EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 15.2.2019

COM(2019) 83 final

ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU

Evropský výzkumný prostor: společně k pokrokovější Evropě v oblasti výzkumu a inovací

Evropský výzkumný prostor: společně k pokrokovější Evropě v oblasti výzkumu a inovací

1.ÚVOD

Zpráva o pokroku ve vytváření EVP za rok 2018 hodnotí současný stav Evropského výzkumného prostoru (EVP) a pokrok, jehož bylo při provádění EVP dosaženo v období 2016–2018 1 . Již druhým rokem po sobě byl pokrok na úrovni jednotlivých zemí měřen pomocí monitorovacího mechanismu EVP – souboru 24 základních ukazatelů definovaných společně členskými státy, zúčastněnými stranami v oblasti výzkumu a Komisí, který obsahuje i osm hlavních ukazatelů 2 .

Provádění EVP se zaměřuje na šest priorit:

1.účinnější vnitrostátní výzkumné systémy;

2.optimální nadnárodní spolupráci a konkurenci včetně „společného řešení zásadních výzev“ a „výzkumných infrastruktur“;

3.otevřený trh práce pro výzkumné pracovníky;

4.rovnost žen a mužů a začleňování tohoto hlediska v oblasti výzkumu;

5.optimální pohyb vědeckých poznatků, přístup k nim a jejich předávání včetně „pohybu poznatků“ a „otevřeného přístupu“;

Zpráva o pokroku ve vytváření EVP za rok 2016 ukázala, že během posledního desetiletí bylo při provádění EVP dosaženo výrazného pokroku. Na úrovni EU se zlepšily všechny hlavní ukazatele, přestože mezi členskými státy stále existují velké rozdíly, pokud jde o úroveň výkonnosti i míry růstu.

Podle celkového vývoje hlavních ukazatelů pokrok při provádění EVP trvá i nadále, i když postupuje pomalejším tempem než dříve. Míra růstu některých hlavních ukazatelů (priority 5 a 6) je stabilní, zatímco u jiných se růst zpomalil (priority 1, 2 a 4). Jeden hlavní ukazatel (priorita 3) dokonce vykazuje zápornou míru růstu. To však nepředstavuje žádný bezprostřední problém, neboť se jedná pouze o zástupný ukazatel a doplňkové ukazatele pro prioritu 3 se neustále zlepšují.

V tabulce na konci tohoto dokumentu jsou uvedeny míry růstu různých hlavních ukazatelů.

V listopadu 2018 přijala Rada závěry o správě a řízení EVP 3 . Připomněla své závěry z května 2015, které se staly základem pro následné národní akční plány pro EVP, a vyzvala k tomu, aby bylo do zpráv o pokroku EVP začleněno monitorování provádění plánu pro EVP na základě hlavních ukazatelů, jež navrhl Výbor pro Evropský výzkumný prostor a inovace 4 .

Plán pro EVP na období 2015–2020 se nachází v polovině a národní akční plány pro toto období doposud přijalo 24 členských států a čtyři přidružené země. Tyto plány poskytují oficiální informace o strategiích EVP a odpovídajících politických opatřeních v těchto členských státech a přidružených zemích. Jsou důležitým zdrojem pro mapování pokroku při provádění EVP. Většina národních akčních plánů je strukturována podle šesti priorit EVP, což dále dokazuje systematické a sdílené úsilí plánovat vnitrostátní reformy za účelem provádění EVP.

Celkově zpráva vypovídá o tom, že pokrok při provádění EVP zpomaluje a že mezi zeměmi stále existují zásadní rozdíly, které se částečně ještě zvětšují. Tento vývoj vyžaduje obnovení závazku spočívajícího v i) dalším posílení společného úsilí na všech úrovních; ii) reformování vnitrostátních systémů výzkumu a inovací a iii) vytvoření dobře fungujícího EVP. Komise tuto potřebu předvídala a pro nadcházející finanční období 2021–2027 navrhla několik programů: mezi ně patří regionální fondy, evropský nástroj pro provádění reforem a nadcházející rámcový program EU pro oblast výzkumu a inovací – Horizont Evropa. Součástí druhého z těchto programů je i zvláštní pilíř, který má napomoci posílení EVP.

