekalých dovozů. V tomto duchu sdělení „Obchod pro všechny“ 5 stanovilo jako prioritní cíl zvýšení účinnosti a efektivnosti nástrojů na ochranu obchodu.

Tato činnost byla ještě důležitější vzhledem k tomu, že v průběhu svého funkčního období se Junckerova komise zabývala velmi vysokým počtem případů nekalého dovozu, z nichž mnohé měly pro evropské hospodářství kritický význam. V období od listopadu 2014 do prosince 2018 bylo zahájeno 170 případů týkajících se nástrojů na ochranu obchodu a bylo uplatněno 95 opatření s cílem obnovit rovné podmínky. Z těch je 35 nových opatření a zbývající část tvoří obnovení nebo prodloužení stávajících opatření.

Nástroje EU na ochranu obchodu tedy mají přímý pozitivní dopad na průmyslovou strukturu a hospodářství EU: opatření EU využívající nástrojů na ochranu obchodu, která byla uložena od počátku funkčního období Komise, účinně zachovala více než 124 000 pracovních míst 6 . Nejvíce z toho těžilo odvětví ocelářství, v němž bylo ochráněno více než 86 000 pracovních míst. Celkově opatření EU, která byla v platnosti na konci roku 2018, účinně ochránila 320 000 přímých průmyslových pracovních míst před nekalou soutěží.

Nástroje EU na ochranu obchodu přinášejí výrobnímu odvětví EU nápravu při nejnižších ekonomických nákladech. Cla uplatňovaná ze strany EU byla skutečně nižší než cla ukládaná jinými obchodními partnery. Například cla na ocel se v současnosti pohybují v průměru od 29 % do 45 %, zatímco odpovídající průměrné clo uplatňované Spojenými státy (dále jen „USA“) činí 54 % až 87 % 7 . Jedním z hlavních důvodů těchto nižších průměrných cel v EU je „pravidlo nižšího cla“, které vyžaduje, aby byl napraven buď zdroj nekalé hospodářské soutěže (dumpingové rozpětí), nebo jeho účinek (rozpětí újmy), podle toho, která částka je nižší 8 . Komise kromě toho zahajuje šetření pouze tehdy, jsou-li nezbytná. Před uložením nápravných opatření také posuzuje, zda opatření nástrojů na ochranu obchodu nejsou v rozporu s celkovým hospodářským zájmem Unie.

Opatření nástrojů EU na ochranu obchodu mají silný nápravný účinek: ve většině případů již během šetření, zcela jistě však po uložení opatření se dumpingové nebo subvencované dovozy výrazně snižují. Následující tabulka obsahuje vzorek platných opatření EU s uvedením jejich dopadu:

Výrobek podléhající opatřením	Původ	Snížení dumpingových nebo subvencovaných dovozů z příslušných míst původu po uložení opatření (nejnovější údaje o dovozu v porovnání s dovozem v původním období šetření) 9
Hliníkové radiátory	Čínská lidová republika	-98 %
Hliníková kola	Čínská lidová republika	-38 %
Keramické stolní a kuchyňské nádobí a náčiní	Čínská lidová republika	-28 %
Keramické obkládačky	Čínská lidová republika	-84 %
Natíraný bezdřevý papír	Čínská lidová republika	-99 %
Nové a protektorované pneumatiky pro autobusy nebo nákladní automobily	Čínská lidová republika	-81 %
Výrobky z oceli (všechna opatření)	Různé země	-70 %
Výrobky z oceli (případy zahájené za dobu činnosti Junckerovy Komise)	Různé země	-89 %
Zrna kukuřice cukrové	Thajsko	-62 %
Termografický papír	Korejská republika	-91 %

Zdroj: Databáze Comext, nařízení EU

Další příklad účinnosti opatření EU v oblasti nástrojů na ochranu obchodu lze nalézt v reakci Unie na krizi v odvětví oceli, jak upřesňuje oddíl I.3 níže.

V období od listopadu 2014 do listopadu 2018 EU v důsledku uložení opatření vybrala více než 1,5 miliardy EUR v podobě antidumpingových nebo vyrovnávacích cel, přičemž celá tato částka byla převedena do rozpočtu EU.

Antidumpingová a antisubvenční opatření musí být přezkoumána pět let poté, co byla zavedena, pokud výrobní odvětví EU požaduje, aby byla tato opatření zachována déle. Od listopadu 2014 do prosince 2018 Komise zahájila 52 přezkumů opatření EU před pozbytím platnosti. Tyto přezkumy opatření před pozbytím platnosti umožňují porovnat situaci výrobního odvětví EU v době uložení opatření se stavem o pět let později. Komise může opatření zachovat, pokud v přezkumu před pozbytím platnosti dospěje k závěru, že byla-li by opatření zrušena, existovala by pravděpodobnost pokračování nebo obnovení dumpingu/subvencování a újmy. Výrobní odvětví EU přezkumy před pozbytím platnosti požaduje u přibližně 75 % případů 10 .

