(1)

V situaci rychlých a hlubokých změn v důsledku technické revoluce a globalizace mají investice do vzdělávací mobility, Investice do vzdělávací mobility mají pro všechny, bez ohledu na sociální původ, kulturní pozadí spolupráce a prostředky , stejně jako spolupráce a inovativního vývoje inovativní vývoj politiky v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu klíčový význam pro budování inkluzivních, demokratických, soudržných a odolných společností a udržení konkurenceschopnosti Unie a zároveň pro posilování evropské identity , zásad a  hodnot a také  demokratičtější Unie. [pozm. návrh 2]

(2)

Ve svém sdělení s názvem Posilování evropské identity prostřednictvím vzdělávání a kultury ze dne 14. listopadu 2017 předložila Komise svou vizi, že bude usilovat o vytvoření Evropského prostoru vzdělávání do roku 2025, který by nebyl omezen hranicemi; Unie, v níž by se stal samozřejmostí studijní či vzdělávací pobyt v jakékoli formě či na jakékoli úrovni v jiném členském státě a ve které by bylo běžné, že lidé kromě své mateřštiny ovládají ještě dva další jazyky; Unie, ve které by lidi pojil silný pocit identity Evropanů, s vědomím evropského kulturního dědictví i evropské rozmanitosti. V této souvislosti Komise zdůraznila potřebu posílit osvědčený program Erasmus+ ve všech kategoriích účastníků vzdělávání, na které se již vztahuje, a oslovit i studenty s omezenými příležitostmi.

(3)

Význam vzdělávání, odborné přípravy a mládeže pro budoucnost Unie se odráží ve sdělení Komise ze dne 14. února 2018„Nový, moderní víceletý finanční rámec pro Evropskou unii, která efektivně naplňuje své priority po roce 2020“ (4), v němž se zdůrazňuje potřeba dostát závazkům, které učinily členské státy na sociálním summitu v Göteborgu, mimo jiné plným provedením evropského pilíře sociálních práv (5) a jeho první zásady týkající se všeobecného a odborného vzdělávání a celoživotního učení. Sdělení klade důraz na to, že je nutné zintenzívnit mobilitu a výměny, mimo jiné prostřednictvím značně posíleného, inkluzivního a rozšířeného programu, k čemuž vyzývala již Evropská rada ve svých závěrech ze dne 14. prosince 2017.

(4)

Evropský parlament, Rada a Komise dne 17. listopadu 2017 slavnostně vyhlásily a podepsaly evropský pilíř sociálních práv, který ve své první zásadě stanoví, že každý má právo na kvalitní a inkluzivní všeobecné a odborné vzdělávání a celoživotní učení, aby si udržel a nabyl dovednosti, které mu umožní podílet se plně na životě společnosti a úspěšně zvládat přechody na trhu práce. V evropském pilíři sociálních práv je rovněž jasně uvedeno, že je zapotřebí kvalitního předškolního vzdělávání a zajistit rovné příležitosti pro všechny. [pozm. návrh 3]

(5)

Dne 16. září 2016 v Bratislavě zdůraznili vedoucí představitelé 27 členských států své odhodlání poskytnout mladým lidem lepší příležitosti. V Římském prohlášení podepsaném dne 25. března 2017 se vedoucí představitelé 27 členských států a Evropská rada, Evropský parlament a Evropská komise zavázali, že budou usilovat o Unii, kde mladí lidé dostávají nejlepší vzdělání a odbornou přípravu a mohou studovat a nalézat uplatnění po celé Unii celém kontinentě, Unii, která chrání naše kulturní dědictví a propaguje kulturní rozmanitost , Unii, která bojuje proti nezaměstnanosti, diskriminaci, sociálnímu vyloučení a chudobě . [pozm. návrh 4]

(6)

Zpráva o hodnocení programu Erasmus+ na období 2014–2020 provedeném v polovině období potvrdila, že vytvoření jednotného programu v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu vedlo k významnému zjednodušení, racionalizaci a synergiím při řízení programu s tím, že je zapotřebí dalšího zlepšení pro upevnění vysoké efektivity dosažené v programu na období 2014–2020. V rámci konzultací k hodnocení v polovině období a k budoucímu programu členské státy a zúčastněné strany důrazně vyzývaly k pokračování programu ve stávajícím rozsahu, struktuře i mechanismech provádění, přičemž požadovaly řadu zlepšení, například v tom smyslu, aby byl program více inkluzivní , jednodušší a zvládnutelný i pro menší příjemce a projekty menšího rozsahu . Rovněž zdůraznily, že by program měl zůstat ucelený a měl by se opírat o koncepci celoživotního učení. Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 2. února 2017 o provádění programu Erasmus+ uvítal integrovanou strukturu programu a vyzval Komisi, aby plně využila dimenzi celoživotního učení programu tím, že se v budoucím programu posílí a podpoří meziodvětvová spolupráce. Posouzení dopadů provedené Komisí, členské státy a zúčastněné strany rovněž zdůraznily, že je třeba, aby si program zachoval silný v rámci programu více posílit mezinárodní rozměr, který by byl rozšířen do ostatních oblastí vzdělávání a odborné přípravy a vztahoval se i na mládež a sport . [pozm. návrh 5]

(7)

Otevřená veřejná konzultace týkající se financování Unie v oblasti hodnot a mobility potvrdila tato klíčová zjištění a zdůraznila, že budoucí program musí více podporovat začleňování a že je třeba i nadále se zaměřovat na priority v oblasti modernizace systémů vzdělávání a odborné přípravy, jakož i na posílení priorit v oblasti posilování evropské identity, aktivního občanství a účasti na demokratickém životě.

(7a)

Evropský účetní dvůr ve své zvláštní zprávě č. 22/2018 o programu Erasmus+  (6) ze dne 3. července 2018 zdůraznil, že program vytvořil prokazatelnou přidanou hodnotu, avšak ne všechny rozměry této přidané hodnoty, například zvýšení vědomí evropské identity a mnohojazyčnost, jsou patřičně zohledňovány a poměřovány. Účetní dvůr se domnívá, že příští program by měl zajistit, aby byly ukazatele více v souladu s cíli programu v zájmu řádného posuzování výkonnosti. Konstatoval rovněž, že navzdory snahám o zjednodušení programu v období let 2014–2020 zůstává administrativní zátěž příliš vysoká, a doporučil proto Komisi, aby dále zjednodušila postupy v rámci programu, zejména postupy pro podávání žádostí a požadavků na podávání zpráv, a aby zdokonalila IT nástroje. [pozm. návrh 6]

(8)

Ve svém sdělení „Moderní rozpočet pro Unii, která chrání, posiluje a brání: víceletý finanční rámec na období 2021–2027“ (7) přijatém dne 2. května 2018 Komise vyzvala, aby se více investovalo do lidí a aby se v příštím finančním rámci kladl větší důraz na „mládež“, a to zejména více než zdvojnásobením objemu programu Erasmus+ uznala, že program Erasmus+ je jedním z nejviditelnějších úspěchů Unie. Navzdory celkovému úspěchu nebyl program na období 2014–2020, který je jedním z nejviditelnějších úspěchů Unie. Nový nadále schopen uspokojit vysokou poptávku po financování a zaznamenal nižší míru úspěšnosti projektů. Aby se tyto nedostatky napravily, je nutné navýšit víceletý rozpočet pro následný program po ukončení programu na období 2014–2020. Kromě toho má následný program bude klást důraz na začleňování a oslovení většího počtu mladých lidí za cíl být více inkluzivní tím, že osloví více osob s omezenými příležitostmi,. Mělo by to umožnit většímu počtu mladých lidí přestěhovat se do jiné země, aby se tam učili nebo pracovali. a obsahuje řadu nových a ambiciózních iniciativ . Proto je nezbytné ztrojnásobit rozpočet pro následný program oproti víceletému finančnímu rámci na období 2014–2020, a to ve stálých cenách , jak Evropský parlament zdůraznil ve svém usnesení ze dne 14. března 2018 o příštím víceletém finančním rámci . [pozm. návrh 7]