2.KLÍČOVÁ ZJIŠTĚNÍ ZPRÁVY O POKROKU VE VYTVÁŘENÍ EVP

2.1.Účinnější vnitrostátní výzkumné systémy

Z analýzy hlavního ukazatele vyplývá, že excelence výzkumu se v období 2013–2016 zvýšila, přičemž roční míra růstu činila 3,2 % (průměr zemí EU-28) 5 . V porovnání s obdobím 2010–2013 se však míra růstu o polovinu snížila.

Obecně platí, že přestože je veřejné financování výzkumu a vývoje klíčovou hnací silou odolnosti a mezinárodní konkurenceschopnosti domácích systémů výzkumu a inovací, některé země své výdaje na výzkum a inovace neustále snižují (státní rozpočtové výdaje na výzkum a vývoj (GBARD) jako procento HDP) a jiné je v období 2014–2016 nijak výrazně nezvýšily 6 . Země s méně rozvinutými vnitrostátními výzkumnými systémy však mají také tendenci spoléhat se při doplňování vnitrostátních rozpočtů v oblasti výzkumu a inovací na strukturální a investiční fondy EU. Řada zemí EVP 7 rovněž používá k doplnění přímého státního financování nepřímá fiskální opatření.

V zemích EVP se stalo běžnou praxí konkurenční financování – financování výzkumu přidělované na konkurenčním základě a za účasti mezinárodních odborníků v přezkumných komisích. Pokud však jde o rovnováhu mezi konkurenčním financováním a blokovým financováním, panují mezi jednotlivými zeměmi stále velké rozdíly. V některých zemích s méně rozvinutými systémy výzkumu a inovací se méně konkurenceschopné organizace provádějící výzkum spoléhají především na blokové financování, což často ovlivňuje jejich schopnost přilákat ty nejlepší talenty a rozvíjet a udržovat výzkumné infrastruktury. K dosažení náležité rovnováhy jsou tak nutné další reformy jejich systémů financování.

Většina národních akčních plánů je jasně strukturovaná podle priorit EVP. Projevuje se v nich stále větší soulad vnitrostátních politik v oblasti výzkumu a inovací v zemích EVP s cíli stanovenými na úrovni EU zaměřenými na vytvoření EVP. Členské státy EU se rovněž snaží zajistit, aby byly jejich vnitrostátní výzkumné systémy efektivnější a konkurenceschopnější, a to prováděním vnitrostátních a regionálních strategií pro inteligentní specializaci.

2.2.Optimální nadnárodní spolupráce a konkurence

Společné řešení zásadních výzev

Ze zjištění vyplývá, že ačkoli má tato priorita stále jednu z nejvyšších měr růstu ze všech hlavních ukazatelů EVP a v období 2014–2016 rostla ročním tempem ve výši 3,9 %, téměř všechny země zaznamenaly zpomalení, pokud jde o přidělování vnitrostátních rozpočtových výdajů na výzkum a vývoj (statistika GBARD) na celoevropský nadnárodní veřejný výzkum a vývoj 8 .

Za jeden z hlavních a skutečných přínosů nadnárodní spolupráce EU je i nadále považováno společné využívání zdrojů a výzkumných kapacit k účinnějšímu řešení společných výzev. Jedním z nejčastěji uváděných strategických cílů v národních akčních plánech byla aktivní účast v partnerstvích v rámci veřejného sektoru 9 .

I když bylo v průběhu let dosaženo stálého pokroku, další úspěchy vyžadují i) systematičtější koordinaci mezi prioritami partnerství v rámci veřejného sektoru a vnitrostátními plány výzkumu a výzkumnými programy a ii) systematické monitorování a hodnocení dopadu účasti v partnerstvích v rámci veřejného sektoru, zajištění politického závazku a dostupnosti financování 10 . Tento vývoj je podpořen novou politickou ambicí zvýšit dopad systému partnerství v oblasti výzkumu a inovací v EU, opírá se o závěry Rady 11 a doporučení Výboru pro Evropský výzkumný prostor týkající se partnerství.