Vybrané příklady přezkumů opatření před pozbytím platnosti jako měřítko účinnosti nástrojů na ochranu obchodu

Globalizace obchodu vedla k větším možnostem obcházení či jiného snižování účinnosti opatření nástrojů na ochranu obchodu. Z tohoto důvodu Komise soustavně monitoruje statistiky dovozu, aby zjistila možné obcházení opatření 13 nebo absorpci cel 14 . Aby takové situace napravila, zahájila Komise v období od listopadu 2014 do prosince 2018 čtrnáct šetření obcházení opatření nebo antiabsorpčních šetření, a následně pak rozšířila platnost stávajících opatření ve čtrnácti případech na další země nebo výrobky s cílem zachovat požadovaný účinek opatření.

A konečně je také důležité, že Komise zůstala v neustálém kontaktu se všemi klíčovými organizací zúčastněných subjektů, kterých se dotkla opatření na ochranu obchodu, aby tak posoudila, jak opatření nástrojů na ochranu obchodu splnila svůj účel a jaký měla dopad. Uskutečňovaly se pravidelné schůzky se zástupci podniků a dalšími zúčastněnými subjekty, a to i s cílem poskytnout informace a vést jednání o legislativních reformách v oblasti nástrojů na ochranu obchodu, tak aby byly v maximální možné míře zohledněny zájmy jednotlivých zúčastněných subjektů.

I.2    Systém přepracovaný pro ještě větší účinnost a jistotu

Modernizace

Základní část souboru pravidel pro nástroje na ochranu obchodu EU pochází z konce Uruguayského kola jednání. Již v roce 2008 došlo k pokusům o modernizaci základních nařízení. Přesto až ve funkčním období stávající Komise byly nakonec potřebné změny v zájmu modernizace dovedeny k úspěšnému konci. Stalo se tak i v důsledku toho, že nová globální tržní realita a vzrůstající vlna nekalých obchodních praktik jasně prokázaly naléhavou potřebu větší účinnosti a jistoty. Poté, co Rada a Evropský parlament dne 5. prosince 2017 dosáhly dohody ohledně návrhu Komise, vstoupila modernizovaná pravidla v platnost dne 8. června 2018. Tento zásadní krok zajistil, že nástroje EU na ochranu obchodu jsou účinnější, transparentnější a jsou více přizpůsobeny výzvám celosvětového hospodářství, a přitom reagují na potřeby plné škály zúčastněných subjektů, tj. na zájmy výrobců, dovozců a následných uživatelů v EU.

Modernizované právní předpisy EU zajišťují mnoho změn. Zavedly zdokonalený výpočet rozpětí újmy, což je stěžejní pro použití pravidla nižšího cla, tedy jednoho z klíčových prvků unijních nástrojů na ochranu obchodu. Výpočet ceny, která nepůsobí újmu, byl aktualizován tak, aby lépe odrážel současnou hospodářskou situaci. Zahrnuje minimální zisk ve výši 6 %, jakož i možnost zohlednit při výpočtu rozpětí újmy investice a potřeby výzkumu a vývoje výrobního odvětví Unie. Nová pravidla kromě toho mohou vzít v úvahu existenci zkreslování cen surovin, které stále více postihuje dnešní obchodní výměny.

Za účelem vyšší účinnosti byla přijata kratší lhůta pro uložení prozatímních opatření – tato opatření musí být nyní obvykle přijata do sedmi měsíců, nejpozději však do osmi měsíců, zatímco dříve se jednalo o devět měsíců. Evropský průmysl tak získá rychlejší pomoc proti nekalé hospodářské soutěži. Aby zajistila více transparentnosti v řízení a umožnila hospodářským subjektům přizpůsobit se opatřením dříve, zavedla EU mechanizmus předběžného varování o uložení prozatímních antidumpingových a antisubvenčních opatření. Takový systém neuplatňuje žádná jiná jurisdikce v oblasti nástrojů na ochranu obchodu.

Dalším klíčovým prvkem, kterého se Komise snažila dosáhnout, je přiblížení nástrojů na ochranu obchodu potřebám menších společností: v souladu s tím malé a střední podniky v EU obdrží dodatečnou podporu, pokud zvažují opatření v oblasti nástrojů na ochranu obchodu, nebo jsou jimi dotčeny.

A konečně také právo v oblasti ochrany obchodu poprvé umožňuje Komisi, aby v řadě řádně vymezených situací zohlednila sociální a environmentální aspekty v zemích, které jsou předmětem kontroly. To se týká zejména pravidla nižšího cla při určování rozpětí újmy. Tento nový přístup reaguje na rozšířené obavy mnoha institucionálních zúčastněných subjektů a velké části veřejnosti, podle nichž může být otevřená obchodní politika založena pouze na udržitelném obchodu, který respektuje určitý minimální počet sdílených hodnot.

Nová metodika výpočtu dumpingu a posílený antisubvenční nástroj

Dne 20. prosince 2017 byla na základě návrhu Komise novelizována základní nařízení EU, aby lépe reagovala na novou hospodářskou realitu. Tato legislativní změna znamená zásadní přepracování nástrojů EU na ochranu obchodu. Za prvé novela zavedla novou metodiku výpočtu běžné hodnoty zboží, které je předmětem šetření, v případě podstatných zkreslení ze strany orgánů vyvážející země. Taková zkreslení mohou existovat v zemi jako celku nebo v určitém odvětví: novými pravidly není dotčeno zacházení s jakoukoli zemí jako s tržním nebo netržním hospodářstvím. Aby zúčastněné strany mohly řádně zdůvodnit svou argumentaci ohledně zemí, v nichž dochází ke zkreslením, může Komise zveřejňovat zprávy o zjištěných zkresleních v jednotlivých zemích nebo odvětvích. První taková zpráva se týkala Číny 15 , jelikož Čína byla dosud předmětem největší části činnosti EU v oblasti ochrany obchodu. Komise rovněž oznámila, že další zpráva se bude týkat Ruska 16 .