(9)

V této souvislosti je nutné zavést následný program pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport (dále jen „program“), který nahradí program Erasmus+ na období 2014–2020 zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 (8). Měla by být zachována prohloubena ucelená povaha programu na období 2014–2020 týkající se vzdělávání ve všech kontextech – formálního, neformálního a informálního a ve všech stádiích života za účelem zajištění celoživotní pojetí učení a posílení flexibilních způsobů učení, které jednotlivcům lidem umožňují získat a rozvíjet znalosti, dovednosti a  schopnosti nezbytné pro to, aby se mohli rozvíjet jako jednotlivci, pro zvládání výzev a pro co nejlepší využití příležitostí 21. století. Takové pojetí by mělo rovněž uznat hodnotu činností v rámci neformálního a informálního učení a vazbu mezi nimi. [pozm. návrh 8]

(10)

Program by měl být koncipován tak, aby ještě více přispíval k realizaci politických cílů a priorit Unie v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu. Ucelený přístup k celoživotnímu učení má zásadní význam pro zvládání různých přechodů, s nimiž se lidé budou v průběhu svého života potýkat , zejména pokud jde o starší lidi, kteří si potřebují osvojit nové dovednosti pro život nebo dovednosti požadované vyvíjejícím se pracovním trhem. Takový přístup by měl být motivován skrze účinnou spolupráci napříč odvětvími a intenzivnější interakci mezi různými formami vzdělávání . Příští program tento přístup dále rozvine, a tím by měl zachovávat úzký vztah s celkovým strategickým rámcem Unie pro politickou spolupráci v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a mládeže, včetně politické agendy pro školy, vysokoškolské vzdělávání, odborné vzdělávání a přípravu a vzdělávání dospělých, a zároveň by měl posílit a rozvíjet nové synergie s ostatními souvisejícími programy a oblastmi politiky Unie. [pozm. návrh 9]

(10a)

Organizace působící v přeshraničním prostředí vytváří významný přínos k nadnárodnímu a mezinárodnímu rozměru programu. Proto by program, bude-li to vhodné, měl poskytovat podporu příslušným sítím na úrovni Unie a evropským a mezinárodním organizacím, jejichž aktivity se týkají cílů programu a přispívají k nim. [pozm. návrh 10]

(11)

Program je ústředním nástrojem pro vytvoření Evropského prostoru vzdělávání a pro rozvíjení klíčových kompetencí pro celoživotní učení, jak se uvádí v doporučení Rady ze dne 22. května 2018 o klíčových kompetencích pro celoživotní učení  (9) , a to do roku 2025 . Měl by být odpovídajícím způsobem vybaven, aby mohl přispívat k provádění následného strategického rámce pro vzdělávání a odbornou přípravu a nové agendy dovedností pro Evropu (10), s důrazem na strategický význam dovedností a znalostí pro udržení a vytváření pracovních míst, růst , konkurenceschopnost, inovace a konkurenceschopnost sociální soudržnost . Měl by také podporovat členské státy při plnění cílů stanovených v pařížském prohlášení o prosazování občanství a společných hodnot svobody, tolerance a nediskriminace v procesu vzdělávání (11). [pozm. návrh 11]

(12)

Program by měl být v souladu s novou strategií Evropské unie pro mládež (12), která je rámcem pro evropskou spolupráci v oblasti mládeže na období 2019–2027, jenž vychází ze sdělení Komise ze dne 22. května 2018 s názvem „Zapojovat, propojovat a posilovat mladé lidi: nová strategie EU pro mládež“ (13) , a to i pokud jde o cíle strategie na podporu kvalitní práce s mládeží a neformálního učení . [pozm. návrh 12]

(13)

Program by měl zohledňovat pracovní plán Unie v oblasti sportu, který je rámcem pro spolupráci na úrovni Unie v oblasti sportu na roky […] (14). Pracovní plán Unie a akce podporované v rámci programu v oblasti sportu by měly být soudržné a komplementární. Je třeba se zaměřit zvláště na sport na základní úrovni, a to s ohledem na důležitou úlohu, kterou plní z hlediska podpory fyzické aktivity a zdravého životního stylu, mezilidských vztahů, sociálního začleňování a rovnosti. Program by měl podporovat činnosti v oblasti mobility pouze v souvislosti se sportem na základní úrovni jak pro mladé lidi pravidelně se věnující organizované sportovní aktivitě, tak pracovníky v oblasti sportu. Je také důležité rozlišovat, že pracovníci v oblasti sportu mohou být profesionálové v tom smyslu, že se danou sportovní činností živí, a přitom mohou stále zapojeni do sportu na základní úrovni. Činnosti v oblasti mobility by tedy měly být přístupné i pro tuto skupinu. Program by měl přispívat k tomu, aby byly prostřednictvím sportu, řádné správy, a integrity ve sportu, podporovány společné evropské hodnoty udržitelnosti a osvědčených environmentálních postupů ve sportu , jakož i  pomocí vzdělávání, odborná příprava odborné přípravy a dovednosti dovedností ve sportu a  jeho prostřednictvím , byly podporovány společné evropské hodnoty. Všem relevantním zúčastněným stranám, včetně vzdělávacích institucí a institucí odborné přípravy, by mělo být umožněno účastnit se partnerství, spolupráce a politického dialogu na poli sportu. [pozm. návrh 13]

(14)

Program by měl přispět k posilování inovační kapacity Unie, zejména podporou činností v oblasti mobility a spolupráce, které povzbuzují rozvoj dovedností a kompetencí v oblastech zaměřených na budoucnost nebo v oborech, jako jsou přírodní vědy, technologie, umění, inženýrství a matematika (STEAM) , změna klimatu, životní ochrana životního prostředí, udržitelný rozvoj, čistá energie, umělá inteligence, robotika, analýza údajů , design a architektura a umění/design digitální a mediální gramotnost , které pomáhají lidem rozvíjet jejich znalosti, dovednosti a kompetence potřebné pro budoucnost. [pozm. návrh 14]

(14a)

Program by v souladu se svým účelem, jímž je podnítit inovace ve vzdělávání a odborné přípravě, měl podporovat vytváření strategií v oblasti vzdělávání a odborné přípravy zaměřených na obdařené a talentované děti bez ohledu na jejich státní příslušnost, sociálně-ekonomické postavení nebo pohlaví. [pozm. návrh 15]

(14b)

Program by měl přispívat k opatřením navazujícím na Evropský rok kulturního dědictví pomocí podpůrných činností navržených pro rozvoj dovedností, které jsou zapotřebí k ochraně a zachování evropského kulturního dědictví a plnému využití vzdělávacích příležitostí nabízených kulturní a kreativní sférou. [pozm. návrh 16]

(15)

