(-1)

Podle článku 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) usiluje Unie při vytváření vnitřního trhu o vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství směřující k plné zaměstnanosti a společenskému pokroku; podporuje rovnost žen a mužů, mezigenerační solidaritu a ochranu práv dítěte; a bojuje proti sociálnímu vyloučení a diskriminaci. Podle článku 9 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouvy o fungování EU“) má Unie při vymezování a provádění svých politik a činností přihlížet k požadavkům spojeným mimo jiné s podporou vysoké úrovně zaměstnanosti, zárukou přiměřené sociální ochrany, bojem proti sociálnímu vyloučení a vysokou úrovní všeobecného a odborného vzdělávání a ochrany lidského zdraví. [pozm. návrh 1]

(1)

Dne 17. listopadu 2017 byl Evropským parlamentem, Radou a Komisí společně vyhlášen evropský pilíř sociálních práv jako reakce na sociální problémy v Evropě. Dvacet klíčových zásad pilíře je rozděleno do tří kategorií: rovné příležitosti a přístup na trh práce; spravedlivé pracovní podmínky; sociální ochrana a začleňování. Podle těchto dvaceti zásad evropského pilíře sociálních práv by se měly řídit činnosti v rámci Evropského sociálního fondu plus (ESF+). Aby se přispělo k provádění evropského pilíře sociálních práv, měl by ESF+ podporovat investice do lidí a systémů v oblastech politiky, jako je zaměstnanost, vzdělávání a sociální začleňování, a tím podpořit hospodářskou, územní a sociální soudržnost v souladu s článkem 174 Smlouvy o fungování EU. Veškeré činnosti v rámci ESF+ by měly být v souladu s Listinou základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod a měly by přihlížet k Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením, jejichž smluvními stranami je i Evropská unie a všechny její členské státy. [pozm. návrh 2]

(2)

Na úrovni Unie je rámcem pro určování priorit reforem jednotlivých států a sledování jejich provádění evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik. Členské státy vypracovávají na podporu uvedených priorit reforem své vlastní vnitrostátní víceleté investiční strategie. Uvedené Tyto strategie by měly být rozvíjeny v rámci partnerství mezi celostátními, regionálními a místními orgány, měly by zahrnovat hledisko rovnosti žen a mužů a měly by být představeny společně předkládány souběžně s každoročními vnitrostátními národními programy reforem jako způsob navržení a  koordinování prioritních investičních projektů , jakožto prostředek, jak vymezit a koordinovat prioritní projekty pro investice, jež mají být podpořeny vnitrostátními finančními prostředky a/nebo prostředky podporovány vnitrostátním financováním, příp. financováním z prostředků Unie. Měly by rovněž sloužit k využívání finančních prostředků Unie soudržným způsobem a k maximalizaci přidané hodnoty finanční podpory, která bude poskytnuta zejména z programů podporovaných Unií v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti, Evropského sociálního fondu plus, Evropského námořního a rybářského fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a, v příslušných případech, evropské funkce investiční stabilizace a fondu InvestEU. [pozm. návrh 3]

(3)

Rada Hlavní směry politik zaměstnanosti členských států přijaté Radou v souladu s čl. 148 odst. 2 Smlouvy o fungování EU, a to: zvyšování poptávky po práci; zvyšování nabídky práce: přístup k zaměstnání, dovednostem a schopnostem; zlepšení fungování trhů práce a účinnost sociálního dialogu a podpora rovných příležitostí pro všechny, podpora sociálního začlenění a boje proti chudobě, včetně zlepšování veřejných služeb ve zdravotnictví a jiných sektorech, spolu se všeobecnými hospodářskými pokyny přijatými v souladu s čl. 121 odst. 2 Smlouvy o fungování EU jsou součástí integrovaných hlavních směrů, na nichž je založena strategie Evropa 2020. Rada dne […] přijala revidované hlavní směry politik zaměstnanosti členských států, aby se jejich znění sladilo sladily se zásadami evropského pilíře sociálních práv, s cílem podnítit vytváření pracovních míst a posilovat sociální soudržnost , a zvýšit tak konkurenceschopnost Evropy a  přitažlivost Unie pro investice zvýšit konkurenceschopnost Evropy, její přitažlivost pro investice, její schopnost vytvářet pracovní místa a podpořit sociální soudržnost. Aby se zajistilo plné sladění ESF+ s cíli těchto hlavních směrů, zejména pokud jde o  politiky v oblasti zaměstnanosti , měly by členské státy plánovat podporu ESF+ , která je pro ně relevantní, a přihlédnout při tom k  těmto zaměstnanost, vzdělávání, odbornou přípravu a boj proti sociálnímu vyloučení, chudobě a diskriminaci, měl by ESF+ podporovat členské státy s přihlédnutím k příslušným integrovaným hlavním směrům a  k příslušným doporučením pro jednotlivé země přijímaným podle čl. 121 148 odst. 2 Smlouvy o fungování EU 4 a čl. 148 121 odst. 2 Smlouvy o fungování EU a případně na vnitrostátní úrovni k národním programům k zaměstnanostním a sociálním aspektům národních programů reforem podloženým podložených národními strategiemi. ESF+ by měl rovněž přispívat k důležitým aspektům provádění klíčových iniciativ a činností Unie, zejména agendy dovedností pro Evropu a Evropského prostoru vzdělávání, záruky pro mladé a dalších příslušných doporučení Rady a dalších iniciativ, jako je záruka pro mladé lidi jsou investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění ,, cesty prohlubování dovedností a začleňování dlouhodobě nezaměstnaných , rámec pro kvalifikaci stáží a učňovského vzdělávání a akční plán pro integraci státních příslušníků třetích zemí . [pozm. návrh 4]

(4)

Dne 20. června 2017 schválila Rada reakci Unie na „Agendu OSN pro udržitelný rozvoj do roku 2030“ – udržitelnou budoucnost Evropy. Rada zdůraznila význam dosažení udržitelného rozvoje ve všech třech směrech (ekonomický, sociální a environmentální) vyváženým a integrovaným způsobem. Je nezbytné, aby byl udržitelný rozvoj začleněn do všech oblastí vnitřní i vnější politiky Unie a aby Unie byla ambiciózní v politikách, které používá při řešení globálních výzev. Rada uvítala sdělení Komise nazvané „Další kroky k udržitelné evropské budoucnosti“ ze dne 22. listopadu 2016 jako první krok k začlenění cílů udržitelného rozvoje a používání udržitelného rozvoje jako nejdůležitější zásady pro všechny politiky Unie, a to rovněž prostřednictvím jejích finančních nástrojů. ESF+ by měl zvláště přispět k realizaci cílů udržitelného rozvoje mimo jiné vymýcením extrémních forem chudoby (cíl č. 1); podporou kvalitního a inkluzivního vzdělávání (cíl č. 4), prosazováním rovnosti žen a mužů (cíl č. 5) podporou trvalého a udržitelného hospodářského růstu podporujícího začlenění, plné a produktivní zaměstnanosti a důstojné práce pro všechny (cíl č. 8); a snižováním nerovnosti (cíl č. 10). [pozm. návrh 5]

(4a)

Unie a její členské státy by s ohledem na Evropskou sociální chartu, podepsanou v Turíně dne 18. října 1961, měly mít mezi svými cíli podporu zaměstnanosti, zlepšení životních a pracovních podmínek s ohledem na trvale vysokou úroveň zaměstnanosti a boj proti vyloučení, a to v souladu s článkem 151 Smlouvy o fungování EU. [pozm. návrh 6]

(4b)

V evropské společnosti přetrvávají mnohé sociální výzvy. Více než 100 milionů občanů je ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením, nezaměstnanost mladých lidí je stále více než dvojnásobná oproti celkové míře nezaměstnanosti a je zapotřebí lepší integrace státních příslušníků třetích zemí. Tyto výzvy nejen ohrožují dobré životní podmínky přímo zasažených občanů, ale vedou k hospodářskému a sociálnímu tlaku na celou evropskou společnost. [pozm. návrh 7]

(5)

Unie se potýká se strukturálními problémy vyplývajícími z hospodářské globalizace, sociální nerovnosti, řízení migračních toků a  souvisejících integračních výzev , čisté energie a spravedlivého přechodu , nárůstu bezpečnostních hrozeb, z přechodu na čistou energii, technologických změn , demografického poklesu, nezaměstnanosti obecně a stárnutí pracovní síly a se stále častějšími nedostatky, které se týkají nezaměstnanosti mladých lidí a  stárnutí společnosti a pracovníků a sílícího nedostatku dovedností a  pracovních sil a pracovní síly v některých odvětvích a regionech, zejména v případě malých a středních podniků. S přihlédnutím k měnícím se skutečnostem ve světě práce by Unie měla být připravena na současné a budoucí výzvy investováním do příslušných dovedností, vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení intenzivnějším začleňováním růstu a zlepšováním zaměstnanosti kompetencí a znalostí, a sociálních politik včetně pracovní mobility občanů Unie a řešením zvětšujících se nerovností v oblasti zdraví mezi členskými státy i v rámci nich. [pozm. návrh 8]

