P8_TA(2019)0227

Vnitřní trh s elektřinou ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o vnitřním trhu s elektřinou (přepracované znění) (COM(2016)0861 – C8-0492/2016 – 2016/0379(COD))

(Řádný legislativní postup – přepracování)

(2021/C 108/20)

Evropský parlament,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2016)0861),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 194 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0492/2016),

—	s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na odůvodněná stanoviska předložená v rámci protokolu č. 2 o uplatňování zásad subsidiarity a proporcionality českou Poslaneckou sněmovnou, německým Bundestagem, španělským parlamentem, francouzským Senátem, maďarským parlamentem, rakouskou Spolkovou radou, polským Sejmem, polským Senátem, rumunskou Poslaneckou sněmovnou a rumunským Senátem, v nichž se uvádí, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

—	s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 31. května 2017 (1)

—	s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 13. července 2017 (2),

—	s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů (3),

—	s ohledem na dopis, který dne 13. července 2017 zaslal Výbor pro právní záležitosti Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku podle čl. 104 odst. 3 jednacího řádu,

—	s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 18. ledna 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na články 104 a 59 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0042/2018),

vzhledem k tomu, že podle poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise neobsahuje návrh Komise žádné jiné věcné změny než ty, které byly jako takové v návrhu označeny, a vzhledem k tomu, že pokud jde o nezměněná ustanovení stávajících znění, je návrh jejich prostou kodifikací bez jakékoli změny jejich věcného obsahu;

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení a bere na vědomí doporučení poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise;

bere na vědomí prohlášení Komise, která jsou přílohou tohoto usnesení;

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 288, 31.8.2017, s. 91.

(2) Úř. věst. C 342, 12.10.2017, s. 79.

(3) Úř. věst. C 77, 28.3.2002, s. 1.

PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

PROHLÁŠENÍ KOMISE O DEFINICI PROPOJOVACÍHO VEDENÍ

„Komise bere na vědomí dohodu spoluzákonodárců týkající se přepracovaného znění směrnice o elektřině a přepracovaného znění nařízení o elektřině, která se vrací zpět k definici ‚propojovacího vedení‘ používaného ve směrnici 2009/72/ES a nařízení (ES) č. 714/2009. Komise souhlasí s tím, že trhy s elektřinou se liší od jiných trhů, jako je trh se zemním plynem, např. prostřednictvím obchodování s produkty, jež v současné době nelze snadno skladovat, a vyrábí je velká škála výrobních zařízení, včetně distribučních zařízení. V důsledku toho se úloha propojení se třetími zeměmi mezi odvětvím elektřiny a plynu značně liší a lze zvolit odlišné regulační přístupy.

Komise bude dopad této dohody dále zkoumat a v případě potřeby poskytne pokyny k uplatňování příslušných právních předpisů.

V zájmu právní srozumitelnosti chce Komise zdůraznit následující:

Dohodnutá definice propojovacího vedení ve směrnici o elektřině se vztahuje na zařízení propojující elektroenergetické soustavy. Toto znění nerozlišuje různé regulační rámce nebo technické situace, a proto a priori zahrnuje veškerá elektrická spojení do třetích zemí v oblasti působnosti. Pokud jde o dohodnutou definici propojovacího vedení v nařízení o elektřině, Komise zdůrazňuje, že integrace trhů s elektřinou vyžaduje vysokou míru spolupráce mezi provozovateli soustav, účastníky trhu a regulačními orgány. I když se rozsah působnosti platných pravidel může v závislosti na stupni integrace s vnitřním trhem s elektřinou lišit, měla by být úzká integrace třetích zemí do vnitřního trhu s elektřinou, například účast na projektech propojování trhů, založena na dohodách, které vyžadují použití příslušných právních předpisů Unie.“

PROHLÁŠENÍ KOMISE K PLÁNŮM PROVÁDĚNÍ REFORMY TRHU

Komise bere na vědomí dohodu spolunormorvůrců týkající se čl. 20 odst. 3, který stanoví, že členské státy, v nichž byly zjištěny obtíže s přiměřeností zdrojů, zveřejní plán provádění obsahující časový harmonogram pro přijetí opatření k odstranění veškerých zjištěných narušení regulačního rámce a/nebo selhání trhu v rámci procesu státní podpory.

Podle článku 108 SFEU má Komise výlučnou pravomoc posuzovat slučitelnost opatření státní podpory s vnitřním trhem. Tímto nařízením není dotčena výlučná pravomoc Komise podle SFEU. Komise proto může v relevantních případech vydat své stanovisko k plánům reformy trhu souběžně s procesem schvalování kapacitních mechanismů podle pravidel státní podpory, avšak oba procesy jsou právně odděleny.