|
21.1.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 23/286 |
P8_TA(2019)0174
Vízový informační systém ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 767/2008, nařízení (ES) č. 810/2009, nařízení (EU) 2017/2226, nařízení (EU) 2016/399, nařízení XX/2018 [nařízení o interoperabilitě] a rozhodnutí 2004/512/ES a kterým se zrušuje rozhodnutí Rady 2008/633/SVV (COM(2018)0302 – C8-0185/2018 – 2018/0152(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
(2021/C 23/61)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0302), |
|
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 2, čl. 16 odst. 2, čl. 77 odst. 2 písm. a) a b), d) a e), čl. 78 odst. 2 písm. d), e) a g), čl. 79 odst. 2 písm. c) a d), čl. 87 odst. 2 písm. a) a čl. 88 odst. 2 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0185/2018), |
|
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
|
— |
s ohledem na článek 59 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a stanovisko Rozpočtového výboru (A8-0078/2019), |
|
1. |
přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení; |
|
2. |
vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; |
|
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a také parlamentům členských států. |
P8_TC1-COD(2018)0152
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 13. března 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/2019, kterým se mění provádí reforma vízového informačního systému prostřednictvím změny nařízení (ES) č. 767/2008, nařízení (ES) č. 810/2009, nařízení (EU) 2017/2226, nařízení (EU) 2016/399, nařízení XX/2018 [nařízení o interoperabilitě] a rozhodnutí 2004/512/ES a kterým se zrušuje rozhodnutí Rady 2008/633/SVV [pozm. návrh 1]
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 16 odst. 2, čl. 77 odst. 2 písm. a), b), d) a e), čl. 78 odst. 2 písm. d), e) a g), čl. 79 odst. 2 písm. c) a d), čl. 87 odst. 2 písm. a) a čl. 88 odst. 2 písm. a),
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),
v souladu s řádným legislativním postupem (3),
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Vízový informační systém (VIS) byl zřízen rozhodnutím Rady 2004/512/ES (4), aby sloužil jako technologické technické řešení pro výměnu údajů o vízech mezi členskými státy. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008 (5) stanovilo účel, funkce a povinnosti VIS a rovněž podmínky a postupy pro výměnu údajů o krátkodobých vízech mezi členskými státy s cílem usnadnit posuzování žádostí o krátkodobá víza a přijímání souvisejících rozhodnutí. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 (6) stanovilo pravidla pro vkládání biometrických identifikátorů do VIS. Rozhodnutí Rady 2008/633/SVV (7) stanovilo podmínky, za nichž mohou určené orgány členských států a Europol získat konzultační přístup do VIS za účelem prevence, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů a jiných závažných trestných činů. Systém VIS začal fungovat dne 11. října 2011 (8) a v období od října 2011 do února 2016 byl postupně zaváděn na konzulátech všech členských států po celém světě. [pozm. návrh 2] |
|
(2) |
Celkové cíle VIS spočívají ve zlepšování provádění společné vízové politiky, konzulární spolupráce a konzultace mezi ústředními vízovými orgány usnadněním výměny údajů o žádostech a o souvisejících rozhodnutích mezi členskými státy s cílem: usnadnit řízení o žádostech o vízum; zamezit spekulativnímu podávání žádostí o víza („visa shopping“); usnadnit boj proti zneužití totožnosti; usnadnit kontroly na hraničních přechodech na vnějších hranicích a na území členských států; pomáhat při zjišťování totožnosti každé osoby, která nesplňuje nebo přestala splňovat podmínky pro vstup, přítomnost nebo pobyt na území členských států; usnadnit uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 (9) a přispět k předcházení ohrožení vnitřní bezpečnosti členských států. |
|
(3) |
Ve sdělení Komise ze dne 6. dubna 2016 nazvaném „Silnější a inteligentnější informační systémy pro ochranu hranic a bezpečnost“ (10) bylo uvedeno, že je zapotřebí, aby EU posílila a zlepšila své informační systémy, architekturu údajů a výměnu informací v oblasti řízení hranic, prosazování práva a boje proti terorismu, a zdůrazněna potřeba zlepšit interoperabilitu informačních systémů. Vzhledem k tomu, že v článku 21 Úmluvy k provedení Schengenské dohody je stanoveno právo na volný pohyb na území států, které jsou smluvními stranami dohody, na dobu nejvýše 90 dnů v průběhu kteréhokoli období 180 dnů, a to zavedením vzájemného uznávání povolení k pobytu a dlouhodobých víz, která tyto státy vydaly, je ve sdělení rovněž vymezilo potřebu vymezena potřeba řešit informační mezery, včetně mezer týkajících se státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou držiteli dlouhodobého víza. Komise proto provedla dvě studie: v první studií proveditelnosti (11) se dospělo k závěru, že vytvoření úložiště by bylo technicky proveditelné a že nejlepší technickou volbou by bylo opětovné použití struktury VIS, zatímco v rámci druhé studie byla provedena (12) analýza nezbytnosti a přiměřenosti rozšíření oblasti působnosti systému VIS, přičemž se dospělo k závěru, že by bylo nezbytné a přiměřené rozšířit oblast působnosti systému VIS, aby obsahoval výše zmíněné dokumenty. [pozm. návrh 3] |
|
(4) |
Dne 10. června 2016 schválila Rada plán na posílení výměny informací a správy informací (13) . S cílem řešit stávající informační mezeru s ohledem na dokumenty vydávané státním příslušníkům třetích zemí Rada vyzvala Komisi, aby posoudila zřízení centrálního úložiště povolení k pobytu a dlouhodobých víz vydaných členskými státy, které by uchovávalo informace o těchto dokumentech, včetně konce platnosti a případného odebrání. Článek 21 Úmluvy k provedení Schengenské dohody stanoví právo na volný pohyb na území států, které jsou smluvními stranami dohody, na dobu nejvýše 90 dnů v průběhu jakéhokoliv období 180 dnů, a to zavedením vzájemného uznávání povolení k pobytu a dlouhodobých víz, která tyto státy vydaly. [pozm. návrh 4] |
|
(5) |
V závěrech Rady ze dne 9. června 2017 o dalším postupu s cílem zlepšit výměnu informací a zajistit interoperabilitu informačních systémů EU (14) Rada uznala, že mohou být zapotřebí nová opatření s cílem odstranit stávající informační mezery v oblasti správy hranic a prosazování práva v souvislosti s překračováním hranic držiteli dlouhodobých víz a povolení k pobytu. Rada vyzvala Komisi, aby prioritně vypracovala studii proveditelnosti týkající se zřízení ústředního úložiště EU obsahujícího informace o dlouhodobých vízech, pobytových kartách a povoleních k pobytu. Na tomto základě Komise provedla dvě studie: první studie proveditelnosti (15) dospěla k závěru, že vytvoření úložiště by bylo technicky proveditelné a že nejlepší technickou volbou by bylo opětovné použití struktury VIS, zatímco druhá studie (16) provedla analýzu nezbytnosti a přiměřenosti a dospěla k závěru, že by bylo nezbytné a přiměřené rozšířit oblast působnosti VIS, aby obsahoval výše zmíněné dokumenty. [pozm. návrh 5] |
|
(6) |
Ve sdělení Komise ze dne 27. září 2017 o „naplňování evropského programu pro migraci“ (17) se uvádí, že společná vízová politika EU je nejen zásadním prvkem pro usnadnění cestovního ruchu a podnikání, ale také klíčovým nástrojem pro předcházení bezpečnostním rizikům a rizikům nelegální migrace do EU. Sdělení uznalo potřebu dalšího uzpůsobení společné vízové politiky současným výzvám tím, že bude zohledňovat nová řešení informační techniky a udržovat přínosy zjednodušeného vydávání víz v rovnováze s lepším řízením migrace a bezpečnosti a lepší správou hranic. Ve sdělení se uvádí, že dojde k revizi právního rámce VIS s cílem dále zlepšit vyřizování žádostí o víza, včetně aspektů souvisejících s ochranou údajů a přístupem pro donucovací orgány, aby se používání VIS mohlo dále rozšířit na nové kategorie údajů a nové způsoby jejich používání a aby bylo možné plně využívat nástroje pro interoperabilitu. |
|
(7) |
Sdělení Komise ze dne 14. března 2018 o přizpůsobení společné vízové politiky novým výzvám (18) potvrdilo, že právní rámec VIS bude revidován jako součást širšího procesu reflexe o interoperabilitě informačních systémů. |
|
(8) |
Při přijetí nařízení (ES) č. 810/2009 bylo uznáno, že otázka dostatečné spolehlivosti pro účely identifikace a ověřování otisků prstů dětí mladších 12 let, zejména toho, jak se otisky prstů s věkem mění, bude muset být řešena v pozdější fázi a řešení bude založeno na výsledcích studie provedené za v rámci odpovědnosti Komise. Studie (19) provedená Společným výzkumným střediskem v roce 2013 dospěla k závěru, že za určitých podmínek lze dosáhnout s uspokojivou mírou přesnosti rozpoznávání otisků prstů dětí ve věku od 6 do 12 let. Druhá studie (20) toto zjištění v prosinci 2017 potvrdila a poskytla další informace o účinku stárnutí na kvalitu otisků prstů. Na tomto základě Komise provedla v roce 2017 další studii, která zkoumala nezbytnost a přiměřenost snížení věkové hranice pro snímání otisků prstů u dětí při postupu udělování víz na 6 let věku. Tato studie (21) zjistila, že snížení věkové hranice pro snímání otisků prstů by přispělo k lepšímu dosažení cílů VIS, zejména pokud jde o usnadnění boje proti podvodnému zneužívání totožnosti, usnadnění kontrol na hraničních přechodech na vnějších hranicích a mohlo by přinést další výhody prostřednictvím posílení prevence a boje proti zneužívání práv dětí, zejména tím, že umožní zjištění/ověření totožnosti dětských státních příslušníků třetí země, kteří se nacházejí na schengenském území v situaci, v níž by mohla být nebo byla porušena jejich práva (např. dětské oběti obchodování s lidmi, pohřešované děti a nezletilé osoby bez doprovodu, které žádají o azyl). Zároveň se v případě dětí jedná o velmi ohroženou skupinu, a proto by mělo shromažďování zvláštních kategorií údajů od nich, jako jsou otisky prstů, podléhat přísnějším ochranným opatřením, přičemž by měl být omezen účel, za kterým lze tyto údaje používat v situacích, kdy je to v nejlepším zájmu dítěte, mj. tím, že se omezí doba uchovávání těchto údajů. V rámci druhé studie bylo navíc zjištěno, že otisky prstů u osob nad 70 let mají nízkou kvalitu a pouze průměrnou přesnost. Komise a členské státy by měly spolupracovat při výměně osvědčených postupů a tyto nedostatky řešit. [pozm. návrh 6] |
|
(9) |
Během všech řízení podle tohoto nařízení musí členské státy především zohledňovat nejlepší zájem dítěte. Bude zohledněno blaho, bezpečnost a ochrana a názory dítěte a bude jim přikládán náležitý význam, a to s ohledem na jeho věk a zralost. VIS je relevantní zejména v případech, ve kterých hrozí riziko, že dítě bude obětí obchodování s lidmi. |
|
(10) |
Osobní údaje poskytnuté žadatelem o krátkodobé vízum by měly být zpracovány systémem VIS za účelem posouzení, zda by vstup žadatele do Unie mohl představovat hrozbu pro veřejnou bezpečnost nebo veřejné zdraví v Unii, a rovněž posouzení rizika nelegální migrace žadatele. Pokud jde o státní příslušníky třetích zemí, kteří získali dlouhodobé vízum nebo povolení k pobytu, měly by být tyto kontroly omezeny na přispění k posouzení totožnosti držitele dokumentu, pravosti a platnosti dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu a rovněž toho, zda by vstup státního příslušníka třetí země do Unie mohl ohrozit veřejnou bezpečnost nebo veřejné zdraví v Unii. Neměly by zasahovat do jakéhokoliv žádného rozhodnutí o dlouhodobých vízech nebo povoleních k pobytu. [pozm. návrh 7] |
|
(11) |
Posuzování takových rizik nelze provést bez zpracování osobních údajů týkajících se totožnosti osoby, cestovního dokladu a případně osoby přebírající finanční náklady, nebo, je-li žadatel nezletilý, totožnosti odpovědné osoby. Každá položka osobních údajů v žádostech by měla být porovnána s údaji v záznamu nebo souboru registrovaném v některém informačním systému (Schengenský informační systém (SIS), Vízový informační systém (VIS), údaje Europolu, databáze odcizených a ztracených cestovních dokladů Interpolu (SLTD), systém vstupu/výstupu (EES), Eurodac, Evropský informační systém rejstříků trestů státních příslušníků třetí země ECRIS-TCN, pokud jde o odsouzení týkající se teroristických trestných činů nebo jiných forem závažných trestných činů a/nebo databáze cestovních dokladů s údaji uvedenými v oběžnících (TDAWN), kterou spravuje Interpol), nebo se seznamem podezřelých nebo v systému ETIAS či se zvláštními ukazateli rizik. Kategorie osobních údajů, jež by měly být použity pro srovnání, by měly být omezeny na kategorie údajů, které se nacházejí v informačních systémech, v nichž se vyhledává, na seznamu podezřelých nebo v souboru zvláštních ukazatelů rizik. [pozm. návrh 8] |
|
(12) |
Interoperabilita mezi informačními systémy EU byla zavedena [nařízením (EU) XX o interoperabilitě (hranice a víza) ] tak, aby se tyto informační systémy EU a jejich údaje vzájemně doplňovaly, s cílem zlepšit správu vnějších hranic, přispět k prevenci nelegální migrace a boji proti ní a zajistit vysokou úroveň bezpečnosti v prostoru svobody, bezpečnosti a práva Unie, včetně udržování veřejné bezpečnosti a veřejného pořádku a ochrany bezpečnosti na území členských států. [pozm. návrh 9] [Tento pozměňovací návrh se vztahuje na celý text.] |
|
(13) |
Interoperabilita mezi informačními systémy EU umožňuje vzájemné doplňování systémů za účelem usnadnění správné identifikace snadnější správnou identifikaci osob, přispívá k boji proti podvodnému zneužívání totožnosti, zlepšuje a harmonizuje požadavky na kvalitu údajů příslušných informačních systémů EU, usnadňuje technickou a provozní implementaci stávajících a budoucích informačních systémů EU ze strany členských států, posiluje , harmonizuje a zjednodušuje bezpečnost údajů a opatření na ochranu údajů, kterými se řídí příslušné informační systémy EU, zefektivňuje kontrolovaný přístup donucovacích orgánů k EES, VIS, [ETIAS] a systému Eurodac a podporuje účely EES, VIS, [ETIAS], systému Eurodac, SIS a [systému ECRIS-TCN]. [pozm. návrh 10] |
|
(14) |
Prvky interoperability zahrnují EES, VIS, [ETIAS], systém Eurodac, SIS a [systém ECRIS-TCN] a údaje Europolu s cílem umožnit, aby v těchto údajích mohlo být současně vyhledáváno pomocí těchto informačních systémů EU, a proto je vhodné tyto prvky používat pro účely provádění automatizovaných kontrol a pro přístup k VIS pro účely prosazování práva. Pro tento účel by měl být využíván Evropský vyhledávací portál (ESP) s cílem umožnit rychlý, bezproblémový, účinný, systematický a kontrolovaný přístup k informačním systémům EU, údajům Europolu a databázím Interpolu potřebným k plnění jejich úkolů v souladu s jejich přístupovými právy a za účelem podpory cílů VIS. [pozm. návrh 11] |
|
(15) |
Porovnání s jinými databázemi by mělo být automatizováno. Kdykoliv toto srovnání odhalí existenci shody („pozitivní nález“) s jakýmkoliv osobním údajem v žádostech nebo jejich kombinací a záznamem nebo souborem ve výše uvedených informačních systémech nebo s osobními údaji v seznamu podezřelých, měla by být v případě, že pozitivní nález nemůže systém VIS automaticky potvrdit, žádost zpracována ručně pracovníkem odpovědného orgánu. V závislosti na druhu údajů, které vedly k pozitivnímu nálezu, by měly tento nález posoudit konzuláty nebo jediné kontaktní místo členského státu, přičemž toto kontaktní místo by odpovídalo za nálezy generované zejména databázemi nebo systémy v rámci prosazování práva. Posouzení provedené odpovědným orgánem by mělo vést k rozhodnutí o vydání či nevydání krátkodobého víza. [pozm. návrh 12] |
|
(16) |
Zamítnutí žádosti o krátkodobé vízum by nemělo být založeno pouze na automatizovaném zpracování osobních údajů v žádostech. |
|
(17) |
Žadatelé, kterým byla žádost o udělení krátkodobého víza zamítnuta na základě informací vyplývajících ze zpracování ve VIS, by měli mít právo na odvolání. Řízení o opravném prostředku by se měla provádět v členském státě, který přijal rozhodnutí o žádosti, a v souladu s vnitrostátním právem tohoto členského státu. Měla by se použít stávající ochranná opatření a pravidla pro odvolání uvedená v nařízení (ES) č. 767/2008. |
|
(18) |
Pro analýzu souboru žádosti o krátkodobé vízum by se měly použít zvláštní ukazatele rizik, které odpovídají dříve zjištěným rizikům v oblasti bezpečnosti, nelegální migrace nebo vysokého rizika epidemie veřejného zdraví. Kritéria použitá pro vymezení zvláštních ukazatelů rizik by za žádných okolností neměla být založena pouze na pohlaví nebo věku dané osoby. Za žádných okolností nesmí nesmějí být založeny založena na informacích odhalujících rasu, barvu pleti, etnický nebo sociální původ, genetické vlastnosti, jazyk, politické či jakékoliv jiné názory, víru nebo filozofické přesvědčení, členství v odborových organizacích, příslušnost k národnostní menšině, majetek, původ, zdravotní postižení nebo sexuální orientaci dané osoby. [pozm. návrh 13] |
|
(19) |
Neustále vznikající nové formy bezpečnostních hrozeb rizik , nové formy nelegální migrace a hrozby pro veřejné zdraví vysokého rizika epidemie vyžadují účinné reakce a je třeba proti nim bojovat pomocí moderních prostředků. Vzhledem k tomu, že tyto prostředky obnáší obnášejí zpracovávání velkého množství osobních údajů, měla by být zavedena vhodná ochranná opatření k tomu, aby se zásahy do práv na respektování soukromého a rodinného života a práva na ochranu osobních údajů omezily na to, co je v demokratické společnosti nezbytné a přiměřené . [pozm. návrh 14] |