Za druhé novely rovněž zdokonalily antisubvenční nástroj. Dovoluje Komisi lépe zachytit plný rozsah subvencování, neboť umožňuje zabývat se i subvencemi, které jsou zjištěny až v průběhu šetření. Tato změna je důležitá, protože zahraniční vlády stále větší měrou poskytují subvence netransparentním způsobem a v rozporu s pravidly Světové obchodní organizace (WTO) o oznamování subvencí.

I.3    Systém, který účinně řeší nové globální výzvy

Během posledních několika let význam nástrojů na ochranu obchodu narůstá, neboť tyto nástroje se ukázaly jako nezbytné pro řešení globálních obchodních problémů.

Kvůli účinkům obchodního přelévání čínské nadměrné kapacity utrpěl evropský ocelářský průmysl v letech 2013–2016 vážné ztráty. Politická reakce byla rychlá i komplexní a sdělení vydané v březnu roku 2016 17 stanovilo širokou škálu opatření zahrnujících (především) obchodní politiku.

Z hlediska nástrojů na ochranu obchodu byla reakce dvojí. V letech 2014–2018 EU uložila 25 nových opatření týkajících se výrobků z oceli (z celkem 35 nových opatření v oblasti nástrojů na ochranu obchodu) s cílem odstranit škodlivé účinky dumpingového a subvencovaného dovozu, obnovit spravedlivé obchodní podmínky a přispět tak k oživení odvětví. EU navíc podnikla řadu kroků k lepší ochraně ocelářského průmyslu v oblasti ochrany obchodu prostřednictvím dohledu nad dovozem, zrychlených šetření, zahájení šetření založených na hrozbě újmy (pokud byla odůvodněná) nebo uplatněním konečných cel se zpětnou platností, pokud to bylo opodstatněné.

Tyto kroky měly významný dopad: dovoz výrobků z oceli, kterých se týkala opatření přijatá v letech 2014–2017, se snížil v průměru o více než 95 % ve srovnání s objemem dovozu před zavedením opatření. Dovoz již nebyl konkurenceschopný, jelikož nekalé prvky tohoto dovozu, tj. dumpingové nebo subvencované ceny, byly neutralizovány opatřeními v oblasti nástrojů na ochranu obchodu. U kriticky významných výrobků z oceli, kde uživatelské odvětví v EU závisí na dovozu, například za tepla válcovaných výrobků, byl dumpingový nebo subvencovaný dovoz nahrazen dovozem z jiných zdrojů, u nichž v té době neexistovaly důkazy o nekalých cenových praktikách. Tím, že neutralizovala dumpingový nebo subvencovaný dovoz, obnovila opatření v oblasti nástrojů na ochranu obchodu rovné podmínky nejen pro výrobní odvětví EU, ale i pro další dodavatele z třetích zemí, a umožnila tak uživatelům v EU nadále využívat diverzifikované dodavatelské zdroje.

Rok 2017 přinesl první hmatatelné známky oživení v ocelářském odvětví, částečně v důsledku toho, že Komise uložila opatření v oblasti nástrojů na ochranu obchodu. Ocelářský průmysl EU však byl nadále zranitelný a byl poškozován dumpingovým a/nebo subvencovaným dovozem. Důvodem je zejména celosvětová nadměrná kapacita v odvětví oceli.

V této souvislosti rok 2018 přinesl další problémy v oblasti obchodu, které vyžadovaly rychlou, ale uvážlivou reakci Komise. Dne 23. března 2018 uložily USA 25% dovozní clo na výrobky z oceli. EU považovala tato opatření za právně neopodstatněná a reagovala rozhodně na tyto obchod narušující kroky. V rámci trojího opatření (vedle napadení opatření USA v rámci systému řešení sporů WTO a zavedení opatření k obnovení rovnováhy) Komise podnikla opatření na ochranu obchodu v podobě zahájení ochranného šetření, které bylo první od roku 2002. V důsledku amerických cel začali globální dodavatelé skutečně odklánět určitou část svého vývozu z USA do EU. S cílem zabránit dalšímu prudkému nárůstu dovozu, který hrozil zhoršením již tak křehké hospodářské situace výrobců oceli v EU (v důsledku celosvětové nadměrné kapacity), přijala Komise konečná ochranná opatření erga omnes 18 . Opatření ve formě celních kvót zachovají tradiční obchodní toky a rozmanitost zdrojů dodávek, které uživatelské odvětví v EU potřebuje, a současně budou chránit výrobní odvětví EU před odklonem obchodu.