Výzkumné infrastruktury

Ze zjištění vyplývá, že přes různorodost zemí EVP byly na vnitrostátní úrovni definovány strategické priority. Ukázalo se, že plány Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury jsou pro vnitrostátní rozhodovací procesy cenným vkladem a často dopomohou ke sladění vnitrostátních plánů s plány Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury.

Třebaže vnitrostátní plány zavedla společně s výzkumnými infrastrukturami Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury více než polovina zemí EVP a 19 z 28 členských států EU, pouze třetina z nich zároveň určila i své potřeby v oblasti financování. Od posledního monitorování v roce 2016 osm zemí své plány aktualizovalo, přičemž některé z nich stanovily požadavky na financování poprvé. Při posouzení projektů a mezníků Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury z údajů vyplývá, že účast zemí těsně pod průměrem EVP roste rychleji než u zemí těsně nad průměrem (míry růstu se zdvojnásobily, respektive zvýšily o 40 % v porovnání s hodnotami za rok 2016). To v rámci zemí EVP naznačuje výrazný trend sbližování.

Rozhodovací procesy v jednotlivých zemích se liší v závislosti na velikosti jejich ekonomiky a složitosti systému výzkumu a inovací. Třebaže nejčastějším mechanismem pro přidělování finančních prostředků jsou otevřené výzvy, nástroje a postupy financování výzkumných infrastruktur se značně liší a často se používají v různých kombinacích politik.

V zájmu dalšího zvýšení účinnosti výzkumných infrastruktur v Evropě je zapotřebí zlepšit výměnu informací o skutečné kapacitě infrastruktury, prioritách financování, plánech a strategiích, a to jak mezi zeměmi/regiony, tak mezi výzkumnými organizacemi. Z analýzy vyplývá, že země se při přidělování finančního krytí vnitrostátním výzkumným infrastrukturám stále více specializují na konkrétní oblasti, čímž reagují na potřebu racionalizovat celkové rostoucí náklady.

2.3.Otevřený trh práce pro výzkumné pracovníky

Ze zjištění vyplývá, že počet nabídek volných pracovních míst inzerovaných na portálu pro pracovní příležitosti EURAXESS v období 2015–2016 klesl u celé skupiny zemí v průměru o 5 %. To zvrátilo předchozí pozitivní růst ve výši 7,8 % v období 2012–2014 a mohlo by být částečně důsledkem alternativního způsobu využití podobných národních portálů.

Zjištění nicméně v zemích EU-28 rovněž ukazují průměrný roční růst podílu doktorandů s občanstvím jiného členského státu EU ve výši 3,9 % a růst podílu výzkumných pracovníků (ve výši 7,5 %), kteří vyjádřili spokojenost s tím, jak je přijímací proces v jejich domovské výzkumné instituci otevřený, transparentní a založený na výsledcích. Ve druhém případě došlo k růstu téměř ve všech členských státech.

Z analýzy vyplývá, že mezi zeměmi EU stále existují propastné rozdíly, pokud jde o otevřené příležitosti na trhu práce a možnosti profesního rozvoje výzkumných pracovníků. To vede k velkým rozdílům v atraktivitě výzkumné kariéry v různých zemích a regionech v Evropě. Tyto rozdíly nejsou jen důsledkem různých systémů vysokoškolského vzdělávání a profesních struktur, ale jsou způsobeny také rozdílným hospodářským rozvojem, který ovlivňuje veřejné rozpočty na výzkum, a tím i platy výzkumných pracovníků a další podmínky. Klíčovými faktory, které definují atraktivitu regionu nebo země, je dostupnost příležitostí k učení, možnosti financování výzkumu, finanční zajištění a podíl pracovních smluv na dobu určitou.

2.4.Rovnost žen a mužů a začleňování tohoto hlediska v oblasti výzkumu

Ze zprávy vyplývá, že podíl žen na nejvyšších pozicích ve výzkumu (kategorie A) ve vysokoškolském vzdělávání se v zemích EU-28 v období 2014–2016 zvýšil o 1 % ročně 13 na 24 % v roce 2016. Ačkoli bylo dosaženo pokroku téměř ve všech členských státech, je tento trend stále nerovnoměrný.