|
(20) |
Mělo by být zajištěno, aby se na žadatele o krátkodobé vízum nebo státní příslušníky třetích zemí, kteří získali dlouhodobé vízum nebo povolení k pobytu, uplatňovala přinejmenším obdobná úroveň kontrol jako na státní příslušníky třetích zemí, na něž se nevztahuje vízová povinnost. Za tímto účelem je rovněž vytvořen seznam podezřelých s informacemi o osobách, které jsou podezřelé ze spáchání závažného trestného činu nebo terorismu, nebo ve vztahu k nimž existují konkrétní skutečnosti nebo přiměřené důvody vedoucí k přesvědčení o tom, že se dopustí závažného trestného činu nebo terorismu, přičemž tento seznam podezřelých by měl být používán také pro ověřování, pokud jde o tyto kategorie státních příslušníků třetích zemí. |
|
(21) |
Mezinárodní dopravci by měli být za účelem splnění své povinnosti vyplývající z Úmluvy k provedení Schengenské dohody schopni ověřit ověřovat , zda mají státní příslušníci třetích zemí, kteří jsou držiteli krátkodobých víz, dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu, požadované platné cestovní doklady tím, že do systému VIS zašlou žádost o vyhledání příslušných údajů . Toto ověření by mělo být umožněno prostřednictvím každodenního výpisu údajů z VIS do samostatné databáze určené pouze k nahlížení, která umožní získání získat minimálně nezbytné podmnožiny nezbytnou podmnožinu údajů pro umožnění vyhledávání, které povede k odpovědi ve formátu „ok/not ok“. Dopravci by neměli mít přístup k samotnému souboru žádosti. Technické specifikace k zajištění přístupu do systému VIS prostřednictvím portálu pro dopravce by měly v maximální možné míře omezit dopad na cestující a dopravce. Za tímto účelem je třeba zvážit propojení systému ETIAS se systémem EES. [pozm. návrh 15] |
|
(21a) |
V zájmu omezení dopadu povinností stanovených v tomto nařízení na mezinárodní dopravce přepravující skupiny osob na mezinárodních pravidelných autobusových linkách by měla být dostupná uživatelsky vstřícná mobilní řešení. [pozm. návrh 16] |
|
(21b) |
Komise by do dvou let od začátku uplatňování tohoto nařízení měla posoudit vhodnost, slučitelnost a ucelenost ustanovení uvedených v článku 26 Úmluvy k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích pro účely ustanovení týkajících se systému VIS v oblasti přepravy skupiny osob na mezinárodních pravidelných autobusových linkách. Měl by být zohledněn nedávný vývoj v oblasti přepravy na mezinárodních pravidelných autobusových linkách. Měla by být zvážena potřeba upravit ustanovení týkající se přepravy na mezinárodních pravidelných autobusových linkách uvedená v článku 26 zmíněné úmluvy nebo v tomto nařízení. [pozm. návrh 17] |
|
(22) |
Toto nařízení by mělo určit, kterým orgánům členských států lze udělit oprávnění k přístupu do systému VIS za účelem vkládání, změn, vymazávání nebo prohlížení údajů o dlouhodobých vízech a povoleních k pobytu pro konkrétní účely stanovené ve VIS pro tuto kategorii dokumentů a jejich držitele a v rozsahu nezbytném pro plnění jejich úkolů. |
|
(23) |
Veškeré zpracování údajů VIS o dlouhodobých vízech a povoleních k pobytu by mělo být přiměřené sledovaným cílům a nezbytné pro plnění úkolů příslušných orgánů. Příslušné orgány by měly zajistit, aby při používání systému VIS byla respektována lidská důstojnost a integrita osob, od nichž se údaje vyžadují, a aby nedocházelo k diskriminaci osob založené na pohlaví, barvě pleti, etnickém nebo sociálním původu, genetických rysech, jazyku, náboženském vyznání nebo přesvědčení, politických názorech či jakýchkoli jiných názorech, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, zdravotním postižení, věku nebo sexuální orientaci. |
|
(23a) |
Biometrické údaje, které v kontextu tohoto nařízení vyžadují otisky prstů a zobrazení obličeje, jsou jedinečné, a proto jsou mnohem spolehlivější než alfanumerické údaje k identifikaci osoby. Biometrické údaje však představují citlivé osobní údaje. Toto nařízení tedy stanovuje základ a záruky pro zpracování takových údajů pro účely zjištění jediné totožnosti dotyčných osob. [pozm. návrh 18] |
|
(24) |
Pokud mají donucovací orgány vykonávat své úkoly v boji proti teroristickým trestným činům a jiným závažným trestným činům, je nezbytné, aby měly nejaktuálnější informace. Přístup donucovacích orgánů členských států a Europolu do VIS byl stanoven rozhodnutím Rady 2008/633/SVV. Obsah tohoto rozhodnutí by měl být začleněn do nařízení o VIS, aby bylo uvedeno v soulad se stávajícím rámcem smluv. |
|
(25) |
Přístup k údajům VIS pro účely prosazování práva již prokázal svou užitečnost při zjišťování totožnosti osob, které zemřely násilnou smrtí, nebo tím, že pomohl vyšetřovatelům učinit výrazný pokrok v případech souvisejících s obchodováním s lidmi, terorismem nebo obchodem s drogami. Proto by měly být údaje týkající se dlouhodobých pobytů v systému VIS na základě podmínek stanovených v tomto nařízení rovněž dostupné určeným orgánům členských států a Evropskému policejnímu úřadu (Europol). |
|
(26) |
S přihlédnutím k tomu, že klíčovou úlohu s ohledem na spolupráci mezi orgány členských států v oblasti vyšetřování přeshraniční trestné činnosti při podpoře prevence, analýz a vyšetřování trestné činnosti v celé Unii hraje Europol. Současný přístup Europolu k systému VIS v rámci jeho úkolů by měl být kodifikován a zefektivněn, přičemž by se rovněž měl zohlednit nedávný vývoj právního rámce, jako je nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 (22). |
|
(27) |
Přístup do systému VIS za účelem prevence, odhalování nebo vyšetřování teroristických trestných činů či jiných závažných trestných činů představuje zásah do základních práv na respektování soukromého a rodinného života a ochranu osobních údajů osob, jejichž osobní údaje jsou v systému VIS zpracovávány. Každý takový zásah musí být v souladu s právem, které musí být formulováno s dostatečnou přesností, aby umožnilo fyzickým osobám přizpůsobit své chování, a musí chránit fyzické osoby proti svévoli a dostatečně srozumitelným způsobem uvádět rozsah pravomocí příslušných orgánů a způsob jejich výkonu. V demokratické společnosti musí být jakýkoli zásah nutný k ochraně oprávněného a přiměřeného zájmu a musí být přiměřený oprávněnému cíli, o který usiluje. |
|
(28) |
[Nařízení 2018/XX o interoperabilitě (hranice a víza) ] poskytuje policejnímu orgánu členského státu, který byl takto zmocněn vnitrostátními legislativními opatřeními, možnost zjistit totožnost osoby pomocí biometrických údajů této osoby převzatých během kontroly totožnosti. Mohou však existovat zvláštní okolnosti, v rámci nichž je zjištění totožnosti osoby nezbytné v zájmu této osoby. Tyto případy zahrnují situace, v jejichž rámci byla osoba nalezena poté, co byla pohřešována, byla unesena nebo byla identifikována jako oběť obchodování s lidmi. Pouze v těchto případech by měl být donucovacím orgánům poskytnut rychlý přístup k údajům VIS, aby bylo umožněno rychlé a spolehlivé zjištění totožnosti osoby, aniž by bylo nutné splňovat všechny podmínky a dodatečná ochranná opatření pro přístup pro účely vymáhání práva. [pozm. návrh 19] |
|
(29) |
Porovnávání údajů na základě latentního otisku prstu, který je daktyloskopickou stopou, jež může být nalezena na místě trestného činu, je v oblasti policejní spolupráce zásadní. V případech, kdy existuje důvodná domněnka, že pachatel nebo oběť mohou být zaregistrováni v systému VIS, a po předchozím vyhledání informací na základě rozhodnutí Rady 2008/615/SVV (23) by měla možnost porovnat latentní otisk prstu s údaji o otiscích prstů, které jsou uloženy v systému VIS, poskytnout donucovacím orgánům členských států velmi cenný nástroj při prevenci, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů či jiných závažných trestných činů, například když jsou latentní otisky prstů jediným důkazem na místě trestného činu. [pozm. návrh 20] |
|
(30) |
Je nezbytné určit příslušné orgány členských států i vnitrostátní ústřední přístupový bod, jehož prostřednictvím jsou podávány žádosti o přístup do systému VIS, a vést seznam operativních jednotek v rámci určených orgánů, které jsou oprávněny požádat o takový přístup pro konkrétní účely prevence, odhalování nebo vyšetřování teroristických trestných činů či jiných závažných trestných činů. |
|
(31) |
Žádosti o přístup k údajům uloženým v ústředním systému by měly podávat operativní jednotky v rámci určených orgánů vnitrostátnímu ústřednímu přístupovému bodu a tyto žádosti by měly být odůvodněné. Operativní jednotky v rámci určených orgánů, které jsou oprávněny požadovat přístup k údajům systému VIS, by neměly jednat jako orgány provádějící ověření. Ústřední přístupové body by měly jednat nezávisle na určených orgánech a měly by odpovídat za nezávislé zajištění přísného dodržování podmínek přístupu stanovených v tomto nařízení. Ve výjimečně naléhavých případech, kdy je nezbytný včasný přístup v zájmu reakce na konkrétní a aktuální hrozbu související s teroristickými trestnými činy či jinými závažnými trestnými činy, by ústřední přístupové body měly zpracovat žádost okamžitě a až následně provést ověření. |
|
(32) |
V zájmu ochrany osobních údajů a vyloučení systematického vyhledávání ze strany donucovacích orgánů by měly být údaje VIS zpracovávány pouze ve specifických případech a tehdy, je-li to nezbytné pro účely prevence, odhalování nebo vyšetřování teroristických trestných činů či jiných závažných trestných činů. Určené orgány a Europol by měly žádat o přístup k údajům systému VIS pouze tehdy, mají-li dostatečné důvody se domnívat, že takový přístup poskytne informace, které jim významně pomohou při prevenci, odhalování nebo vyšetřování teroristického či jiného závažného trestného činu , a po předchozím vyhledání informací na základě rozhodnutí Rady 2008/615/SVV . [pozm. návrh 21] |
|
(32a) |
Koncoví uživatelé z členských států obecně před vyhledáváním v evropských databázích nebo současně s ním vyhledávají v příslušných vnitrostátních databázích. [pozm. návrh 22] |
|
(33) |
Osobní údaje držitelů dokumentů k dlouhodobému pobytu dlouhodobých víz uložené v systému VIS by neměly být uchovávány déle, než je nezbytné pro účely VIS tohoto systému . Je vhodné uchovávat údaje týkající se státních příslušníků třetích zemí po dobu pěti let, aby bylo možné vzít tyto údaje v úvahu při posuzování žádostí o krátkodobá víza, aby bylo možné odhalit překročení délky oprávněného pobytu po uplynutí doby platnosti a za účelem provedení posouzení bezpečnosti státních příslušníků třetích zemí, kteří je získali. Údaje o předchozím použití dokumentu by mohly usnadnit vydávání budoucích krátkodobých víz. Kratší doba uložení by pro zajištění uvedených účelů nebylo dostatečné. Údaje by se měly po pěti letech vymazat, pokud důvody pro jejich vymazání nenastanou dříve. [pozm. návrh 23] |
|
(34) |
Na zpracovávání osobních údajů členskými státy v rámci uplatňování tohoto nařízení se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (24). Zpracování osobních údajů donucovacími orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů se řídí směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 (25). |
|
(35) |
Členové jednotek Evropské pohraniční a pobřežní stráže (European Border and Coast Guard – EBCG) a rovněž jednotky pracovníků, kteří se podílejí na úkolech spojených s navracením, mají podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1624 nárok nahlížet do evropských databází, je-li to nezbytné pro plnění provozních úkolů uvedených v operačním plánu pro hraniční kontroly, ostrahu hranic a navracení pod vedením hostitelského členského státu. S cílem usnadnit toto nahlížení a umožnit jednotkám účinný přístup k údajům vloženým do VIS by měl být Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž (ECBGA) udělen přístup k systému VIS. Tento přístup by měl dodržovat podmínky a omezení přístupu, které se uplatňují u orgánů členských států příslušných pro každý konkrétní účel, pro který lze nahlížet do údajů VIS. [pozm. návrh 24] |
|
(36) |
Navracení státních příslušníků třetích zemí, kteří nesplňují nebo přestali splňovat podmínky vstupu, pobytu nebo bydliště v členských státech v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES (26), je zásadní složkou komplexního úsilí o řešení nelegální migrace a představuje důležitý důvod významného veřejného zájmu. |
|
(37) |
Třetí země návratu často nepodléhají rozhodnutím o odpovídající ochraně přijatým Komisí Osobní údaje získané členským státem podle článku 45 tohoto nařízení (EU) 2016/679 nebo podle vnitrostátních předpisů přijatých k provedení článku 36 směrnice (EU) 2016/680. Kromě toho značné úsilí Unie o spolupráci s hlavními zeměmi původu neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí, které podléhají povinnosti návratu, nebylo schopno zajistit systematické plnění závazku přijmout zpět své vlastní státní příslušníky těmito třetími zeměmi, který je stanovený mezinárodním právem. Dohody o zpětném přebírání osob uzavřené nebo projednávané Unií nebo členskými státy, které stanoví vhodné záruky pro předávání údajů třetím zemím by neměly být předávány nebo zpřístupňovány žádné třetí zemi, mezinárodní organizaci ani soukromému subjektu usazenému v Unii nebo mimo ni. Výjimečně by však mělo být možné předat tyto osobní údaje třetí zemi nebo mezinárodní organizaci, pokud toto předání podléhá přísným podmínkám a je v konkrétním případě nezbytné k tomu, aby bylo možné zjistit totožnost státního příslušníka třetí země v souvislosti s jeho navracením. Jestliže neexistuje rozhodnutí o odpovídající ochraně prostřednictvím prováděcího aktu podle článku 46 nařízení (EU) 2016/679, nebo vnitrostátních předpisů přijatých k provedení článku 37 směrnice (EU) 2016/680, zahrnují omezený počet těchto třetích zemí a uzavření jakékoliv nové dohody zůstává nejisté. V takových situacích mohou být osobní ani vhodné záruky, kterým podléhá předávání údajů podle uvedeného nařízení, mělo by být výjimečně možné předat pro účely navrácení dané osoby údaje zpracovány podle tohoto nařízení u orgánů třetích zemí za účelem provádění návratové politiky Unie, pokud jsou splněny podmínky stanovené v čl. 49 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) 2016/679 nebo ve vnitrostátních předpisech, kterými se provádí článek 38 nebo 39 směrnice (EU) 2016/680. ze systému VIS třetí zemi nebo mezinárodní organizaci, a to pouze pokud je jejich předání nezbytné z důležitých důvodů veřejného zájmu, jak je uvedeno ve zmíněném nařízení . [pozm. návrh 25] |
|
(38) |
Členské státy by měly v souladu s platnými pravidly o ochraně údajů a případně v jednotlivých případech zpřístupňovat příslušné osobní údaje zpracovávané ve VIS pro účely provádění úkolů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… (27) , [nařízení o rámci Unie pro znovuusídlování], [Agentuře Evropské unie pro azyl] a příslušným mezinárodním orgánům, jako jsou Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, Mezinárodní organizace pro migraci a operace pro uprchlíky a znovuusídlování Mezinárodního výboru Červeného kříže ve vztahu ke státním příslušníkům třetích zemí nebo osobám bez státní příslušnosti, které tyto osoby předávají členským státům v rámci provádění nařízení (EU) …/… [ nařízení o rámci Unie pro znovuusídlování ]. [pozm. návrh 26] |
|
(39) |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (EU) 2018/1725 (28) se vztahuje na činnosti činnost orgánů a institucí Unie při plnění jejich úkolů jako jakožto orgánů pověřených provozním řízením systému VIS. [pozm. návrh 27] |
|
(40) |
V souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení (ES) č. 45/2001 byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů, který své stanovisko předložil dne 12. prosince 2018. [pozm. návrh 28] |
|
(41) |
V zájmu zlepšení spolupráce třetích zemí v oblasti zpětného přebírání nelegálních migrantů a usnadnění navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí, jejichž údaje mohou být uloženy ve VIS, by měly být ve VIS uloženy kopie cestovního dokladu žadatelů o krátkodobé vízum. Na rozdíl od informací získaných z VIS jsou kopie cestovních dokladů důkazem státní příslušnosti, který je třetími zeměmi obecněji uznáván. |
|
(42) |
Nahlížení do seznamu cestovních dokladů, které opravňují jejich držitele překračovat vnější hranice a které mohou být opatřeny vízem, jak je stanoveno rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1105/2011/EU (29), je povinným prvkem postupu posuzování víz. Vízové orgány by tuto povinnost měly provádět systematicky, a proto by tento seznam měl být začleněn do systému VIS, aby bylo umožněno automatické ověření uznání cestovního dokladu žadatele. |
|
(43) |
Aniž je dotčena odpovědnost členských států za správnost údajů vkládaných do VIS, měla by agentura eu-LISA nést odpovědnost za zlepšování kvality údajů zavedením , udržováním a průběžnou modernizací centrálního nástroje pro sledování kvality údajů a za předkládání zpráv členským státům v pravidelných intervalech. [pozm. návrh 29] |
|
(44) |
Aby bylo možno lépe sledovat využívání VIS s cílem analyzovat tendence, pokud jde o migrační tlak a správu hranic, měla by být agentura eu-LISA schopna vytvořit kapacitu pro statistické hlášení členským státům, Komisi a Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž, aniž by byla ohrožena integrita údajů. Mělo by být proto zřízeno centrální úložiště Agentura eu-LISA by proto měla uchovávat určité statistické údaje v centrálním úložišti pro účely podávání zpráv a poskytování statistických údajů stanovených v [nařízení 2018/XX o interoperabilitě (hranice a víza)] . Žádná z vytvořených statistik by neměla obsahovat osobní údaje. [pozm. návrh 30] |
