(1)

Podle článku 2 Smlouvy o Evropské unii „Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů“. Článek 3 dále rozvádí, že „cílem Unie je podporovat mír, své hodnoty a blahobyt svých obyvatel“ a že mimo jiné „respektuje svou bohatou kulturní a jazykovou rozmanitost a dbá na zachování a rozvoj evropského kulturního dědictví“. Tyto hodnoty jsou dále potvrzeny a vyjádřeny v právech, svobodách a zásadách zakotvených v Listině základních práv Evropské unie (dále jen „listina“).

(1)

Článek 2 Smlouvy o Evropské unii stanoví, že „Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů“. Článek 3 dále rozvádí, že „cílem Unie je podporovat mír, své hodnoty a blahobyt svých obyvatel“ a že mimo jiné „respektuje svou bohatou kulturní a jazykovou rozmanitost a dbá na zachování a rozvoj evropského kulturního dědictví“. Článek 8 SFEU pak stanoví, že Unie při všech svých činnostech usiluje o odstranění nerovností, podporuje rovné zacházení s muži a ženami a při vymezování a provádění svých politik a činností bojuje proti diskriminaci. Tyto hodnoty jsou dále potvrzeny a vyjádřeny v právech, svobodách a zásadách zakotvených v Listině základních práv Evropské unie (dále jen „listina“) a v Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením .

(1a)

Podle článků 8 a 10 Smlouvy o fungování Evropské unie by měl program Spravedlnost ve všech svých činnostech podporovat začleňování genderového hlediska, včetně genderového rozpočtování, a cílů nediskriminace.

(2)

Tyto práva a hodnoty musí být nadále prosazovány a posilovány, sdíleny mezi občany a obyvateli v rámci Unie a stát se středobodem evropských společností. Proto se v rozpočtu Unie vytvoří nový Fond pro spravedlnost, práva a hodnoty, který bude zahrnovat programy Práva a hodnoty a Spravedlnost. V době, kdy evropské společnosti čelí extremismu, radikalismu a rozkolům, je nanejvýš důležité prosazovat, posilovat a bránit spravedlnost, práva a hodnoty EU: lidská práva, úctu k lidské důstojnosti, svobodu, demokracii, rovnost a právní stát. Bude to mít zásadní a bezprostřední dopad na politický, sociální, kulturní a hospodářský život v Unii. Jako součást nového fondu program Práva a hodnoty spojí dohromady program Práva, rovnost a občanství na období 2014 až 2020 zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1381/2013 (10) a program Evropa pro občany zavedený nařízením Rady (EU) č. 390/2014 (11). Program Spravedlnost (dále jen „program“) bude i nadále podporovat rozvoj integrovaného evropského prostoru práva a přeshraniční spolupráce, v návaznosti na program Spravedlnost na období 2014–2020 zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1381/2013 (12) (dále jen „předchozí program“).

(2)

Tyto práva a hodnoty musí být nadále aktivně a důsledně kultivovány, chráněny a prosazovány ve všech unijních i vnitrostátních politikách a  musí být posilovány a sdíleny mezi občany a obyvateli v rámci Unie a stát se středobodem evropských společností. Má-li vzkvétat vnitřní trh a mají-li být podporovány společné hodnoty Unie, jsou současně zapotřebí řádně fungující evropský prostor práva a efektivní, nezávislé a kvalitní vnitrostátní právní systémy a větší vzájemná důvěra. Proto se v rozpočtu Unie vytvoří nový Fond pro spravedlnost, práva a hodnoty, který bude zahrnovat programy Práva a hodnoty a Spravedlnost. V době, kdy evropské společnosti čelí extremismu, radikalismu , polarizaci a rozkolům a kdy probíhají řízení zahájená podle článku 7 Smlouvy o Evropské unii ve věci systematického porušování zásad právního státu a také řízení o porušení Smlouvy v otázkách, které se týkají právního státu v členských státech , je nanejvýš důležité prosazovat, posilovat a bránit spravedlnost, práva a hodnoty EU: lidská a základní práva, úctu k lidské důstojnosti, svobodu, demokracii, rovnost včetně rovnosti pohlaví, nediskriminaci a právní stát , protože oslabování těchto práv a hodnot v kterémkoli členském státě může mít neblahý vliv na celou Unii . Bude to mít zásadní a bezprostřední dopad na politický, sociální, kulturní a hospodářský život v Unii. Jako součást nového fondu program Práva a hodnoty spojí dohromady program Práva, rovnost a občanství na období 2014 až 2020 zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1381/2013 (10) a program Evropa pro občany zavedený nařízením Rady (EU) č. 390/2014 (11). Program Spravedlnost (dále jen „program“) bude i nadále podporovat rozvoj integrovaného evropského prostoru práva a přeshraniční spolupráce, v návaznosti na program Spravedlnost na období 2014–2020 zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1381/2013 (12) (dále jen „předchozí program“).