(6)

Nařízení (EU) č. […] stanoví rámec pro činnost Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu plus (ESF+), Fondu soudržnosti, Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF), Azylového a migračního fondu (AMIF), Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF) a Nástroje pro správu hranic a víza (BMVI) jako součásti Fondu pro integrovanou správu hranic (IBMF) a stanoví zejména cíle politiky a pravidla týkající se programování, monitorování a hodnocení, řízení a kontroly fondů Unie prováděných v rámci sdíleného řízení. Proto je nutné specifikovat obecné cíle ESF+, koordinovat tento fond s jinými fondy a stanovit a stanovit zvláštní ustanovení týkající se typu činností, které mohou být z fondu ESF+ financovány. [pozm. návrh 9]

(7)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (4) (dále jen „finanční nařízení“) stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého plnění, finanční pomoci, finančních nástrojů a rozpočtových záruk a synergií mezi finančními nástroji . Finanční nařízení se vztahuje na činnosti, které mají být realizovány v rámci přímého nebo nepřímého řízení v rámci fondu ESF+, aby byla zajištěna soudržnost při provádění programů financování Unie. Toto nařízení by mělo specifikovat operační cíle a stanovovat zvláštní ustanovení pro způsobilé činnosti, které mohou být financovány z ESF+ v rámci přímého a nepřímého řízení. [pozm. návrh 10]

(8)

Formy financování a metody provádění v rámci tohoto nařízení by měly být zvoleny na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontrolu, administrativní zátěži a očekávanému riziku nesouladu. V případě grantů je třeba zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování, které není spojeno s náklady, jak je stanoveno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení. K provedení opatření souvisejících se socioekonomickou integrací socioekonomickým začleněním státních příslušníků třetích zemí a v souladu s článkem 88 nařízení o společných ustanoveních může Komise hradit příspěvky členským státům s použitím zjednodušeného vykazování nákladů, včetně využití paušálních částek.[pozm. návrh 11]

(9)

Aby bylo zajištěno zjednodušení a zefektivnění struktury financování a vytvořily se další příležitosti pro synergie prostřednictvím integrovaných přístupů financování, měly by být činnosti, které byly podporovány Fondem evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD), programem Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace a programem činnosti Unie v oblasti zdraví, začleněny do jediného fondu ESF+. ESF+ by proto měl zahrnovat tři složky: složku Sociální soudržnost a sociální práva ESF+ v rámci sdíleného řízení, složku Zaměstnanost a sociální inovace a složku Zdraví pod přímým i nepřímým řízením . To by mělo přispět ke snížení administrativní zátěže spojené se správou s řízením různých fondů, a to zejména v případě členských států a příjemců pro členské státy, při zachování jednodušších pravidel pro jednodušší operace, jako je distribuce potravin , příp a/nebo základní hmotné pomoci. [pozm. návrh 12]

(10)

Unie by měla přispívat k politikám zaměstnanosti členských států prostřednictvím podpory spolupráce a doplňování své činnosti. Vzhledem Vzhledem k širší oblasti působnosti ESF+ je vhodné počítat s tím, že cíle, kterými jsou zvýšení účinnosti t inkluzivních, otevřených a spravedlivých t rhů práce, podpora přístupu ke kvalitnímu zaměstnání, zlepšení přístupu ke vzdělávání a odborné přípravě a zvýšení jejich kvality, napomáhání reintegraci do vzdělávacích systémů a podpora celoživotního učení, jakož i podpora sociálního začleňování a zdraví a snižování vymýcení chudoby, budou nadále jsou prováděny zejména nejen v rámci sdíleného řízení, ale také v rámci přímého a nepřímého řízení jež bude v případě potřeby doplněno přímým a  nepřímým řízením v rámci složky Zaměstnanost a sociální inovace a složky Zdraví v případě opatření vyžadovaných na úrovni Unie. [pozm. návrh 13]

(11)

Začlenění programu činnosti Unie v oblasti zdraví do ESF+ rovněž vytvoří synergie mezi vývojem a testováním iniciativ a politik, jejichž cílem bude zvýšit účinnost, odolnost a udržitelnost systémů zdravotní péče, které byly vyvíjeny v rámci složky Zdraví programu ESF+, a jejich provádění v členských státech na celostátní, regionální a místní úrovni prostřednictvím nástrojů, které poskytly ostatní složky nařízení o ESF+. [pozm. návrh 14]

(12)

Toto nařízení stanoví finanční krytí pro ESF+. Mělo Části tohoto finančního krytí by stanovovat přidělení prostředků na měly být použity pro činnosti, které mají být prováděny v rámci přímého a nepřímého řízení složek Zaměstnanost a sociální inovace a Zdraví. sdíleného řízení, a  na činnosti, které mají být prováděny v rámci přímého a  nepřímého řízení . [pozm. návrh 15]

(13)

ESF+ by se měl v úzké spolupráci s členskými státy zaměřit na podporu zaměstnanosti prostřednictvím aktivních zásahů umožňujících (opětovnou) integraci a reintegraci na trh práce, zejména pro mladé lidi, dlouhodobě nezaměstnané , pečovatele, ekonomicky neaktivní osoby a znevýhodněné skupiny a podporou samostatně výdělečné činnosti , podnikání a sociální ekonomiky. ESF+ by se měl zaměřit na zlepšení politik zaměstnanosti a fungování trhů práce tak, že bude podporovat modernizaci institucí trhu práce, jako jsou veřejné služby zaměstnanosti, aby se zlepšila jejich schopnost poskytovat intenzivnější cílené a ve vhodných případech individualizované poradenství a vedení při hledání zaměstnání a během přechodu do zaměstnaneckého poměru , se zvláštním zaměřením na znevýhodněné skupiny, a aby se zlepšila mobilita pracovníků , a poskytovat jejich službu nediskriminačním způsobem . ESF+ by měl podporovat účast žen na trhu práce pomocí opatření, jejichž cílem je mimo jiné zajistit lepší rovnováhu mezi pracovním a osobním životem a zajistit snadný přístup k  cenově dostupné nebo bezplatné kvalitní péči o děti a o seniory a k dalším kvalitním pečovatelským službám či podpoře . ESF+ by měl rovněž usilovat o zajištění bezpečného zdravého a vhodně přizpůsobeného pracovního prostředí, aby bylo možné reagovat na zdravotní rizika související s  prací i s měnícími se formami pracovní náplně a potřebami stárnoucí pracovní síly. Fond ESF+ by měl rovněž podporovat opatření zaměřená na usnadnění přechodu mladých lidí ze vzdělávání do zaměstnání. [pozm. návrh 16]

(13a)

S cílem podpořit a odblokovat potenciál vytváření pracovních míst v sociální ekonomice by měl ESF+ přispívat k lepšímu začlenění podniků sociální ekonomiky do národních plánů zaměstnanosti a sociálních inovací a jejich národních programů reforem. Definice podniku sociální ekonomiky by se měla řídit definicemi použitými v právních předpisech členských států týkajících se sociální ekonomiky a závěry Rady ze dne 7. prosince 2015 o podpoře sociální ekonomiky jakožto jednoho z klíčových motorů hospodářského a sociálního vývoje v Evropě. [pozm. návrh 17]

(14)

ESF+ musí být jakožto hlavní evropský nástroj určený pro zaměstnanost, dovednosti a sociální začlenění schopen přispívat k sociální, hospodářské a územní soudržnosti po celé Unii. ESF+ by měl poskytovat podporu ke zvyšování kvality, nediskriminační povahy, dostupnosti, inkluzivnosti , účinnosti a relevantnosti systémů vzdělávání a odborné přípravy na trhu práce, aby bylo usnadněno získávání klíčových kompetencí, zejména pokud jde o  jazykové dovednosti, podnikatelské a digitální dovednosti – včetně ochrany údajů a řízení informací – , které každý jednotlivec potřebuje k osobnímu naplnění a rozvoji, získání zaměstnání, sociálnímu začleňování a aktivnímu občanství. V případě dlouhodobě nezaměstnaných osob a osob pocházejících ze znevýhodněného sociálního prostředí by měla být zvláštní pozornost věnována posilování jejich postavení. ESF+ by měl přispívat k pokroku v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a při přechodu do zaměstnaneckého poměru a reintegraci do práce , měl by podporovat celoživotní učení a zaměstnatelnost všech a  přispívat k inkluzivitě, konkurenceschopnosti, snižování míry horizontální a vertikální segregace a  společenských pozitivně ovlivňovat konkurenceschopnost a společenské a ekonomické inovace ekonomickým inovacím tím, že bude napomáhat rozšiřitelným a udržitelným iniciativám v těchto oblastech. Toho by bylo možné dosáhnout například pomocí investic do odborného vzdělávání, výuky na pracovišti a učňovského vzdělávání zejména se zaměřením na úspěšný koncept duálního vzdělávání, celoživotního poradenství, předvídání potřeb v oblasti dovedností ve spolupráci se sociálními partnery , aktualizovaných školicích materiálů, předvídání potřeb, pokud jde o absolventy, a sledování jejich uplatnění, vzdělávání pedagogů, podpora informálního a neformálního učení, validace výsledků vzdělávání a uznávání kvalifikací. ESF+ by měl rovněž prosazovat přístup menšin k pedagogické profesi a zaměřit se přitom na hlubší integraci marginalizovaných komunit, jako jsou Romové, menšiny a migranti. [pozm. návrh 18]