|
(45) |
Tímto nařízením není dotčeno uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES (30). |
|
(46) |
Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu potřeby zajištění provádění společné vízové politiky, vysoké úrovně bezpečnosti v prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích a postupného zavádění integrovaného systému řízení vnějších hranic, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality, jak je stanovena v uvedeném článku, nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů. |
|
(47) |
Toto nařízení stanoví přísná pravidla pro přístup do VIS a nezbytné záruky. Stanoví rovněž právo fyzických osob na přístup k údajům, jejich opravu, výmaz a nápravu, zejména právo na soudní přezkum, jakož i dohled nad všemi operacemi zpracování údajů vykonávaný nezávislými veřejnými orgány. Toto nařízení zavádí další záruky za účelem zahrnutí zvláštních potřeb nových kategorií údajů, které bude zpracovávat systém VIS. Toto nařízení tedy dodržuje základní práva a ctí zásady uznané Listinou základních práv Evropské unie, zejména právo na lidskou důstojnost, právo na svobodu a bezpečnost, respektování soukromého a rodinného života, ochranu osobních údajů, právo na azyl a ochranu zásady nenavracení a ochranu v případě vystěhování, vyhoštění nebo vydání, právo na nediskriminaci, práva dítěte a právo na účinnou právní ochranu. |
|
(47a) |
Tímto nařízením nejsou dotčeny závazky vyplývající ze Ženevské úmluvy ze dne 28. července 1951 o právním postavení uprchlíků ve znění Newyorského protokolu ze dne 31. ledna 1967 ani žádné mezinárodní závazky přijaté Unií a jejími členskými státy. [pozm. návrh 31] |
|
(48) |
Na státní příslušníky třetích zemí, na něž se vztahuje vízová povinnost, kteří jsou rodinnými příslušníky občana Unie, na něhož se vztahuje směrnice 2004/38/ES, nebo státního příslušníka třetí země, který požívá práva na volný pohyb podle práva Unie, a kteří nejsou držiteli pobytové karty podle směrnice 2004/38/ES, by se měla vztahovat zvláštní ustanovení. Ustanovení čl. 21 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie uvádí, že každý občan Unie má právo svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států s výhradou omezení a podmínek stanovených ve Smlouvách a v opatřeních přijatých k jejich provedení. Tato omezení a podmínky jsou uvedeny ve směrnici 2004/38/ES. |
|
(49) |
Jak bylo potvrzeno Soudním dvorem Evropské unie, takoví rodinní příslušníci mají nejen právo vstoupit na území členského státu, ale mají rovněž právo získat pro tento účel vstupní vízum. Členské státy musí poskytnout těmto osobám všechny prostředky, aby jim usnadnily získání nezbytných víz, které musí být vydány bezplatně, v nejkratší možné lhůtě a na základě zrychleného postupu. |
|
(50) |
Právo na získání víza není bezpodmínečné, neboť může být odepřeno těm rodinným příslušníkům, kteří představují riziko pro veřejný pořádek, veřejnou bezpečnost či veřejné zdraví podle směrnice 2004/38/ES. V této souvislosti mohou být osobní údaje rodinných příslušníků ověřeny pouze v případě, že se údaje týkají zjištění jejich totožnosti a statusu, a pouze tehdy, pokud jsou tyto údaje relevantní pro posouzení bezpečnostní hrozby, kterou by mohli představovat. Posuzování jejich žádostí o vízum by mělo být prováděno výhradně v souvislosti s bezpečnostními obavami, a nikoliv těmi, které se týkají rizik migrace. |
|
(51) |
V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné. Vzhledem k tomu, že toto nařízení navazuje na schengenské acquis, rozhodne se Dánsko v souladu s článkem 4 uvedeného protokolu do šesti měsíců ode dne přijetí tohoto nařízení Radou, zda je provede ve svém vnitrostátním právu. |
|
(52) |
Toto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Spojené království v souladu s rozhodnutím Rady 2000/365/ES (31); Spojené království se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné. |
|
(53) |
Toto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES (32); Irsko se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné. |
|
(54) |
Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (33), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě A rozhodnutí Rady 1999/437/ES (34). |
|
(55) |
Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (35), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě A rozhodnutí Rady 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES (36) a s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/149/SVV (37). |
|
(56) |
Pokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (38), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě A rozhodnutí Rady 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2011/350/EU (39) a článkem 3 rozhodnutí Rady 2011/349/EU (40). |
|
(57) |
Toto nařízení, s výjimkou článku 22r, představuje akt navazující na schengenské acquis nebo s ním jinak související ve smyslu čl. 3 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2003, čl. 4 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2005 a čl. 4 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2011, s výjimkou ustanovení použitelných pro Bulharsko a Rumunsko rozhodnutím Rady (EU) 2017/1908 (41), |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Nařízení (ES) č. 767/2008 se mění takto:
|
-1) |
Nadpis se nahrazuje tímto: „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008 ze dne 9. července 2008 o Vízovém informačním systému (VIS) a o výměně informací o krátkodobých vízech, dlouhodobých vízech a povoleních k pobytu mezi členskými státy (nařízení o VIS)“; [pozm. návrh 32] |
|
1) |
V článku 1 se doplňují nové odstavce, které znějí: „Toto nařízení rovněž stanoví postupy pro výměnu informací o dlouhodobých vízech a povoleních k pobytu, včetně o některých rozhodnutích o dlouhodobých vízech a o povoleních k pobytu, mezi členskými státy. Uložením údajů o totožnosti, cestovních dokladech a biometrických údajů do společného úložiště údajů o totožnosti (CIR) zřízeného článkem 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady 2018/XX (*1)[nařízení 2018/XX o interoperabilitě (hranice a víza) ] VIS přispívá k usnadnění správného zjištění totožnosti osob registrovaných ve VIS a napomáhá jí. (*1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2018/XX * [nařízení 2018/XX o interoperabilitě (hranice a víza) ] (Úř. věst. L).“;" |
|
2) |
Článek 2 se nahrazuje tímto: „Článek 2 Účel VIS 1. Účelem systému VIS je zlepšovat provádění společné vízové politiky v oblasti krátkodobých víz , konzulární spolupráce spolupráci a konzultace mezi ústředními vízovými orgány usnadněním výměny údajů o žádostech a o souvisejících rozhodnutích mezi členskými státy s cílem: [pozm. návrh 33]
2. Pokud jde o dlouhodobá víza a povolení k pobytu, účelem VIS je usnadnit výměnu údajů mezi členskými státy o souvisejících rozhodnutích s cílem:
(*2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 31)." (*3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. června 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 60).“;" |
|
2a) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 2a Struktura 1. Systém VIS je založen na centralizované struktuře a skládá se:
Ústřední systém VIS, vnitrostátní jednotná rozhraní, internetová služba, brána pro dopravce a komunikační infrastruktura systému VIS v nejvyšší technicky možné míře sdílí a opětovně využívá hardwarové a softwarové prvky ústředního systému EES, resp. vnitrostátních jednotných rozhraní EES, brány pro dopravce ETIAS, internetové služby EES, a komunikační infrastruktury EES. 2. Národní uživatelské rozhraní (NI-VIS) se skládá z:
3. Rozhraní LNI a BLNI se používají výlučně pro účely vymezené právními předpisy Unie, jež upravují systém VIS. 4. Centralizované služby se zdvojují na dvou různých místech, konkrétně ve francouzském Štrasburku, kde je umístěn hlavní ústřední systém VIS, tj. ústřední jednotka (CU), a v rakouském městě St. Johann im Pongau, kde je umístěna záložní ústřední jednotka ústředního systému VIS (BCU). Propojení mezi hlavním ústředním systémem VIS a záložním ústředním systémem VIS musí umožňovat stálou synchronizaci mezi ústřední jednotkou a záložní ústřední jednotkou. Komunikační infrastruktura podporuje nepřetržitou dostupnost systému VIS a přispívá k jejímu zajištění. Zahrnuje redundantní oddělené cesty pro propojení mezi ústředním systémem VIS a záložním ústředním systémem VIS a rovněž redundantní oddělené cesty pro propojení mezi jednotlivými národními uživatelskými rozhraními a ústředním systémem VIS a záložním ústředním systémem VIS. Komunikační infrastruktura poskytuje šifrovanou virtuální soukromou síť určenou pro údaje ze systému VIS a komunikaci mezi členskými státy a mezi členskými státy a orgánem odpovědným za provozní řízení ústředního systému VIS.“;[pozm. návrh 42] |
|
3) |
Článek 3 se zrušuje. |
|
4) |
Článek 4 se mění takto :
|
|
5) |
Článek 5 se nahrazuje tímto: „Článek 5 Kategorie údajů 1. Do VIS lze zaznamenávat pouze tyto kategorie údajů:
2. Zprávy přenášené VIS podle článku 16, čl. 24 odst. 2 a čl. 25 odst. 2 se nezaznamenávají do VIS, aniž tím je dotčeno ustanovení článku 34 o zaznamenávání operací zpracování údajů. 3. Úložiště CIR musí obsahovat údaje uvedené v čl. 9 odst. 4 písm. a) až cc), čl. 9 odst. 5 a čl. 9 odst. 6, čl. 22c odst. 2 písm. a) až cc), f) a g) a čl. 22d písm. a) až cc), f) a g). Zbývající údaje VIS musí být ukládány do ústředního systému VIS.“[pozm. návrh 52] |
|
6) |
vkládá se nový článek 5a, který zní: „Článek 5a Seznam uznávaných cestovních dokladů
(*10) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1105/2011/EU ze dne 25. října 2011 o seznamu cestovních dokladů, které opravňují držitele k překročení vnějších hranic a které mohou být opatřeny vízem, a o zavedení mechanismu pro sestavování tohoto seznamu (Úř. věst. L 287, 4.11.2011, s. 9).“" |
|
7) |
Článek 6 se mění takto:
|
|
7a) |
V článku 7 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. Zpracování osobních údajů v rámci systému VIS kterýmkoli příslušným orgánem nesmí vést k diskriminaci vůči žadatelům – držitelům víz nebo žadatelům – držitelům dlouhodobých víz a povolení k pobytu na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, etnickéhonebo sociálního původu, genetických rysů, jazyka, náboženského vyznání, nebo přesvědčení, politických nebo jiných názorů, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Musí plně ctít lidskou důstojnost a integritu a základní práva a dodržovat zásady uznané v Listině základních práv Evropské unie, včetně práva na respektování soukromí a práva na ochranu osobních údajů. Zvláštní pozornost se musí věnovat dětem, starším osobám, osobám se zdravotním postižením a osobám, které potřebují mezinárodní ochranu. Na prvním místě musí vždy být nejlepší zájem dítěte.“; [pozm. návrh 60] |
|
8) |
V článku 7 se doplňují nové odstavce, které znějí: „3. Během všech řízení podle tohoto nařízení musí mají členské státy na mysli především zohledňovat nejlepší zájem dítěte , a to při plném respektování Mezinárodní úmluvy o právech dítěte . Musí Musejí zohlednit blaho, bezpečnost a ochranu dítěte, zejména pokud existuje riziko, že se dítě stane obětí obchodování s lidmi, a názory dítěte, který kterým musí být přikládán náležitý význam, a to s ohledem na jeho věk a zralost. [pozm. návrh 61] 3a. Členské státy uplatňují toto nařízení plně v souladu s Listinou základních práv Evropské unie, zejména s právem na lidskou důstojnost, právem na svobodu a bezpečnost, respektováním soukromého a rodinného života, ochranou osobních údajů, právem na azyl a ochranou zásady nenavracení a ochranou v případě vystěhování, vyhoštění nebo vydání, právem na nediskriminaci, právy dítěte a právem na účinnou právní ochranu. “; [pozm. návrh 62] |
|
8a) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 7a Údaje o otiscích prstů v případě dětí 1. Odchylně od čl. 22c odst. 2 písm. g) se do systému VIS nevkládají údaje o otiscích prstů dětí do 6 let. 2. Biometrické údaje o nezletilých dětech od šesti let věku získávají úředníci, kteří byli konkrétně proškoleni k získávání biometrických údajů od nezletilých osob ohleduplným způsobem vstřícným k dětem, a to s neomezeným přihlédnutím k nejlepším zájmům dítěte a k dodržování záruk stanoveným v Úmluvě OSN o právech dítěte. Nezletilé děti jsou při získávání biometrických údajů doprovázeny dospělým rodinným příslušníkem, pokud je přítomen. Nezletilé osoby bez doprovodu jsou při získávání biometrických údajů doprovázeny opatrovníkem, zástupcem a v případě, že zástupce nebyl stanoven, osobou proškolenou ve věci ochrany nejlepšího zájmu nezletilé osoby a jejího obecného blaha. Tato proškolená osoba, kterou nesmí být úředník odpovědný za získání biometrických údajů, jedná nezávisle a nepřijímá příkazy od úředníka ani od útvaru odpovědného za získání biometrických údajů. Při zajišťování toho, aby nezletilá osoba splnila uvedenou povinnost a poskytla své biometrické údaje, proti ní nelze použít sílu v žádné formě. 3. Odchylně od čl. 13 odst. 2 nařízení (ES) č. 810/2009 nepožadují konzuláty v případě, že by to pro rodiny dětí ve věku od 6 do 12 let znamenalo nadměrnou zátěž a nepřiměřené náklady, aby se tyto děti dostavily k odběru biometrických identifikátorů na konzulát osobně. V takových případech se biometrické identifikátory získávají na vnějších hranicích, kde se přihlíží zejména k tomu, aby se zabránilo obchodování s dětmi. 4. Odchylně od ustanovení týkajících se používání údajů uvedených v kapitole II, III, IIIa a IIIb lze mít přístup k údajům o otiscích prstů dětí pouze za těmito účely:
|
|
9) |
Název kapitoly II se nahrazuje tímto: „VKLÁDÁNÍ A POUŽÍVÁNÍ ÚDAJŮ O KRÁTKODOBÝCH VÍZECH VÍZOVÝMI ORGÁNY“[pozm. návrh 64 se netýká českého znění] |
|
10) |
Článek 8 se mění takto:
|
|
11) |
Článek 9 se mění takto:
|
|
12) |
doplňují se nové články 9a až 9d, které znějí: „Článek 9a Vyhledávání v jiných systémech 1. Soubory žádosti musí být automaticky zpracovány systémem VIS za účelem zjištění pozitivních nálezů. VIS přezkoumá jednotlivé soubory žádosti jednotlivě. 2. Po vytvoření žádosti nebo při vydání víza systém VIS zkontroluje, zda je cestovní doklad související s touto žádostí uznán v souladu s rozhodnutím č. 1105/2011/EU, a to provedením automatického vyhledávání v seznamu uznávaných cestovních dokladů uvedených v článku 5a, a zobrazí výsledek. [pozm. návrh 69] 3. Pro účely ověření stanovených ověřování stanoveného v čl. 21 odst. 1 a čl. 21 odst. 3 písm. a), a c) a d) nařízení (ES) č. 810/2009 VIS zahájí zahájí systém VIS vyhledávání pomocí Evropského vyhledávacího portálu vymezeného v čl. 6 odst. 1 [nařízení o interoperabilitě (hranice a víza) ] za účelem porovnání příslušných údajů uvedených v čl. 9 bodě 4, tohoto nařízení s údaji v záznamu nebo souboru registrovaném ve VIS, v Schengenském informačním systému (SIS), systému vstupu/výstupu (EES), evropském systému pro cestovní informace a povolení (ETIAS), včetně seznamu podezřelých, který je uveden v článku 29 5 a 6 tohoto nařízení (EU) 2018/XX pro účely zřízení evropského systému pro cestovní informace a povolení, systému Eurodac, [systému ECRIS-TCN, pokud jde o odsouzení týkající se teroristických trestných činů a jiných forem závažných trestných činů], údajích Europolu, databázi odcizených a ztracených cestovních dokladů Interpolu (SLTD) a databázi cestovních dokladů s údaji uvedenými v oběžnících (TDAWN), kterou spravuje Interpol. Systém VIS ověří:
3a. Při dotazování v databázi SLTD nejsou údaje používané uživatelem systému ESP k zahájení vyhledávání sdíleny s vlastníky údajů Interpolu. [pozm. návrh 71] 4. VIS doplní do souboru žádosti odkaz ke každému pozitivnímu nálezu získanému podle odstavce 3. Dále VIS v příslušných případech identifikuje členský stát nebo státy, které zadaly nebo dodaly údaje, které vyvolaly pozitivní nález či nálezy nebo Europol, a tuto skutečnost zaznamená v souboru žádosti. Zaznamenávají se pouze informace o případném pozitivním nálezu a původci příslušných údajů. [pozm. návrh 72] 5. Pro účely čl. 2 odst. 1 písm. k) musí vyhledávání prováděná podle odst. 3 tohoto článku srovnávat příslušné údaje uvedené v čl. 15 odst. 2 s údaji zaznamenanými v systému SIS, aby bylo možné určit, zda nebyl v souvislosti se žadatelem pořízen jeden z následujících záznamů:
5a. Jakýkoli pozitivní nález vyplývající z vyhledávání podle čl. 9a odst. 3 písm. a), b), c), e), g), h), i), j), k), l) a n) musí být případně po předchozím ověření ústředním orgánem v souladu s článkem 9c posouzen konzulátem, u něhož byla podána žádost o vízum. [pozm. návrh 74] 5b. V souladu s článkem 9ca jakýkoli pozitivní nález vyplývající z vyhledávání podle čl. 9a odst. 3 písm. d), f), m) a o) ověří, případně posoudí jednotné kontaktní místo členských států, které zadaly nebo poskytly údaje, jež vedly k pozitivnímu nálezu. [pozm. návrh 75] 5c. Jakýkoli pozitivní nález na základě systému SIS se rovněž automaticky oznámí do centrály SIRENE v členském státě, který vytvořil záznam, jenž vedl k pozitivnímu nálezu. [pozm. návrh 76] 5d. Oznámení do centrály SIRENE v členském státě nebo do jednotného kontaktního místa, které záznam zadaly, obsahuje tyto údaje:
5e. Tento článek nevylučuje podání žádosti o azyl z jakéhokoli důvodu. V případě žádosti o vízum podané obětí násilného trestného činu, jako je domácí násilí nebo obchodování s lidmi spáchaného jejich živitelem, musí být složka uložená v systému VIS oddělena od složky živitele, aby byly oběti chráněny před dalším nebezpečím. [pozm. návrh 78] Článek 9b Zvláštní ustanovení vztahující se na vyhledávání v jiných systémech v případě rodinných příslušníků občanů EU nebo jiných státních příslušníků třetích zemí, kteří požívají práva na volný pohyb podle práva Unie 1. Pokud jde o státní příslušníky třetích zemí, kteří jsou rodinnými příslušníky občana Unie, na něhož se vztahuje směrnice 2004/38/ES, nebo státního příslušníka třetí země, který požívá práva na volný pohyb rovnocenného s právem občanů Unie podle dohody mezi Unií a jejími členskými státy na jedné straně a třetí zemí na straně druhé, automatizované kontroly uvedené v čl. 9a odst. 3 se provádějí výhradně pro účely kontroly, zda neexistují nějaké konkrétní skutečnosti nebo důvodné podezření založené na konkrétních skutečnostech vedoucí k závěru, že přítomnost dané osoby na území členských států představuje riziko pro bezpečnost nebo vysoké epidemické riziko v souladu se směrnicí 2004/38/ES. [pozm. návrh 79] 2. VIS neověřuje, zda:
3. Pokud automatizované zpracování žádosti podle čl. 9a odst. 3 nahlásilo pozitivní nález odpovídající záznamu o odepření vstupu a pobytu, jak je uvedeno v článku 24 nařízení (ES) č. 1987/2006 (EU) 2018 / 1861 , vízový orgán ověří důvod, na základě kterého byl tento záznam vložen do SIS. Pokud tento důvod souvisí s rizikem nedovoleného přistěhovalectví, záznam se při posuzování žádosti nezohlední. Vízový orgán postupuje podle čl. 25 26 odst. 2 nařízení SIS II (EU) 2018/1861 . [pozm. návrh 80] Článek 9c Ověření ústředními orgány a vnitrostátním jednotným kontaktním místem [pozm. návrh 81] 1. Jakýkoliv pozitivní nález uvedený v čl. 9a odst. 5b vyplývající z vyhledávání podle čl. 9a odst. 3 , který nemůže systém VIS automaticky potvrdit, musí být ručně ověřen ústředním orgánem vnitrostátním jednotným kontaktním místem v souladu s článkem 9ca. Oznámení se zašle ústřednímu orgánu členského státu zpracovávajícího zpracovávajícímu žádost. [pozm. návrh 82] 2. Každý pozitivní nález uvedený v čl. 9a odst. 5a vyplývající z vyhledávání podle čl. 9a odst. 3, který nemůže systém VIS automaticky potvrdit, musí ručně ověřit ústřední orgán. Ústřední orgán musí mít při ověřování pozitivních nálezů přístup k souboru žádosti a k jakýmkoliv veškerým propojeným souborům a rovněž k veškerým pozitivním nálezům zjištěným během automatizovaného zpracování podle čl. 9a 3 odst. 5a . [pozm. návrh 83] 3. Ústřední orgán ověří, zda totožnost žadatele zaznamenaná v souboru žádosti odpovídá údajům obsaženým ve VIS nebo v některé z databází, které byly konzultovány. 4. Pokud se osobní údaje neshodují a při automatizovaném zpracování podle čl. 9a odst. 3 nebyl zaznamenán žádný další pozitivní nález, ústřední orgán vymaže falešně pozitivní nález ze souboru žádosti. 5. Pokud se údaje shodují nebo pokud trvají pochybnosti ohledně totožnosti žadatele, ústřední vízový orgán zpracovávající žádost informuje v odůvodněných případech ústřední orgán jiného členského státu nebo členských států, jež zadaly nebo poskytly údaje, které vyvolaly pozitivní nález podle čl. 9a odst. 3. Pokud jeden nebo více členských států zadaly nebo poskytly údaje, které vyvolaly tento pozitivní nález, bude ústřední orgán tuto skutečnost konzultovat s ústředními orgány jiného členského státu nebo členských států pomocí postupu stanoveného v čl. 16 odst. 2. V případě pochybností se postupuje ve prospěch žadatele. [pozm. návrh 84] 6. Výsledek ověření prováděných ústředními orgány ostatních členských států se doplní do souboru žádosti. 7. Odchylně od odstavce 1, pokud srovnání uvedené v čl. 9a odst. 5 nahlašuje jeden nebo více pozitivních nálezů, VIS zašle automatizované oznámení ústřednímu orgánu členského státu, který zahájil vyhledávání, aby přijal veškerá vhodná následná opatření. [pozm. návrh 85] 8. Pokud údaje, které vyvolaly pozitivní nález v souladu s čl. 9a odst. 3, poskytl Europol, ústřední orgán odpovědného členského státu konzultuje s národní jednotku Europolu následná opatření v souladu s nařízením (EU) 2016/794 a zejména jeho kapitolou IV. [pozm. návrh 86] Článek 9ca Ověřování a posuzování jednotným kontaktním místem členského státu 1. Každý členský stát jmenuje vnitrostátní orgán, který bude fungovat 24 hodiny denně sedm dní v týdnu a který zajistí příslušné ruční ověřování a posuzování pozitivních nálezů pro účely tohoto nařízení (dále jen ‚jednotné kontaktní místo‘). Jednotné kontaktní místo je tvořeno styčnými úředníky centrály SIRENE, národních ústředen Interpolu, národních ústředen Europolu, národní jednotky ETIAS a všech příslušných orgánů členských států zabývajících se prosazováním práva. Členské státy zajistí dostatečný počet zaměstnanců, který umožní jednotnému kontaktnímu místu ověřovat pozitivní nálezy, které mu byly v souladu s tímto nařízením oznámeny, přičemž zohlední lhůty stanovené v článku 23 nařízení (ES) č. 810/2009. 2. Jednotné kontaktní místo ověřuje pozitivní nálezy, které mu byly oznámeny, ručně. Použijí se postupy stanovené v čl. 9c odst. 2 až 6. 3. V případě, že se v rámci ověřování uvedeného v odstavci 2 tohoto článku zjistí, že se údaje shodují a pozitivní nález se potvrdí, jednotné kontaktní místo případně kontaktuje odpovědné orgány, včetně Europolu, které poskytly údaje, jež vedly k pozitivnímu nálezu. Ty pak pozitivní nález ověří. Jednotné kontaktní místo poskytne odůvodněné stanovisko, které poslouží k přijetí rozhodnutí o žádosti podle článku 23 nařízení (ES) č. 810/2009. Toto odůvodněné stanovisko se uvede v souboru žádosti. [pozm. návrh 87] Článek 9cb Příručka Komise přijme v souladu s článkem 48a akt v přenesené pravomoci, kterým stanoví příručku s příslušnými údaji, které se porovnávají při vyhledávání v ostatních systémech podle čl. 9a odst. 3, a postupy a pravidla, jimiž je třeba se řídit při vyhledávání údajů a ověřování a posuzování jeho výsledků ve smyslu článků 9a až 9ca. Tento akt v přenesené pravomoci obsahuje kombinaci kategorií údajů pro vyhledávání v každém ze systému podle článku 9a. [pozm. návrh 88] Článek 9 Oblasti odpovědnosti Europolu Europol přizpůsobí svůj informační systém tak, aby umožňoval automatické zpracování vyhledávání uvedených v čl. 9a odst. 3 a čl. 22b odst. 2.“ (*11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1240 ze dne 12. září 2018, kterým se zřizuje Evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS) a kterým se mění nařízení (EU) č. 1077/2011, (EU) č. 515/2014, (EU) 2016/399, (EU) 2016/1624 a (EU) 2017/2226 (Úř. věst. L 236, 19.9.2018, s. 1). " |
|
13) |
V článku 13 se doplňuje nový odstavec 4, který zní: „4. Při aktualizaci souboru žádosti podle odstavců 1 a 2 zašle VIS členskému státu, který vydal vízum, oznámení o odůvodněném rozhodnutí o prohlášení víza za neplatné od počátku nebo o jeho zrušení. Toto oznámení automaticky generuje ústřední systém a je přenášeno prostřednictvím mechanismu uvedeného v článku 16.“; [pozm. návrh 89] |
|
14) |
Článek 15 se mění takto:
|
|
15) |
V článku 16 se odstavce 2 a 3 nahrazují tímto: „2. Pokud je ve VIS vytvořen soubor žádosti týkající se státního příslušníka určité třetí země nebo patřícího do určité kategorie takových státních příslušníků, pro které je požadována předchozí konzultace podle článku 22 nařízení (ES) č. 810/2009, VIS automaticky předá žádost o konzultaci uvedenému členskému státu nebo členským státům. Konzultovaný členský stát nebo členské státy zadají odpověď do VIS, který tuto odpověď předá členskému státu, jenž žádost vytvořil. Pouze za účelem provedení konzultace se do VIS začlení seznam členských států, které vyžadují, aby ústřední orgány jiných členských států při posuzování žádostí o jednotná víza podaných státními příslušníky určitých třetích zemí nebo určitou kategorií těchto státních příslušníků podle článku 22 nařízení (ES) č. 810/2009 a státních příslušníků dotčených třetích zemí provedly konzultace s jejich ústředními orgány.“[pozm. návrh 90] 3. Postup uvedený v odstavci 2 se uplatní také pro:
|
|
16) |
Článek 17 se zrušuje. |
|
17) |
Nadpis kapitoly III se nahrazuje tímto: „PŘÍSTUP JINÝCH ORGÁNŮ K ÚDAJŮM O KRÁTKODOBÝCH VÍZECH“ |
|
18) |
V čl. 18 odst. 6 se druhý pododstavec nahrazuje tímto: „Orgány příslušné pro provádění kontrol na hranicích, na nichž se provozuje systém EES, ověří otisky prstů držitele víza porovnáním s otisky prstů zaznamenanými ve VIS. V případě držitelů víz, jejichž otisky prstů nelze použít, se provede vyhledávání podle odstavce 1 na základě alfanumerických údajů uvedených v odstavci 1 spolu se zobrazením obličeje.“ |
|
18a) |
Článek 18a se nahrazuje tímto: „Článek 18a Získávání údajů z VIS za účelem vytvoření či aktualizace záznamu o vstupu/výstupu nebo záznamu o odepření vstupu držitele víza v systému EES Výhradně pro účely vytváření nebo aktualizace záznamu o vstupu/výstupu nebo záznamu o odepření vstupu držitele víza v systému EES podle čl. 14 odst. 2 a článků 16 a 18 nařízení (EU) 2017/2226 je orgánu příslušnému pro provádění kontrol na hranicích, na nichž se provozuje systém EES, umožněn přístup za účelem získávání údajů uložených ve VIS a uvedených v čl. 16 odst. 1 písm. d) a čl. 16 odst. 2 písm. c) až f) uvedeného nařízení a jejich importování do systému EES.“ [pozm. návrh 93] |
|
19) |
Vkládá se nový článek 20a, který zní: „Článek 20a Použití údajů VIS pro zanesení záznamů o pohřešovaných osobách nebo zranitelných osobách, jimž je třeba zabránit v cestování, do SIS a následný přístup k těmto údajům [pozm. návrh 94] 1. Údaje o otiscích prstů a zobrazení obličeje uložené ve VIS mohou být použity pro zanesení záznamů o pohřešovaných osobách , dětech, kterým hrozí únos, nebo zranitelných osobách, jimž je třeba zabránit v cestování, v souladu s čl. 32 odst. 2 článkem 32 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) … (*12) [nařízení (EU) o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti policejní spolupráce a justiční spolupráce v trestních věcech]. V takových případech se výměna údajů o otiscích prstů a zobrazení obličeje provádí prostřednictvím zabezpečených prostředků do centrály SIRENE členského státu, který údaje vlastní. [pozm. návrh 95] 2. Pokud je na základě použití údajů o otiscích prstů a zobrazení obličeje uložených v systému VIS zjištěn pozitivní nález na základě záznamu v SIS podle odstavce 1, mohou orgány ochrany dětí a vnitrostátní justiční orgány, včetně těch orgánů , které odpovídají za zahájení trestního stíhání a za vyšetřování před podáním obžaloby, a jejich koordinační orgány uvedené v článku 43 44 nařízení (EU) … [COM(2016)0883 – SIS LE (policejní spolupráce) ] při plnění svých úkolů požadovat od orgánu s přístupem k systému VIS přístup k údajům vloženým do SIS. Uplatní se podmínky stanovené v právních předpisech Unie a vnitrostátních právních předpisech. Členské státy zajistí, aby předávání údajů probíhalo bezpečně. [pozm. návrh 96] (*12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) ze dne … (Úř. věst. L. …, s. …).“" |
|
20) |
v článku 22 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto: „1. Příslušné azylové orgány mají podle článku 21 nařízení (ES) č. 343/2003 přístup k vyhledávání pomocí otisků prstů žadatelů o azyl, a to pouze za účelem posouzení žádosti o azyl. Nelze-li otisky prstů těchto osob použít nebo vyhledávání pomocí otisků prstů nevede k výsledku, provede se vyhledávání s údaji podle čl. 9 odst. 4 písm. a), příp. písm. b) až cc); toto vyhledávání může být provedeno v kombinaci s údaji podle čl. 9 odst. 4 písm. aa).“ [pozm. návrh 97] „2. Pokud vyhledávání pomocí údajů uvedených v odstavci 1 ukáže, že údaje o žadateli o mezinárodní ochranu jsou zaznamenány ve VIS, má příslušný azylový orgán přístup k nahlížení do následujících údajů žadatele a údajů v jakýchkoli propojených souborech žádostí týkajících se žadatele podle čl. 8 odst. 3, a to pouze za účelem uvedeným v odstavci 1:
|
|
21) |
Článek 23 se nahrazuje tímto: „‚Článek 23 Doba uchování uložených údajů 1. Každý soubor žádosti je ve VIS uložen po dobu nejvýše pěti let, aniž je dotčeno vymazání vymazávání podle článků 24 a 25 a vedení záznamů podle článku 34. [pozm. návrh 100] Tato lhůta začíná běžet:
2. Po uplynutí doby uvedené v odstavci 1 systém VIS automaticky vymaže soubor a propojení s ním, jak je uvedeno v čl. 8 odst. 3 a 4 a čl. 22a odst. 3 a 5.‘[pozm. návrh 102] 2a. Odchylně od odstavce 1:
2b. Odchylně od odstavce 1 může být za účelem snadnějšího podání nové žádosti uvedený soubor žádosti uložen po další dobu nejvýše tří let od skončení platnosti dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu, a to pouze v případě, že s tím na požádání žadatel na základě podepsaného prohlášení svobodně vyjádří svůj souhlas. Žádosti o vyjádření souhlasu se v souladu s článkem 7 nařízení (EU) 2016/679 předkládají způsobem, který lze od jiných skutečností jasně odlišit a je srozumitelný a snadno přístupný za použití jasných a jednoduchých jazykových prostředků. Žadatel může v souladu s čl. 7 odst. 3 nařízení (EU) 2016/679 svůj souhlas kdykoliv odvolat. V případě odvolání souhlasu se soubor žádosti ze systému VIS automaticky vymaže. Agentura eu-LISA vypracuje nástroj umožňující žadatelům udělit a odvolat svůj souhlas. Komise přijme v souladu s článkem 48a akty v přenesené pravomoci, v nichž podrobněji vymezí nástroj, pomocí něhož budou žadatelé udělovat a odvolávat svůj souhlas.“ [pozm. návrh 104] |
|
22) |
V článku 24 se odstavce 2 a 3 nahrazují tímto: „2. Pokud má některý členský stát důkaz o tom, že údaje zpracovávané ve VIS jsou nesprávné nebo byly zpracovány ve VIS v rozporu s tímto nařízením, neprodleně o tom uvědomí příslušný členský stát. Taková zpráva bude předána v souladu s postupem v čl. 16 odst. 3. Pokud se nesprávné údaje týkají propojení vytvořených podle čl. 8 odst. 3 nebo 4 a čl. 22a odst. 3, provede příslušný členský stát nezbytná ověření a poskytne odpověď do 48 hodin, a případně propojení opraví. Není-li ve stanovené lhůtě poskytnuta žádná odpověď, dožadující členský stát propojení opraví a příslušnému členskému státu oznámí provedenou opravu prostřednictvím funkce VISMail.“ 3. Příslušný členský stát dotyčné údaje co nejdříve zkontroluje a v případě potřeby je neprodleně opraví nebo vymaže .“; [pozm. návrh 105] |
|
23) |
Článek 25 se mění takto:
|
|
23a) |
Článek 26 se mění takto:
|
|
24) |
V článku 26 se vkládá nový odstavec 8 a , který zní: „ 8a. Agentura eu-LISA je pro účely testování oprávněna používat anonymizované skutečné osobní údaje ze systému VIS za těchto podmínek:
|
|
25) |
Článek 27 se nahrazuje tímto: „Článek 27 Sídlo Ústředního vízového informačního systému Hlavní Ústřední VIS, který vykonává technický dohled a správní funkce, se nachází ve Štrasburku (Francie) a záložní Ústřední VIS, který je schopen zajistit všechny funkce hlavního Ústředního VIS, se nachází v Sankt Johann im Pongau (Rakousko). Obě sídla mohou současně aktivně provozovat Agentura eu-LISA zavede technické řešení k zajištění nepřetržité dostupnosti systému VIS buď prostřednictvím souběžného provozu ústředního systému VIS a záložního ústředního systému VIS, a to za předpokladu, že druhé sídlo zůstane schopné v případě selhání ústředního systému VIS bude záložní ústřední systém VIS i nadále schopen zajistit provoz v případě selhání ústředního systému VIS, nebo prostřednictvím zdvojení systému či jeho součástí .“[pozm. návrh 112] |
|
26) |
Článek 29 se mění takto:
|
|
27) |
Vkládá se nový článek 29a, který zní: „Článek 29a Zvláštní pravidla pro vkládání údajů 1. Vkládání údajů uvedených v článcích 9, 22c a 22d do VIS podléhá těmto předběžným podmínkám:
2. Kontrolu kvality provádí VIS následovně:
3. Pro uchovávání údajů uvedených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku se stanoví normy kvality. Specifikace těchto norem je stanovena v prováděcích aktech. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 49 odst. 2.“[pozm. návrh 120 se netýká českého znění] |
|
28) |
V článku 31 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto: „1. Aniž je dotčeno nařízení (EU) 2016/679, údaje uvedené v čl. 9 odst. 4 písm. a), b), c), k) a m); čl. 9 odst. 6 a čl. 9 odst. 7 mohou být předány nebo zpřístupněny třetí zemi nebo mezinárodní organizaci uvedené v příloze, pouze je-li to v konkrétním případě nutné k prokázání totožnosti státních příslušníků třetích zemí a pouze pro účely navrácení v souladu se směrnicí 2008/115/ES nebo přesídlení v souladu s nařízením …[ rámcové nařízení o přesídlení ] a za předpokladu, že členský stát, který vložil údaje do VIS, dal k předání nebo ke zpřístupnění souhlas.“ [pozm. návrh 121] |
|
28a) |
Článek 31 se mění takto:
|
|
28b) |
V článku 32 se odstavec 2 mění takto:
|
|