(3)

Fond pro spravedlnost, práva a hodnoty a jeho dva jednotlivé programy financování se budou zaměřovat přednostně na osoby a subjekty, které přispívají k tomu, aby naše společné hodnoty, práva a bohatá rozmanitost byly živoucí a dynamické. Konečným cílem je podpořit a zachovat naši právem se řídící, spravedlivou, inkluzivní a demokratickou společnost . To zahrnuje dynamickou občanskou společnost podněcující demokratickou, občanskou a společenskou účast obyvatel a  podporování bohaté rozmanitosti evropské společnosti, rovněž na základě naší společné historie a paměti. Článek 11 Smlouvy o EU dále uvádí , že orgány dávají vhodnými způsoby občanům a reprezentativním sdružením možnost projevovat a veřejně vyměňovat své názory na všechny oblasti činnosti Unie.

(3)

Fond pro spravedlnost, práva a hodnoty a jeho dva jednotlivé programy financování se budou zaměřovat na osoby a subjekty, které přispívají k tomu, aby naše společné hodnoty, práva a bohatá rozmanitost byly živoucí a dynamické. Konečným cílem je podpořit a zachovat naši právem se řídící, spravedlivou, otevřenou, inkluzivní a demokratickou společnost , zejména financováním činností, které podporují dynamickou , dobře rozvinutou, odolnou a posílenou občanskou společnost podněcující demokratickou, občanskou a společenskou účast obyvatel , dále řádné uplatňování lidských a  základních práv a bohatou rozmanitost evropské společnosti, rovněž na základě naší společné historie a paměti. Článek 11 Smlouvy o EU vyžaduje, aby orgány vedly otevřený , transparentní a pravidelný dialog s občanskou společností a dávaly vhodnými způsoby občanům a reprezentativním sdružením možnost projevovat a veřejně vyměňovat své názory na všechny oblasti činnosti Unie. Tyto cíle jsou zvláště důležité vzhledem k stále se zmenšujícímu prostoru pro nezávislou občanskou společnost v několika členských státech.

(4)

Smlouva o fungování Evropské unie (SFEU) stanoví vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva při respektování základních práv a různých právních systémů a tradic členských států. Za tímto účelem může Unie přijímat opatření k rozvoji justiční spolupráce v občanských věcech a  justiční spolupráce v trestních věcech a podporovat činnosti členských států v oblasti předcházení trestné činnosti. Při dalším rozvíjení evropského prostoru práva je třeba zajistit dodržování základních práv a obecných zásad a hodnot, jako jsou zákaz diskriminace, rovnost žen a mužů , účinný přístup ke spravedlnosti pro všechny, právní stát a dobře fungující nezávislý systém soudnictví.