(14a)

V souladu se sdělením Komise s názvem „Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení: evropský rámec pro sociální a územní soudržnost“ a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999  (5) a směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2002  (6) by měl ESF+ podporovat opatření obsažená v národních plánech členských států, jejichž cílem je vymýcení energetické chudoby a zvyšování energetické účinnosti v budovách v případě ohrožených domácností, včetně domácností postižených energetickou chudobou, a případě v sociálním bydlení. [pozm. návrh 19]

(14b)

Prostředky z ESF+ poskytované členským státům by měly být v budoucnu podmíněny současným prokázáním účinného zapojení do projektů zavádění nebo posilování duálního vzdělávání v rámci záruky pro mladé lidi, pokud jde o zaměstnanost. [pozm. návrh 20]

(15)

Podpora prostřednictvím fondu ESF+ by měla být využita k propagaci rovného přístupu pro všechny, zejména pro znevýhodněné skupiny, ke kvalitnímu nesegregovanému a inkluzivnímu vzdělávání a odborné přípravě, od vzdělávání a péče v raném dětství, se zvláštní pozorností věnovanou dětem ze znevýhodněného sociálního prostředí, například dětem v ústavní péči a dětem bez domova, přes všeobecné a odborné vzdělávání a přípravu až po terciární úroveň a  opětovné začlenění do vzdělávacího systému a rovněž ke vzdělávání a učení dospělých, čímž se zabrání předávání chudoby mezi generacemi, podpoří propustnost mezi odvětvími vzdělávání a odborné přípravy, zamezí předejde se či omezí předčasné odchody předčasným odchodům ze vzdělávání a sociální vyloučení , zlepší se zdravotní gramotnost, posílí se vazba mezi neformálním a informálním učením a usnadní se vzdělávací mobilita pro všechny. Tyto formy neformálního učení by neměly nahrazovat přístup k řádnému vzdělávání, zejména předškolnímu a základnímu.  V tomto kontextu by se měla zajistit podporovat součinnost , komplementarity a politická soudržnost s programem Erasmus, s cílem zejména usnadnit účast znevýhodněných studentů odpovídajícím způsobem a aktivně oslovit znevýhodněné studenty a připravit je na zkušenosti s mobilitou v zahraničí a zvýšit jejich účast na přeshraniční na vzdělávací mobilitě. [pozm. návrh 21]

(15a)

Podpora v rámci investiční priority „komunitně vedený místní rozvoj“ přispívá k plnění všech cílů stanovených v tomto nařízení. Strategie komunitně vedeného místního rozvoje podporované z ESF+ by měly být inkluzivní ve vztahu ke znevýhodněným osobám žijícím na daném území, a to jak pokud jde o správu místních akčních skupin, tak pokud jde o obsah těchto strategií. ESF by měl být schopen podporovat strategie komunitně vedeného místního rozvoje v městských a venkovských oblastech a také integrované území investice. [pozm. návrh 22]

(15b)

Přidaná hodnota politiky soudržnosti EU spočívá konkrétně v přístupu k územnímu rozměru založeném na místních podmínkách, víceúrovňové správě, víceletém plánování a sdílených a měřitelných cílech, přístupu integrovaného rozvoje a sbližování směrem k evropským standardům v oblasti správních kapacit. [pozm. návrh 23]

(15c)

Komise a členské státy by měly zajistit, aby rovnost žen a mužů a začlenění hlediska rovnosti žen a mužů byly závaznou zásadou ve všech fázích plánování, od utváření priorit operačních programů až po provádění, monitorování a hodnocení, a aby byly podporovány klíčové akce pro začleňování genderového hlediska. [pozm. návrh 24]

(15d)

ESF by měl podporovat vzdělávací programy, které poskytnou dospělým osobám s nízkou úrovní dovedností možnost dosáhnout minimální úrovně gramotnosti, početních znalostí a digitálních dovedností v souladu s doporučením Rady ze dne 19. prosince 2016 o cestách prohlubování dovedností: nových příležitostech pro dospělé  (7) . [pozm. návrh 25]

(16)

V souladu s agendou dovedností pro Evropu a v koordinaci a při vzájemném doplňování s programem Digitální Evropa by ESF+ měl podporovat flexibilní příležitosti pro zvyšování kvalifikace a rekvalifikaci pro všechny a zohledňovat přitom problémy jednotlivých znevýhodněných sociálních skupin , zejména pokud jde o  podnikatelské a digitální dovednosti a klíčové základní technologie, s cílem poskytnout lidem a místním komunitám dovednosti kompetence a znalosti , které jsou přizpůsobené digitalizaci, technologickým změnám, jako jsou změny vyvolané přechodem na nízkouhlíkové hospodářství, inovacím a sociálním a ekonomickým změnám, usnadňují přechod od vzdělávání do zaměstnání kariérní změny a mobilitu a podporují zejména dospělé osoby nízkou kvalifikací, osoby se zdravotním postižením s nízkou a/nebo osoby se špatnou kvalifikací. [pozm. návrh 26]

(17)

Součinnost s programem Horizont Evropa by měla zajistit, aby ESF+ mohl začleňovat a ve větším měřítku využívat inovativní učební osnovy podporované programem Horizont Evropa, aby lidé získali dovednosti a kompetence, které jsou potřebné pro jejich osobní a profesní rozvoj a pro pracovní místa budoucnosti , a aby se řešily současné a budoucí společenské výzvy. Komise by měla zajistit synergie mezi složkou Zdraví a programem Horizont Evropa, a to v zájmu posílení výsledků dosažených v oblasti ochrany zdraví a prevence nemocí. [pozm. návrh 27]

(17a)

Díky součinnosti s programem Práva a hodnoty by se mělo zajistit, aby ESF+ začleňoval a posiloval opatření k prevenci diskriminace, rasismu, xenofobie, antisemitismu, islamofobie a dalších forem nesnášenlivosti a k boji proti těmto jevům a zvláštní opatření k prevenci nesnášenlivosti, segregace a stigmatizace, včetně šikany, obtěžování a netolerantního zacházení. [pozm. návrh 28]

(17b)

Výsledkem synergií vzniklých díky evropské územní spolupráci na regionální a přeshraniční úrovni jsou také projekty spolupráce s cílem zlepšit zaměstnanost, začlenění nejzranitelnějších obyvatel, demografické problémy, zdravotnictví a školství nejen v Unii, ale také v zemích, které chtějí vstoupit do Unie, a v sousedních zemích, v nichž představuje evropská spolupráce přínos. Fond ESF+ by měl zlepšit financování projektů tohoto druhu a zajistit předávání znalostí mezi nimi a legislativním postupem, aby se zlepšil evropský regulační rámec a podpořilo sdílení osvědčených postupů mezi územími Unie. [pozm. návrh 29]

(18)