Součinnost s programem Horizont Evropa by měla zajistit, aby kombinované zdroje z tohoto programu a programu Horizont Evropa (15) byly využívány na podporu činností zaměřených na posílení a modernizaci institucí vysokoškolského vzdělávání v Evropě. Program Horizont Evropa bude, pokud to bude vhodné, doplňovat podporu ze strany programu pro iniciativu Evropské univerzity, především její akce a iniciativy , které prokáží výzkumný rozměr , jako je iniciativa Evropské univerzity, a to v  v rámci rozvoje nových, společných a integrovaných dlouhodobých a udržitelných strategií pro vzdělávání, výzkum a inovace. Součinnost s programem Horizont Evropa pomůže podpořit začlenění vzdělávání a výzkumu především do vysokoškolských institucí. [pozm. návrh 17]

(16)

Program by měl být inkluzivnější tím, že se více zaměří na osoby zvýší míru účasti u osob s omezenými příležitostmi., a to i prostřednictvím pružnějších forem vzdělávací mobility, a že podpoří účast malých organizací, zejména nových organizací a základních komunitních organizací, které přímo pracují se znevýhodněnými účastníky vzdělávání všech věkových kategorií. Je důležité vzít na vědomí, že nízká úroveň účasti u osob s omezenými příležitostmi by mohla být mít různé příčiny a také záviset na různých vnitrostátních faktorech. Z tohoto důvodu by v celounijním rámci měly vnitrostátní agentury vypracovat inkluzivní strategie obsahující opatření k rozšíření jejich dosahu, usnadnění postupů, poskytnutí odborné přípravy a podpory a monitorování účinnosti. Měly by se podporovat virtuální formy, jako jsou virtuální spolupráce, kombinovaná a virtuální mobilita, aby bylo možné oslovit více účastníků, zejména lidí být použity i další mechanismy pro prohloubení začleňování , mimo jiné prostřednictvím pružnějších forem vzdělávací mobility v souladu s potřebami osob s omezenými příležitostmi a lidí, pro podpory účasti malých a místních organizací , zejména nových organizací a základních komunitních organizací, které by fyzické přestěhování do jiné země bylo překážkou přímo pracují se znevýhodněnými účastníky vzdělávání všech věkových kategorií . [pozm. návrh 18]

(16a)

V případě, že se osoby s omezenými příležitostmi nemohou programu účastnit z finančních důvodů kvůli své ekonomické situaci či vyšším nákladům na účast v programu v důsledku jejich specifického postavení, což je často případ osob se zdravotním postižením, měla by Komise spolu s členskými státy zajistit, aby byla k dispozici vhodná opatření finanční podpory. Ta mohou zahrnovat unijní nástroje, jako je Evropský sociální fond plus, vnitrostátní systémy nebo úpravu grantů či jejich navýšení v rámci programu. Při posuzování toho, zda se osoby s omezenými příležitostmi nemůžou programu účastnit z finančních důvodů, a úrovně jimi požadované podpory by měla být použita objektivní kritéria. Dodatečné náklady na opatření k usnadnění začleňování by neměly nikdy zakládat důvod pro zamítnutí žádosti. [pozm. návrh 19]

(16b)

Program by měl i nadále cílit svou podporu na fyzickou vzdělávací mobilitu a měl by osobám s omezenými příležitostmi nabídnout více příležitostí k tomu, aby měly prospěch z akcí v oblasti vzdělávací mobility. Zároveň by měla být uznána skutečnost, že virtuální formáty, jako je virtuální spolupráce, smíšené učení a virtuální učení, mohou účinným způsobem doplnit fyzickou vzdělávací mobilitu a maximalizovat její efektivitu. Ve výjimečných případech, kdy se osoby nemohou těchto činností a akcí v oblasti mobility účastnit, mohou jim virtuální formáty umožnit, aby z programu těžily nákladově účinným a inovativním způsobem. Program by proto měl také poskytovat podporu těmto virtuálním formátům a nástrojům. Tyto formáty a nástroje, zejména ty, které se používají k výuce jazyků, by měly být co nejvíce zpřístupněny veřejnosti. [pozm. návrh 20]

(16c)

V souladu se závazky Unie a členských států přijatých na základě Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, zejména s článkem 9 této úmluvy pojednávajícím o přístupnosti a s článkem 24 této úmluvy týkajícím se vzdělávání, by měla být zvláštní pozornost věnována zajištění toho, aby se osoby se zdravotním postižením těšily nediskriminačnímu a bezbariérovému přístupu k programu. Pro tento účel by podle potřeby měla být vyhrazena dodatečná podpora, mimo jiné i finanční povahy. [pozm. návrh 21]

(16d)

V přístupu k programu mohou bránit právní a administrativní překážky, například obtíže při vystavování víz a povolení k pobytu, jakož problémy v přístupu k podpůrným službám, zejména zdravotní péči. Členské státy by měly přijmout všechna nezbytná opatření k odstranění takových překážek, a to v plném souladu s právem Unie, a usnadnit přeshraniční výměny, například vystavením evropského průkazu zdravotního pojištění. [pozm. návrh 22]

(17)

Ve svém sdělení s názvem Posilování evropské identity prostřednictvím vzdělávání a kultury Komise zdůraznila ústřední úlohu vzdělávání, kultury a sportu při podpoře aktivního občanství, a společných hodnot a ducha solidarity mezi nejmladší generací. Posilování evropské identity a podpora aktivní účasti jednotlivců a občanské společnosti na demokratických procesech je pro budoucnost Evropy a našich demokratických společenství klíčovým prvkem. Studium, učení či odborné vzdělávání a práce v zahraničí nebo zapojení se do činností mládeže a v oblasti sportu tuto evropskou identitu v celé její rozmanitosti a pocit sounáležitosti ke kulturní komunitě posiluje a rovněž mezi lidmi všech věkových kategorií podporuje aktivní občanství , sociální soudržnost a kritické myšlení . Ti, kdo se účastní činností v oblasti mobility, by se měli zapojit do svých místních komunit i do místních komunit v hostitelské zemi a sdílet své zkušenosti. Měly by být podporovány činnosti, které posilují všechny aspekty kreativity v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a mládeže a které zlepšují jednotlivé klíčové kompetence. [pozm. návrh 23]

(17a)

Je důležité, aby program přinášel evropskou přidanou hodnotu. Proto by akce a činnosti měly být způsobilé pro financování v rámci programu pouze tehdy, pokud mohou prokázat, že je zde potenciál vytvářet evropskou přidanou hodnotu. Tuto přidanou hodnotu by mělo být možné prokázat mnoha způsoby, například na základě nadnárodní povahy akcí, jejich doplňkovostí a synergickou vazbou s dalšími programy a politikami Unie, přispění k účinnému využívání nástrojů Unie v oblasti transparentnosti a uznávání, přispění k rozvoji celounijních norem zajišťování kvality, přispění k rozvoji celounijních společných norem ve vzdělávacích programech a programech odborné přípravy i tím, že propagují mnohojazyčnost a mezikulturní a mezináboženský dialog, prohlubují pocit evropské sounáležitosti a upevňují evropské občanství. [pozm. návrh 24]

(18)

Je třeba posílit mezinárodní rozměr programu s cílem nabídnout větší počet skrze nabídku většího počtu příležitostí pro mobilitu, spolupráci pro jednotlivce i organizace a také umožněním spolupráce a politický dialog politického dialogu se třetími zeměmi, které nejsou zapojeny do programu , zejména s rozvojovými zeměmi . Mezinárodní rozměr by měl nabídnout podporu rozvoji dovedností a mezilidských setkání a zvláště v případě státních příslušníků rozvojových zemí by měl podněcovat předávání znalostí zpět do zemí jejich původu po konci studia. Měl by také posílit budování kapacit vzdělávacích systémů v rozvojových zemích . V návaznosti na úspěšné provádění mezinárodních činností v oblasti vysokoškolského vzdělávání a mládeže v rámci předchozích programů v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a mládeže by měly být rozšířeny mezinárodní činnosti v oblasti mobility i na další odvětví, jako je odborné vzdělávání a příprava a sport . [pozm. návrh 25]

(18a)

K zajištění většího dopadu činností v rozvojových zemích je nutné posílit synergické působení mezi programem Erasmus+ a nástroji pro vnější činnost Unie, jako je Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci a nástroj předvstupní pomoci. [pozm. návrh 26]

(19)

Základní struktura programu na období 2014–2020 se třemi kapitolami – vzdělávání a odborná příprava, mládež a sport –, rozčleněná na tři klíčové akce, se osvědčila a měla by být zachována. Měla by být zavedena zlepšení s cílem zjednodušit a racionalizovat akce podporované z programu.