Komise také zintenzivnila svůj boj proti subvencím narušujícím obchod, které poskytují třetí země. Zejména dotace přispívající k nadměrné kapacitě se mohou projevit jako vysoce narušující a často vedou k přelévání nadměrné produkce na vývozní trhy. Takové subvencování má de facto často účinky podobné vývozním subvencím, jež jsou podle pravidel WTO zakázány. V době od listopadu 2014 do prosince 2018 zahájila Komise 25 antisubvenčních šetření a uložila dvanáct nových, rozšířených nebo prodloužených antisubvenčních opatření. V mnoha případech zjištění šetření poukázala na poměrně vysoké úrovně subvencování, které se v předchozích obdobích vyskytovaly spíše vzácně. Zmíníme-li pouze několik z nich, vyrovnávací clo ve značné výši bylo uvaleno na za tepla válcované výrobky z oceli pocházející z Číny (vyrovnávací clo až 35,9 %) nebo na pneumatiky z Číny (vyrovnávací clo až 51,08 %). Vzhledem k narůstajícímu významu řešení problému subvencování ze strany třetích zemí Komise spustila zvláštní databázi subvencí, jejímž cílem je zajistit větší transparentnost, pokud jde o zahraniční programy subvencí. Databáze je nyní zveřejněna na webových stránkách Komise 19 a pravidelně se aktualizuje. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že členové WTO mají zákonnou povinnost oznámit své subvence Světové obchodní organizaci. Mnozí členové WTO však tento požadavek nedodržují, nebo jej plní jen částečně. EU se těmito případy nedodržování povinnosti systematicky zabývá v rámci antisubvenčního výboru WTO. Kromě toho zadala studie, které zkoumají subvencování ze strany zahraničních vlád, zejména Číny. Tyto studie budou zveřejněny, aby kompenzovaly výše uvedený nedostatek transparentnosti u zahraničních programů subvencí.

I.4    Pevné odhodlání řešit kroky třetích zemí

V rámci svého úsilí o zajištění spravedlivých obchodních podmínek pro evropské výrobní odvětví Komise rovněž zasáhla v případech, kdy třetí země zamýšlely uložit neopodstatněná opatření na ochranu obchodu proti vývozu EU. Činnost v oblasti ochrany obchodu na celém světě se od roku 2014 neustále zintenzivňuje a v roce 2018 dosáhla historického maxima, neboť útvary Komise intervenovaly v přibližně 70 zahraničních šetřeních v oblasti ochrany obchodu. Tyto zásahy sestávaly z písemných podání a účastí na slyšeních na technické úrovni v rámci probíhajících šetření. Dle potřeby Komise intervenovala i na politické úrovni.

Cílem těchto kroků je zajistit dodržování pravidel a zabránit zneužívání nástrojů na ochranu obchodu. Opatření Komise tak brání mnoha neopodstatněným opatřením. Uvádíme několik významných příkladů:

1) USA zahájily šetření zaměřené na dovoz velkých civilních letadel z Kanady. Tento případ nepřímo ovlivnil EU, jelikož zahrnoval i společnost z EU, která pro kanadské letadlo vyráběla křídla. Jakákoli opatření mohla přímo ohrozit přibližně 4 000 pracovních míst v EU. Během šetření amerických orgánů Komise několikrát intervenovala a poukázala na jasné nesrovnalosti v rámci WTO v dané věci. Konkrétně se zaměřila na chybějící újmu na straně průmyslu v USA. Tento argument vedl k ukončení šetření amerických orgánů v lednu roku 2018.

2) Komise úspěšně intervenovala v tureckém ochranném šetření týkajícím se pneumatik, které mohlo mít vliv na roční vývozy EU ve výši 450 milionů EUR: Komise přesvědčivě intervenovala a opatřením se zamezilo.

3) Kroky Komise byly úspěšné i v antidumpingovém šetření týkajícím se dovozu natíraného papíru, které vedla Indie (hodnota vývozu přibližně 110 milionů EUR). Komise učinila několik intervencí, zapojila do věci delegaci EU, a nakonec došlo i na přímou intervenci komisařky Malmströmové u vlády. Případ byl ukončen bez uložení opatření.

4) V australském antidumpingovém šetření dovozu konzervovaných rajčat z Itálie, což byl případ, v němž se Komise angažovala po několik let (počáteční opatření byla uložena v letech 2014 a 2016 na vývoz, který měl tehdy hodnotu 60 milionů EUR), došlo v roce 2018 k pozitivnímu vývoji. Australská přezkumná komise potvrdila, že žádná opatření přímé podpory poskytnutá italským pěstitelům rajčat neměla narušující účinky a na italském trhu s rajčaty neexistovala žádná „zvláštní situace na trhu“, a případ s konečnou platností uzavřela.

5) Komise intervenovala v antidumpingovém přezkumném šetření vedeném v USA ohledně dovozu nenatíraného papíru z Portugalska (vývozní hodnota přibližně 140 milionů EUR). Po zásahu Komise bylo konečné clo ve výši 37 % sníženo na 1,75 % (podobně jako u jiné intervence v roce 2016, kdy došlo k snížení z 29 % na 7 %).

6) Komise intervenovala v antidumpingovém šetření, které vedla Kolumbie ve věci zmražených bramborových hranolků z EU. V důsledku toho byl snížen počet společností, na něž se cla vztahují, a úroveň cel klesla. Opatření však zůstávají problematická a Komise zvažuje další kroky s cílem tato opatření odstranit, například další dvoustranné intervence nebo případné kroky v rámci WTO.