(4)

Smlouva o fungování Evropské unie (SFEU) stanoví vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva při respektování základních práv a různých právních systémů a tradic členských států. Základním předpokladem pro zachování všech práv a povinností zakotvených ve Smlouvách a pro získání důvěry lidí v Unii je dodržování a prosazování právního státu, základních práv a demokracie v celé Unii. Způsob, jakým je zásada právního státu uplatňována v jednotlivých členských státech, má zásadní význam pro zachování vzájemné důvěry mezi členskými státy a jejich právními systémy. Za tímto účelem může Unie přijímat opatření k rozvoji justiční spolupráce v občanských a trestněprávních věcech a  případně ve správních záležitostech a podporovat činnosti členských států v oblasti předcházení trestné činnosti , zejména se zaměřit na závažnou přeshraniční trestní činnost, daňovou trestnou činnost, environmentální trestné činy, terorismus, porušování základních práv, jako je obchodování s lidmi, a na ochranu práv obětí . Při dalším rozvíjení evropského prostoru práva je třeba na místní, regionální a celostátní úrovni zajistit dodržování lidských a základních práv a obecných zásad a hodnot, jako jsou zákaz diskriminace, solidarita, rovné zacházení z důvodů uvedených článku 21 Listiny , účinný přístup ke spravedlnosti pro všechny, právní stát , demokracie a dobře fungující nezávislý systém soudnictví.

(4a)

Článek 81 SFEU výslovně stanoví, že Unie může přijímat právní akty pro sbližování právních předpisů členských států. Podle Smlouvy mohou být tyto akty přijímány mimo jiné pro vzájemné uznávání a výkon soudních a mimosoudních rozhodnutí mezi členskými státy s cílem zajistit přeshraniční doručování soudních a mimosoudních písemností, slučitelnost pravidel mezinárodního práva soukromého použitelných v členských státech v případě kolize norem a příslušnosti, spolupráci při opatřování důkazů, účinný přístup ke spravedlnosti; odstranění překážek řádného průběhu občanskoprávních, trestních a správních řízení, které může mimo jiné zahrnovat zlepšování kompatibility vnitrostátních soudních řízení, rozvoj alternativních metod urovnávání sporů a podporu vzdělávání soudců a soudních zaměstnanců.

(5)

Financování by mělo zůstat jedním z  hlavních nástrojů úspěšného provádění ambiciózních cílů stanovených Smlouvami. Cílů by mělo být dosaženo mimo jiné zavedením flexibilního a účinného programu Spravedlnost, který by usnadňoval plánování a provádění těchto cílů.

(5)

Financování je jedním z  nejdůležitějších nástrojů úspěšného provádění ambiciózních cílů stanovených Smlouvami. Cílů by mělo být dosaženo mimo jiné zavedením flexibilního a účinného programu Spravedlnost, který by usnadňoval plánování a provádění těchto cílů , přičemž by vždy, když by to bylo možné, pomocí klíčových ukazatelů výkonnosti zohledňoval, které činnosti přinášejí nejvyšší přidanou hodnotu na úrovni Unie .

(5a)

Program by měl usilovat o zvýšení flexibility a dostupnosti svých prostředků a poskytovat stejné možnosti a podmínky financování organizacím občanské společnosti uvnitř i vně Unie.

(6)

Pro postupné vytváření prostoru svobody, bezpečnosti a práva má Unie přijímat opatření týkající se justiční spolupráce v občanských a trestních věcech založené na zásadě vzájemného uznávání rozsudků a soudních rozhodnutí, která je již od zasedání Evropské rady v Tampere ve dnech 15. a 16. října 1999 základním kamenem justiční spolupráce v rámci Unie. Vzájemné uznávání vyžaduje vysokou úroveň vzájemné důvěry mezi členskými státy. V zájmu usnadnění vzájemného uznávání a podpoření vzájemné důvěry byla v několika oblastech přijata opatření na sbližování právních předpisů členských států. Dobře fungující prostor práva, v němž jsou odstraněny překážky bránící přeshraničním soudním řízením a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních situacích je rovněž klíčový pro zajištění hospodářského růstu.