(20)

Program by měl posílit stávající možnosti vzdělávací mobility, zejména v oblastech, v kterých by mohl program dosáhnout největší efektivity, s cílem rozšířit jejich dostupnost a uspokojit velkou poptávku. Mělo by k tomu dojít zejména rozšířením a usnadněním činností v oblasti mobility pro vysokoškolské studenty a pracovníky , žáky a  pracovníky školských institucí, včetně učitelů v předškolních zařízeních, pečovatelský personál a účastníky i pracovníky odborné přípravy s využitím cílených opatření zohledňujících specifické studijní potřeby osob, na které jsou zaměřena. Příležitosti v oblasti mobility pro účastníky odborného vzdělávání a přípravy. U dospělých studentů v příhraničních regionech by měly být šířeji podporovány s nízkou kvalifikací by měla být mobilita zakotvena v partnerstvích pro spolupráci. cílem připravit tyto osoby pro specifické podmínky přeshraničního pracovního trhu. Program by rovněž měl nabízet příležitosti v oblasti mobility pro účastníky vzdělávání dospělých i pro pracovníky v této sféře. Hlavními cíli vzdělávání dospělých je předávání znalostí, schopností a dovedností a podpora sociálního začleňování, aktivního občanství, osobního rozvoje a dobrých životních podmínek; Měly by být také zásadně rozšířeny příležitosti v oblasti mobility pro mládež zapojenou do neformálního učení s cílem zapojit více mladých lidí , zejména nové účastníky, osoby s omezenými příležitostmi a obtížně dosažitelné skupiny obyvatelstva . Vzhledem k silnému pákovému efektu by měla být také posílena mobilita pracovníků v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu , a to se zvláštním důrazem na příležitosti k opětovnému získání a zvýšení dovedností a na podporu rozvoje dovedností vyžadovaných pracovním trhem . V souladu s vizí skutečného Evropského prostoru vzdělávání by program měl podporovat také mobilitu a výměny a účast studentů na vzdělávacích, a kulturních a sportovních činnostech tím, že podpoří digitalizaci procesů, digitalizačními procesy s cílem usnadnit postupy podávání žádostí a účast v programu pomocí vytvoření uživatelsky vstřícných on-line systémů založených na osvědčených postupech a vytvořením nových nástrojů jako je například evropská studentská karta. Tato iniciativa může být významným krokem na cestě k mobilitě pro všechny především tím, že umožní institucím vysokoškolského vzdělávání vysílat a přijímat více studentů na výměnu, ještě zlepší kvalitu studentské mobility a také usnadní přístup studentů k různým službám (knihovny, doprava, ubytování) ještě před jejich příjezdem do zahraniční instituce. [pozm. návrh 27]

(20a)

Program byl měl zajistit hodnotnou zkušenost s mobilitou na základě zásad obsažených v doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. prosince 2006 o nadnárodní mobilitě uvnitř Společenství pro účely všeobecného a odborného vzdělávání: Evropská charta kvality mobility  (16) , která jasně uvádí, že úroveň poskytování informací, příprava, podpora a uznávání praxe a kvalifikace nebo také jasné učební plány a předem stanovené cíle učení mají jednoznačně vliv na to, jaký bude přínos projektů mobility. Činnosti v oblasti mobility by měly být vhodně připraveny v předstihu. Toho lze často účinně dosáhnout využitím informačních a komunikačních technologií. Mělo by být rovněž umožněno, aby program případně poskytoval podporu ve prospěch přípravných návštěv pro účely činností v oblasti mobility. [pozm. návrh 28]

(20b)

Program by měl podporovat a podněcovat mobilitu učitelů a pedagogických pracovníků na všech úrovních za účelem zdokonalení jejich pracovní praxe a přispění k jejich celkovému profesnímu rozvoji. S ohledem na klíčovou úlohu, jakou předškolní vzdělávání a vzdělávání v raném věku hraje při předcházení vzniku společenských a ekonomických nerovností, je důležité, aby se učitelé a pedagogičtí pracovníci na těchto stupních mohli zúčastnit vzdělávací mobility v rámci programu. Pokud jde o výuku, měl by program také motivovat k zavádění pilotních inovací politik s cílem řešit některé z obtíží, s nimiž se vzdělávací systémy v Unii běžně potýkají, jako je například získávání nových talentů pro výuku nejvíce upozaděných dětí a rozvoj odborné přípravy vyučujících v tom směru, aby jim pomohla se vzděláváním znevýhodněných žáků. Mají-li se maximalizovat přínosy účasti na programu pro učitele a pedagogické pracovníky, mělo by být vyvinuto veškeré úsilí k zajištění toho, aby tyto osoby byly přijaty v prostředí příznivém pro mobilitu, a ačkoli se jedná o součást jejich pracovního rozvrhu a běžné činnosti v zaměstnání, měly by mít přístup k vhodným příležitostem v oblasti odborné přípravy a obdržet odpovídající finanční podporu zohledňující podmínky v dané zemi a případně i regionu, kde se má vzdělávací mobilita uskutečnit. [pozm. návrh 29]

(20c)

Při zohlednění zásadní úlohy, jakou odborné vzdělávání a příprava zastávají při zlepšování pracovních vyhlídek a posilování sociálního začleňování, by program měl napomáhat prohlubování inkluzivnosti, kvality a významu odborného vzdělávání a přípravy v souladu se sdělením Komise ze dne 10. června 2016„Nová agenda dovedností pro Evropu společně pracovat na posílení lidského kapitálu, zaměstnatelnosti a konkurenceschopnosti“  (17) . Program by měl podporovat pevnější vazby mezi poskytovateli odborného vzdělávání a přípravy a zaměstnavateli, a to v soukromé i veřejné sféře. Měl by také napomáhat k řešení otázek v oblasti odborného vzdělávání a přípravy, které jsou příznačné pro dané odvětví, jako je jazyková výuka, a pomáhat rozvoji vysoce hodnotných partnerství v rámci mobility a uznávání a certifikaci kvalifikací, jakož i motivovat poskytovatele odborného vzdělávání a přípravy, aby uplatňovali certifikát mobility v odborném vzdělávání a přípravě jako záruku kvality. [pozm. návrh 30]

(21)

Program by měl povzbuzovat mládež k účasti na demokratickém životě Evropy, například podporou projektů zaměřených na to, aby se mladí lidé společensky angažovali a naučili se zapojovat do občanské společnosti, a to zvyšováním povědomí o společných evropských hodnotách včetně základních práv, , evropských dějinách, kultuře a občanství, organizováním setkání mladých lidi a osob s rozhodovací pravomocí na místní, národní a unijní úrovni, jakož i podporováním procesu evropské integrace. Program by měl zvyšovat povědomí o nástrojích elektronické demokracie, včetně evropské občanské iniciativy. Měl by také podporovat mezigenerační výměnu mezi mladými a staršími lidmi. S ohledem na zásadní úlohu, již hrají mládežnické organizace a úsilí mladých lidí při naplňování těchto cílů, by program měl podporovat rozvoj sféry mládeže v Unii. [pozm. návrh 31]