ESF+ by měl podporovat úsilí členských států bojovat proti chudobě s cílem překonat znevýhodnění mezi generacemi a podporovat sociální začleňování tak, že zajistí rovné příležitosti pro všechny, bude bojovat proti diskriminaci a nerovnostem v oblasti zdraví. Je tedy nutné mobilizovat řadu politik zaměřených na nejvíce znevýhodněné osoby bez ohledu na jejich věk, včetně dětí, marginalizovaných komunit, jako jsou Romové, a chudých pracujících. ESF+ by měl na všech úrovních veřejné správy – i regionální a  místní – , zaměřené na vymýcení chudoby , včetně energetické chudoby, a  to v  souladu s nařízením (EU) 2018/1999 , s cílem překonat znevýhodnění mezi generacemi a podporovat sociální aktivní začleňování tak , že zajistí rovné příležitosti pro všechny , bude odstraňovat překážky a  bojovat proti diskriminaci , sociálním nerovnostem a  nerovnostem v oblasti zdraví . osob, které jsou daleko od trhu práce, s cílem zajistit jejich socioekonomickou integraci. ESF+ by měl být rovněž využíván k posílení včasného a rovného přístupu k cenově dostupným, udržitelným a vysoce kvalitním službám, jako je zdravotní a dlouhodobá péče, zejména péče poskytovaná na úrovni rodin a komunit. ESF+ by měl přispět k modernizaci systémů sociální ochrany, a to zejména s cílem podpořit jejich přístupnost. Je tedy nutné mimo jiné mobilizovat řadu proaktivních a reaktivních politik a strategií zaměřených na nejvíce znevýhodněné osoby bez ohledu na jejich věk, včetně dětí, marginalizovaných komunit, jako jsou Romové, osob se zdravotním postižením, osob bez domova, státních příslušníků třetích zemí včetně migrantů a chudých pracujících. ESF+ by měl podporovat aktivní začleňování osob, které jsou daleko od trhu práce, s cílem zajistit jejich socioekonomickou integraci, a to i prostřednictvím cílené podpory sociální ekonomiky . Členské státy by měly podporovat činnosti ESF+, které doplňují opatření členských států v souladu s doporučením Komise ze dne 3. října 2008 o aktivním začleňování osob vyloučených z trhu práce  (8) , včetně přiměřené podpory příjmu. Měl by být rovněž využíván k rozšíření včasného a rovného přístupu k cenově dostupným, udržitelným a kvalitním službám, jako je zdravotní péče orientovaná na člověka, podpůrná a dlouhodobá péče, zejména péče poskytovaná na úrovni rodin a komunit, a službám umožňujícím přístup k přiměřenému sociálnímu nebo cenově dostupnému bydlení . To zahrnuje služby zaměřené na podporu zdraví a na prevenci nemocí v rámci služeb primární zdravotní péče. ESF+ by měl přispět k modernizaci institucí systémů sociální ochrany, a to zejména s cílem podpořit jejich přístupnost, inkluzivitu a účinnost v reagování na měnící se podmínky pracovního světa. ESF by se měl také zaměřit na chudobu ve venkovských oblastech, která je výsledkem zvláštních znevýhodnění těchto oblastí, jako je nepříznivá demografická situace, slabý pracovní trh, omezený přístup ke službám v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, zdravotní péče a sociálních služeb. [pozm. návrh 30]

(19)

ESF+ by měl přispět ke snížení k vymýcení chudoby podporou národních programů zaměřených na zmírnění potravinové a hmotné deprivace a podporovat sociální integraci chudých nebo sociálně vyloučených osob nebo osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením a nejchudších osob. S ohledem na to, že na úrovni Unie jsou nejméně 4 % zdrojů ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení určeny na podporu nejchudších osob, měly by členské státy Členské státy y  měly vyčlenit alespoň 2 % 3 % svých vnitrostátních zdrojů ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na řešení forem extrémní chudoby s největším dopadem na sociální vyloučení, jako je například bezdomovectví, chudoba dětí a  seniorů a  potravinová nouze. Vzhledem k povaze operací a typu koncových příjemců je nezbytné, aby se na podporu řešení hmotných nedostatků nejchudších uplatňovala jednodušší co nejjednodušší pravidla. [pozm. návrh 31]

(19a)

ESF+ by se měl zaměřit na řešení chudoby starších žen v celé Unii, vzhledem ke skutečnosti, že rozdíl ve výši důchodů žen a mužů ve výši 40 % představuje naléhavé riziko zhoršení úrovně chudoby starších žen, zejména žen, které žijí bez partnera, čímž naváže na závazky přijaté v roce 2015 v závěrech Rady nazvaných rovné příležitosti pro ženy a muže z hlediska příjmů: odstranění rozdílu ve výši důchodů žen a mužů  (9) . Chudobu mezi staršími ženami také zhoršují rostoucí úhrady zdravotní péče a léků na vlastní náklady, které hradí především starší pacienti, zejména ženy, které tráví větší část svého života ve špatném zdravotním stavu než muži, většinou kvůli delší střední délce života. [pozm. návrh 32]

(19b)

Za účelem boje proti chudobě a zlepšení sociálního začleňování musí ESF+ podporovat aktivní účast specializovaných nevládních organizací a organizací osob žijících v chudobě jak na vypracování, tak na provádění specifických programů. [pozm. návrh 33]

(20)

S ohledem na trvalou potřebu posílit úsilí v oblasti řešení řízení migračních toků v Unii jako celku a s cílem zajistit soudržnou, silnou a důslednou podporu pro solidaritu a  spravedlivé sdílení odpovědnosti by ESF+ měl zajistit podporu socioekonomické integraci státních příslušníků třetích zemí – včetně migrantů , což může zahrnovat iniciativy na místní úrovni – , která by doplňovala akce financované z Azylového a migračního fondu , Evropského fondu pro regionální rozvoj a z těch fondů, které mohou mít pozitivní dopad na začleňování státních příslušníků ze třetích zemí . [pozm. návrh 34]

(20a)

Orgány členských států odpovědné za plánování a provádění programů ESF + by se měly koordinovat s orgány určenými členskými státy, aby řídily intervence Azylového a migračního fondu s cílem co nejlepším způsobem podpořit integraci státních příslušníků třetích zemí na všech úrovních prostřednictvím strategií, jež jsou prováděny především místními a regionálními orgány a nevládními organizacemi, a nejvhodnějších opatření přizpůsobených konkrétní situaci státních příslušníků třetích zemí. Rozsah integračních opatření by se měl zaměřit na státní příslušníky třetích zemí, kteří oprávněně pobývají v členském státě nebo s nimiž bylo případně zahájeno řízení za účelem získání povolení k pobytu v členském státě, včetně osob požívajících mezinárodní ochrany. [pozm. návrh 35]

(21)

ESF+ by měl podporovat reformy politiky a systémové reformy v oblasti zaměstnanosti, sociálního začleňování, chudoby, zdravotní péče a dlouhodobé péče a vzdělávání a odborné přípravy. V zájmu posílení souladu s evropským semestrem by členské státy měly vyčlenit odpovídající část svých finančních zdrojů ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na provádění příslušných doporučení pro jednotlivé země týkajících se strukturálních problémů, které je vhodné řešit prostřednictvím víceletých investic spadajících do oblasti působnosti fondu ESF+. Komise a členské státy by měly zajistit účast místních a regionálních orgánů a zajistit soulad, koordinaci a doplňkovost mezi složkami ESF+ v rámci sdíleného řízení a složkou Zdraví a programem na podporu reforem, včetně nástroje pro provádění reforem a nástroje pro technickou podporu. Komise a členské státy by měly ve všech fázích procesu zajistit zejména účinnou koordinaci s cílem zaručit soudržnost, soulad, doplňkovost a součinnost zdrojů financování, včetně související technické pomoci , a to s přihlédnutím k zásadám a právům stanoveným evropským pilířem sociálních práv, srovnávacímu přehledu sociálních ukazatelů v rámci evropského semestru, Agendě důstojné práce MOP a specifickým rysům jednotlivých regionů, čímž se přispěje k dosažení cílů Unie uvedených v článku 174 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o zvyšování hospodářské, sociální a územní soudržnosti . [pozm. návrh 36].

(21a)

Vzhledem k různé úrovni rozvoje v regionech a odlišné sociální situaci v různých částech Unie by míra pružnosti ESF+ měla být dostačující na to, aby byly zohledněny regionální a územní zvláštnosti. [pozm. návrh 37]

(22)

Aby se zajistilo, že sociální dimenze Evropy bude prosazována tak, jak je stanoveno v evropském pilíři sociálních práv, a aby byly vyčleněny základní minimální prostředky pro osoby, které to nejvíce potřebují, měly by členské státy vyčlenit minimálně 25 27 % svých vnitrostátních zdrojů ESF+ ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na podporu sociálního začleňování a vymýcení chudoby . Toto procento musí být doplňkem k vnitrostátním zdrojům na boj proti extrémní chudobě. [pozm. návrh 38]

(22a)

Všechny členské státy ratifikovaly Úmluvu OSN o právech dítěte (UNCRC), která představuje standard v oblasti podpory a ochrany práv dítěte. Podpora práv dětí je výslovným cílem politik Unie (článek 3 Lisabonské smlouvy) a Listina základních práv EU vyžaduje, aby nejlepší zájmy dítěte byly hlavním zájmem všech činností Unie. Unie a členské státy by měly vhodným způsobem využít ESF+ k prolomení cyklu znevýhodnění pro děti žijící v chudobě a sociálním vyloučení, jak je stanoveno v doporučení Komise o investicích do dětí z roku 2013. Fond ESF+ by měl podporovat akce podporující účinné zásahy, které přispívají k realizaci práv dětí. [pozm. návrh 39]

(22b)

Vzhledem k trvale vysoké úrovni dětské chudoby a sociálního vyloučení v EU (26,4 % v roce 2017) a s ohledem na evropský pilíř sociálních práv, který stanoví, že děti mají právo na ochranu před chudobou a že děti ze znevýhodněných prostředí mají právo na zvláštní opatření pro zlepšení rovných příležitostí, by měly členské státy přidělit alespoň 5 % zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení evropskému systému záruk pro děti v zájmu zlepšení rovného přístupu dětí k bezplatné zdravotní péči, bezplatnému vzdělávání, bezplatné péči o děti, důstojnému bydlení a adekvátní výživě v zájmu vymýcení dětské chudoby a sociálního vyloučení. Včasné investování do těchto dětí má značný přínos pro děti i společnost jako celek a je zásadní pro prolomení cyklu znevýhodnění. Podpora dětí při rozvíjení dovedností a schopností jim umožňuje rozvinout jejich plný potenciál a pomáhá jim dosahovat nejlepších výsledků v oblasti vzdělávání a zdraví, aby se staly aktivními členy společnosti a měly vyšší šance na trhu práce. [pozm. návrh 40]