Analýza ukazuje, že na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni EU jsou plány rovnosti žen a mužů a související politiky přijímány stále častěji, aby mohly být schváleny institucionální změny. Stále více zemí se podílí na zvyšování transparentnosti při přijímání a povyšování zaměstnanců a tyto iniciativy zahrnuje do svých národních akčních plánů. Analýza národních akčních plánů však poukazuje na to, že pokud jde o dosažení cílů v oblasti rovnosti žen a mužů, existují mezi jednotlivými členskými státy značné rozdíly 14 .

Na úrovni EU a ve všech zemích EVP bylo k začlenění genderového hlediska do výzkumu vyvinuto značné úsilí. Výsledkem je větší počet publikací, které genderové hledisko zahrnují, avšak celková úroveň integrace zůstává nízká.

Určitého pokroku dosaženo bylo, avšak nerovnost mezi ženami a muži v oblasti výzkumu a v akademické sféře stále existuje. Ve většině zemí EVP stále existuje tzv. skleněný strop. Je tomu tak i přesto, že na úrovni EU i na vnitrostátní a institucionální úrovni byly přijaty politiky a iniciativy s cílem řešit otázky, jako je nevědomá předpojatost při hodnocení, rozdíly v odměňování 15 a rovné příležitosti při volbě kariéry.

2.5.Optimální pohyb vědeckých poznatků, přístup k nim a jejich předávání, mimo jiné i prostřednictvím digitálního EVP

Předávání znalostí a otevřené inovace

Od poslední zprávy o pokroku ve vytváření EVP v roce 2016 bylo v celém EVP přijato více programů a iniciativ týkajících se otevřených inovací a předávání znalostí, které byly zvlášť zaměřeny na společnou činnost veřejných výzkumných organizací a soukromého sektoru. Na vnitrostátní úrovni se však v oblasti duševního vlastnictví stále uplatňují různá pravidla.

Studie zjistila, že v zemích EU-28 spolupracuje s univerzitami, vládou a veřejnými nebo soukromými výzkumnými ústavy přibližně 15 % podniků, které se zabývají inovacemi výrobků nebo postupů 16 . V období 2012–2014 se spolupráce soukromého sektoru s univerzitami a vysokoškolskými institucemi zvýšila v průměru o 0,7 % ročně a spolupráce s vládními a soukromými výzkumnými ústavy o 4 % ročně.

Počet společných publikací veřejného a soukromého sektoru na milion obyvatel je stabilní. V posledních letech však došlo k omezení financování poskytovaného soukromým sektorem univerzitám a veřejným výzkumným ústavům.

Otevřený přístup k publikacím a údajům

V roce 2018 mělo zavedené politiky a/nebo pokyny pro podporu otevřeného přístupu k publikacím, řízení výzkumných dat nebo otevřené vědy 31 zemí EVP. Devatenáct z těchto zemí přijalo v těchto třech oblastech právní opatření 18 . Avšak i v zemích, kde byla právní opatření přijata, se velmi liší jejich prosazování. Pouze několik zemí EVP zavedlo opatření k monitorování vývoje politik v oblasti otevřeného přístupu a řízení výzkumných dat a jejich dopadu.

V posledních letech se otevřený přístup k publikacím rychle mění a vyvíjí a v roce 2016 se týkal až 50 % všech publikací v zemích EVP 19 . Rozdíly v provádění politik otevřeného přístupu mezi zeměmi se odrážejí v různorodém prosazování těchto politik a v řadě různých druhů otevřeného přístupu. Některé země dávají přednost tzv. zlaté cestě otevřeného přístupu, zatímco jiné podporují tzv. zelenou cestu (autoarchivaci v úložištích) a další kombinaci obojího. Obecně se v posledních letech zvýšil podíl vědeckých publikací zpřístupněných v rámci „zlatého“ otevřeného přístupu ve srovnání s publikacemi zpřístupněnými v rámci „zeleného“ otevřeného přístupu.