(6)

Pro postupné vytváření prostoru svobody, bezpečnosti a práva pro všechny má Unie přijímat opatření týkající se justiční spolupráce v občanských a trestních věcech založené na zásadě vzájemného uznávání rozsudků a soudních rozhodnutí, která je již od zasedání Evropské rady v Tampere ve dnech 15. a 16. října 1999 základním kamenem justiční spolupráce v rámci Unie. Vzájemné uznávání vyžaduje vysokou úroveň vzájemné důvěry mezi členskými státy. V zájmu usnadnění vzájemného uznávání a podpoření vzájemné důvěry byla v několika oblastech přijata opatření na sbližování právních předpisů členských států. Dobře fungující prostor práva, v němž jsou odstraněny překážky bránící přeshraničním soudním řízením a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních situacích je rovněž klíčový pro zajištění hospodářského růstu a další integrace .

(6a)

Jak se připomíná v judikatuře Soudního dvora Evropské unie  (1a) , nezávislost soudů je jedním z podstatných prvků základního práva na spravedlivý proces a pokládá základ ke vzájemné důvěře a vzájemnému uznávání soudních rozhodnutí.

(6b)

Přístup ke spravedlnosti by měl zahrnovat zejména přístup k soudům, k alternativním metodám urovnávání sporů a k osobám zastávajícím veřejnou funkci, které jsou podle zákona povinny poskytovat stranám nezávislé a nestranné právní poradenství.

(6c)

V zájmu dalšího rozvoje evropského prostoru práva by za důležitý cíl mělo být považováno začlenění genderového hlediska do soudních systémů. Jednou z hlavních překážek rovného přístupu žen ke spravedlnosti je diskriminace v soudním systému z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám. Program by proto měl aktivně přispívat k odstraňování jakékoli diskriminace a překážek, s nimiž se potýkají menšiny, osoby se zdravotním postižením, migranti, žadatelé o azyl, senioři, lidé žijící v odlehlých oblastech nebo jakékoli zranitelné skupiny, jejichž přístup ke spravedlnosti by mohl být omezován. Současně by měl program v soudních systémech podporovat postupy a rozhodnutí, která budou vstřícná k obětem a budou zohledňovat rovnost pohlaví.

(7)

Dodržování zásad právního státu je zásadní pro vysokou úroveň vzájemné důvěry v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, zejména pro účinnou justiční spolupráci v občanských a trestních věcech, která je založena na vzájemném uznávání. Právní stát je jednou ze společných hodnot zakotvených v článku 2 SEU a zásada účinné právní ochrany stanovená v čl. 19 odst. 1 SEU a článku 47 listiny je konkrétním vyjádřením zásad právního státu. Prosazováním právního státu podporou úsilí o zlepšení nezávislosti, kvality a účinnosti vnitrostátních systémů soudnictví posiluje vzájemnou důvěru , která je nezbytná pro justiční spolupráci v občanských a trestních věcech.

(7)

Důsledné dodržování a prosazování zásad právního státu je zásadní pro vysokou úroveň vzájemné důvěry v oblasti svobody, bezpečnosti a  spravedlnosti a  v oblasti vnitřních věcí, zejména pro účinnou justiční spolupráci v občanských a trestních věcech, která je založena na vzájemném uznávání. Právní stát je jednou ze společných hodnot zakotvených v článku 2 SEU a zásada účinné právní ochrany stanovená v čl. 19 odst. 1 SEU a článku 47 listiny je konkrétním vyjádřením zásad právního státu. Prosazování právního státu podporou úsilí o zlepšení nezávislosti, transparentnosti, odpovědnosti, kvality a účinnosti vnitrostátních systémů soudnictví posiluje vzájemnou důvěru , která je nezbytná pro justiční spolupráci v občanských a trestních věcech.

(7a)

Je důležité připomenout, že spravedlnost potvrzuje právní stát ve společnosti a každému zajišťuje právo na spravedlivý proces před nezávislým a nestranným soudem s cílem chránit evropské hodnoty.