Komise v mnoha případech využila i postupy pro řešení sporů v rámci WTO, aby dosáhla odstranění neodůvodněných opatření. Bylo tomu tak v případě ruských antidumpingových cel na lehká užitková vozidla z Německa a Itálie, kde bylo nakonec zjištěno, že Rusko porušilo své závazky vyplývající z pravidel WTO, a Rusko následně platnost opatření neprodloužilo.

Během jejího funkčního období poskytla jednání o dohodách o volném obchodu Komisi příležitost dohodnout se s našimi partnery na společných závazných postupech v řízeních o ochraně obchodu. To zahrnovalo zvýšenou transparentnost při provádění šetření a zaručení vyváženého přístupu při uplatňování cel. Tohoto cíle bylo dosaženo například díky podpoře uplatňování pravidla nižšího cla, pokud to bylo možné, a zohledněním zájmů dovozců a následných uživatelů. Tato ustanovení jsou nyní součástí našich dohod s Koreou a Japonskem a probíhají jednání s dalšími partnery.

I.5    Transparentnější systém

Zatímco pravidla WTO stanovují pouze minimální požadavky, Komise přijala řadu iniciativ týkajících se transparentnosti, aby zajistila, že systém nástrojů na ochranu obchodu bude pro dotčené subjekty účinnější, otevřenější a bude jim poskytovat více informací. V důsledku toho nyní Komise provozuje specializovanou webovou platformu (TRON), která umožňuje lepší a snadnější výměny informací se zúčastněnými stranami. V zájmu účinnější ochrany jejich práv jim umožňuje nepřerušený přístup ke spisům týkajícím se šetření, které nejsou důvěrné. Pokud jde o transparentnost vůči veřejnosti, Komise od května 2016 systematicky zveřejňuje na svých webových stránkách volně přístupná shrnutí všech stížností nebo žádostí o přezkum. Navíc nad rámec závazků Komise stanovených ve sdělení „Obchod pro všechny“ od 1. srpna 2017 poskytují útvary pro nástroje na ochranu obchodu každé zúčastněné straně, u níž se uskuteční inspekce na místě, zprávu o této inspekci. Verze této zprávy, která není důvěrná, je obsažena i ve spisu a je přístupná ostatním zúčastněným stranám. Výsledek inspekcí na místě se může ukázat jako kriticky významný z hlediska zjištění týkajících se určitých společností a tento krok může přispět k vyloučení zbytečných soudních sporů.

Komise rovněž dokončuje provádění dalšího prvku, který veřejnosti poskytne větší informovanost o řízeních na ochranu obchodu, a to tím, že Komise na svých webových stránkách umožní zveřejňování údajů o žádostech společností o vrácení cla a souvisejících šetřeních.

II.    Činnost v oblasti nástrojů na ochranu obchodu v roce 2018

II.1Vyšetřovací činnost

II.1.1Obecný přehled

Na konci roku 2018 měla EU v platnosti 93 konečných antidumpingových opatření a 12 vyrovnávacích opatření 20 . To představuje oproti předchozímu roku mírný pokles.

Vyšetřovací činnost zůstala na vysoké úrovni a dosahovala téměř úrovně roku 2017. Spočívala zejména v nových šetřeních podle nových souborů pravidel pro nástroje na ochranu obchodu, jakož i ve stále významném počtu přezkumů. Ke konci roku 2018 probíhalo 45 šetření a šest šetření týkajících se vrácení zaplaceného cla, která zahrnovala 99 samostatných žádostí o vrácení cla.

Podrobnější přehled právních předpisů týkajících se nástrojů na ochranu obchodu a informací o roční činnosti uvádí pracovní dokument útvarů Komise a jeho příslušné přílohy, které tuto zprávu doprovázejí.

II.1.2Antidumpingová a antisubvenční vyšetřování (viz přílohy A až I)

V roce 2018 bylo zahájeno deset nových šetření. Ve dvou řízeních byla uložena prozatímní cla. Čtyři případy byly uzavřeny uložením konečných cel, zatímco osm šetření bylo uzavřeno bez přijetí opatření.

Přezkumná šetření nadále představovala podstatnou část práce na případech. V roce 2018 bylo zahájeno dokonce sedmnáct přezkumů opatření před pozbytím platnosti a sedm přezkumů opatření před pozbytím platnosti bylo uzavřeno potvrzením cla. Žádný přezkum před pozbytím platnosti nebyl uzavřen ukončením opatření. Během roku 2018 pozbyla čtyři opatření platnosti automaticky.

Byly zahájeny tři prozatímní přezkumy. Čtyři prozatímní přezkumy byly ukončeny beze změny opatření a dva byly ukončeny se změnou.

A konečně byla také v roce 2018 zahájena tři opětovná šetření, jež se obvykle týkají provádění soudních rozhodnutí. Bylo uzavřeno pět takových přezkumů.

II.1.3Ochranná šetření (viz příloha L)

V roce 2018 EU zahájila tři ochranná šetření – jedno se týkalo výrobků z oceli erga omnes a ve dvou případech šlo o dvoustranná šetření vůči Kambodži a Myanmaru týkající se rýže indica podle pravidel systému všeobecných celních preferencí.