Politiky týkající se řízení výzkumných dat jsou zaváděny spíše až v poslední době. Stále je zapotřebí větší koordinace a harmonizace ve všech zemích. Klíčovými výzvami pro další rozvoj otevřeného přístupu k výzkumným datům jsou i nadále finanční a technické problémy spojené s ukládáním a dostupnými datovými formáty.

Přechod na prostředí otevřené vědy již sice započal, ale stále je omezován řadou problémů souvisejících s autorským právem, náklady, ochranou údajů, vnímáním nižší kvality časopisů s otevřeným přístupem, nedostatečnou odbornou přípravou týkající se otevřeného přístupu a politikami institucí, které prosazují zveřejňování v tradičních časopisech.

2.6.Mezinárodní spolupráce

Od Zprávy o pokroku ve vytváření EVP za rok 2016 zaznamenaly členské státy EU malý, avšak stabilní růst počtu publikací vydaných společně se zeměmi, které nejsou součástí EVP. Průměrná roční míra růstu v těchto zemích činila 4,4 % v období 2014–2016 a 4,2 % v letech 2007 až 2016 20 .

Země EVP využívají k podpoře mezinárodní spolupráce různé nástroje. Ty se pohybují od sjednávání dvoustranných dohod a zakládání specializovaných výzkumných a inovačních středisek až po jmenování poradců na příslušné konzuláty a velvyslanectví na celém světě. Řada zemí EVP rovněž přijala národní strategie internacionalizace v oblasti vědy a technologií nebo mezinárodní spolupráci zdůraznila ve svých vnitrostátních dokumentech týkajících se výzkumu a inovací. Jak organizace provádějící výzkum, tak organizace financující výzkum navíc stále více využívají příležitostí ke dvoustranné či mnohostranné spolupráci s organizacemi partnerských zemí.

Mezinárodní mobilita výzkumných pracovníků je aktivně podporována jak na úrovni EU, tak na vnitrostátní úrovni. Klíčovými programy na úrovni EU jsou portál pracovních příležitostí EURAXESS a akce „Marie Curie-Skłodowska“. Země EVP, zejména země s méně rozvinutými systémy v oblasti výzkumu a inovací, podporují příchozí mobilitu aktivněji s cílem vyřešit nedostatek lidských zdrojů.

I přes řadu pozitivních změn některé problémy ve všech zemích EVP přetrvávají. Patří k nim nedostatek finančních a lidských zdrojů určených na vytváření a řízení mezinárodních partnerství.

3.ZÁVĚRY

Ve srovnání s předchozím vykazovaným obdobím 21 nadále postupoval pokrok při dosahování priorit EVP u většiny hlavních ukazatelů pomalejším tempem. Z hlediska průměru zemí EU-28 vykazuje většina hlavních ukazatelů v průběhu času pokrok, přestože mezi zeměmi přetrvávají velké rozdíly, pokud jde o úroveň výkonnosti 22 i míru růstu jednotlivých zemí (viz tabulka 1).

Velké rozdíly v pokroku jednotlivých zemí naznačují, že u všech priorit stále existuje značný prostor k dalšímu rozvoji. Jako potenciální referenční hodnoty pro země, které nevykazují tak dobré výsledky, by mohla být použita „nejvyšší hodnocení“ EVP.

Společnou politickou odpovědnost a mobilizaci ve vztahu ke všem prioritám EVP dokládá skutečnost, že národní akční plány EVP vypracovalo a zveřejnilo 28 zemí. Tyto plány vykazují vysokou míru snahy docílit při vytváření EVP dalšího pokroku.

Z výsledků obecně vyplývá, že plán EVP na období 2015–2020 zůstává i nadále vlivným nástrojem, který členským státům a přidruženým zemím pomáhá definovat, slaďovat a provádět nezbytné reformy EVP na vnitrostátní úrovni.

Zpomalení pokroku hlavních ukazatelů EVP je zároveň podnětem k zamyšlení nad tím, jak urychlit, posílit a podpořit provádění všech priorit EVP. Za to nesou společnou odpovědnost všechny členské státy, přidružené země a EU.