(8)

Podle čl. 81 odst. 2 písm. h) a čl. 82 odst. 1 písm. c) Smlouvy o fungování EU podporuje Unie vzdělávání soudců a soudních zaměstnanců jako nástroj pro zlepšení justiční spolupráce v občanských a  trestních věcech založené na zásadě vzájemného uznávání rozsudků a soudních rozhodnutí. Vzdělávání právních odborníků je důležitým nástrojem pro prohlubování vzájemného porozumění o tom , jak nejlépe dodržovat zásady právního státu. Přispěje k vytvoření evropského prostoru práva vytvořením společné právní kultury mezi právními odborníky členských států. Je zásadní zajistit správné a soudržné uplatňování práva v Unii a vzájemnou důvěru mezi právními odborníky v přeshraničních řízeních. Vzdělávací aktivity podporované tímto programem by měly být založeny na řádném posouzení vzdělávacích potřeb, využívat nejmodernější metodiku vzdělávání, zahrnovat přeshraniční akce spojující právní odborníky z různých členských států, sestávat z aktivního učení a prvků pro navazování kontaktů a být udržitelné.

(8)

Podle čl. 81 odst. 2 písm. h) a čl. 82 odst. 1 písm. c) Smlouvy o fungování EU podporuje Unie vzdělávání soudců a soudních zaměstnanců jako nástroj pro zlepšení justiční spolupráce v občanských , trestních a  případně i správních věcech , která se zakládá na zásadě vzájemného uznávání rozsudků a soudních rozhodnutí. Vzdělávání právních odborníků je důležitým nástrojem pro prohlubování společného chápání toho, jak nejlépe uplatňovat a dodržovat zásady právního státu a základní práva . Přispěje k vytvoření evropského prostoru práva vytvořením společné právní kultury mezi právními odborníky členských států. Je zásadní zajistit nediskriminační, správné a soudržné uplatňování práva v Unii a vzájemnou důvěru a porozumění mezi právními odborníky v přeshraničních řízeních. Vzdělávací aktivity podporované tímto programem by měly být založeny na řádném posouzení vzdělávacích potřeb, využívat nejmodernější metodiku vzdělávání, zahrnovat přeshraniční akce spojující právní odborníky z různých členských států, včetně odborníků pracujících pro organizace občanské společnosti, sestávat z aktivního učení a prvků pro navazování kontaktů a být udržitelné Dále by měly zahrnovat školení určená soudcům, právníkům, státním zástupcům a policii, která se budou věnovat problémům a překážkám, s nimiž se potýkající osoby v choulostivé situaci, včetně dětí, etnických menšin, osob LGBTI, zdravotně postižených, obětí genderově motivovaného násilí a jiných forem mezilidského násilí a obětí obchodování s lidmi, i tomu, jak zajistit náležitou ochranu obětí trestných činů. Do organizace těchto školení by měly být přímo zapojeny uvedené osoby a organizace, které je zastupují nebo jim pomáhají.

(8a)

Přiměřené lhůty pro řízení posilují právní jistotu, která je klíčovým předpokladem právního státu.

(8b)

Na základě rozhodnutí Rady (EU) 2017/865 ze dne 11. května 2017 o podpisu Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí, pokud jde o záležitosti týkající se justiční spolupráce v trestních věcech, jménem Evropské unie a na základě příslušného rozhodnutí o azylu a nenavracení by měl program podpořit školení soudců a soudních zaměstnanců, jež by měla zvyšovat informovanost a podporovat praktické uplatňování úmluvy v této oblasti, tak aby se v celé Unii zlepšila ochrana žen a dívek, které se staly obětí násilí.

(9)

Na justičním vzdělávání se mohou podílet různí aktéři, jako jsou právní, justiční a správní orgány členských států, akademické instituce, vnitrostátní subjekty odpovědné za justiční vzdělávání, organizace nebo sítě poskytující vzdělávání na evropské úrovni či sítě soudních koordinátorů práva Unie. Orgány a subjekty sledující cíl obecného evropského zájmu v oblasti vzdělávání soudců, jako jsou Evropská síť pro justiční vzdělávání, Akademie evropského práva (ERA), Evropská síť rad pro justici (ENCJ), Sdružení státních rad a nejvyšších správních soudů Evropské unie (ACA-Europe), Síť předsedů nejvyšších soudů Evropské unie (RPCSJUE) a Evropský institut veřejné správy (EIPA), by měly i nadále plnit svou úlohu při podpoře vzdělávacích programů pro soudce a soudní zaměstnance, které mají skutečný evropský rozměr, a měla by jim tudíž být poskytována přiměřená finanční podpora v souladu s postupy a kritérii stanovenými v ročních pracovních programech přijatých Komisí podle tohoto nařízení.