28c) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 32a Bezpečnostní incidenty 1. Každou událost, která má nebo může mít dopad na bezpečnost VIS a může způsobit poškození nebo ztrátů údajů VIS, je nutno považovat za bezpečnostní incident, zejména pokud mohlo dojít k nezákonnému přístupu k údajům nebo pokud byla či mohla být ohrožena dostupnost, neporušenost a důvěrnost údajů. 2. Bezpečnostní incidenty musí být řešeny způsobem, který zajistí rychlou, účinnou a náležitou odezvu. 3. Aniž je dotčeno oznamování a sdělování případů porušení zabezpečení osobních údajů podle článku 33 nařízení (EU) 2016/679 nebo článku 30 směrnice (EU) 2016/680, členské státy, Europol a Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž neprodleně oznamují bezpečnostní incidenty Komisi, agentuře eu-LISA, příslušnému dozorovému úřadu a evropskému inspektorovi ochrany údajů. Agentura eu-LISA oznamuje neprodleně Komisi a evropskému inspektorovi ochrany údajů každý bezpečnostní incident týkající se ústředního systému VIS. 4. Informace o bezpečnostním incidentu, který má nebo může mít dopad na provoz VIS v členském státě či v rámci agentury eu-LISA, nebo na dostupnost, neporušenost a důvěrnost údajů vložených či zaslaných jinými členskými státy, jsou neprodleně poskytnuty všem členským státům a nahlášeny v souladu s plánem pro řešení incidentů vypracovaným agenturou eu-LISA. 5. V případě bezpečnostního incidentu členské státy a agentura eu-LISA spolupracují. 6. O závažných incidentech podá Komise okamžitě zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Tyto zprávy jsou v souladu s příslušnými bezpečnostními pravidly označeny stupněm utajení EU RESTRICTED/RESTREINT UE. 7. Pokud je bezpečnostní incident způsoben zneužitím údajů, členské státy, Europol a Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž zajistí uložení sankcí podle článku 36.“ [pozm. návrh 127] |
|
28d) |
Článek 33 se nahrazuje tímto: „Článek 33 Odpovědnost 1. Aniž je dotčeno právo na náhradu škody ze strany správce nebo zpracovatele a odpovědnost správce nebo zpracovatele podle nařízení (EU) 2016/679, směrnice (EU) 2016/680 a nařízení (EU) 2018/1726:
2. Pokud jakékoli porušení povinnosti členského státu podle tohoto rozhodnutí způsobí ústřednímu systému VIS škodu, odpovídá za ni tento členský stát, pokud a nakolik agentura eu-LISA nebo jiný členský stát účastnící se ústředního systému VIS neopomněl přijmout přiměřená opatření k zabránění vzniku škody nebo zmírnění jejích následků. 3. Uplatnění nároku na náhradu škody vůči členskému státu za škodu uvedenou v odstavcích 1 a 2 se řídí vnitrostátním právem tohoto členského státu. Uplatnění nároku na náhradu škody vůči správci, Europolu, Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž nebo agentuře eu-LISA za újmu uvedenou v odstavcích 1 a 2 podléhá podmínkám stanoveným ve Smlouvách.“ [pozm. návrh 128] |
|
29) |
Článek 34 se nahrazuje tímto: „Článek 34 Vedení protokolů 1. Každý členský stát, Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž a řídicí orgán agentura eu-LISA vedou protokoly o všech operacích zpracování údajů ve VIS. Tyto protokoly uvádějí účel přístupu, jak je uvedeno v čl. 6 odst. 1, čl. 20a odst. 1, čl. 22k odst. 1 a článcích 15 až 22 a 22 g až 22j, datum a čas, druh přenesených údajů, jak je uvedeno v článcích 9 až 14 a 22c až 22f , druh údajů použitých pro dotaz, jak je uvedeno v čl. 15 odst. 2, článku 18, čl. 19 odst. 1, čl. 20 odst. 1, čl. 21 odst. 1, čl. 22 odst. 1, článku 22 g, článku 22h, článku 22i, článku 22j, článku 45a a článku 45d a název orgánu, který vkládá nebo získává údaje. Každý členský stát navíc vede protokoly o pracovnících řádně zmocněných k vkládání nebo získávání údajů. [pozm. návrh 129] 2. U operací uvedených v článku 45b se v souladu s tímto uvedeným článkem a s článkem 41 46 nařízení (EU) 2017/2226, kterým se zřizuje systém vstupu/výstupu (EES), uchovávají protokoly o všech operacích zpracování údajů ve VIS a v systému EES. U operací uvedených v článku 17a se v souladu s tímto článkem a s článkem 46 nařízení (EU) 2017/2226 uchovávají záznamy o všech operacích zpracování údajů v systému VIS a v systému EES. [pozm. návrh 130] 3. Tyto protokoly smí být použity pouze ke kontrole přípustnosti zpracovávání údajů z hlediska ochrany údajů a k zajištění bezpečnosti údajů. Protokoly jsou chráněny vhodnými opatřeními proti neoprávněnému přístupu a vymažou se rok poté, co uplyne doba uchovávání uvedená v čl. 23 odst. 1, pokud nejsou potřebné pro již zahájená kontrolní řízení.“ |
|
29a) |
Článek 35 se nahrazuje tímto: „Článek 35 Vlastní kontrola Členské státy zajistí, aby veškeré orgány, které mají právo přístupu k údajům VIS, přijaly opatření nezbytná k zajištění dodržování tohoto nařízení a spolupracovaly s vnitrostátním orgánem dozoru .“; [pozm. návrh 131] |
|
29b) |
Článek 36 se nahrazuje tímto: „Článek 36 Sankce Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily, že za jakékoli zneužití nebo zpracování údajů vložených do VIS v rozporu s tímto nařízením lze uložit účinné, přiměřené a odrazující sankce v souladu s vnitrostátním právem, včetně správních sankcí nebo trestů.“; [pozm. návrh 132] |
|
30) |
Článek 37 se mění takto:
|
|
31) |
V článku 38 se odstavec 3 nahrazuje tímto: „3. Pokud je žádost podle odstavce 2 podána jinému než příslušnému členskému státu, obrátí se orgán členského státu, kterému byla žádost podána, na orgány příslušného členského státu ve lhůtě sedmi dnů. Příslušný členský stát zkontroluje správnost údajů a zákonnost jejich zpracování ve VIS ve lhůtě jednoho měsíce.“ [pozm. návrh 137] |
|
31a) |
Článek 38 se nahrazuje tímto: „Článek 38 Právo na přístup k osobním údajům, jejich opravu, doplnění a vymazání a na omezení jejich zpracování 1. Aniž je dotčeno právo na informace podle článků 15 a 16 nařízení (EU) 2018/1725, musí být žadatelé nebo držitelé dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu, jejichž údaje jsou uloženy v systému VIS, v době, kdy se jejich údaje shromažďují, informováni o postupech pro výkon jejich práv podle článků 17 až 20 nového nařízení (EU) 2018/1725 a článků 15 až 18 nařízení (EU) 2016/679. Jsou jim poskytnuty kontaktní údaje na evropského inspektora ochrany údajů. 2. V rámci výkonu svých práv podle článků 17 až 20 nařízení (EU) 2018/1725 a článků 15 až 18 nařízení (EU) 2016/679 mají osoby uvedené v odstavci 1 právo obrátit se na členský stát, který vložil jejich údaje do VIS. Členský stát, který obdrží žádost, ji co nejdříve a v každém případě do 30 dnů přezkoumá a odpoví na ni. Pokud se v reakci na žádost zjistí, že údaje uložené ve VIS obsahují věcné chyby nebo byly zaznamenány v rozporu se zákonem, příslušný členský stát tyto údaje ve VIS neprodleně opraví nebo vymaže, nejpozději do 30 dnů od obdržení žádosti v souladu s čl. 12 odst. 3 a 4 nařízení (EU) 2016/679. Pokud je žádost podána jinému než příslušnému členskému státu, obrátí se orgán členského státu, kterému byla žádost podána, na orgány příslušného členského státu ve lhůtě sedmi dnů. Příslušný členský stát zkontroluje správnost údajů a zákonnost jejich zpracování ve VIS ve lhůtě jednoho měsíce. Dotyčné osoby jsou informovány členským státem, který kontaktoval orgán odpovědného členského státu, že jejich žádost byla předána k dalšímu zpracování a komu byla předána. 3. Pokud odpovědný členský stát nesouhlasí s tvrzením, že údaje uložené ve VIS jsou věcně nesprávné nebo že byly zaznamenány v rozporu se zákonem, neprodleně přijme správní rozhodnutí a písemně vysvětlí dotčené osobě, proč není ochoten opravit nebo vymazat údaje, které se jí týkají. 4. V rozhodnutí se dotčené osobě poskytnou rovněž informace vysvětlující možnost napadnout rozhodnutí přijaté ve vztahu k žádosti uvedené v odstavci 2, a v příslušných případech informace o tom, jak podat žalobu nebo stížnost příslušným orgánům nebo soudům, a o veškeré pomoci jí dostupné, včetně pomoci příslušných vnitrostátních dozorových úřadů. 5. Veškeré žádosti podané v souladu s odstavcem 2 musí obsahovat nezbytné informace pro zjištění totožnosti dotčené osoby. Uvedené informace se použijí výhradně k umožnění výkonu práv uvedených v odstavci 2. 6. Příslušný členský stát uchovává písemný záznam o tom, že byla podána žádost uvedená v odstavci 2 a jakým způsobem byla řešena. Tento záznam zpřístupní neprodleně, a nejpozději sedm dnů ode dne rozhodnutí o opravě nebo vymazání údaje uvedeného v odst. 2 druhém pododstavci nebo ode dne rozhodnutí uvedeného v odstavci 3, příslušným vnitrostátním dozorovým úřadům pro ochranu údajů .“; [pozm. návrh 138] |
|
31b) |
Článek 39 se nahrazuje tímto: „Článek 39 Spolupráce k zajištění práva na ochranu údajů 1. Příslušné orgány členských států aktivně spolupracují při prosazování práv stanovených v článku 38. 2. V každém členském státě orgán dozoru v souladu s čl. 51 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679 pomáhá na požádání dotčenému subjektu údajů a poskytuje mu poradenství ve věci uplatňování jeho práva na opravu, doplnění nebo vymazání osobních údajů, které se ho týkají, nebo omezení zpracovávání těchto údajů v souladu s nařízením (EU) 2016/679. Odpovědný dozorový úřad příslušného členského státu, který údaje předal, a dozorový úřad členského státu, kterému byla žádost podána, spolupracují za účelem dosažení cílů uvedených v prvním pododstavci.“ [pozm. návrh 139] |
|
31c) |
Článek 40 se nahrazuje tímto: „Článek 40 Prostředky nápravy 1. Aniž jsou dotčeny články 77 a 79 nařízení (EU) 2016/679, v každém členském státě má každý právo podat žalobu nebo stížnost u příslušných orgánů nebo soudů daného členského státu, který mu odepřel právo na přístup k údajům, které se jej týkají, nebo právo na jejich opravu, doplnění nebo vymazání podle článku 38 tohoto nařízení. Právo podat takovou žalobu nebo stížnost platí také v případech, kdy žádosti o přístup, opravu, doplnění nebo vymazání nebyly ve lhůtách stanovených v článku 38 zodpovězeny nebo se jimi správce údajů nikdy nezabýval. 2. Pomoc dozorového úřadu podle čl. 51 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679 zůstává dostupná během celého řízení.“; [pozm. návrh 140] |
|
31d) |
Článek 41 se nahrazuje tímto: „Článek 41 Dohled vnitrostátního orgánu dozoru 1. Každý členský stát zajistí, aby dozorový úřad uvedený v čl. 51 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679 prováděl nezávislý dohled nad zákonností zpracování osobních údajů podle tohoto nařízení dotyčným členským státem. 2. Dozorový úřad nebo dozorové úřady uvedené v čl. 51 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679 zajistí, aby byl alespoň jednou za tři roky proveden audit operací zpracovávání údajů příslušnými vnitrostátními orgány podle příslušných mezinárodních auditorských standardů. Výsledky tohoto auditu mohou být zohledněny při hodnoceních provedených v rámci mechanismu vytvořeného nařízením Rady (EU) č. 1053/2013. Dozorový úřad uvedený v čl. 51 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679 každoročně zveřejní informace o počtu žádostí o opravu, doplnění či vymazání údajů nebo omezení jejich zpracovávání, následně přijatých krocích a o počtu oprav, doplnění či vymazání údajů nebo omezení jejich zpracovávání provedených v reakci na žádosti dotčených osob. 3. Členské státy zajišťují, aby měl jejich dozorový úřad dostatek prostředků k plnění úkolů, které mu toto nařízení ukládá, a aby měl přístup k poradenství poskytovanému osobami s dostatečnými znalostmi týkajícími se biometrických údajů. 4. Členské státy poskytnou veškeré informace, které si vyžádá dozorový úřad uvedený v čl. 51 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679, a zejména informace o činnostech prováděných v souladu s povinnostmi členských států stanovenými v tomto nařízení. Členské státy umožní dozorovému úřadu uvedenému v čl. 51 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679 přístup ke svým protokolům a umožní mu kdykoliv přístup do všech svých prostor souvisejících s interoperabilitou.“; [pozm. návrh 141] |
|
31e) |
Článek 42 se nahrazuje tímto: „Článek 42 Dohled evropského inspektora ochrany údajů 1. Evropský inspektor ochrany údajů odpovídá za sledování činností agentury eu-LISA, Europolu a Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž podle tohoto nařízení a za zajištění toho, že jsou tyto činnosti prováděny v souladu s nařízením (EU) 2018/1725 a s tímto nařízením. 2. Evropský inspektor ochrany údajů zajišťuje, aby byly operace zpracování osobních údajů agenturou eu-LISA nejméně jednou za tři roky podrobeny auditu podle příslušných mezinárodních auditorských standardů. Zpráva o tomto auditu se zasílá Evropskému parlamentu, Radě, agentuře eu-LISA, Komisi a členským státům. Agentura eu-LISA má možnost se ke zprávám před jejich přijetím vyjádřit. 3. Agentura eu-LISA poskytuje evropskému inspektorovi ochrany údajů informace, o které požádá, poskytuje evropskému inspektorovi ochrany údajů přístup ke všem dokumentům a ke svým protokolům pořízeným podle článků 22r, 34 a 45b a po celou dobu evropskému inspektorovi ochrany údajů umožňuje přístup do všech svých prostor.“ [pozm. návrh 142] |
|
32) |
V článku 43 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto: „1. Ve zvláštních záležitostech vyžadujících zapojení jednotlivých států jedná evropský inspektor ochrany údajů v úzké spolupráci s vnitrostátními orgány dozoru, zejména pokud evropský inspektor ochrany údajů či vnitrostátní orgán dozoru zjistí velké rozpory v postupech členských států nebo možné protiprávní předávání informací prostřednictvím komunikačních kanálů složek interoperability, nebo v souvislosti s otázkami vznesenými jedním či více vnitrostátními dozorovými úřady ohledně provádění a výkladu tohoto nařízení. 2. V případech uvedených v odstavci 1 se zajistí koordinovaný dozor v souladu s článkem 62 nařízení (ES) XXXX/2018 [revidované nařízení (ES) č. 45/2001].“ [pozm. návrh 143] |
|
32a) |
Článek 43 se nahrazuje tímto: „Článek 43 Spolupráce mezi vnitrostátními orgány dozoru a evropským inspektorem ochrany údajů 1. Dozorové úřady a evropský inspektor ochrany údajů, každý v rozsahu svých příslušných pravomocí, aktivně spolupracují v rámci svých příslušných odpovědností na zajištění koordinovaného dohledu nad složkami interoperability a dalšími ustanoveními tohoto nařízení. 2. Evropský inspektor ochrany údajů a dozorové úřady si vyměňují důležité informace, vzájemně si pomáhají při provádění auditů a inspekcí, posuzují potíže vznikající při výkladu nebo uplatňování tohoto nařízení, hodnotí obtíže s výkonem nezávislého dohledu nebo při výkonu práv subjektů údajů, vypracovávají harmonizované návrhy společných řešení všech obtíží a podle potřeby prosazují informovanost o právech na ochranu údajů. 3. Pro účely odstavce 2 se dozorové úřady s evropským inspektorem ochrany údajů schází nejméně dvakrát ročně v rámci Evropského sboru pro ochranu údajů. Náklady těchto zasedání hradí a jejich organizaci zajišťuje Evropská rada pro ochranu údajů. Na prvním zasedání se přijme jednací řád. Podle potřeby se společně vypracovávají další pracovní metody. 4. Evropský sbor pro ochranu osobních údajů zasílá jednou za dva roky Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, Europolu, Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž a agentuře eu-LISA společnou zprávu o činnostech. V uvedené zprávě je každému členskému státu věnována jedna kapitola, kterou vypracuje dozorový úřad daného členského státu.“ [pozm. návrh 144] |
|
32b) |
Článek 44 se zrušuje. [pozm. návrh 145] |
|
33) |
V článku 45 se doplňují nové odstavce , který znějí: „2a. Opatření potřebná pro vytvoření ústředního systému VIS, národního uživatelského rozhraní v každém členském státě a komunikační infrastruktury mezi ústředním systémem VIS a národními uživatelskými rozhraními, která se týkají následujících oblastí, budou přijata postupem podle čl. 49 odst. 2:
„3. Technické specifikace pro kvalitu, rozlišení a užívání otisků prstů a zobrazení obličeje pro biometrické ověřování a identifikaci ve VIS se stanoví v prováděcích aktech. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 49 odst. 2.“; |
|
34) |
Vkládá se nový článek 45a, který zní: „Článek 45a Použití údajů pro hlášení a pro statistické účely 1. Výhradně pro účely hlášení a statistik, a aniž by bylo možné individuální zjištění totožnosti v důsledku plné anonymizace údajů , jsou řádně zmocnění pracovníci příslušných orgánů členských států, Komise, agentury eu-LISA a Evropské agentura pro pohraniční a pobřežní stráž zřízené nařízením (EU) 2016/1624 oprávněni nahlížet do těchto údajů: [pozm. návrh 147]
Řádně zmocnění pracovníci Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž mají přístup k údajům uvedeným v prvním pododstavci pro účely provádění analýz hrozeb a posuzování zranitelnosti podle článků 11 a 13 nařízení (EU) 2016/1624. 2. Pro účely odstavce 1 tohoto článku uchovává agentura eu-LISA údaje uvedené v tomto odstavci v centrálním úložišti pro podávání zpráv a statistiky uvedeném v článku 39 nařízení 2018/XX [o interoperabilitě (hranice a víza) ] 3. Postupy kontroly fungování systému VIS zavedené agenturou eu-LISA podle čl. 50 odst. 1 zahrnují možnost vydávat pravidelné statistiky pro zajištění této kontroly. 4. Každé čtvrtletí sestaví agentura eu-LISA statistiky vycházející z údajů VIS o krátkodobých vízech, které uvádějí pro každé místo, kde byla žádost o vízum podána, zejména:
Denní statistiky se ukládají v centrálním úložišti pro podávání zpráv a statistiky. 5. Každé čtvrtletí sestaví agentura eu-LISA statistiky vycházející z údajů VIS o dlouhodobých vízech a povoleních k pobytu, které uvádějí pro každé místo zejména:
6. Na konci každého roku se statistické údaje shrnou ve formě čtvrtletních statistických přehledů výroční zprávě za daný rok. Statistický přehled obsahuje rozpis údajů pro každý členský stát. Tato zpráva se zveřejní a předá Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž, evropskému inspektorovi ochrany údajů a vnitrostátním dozorovým úřadům. [pozm. návrh 153] 7. Na žádost Komise jí agentura eu-LISA poskytne statistiky týkající se konkrétních aspektů spojených s prováděním společné vízové politiky nebo migrační politiky, včetně aspektů v souvislosti s uplatňováním nařízení (EU) č. 1053/2013.“ |
|
35) |