Dopad a sbližování národních akčních plánů EVP by mohlo posílit systematičtější využívání společně vytvořeného kontrolního mechanismu EVP. To by mohlo být podpořeno vzájemným získáváním poznatků, např. prostřednictvím nástroje na podporu politiky v rámci programu Horizont 2020 23 ve spojení se strategickými debatami ve Výboru pro Evropský výzkumný prostor a s ohledem na evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik.

S novými výzvami musí evropské i vnitrostátní orgány koordinovat svá politická opatření přijatá v reakci na staré překážky a přizpůsobit je novým příležitostem. To znamená, že priority EVP se budou v průběhu času vyvíjet. Vytváření moderního a aktivního EVP v úzkém partnerství s členskými státy, přidruženými zeměmi, Komisí a všemi zúčastněnými stranami v EVP má jasnou přidanou hodnotu pro všechny. Navrhovaný dlouhodobý rozpočet EU je koncipován tak, aby poskytoval pobídky a podporu pro společné zlepšování vnitrostátních systémů výzkumu a inovací a dosahování pokroku při vytváření EVP.

Země	Hlavní ukazatele
	Excelence výzkumných pracovníků Společného výzkumného střediska (2013–2016)	Statistika státních rozpočtových výdajů na výzkum a vývoj (GBARD) nadnárodní (2014–2016)	Nabídky volných pracovních míst na portálu EURAXESS (2014–2016)	Ženy v kategorii A (2014–2016)	Spolupráce inovativních společností s univerzitami (2012-2014)	Spolupráce inovativních společností s výzkumnými institucemi (2012-2014)	Publikace mimo EVP na 1000 výzkumných pracovníků (2014–2016)
EU-28	3,2 %	3,9 %	-5,0 %	1,0 %	0,7 %	4,0 %	4,4 %
AT	8,1 %	-0,6 %	-4,0 %	5,7 %	2,1 %	-2,5 %	5,0 %
BE	3,0 %	-4,5 %	21,2 %	5,5 %	-1,6 %	2,4 %	0,7 %
BG	-0,1 %	-19,5 %	-61,4 %	2,2 %	-7,7 %	-19,2 %	2,8 %
CH	-0,5 %	:	:	6,6 %	:	:	:
CY	3,2 %	-2,6 %	20,1 %	-4,7 %	13,3 %	-4,5 %	9,8 %
CZ	3,2 %	12,7 %	-10,2 %	2,2 %	-8,4 %	-0,5 %	5,6 %
DE	2,6 %	6,3 %	85,5 %	4,1 %	-0,6 %	:	1,2 %
DK	7,1 %	-7,1 %	13,3 %	6,9 %	1,9 %	-21,2 %	8,5 %
EE	4,6 %	17,4 %	-18,0 %	3,3 %	15,9 %	47,0 %	6,3 %
EL	-1,9 %	-21,5 %	-44,7 %	2,9 %	-27,8 %	-35,9 %	6,9 %
ES	3,5 %	9,2 %	19,9 %	0,7 %	2,9 %	13,7 %	5,9 %
FI	2,9 %	2,0 %	169,9 %	2,6 %	-6,2 %	-11,6 %	11,0 %
FR	3,3 %	:	8,7 %	-4,6 %	2,5 %	2,2 %	-0,3 %
HR	7,1 %	-22,6 %	12,8 %	2,3 %	-26,2 %	-34,3 %	-0,7 %
HU	3,6 %	112,3 %	31,9 %	12,4 %	-17,6 %	-12,0 %	3,8 %
IE	7,0 %	-16,6 %	-35,6 %	-10,0 %	-4,7 %	:	-13,2 %
IS	0,0 %	:	0,4 %	:	:	:	1,2 %
IT	3,6 %	0,8 %	21,9 %	2,0 %	12,3 %	16,7 %	3,4 %
LT	4,4 %	-5,4 %	21,3 %	9,7 %	-35,0 %	-33,0 %	7,5 %
LU	9,7 %	9,6 %	42,6 %	:	25,3 %	16,5 %	-3,8 %
LV	3,3 %	-8,8 %	65,7 %	6,3 %	-2,9 %	-11,1 %	35,5 %
MT	17,3 %	33,2 %	:	-22,6 %	-10,3 %	31,3 %	15,5 %
NL	4,6 %	-1,2 %	4,3 %	5,0 %	14,7 %	:	3,8 %
NO	8,2 %	-2,5 %	6,1 %	3,1 %	5,5 %	-0,5 %	0,5 %
PL	4,2 %	:	1,7 %	3,0 %	0,2 %	7,3 %	2,4 %
PT	6,0 %	21,0 %	-5,4 %	1,3 %	-1,5 %	-12,8 %	4,3 %
RO	3,5 %	24,3 %	19,9 %	22,3 %	57,5 %	4,0 %	8,4 %
RS	2,6 %	:	-49,5 %	:	138,8 %	:	-1,0 %
SE	4,8 %	1,8 %	-43,8 %	4,2 %	-6,7 %	:	4,9 %
SI	-0,1 %	22,3 %	-9,0 %	7,6 %	-11,5 %	:	8,1 %
SK	5,6 %	125,8 %	-9,3 %	0,1 %	0,2 %	6,1 %	9,0 %
UK	1,0 %	5,1 %	-10,5 %	:	-1,8 %	7,8 %	6,6 %