(22)

Program by měl mladým lidem nabídnout více příležitostí poznat Evropu prostřednictvím získávání zkušeností v zahraničí. Osmnáctiletí, v rámci nové iniciativy s názvem DiscoverEU . Mladí lidé ve věku mezi 18 a 20 lety , zejména ti s omezenými příležitostmi, by měli dostat příležitost získat v rámci rámci informální nebo neformální vzdělávací činnosti, ať již sami nebo ve skupině, první zkušenost s cestováním po Evropě, aby si vyvinuli pocit sounáležitosti s Evropskou unií a objevovali její kulturní a jazykovou rozmanitost. Tato iniciativa by měla mít pevnou a ověřitelnou složku a měla by zajistit, aby byly zkušenosti vhodně šířeny a bylo sdíleno ponaučení s cílem inciativu neustále vyhodnocovat a zdokonalovat. Program by měl určit orgány odpovědné za oslovení a výběr účastníků s řádným ohledem na zeměpisnou vyváženost a podporovat činnosti, které rozvinou vzdělávací rozměr této zkušenosti. Tyto orgány by měly být rovněž případně zapojeny do poskytování odborné přípravy a podpory před a po uskutečnění mobility, a to i pokud jde o jazykové a mezikulturní dovednosti. Iniciativa DiscoverEU by měla vytvářet spojení s evropskými hlavními městy kultury, evropskými hlavními městy mládeže, evropskými hlavními městy dobrovolnictví a evropskými zelenými městy. [pozm. návrh 32]

(23)

Program Učení se jazykům přispívá k vzájemnému porozumění a mobilitě v rámci Unie i mimo ni. Zároveň představují jazykové znalosti zásadní dovednosti pro život i pracovní uplatnění. Program by proto měl rovněž posílit výuku cizích jazyků, zejména prostřednictvím jazykových kurzů on-line a  rozšířeným využíváním dostupných on-line nástrojů, neboť elektronické učení nabízí může jazykovému vzdělávání nabídnout další výhody z hlediska přístupu a flexibility. Podpora výuky jazyků poskytovaná prostřednictvím programu by se měla zaměřit na potřeby uživatelů s důrazem na jazyky, jimiž se v hostitelské zemi mluví, a v případě příhraničních regionů i na jazyky sousedních zemí. Tato podpora by měla být poskytována rovněž ve znakové řeči dané země. On-line jazyková podpora programu Erasmus+ by měla být přizpůsobena specifickým potřebám účastníků programu a měla by být přístupná všem. [pozm. návrh 33]

(23a)

Program by měl využívat jazykové technologie, jako jsou technologie automatického překladu, s cílem usnadnit výměnu informací mezi orgány a zlepšit mezikulturní dialog. [pozm. návrh 34]

(24)

Program by měl podporovat opatření na posílení spolupráce mezi institucemi a organizacemi, které působí v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu; je třeba uznat jejich rozhodující úlohu při zprostředkovávání znalostí, dovedností a kompetencí, které lidé potřebují v měnícím se světě, a při náležitém využívání potenciálu pro inovace, kreativitu a podnikání, zejména v rámci digitální ekonomiky. Za tímto účelem by měla být zajištěna účinná spolupráce všech zúčastněných stran na všech úrovních provádění programu. [pozm. návrh 35]

(25)

Ve svých závěrech ze dne 14. prosince 2017 vyzvala Evropská rada členské státy, Radu a Komisi, aby pokročily v řadě iniciativ, aby bylo v evropské spolupráci v oblasti vzdělávání a odborné přípravy dosaženo nové úrovně, mimo jiné vybídla k tomu, aby do roku 2024 existovaly „Evropské univerzity“ ve zdola nahoru vytvořených sítích univerzit napříč Unií. Program by měl podporovat tyto Evropské univerzity, podporovat které by měly být zaměřeny na excelenci a usilovat o zvýšení atraktivity institucí vyššího vzdělávání v Unii a o prohloubení spolupráce mezi odvětvími výzkumu, inovací a vzdělávání. Pojem „excelence“ je třeba chápat široce, například i ve spojení se schopností prohlubovat inkluzi. Podpora v rámci programu by měla usilovat o širší zeměpisné pokrytí Evropských univerzit . [pozm. návrh 36]

(26)

Komuniké z roku 2010 ze zasedání v Bruggách vyzvalo k podpoře excelence v oblasti odborného vzdělávání pro inteligentní a udržitelný růst. Sdělení o posílení inovací v evropských regionech z roku 2017 poukazuje na propojení odborného vzdělávání a přípravy s inovačními systémy v rámci strategií pro inteligentní specializaci na regionální úrovni. Program by měl poskytnout prostředky k řešení těchto výzev a podpořit rozvoj nadnárodních platforem středisek excelence v oblasti odborného vzdělávání a přípravy úzce začleněných do místních a regionálních strategií pro růst, inovace, a konkurenceschopnost udržitelný rozvoj a sociální začleňování . Tato centra excelence by měla fungovat jako motory rozvoje kvalitních odborných dovedností potřebných v jednotlivých odvětvích a zároveň by měla podporovat celkové strukturální změny a sociálně-ekonomické politiky v Unii. [pozm. návrh 37]

(27)

Aby se zintenzivnilo využívání virtuálních činností spolupráce, měl by program podporovat systematičtější používání stávajících on-line platforem, jako jsou eTwinning, School Education Gateway, elektronická platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě, Evropský portál pro mládež a on-line platforma pro vysokoškolské vzdělávání. Je-li to v daném případě vhodné, měl by program motivovat k vývoji nových on-line platforem za účelem posílení a modernizace v naplňování politiky v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, sportu a mládeže na evropské úrovni. Tyto platformy by měly být uživatelsky vstřícné a dostupné ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102  (18).

(28)

Program by měl přinést větší transparentnost a jednodušší zjednodušit automatické vzájemné uznávání dovedností , kompetencí, kvalifikací a kvalifikací diplomů , jakož i přenos kreditů nebo jednotek jiných důkazů výsledků učení, s cílem zvýšit kvalitu a podpořit validaci neformálního a informálního učení, řízení dovedností a poradenství. V tomto ohledu by měl program rovněž poskytovat podporu kontaktním místům a sítím na vnitrostátní i unijní úrovni, které usnadňují výměny za účelem poskytování informací a podpory potenciálním účastníků , čímž se usnadní výměna v rámci Evropy, jakož i rozvoj flexibilních vzdělávacích cest mezi různými oblastmi vzdělávání, odborné přípravy a mládeže a napříč formálními a neformálními oblastmi. [pozm. návrh 39]

(29)

Program by měl mobilizovat potenciál bývalých účastníků programu Erasmus+ a podporovat činnosti zejména sítě absolventů, velvyslanců a EuroPeers a povzbuzovat je k tomu, aby působili jako multiplikátory programu.