Vkládají se nové články 45b, 45c 45d a 45e, které znějí: „Článek 45b Přístup k údajům pro dopravce za účelem ověřování 1. Za účelem splnění povinnosti podle čl. 26 odst. 1 písm. b) Úmluvy k provedení Schengenské dohody zadají letečtí dopravci, námořní dopravci a mezinárodní dopravci přepravující skupiny cestujících po souši v dálkových autobusech dotaz do VIS, aby ověřili, zda mají státní příslušníci třetích zemí, kteří jsou držiteli krátkodobého víza, dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu, platné krátkodobé vízum, dlouhodobé vízum nebo povolení k pobytu. Za tímto účelem, a pokud jde o krátkodobá víza, poskytnou dopravci údaje uvedené v čl. 9 bodě 4 písm. a), b) a c) tohoto nařízení nebo v příslušných případech v čl. 22c písm. a), b) a c). V případech , kdy cestujícím není umožněno nastoupit na palubu v důsledku dotazu ve VIS , poskytnou dopravci cestujícímu tyto informace a prostředky k výkonu práv na přístup , opravu a vymazání osobních údajů uložených ve VIS . [pozm. návrh 154] 2. Pro účely provedení odstavce 1 nebo pro účely řešení veškerých případných sporů v souvislosti s jeho použitím uchovává agentura eu-LISA protokoly všech operací zpracování údajů prováděných dopravci v rámci brány pro dopravce. V těchto protokolech musí být uvedeny datum a čas jednotlivých operací, údaje použité pro dotaz, údaje přenesené pomocí brány pro dopravce a jméno či firma dotčeného dopravce. Protokoly jsou uchovávány po dobu dvou let. Protokoly jsou vhodnými opatřeními chráněny proti neoprávněnému přístupu. 3. Bezpečný Zabezpečený přístup do brány k bráně pro dopravce uvedené v čl. 1 odst. 2 a písm. h), rozhodnutí 2004/512/ES ve znění tohoto nařízení včetně možnosti použít mobilní technická řešení, dopravcům umožní provést nahlížení uvedené v odstavci dotaz podle odstavce 1 před nástupem cestujícího. Za tímto účelem zašle Dopravce žádost o umožnění nahlížení do VIS s použitím údajů uvedených odešle údaje obsažené ve strojově čitelné zóně cestovního dokladu a uvede členský stát vstupu . Odchylně od tohoto ustanovení není dopravce v případě letištního průjezdu povinnen ověřovat, zda státní příslušních třetí země má platné krátodobé vízum, dlouhodobé vízum nebo povolení k pobytu . [pozm. návrh 155] 4. Systém VIS odpoví uvedením, zda má osoba platné krátkodobé vízum, či nikoliv, dlouhodobé vízum, povolení k pobytu nebo pobytovou kartu a poskytne dopravci odpověď ‚OK/NOT OK‘. Pokud bylo vydáno krátkodobé vízum s omezenou územní platností podle článku 25 nařízení (ES) č. 810/2009, berou odpověď VIS v potaz členské státy, pro něž je toto povolení platné, a členský stát vstupu uvedený dopravcem. Dopravci mohou zaslané informace a obdržené odpovědi uchovávat v souladu s platným právem. Odpověď ‚OK/NOT OK‘ nelze považovat za rozhodnutí o povolení nebo odepření vstupu v souladu s nařízením (EU) 2016/399. Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů podrobná pravidla o podmínkách fungování brány pro dopravce a použitelná pravidla pro ochranu údajů a zabezpečení. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 49 odst. 2. [pozm. návrh 156] 5. Zřídí se režim autentizace určený výhradně pro dopravce s cílem umožnit řádně zmocněným pracovníkům dopravců přístup k bráně pro dopravce pro účely odstavce 2. Při jeho zavádění se zohlední řízení rizika pro bezpečnost informací a zásady záměrné a standardní ochrany osobních údajů. Uvedený režim autentizace přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 49 odst. 2. [pozm. návrh 157] 5a. Brána pro dopravce využívá samostatnou databázi určenou pouze k nahlížení, která je denně aktualizována pomocí jednosměrného získávání minimálně nezbytné podmnožiny údajů uchovávaných v VIS. Agentura eu-LISA odpovídá za zabezpečení brány pro dopravce a osobních údajů, které jsou v ní obsaženy, a za proces získávání osobních údajů pro samostatnou databázi určenou pouze k nahlížení. [pozm. návrh 158] 5b. Dopravci uvedení v odstavci 1 tohoto článku podléhají sankcím stanoveným podle čl. 26 odst. 2 Úmluvy k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích (dále jen ‚úmluva k provedení Schengenské dohody‘) a článku 4 směrnice Rady 2001/51/ES, pokud přepravují státní příslušníky třetích zemí, kteří, ačkoli se na ně vztahuje vízová povinnost, držiteli platného víza nejsou. [pozm. návrh 159] 5c. Pokud je státním příslušníkům třetích zemí odepřen vstup, musí za ně dopravce, který je leteckou, námořní nebo pozemní cestou dopravil na vnější hranice, neprodleně znovu převzít odpovědnost. Dopravci jsou na žádost pohraničních orgánů povinni vrátit státní příslušníky třetích zemí do třetí země, ze které byli přepraveni, nebo do třetí země, která vydala cestovní doklad, na který přicestovali, nebo do kterékoliv jiné třetí země, ve které je zaručeno jejich přijetí. [pozm. návrh 160] 5d. Odchylně od odstavce 1 je pro dopravce přepravující skupiny osob na mezinárodních pravidelných autobusových linkách po dobu prvních tří let od nabytí účinnosti tohoto nařízení ověřování podle odstavce 1 nepovinné a ustanovení uvedená v odstavci 5b se pro ně nepoužijí. [pozm. návrh 161] Článek 45c Záložní postupy pro případ technického problému s přístupem dopravců k údajům 1. V případech, kdy není technicky možné nahlížet do systému podle čl. 45b odst. 1 z důvodu selhání jakékoli části VIS nebo z jiných důvodů, které jsou mimo kontrolu dopravce, jsou dopravci od povinnosti ověřit držení platného víza nebo cestovního dokladu pomocí brány pro dopravce osvobozeni. Pokud řídicí orgán eu-LISA takové selhání zjistí, vyrozumí o tom dopravce. Dále dopravce vyrozumí o nápravě selhání. Pokud dopravci zjistí takové selhání, mohou o tom vyrozumět řídicí orgán eu-LISA [pozm. návrh 162] 1a. V případech uvedených v odstavci 1 tohoto článku nejsou dopravcům uloženy sankce podle čl. 45b odst. 5b. [pozm. návrh 163] 1b. Pokud je z jiných důvodů než z důvodu selhání některé části VIS po delší dobu technicky nemožné, aby dopravce provedl dotaz ve VIS podle čl. 45b odst. 1, uvědomí tento dopravce eu-LISA. [pozm. návrh 164] 2. Podrobnosti týkající se záložních postupů se stanoví v prováděcím aktu přijatém přezkumným postupem podle čl. 49 odst. 2. Článek 45d Přístup jednotek Evropské pohraniční a pobřežní stráže k údajům VIS 1. Při plnění úkolů a pravomocí podle čl. 40 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1624 (*13) a dále pro přístup stanovený v čl. 40 odst. 8 uvedeného nařízení mají členové jednotek Evropské pohraniční a pobřežní stráže, jakož i jednotky pracovníků, kteří se podílejí na operacích spojených s navracením, v rámci svého mandátu přístup k údajům zaznamenaným ve VIS a jejich vyhledávání. [pozm. návrh 165] 2. Pro zajištění přístupu uvedeného v odstavci 1 určí Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž specializovanou jednotku s řádně zmocněnými úředníky Evropské pohraniční a pobřežní stráže jakožto ústřední přístupový bod. Ústřední přístupový bod ověří, zda jsou splněny podmínky žádosti o přístup do systému VIS stanovené v článku 45e. Článek 45e Podmínky a postupy pro přístup jednotek Evropské pohraniční a pobřežní stráže k údajům VIS 1. S ohledem na přístup uvedený v čl. 45d odst. 1 může jednotka Evropské pohraniční a pobřežní stráže požádat ústřední přístupový bod Evropské pohraniční a pobřežní stráže, uvedený v čl. 45d odst. 2, o umožnění nahlížení do veškerých údajů nebo specifického souboru údajů uložených ve VIS. Tato žádost odkazuje na operační plán hraničních kontrol a ostrahy hranic a/nebo navracení toho členského státu, jehož se žádost týká. Ústřední přístupový bod Evropské pohraniční a pobřežní stráže po přijetí žádosti o přístup ověří, zda jsou splněny podmínky pro přístup uvedené v odstavci 2. Jsou-li splněny všechny podmínky pro přístup, řádně zmocnění pracovníci ústředního přístupového bodu žádost vyřídí. Zpřístupněné údaje z VIS se jednotce předávají takovým způsobem, aby nebyla narušena bezpečnost těchto údajů. [pozm. návrh 166] 2. Pro udělení přístupu platí tyto podmínky:
3. V souladu s čl. 40 odst. 3 nařízení (EU) 2016/1624 mohou členové jednotek a jednotky pracovníků, kteří se podílejí na úkolech spojených s navracením, jednat pouze na základě informací získaných z VIS pod velením a zpravidla za přítomnosti příslušníků pohraniční stráže nebo pracovníků hostitelského členského státu, kteří se podílejí na úkolech spojených s navracením, v němž působí. Hostitelský členský stát může příslušníky jednotek zmocnit k tomu, aby jednali jeho jménem. [pozm. návrh 168] 4. V případě pochybností nebo v případě selhání ověření totožnosti držitele víza, držitele dlouhodobého víza nebo držitele povolení k pobytu člen jednotky Evropské pohraniční a pobřežní stráže předá osobu pohraniční stráži hostitelského členského státu. 5. Nahlížení do údajů VIS členy jednotek probíhá následovně:
6. Pokud takový přístup a vyhledávání odhalí pozitivní nález v záznamech VIS, je o tom hostitelský členský stát vyrozuměn. 7. Každý protokol o operacích zpracování údajů v rámci VIS provedených členem jednotek Evropské pohraniční a pobřežní stráže nebo jednotek pracovníků, kteří se podílejí na úkolech spojených s navracením, je řídicím orgánem uchován v souladu s ustanovením článku 34. [pozm. návrh 169] 8. Každý přístup a každé vyhledávání provedené Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž se zaprotokoluje v souladu s článkem 34 a každé použití údajů, k nimž Evropská agentura jednotky Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž získala přístup, se zaeviduje. [pozm. návrh 170] 9. S výjimkou případů, kdy je to nezbytné k plnění úkolů pro účely nařízení, kterým se zřizuje evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS), se žádné Žádné části VIS se nepropojí s žádným jakýmkoli počítačovým systémem pro sběr a zpracování údajů provozovaným Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž nebo na jejích pracovištích ani se údaje obsažené ve do takového systému nepřenesou údaje v VIS obsažené , k nimž má Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž přístup, do takového systému nepřenesou. Žádná část VIS se nestáhne. Protokolování přístupu a vyhledávání není považováno za stahování nebo kopírování údajů VIS. [pozm. návrh 171] 10. Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž přijme a uplatní opatření k zajištění bezpečnosti údajů, jak jsou stanovena v článku 32.“ (*13) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1624 ze dne 14. září 2016 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 a zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 863/2007, nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 a rozhodnutí Rady 2005/267/ES (Úř. věst. L 251, 16.9.2016, s. 1)." |
|
35a) |
Články 46, 47 a 48 se zrušují; [pozm. návrh 172, 173 a 174] |
|
35b) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 48a Výkon přenesené pravomoci 1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku. 2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článcích 9cb a 23 je svěřena Komisi na dobu pěti let od [datum vstupu tohoto nařízení v platnost]. Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období. 3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 9cb a 23 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. 4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. 5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě. 6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 9cb a 23 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“; [pozm. návrh 175] |
|
36) |
Článek 49 se nahrazuje tímto: „Článek 49 Postup projednávání ve výboru 1. Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (*14). 2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011. (*14) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).“" |
|
37) |
Vkládá se nový článek 49a, který zní: „Článek 49a Poradní skupina Agentura eu-LISA zřídí poradní skupinu a poskytne jí odborné poznatky související se systémem VIS, zejména v souvislosti s přípravou svého ročního pracovního programu a výroční zprávy o činnosti.“; |
|
38) |
Článek 50 se nahrazuje tímto: „Článek 50 Kontrola Sledování a hodnocení dopadu na základní práva [pozm. návrh 176] 1. Řídicí orgán eu-LISA zajistí zavedení postupů, které budou kontrolovat fungování VIS, pokud jde o porovnání jeho výsledků, nákladové efektivnosti, bezpečnosti a kvality služeb se stanovenými cíli , a sledovat, zda jsou zajištěny právo na ochranu osobních údajů, právo na nediskriminaci, práva dítěte a právo na účinnou nápravu . [pozm. návrh 177] 2. Pro účely technické údržby má řídicí orgán agentura eu-LISA přístup k potřebným informacím, které se týkají operací zpracování údajů ve VIS. [pozm. návrh 178] 3. Každé dva roky předloží agentura eu-LISA Evropskému parlamentu, Radě a Komisi zprávu o technickém fungování systému VIS, včetně jeho zabezpečení a nákladů. Tato zpráva obsahuje přehled aktuálního pokroku ve vývoji projektu a souvisejících nákladů, posouzení finančního dopadu a informace o případných technických problémech a hrozbách, které by mohly ovlivnit celkové náklady na systém . [pozm. návrh 179] 3a. Pokud v procesu vývoje dojde ke zpoždění, informuje agentura eu-LISA Evropský parlament a Radu co nejdříve o důvodech zpoždění a o jeho časových a finančních dopadech. [pozm. návrh 180] 4. Všechny členské státy a Europol vypracují – při dodržení vnitrostátních právních předpisů o zveřejňování citlivých informací – výroční zprávu o efektivitě přístupu k údajům systému VIS pro účely prosazování práva, obsahující informace a statistické údaje o:
Výroční zprávy členských států a Europolu se předají Komisi do 30. června následujícího roku. Komise sloučí výroční zprávy do jedné komplexní zprávy, která má být zveřejněna do 30. prosince daného roku. [pozm. návrh 184] 5. Každé čtyři dva roky vypracuje Komise celkové hodnocení VIS. Toto celkové hodnocení obsahuje posouzení dosažených výsledků a vzniklých nákladů ve vztahu ke stanoveným cílům, zhodnotí platnost výchozího principu a jeho dopad na základní práva , způsob, jakým se toto nařízení uplatňuje ve vztahu k VIS, zabezpečení VIS a využívání ustanovení uvedených v článku 31 a uvede důsledky dalšího fungování. Komise předá tato hodnocení Evropskému parlamentu a Radě. [pozm. návrh 185] 6. Členské státy poskytují řídicímu orgánu a Komisi informace nezbytné k vypracování zpráv podle odstavců 3, 4 a 5. 7. Řídicí orgán poskytuje Komisi informace nezbytné k vypracování celkových hodnocení podle odstavce 5.“ |
|
39) |
Nadpis přílohy 1 se nahrazuje tímto: „Seznam mezinárodních organizací podle čl. 31 odst. 1“. [pozm. návrh 186] |
|
40) |
Za článek 22 se vkládají nové kapitoly IIIa a IIIb, které znějí: KAPITOLA IIIa VKLÁDÁNÍ A POUŽÍVÁNÍ ÚDAJŮ O DLOUHODOBÝCH VÍZECH A POVOLENÍCH K POBYTU Článek 22a Postupy pro vkládání údajů rozhodování o žádosti o udělení dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu 1. Po přijetí rozhodnutí o žádosti o udělení dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu orgán, který toto rozhodnutí vydal, neprodleně vytvoří ve VIS individuální soubor vložením údajů podle článků 22c nebo 22d. 1a. Orgán příslušný k vydání rozhodnutí vytvoří před jeho vydáním individuální soubor. [pozm. návrh 187] 2. Po vytvoření individuálního souboru VIS automaticky zahájí nahlížení podle článku 22b. 3. Pokud držitel podal žádost jako součást skupiny nebo spolu s rodinným příslušníkem, vytvoří orgán individuální soubor pro každou osobu ve skupině a propojí soubory osob, které podaly žádost společně a kterým bylo vydáno dlouhodobé vízum nebo povolení k pobytu. Žádosti rodičů nebo zákonných zástupců a dětí nejsou odděleny. [pozm. návrh 188] 4. Pokud v souladu s právními předpisy Unie nebo vnitrostátními právními předpisy není vyžadováno poskytnutí zvláštních údajů nebo nemohou být prakticky poskytnuty, označí se dotčená položka či položky jako „nepoužije se“. V případě otisků prstů systém umožní odlišit případy, kdy poskytnutí otisků prstů není vyžadováno v souladu s právními předpisy Unie nebo vnitrostátními právními předpisy, od případů, kdy prakticky nemohou být poskytnuty. Článek 22b Vyhledávání v jiných systémech 1. Pouze za účelem posouzení toho, zda může daná osoba představovat hrozbu pro veřejný pořádek, vnitřní bezpečnost či veřejné zdraví v členských státech podle čl. 6 odst. 1 písm. e) nařízení (EU) 2016/399, systém VIS automaticky zpracovává soubory, aby identifikoval pozitivní nález či nálezy. VIS prověří každý soubor jednotlivě. [pozm. návrh 189] 2. Vždy, když je při udělení podle článku 22c nebo neudělení dlouhodobého víza či povolení k pobytu podle článku 22d vytvořen individuální soubor, 22d vytvořen individuální soubor v souvislosti s dlouhodobým vízem či povolením k pobytu, zahájí VIS nahlížení prostřednictvím Evropského vyhledávacího portálu vymezeného v čl. 6 odst. 1 [nařízení o interoperabilitě (hranice a víza) ] za účelem porovnání příslušných údajů uvedených v čl. 22c odst. 2 písm. a), b), c), f) a g) tohoto nařízení. s příslušnými údaji ve VIS ověří:, Schengenském informačním systému (SIS), systému vstupu/výstupu (EES), evropském systému pro cestovní informace a povolení (ETIAS) včetně seznamu podezřelých osob uvedeného v článku 29 nařízení (EU) 2018/XX pro účely zřízení evropského systému pro cestovní informace a povolení [systém ECRIS-TCN, pokud jde o odsouzení týkající se teroristických trestných činů a jiných forem závažných trestných činů], s údaji Europolu, databází odcizených a ztracených cestovních dokladů Interpolu (SLTD) a databází Interpolu TDAWN.