(9)

Na justičním vzdělávání se mohou podílet různí aktéři, jako jsou právní, justiční a správní orgány členských států, akademické instituce, vnitrostátní subjekty odpovědné za justiční vzdělávání, organizace nebo sítě poskytující vzdělávání na evropské úrovni či sítě soudních koordinátorů práva Unie , jakož i příslušné organizace občanské společnosti, včetně organizací podávajících zástupné žaloby . Orgány a subjekty sledující cíl obecného evropského zájmu v oblasti vzdělávání soudců, jako jsou Evropská síť pro justiční vzdělávání, Akademie evropského práva (ERA), Evropská síť rad pro justici (ENCJ), Sdružení státních rad a nejvyšších správních soudů Evropské unie (ACA-Europe), Síť předsedů nejvyšších soudů Evropské unie (RPCSJUE) a Evropský institut veřejné správy (EIPA), by měly i nadále plnit svou úlohu při podpoře vzdělávacích programů pro soudce a soudní zaměstnance, které mají skutečný evropský rozměr, a měla by jim tudíž být poskytována přiměřená finanční podpora v souladu s postupy a kritérii stanovenými v ročních pracovních programech přijatých Komisí podle tohoto nařízení. K těmto vzdělávacím programům by mohly přispívat i organizace činné na poli základních práv, odborníci, kteří pracují s obětmi násilí, a specializované akademické instituce, a proto by měly být přizvány vždy, když je to vhodné. Vzhledem k tomu, že soudkyně nejsou dostatečně zastoupeny na nejvyšších pozicích, je třeba soudkyně, státní zástupkyně a ženy v jiných právnických profesích k účasti na takovém vzdělávání motivovat.

(9a)

Členské státy by měly více investovat do rozvoje kurzů justičního vzdělávání a průběžného vzdělávání soudců, jelikož pokládají základ pro efektivní, nezávislý a nestranný soudní systém.

(10a)

Program by měl rovněž podporovat prosazování osvědčených postupů mezi soudy, které se specializují na genderově podmíněné násilí, a na výměnu společných zdrojů a vzdělávacích materiálů, jež se týkají genderově podmíněného násilí a jsou určeny soudcům, státním zástupcům, právníkům, policii a dalším odborníkům, kteří se setkávají s oběťmi genderově podmíněného násilí.

(11)

Opatření v rámci programu by měla podporovat posílené vzájemné uznávání soudních rozhodnutí a rozsudků a nezbytné sbližování právních předpisů, které usnadní spolupráci mezi příslušnými orgány, včetně finančních zpravodajských jednotek, a soudní ochranu práv jednotlivce v občanských a obchodních věcech. Program by rovněž měl podpořit procesní právní předpisy pro přeshraniční věci a větší konvergenci v občanském právu, která pomůže odstranit překážky bránící řádnému a účinnému fungování soudních a mimosoudních řízení, z čehož budou těžit všichni účastníci občanskoprávního sporu. Konečně za účelem podpory účinného prosazování a praktického uplatňování práva Unie upravujícího justiční spolupráci v občanských věcech by měl program podporovat fungování Evropské soudní sítě pro občanské a obchodní věci vytvořené rozhodnutím Rady 2001/470/ES.