(1)

Zprávy Komise o pokroku ve vytváření EVP vypracovávané jednou za dva roky. Vývoj politik byl popsán od poloviny roku 2016 (konečného termínu pro Zprávu o pokroku ve vytváření EVP za rok 2016) do poloviny roku 2018 (konečného termínu pro Zprávu o pokroku ve vytváření EVP za rok 2018). Tyto ukazatele jsou však k dispozici s určitou časovou prodlevou. Většina ukazatelů v této zprávě se v důsledku toho vztahuje k předchozím rokům.

(2)

Zjištění v celé této zprávě odkazují na zprávu společnosti Science-Metrix s názvem „Shromažďování informací a údajů pro zprávu o monitorování EVP za rok 2018“, jejíž součástí jsou rovněž definice hlavních ukazatelů. Vzhledem k dostupnosti statistických údajů bylo třeba upravit definici několika ukazatelů.

(3)

Dok. 14516/18.

(4)

Dok. 9351/15.

(5)

Technická zpráva, tabulka 4.

(6)

Technická zpráva, tabulka 5.

(7)

Mezi „země EVP“ patří členské státy EU a země přidružené k rámcovému programu.

(8)

Technická zpráva, strana 46. Míry růstu u jednotlivých zemí mohly v jednotlivých letech značně kolísat.

(9)

Spolufinancování projektu ERA-NET, Evropský společný program spolufinancování, iniciativy podle článku 185 SFEU, iniciativy společného plánování.

(10)

Technická zpráva, strana 46.

(11)

Dok. 15320/17.

(12)

Technická zpráva, strana 66.

(13)

Technická zpráva, tabulka 15.

(14)

Byly stanoveny tři cíle: 1. Odstranění překážek přijímání a služebního postupu výzkumných pracovnic; 2. Řešení nevyváženého zastoupení žen a mužů v rozhodovacích procesech a 3. Posílení genderového hlediska v obsahu výzkumu.

(15)

EU, strategic engagement gender equality 2016–2019 (Strategické úsilí o rovnost žen a mužů 2016–2019): https://ec.europa.eu/anti-trafficking/eu-policy/strategic-engagement-gender-equality-2016-2019_en.

(16)

Technická zpráva, strana 76.

(17)

Revidováno v dubnu 2018.

(18)

Technická zpráva, tabulka 18.

(19)

Technická zpráva, strana 86.

(20)

Technická zpráva, tabulka 28.

(21)

Pro srovnání míry růstu hlavních ukazatelů s předchozím vykazovaným obdobím viz Zpráva o pokroku ve vytváření EVP za rok 2016 na adrese http://ec.europa.eu/research/era/pdf/era_progress_report2016/era_progress_report_2016_com.pdf.

(22)

Viz technická zpráva.

(23)

https://rio.jrc.ec.europa.eu/en/policy-support-facility.