(23)

Vzhledem k přetrvávající vysoké míře nezaměstnanosti a nečinnosti mladých lidí v řadě členských států a regionů postihující zejména mladé lidi, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, přičemž tato míra je ještě vyšší u mladých lidí pocházejících ze znevýhodněného sociálního prostředí, je nutné, aby uvedené členské státy i nadále investovaly dostatečné přiměřené zdroje ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na činnosti na podporu zaměstnanosti mládeže včetně , zejména prostřednictvím provádění systémů záruk pro mladé lidi. Na základě činností podporovaných Iniciativou na podporu zaměstnanosti mladých lidí v programovém období 2014–2020 a zaměřených na jednotlivce by členské státy měly dále podporovat způsoby opětovného začlenění do kvalitního zaměstnání a vzdělávání a  účinná opatření zaměřená na mladé lidi tak, že v relevantních případech budou dávat přednost dlouhodobě nezaměstnaným, neaktivním a znevýhodněným mladým lidem , mladým lidem, které je nejobtížnější oslovit, a mladým lidem ve zranitelných situacích, a to mimo jiné prostřednictvím práce s mládeží. Členské státy by rovněž měly investovat do opatření zaměřených na usnadnění přechodu ze školy do zaměstnání, jakož i na reformu a přizpůsobení služeb zaměstnanosti s cílem poskytnout mladým lidem podporu na míru , a na to, aby byla jejich služba poskytována bez diskriminace jakéhokoli druhu. Členské státy by měly přidělit alespoň 3 % svých vnitrostátních zdrojů ze složky ESF+ na podporu politik v oblasti zaměstnatelnosti, dalšího vzdělávání mladých lidí a jejich kvalitního zaměstnání, učňovského vzdělávání a stáží. Členské státy, v nichž podíl osob, které nejsou zaměstnány ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, převyšuje unijní průměr nebo je vyšší než 15 %, by měly věnovat nejméně 15 % svých vnitrostátních zdrojů ESF+ na podporu politik v této oblasti, působíce na vhodné teritoriální úrovni. Dotčené členské státy by proto měly přidělit alespoň 10 % svých vnitrostátních zdrojů ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na podporu zaměstnatelnosti mladých lidí. [pozm. návrh 41]

(23a)

Vzhledem k tomu, že dochází k nárůstu nerovností na úrovni subregionální, a to i v nejbohatších regionech, v nichž existují chudé oblasti. [pozm. návrh 42]

(23b)

Vzhledem k rozšíření působnosti ESF+ by měly být dodatečné úkoly doprovázeny navýšením rozpočtu, aby bylo možné splnit cíle programu. K boji proti nezaměstnanosti, zejména nezaměstnanosti mládeže, chudobě a k zajištění podpory pro profesní rozvoj a přípravu, především na digitálních pracovištích, je nutné v souladu se zásadami stanovenými v evropském pilíři sociálních práv zajistit více finančních prostředků. [pozm. návrh 43]

(23c)

Síť EURES by měla být dlouhodobě posílena, zejména prostřednictvím komplexního rozvoje internetové platformy a aktivní účasti členských států. Členské státy by měly účinněji využívat tento současný model a zveřejňovaly v systému EURES všechna volná místa v členských státech. [pozm. návrh 44]

(24)

Členské státy a Komise by měly zajistit koordinaci a doplňkovost a využívat synergií mezi opatřeními, která jsou těchto prostředků podporována podporována z  prostředků ESF+ a dalších programů a nástrojů Unie, jako je Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci, Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský námořní a rybářský fond, Erasmus, Azylový a migrační fond, programy Horizont Evropa, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova, Digitální Evropa, InvestEU, Kreativní Evropa nebo Evropský sbor solidarity . [pozm. návrh 45]

(25)

V souladu s článkem  články 349 a 174 Smlouvy o fungování EU a článkem 2 Protokolu č. 6 k aktu o přistoupení z roku 1994 mají nejvzdálenější regiony a severní řídce osídlené regiony a ostrovní regiony nárok na zvláštní opatření v rámci společných politik a programů EU.. Protože trpí vážným a trvalým přírodním znevýhodněním, potřebují tyto regiony zvláštní podporu . [pozm. návrh 46]

(25a)

V souladu s článkem 174 Smlouvy o fungování EU by měly členské státy a Komise dbát na to, aby ESF přispíval k rozvoji a plnění konkrétních politik týkajících se omezení a obtíží, jimž čelí regiony trvalé postižené velmi složitými demografickými podmínkami, jako jsou vylidněné regiony a řídce osídlené regiony. [pozm. návrh 47]

(26)

Efektivní a účinné provádění činností podporovaných fondem ESF+ závisí na řádné správě a partnerství mezi institucemi Unie a místními, regionálními a  celostátními orgány, jakož i všemi subjekty příslušných sociálně-ekonomickými subjekty, zejména sociálními partnery a občanskou společností. Je proto nezbytné, aby členské státy v partnerství s regionálními a místními orgány zajistily smysluplnou při provádění ESF+ v rámci sdíleného řízení podporovaly účast sociálních partnerů a občanské společnosti v  organizacích, ,občanské společnosti orgánech pro rovnost, vnitrostátních institucích působících v oblasti lidských práv a dalších relevantních nebo reprezentativních organizacích při plánování a provádění ESF+ od prvotní formulace priorit operačních programů po provádění, monitorování a hodnocení výsledků a dopadu v souladu s evropským kodexem chování pro partnerskou spolupráci v rámci evropských strukturálních a investičních fondů stanoveným nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014  (10) . V zájmu nediskriminace a rovných příležitostí je dále třeba, aby byly v každé fázi zapojeny subjekty pro rovnost mezi muži a ženami a lidskoprávní instituce členských států . [pozm. návrh 48]

(26a)

Řádná správa věcí veřejných a partnerství mezi řídícími orgány a partnery vyžadují účinné a efektivní využívání budování kapacit pro zúčastněné strany, kterým by členské státy měly přidělit odpovídající množství prostředků z ESF+. Vzhledem k tomu, že investice do institucionální kapacity a účinnosti veřejné správy a veřejných služeb na celostátní, regionální a místní úrovni s ohledem na reformy, lepší regulaci a řádnou správu věcí veřejných již nejsou zahrnuty do operačního cíle ESF+ v rámci sdíleného řízení, nýbrž byly zahrnuty do programu na podporu strukturálních reforem, je nezbytné, aby Komise a členské státy zajistily účinnou koordinaci mezi těmito dvěma nástroji. [pozm. návrh 49]

(27)

Pro zajištění lepší reakce politik na sociální změny a propagaci inovativních řešení , a to i na místní úrovni, je zásadní podpora sociálních inovací a sociální ekonomiky .. Pro účinnost takových politik má zásadní význam zejména zkoušení a hodnocení inovativních řešení před jejich rozšířením, a proto si zaslouží zvláštní podporu z ESF+. [pozm. návrh 50]

(27a)

V zájmu plného využití potenciálu meziodvětvové spolupráce a zlepšení součinnosti a soudržnosti s ostatními politickými oblastmi a dosažení obecných cílů by ESF+ měl být podporovat inovační opatření, která prostřednictvím sportu, fyzické aktivity a kultury napomáhají sociálnímu začlenění, zejména znevýhodněných skupin, zlepšují sociální začlenění marginalizovaných skupin a podporují zdraví a prevenci nemocí. [pozm. návrh 51]

(28)