(29a)

Program by měl klást zvláštní důraz na validaci a uznávání období vzdělávání a odborné přípravy v zahraničí, včetně středoškolského vzdělávání. V této souvislosti by mělo být udělování grantů navázáno na postupy posuzování kvality, popis výsledků učení a plné uplatňování doporučení Rady ze dne 15. března 2018 o evropském rámci pro kvalitní a efektivní učňovskou přípravu  (19) a doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 o validaci neformálního a neformálního učení  (20) a také na evropské nástroje, které přispívají k uznávání vzdělávání v zahraničí a zajišťují kvalitní vzdělávání, jako je evropský rámec kvalifikací (EQF), evropský registr pro zajišťování kvality ve vysokoškolském vzdělávání (EQAR), evropský systém kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu (ECVET) a evropský referenční rámec pro zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy (EQAVET). [pozm. návrh 40]

(30)

Pro zajištění spolupráce s ostatními nástroji a na podporu dalších politik Unie by měly být nabízeny možnosti mobility lidem v různých oblastech činnosti, jako je veřejný a soukromý sektor, zemědělství a podnikání, aby jim umožnily získat zkušenosti během odborné přípravy, stáže nebo vzdělávání v zahraničí, které jim v kterékoli fázi jejich života umožní profesionálně i osobně v osobním životě růst a rozvíjet se, a to zejména zvyšováním povědomí o jejich evropské identitě a zlepšováním porozumění evropské kulturní rozmanitosti , stejně jako v životě profesním, zvláště nabytím dovedností vyžadovaných pracovním trhem . Program by měl sloužit jako místo vstupu pro unijní programy nadnárodní mobility se silným vzdělávacím rozměrem a zjednodušit nabídku těchto programů pro příjemce a účastníky. Rozšíření projektů Erasmus Erasmus+ by mělo být usnadněno; měla by být zavedena zvláštní opatření s cílem pomáhat navrhovatelům projektů Erasmus Erasmus+ žádat o granty nebo rozvíjet synergie pomocí podpory z evropských strukturálních a investičních fondů a programů v oblasti migrace, bezpečnosti, justice a občanství, zdraví a kultury , jakož i z Evropského sboru solidarity . [pozm. návrh 41]

(31)

Je důležité stimulovat učení, výuku a výzkum o otázkách evropské integrace evropské integraci a o budoucích výzvách a příležitostech pro Unii a  také podporovat diskuse diskusi o těchto záležitostech podporou činností programu Jean Monnet v oblasti vysokoškolského vzdělávání, ale také v dalších oblastech napříč všemi oblastmi vzdělávání a odborné přípravy. Podpora pocitu evropské identity sounáležitosti a angažovanosti je v době, kdy jsou vzhledem k výzvám , jimž čelí společné hodnoty, na nichž je Unie založena a které tvoří součást naší společné evropské identity, podrobovány zkoušce a kdy a vzhledem k tomu, že občané vykazují nízkou úroveň angažovanosti, obzvláště důležitá. Program by měl i nadále přispívat k dosahování vynikajících výsledků v oblasti studia evropské integrace a současně posílit angažovanost širší pedagogické komunity a široké veřejnosti ve věci evropské integrace. [pozm. návrh 42]

(32)

Vzhledem k významu boje proti změně Program by měl být v souladu s ústředním cílem Pařížské dohody, jímž je posílení globální reakce na změnu klimatu. V souladu se závazky Unie provádět Pařížsku dohodu a plnit cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje přispěje tento program k začlenění opatření v oblasti klimatu a udržitelného rozvoje do politik Unie a  k dosažení celkového cíle vynaložit 25 % výdajů z rozpočtu Unie na realizaci klimatických cílů v období pokrytém víceletým finančním rámcem pro léta 2021–2027, jakož i k co nejrychlejšímu zavedení ročního cíle ve výši 30 %, k němuž musí dojít nejpozději v roce 2027 . Relevantní opatření budou určována během přípravy a provádění programu a v průběhu relevantních hodnocení a přezkumu znovu posouzena. [pozm. návrh 43]

(32a)

Vzhledem k úloze Unie coby globálního hráče a v souladu s Agendou OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a závazky přijatými členskými státy na konferenci Rio+20 by měl program prosazovat inkluzivní, spravedlivé a kvalitní vzdělávání a celoživotní učení, a to i při zohlednění zásadní role, jakou vzdělávání hraje v boji proti chudobě. Program by měl rovněž přispět k naplňování agendy udržitelného rozvoje podporou úsilí o rozvoj nezbytných dovedností pro udržitelný rozvoj a o rozšiřování vědomostí lidí o udržitelnosti, ochraně životního prostředí a změně klimatu prostřednictvím, formálního, neformálního a informálního vzdělávání. [pozm. návrh 44]

(33)

Toto nařízení stanovuje pro program celou dobu trvání programu finanční krytí, které představuje pro Evropský parlament a Radu hlavní referenční částku při ročním rozpočtovém postupu ve smyslu [reference to be updated as appropriate bodu 17 interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (21)]. Je vhodné zajistit, aby od roku 2021 došlo k významnému zvýšení ročního rozpočtu programu ve srovnání s posledním rokem víceletého finančního rámce na období 2014–2020 a poté i k lineárnímu a postupnému nárůstu ročních přídělů. Takový rozpočtový profil pomůže zajistit širší dostupnost od samotného počátku období víceletého finančního rámce pro léta 2021–2027 a zabránit neúměrnému navýšení v závěrečných letech, které by mohlo být obtížné absorbovat. [pozm. návrh 45]

(34)

V souvislosti se základním finančním rámcem pro akce, které mají být řízeny národními agenturami v oblasti vzdělávání a odborné přípravy by mělo být stanoveno rozdělení minimálního přídělu pro jednotlivé oblasti (vysokoškolské vzdělávání, školní vzdělávání, odborné vzdělávání a přípravu a vzdělávání dospělých), aby byla zaručena kritická míra prostředků k dosažení zamýšlených cílů a výsledků v každé z těchto oblastí. Přesná výše rozpočtových prostředků na akce a iniciativy by měla být stanovena v pracovním programu. [pozm. návrh 46]

(35)

Na tento program se vztahuje nařízení (EU, Euratom) č. [nové finanční nařízení] („finanční nařízení“) (22). Stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek a nepřímého plnění.

(36)

Typy financování a metody provádění podle tohoto nařízení by se měly vybírat na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontrolní opatření, administrativní zátěž a očekávané riziko nesouladu. Přitom by se mělo zvážit rovněž využití jednorázových částek, paušálních plateb a jednotkových nákladů, jakož i financování, které není spojené s náklady, podle čl. [125 odst. 1] finančního nařízení. Při provádění programu by měly být dodržovány zásady transparentnosti, rovného zacházení a nediskriminace, jak jsou stanoveny ve finančním nařízení. [pozm. návrh 47]

(37)

Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), se mohou účastnit programu v rámci spolupráce zavedené Dohodou o Evropském hospodářském prostoru, která stanoví provádění programů Unie na základě rozhodnutí podle uvedené dohody. Třetí země se mohou účastnit také na základě dalších právních nástrojů. Toto nařízení by mělo odpovědným schvalujícím osobám, Úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) i Evropskému účetnímu dvoru udělovat nezbytná práva a potřebný přístup, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. Plná účast třetích zemí v programu by měla být v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštních dohodách upravujících účast dotyčné třetí země v programu. Plná účast navíc znamená povinnost zřídit národní agenturu a řídit některé akce programu na decentralizované úrovni. Jednotlivci a subjekty ze třetích zemí, které nejsou přidružené k programu, by měly mít možnost podílet se na některé z akcí akcích programu v souladu s pracovním programem a výzvou k podávání návrhů zveřejněných Komisí. Při provádění programu lze vzít v úvahu zvláštní ujednání pro jednotlivce a subjekty z evropských mikrostátů. [pozm. návrh 48]