Tento odstavec nevylučuje podání žádosti o azyl z jakéhokoli důvodu. V případě žádosti o vízum podané obětí násilného trestného činu, jako je domácí násilí nebo obchodování s lidmi spáchaného jejich živitelem, musí být složka uložená v systému VIS oddělena od složky živitele, aby byla oběť chráněny před dalším nebezpečím. Aby se zabránilo riziku nesprávného nálezu, musí být každý dotaz týkající se dětí mladších 14 let a osob starších 75 let, který je prováděn na základě biometrických indikátorů odebraných více než pět let před nálezem a který nepotvrzuje totožnost státního příslušníka třetí země, podroben povinné manuální kontrole odborníkem na biometrické údaje. [pozm. návrh 190] 3. VIS přidá do individuálního souboru odkaz na každý pozitivní nález zjištěný podle odstavců 2 a 5. Dále VIS případně určí členský stát nebo členské státy, které vložily či dodaly údaje, které vyvolaly pozitivní nález či nálezy, nebo Europol, a tuto skutečnost zaznamená do individuálního souboru. Zaznamenávají se pouze informace o případném pozitivním nálezu a původci příslušných údajů. [pozm. návrh 191] 3a. Při dotazování v databázi SLTD nejsou údaje používané uživatelem systému ESP k zahájení vyhledávání sdíleny s vlastníky údajů Interpolu. [pozm. návrh 192] 4. Pro účely čl. 2 odst. 2 písm. f), pokud jde o udělené dlouhodobé vízum nebo dlouhodobé vízum s prodlouženou platností, porovnává nahlížení provedené podle čl. 22b odst. odstavce 2 tohoto článku příslušné údaje uvedené v čl. 22c odst. 2 s údaji zaznamenanými v SIS za účelem zjištění, zda se k držiteli vztahuje některý z těchto záznamů: [pozm. návrh 193]
Pokud je srovnáním uvedeným v tomto odstavci zjištěn jeden nebo více pozitivních nálezů, zašle VIS automatizované oznámení ústřednímu orgánu členského státu, který nahlížení zahájil a který přijme veškerá vhodná následná opatření. Články 9a odst. 5a, 5b, 5c, 5d a články 9c, 9ca a 9cb se použijí obdobně s výhradou následujících zvláštních ustanovení. [pozm. návrh 195] 5. Pokud jde o nahlížení do údajů EES, ETIAS a VIS podle odstavce 2, jsou pozitivní nálezy omezeny na uvedení zamítnutí cestovního povolení, odepření vstupu nebo neudělení víza z bezpečnostních důvodů. 6. Pokud je dlouhodobé vízum nebo povolení k pobytu uděleno nebo jeho platnost prodloužena konzulárním orgánem členského státu, použije se článek 9a. [pozm. návrh 196] 7. Pokud je povolení k pobytu uděleno nebo jeho platnost prodloužena nebo pokud je platnost dlouhodobého víza prodloužena orgánem na území členského státu, platí následující:
Článek 22c Individuální soubor, který má být vytvořen v případě udělení dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu Individuální soubor vytvořený podle čl. 22a odst. 1 obsahuje tyto údaje:
Článek 22d Individuální soubor, který má být vytvořen v některých případech neudělení dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu Pokud bylo rozhodnuto o neudělení dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu, jelikož je žadatel považován za hrozbu pro veřejný pořádek, vnitřní bezpečnost nebo veřejné zdraví, vnitřní bezpečnost nebo žadatel předložil doklady, jež byly získány podvodně, byly padělány či pozměněny, orgán, který rozhodl o neudělení, bezodkladně vytvoří individuální soubor s těmito údaji: [pozm. návrh 200]
Článek 22e Údaje, které mají být přidány v případě odnětí dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu 1. Pokud bylo rozhodnuto o odnětí povolení k pobytu nebo dlouhodobého víza nebo o zkrácení platnosti dlouhodobého víza, doplní orgán, který takto rozhodl, do souboru žádosti tyto údaje:
2. V individuálním souboru se rovněž uvedou důvody pro odnětí dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu nebo zkrácení platnosti dlouhodobého víza, v souladu s čl. 22d písm. h). Článek 22f Údaje, které mají být přidány v případě prodloužení platnosti dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu Pokud bylo rozhodnuto o prodloužení platnosti povolení k pobytu nebo dlouhodobého víza, doplní orgán, který jeho platnost prodloužil, do individuálního souboru tyto údaje:
Článek 22 g Přístup k údajům pro účely ověřování dlouhodobých víz a povolení k pobytu na hraničních přechodech na vnějších hranicích 1. Orgány příslušné k provádění kontrol na hraničních přechodech na vnějších hranicích v souladu s nařízením (EU) 2016/399 mají přístup k vyhledávání pomocí čísla dokladu v kombinaci s jedním nebo několika údaji uvedenými v čl. 22c odst. 2 písm. a), b) a c) tohoto nařízení, a to výhradně za účelem ověření totožnosti držitele dokladu a/nebo ověření pravosti a platnosti dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu a skutečnosti, zda daná osoba není považována za hrozbu pro veřejný pořádek, vnitřní bezpečnost, veřejné zdraví v kterémkoli členském státě ve smyslu čl. 6 odst. 1 písm. e) uvedeného nařízení. [pozm. návrh 204] 2. Pokud vyhledávání pomocí údajů uvedených v odstavci 1 ukáže, že údaje o držiteli dokladu jsou zaznamenány ve VIS, má příslušný orgán ochrany hranic přístup k nahlížení do následujících údajů uvedených v individuálním souboru, a to pouze za účelem uvedeným v odstavci 1:
Článek 22h Přístup k údajům pro účely ověřování na území členských států 1. Orgány příslušné pro provádění kontrol na území členských států za účelem zjištění, zda jsou splněny podmínky pro vstup, přítomnost nebo pobyt na území členských států, a popřípadě policejní orgány mají přístup k vyhledávání pomocí čísla dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu v kombinaci s jedním nebo několika údaji uvedenými v čl. 22c odst. 2 písm. a), b) a c), a to výhradně za účelem ověření totožnosti držitele a pravosti a platnosti dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu a skutečnosti, zda daná osoba není hrozbou pro veřejný pořádek, vnitřní bezpečnost nebo veřejné zdraví v kterémkoli členském státě. [pozm. návrh 206] 2. Pokud vyhledávání pomocí údajů uvedených v odstavci 1 ukáže, že údaje o držiteli jsou zaznamenány ve VIS, má příslušný orgán přístup k nahlížení do těchto údajů uvedených v individuálním souboru a popřípadě v propojených souborech podle čl. 22a odst. 4, a to pouze za účelem uvedeným v odstavci 1:
Článek 22i Přístup k údajům pro určení příslušnosti pro posuzování žádostí o mezinárodní ochranu 1. Příslušné azylové orgány mají přístup k vyhledávání pomocí otisků prstů žadatelů o mezinárodní ochranu pouze za účelem určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podle článku 12 nařízení (EU) č. 604/2013. Pokud nemohou být otisky prstů žadatele o mezinárodní ochranu použity nebo vyhledávání pomocí otisků prstů nevede k výsledku, provede se vyhledávání pomocí čísla dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu v kombinaci s údaji uvedenými v čl. 22c odst. 2 písm. a), b) a c). 2. Pokud vyhledávání pomocí údajů uvedených v odstavci 1 ukáže, že dlouhodobé vízum nebo povolení k pobytu je zaznamenáno ve VIS, má příslušný azylový orgán přístup k nahlížení do následujících údajů uvedených v souboru žádosti, a pokud jde o údaje uvedené v písmenu g), v propojených souborech manžela či manželky a dětí podle čl. 22a odst. 4, a to pouze za účelem uvedeným v odstavci 1:
3. Nahlížet do VIS podle odstavců 1 a 2 tohoto článku smějí pouze určené vnitrostátní orgány uvedené v článku 27 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 603/2013 (*15). Článek 22j Přístup k údajům pro posouzení žádosti o mezinárodní ochranu 1. Příslušné azylové orgány mají v souladu s článkem 27 nařízení (EU) č. 603/2013 přístup k vyhledávání pomocí otisků prstů žadatelů o mezinárodní ochranu, a to výhradně za účelem posouzení žádosti o mezinárodní ochranu. Pokud nemohou být otisky prstů žadatele o mezinárodní ochranu použity nebo vyhledávání pomocí otisků prstů nevede k výsledku, provede se vyhledávání pomocí čísla dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu v kombinaci s údaji uvedenými v čl. 22c odst. 2 písm. a), b) a c) nebo v kombinací s údaji uvedenými v čl. 22d písm. a), b), c) a f). 2. Pokud vyhledávání pomocí údajů uvedených v odstavci 1 ukáže, že údaje o žadateli o mezinárodní ochranu jsou zaznamenány ve VIS, má příslušný azylový orgán přístup k nahlížení do údajů vložených v souvislosti s jakýmkoli dlouhodobým vízem nebo povolením k pobytu, které bylo uděleno, neuděleno, odňato, nebo jehož platnost byla prodloužena, uvedených v článcích 22c, 22d, 22e a 22f žadatele a propojených souborů žadatele podle čl. 22a odst. 3, a to pouze za účelem uvedeným v odstavci 1. 3. Nahlížet do VIS podle odstavců 1 a 2 tohoto článku smějí pouze určené vnitrostátní orgány uvedené v článku 27 nařízení (EU) č. 603/2013. KAPITOLA IIIb Postup a podmínky přístupu do systému VIS pro účely prosazování práva Článek 22k Určené orgány členských států 1. Členské státy určí orgány, které jsou oprávněny nahlížet do údajů uložených v systému VIS za účelem prevence, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů nebo jiných závažných trestných činů. a to ve vhodných a přesně vymezených případech uvedených v článku 22n. Tyto orgány jsou oprávněny nahlížet do údajů o dětech mladších 12 let pouze za účelem ochrany pohřešovaných dětí a dětí, které jsou oběťmi závažných trestných činů. [pozm. návrh 208] 2. Každý členský stát vede přísně omezený seznam určených orgánů. Každý členský stát oznámí agentuře eu-LISA a Komisi své určené orgány a toto oznámení může kdykoli změnit nebo nahradit jiným. [pozm. návrh 209] 3. Každý členský stát určí ústřední přístupový bod, který má přístup do systému VIS. Ústřední přístupový bod ověří, zda jsou splněny podmínky žádosti o přístup do systému VIS stanovené v článku 22n. Pokud to umožňuje vnitrostátní právo, mohou být určený orgán a ústřední přístupový bod součástí stejné organizace, avšak ústřední přístupový bod jedná při provádění svých úkolů podle tohoto nařízení zcela nezávisle na určených orgánech. Ústřední přístupový bod je oddělen od určených orgánů a nepřijímá od nich pokyny týkající se výsledku ověřování, které provádí nezávisle. Členské státy mohou určit více než jeden ústřední přístupový bod, aby zohlednily svou organizační a správní strukturu při plnění svých ústavních nebo právních požadavků. 4. Každý členský stát oznámí agentuře eu-LISA a Komisi svůj ústřední přístupový bod a toto oznámení může kdykoli změnit nebo nahradit jiným. 5. Každý členský stát vede na vnitrostátní úrovni seznam operativních složek v rámci určených orgánů, které mají právo požádat o přístup k údajům uloženým v systému VIS prostřednictvím ústředního přístupového bodu (ústředních přístupových bodů). 6. Právo přístupu do systému VIS v souladu s články 22m a 22n mají pouze řádně zmocnění pracovníci ústředního přístupového bodu (ústředních přístupových bodů). Článek 22l Europol 1. Europol určí jednu ze svých operativních složek jakožto „určený orgán Europolu“, kterému udělí oprávnění požádat prostřednictvím určeného ústředního přístupového bodu VIS uvedeného v odstavci 2 o přístup do systému VIS, a to s cílem podpořit a posílit činnost prováděnou členskými státy za účelem prevence, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů či jiných závažných trestných činů. 2. Europol určí jako ústřední přístupový bod specializovanou jednotku s řádně zmocněnými zástupci Europolu. Ústřední přístupový bod ověří, zda jsou splněny podmínky žádosti o přístup do systému VIS stanovené v článku 22p. Ústřední přístupový bod jedná při provádění svých úkolů podle tohoto nařízení zcela nezávisle a nepřijímá od určeného orgánu Europolu uvedeného v odstavci 1 pokyny týkající se výsledku ověřování. [pozm. návrh 210] Článek 22m Postup pro získání přístupu do systému VIS pro účely prosazování práva 1. Operativní složky uvedené v čl. 22k odst. 5 předloží ústřednímu přístupovému bodu uvedenému v čl. 22k odst. 3 odůvodněnou elektronickou nebo písemnou žádost o přístup k údajům uloženým v systému VIS. Po přijetí žádosti o přístup ověří ústřední přístupový bod (ústřední přístupové body), zda jsou splněny podmínky pro přístup uvedené v článku 22n. Jsou-li podmínky pro přístup splněny, ústřední přístupový bod (ústřední přístupové body) žádost vyřídí. Zpřístupněné údaje z VIS se předávají operativním složkám uvedeným v čl. 22k odst. 5 takovým způsobem, aby nebyla narušena bezpečnost těchto údajů. 2. Ve výjimečně naléhavých případech, kdy je potřeba zabránit bezprostřednímu ohrožení lidského života v souvislosti s teroristickým či jiným závažným trestným činem, ústřední přístupový bod (ústřední přístupové body) vyřídí žádost neprodleně a až následně ověří, zda jsou splněny všechny podmínky podle článku 22n včetně toho, zda skutečně nastala naléhavá situace. Následné ověření se provádí bez zbytečného prodlení a v každém případě nejpozději 7 pracovních dnů po vyřízení žádosti. 3. Zjistí-li se při následném ověření, že přístup k údajům v systému VIS nebyl odůvodněný, všechny orgány, které k těmto údajům měly přístup, informace zpřístupněné systémem VIS okamžitě vymažou a informují o tomto vymazání ústřední přístupové body. [pozm. návrh 211] Článek 22n Podmínky pro přístup k údajům VIS určenými orgány členských států 1. Aniž je dotčen článek 22 nařízení 2018/XX [o interoperabilitě (hranice a víza)], určené orgány mohou mít přístup za účelem nahlížení do systému VIS, pokud jsou splněny všechny následující podmínky: [pozm. návrh 212]
2. Podmínka uvedená v odst. 1 písm. d) nemusí být splněna v situacích, kdy je přístup k VIS nezbytným nástrojem pro nahlížení do vízové minulosti nebo období oprávněného pobytu na území členských států známé podezřelé osoby, pachatele nebo údajné oběti teroristického trestného činu nebo jiného závažného trestného činu. 3. Nahlížení do systému VIS je omezeno na vyhledávání pomocí jakéhokoli z těchto údajů v souboru žádosti nebo individuálním souboru: [pozm. návrh 215]
3a. Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o možnosti vytvoření, dostupnosti, připravenosti a spolehlivosti potřebné technologie pro používání zobrazení obličeje pro identifikaci osob. [pozm. návrh 217] 3b. Zobrazení obličeje uvedené v odst. 3 písm. e) nesmí být jediným vyhledávacím kritériem. [pozm. návrh 218] 4. Nahlížení do systému VIS v případě pozitivního nálezu umožní přístup k údajům uvedeným v tomto odstavci 3 tohoto článku , jakož i k jakýmkoli jiným údajům ze souboru žádosti nebo z individuálního souboru, včetně údajů vložených v souvislosti s jakýmkoli uděleným či neuděleným dokladem, dokladem prohlášeným za neplatný od počátku, zrušeným nebo jehož platnost byla prodloužena. Přístup k údajům uvedeným v čl. 9 odst. 4 písm. l), jak jsou zaznamenány v souboru žádosti, je umožněn pouze tehdy, pokud bylo nahlížení do těchto údajů výslovně vyžádáno v odůvodněné žádosti a schváleno nezávislým ověřením. [pozm. návrh 219] Článek 22o Přístup do VIS pro účely identifikace osob za určitých okolností Odchylně od čl. 22n odst. 1 nejsou určené orgány povinny splnit podmínky stanovené v uvedeném odstavci pro přístup k VIS pro účely zjištění totožnosti osob, zejména dětí, které jsou nezvěstné, byly uneseny nebo identifikovány jako oběti obchodování s lidmi a u nichž existují pádné závažné důvody se domnívat, že nahlédnutí do údajů VIS napomůže zjištění jejich totožnosti a/nebo přispěje k vyšetřování konkrétních případů obchodování s lidmi. Za takových okolností mohou určené orgány provádět vyhledávání ve VIS pomocí otisků prstů těchto osob. [pozm. návrh 220] Nelze-li otisky prstů těchto osob použít nebo nevedlo-li vyhledávání pomocí otisků prstů k výsledku, provede se vyhledávání pomocí údajů podle čl. 9 písm. odst. 4 a) a b) nebo čl. 22c odst. 2 písm. a) a b) . [pozm. návrh 221] Nahlížení do systému VIS v případě pozitivního nálezu umožní přístup k veškerým údajům uvedeným v článku 9, článku 22c nebo článku 22d, jakož i údajům v čl. 8 odst. 3 a 4 nebo čl. 22a odst. 3 . [pozm. návrh 222] Článek 22p Postup a podmínky pro přístup Europolu k údajům VIS 1. Europol může nahlížet do systému VIS, jsou-li splněny všechny následující podmínky:
2. Odpovídajícím způsobem se použijí podmínky stanovené v čl. 22n odst. 2, 3 a 4. 3. Určený orgán Europolu může ústřednímu přístupovému bodu Europolu uvedenému v čl. 22k l odst. 3 2 předložit odůvodněnou elektronickou žádost o nahlédnutí do všech údajů nebo do určitého souboru údajů uložených v systému VIS. Ústřední přístupový bod Europolu po přijetí žádosti o přístup ověří, zda jsou splněny podmínky pro přístup uvedené v odstavcích 1 a 2. Jsou-li splněny všechny podmínky pro přístup, řádně zmocnění pracovníci ústředního přístupového bodu žádost vyřídí. Zpřístupněné údaje z VIS se předávají operativním složkám uvedeným v čl. 22l odst. 1 takovým způsobem, aby nebyla narušena bezpečnost těchto údajů. [pozm. návrh 223] 4. Zpracování informací získaných Europolem při nahlédnutí do údajů v systému VIS podléhá povolení členského státu původu. Toto povolení se získá prostřednictvím národní jednotky Europolu daného členského státu. Článek 22q Vedení protokolů a dokumentace 1. Každý členský stát a Europol zajistí, aby všechny operace zpracovávání údajů plynoucí z žádostí o přístup k údajům systému VIS v souladu s kapitolou IIIc IIIb byly zaprotokolovány zaznamenány nebo zdokumentovány pro účely kontroly přípustnosti žádosti, sledování zákonnosti zpracování údajů a integrity údajů a zabezpečení údajů a možných dopadů na základní práv a pro účely vlastní kontroly. Tyto záznamy nebo dokumenty musí být chráněny vhodnými opatřeními proti neoprávněnému přístupu a vymazány po uplynutí dvou let od svého vytvoření, pokud nejsou nezbytné pro již zahájené kontrolní postupy. [pozm. návrh 224] 2. Protokol nebo dokumentace musí v každém případě obsahovat:
3. Protokoly a dokumentace se použijí pouze pro kontrolu zákonnosti zpracování údajů , pro sledování dopadů na lidská práva a pro zajištění integrity a zabezpečení údajů. Pro kontrolu a hodnocení uvedené v článku 50 tohoto nařízení mohou být použity pouze protokoly, které neobsahují osobní údaje. Dozorový úřad zřízený v souladu s čl. 41 odst. 1 směrnice (EU) 2016/680, který je odpovědný za kontrolu přípustnosti žádosti a sledování zákonnosti zpracování údajů a integrity a zabezpečení údajů má na požádání přístup k těmto protokolům za účelem plnění svých povinností. [pozm. návrh 226] Článek 22r Podmínky pro přístup určených orgánů členského státu, na nějž se ještě nezačalo vztahovat toto nařízení, k údajům VIS 1. Přístup za účelem nahlížení do VIS určených orgánů členského státu, na nějž se ještě nezačalo vztahovat toto nařízení, se uskuteční, pokud jsou splněny tyto podmínky:
2. Členský stát, na nějž se ještě nezačalo vztahovat toto nařízení, zpřístupní své údaje o vízech členským státům, na které se toto nařízení použije, na základě řádně odůvodněné písemné nebo elektronické žádosti za podmínek stanovených v čl. 22n odst. 1. Článek 22ra Ochrana osobních údajů, k nimž byl umožněn přístup v souladu s kapitolou IIIb 1. Každý členský stát zajistí, aby byly vnitrostátní právní a správní předpisy přijaté podle směrnice (EU) 2016/680 rovněž použitelné na přístup jeho vnitrostátních orgánů do VIS v souladu s touto kapitolou, a to i ve vztahu k právům osob, k jejichž údajům byl takto umožněn přístup. 2. Dozorový úřad uvedený v čl. 41 odst. 1 směrnice (EU) 2016/680 monitoruje zákonnost přístupu k osobním údajům členskými státy v souladu s touto kapitolou, včetně jejich přenosu do VIS a z něj. Ustanovení čl. 41 odst. 3 a 4 tohoto nařízení se použijí přiměřeně. 3. Zpracovávání osobních údajů Europolem podle tohoto nařízení probíhá v souladu s nařízením (EU) 2016/794 a dohlíží na ně evropský inspektor ochrany údajů. 4. Osobní údaje, k nimž byl v souladu s touto kapitolou umožněn přístup v systému VIS, se zpracovávají pouze pro účely prevence, odhalování nebo vyšetřování konkrétního případu, pro něž o tyto údaje požádal členský stát nebo Europol. 5. Agentura eu-LISA, určené orgány, ústřední přístupové body a Europol uchovávají protokoly o vyhledávání ve smyslu článku 22q, aby dozorový úřad podle čl. 41 odst. 1 nařízení (EU) 2016/680 a evropský inspektor ochrany údajů mohli sledovat soulad zpracování údajů s unijními a vnitrostátními pravidly pro ochranu údajů. Kromě údajů uchovávaných za tímto účelem se osobní údaje a záznamy o jejich vyhledávání vymažou ze všech vnitrostátních souborů a souborů Europolu po 30 dnech, jestliže tyto údaje a záznamy nejsou potřebné pro účely specifického probíhajícího vyšetřování trestné činnosti, jež bylo důvodem žádosti daného členského státu nebo Europolu o příslušné údaje. [pozm. návrh 227] (*15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 603/2013 ze dne 26. června 2013 o zřízení systému „Eurodac“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování nařízení (EU) č. 604/2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států, a pro podávání žádostí orgánů pro vymáhání práva členských států a Europolu o porovnání údajů s údaji systému Eurodac pro účely vymáhání práva a o změně nařízení (EU) č. 1077/2011, kterým se zřizuje Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 1).“." |