Členské státy a Komise by měly zajistit, aby ESF+ přispíval k prosazování rovnosti mezi muži a ženami v souladu s článkem 8 Smlouvy o fungování EU, za účelem podpory rovného zacházení a rovných příležitostí pro muže a ženy ve všech oblastech včetně účasti na trhu práce, pracovních podmínek a profesního postupu. Ke genderovému aspektu je třeba přihlížet ve všech prováděných programech ve fázi přípravy, provádění, monitorování a hodnocení. ESF+ by měl být zejména v souladu s článkem 21 Listiny základních práv Evropské unie, který stanoví, že se zakazuje se jakákoli diskriminace založená zejména na pohlaví, rase, barvě pleti, etnickém nebo sociálním původu, genetických rysech, jazyku, náboženském vyznání nebo přesvědčení, politických názorech či jakýchkoli jiných názorech, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, zdravotním postižení, věku nebo sexuální orientaci. Dále je rovněž zakázána jakákoli diskriminace na základě pohlavních znaků nebo genderové identity či na základě národnosti. Členské státy a Komise by měly zajistit, aby ESF+ Rovněž by měly zajistit, aby ESF+ v souladu s článkem 10 Smlouvy o fungování EU podporoval rovné příležitosti pro všechny bez diskriminace, prosazoval začleňování osob se zdravotním postižením do společnosti na rovnoprávném základě s ostatními a přispíval k provádění Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením s ohledem mimo jiné na vzdělávání, práci, zaměstnání a všeobecnou přístupnost . Tyto zásady by měly být zohledněny ve všech dimenzích a ve všech fázích přípravy, monitorování, provádění a hodnocení programů včasným a konzistentním způsobem, přičemž bude zajištěno přijetí konkrétních opatření na podporu rovnosti žen a mužů a rovných příležitostí. ESF+ by měl podporovat přechod od rezidenčníústavní péče do péče poskytované na úrovni rodin a komunit, zejména pokud jde o osoby, které se potýkají s vícenásobnou diskriminací a s diskriminací z důvodu příslušnosti k více skupinám . ESF+ by neměl podporovat žádnou činnost, která přispívá k segregaci nebo sociálnímu vyloučení. Nařízení (EU) …/… [nové nařízení o společných ustanoveních] stanoví, že pravidla pro způsobilost výdajů musí být souladu s Listinou a mají být stanovena na vnitrostátní úrovni s některými výjimkami, pro něž je nutné určit specifická ustanovení, pokud jde o složku ESF+ v rámci sdíleného řízení. [pozm. návrh 52]

(28a)

Je třeba zvažovat použití regionálních ukazatelů, aby se lépe zohlednily subregionální rozdíly. [pozm. návrh 53]

(28b)

ESF+ by měl podporovat studium jazyků v zájmu rozvíjení vzájemného porozumění a vytváření společnosti podporující začlenění. Součástí této podpory by mělo být širší přijetí sady nástrojů pro jazykovou podporu uprchlíků, které vyvinula Rada Evropy, v členských státech. [pozm. návrh 54]

(29)

Členské státy by měly umožnit řídicím orgánům shromažďovat údaje z rejstříků, pokud jsou tyto údaje v rejstřících k dispozici, pokud možno rozdělené podle pohlaví za účelem snížení administrativní zátěže při shromažďování údajů , a zároveň plně dodržovat ochranu osobních údajů v souladu s nařízením (EU) 2016/679 Evropského parlamentu a Rady  (11) . Doporučuje se motivovat k tomu, aby bylo elektronické předávání údajů využíváno i nadále, neboť přispívá ke snížení administrativní zátěže . [pozm. návrh 55]

(30)

Pokud jde o zpracovávání osobních údajů v rámci tohoto nařízení, vnitrostátní správci údajů by měli plnit své úkoly pro účely tohoto nařízení v souladu s nařízením (EU) 2016/679.

(31)

Sociální experimentování je testování ve formě drobných projektů, které umožňuje shromažďovat důkazy o proveditelnosti sociálních inovací. S finanční podporou z  fondu ESF+ i z jiných zdrojů nebo v kombinaci s jinými zdroji by mělo být možné zkoušet nápady na místní úrovni, což by se mělo podporovat, a následně uskutečňovat realizovatelné uskutečnit proveditelné nápady v širším měřítku, pokud je to vhodné, nebo v jiných kontextech jiném kontextu v různých regionech nebo členských státech . [pozm. návrh 56]

(32)

ESF+ obsahuje ustanovení směřující k dosažení volného pohybu pracovníků na nediskriminačním základě tak, že zajistí úzkou vzájemnou spolupráci mezi ústředními veřejnými službami zaměstnanosti členských států navzájem , s Komisí a  se sociálními partnery . a s Komisí. Evropská síť služeb zaměstnanosti by měla při zapojení sociálních partnerů podporovat lepší fungování trhů práce usnadněním přeshraniční mobility pracovníků a zvýšením transparentnosti informací na trzích práce. Oblast působnosti ESF+ rovněž zahrnuje rozvoj a podporu cílených programů mobility s cílem obsadit volná pracovní místa, kde byly zjištěny nedostatky na trhu práce. ESF+ se vztahuje na přeshraniční partnerství mezi regionálními veřejnými službami zaměstnanosti a sociálními partnery a jejich činnostmi na podporu mobility, jakož i na transparentnost a integraci přeshraničních trhů práce prostřednictvím informací, poradenství a umisťování. V mnoha příhraničních regionech hrají důležitou roli při rozvoji skutečného evropského trhu práce. [pozm. návrh 57]

(33)

Nedostatečný přístup k finančním prostředkům pro mikropodniky, sociální ekonomiku a sociální podniky je jednou z hlavních překážek při vytváření podniků, zejména u osob nejvíce vzdálených od trhu práce. Nařízení o ESF+ obsahuje ustanovení za účelem vytvoření tržního ekosystému pro zvýšení nabídky financování a přístupu k  němu a nabídky podpůrných služeb financování pro podniky sociální ekonomiky, mimo jiné v kulturním a tvůrčím odvětví podniky, aby byly uspokojeny potřeby těch, kteří to nejvíce potřebují, zejména potřeby nezaměstnaných, žen a  znevýhodněných skupin zranitelných osob, které si chtějí založit nebo rozšířit mikropodnik. Tento cíl bude plněn rovněž prostřednictvím finančních nástrojů a rozpočtové záruky v rámci okna pro sociální investice a dovednosti fondu InvestEU. [pozm. návrh 58]

(33a)

V této souvislosti vyzývá Komisi, aby zavedla na úrovni Unie „pečeť kvality evropského sociálního hospodářství“ pro sociální a solidární podniky s jasnými kritérii, s cílem zdůraznit zvláštnosti těchto podniků a jejich sociální dopad, zvýšit jejich viditelnost a vytvořit investiční pobídky, usnadnit přístup k finančním prostředkům a k vnitřnímu trhu pro ty, kteří chtějí rozšiřovat svou činnost na vnitrostátní úrovni či do jiných členských států, přičemž je zároveň zapotřebí respektovat různé právní formy a rámcové podmínky v tomto odvětví a v členských státech. [pozm. návrh 59]

(34)

Při dosahování několika cílů ESF+ mohou hrát klíčovou roli účastníci trhu se sociálními investicemi včetně dobročinných organizací, neboť nabízejí jak financování, tak inovativní a doplňkové přístupy v boji se sociálním vyloučením, chudobou a snížením nezaměstnanosti a přispívají k cílům OSN pro udržitelný rozvoj. Dobrodinci, jako jsou nadace a dárci, by proto měli být podle potřeby a za předpokladu, že jejich politická a sociální agenda není v rozporu s ideály Unie, zapojeni do vhodných činností ESF+, a to zejména činností, jejichž cílem je rozvíjet ekosystém trhu se sociálními investicemi. [pozm. návrh 60]

(34a)

Významnou přidanou hodnotu představuje nadnárodní spolupráce, a proto by měla být podporována všemi členskými státy s výjimkou řádně odůvodněných případů, kdy je třeba zohlednit zásadu proporcionality. Je rovněž nezbytné posílit úlohu Komise při usnadňování výměny zkušeností a koordinaci provádění příslušných iniciativ. [pozm. návrh 61]

(35)

V souladu s článkem 168 Smlouvy o fungování EU musí být při vymezení a provádění všech politik a činností Unie zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví. Unie má doplňovat a podporovat zdravotní politiky členských států, podněcovat spolupráci mezi členskými státy a podporovat koordinaci jejich programů a zároveň plně uznávat odpovědnost členských států za vymezení jejich zdravotních politik a za organizaci a poskytování zdravotních služeb a lékařské péče.