(11)

Opatření v rámci programu by měla podporovat posílené vzájemné uznávání soudních rozhodnutí a rozsudků , vzájemnou důvěru mezi členskými státy a nezbytné sbližování právních předpisů, které usnadní spolupráci mezi příslušnými orgány, včetně finančních zpravodajských jednotek, a soudní ochranu práv jednotlivce v občanských a obchodních věcech. Program by rovněž měl podpořit procesní právní předpisy pro přeshraniční věci , včetně postupů mediace, a  zaměřit se zejména na usnadnění nediskriminačního a všeobecného přístupu ke spravedlnosti a na větší konvergenci zejména v občanském právu, která pomůže odstranit překážky bránící řádnému a účinnému fungování soudních a mimosoudních řízení, z čehož budou těžit všichni účastníci občanskoprávního sporu. Konečně za účelem podpory účinného prosazování a praktického uplatňování práva Unie upravujícího justiční spolupráci v občanských věcech by měl program podporovat fungování Evropské soudní sítě pro občanské a obchodní věci vytvořené rozhodnutím Rady 2001/470/ES.

(12)

Podle čl. 3 odst. 3 SEU, článku 24 listiny a Úmluvy OSN o právech dítěte z roku 1989 by měl program podporovat ochranu práv dítěte a začlenit prosazování práv dítěte při provádění všech jeho opatření.

(12)

Podle čl. 3 odst. 3 SEU, článku 24 listiny a Úmluvy OSN o právech dítěte z roku 1989 by měl program podporovat ochranu práv dítěte a začlenit prosazování práv dítěte při provádění všech jeho opatření. Za tímto účelem by měla být zvláštní pozornost věnována opařením na ochranu práv dětí v občanském a trestním právu, včetně ochrany dětí doprovázející rodiče ve vazbě a dětí, jejichž rodiče jsou ve vězení. Je třeba zvážit i náležitou podporu školení zaměřených na řádné uplatňování směrnice (EU) 2016/800 o procesních zárukách pro děti, které jsou podezřelými nebo obviněnými osobami v trestním řízení.

(12a)

Podle čl. 3 odst. 3 SEU, článku 23 Listiny a Úmluvy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (tzv. Istanbulská úmluva) by měl program podporovat ochranu práv žen a zahrnovat prosazování genderových otázek do realizace všech svých činností. Má-li se zajistit a posílit přístup žen a dívek ke spravedlnosti v případech genderově podmíněného násilí, měly by členské státy ratifikovat Istanbulskou úmluvu a přijmout komplexní právní předpisy potírající tuto formu násilí v Unii.

(12 b)

Na základě směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ, by měl program podporovat ochranu příslušníků rasových nebo etnických menšin, jako jsou Romové, a začlenit prosazování jejich práv do provádění všech svých akcí a za tímto účelem zejména posílit protidiskriminační opatření.

(13)

Program na období 2014–2020 umožňoval vzdělávací aktivity o právu Unie, zejména o působnosti a uplatňování listiny zacílené na členy justičních orgánů a jiné právníky. Ve svých závěrech ze dne 12. října 2017 o uplatňování listiny v roce 2016 Rada připomněla, že je důležité zvyšovat povědomí o uplatňování listiny na úrovni členských států i na úrovni Unie, a to i mezi tvůrci politik, právními odborníky z praxe a samotnými nositeli těchto práv. Pro začleňování základních práv konzistentním způsobem je proto nutné rozšířit finanční podporu na činnosti věnované zvyšování povědomí pro jiné orgány veřejné moci, než jsou justiční orgány a právníci.

(13)

Program na období 2014–2020 umožňoval vzdělávací aktivity o právu Unie, zejména o působnosti a uplatňování listiny zacílené na členy justičních orgánů a jiné právníky. Ve svých závěrech ze dne 12. října 2017 o uplatňování listiny v roce 2016 Rada připomněla, že je důležité zvyšovat povědomí o uplatňování listiny na úrovni členských států i na úrovni Unie, a to i mezi tvůrci politik, právními odborníky z praxe a samotnými nositeli těchto práv. Pro konzistentní začleňování základních práv je proto nutné rozšířit finanční podporu činností, které se věnují zvyšování povědomí , na jiné orgány veřejné moci, než jsou justiční orgány a právníci , a na nevládní organizace, které se tímto úkolem zabývají .