(38)

V souladu se s  článkem 349 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouvy o fungování EU“) a se sdělením Komise „Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU“ (23) (dále „sdělení o strategickém partnerství“) by program měl zohledňovat zvláštní situaci těchto regionů. Budou přijata opatření pro zvýšení účasti nejvzdálenější regionů ve všech akcích. Měla by být podporována mobilita a spolupráce mezi lidmi a organizacemi z těchto regionů a ze třetích zemí, zejména jejich sousedů. Tato opatření budou pravidelně monitorována a hodnocena. [pozm. návrh 49]

(38a)

Ve sdělení o strategickém partnerství Komise uznala, že větší mobilita studentů a pracovníků v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, zejména v rámci programu Erasmus+, by nejvzdálenějším regionům přinesla značné výhody, a zavázala se, že dále přizpůsobí finanční podporu určenou účastníkům, kteří cestují z nejvzdálenějších regionů a do těchto regionů, a to tak, že pro tyto regiony zachová v rámci programu Erasmus+ zvláštní pravidla financování, prostuduje možnosti rozšíření regionální spolupráce spojené s programem Erasmus+ s cílem dále podporovat mobilitu mezi nejvzdálenějšími regiony a sousedními třetími zeměmi a bude jako doplněk programu Erasmus+ využívat Evropský sociální fond plus. [pozm. návrh 50]

(39)

Podle [reference to be updated as appropriate according to a new Decision on OCTs článku 94 rozhodnutí Rady 2013/755/ES (24)] jsou jednotlivci a subjekty ze zámořských zemí a území způsobilé k získání finančních prostředků, s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je zámořská země nebo území spojeno. Problémy, které vyplývají z velké odlehlosti těchto zemí nebo území, by měly být při provádění programu zohledněny a jejich účast na programu by měla být monitorována a pravidelně hodnocena.

(40)

Program by měl zachovávat kontinuitu, pokud jde o jeho cíle a priority. Přesto je vzhledem k tomu, že se má provádět po dobu sedmi let, nutné zajistit do určité míry flexibilitu s cílem umožnit programu přizpůsobit se měnícím se podmínkám a politickým prioritám v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu. Proto toto nařízení neurčuje podrobně, jak mají být konkrétní iniciativy koncipovány, a nepředjímá politické priority nebo příslušné rozpočtové priority na následujících sedm let. Místo toho by měly být sekundární politická rozhodnutí a priority, včetně podrobností o jednotlivých nových konkrétních iniciativách, určeny formou pracovních programů v souladu s finančním nařízením. EU Koncepce nových iniciativ by Komise měla přijmout pracovní programy měly vycházet z předchozích i probíhajících pilotních iniciativ v této oblasti a informovat o tom Evropský parlament a Radu měly by náležitě zohledňovat evropskou přidanou hodnotu v podstatě i ve struktuře dané iniciativy . Pracovní programy program by také měl měly stanovit opatření nezbytná pro jejich provedení v souladu s obecnými a specifickými cíli programu, kritéria pro výběr a udělování grantů, jakož i všechny ostatní požadované prvky. Pracovní programy a veškeré jejich změny by měly být přijímány prostřednictvím prováděcích aktů aktů v přenesené pravomoci. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni a také s vnitrostátními agenturami a zúčastněnými stranami, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu s přezkumným postupem se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci . [pozm. návrh 51]

(40a)

Komise by spolu s národními agenturami měla sledovat provádění programu a podávat o něm zprávy, a to jak během trvání programu, tak i po jeho ukončení. Konečné hodnocení programu by mělo být provedeno včas tak, aby mohlo případně přispět k přezkumu následného programu v polovině období. Zejména by Komise měla provést přezkum v polovině období trvání programu, který bude případně doplněn o legislativní návrh na změnu tohoto nařízení. [pozm. návrh 52]

(41)

Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 (25) je třeba program hodnotit na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních požadavků na monitorování, zároveň však zamezit nadměrné regulaci a administrativní zátěži, zejména pro členské státy příjemce . Tyto požadavky by měly zahrnovat konkrétní, v průběhu času měřitelné a realistické ukazatele a tvořit základ pro hodnocení účinnosti programu na místě. [pozm. návrh 53]

(42)

Na evropské, vnitrostátní i místní úrovni by měla být zajištěna odpovídající dostupnost, publicita a šíření informací o možnostech a výsledcích akcí podporovaných programem. Činnosti zaměřené na dostupnost, publicitu a šíření informací by měly mít podporu všech prováděcích subjektů programu, případně včetně dalších klíčových relevantních zúčastněných stran. [pozm. návrh 54]

(43)

S cílem zajistit větší účinnost komunikace s širokou veřejností a výraznější součinnost mezi komunikační činností prováděnou z podnětu Komise by měly prostředky přidělené na komunikaci podle tohoto nařízení přispět také k pokrytí komunikace mezi podniky ohledně politických priorit Unie za předpokladu, že se týkají obecných cílů tohoto nařízení. [pozm. návrh 55]

(44)

Aby bylo zajištěno účinné a účelné provádění tohoto nařízení, měl by program co nejvíce využívat stávající mechanismy provádění. Provádění programu by proto mělo být svěřeno Komisi a národním vnitrostátním agenturám , které by měly zajistit konzistentní a přímočaré uplatňování pravidel programu v celé Unii během celého období. Za tímto účelem a s cílem zajistit účinné provádění programu by Komise a vnitrostátní agentury měly spolupracovat a po konzultaci se zúčastněnými stranami vypracovat jednotné, jednoduché a vysoce kvalitní postupy a usnadňovat výměnu osvědčených postupů, které budou moci zlepšovat kvalitu projektů v rámci programu . Je-li to možné a efektivní, měly by být národními agenturami stejné orgány, které byly určeny pro řízení předchozího programu. Rozsah posouzení shody ex ante by měl být omezen na požadavky, které jsou pro program nové a specifické, nejedná-li se o odůvodněné případy, například případ závažných nedostatků nebo nedostatečné výkonnosti příslušné národní agentury. [pozm. návrh 56]

(44a)

S cílem povzbudit organizátory projektů, kteří nemají žádné zkušenosti s unijními programy, aby podávali žádosti o financování, by Komise a vnitrostátní agentury měly poskytovat poradenství a podporu a měly by zajistit, aby postupy podávání žádostí byly co nejjasnější a nejjednodušší. Příručka k programu by měla být dále zlepšována tak, aby byla uživatelsky vstřícná a srozumitelná, a formuláře žádostí by měly být jednoduché a měly by být včas zpřístupněny. Za účelem další modernizace a harmonizace postupu podávání žádostí by měl být pro příjemce programu a osoby podílející se na jeho řízení vypracován společný vícejazyčný nástroj sloužící jako jednotné kontaktní místo. [pozm. návrh 57]

(44b)

Žádosti o granty a projektové žádosti by se zpravidla měly předkládat vnitrostátní agentuře země, ve které je organizace podávající žádost usazena, a tato agentura by je měla zpracovávat. Avšak odchylně od výše uvedeného by žádosti o granty a projektové žádosti související s činnostmi organizovanými celounijními sítěmi a evropskými a mezinárodními organizacemi by měly být předkládány Komisi, která by je měla přímo zpracovávat. [pozm. návrh 58]

(45)

V zájmu zajištění řádného finančního řízení a právní jistoty v každé zúčastněné zemi by měl každý vnitrostátní orgán určit nezávislý kontrolní orgán. Je-li to možné a efektivní, měly by být nezávislými kontrolními orgány stejné orgány, které byly určeny pro akce v rámci předchozího programu.