(35a)

Evropská komise by měla zvýšit účast členských států a nedostatečně zastoupených organizací tím, že co nejvíce omezí překážky bránící účasti, např. administrativní zátěž při podávání žádosti a získávání financování. [pozm. návrh 62]

(35b)

Jedním z hlavních cílů Unie je posílit systémy zdravotnictví prostřednictvím podpory digitální transformace odvětví zdravotnictví a péče o pacienty, vytvoření udržitelného systému informací v oblasti zdraví a podpory vnitrostátních reforem, díky nimž budou systémy zdravotnictví efektivnější, přístupnější a odolnější. [pozm. návrh 63]

(36)

Pokud Pro splnění požadavků stanovených v článku 168 Smlouvy o fungování EU je zapotřebí nepřetržité úsilí. Pokud se všichni obyvatelé budou bez diskriminace udržovat zdraví a déle aktivní a bude jim umožněno, aby se aktivně podíleli na řízení svého zdraví, pozitivně se to odrazí na zdraví, nerovnostech v oblasti zdraví, kvalitě života, produktivitě, konkurenceschopnosti a inkluzivitě a současně se sníží tlak na národní rozpočty. Podpora a uznávání inovací, včetně sociálních inovací, které mají dopad na zdraví, pomáhají čelit výzvě udržitelnosti v odvětví zdravotnictví v rámci řešení problémů demografické změny. Navíc jsou pro dosažení „růstu podporujícího začlenění“ důležitá opatření k snížení nerovností v oblasti zdraví. Komise se zavázala pomáhat členským státům dosáhnout jejich cílů udržitelného rozvoje, zejména cíle č. 3 „Zajistit zdravé životy a podporovat dobré životní podmínky pro všechny osoby každého věku“ (12). [pozm. návrh 64]

(36a)

Podle definice Světové zdravotnické organizace (WHO) „je zdraví stavem úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a ne pouhou nepřítomností nemoci či vady“. Za účelem zlepšení zdraví obyvatelstva v Unii nerovností v oblasti zdraví se proto nelze soustředit pouze na fyzické zdraví. Podle WHO se problémy s duševním zdravím podílejí na téměř 40 % let prožitých se zdravotním postižením. Tyto problémy jsou nadto velmi rozmanité a dlouhotrvající, bývají zdrojem diskriminace a významně se podílejí na rozdílné úrovni zdraví. Kromě toho hospodářská krize ovlivňuje faktory, které jsou určující pro duševní zdraví, neboť oslabuje ochranné faktory a zvyšuje faktory rizikové. [pozm. návrh 65]

(37)

Důkazy a společné hodnoty a zásady ve zdravotnických systémech Evropské unie uvedené v závěrech Rady ze dne 2. června 2006 by měly podporovat rozhodovací procesy pro plánování a řízení inovativních, účinných a odolných systémů zdravotní péče zaměřené na jednotlivce a související péči , podpůrné nástroje pro zajištění všeobecného přístupu ke kvalitní zdravotní péči a dobrovolné zavádění osvědčených postupů v širším měřítku. To zahrnuje služby zaměřené na podporu zdraví a na prevenci nemocí v rámci služeb primární zdravotní péče. [pozm. návrh 66]

(37a)

Předchozí programy pro činnost Unie v oblasti veřejného zdraví (2003–2008) a v oblasti zdraví (2008–2013 a 2014–2020) přijaté rozhodnutími Evropského parlamentu a Rady č. 1786/2002/ES  (13) a 1350/2007/ES  (14) , resp. nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 282/2014  (15) (dále jen „předchozí programy v oblasti zdraví“) jsou hodnoceny kladně, neboť přinesly řadu důležitých vývojových tendencí a zlepšení. Složka Zdraví v rámci ESF+ by měla navázat na výsledky předchozích programů v oblasti zdraví. [pozm. návrh 67]

(37b)

Složka Zdraví v rámci ESF+ by měla být prostředkem propagujícím opatření v oblastech s přidanou hodnotou Unie, kterou lze prokázat na základě těchto aspektů: výměna osvědčených postupů mezi členskými státy a mezi regiony, podpora sítí pro sdílení poznatků nebo vzájemné učení, podpora kvalifikací pracovníků ve zdravotnictví, řešení přeshraničních hrozeb za účelem omezení jejich rizik a zmírnění jejich následků, řešení některých otázek týkajících se vnitřního trhu, kde má Unie značnou legitimitu k zajištění vysoce kvalitních řešení napříč členskými státy, uvolňování potenciálu inovací v oblasti zdraví, opatření, která mohou vést k vytvoření systému referenčních ukazatelů umožňujícího informované rozhodování na úrovni Unie, zvyšování účinnosti díky zamezení plýtvání zdroji v důsledku duplicit a optimalizace využívání finančních zdrojů. [pozm. návrh 68]

(38)

Pomocí složky Zdraví v rámci ESF+ by se mělo přispět k předcházení nemocem , včasné diagnostice během celého života osob žijících v Unii občanů Unie a k podpoře zdraví tím, že se budou řešit rizikové faktory související se zdravím – jako je například konzumace, kouření a pasivní kouření, nadměrná konzumace alkoholu, environmentální rizikové faktory související se zdravím , užívání nedovolených drog a snižování škodlivých účinků drog na zdraví, obezita a nezdravé stravovací návyky , rovněž související s chudobou, a nedostatek tělesné aktivity, – a mělo by se vytvořit prostředí příznivé pro zdravý životní styl a podporovat větší veřejné povědomí o rizikových faktorech i náležitě vypracované intervence v oblasti veřejného zdraví za účelem zmírnění, i prostřednictvím očkování, zatížení infekcemi a infekčními nemocemi, jimž lze předcházet, a jejich dopadu na celkové zdraví během celého života, s cílem doplnit opatření členských států v souladu s příslušnými strategiemi. V této souvislosti by měla být věnována zvláštní pozornost vzdělávání v oblasti zdraví, neboť jednotlivcům i komunitám napomáhá ve zlepšování jejich zdravotního stavu a rozšiřování jejich znalostí a ovlivňuje jejich postoje. Stávající výzvy v oblasti zdraví lze účinně řešit pouze prostřednictvím spolupráce na úrovni Unie a soustavných opatření Unie týkajících se zdraví. Složka Zdraví v rámci ESF+ by měla podporovat provádění příslušných právních předpisů Unie a zahrnovat účinné modely prevence, inovativní technologie a nové obchodní modely a řešení, aby se přispělo k vytváření inovativních , přístupných , účinných a udržitelných systémů zdravotní péče členských států a zlepšila se dostupnost kvalitnější a bezpečnější zdravotní péče pro evropské občany osoby žijící v Unii jak v městských, tak i venkovských oblastech . [pozm. návrh 69]

(38a)

Za účelem provádění opatření v rámci složky Zdraví by Komise měla podpořit vytvoření řídicího výboru pro otázky zdraví. Dále by měla Komise navrhnout způsoby a metodiku, jak sladit činnosti související se zdravím s procesem evropského semestru, který má nyní pravomoc doporučovat reformy zdravotnických systémů (a de facto i jiných sociálních faktorů ovlivňujících zdraví) s cílem zajistit větší přístupnost a udržitelnost zdravotní péče a sociální ochrany v členských státech. [pozm. návrh 70]

(39)

Nepřenosné nemoci v Unii způsobují více než 80 % předčasných úmrtí a účinná prevence vyžaduje několik opatření napříč odvětvími a přeshraničních rozměrů. Evropský parlament a Rada současně zdůraznily potřebu minimalizovat dopady závažných přeshraničních zdravotních hrozeb, jako jsou náhlé a kumulativní emise do životního prostředí a jeho znečištění, přenosné nemoci a další biologické, chemické, environmentální a neznámé hrozby, na veřejné zdraví, a to podporou připravenosti a zvyšováním reakceschopnosti. [pozm. návrh 71]

(39a)

Neustálé investice do inovativních komunitních přístupů s cílem řešit přeshraniční nemoci, jako jsou epidemie HIV/AIDS, tuberkulózy a virové hepatitidy, jsou zásadně důležité, jelikož sociální rozměr těchto nemocí je významným faktorem ovlivňujícím schopnost řešit je jako epidemie v Unii a sousedních zemích. Pro dosažení cílů udržitelného rozvoje v souvislosti s těmito nemocemi bude zásadně důležité ambicióznější politické vedení a odpovídající technické a finanční prostředky umožňující udržitelnou regionální reakci v oblasti boje proti HIV/AIDS, tuberkulóze a hepatitidě v Evropě. [pozm. návrh 72]

(40)

V zájmu efektivity zdravotních systémů a pro zdraví občanů je nezbytné snížit zatížení odolnými infekcemi a infekcemi spojenými se zdravotní péčí a zajistit dostupnost účinných antimikrobiálních látek , a přitom omezit jejich používání v zájmu řešení antimikrobiální rezistence . [pozm. návrh 73]

(41)

Komise nedávno předložila návrh (16) týkající se hodnocení zdravotnických technologií, aby podpořila spolupráci při hodnocení zdravotnických technologií na úrovni Unie s cílem zlepšit dostupnost inovativních zdravotnických technologií pro pacienty v celé Unii, lépe využívat dostupných zdrojů a zlepšit obchodní předvídatelnost.