II.1.4Ověřovací činnosti 

Komise v průběhu svých šetření provádí inspekce na místě, aby prozkoumala záznamy společností nebo sdružení s cílem ověřit informace poskytnuté během řízení. Během roku 2018 provedly útvary EU pro nástroje na ochranu obchodu 167 takových inspekcí, což znamenalo 1 978 člověkodnů ověřovací práce.

II.2Vymáhání opatření (viz přílohy J, K, M, Q)

Jak je uvedeno výše, je mimořádně důležité zajistit účinné provádění uvalených opatření. Je to jedna z hlavních činností, které mají zajistit, aby nedocházelo k vyhýbání se opatřením prostřednictvím absorpce cla nebo obcházení opatření. V roce 2018 byl zahájen jeden antiabsorpční přezkum, který však na konci roku stále probíhal. Žádný jiný antiabsorpční přezkum nebyl uzavřen. Kromě toho, ačkoli nebylo zahájeno žádné šetření proti obcházení opatření, byla v roce 2018 uzavřena dvě taková šetření, která byla zahájena v roce 2017, a to bez prodloužení platnosti cel.

Monitorování podniků je také součástí činností v oblasti prosazování práva. Na začátku roku 2018 byly v platnosti tři závazky podniků. Během roku nebyl přijat žádný nový závazek. Uvedené tři závazky proto zůstaly ke konci roku 2018 nadále v platnosti.

A v neposlední řadě, pokud jde o provádění opatření, Komise úzce spolupracuje s úřadem OLAF. Jako obvykle Komise v roce 2018 poskytla úřadu OLAF veškeré informace a důkazy týkající se jakékoli protiprávní činnosti související s nástroji na ochranu obchodu. 

II.3Malé a střední podniky

Během roku 2018 zahájila Komise v souvislosti s modernizací nástrojů na ochranu obchodu iniciativu na pomoc malým a středním podnikům, které jsou dotčeny šetřeními v oblasti ochrany obchodu, a to jak v rámci EU, tak ve třetích zemích. Byla vytvořena specializovaná webová stránka. Ta na jednom místě soustředila poradenství pro podniky, vzorové dotazníky i obsažné pokyny, jak zvládat postup šetření. Stránka je doplňkem asistenční služby pro malé a střední podniky, která i nadále pomáhala malým a středním podnikům, jež hledaly informace o nástrojích na ochranu obchodu. Dotazy na asistenční službu během roku sahaly od obecných žádostí o informace týkající se povahy nástrojů na ochranu obchodu až po cílenější dotazy týkající se konkrétních případů.

II.4    Sociální a environmentální normy

Pokud se použije nová metodika výpočtu běžné hodnoty, Komise zvolí vhodnou reprezentativní zemi, aby tuto běžnou hodnotu výrobku určila. Následně by měla vycházet z posouzení přiměřené úrovně sociální a environmentální ochrany v dotyčných zemích, pokud je takových zemí více. V nových šetřeních a přezkumech před pozbytím platnosti zahájených po 20. prosinci 2017 proto Komise zkontroluje, zda byly ratifikovány příslušné mezinárodní úmluvy.

Na popis toho, jak jsou v šetřeních týkajících se nástrojů pro ochranu obchodu posuzovány a zohledňovány normy ochrany zdraví a životního prostředí, lze odkazovat až v budoucích výročních zprávách poté, co šetření dospějí k předběžným nebo konečným závěrům. Této fáze dosud nedosáhlo žádné z probíhajících šetření využívajících novou metodiku – výsledky budou k dispozici až v následující výroční zprávě.

Navíc od vstupu modernizovaných pravidel pro nástroje na ochranu obchodu Komise při výpočtu cílové ceny výrobku zohledňuje i skutečné nebo budoucí výrobní náklady společností z EU, které vyplývají nebo by vyplývaly z uplatňování mnohostranných environmentálních dohod (a protokolů k nim), jakož i některých úmluv Mezinárodní organizace práce. Od 8. června 2018 proto Komise začala toto pravidlo uplatňovat ve svých šetřeních. Jelikož rovněž i v tomto případě žádné z probíhajících šetření, v němž by se o tuto otázku jednalo, dosud nedospělo do předběžné nebo konečné fáze, tak se k těmto případům vrátí příští výroční zpráva.

II.5    Soudní přezkum soudy Evropské unie 

V roce 2018 vydaly Tribunál a Soudní dvůr 26 rozsudků, které se vztahovaly k oblasti nástrojů na ochranu obchodu: Tribunál vydal deset rozsudků a Soudní dvůr rozhodl o dvanácti odvoláních a vydal čtyři rozhodnutí o předběžné otázce. Příslušné rozsudky popisuje příloha S.

V roce 2018 bylo podáno patnáct nových věcí týkajících se nástrojů na ochranu obchodu (oproti dvaceti v roce 2017).

II.6     Činnosti třetích zemí zaměřené na EU

Platná opatření v oblasti nástrojů na ochranu obchodu, která ovlivňují vývoz EU, v roce 2018 dosáhla celkového počtu 174 (v porovnání s 162 v roce 2017). Očekává se, že tento trend bude pokračovat i v příštích letech, a to i vzhledem k vysokému počtu nových a probíhajících šetření v roce 2018 (35 oproti 31 v roce 2017), u nichž připadá v úvahu přijetí opatření v roce 2019.