Článek 2
Změny Zrušení rozhodnutí 2004/512/ES [pozm. návrh 228]
V článku 1 Rozhodnutí 2004/512/ES se odstavec 2 nahrazuje tímto: zrušuje. Odkazy na toto rozhodnutí se považují za odkazy na nařízení (ES) č. 767/2008 v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze 2. [pozm. návrh 229]
„2. Vízový informační systém je založen na centralizované architektuře a skládá se z:
|
a) |
společného úložiště údajů o totožnosti uvedeného v [čl. 17 odst. 2 písm. a) nařízení 2018/XX o interoperabilitě]; |
|
b) |
ústředního informačního systému nazývaného ‚Ústřední vízový informační systém‘ (CS-VIS); |
|
c) |
z uživatelského rozhraní v každém členském státě, dále jen ‚národní uživatelské rozhraní‘ (NI-VIS), které umožní připojení příslušného ústředního vnitrostátního orgánu daného členského státu, nebo z vnitrostátního jednotného rozhraní (NUI) v každém členském státě na základě obecných technických specifikací, které je ve všech členských státech stejné a které umožňuje propojení ústředního systému s vnitrostátními infrastrukturami v členských státech, |
|
d) |
komunikační infrastruktury mezi VIS a národními uživatelskými rozhraními; |
|
e) |
ze zabezpečeného komunikačního kanálu mezi VIS a ústředním systémem EES; |
|
f) |
bezpečné komunikační infrastruktury mezi ústředním systémem VIS a ústředními infrastrukturami Evropského vyhledávacího portálu zřízeného podle [článku 6 nařízení 2017/XX o interoperabilitě], sdílené služby pro porovnávání biometrických údajů zřízené podle [článku 12 nařízení 2017/XX o interoperabilitě], společného úložiště údajů o totožnosti zřízeného podle [článku 17 nařízení 2017/XX o interoperabilitě] a detektoru vícenásobné totožnosti (MID) zřízeného podle [článku 25 nařízení 2017/XX o interoperabilitě]; |
|
g) |
mechanismu konzultací o žádostech a výměně informací mezi ústředními vízovými orgány (‚VISMail‘); |
|
h) |
brány pro dopravce; |
|
i) |
zabezpečené internetové služby umožňující komunikaci mezi VIS na jedné straně a bránou pro dopravce a mezinárodními systémy (systémy/databázemi Interpolu) na straně druhé; |
|
j) |
úložiště údajů pro účely podávání zpráv a statistik. |
Ústřední systém, vnitrostátní jednotná rozhraní, internetová služba, brána pro dopravce a komunikační infrastruktura systému VIS musí v nejvyšší technicky možné míře sdílet a opětovně využívat hardwarové a softwarové prvky ústředního systému EES, vnitrostátních jednotných rozhraní EES, brány pro dopravce ETIAS, internetové služby EES, a komunikační infrastruktury EES).“ [pozm. návrh 229]
Článek 3
Změny nařízení (ES) č. 810/2009
Nařízení (ES) č. 810/2009 se mění takto:
|
1) |
V čl. 10 odst. 3 se písmeno c) nahrazuje tímto:
|
|
2) |
Článek 13 se mění takto:
|
|
3) |
Článek 21 se mění takto:
|
|
4) |
Vkládá se nový článek 21a, který zní: „Článek 21a Specifické rizikové ukazatele -1. Specifické rizikové ukazatele jsou algoritmem, který umožňuje profilování ve smyslu definice čl. 4 bodu 4 nařízení (EU) 2016/679 prostřednictvím porovnání údajů zaznamenaných v souboru žádosti se specifickými rizikovými ukazateli upozorňujícími na bezpečnostní rizika, rizika nedovoleného přistěhovalectví nebo vysokého rizika epidemie. Zvláštní ukazatele rizika se zaznamenávají ve VIS. [pozm. návrh 235] 1. Posouzení bezpečnostních rizik, Komise přijme akt v přenesené pravomoci podle článku 51a , kterým blíže vymezí rizika nedovoleného přistěhovalectví související s bezpečností či nedovoleným přistěhovalectvím nebo vysokého vysoká rizika epidemie vychází z na základě : [pozm. návrh 236]
2. Komise přijme prováděcí akt, kterým specifikuje rizika uvedená v odstavci 1. Tento prováděcí akt se přijímá přezkumným postupem podle čl. 52 odst. 2. [pozm. návrh 238] 3. Na základě specifických rizik určených v souladu s odstavcem 2 tímto nařízením a aktem v přenesené pravomoci uvedeným v odstavci 1 se stanoví specifické rizikové ukazatele, které se skládají z kombinace údajů zahrnujících jeden nebo několik z těchto faktorů: [pozm. návrh 239]
4. Specifické rizikové ukazatele musí být cílené a přiměřené. Za žádných okolností nesmí být založeny výhradně na pohlaví nebo věku osoby. Za žádných okolností nesmí být založeny na informacích odhalujících rasu, barvu pleti, etnický nebo sociální původ, genetické vlastností, jazyk, politické či jakékoli jiné názory, víru nebo filosofické přesvědčení, členství v odborových organizacích, příslušnost k národnostní menšině, majetek, původ, zdravotní postižení nebo sexuální orientaci osoby. 5. Specifické rizikové ukazatele přijímá Komise prostřednictvím prováděcího aktu. Tento prováděcí akt se přijímá přezkumným postupem podle čl. 52 odst. 2. 6. Vízové orgány využívají specifické rizikové ukazatele při posuzování toho, zda žadatel představuje riziko nedovoleného přistěhovalectví, riziko pro bezpečnost členských států nebo vysoké riziko epidemie v souladu s čl. 21 odst. 1. [pozm. návrh 240] 7. Komise a Agentura Evropské unie pro základní práva specifická rizika a specifické rizikové ukazatele pravidelně přezkoumává přezkoumávají .“[pozm. návrh 241] |
|
4a) |
Článek 39 se nahrazuje tímto: „Článek 39 Chování příslušných pracovníků a dodržování základních práv 1. Konzuláty členských států zajistí, aby se se žadateli jednalo zdvořile. Konzulární pracovníci při výkonu svých povinností plně respektují lidskou důstojnost. 2. Konzulární pracovníci při plnění svých povinností plně respektují základní práva a zachovávají zásady uznané Listinou základních práv Evropské unie. Veškerá přijatá opatření musí být přiměřená cílům, které tato opatření sledují. 3. Při plnění svých úkolů nesmějí konzulární pracovníci diskriminovat žádné osoby na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, barvy pleti, společenského původu, genetických rysů, jazyka, politického nebo jiného názoru, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, náboženského vyznání či přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Na prvním místě musí vždy být nejlepší zájem dítěte.“; [pozm. návrh 242] |
|
4b) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 39a Základní práva Při uplatňování tohoto nařízení jednají členské státy v plném souladu s příslušnými ustanoveními práva Unie včetně Listiny základních práv Evropské unie, příslušnými normami mezinárodního práva, jako je Úmluva o právním postavení uprchlíků podepsaná v Ženevě dne 28. července 1951, v plném souladu se závazky ohledně přístupu k mezinárodní ochraně, zejména zásadou nenavracení, a základními právy. V souladu s obecnými zásadami práva Unie se rozhodnutí podle tohoto nařízení přijímají na základě individuálního posouzení případu. Na prvním místě musí vždy být nejlepší zájem dítěte.“; [pozm. návrh 243] |
|
5) |
Článek 46 se nahrazuje tímto: „Článek 46 Sestavování statistik Komise každoročně do 1. března zveřejní sestavy těchto ročních statistik víz pro konzuláty a hraniční přechody, kde jednotlivé členské státy zpracovávají žádosti o víza:
Tyto statistiky se sestavují na základě zpráv generovaných centrálním úložištěm údajů VIS v souladu s článkem 17 nařízení (ES) č. 767/2008.“; |
|
5a) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 51a Výkon přenesené pravomoci 1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku. 2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článku 21a je svěřena Komisi na dobu pěti let od … [datum vstupu tohoto nařízení v platnost]. Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období. 3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 21a kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. 4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. 5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě. 6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 21a vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě [dvou měsíců] ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“; [pozm. návrh 244] |
|
6) |
V článku 57 se zrušují odstavce 3 a 4. |
Článek 4
Změny nařízení (EU) 2017/2226
Nařízení (EU) 2017/2226 se mění takto:
|
1) |
V čl. 9 odst. 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní: „EES poskytuje funkci pro centralizované řízení tohoto seznamu. Podrobná pravidla pro správu této funkce jsou stanovena v prováděcích aktech. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 68 odst. 2 tohoto nařízení.“; |
|
2) |
V článku 13 se odstavec 3 nahrazuje tímto: „3. Aby splnili své povinnosti podle čl. 26 odst. 1 písm. b) Úmluvy k provedení Schengenské dohody, použijí dopravci internetovou službu k ověření, zda je krátkodobé vízum platné včetně toho, zda byl vyčerpán počet oprávněných vstupů nebo zda držitel víza vyčerpal maximální délku oprávněného pobytu nebo případně, zda je vízum platné pro území cílového přístavu dané cesty. Dopravci poskytnou údaje uvedené v čl. 16 odst. 1 písm. a), b) a c) tohoto nařízení. Na základě toho získají dopravci odpověď internetové služby ve formátu ‚OK/NOT OK‘. Dopravci mohou zaslané informace a obdržené odpovědi uchovávat v souladu s platným právem. Dopravci zavedou systém ověřování, který zajistí, aby přístup k internetové službě měli pouze zmocnění pracovníci. Odpověď ‚OK/NOT OK‘ není možné považovat za rozhodnutí o povolení nebo odepření vstupu v souladu s nařízením (EU) 2016/399. V případech, kdy cestujícím není umožněno nastoupit na palubu v důsledku dotazu ve VIS, poskytnou dopravci cestujícímu tyto informace a prostředky k výkonu práv na přístup, opravu a vymazání osobních údajů uložených ve VIS. “[pozm. návrh 245] |
|
2a) |
V článku 14 se odstavec 3 nahrazuje tímto: „3. Pokud je nezbytné vložit nebo aktualizovat záznam o vstupu/výstupu držitele víza, mohou pohraniční orgány získávat ze systému VIS a importovat do systému EES údaje uvedené v čl. 16 odst. 1 písm. d) a čl. 16 odst. 2 písm. c) až f) tohoto nařízení v souladu s článkem 8 tohoto nařízení a článkem 18a nařízení (ES) č. 767/2008.“; [pozm. návrh 246] |
|
2b) |
Článek 15 se mění takto:
|
|
3) |
V čl. 35 odst. 4 se spojení „prostřednictvím infrastruktury systému VIS“ zrušuje. |
Článek 5
Změny nařízení (EU) 2016/399
Nařízení (EU) 2016/399 se mění takto:
|
1) |
V čl. 8 odst. 3 se vkládá nové písmeno ba), které zní:
|
|
2) |
V čl. 8 odst. 3 se zrušují písmena c) až f). |
Článek 7
Změny nařízení (EU) XXX, kterým se zřizuje rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU (hranice a víza) [nařízení o interoperabilitě]
nařízení (EU) XXX, kterým se zřizuje rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU (hranice a víza) [nařízení o interoperabilitě] se mění takto:
|
1) |
V čl. 13 odst. 1 se písmeno b) nahrazuje tímto:
|
|
2) |
V čl. 18 odst. 1 se písmeno b) nahrazuje tímto:
|
|
3) |
V čl. 26 odst. 1 se písmeno b) nahrazuje tímto: „příslušným orgánům uvedeným v čl. 6 odst. 1 a 2 nařízení (ES) č. 767/2008 při vytváření nebo aktualizaci souboru žádosti nebo individuálního souboru v systému VIS v souladu s článkem 8 nebo článkem 22a nařízení (ES) č. 767/2008;“ |
|
4) |
Článek 27 se mění takto:
|
|
5) |
V čl. 29 odst. 1 se písmeno b) nahrazuje tímto:
|
Článek 8
Zrušení rozhodnutí 2008/633/SVV
Rozhodnutí 2008/633/SVV se zrušuje. Odkazy na rozhodnutí 2008/633/SVV se považují za odkazy na nařízení (ES) č. 767/2008 v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze 2”.
Článek 9
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se od … [dva roky po vstupu tohoto nařízení v platnost] s výjimkou ustanovení o prováděcích aktech a aktech v přenesené pravomoci stanovených v čl. 1 bodech 6, 7, 26, 27, 33 a 35, čl. 3 bodě 4 a čl. 4 bodě 1, které se použijí ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.
Do … [jeden rok po vstupu tohoto nařízení v platnost] předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o aktuálním stavu příprav úplného provedení tohoto nařízení. Tato zpráva obsahuje rovněž podrobné informace o vzniklých nákladech a informace o jakémkoli riziku, které může mít dopad na celkové náklady. [pozm. návrh 251]
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.
V Bruselu dne
Za Evropský parlament
předseda
Za Radu
předseda nebo předsedkyně
(1) Úř. věst. C , , s. .
(2) Úř. věst. C , , s. .
(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 13. března 2019.
(4) Rozhodnutí Rady 2004/512/ES ze dne 8. června 2004 o zřízení Vízového informačního systému (VIS) (Úř. věst. L 213, 15.6.2004, s. 5).
(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008 ze dne 9. července 2008 o Vízovém informačním systému (VIS) a o výměně údajů o krátkodobých vízech mezi členskými státy (nařízení o VIS) (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 60).
(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex) (Úř. věst. L 243, 15.9.2009, s. 1).
(7) Rozhodnutí Rady 2008/633/SVV ze dne 23. června 2008 o konzultačním přístupu určených orgánů členských států a Europolu do Vízového informačního systému (VIS) za účelem prevence, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů a jiných závažných trestných činů (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 129).
(8) Prováděcí rozhodnutí Komise 2011/636/EU ze dne 21. září 2011, kterým se určuje datum zahájení provozu Vízového informačního systému (VIS) v prvním regionu (Úř. věst. L 249, 27.9.2011, s. 18).
(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 31).
(10) COM(2016)0205.
(11) „Integrovaná správa hranic (Integrated Border Management – IBM) – Studie proveditelnosti pro zahrnutí dokumentů pro dlouhodobá víza, povolení k pobytu a povolení pro malý pohraniční styk do úložiště“ (Integrated Border Management (IBM) – Feasibility Study to include in a repository documents for Long-Stay visas, Residence and Local Border Traffic Permits) (2017).
(12) „Právní analýza nezbytnosti a přiměřenosti rozšíření oblasti působnosti vízového informačního systému (VIS), aby obsahoval údaje o dlouhodobých vízech a povoleních k pobytu“ (Legal analysis on the necessity and proportionality of extending the scope of the Visa Information System (VIS) to include data on long stay visas and residence documents) (2018).
(13) Plán na posílení výměny informací a správy informací včetně řešení interoperability v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí (9368/1/16 REV 1).
(14) Závěry Rady o dalším postupu s cílem zlepšit výměnu informací a zajistit interoperabilitu informačních systémů EU (10151/17).
(15) „Integrovaná správa hranic (Integrated Border Management – IBM) – Studie proveditelnosti pro zahrnutí dokumentů pro dlouhodobá víza, povolení k pobytu a povolení pro malý pohraniční styk do úložiště“ (Integrated Border Management (IBM) – Feasibility Study to include in a repository documents for Long-Stay visas, Residence and Local Border Traffic Permits) (2017).
(16) „Právní analýza nezbytnosti a přiměřenosti rozšíření oblasti působnosti vízového informačního systému (VIS), aby obsahoval údaje o dlouhodobých vízech a povoleních k pobytu“ (Legal analysis on the necessity and proportionality of extending the scope of the Visa Information System (VIS) to include data on long stay visas and residence documents) (2018).
(17) COM(2017)0558, s. 15.
(18) COM(2018)0251.
(19) Rozpoznávání otisků prstů u dětí (2013 – EUR 26193).
(20) „Automatické rozpoznávání otisků prstů: od dětí po starší osoby“ (Automatic fingerprint recognition: from children to elderly) (2018 – JRC).
(21) „Proveditelnost a důsledky snížení věkové hranice pro snímání otisků prstů u dětí a uložení naskenované kopie cestovního dokladu žadatele o vízum do vízového informačního systému (VIS)“ (Feasibility and implications of lowering the fingerprinting age for children and on storing a scanned copy of the visa applicant's travel document in the Visa Information System (VIS)) (2018).
(22) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV (Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 53).
(23) Rozhodnutí Rady 2008/615/SVV ze dne 23. června 2008 o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti (Úř. věst. L 210, 6.8.2008, s. 1).
(24) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).
(25) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89).
(26) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 98).
(27) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… [úplný název] (Úř. věst. L …, …, s. …).
(28) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (EU) 2018 / 1725 ze dne 18. prosince 2000 23 . října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, a institucemi Společenství a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1) a o zrušení nařízení ( ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).
(29) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1105/2011/EU ze dne 25. října 2011 o seznamu cestovních dokladů, které opravňují držitele k překročení vnějších hranic a které mohou být opatřeny vízem, a o zavedení mechanismu pro sestavování tohoto seznamu (Úř. věst. L 287, 4.11.2011, s. 9).
(30) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS (Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 77).
(31) Rozhodnutí Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 131, 1.6.2000, s. 43).
(32) Rozhodnutí Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20).
(33) Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 36.
(34) Rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31).
(35) Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 52.
(36) Rozhodnutí Rady 2008/146/ES ze dne 28. ledna 2008 o uzavření Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 1).
(37) Rozhodnutí Rady 2008/149/SVV ze dne 28. ledna 2008 o uzavření Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropské unie (Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 50).
(38) Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 21.
(39) Rozhodnutí Rady 2011/350/EU ze dne 7. března 2011 o uzavření Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropské unie, pokud jde o zrušení kontrol na vnitřních hranicích a pohyb osob (Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 19).
(40) Rozhodnutí Rady 2011/349/EU ze dne 7. března 2011 o uzavření Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení k dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropské unie, pokud jde o zrušení kontrol na vnitřních hranicích a pohyb osob (Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 1).
(41) Rozhodnutí Rady (EU) 2017/1908 ze dne 12. října 2017 o uvedení v účinnost některých ustanovení schengenského acquis týkajících se Vízového informačního systému v Bulharské republice a Rumunsku (Úř. věst. L 269, 19.10.2017, s. 39).
PŘÍLOHA 2
SROVNÁVACÍ TABULKA
|
Rozhodnutí Rady 2008/633/SVV |
Nařízení (ES) č. 767/2008 |
|
Článek 1 Předmět a oblast působnosti |
Článek 1 Předmět a oblast působnosti |
|
Článek 2 Definice |
Článek 4 Definice |
|
Článek 3 Určené orgány a ústřední přístupové body |
Článek 22k Určené orgány členských států Článek 22l Europol |
|
Článek 4 Postup přístupu do VIS |
Článek 22m Postup pro získání přístupu do VIS pro účely prosazování práva |
|
Článek 5 Podmínky pro přístup k údajům VIS určenými orgány členských států |
Článek 22n Podmínky pro přístup k údajům VIS určenými orgány členských států |
|
Článek 6 Podmínky pro přístup určených orgánů členského státu, na nějž se ještě nezačalo vztahovat nařízení (ES) č. 767/2008, k údajům VIS |
Článek 22r Podmínky pro přístup určených orgánů členského státu, na nějž se ještě nezačalo vztahovat toto nařízení, k údajům VIS |
|
Článek 7 Podmínky pro přístup Europolu k údajům VIS |
Článek 22p Postup a podmínky pro přístup Europolu k údajům VIS |
|
Článek 8 Ochrana osobních údajů |
Kapitola VI Práva a dozor při ochraně údajů |
|
Článek 9 Ochrana údajů |
Článek 32 Bezpečnost údajů |
|
Článek 10 Odpovědnost |
Článek 33 Odpovědnost |
|
Článek 11 Vlastní kontrola |
Článek 35 Vlastní kontrola |
|
Článek 12 Sankce |
Článek 36 Sankce |
|
Článek 13 Uchovávání údajů VIS ve vnitrostátních souborech |
Článek 30 Uchovávání údajů VIS ve vnitrostátních souborech |
|
Článek 14 Právo na přístup, opravu a vymazání |
Článek 38 Právo na přístup, opravu a vymazání |
|
Článek 15 Náklady |
Nepoužije se. |
|
Článek 16 Vedení záznamů |
Článek 22q Vedení protokolů a dokumentace |
|
Článek 17 Sledování a hodnocení |
Článek 50 Kontrola a hodnocení |