(42)

Vzhledem ke specifické povaze některých cílů, na něž se ve fondu ESF+ vztahuje složka Zdraví a určitá opatření uvedené složky, jsou k provádění souvisejících činností nejlépe připraveny příslušné orgány členských států s aktivní podporou občanské společnosti . Uvedené orgány, které určí samy členské státy, a dále případně organizace občanské by proto měly být považovány za označené příjemce pro účely článku [195] [nového finančního nařízení] a granty by měly být těmto orgánům udělovány bez předchozího zveřejnění výzvy k podávání návrhů. [pozm. návrh 74]

(42a)

Aby se zvýšila výkonnost programu při monitorování neefektivnosti a nedostatků, měla by Komise zavést a používat monitorovací ukazatele specifické pro tento program a opatření s cílem zajistit splnění cílů programu. [pozm. návrh 75]

(42b)

Program ESF+ by měl řešit stávající překážky bránící zapojení občanské společnosti, např. tím, že zjednoduší postup podávání žádostí, zmírní finanční kritéria tím, že v některých případech nebude požadovat dané procento spolufinancování, ale také tím, že bude rozvíjet schopnosti pacientů, jejich organizací a jiných zúčastněných stran prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy. Cílem programu je rovněž umožnit, aby na úrovni Unie fungovaly sítě a organizace občanské společnosti, které přispívají ke splnění jeho cílů, včetně organizací na úrovni Unie. [pozm. návrh 76]

(42c)

Při provádění složky Zdraví fondu ESF+ by měla být respektována odpovědnost členských států za vymezení jejich zdravotní politiky a za organizaci a poskytování zdravotních služeb a lékařské péče. Měly by se zapojit příslušné orgány na nižší než vnitrostátní úrovni, aby se zajistil účinný a trvalý dopad zdravotní politiky Unie prostřednictvím jejího propojení se sociálními politikami na místě, a zároveň by měly být dodržovány povinnosti vyplývající ze Smluv a respektována úloha členských států jako primárních aktérů v rozhodovacím procesu Unie. [pozm. návrh 77]

(43)

Evropské referenční sítě jsou sítě mezi poskytovateli zdravotní péče v celé Evropě, které mají řešit vzácné, málo rozšířené a komplexní onemocnění a choroby, které vyžadují vysoce specializovanou zdravotní péči a soustředění poznatků a zdrojů. Evropské referenční sítě schválila jako sítě rada členských států evropských referenčních sítí v souladu s postupem schvalování stanoveným v prováděcím rozhodnutí Komise č. 2014/287/EU (17). Uvedené sítě by proto měly být považovány za označené příjemce pro účely článku [195] [finančního nařízení] a granty pro evropské referenční sítě by měly být poskytnuty bez předchozího zveřejnění výzvy k podávání návrhů.

(44)

Právní předpisy EU v oblasti zdraví mají bezprostřední dopad na životy občanů, na účinnost a odolnost systémů zdravotní péče a na dobré fungování vnitřního trhu. Regulační rámec pro zdravotnické výrobky a technologie (léčivé přípravky, zdravotnické prostředky a látky lidského původu) i pro právní předpisy o tabákových výrobcích, právech pacientů v oblasti přeshraniční zdravotní péče a vážných přeshraničních zdravotních hrozbách je zásadní pro ochranu zdraví v EU. Nařízení, jakož i jeho provádění a prosazování, musí držet krok s inovacemi, pokrokem ve výzkumu a se společenskými změnami v této oblasti při dosahování cílů v oblasti zdraví. Je proto nutné neustále rozvíjet důkazní základnu potřebnou k provádění právních předpisů takové vědecké povahy. Významný dopad na zdraví má také řada dalších právních aktů Unie , např. ty týkající se potravin a jejich označování, znečištění ovzduší, endokrinních disruptorů a pesticidů.  V  některých případech nejsou kumulativní dopady environmentálních rizikových faktorů zcela jasné, což může potenciálně vést k  nepřijatelným rizikům pro zdraví občanů . [pozm. návrh 78]

(44a)

Předpisy týkající se zdraví, jejich provádění a prosazování by mělo držet krok s inovacemi, pokrokem ve výzkumu a se společenskými změnami v této oblasti, ale zároveň musí dodržovat zásadu předběžné opatrnosti, která je zakotvena ve Smlouvách. Je tudíž nezbytné neustále shromažďovat faktické informace nezbytné pro provádění právních předpisů vědecké povahy a také za účelem zajištění možnosti nezávislé kontroly, která obnoví důvěru veřejnosti v procesy Unie, jakož i z toho důvodu, že sdílení těchto faktických informací je ze své podstaty ve veřejném zájmu, a proto by měla být zaručena nejvyšší úroveň transparentnosti. [pozm. návrh 79]

(44b)

Odvětví zdravotnictví nemůže výzvám souvisejícím se zdravím čelit samo, jelikož zdraví ovlivňuje řada dalších faktorů. Proto je pro schopnost Unie čelit budoucím výzvám důležitá zásada zohlednění otázky zdraví ve všech oblastech politiky, která je uvedena v Maastrichtské a Amsterodamské smlouvě. Jedním z největších problémů, jimž evropské odvětví zdravotnictví nyní čelí, je však ten, aby si ostatní odvětví uvědomila zdravotní dopady svých rozhodnutí a aby otázky zdraví začlenila do svých politik. Zásadního pokroku v oblasti zdraví bylo doposud dosaženo díky politikám v odvětvích, jako je vzdělávání, doprava, výživa, zemědělství, práce nebo plánování. Například v případě zdraví srdce došlo k podstatnému zlepšení díky změnám v politikách a předpisech týkajících se kvality potravin, vyšší fyzické aktivity a omezení kouření. [pozm. návrh 80]

(45)

Za účelem co nejvyšší efektivity a účinnosti opatření na úrovni Unie i na mezinárodní úrovni by měla být rozvíjena spolupráce s příslušnými mezinárodními organizacemi, jako je Organizace spojených národů a její specializované agentury, především se Světovou zdravotnickou organizací (WHO), jakož i s Radou Evropy a Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), s cílem provádět složku Zdraví.

(46)

S ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazkem Unie provádět Pařížskou dohodu a cíle Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj bude toto nařízení přispívat k začleňování oblasti klimatu do politik Unie a k dosahování dosažení obecného cíle vyčlenit v rámci VFR na období 2021–2027 25 % výdajů EU na podporu cílů v oblasti klimatu 25 % výdajů EU a ročního cíle 30 %, a to co nejdříve, nejpozději však v roce 2027 . Příslušné akce budou identifikovány během přípravy a provádění a budou přehodnoceny v rámci hodnocení v polovině období. [pozm. návrh 81]

(47)

Podle článku [94 rozhodnutí Rady 2013/755/EU (18)] jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích způsobilé k financování, které podléhá pravidlům a cílům složek Zaměstnanost a sociální inovace a Zdraví a možným ujednáním platným pro členský stát, se kterým jsou dotčené zámořské země a území spojeny. Program bude muset brát v úvahu zvláštní omezení týkající se osob a subjektů usazených na těchto územích, aby jim byl zajištěn řádný přístup k těmto složkám. [pozm. návrh 82]

(48)

Pokud splňují veškeré příslušné předpisy a nařízení, mohou se třetí Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené v rámci Dohody o EHP, která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí podle uvedené dohody. Tímto nařízením by měla být zavedena zvláštní ustanovení pro udělení nezbytných práv a přístupu příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům a Evropskému účetnímu dvoru, aby mohli komplexně vykonávat své pravomoci. [pozm. návrh 83]

(49)

V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (19), nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (20), nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (21) a nařízením Rady (EU) 2017/1939 (22) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření v souladu s finančním nařízením a dalšími příslušnými pravidly, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Konkrétně to znamená, že v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jiným trestným činům ohrožujícím finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce v EU vyšetřovat a stíhat podvody a další trestné činy poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (23). V souladu s finančním nařízením musí veškeré osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit nezbytná práva a přístup Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru (EÚD) a zajistit, aby veškeré třetí strany podílející se na provádění fondů Unie udělily rovnocenná práva.

(50)

Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a stanoví zejména podrobnosti týkající se sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání zakázek, cen a nepřímého provádění a stanoví kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU se týkají rovněž ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech, jelikož právní stát je zásadním předpokladem pro řádné finanční řízení a účinné financování ze strany EU.

(50a)

Je důležité zajistit řádné a spravedlivé finanční řízení fondu s cílem zaručit, že bude prováděn co nejsrozumitelnějším, nejúčinnějším a uživatelsky co nejvstřícnějším způsobem, přičemž je třeba zaručit právní jistotu a dostupnost fondu pro všechny účastníky. Vzhledem k tomu, že činnosti ESF+ jsou prováděny v rámci sdíleného řízení, neměly by členské státy zavádět dodatečná pravidla nebo stávající pravidla průběžně měnit, protože by to příjemcům komplikovalo využívání finančních prostředků a mohlo by to vést ke zpožděným úhradám faktur. [pozm. návrh 84]

(51)

Jelikož cíle tohoto nařízení, kterým je zlepšení účinnosti a spravedlnosti trhů práce a podpora přístupu ke kvalitnímu zaměstnání, zlepšení dostupnosti a kvality vzdělávání a odborné přípravy a péče , podpora sociálního začleňování , rovných příležitostí a zdraví a snižování vymýcení chudoby, jakož i opatření v rámci složky Zaměstnanost a sociální inovace a složky Zdraví, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle, [pozm. návrh 85]

(52)

Za účelem změny jiných než podstatných prvků tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změnu a doplnění příloh týkajících se ukazatelů. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 (24) o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(53)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Prováděcí pravomoci týkající se vzoru pro strukturovaný průzkum u konečných příjemců by měly být s ohledem na povahu tohoto vzoru vykonávány v souladu s poradním postupem podle článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (25),