Největší část nástrojů na ochranu obchodu zaměřených proti vývozu z EU připadala na USA, kde bylo v platnosti 33 opatření (26 v roce 2017). Ve srovnání s rokem 2015 (18 opatření) to představuje nárůst o 89 %. Nepřímo to přispělo i k celosvětovému nárůstu opatření, neboť země jako Turecko nebo Kanada zahájily ochranná šetření ve věci některých výrobků z oceli v reakci na opatření USA podle § 232, jež se týkala se oceli. Nejpoužívanějším nástrojem v celosvětovém měřítku však nadále zůstává antidumping, na který připadá 133 platných opatření ze 174.

Indie je druhým největším uživatelem nástrojů na ochranu obchodu vůči EU s 21 platnými opatřeními (21 v roce 2017), následuje Čína s 18 opatřeními platnými v roce 2018 (20 v roce 2017).

Pokud jde o nová šetření v roce 2018, USA zahájily tři, Indie čtyři a Čína dvě nová šetření. Vedle těchto obvyklých uživatelů přispěli k vzestupnému trendu i někteří méně častí uživatelé nástrojů na ochranu obchodu. Jednalo se zejména o Austrálii a Argentinu, které v roce 2018 zahájily po třech nových šetřeních. Kromě toho se na scéně objevili i další uživatelé, například Rada pro spolupráci arabských států v Zálivu se třemi probíhajícími šetřeními, Madagaskar s dvěma novými ochrannými šetřeními nebo Kolumbie, která zahájila v roce 2018 šetření týkající se zmražených bramborových hranolků, první za pět let.

Pokud jde o uložená opatření, jsou na prvním místě USA s deseti novými opatřeními, která byla uložena v roce 2018, následuje Austrálie se čtyřmi novými opatřeními, stejně jako Indie a Turecko, které přijaly po třech nových opatřeních. Čína v roce 2018 uložila jedno nové opatření.

Z hlediska odvětví bylo nejčastějším cílem opět odvětví oceli, u něhož bylo zahájeno dvanáct z 37 šetření a uloženo třináct z 32 nových opatření. Výrobky z oceli také představovaly největší podíl na celkových opatřeních platných v letech 2018, a to 67 ze 174. Významný podíl nadále připadal na chemické látky, u nichž bylo zahájeno osm nových šetření.

Jakkoli Komise intervenuje ve většině případů zaměřených proti EU, soustředí se zejména na systémové otázky a případy, u nichž výrobní odvětví konkrétně požádá o pomoc. V roce 2018 Komise intervenovala například v ochranném šetření týkajícím se dovozu sušeného mléka a sýra, které vedlo Chile, a v antidumpingovém přezkumném šetření týkajícím se konzervovaných rajčat, které vedla Austrálie. Clo, které Kolumbie ukládá na dovoz zmražených bramborových hranolků, představuje zvláštní obchodní překážku, neboť dumpingová rozpětí byla patrně uměle nadhodnocena použitím nekvalitních metodik.

V roce 2018 byl předmětem šetření ze strany Indie, Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu a Austrálie i papírenský průmysl. Komise intervenovala ve spolupráci s výrobním odvětvím EU a tato šetření nadále pozorně sleduje.

II.7Činnost v rámci Světové obchodní organizace

EU je nadále plně odhodlána prosazovat ve WTO agendu týkající se subvencí a je v této oblasti aktivní. V průběhu roku 2018 probíhala v Ženevě intenzivní jednání o subvencích na rybolov. Jakkoli bylo dosaženo jen omezeného pokroku, byl přijat ambiciózní pracovní program pro rok 2019, který by měl členům WTO umožnit, aby jednání uzavřeli do konce roku 2019.

V roce 2018 se EU podílela na práci příslušných výborů WTO pro nástroje na ochranu obchodu, které zasedají v dubnu a říjnu. V Antidumpingovém výboru WTO EU reagovala zejména na řadu otázek týkajících se reformy právních předpisů EU v oblasti nástrojů na ochranu obchodu. Kromě toho EU upozornila na problematické otázky týkající se šetření třetích zemí zaměřených vůči EU nebo členským státům.

EU se rovněž zúčastnila obou zasedání antidumpingové pracovní skupiny WTO pro provádění. Projednávaná témata zahrnovala např. výpočet dumpingových rozpětí nebo metodiky pro určení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy v přezkumech před pozbytím platnosti.

Ve Zvláštním výboru WTO pro subvence a vyrovnávací opatření bylo přezkoumáno oznámení EU o subvencích v roce 2017. V rámci řádného zasedání Výboru WTO pro subvence a vyrovnávací opatření se diskutovalo i o úloze subvencí jako o faktoru, který přispívá k nadměrné kapacitě v různých sektorech hospodářské činnosti se společnou podporou ze strany EU, USA, Kanady a Japonska. EU také opakovaně vyzvala k lepší transparentnosti ostatních členů a naléhavě je požádala, aby Světové obchodní organizaci oznámili své subvence.