(46)

Členské státy by měly vyvinout úsilí k přijetí všech vhodných přijmout všechna vhodná opatření k odstranění právních a administrativních překážek, řádného fungování které by mohly bránit přístupu k  programu nebo jeho řádnému fungování . Zahrnuje to v mezích možností a aniž by bylo dotčeno právo Unie týkající se vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí, řešení problémů spojených se získáváním víz a povolení k pobytu. V souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801 (26) se členské státy vybízejí, aby zavedly zkrácené řízení o přijetí. [pozm. návrh 59]

(47)

Systém vykazování výkonnosti by měl zajistit, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho hodnocení byly shromažďovány účinně, efektivně a včas a v příslušném členění. Tyto údaje by měly být sděleny Komisi způsobem, který je v souladu s příslušnými pravidly na ochranu údajů.

(48)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (27). [pozm. návrh 60]

(49)

Aby se zjednodušily požadavky kladené na příjemce, měly by být co nejvíce využívány zjednodušené granty ve formě paušálních plateb, jednotkových nákladů a financování s pevnou sazbou. V souladu se zásadou řádného finančního řízení a za účelem zjednodušení správy programu by měly být na činnosti v oblasti mobility ve všech odvětvích využívány paušální platby na základě příslušného projektu. Zjednodušené granty podporující činnosti mobility v rámci programu stanovené Komisí by měly zohlednit životní být pravidelně přezkoumávány a existenční náklady přizpůsobovány životním a existenčním nákladům dané hostitelské země a regionu . Komise a národní agentury vysílajících zemí by měly mít možnost tyto zjednodušené granty uzpůsobit na základě objektivních kritérií, zejména s cílem zajistit jejich dostupnost pro osoby s omezenými příležitostmi. Členským státům by mělo být rovněž doporučeno, aby v souladu se svými vnitrostátními předpisy osvobodily tyto granty od veškerých daní a sociálních poplatků. Totéž osvobození by se mělo vztahovat na veřejné nebo soukromé subjekty, které tuto finanční podporu poskytují dotyčným jednotlivcům. [pozm. návrh 61]

(50)

V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (28), nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (29) a nařízením Rady (EU) 2017/1939 (30) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody na úrovni Unie a jiné protiprávní jednání poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (31). V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie a udělit Komisi, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby všechny třetí země podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva.

(51)

Je nezbytné zajistit doplňkovost činností prováděných v rámci programu s činnostmi prováděnými členskými státy a s dalšími činnostmi Unie, zejména s činnostmi v oblasti vzdělávání, kultury a sdělovacích prostředků, mládeže a solidarity, zaměstnanosti a sociálního začleňování, výzkumu a inovací, průmyslu a podnikání, zemědělství a rozvoje venkova se zaměřením na mladé zemědělce, soudržnosti, regionální politiky a mezinárodní spolupráce a rozvoje.

(52)

Ačkoli regulační rámec již umožnil členským státům a regionům v předchozím programovém období vytvořit součinnost mezi programem Erasmus+ a dalšími nástroji Unie, například evropskými strukturálními a investičními fondy, které rovněž podporují kvalitativní rozvoj systémů vzdělávání, odborné přípravy a mládeže v Unii, nebyl tento potenciál dosud dostatečným způsobem využíván, což negativně dopadá na systematické účinky projektů i na politiku. Mezi vnitrostátními subjekty odpovědnými za řízení různých nástrojů by na vnitrostátní úrovni měla probíhat efektivní komunikace a spolupráce s cílem maximalizovat jejich příslušný účinek. Program by měl umožňovat aktivní spolupráci s těmito nástroji , zejména tím, že zajistí, aby mohla být zvážena za účelem financování z evropských strukturálních a investičních fondů prostřednictvím zjednodušeného postupu vysoce kvalitní žádost, která nemůže být financována v rámci programu kvůli nedostatečným prostředkům . S cílem zjednodušit postup pro tato opatření by mělo být možné udělit jim „pečeť excelence“, aby byla uznána jejich vysoká kvalita. Tato doplňkovost napříč programy by měla přinést vyšší celkovou úspěšnost projektů . [pozm. návrh 62]

(52a)

Aby se maximalizovala účinnost unijního financování a politické podpory, je důležité posílit součinnost a doplňkovost všech relevantních programů soudržným způsobem. Tyto součinnosti a doplňkovost by neměly vést k tomu, že prostředky přidělené programu Erasmus+ budou spravovány mimo strukturu programu ani by neměly vést k tomu, aby byly finanční prostředky používány k plnění jiných cílů, než které jsou stanoveny v tomto nařízení. Veškeré součinnosti a doplňkovost by měly vést ke zjednodušení postupů podávání žádostí na úrovni provádění. [pozm. návrh 63]

(53)

Aby bylo možné přezkoumat nebo doplnit ukazatele výkonnosti programu, měla by být ohledně přílohy Komisi svěřena pravomoc přijímat akty podle článku 290 Smlouvy o fungování EU. Je velmi důležité, aby Komise během přípravných prací – i na úrovni odborníků – vedla odpovídající konzultace, které jsou v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by měly Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty obdržet současně s odborníky z členských států a jejich odborníci by měli mít automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(54)

Je vhodné zajistit řádné ukončení předchozího programu, zejména pokud jde o pokračování víceletých ujednání o jeho řízení, jako je financování technické a administrativní pomoci. Od 1. ledna 2021 by měla technická a administrativní pomoc v případě potřeby zajistit řízení akcí, které nebyly v rámci předchozích programů dokončeny do 31. prosince 2020.

(55)

Toto nařízení respektuje základní práva a dodržuje zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie. Cílem tohoto nařízení je zejména zajistit respektování práva na rovnost žen a mužů a právo na nediskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace a podporovat uplatňování článků 21 a 23 Listiny základních práv Evropské unie. Program by měl proto aktivně podporovat iniciativy, které se snaží zvyšovat povědomí o jakékoli skupině, která by mohla být předmětem diskriminace, a podporovat její pozitivní vnímání a podporovat rovnost žen a mužů. Měl by rovněž podporovat úsilí o řešení rozdílů ve vzdělávání a specifických obtíží, jimž čelí Romové, tím, že usnadní jejich plnou a aktivní účast na programu. Do celého procesu plánování, provádění, monitorování a hodnocení programu by mělo být začleněno dodržování práv a zásad uznaných zejména v Listině základních práv. [pozm. návrh 64]

(56)

Na toto nařízení se vztahují horizontální pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména způsob sestavování a plnění rozpočtu za pomoci grantů, zadávání veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění, jakož i kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU se týkají také ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků, pokud jde o dodržování zásad právního státu v členských státech, neboť dodržování zásad právního státu je nezbytným předpokladem pro řádné finanční řízení a účinné financování z prostředků Unie.

(57)

Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale z důvodu nadnárodního charakteru, velkého objemu a širokého geografického rozsahu financovaných činností v oblasti mobility a spolupráce, jejich vlivu na přístup ke vzdělávací mobilitě a v obecnější rovině na integraci Unie a rovněž z důvodu posíleného mezinárodního rozměru, jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle.

(58)

Nařízení (EU) č. 1288/2013 by mělo být zrušeno s účinkem ode dne 1. ledna 2021.

(59)

Aby se zajistila kontinuita finanční podpory podle tohoto programu, mělo by se toto nařízení použít od 1. ledna 2021,