Ve Výboru WTO pro ochranná opatření předložila EU řadu otázek souvisejících s ochrannými šetřeními jiných členů WTO (např. Chile – sušené mléko a sýr gouda, USA – solární panely nebo Turecko – tapety). EU kromě toho odpověděla na otázky ostatních členů WTO ve věci zahájení ochranného šetření EU týkajícího se některých výrobků z oceli.

II.8     Činnost úředníka pro slyšení

V roce 2018 obdržel úředník pro slyšení celkem 27 žádostí o intervenci a uskutečnil osm slyšení. V řadě případů byla žádost o intervenci podána současně s žádostí o slyšení u útvarů odpovědných za šetření. Úředník pro slyšení zastával názor, že zúčastněná strana by měla nejprve své obavy sdělit těmto útvarům. Úředník pro slyšení zasáhne až v případě, že není možné dosáhnout řešení. V důsledku toho zúčastněné strany, které žádaly o intervenci, mohly ve většině případů najít řešení přímo s týmy, které vedly šetření.

V roce 2018 vedlo k žádostem o intervenci jen několik šetření. Jednalo se buď o žádosti od několika zúčastněných stran, nebo o více žádostí o intervenci od téže strany. Zúčastněné strany většinou napadaly zjištění, skutečnosti a závěry šetření a ve všech případech útvary souhlasily s tím, že poskytnou vysvětlení nebo dodatečné informace. Ve významném případu zúčastněná strana zpochybnila politiku Komise týkající se ochrany osobních údajů v rámci šetření – tento případ musel být postoupen Evropskému úřadu pro ochranu údajů. Při všech intervencích v roce 2018 úředník pro slyšení zjistil, že byla respektována procesní práva zúčastněných stran.

Po změnách právních předpisů je nyní úloha úředníka pro slyšení výslovně uznána v základním antidumpingovém a antisubvenčním nařízení. Za této situace se proto úředník pro slyšení podílel i na postupech, které má Komise uplatňovat, aby zvýšila transparentnost a zaručila procesní práva stran.

(1)      Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21).

(2)      Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 55).

(3)      Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/478 o společných pravidlech dovozu (Úř. věst. L 83, 27.3.2015, s. 16).

(4)      U případů zahájených od 8. června 2018 se použijí pravidla týkající se nové metodiky výpočtu i modernizace (což mimo jiné znamená kratší období šetření). U nových případů a přezkumů před pozbytím platnosti, které byly zahájeny mezi 20. prosincem 2017 a 7. červnem 2018, se použijí pravidla pro novou metodiku výpočtu. Ve všech ostatních případech se použila „stará“ pravidla.

(5)      Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 14. října 2015 „Obchod pro všechny – Cesta k zodpovědnější obchodní a investiční politice“, COM(2015) 0497 final.

(6)      Zdroj: nařízení EU a formální podněty výrobního odvětví nebo žádosti o přezkum opatření.

(7)      Zdroj: nařízení EU a předpisy WTO.

(8)      Existují zvláštní pravidla pro výpočet rozpětí újmy v případě zkreslování cen surovin, které představují nejméně 17 % výrobních nákladů dotčeného výrobku. V případě subvencování se pravidlo nižšího cla obvykle neuplatňuje.

(9)

     Údaje o dovozu v období původního šetření se porovnávají s dovozem v období od listopadu 2017 do října 2018. V případě „pneumatik“ byly údaje, které byly k dispozici po uložení opatření (šest měsíců), pro porovnání extrapolovány. Viz prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1579 ze dne 18. října 2018 (Úř. věst. L 263, 22.10.2018, s. 3).

(10)      Vlastní údaje Komise.

(11)      Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2179 ze dne 22. listopadu 2017 (Úř. věst. L 307, 23.11.2017, s. 25).

(12)      Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/109 ze dne 23. ledna 2017 (Úř. věst. L 18, 24.1.2017, s. 1).

(13)      Obcházením je definováno jako změna struktury obchodních toků mezi třetími zeměmi a EU, která vzniká na základě praktik, zpracovatelských postupů nebo prací, pro něž mimo uložení antidumpingového/antisubvenčního cla neexistuje dostatečné opodstatnění nebo hospodářský důvod.

(14)      K absorpci může dojít v případě, že po skončení období původního šetření a před zavedením opatření nebo po něm se vývozní ceny snížily nebo opatření nevedla k žádnému, nebo jen k nedostatečnému zvýšení cen při dalším prodeji nebo pozdějších prodejních cen dováženého výrobku v EU.

(15)      Commission Staff Working Document, on Significant Distortions in the Economy of the People’s Republic of China for the Purposes of Trade Defence Investigations (Pracovní dokument útvarů Komise o podstatných zkresleních v ekonomice Čínské lidové republiky pro účely šetření na ochranu obchodu), 20. prosince 2017 (SWD(2017) 483 final/2).

(16)      V době zveřejnění této zprávy se zpráva o jednotlivé zemi týkající se Ruska stále připravovala.

(17)      Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance, Ocelářství – Jak v Evropě uchránit udržitelná pracovní místa a růst (COM(2016) 155 final).

(18)      Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/159 ze dne 31. ledna 2019 (Úř. věst. L 31, 1.2.2019, s. 27).

(19)       http://trade.ec.europa.eu/doclib/html/157607.htm  

(20)    Opatření jsou počítána na produkt a dotčenou zemi, bez rozšíření.