(14)

Podle článku 67 SFEU má Unie tvořit prostor svobody, bezpečnosti a práva při respektování základních práv, pro nějž je zásadní přístup ke spravedlnosti. Za účelem usnadnění účinného přístupu ke spravedlnosti a s cílem podpořit vzájemnou důvěru, která je nezbytná pro řádné fungování prostoru svobody, bezpečnosti a práva, je nutné rozšířit finanční podporu na činnosti jiných orgánů, než jsou justiční orgány a právníci, jakož i na organizace občanské společnosti, které přispívají k těmto cílům.

(14)

Podle článku 67 SFEU má Unie tvořit prostor svobody, bezpečnosti a práva při respektování základních práv, pro nějž je zásadní nediskriminační přístup ke spravedlnosti pro všechny . Za účelem usnadnění účinného přístupu ke spravedlnosti a s cílem podpořit vzájemnou důvěru, která je nezbytná pro řádné fungování prostoru svobody, bezpečnosti a práva, je nutné rozšířit finanční podporu na činnosti jiných orgánů, než jsou justiční orgány na státní a regionální úrovni a právníci, jakož i na organizace občanské společnosti, které hájí práva obětí trestných činů a přispívají k těmto cílům. Aby se zajistil přístup ke spravedlnosti pro všechny, měly by být podporovány zejména činnosti usnadňující účinný a rovný přístup ke spravedlnosti pro osoby nacházející se ve znevýhodněném postavení, jako jsou děti, etnické menšiny, osoby LGBTI, osoby se zdravotním postižením, oběti násilí na základě pohlaví a dalších forem mezilidského násilí, stejně jako oběti obchodování s lidmi, a to bez ohledu na jejich status, pokud jde o pobyt.

(15)

Podle článků 8 a 10 SFEU by měl tento program ve všech svých činnostech podporovat zohlednění rovnosti žen a  mužů a cílů v oblasti zákazu diskriminace.

(15)

Podle článků 8 a 10 SFEU by měl tento program ve všech svých činnostech průřezově prosazovat rovnost pohlaví a  podporovat začleňování tohoto hlediska i cílů v oblasti zákazu diskriminace. Mělo by se provádět pravidelné monitorování a hodnocení s cílem posoudit, jakým způsobem je v rámci činností programu k uvedeným cílům přistupováno.

(16)

Opatření, na něž se vztahuje toto nařízení, by měla přispívat k vytvoření evropského prostoru práva, zdokonalení přeshraniční spolupráce a vytváření sítí a dosažení správného, soudržného a jednotného uplatňování práva Unie. Financované činnosti by rovněž měly přispět ke společnému chápání hodnot Unie, právního státu, lepší znalosti práva a politik Unie, sdílení poznatků a osvědčených postupů při používání nástrojů justiční spolupráce ze strany všech dotčených zúčastněných stran, jakož i k rozšíření interoperabilních digitálních řešení umožňujících hladkou a účinnou přeshraniční spolupráci a měly by poskytovat stabilní analytický základ pro podporu a rozvoj, vymáhání a řádné provádění práva a politik Unie. Intervence Unie umožní, aby tato opatření byla prováděna jednotně v rámci celé Unie a aby přinášela úspory z rozsahu. Kromě toho může Unie lépe než členské státy reagovat na přeshraniční situace a může poskytnout evropskou platformu pro vzájemné čerpání zkušeností.

(16)

Opatření, na něž se vztahuje toto nařízení, by měla přispívat k vytvoření evropského prostoru práva, podpoře nezávislosti a efektivity právního systému, zdokonalení přeshraniční spolupráce a vytváření sítí , posílení vzájemné důvěry mezi soudy z jednotlivých členských států a  také k dosažení správného, soudržného a jednotného uplatňování práva Unie. Zvláštní pozornost by měla být věnována rovnému uplatňování práva Unie a účinnějšímu provádění a koordinaci různých unijních nástrojů na ochranu obětí. Financované činnosti by rovněž měly přispět ke společnému chápání hodnot Unie, právního státu, lepší znalosti práva a politik Unie, sdílení poznatků a osvědčených postupů při používání nástrojů justiční spolupráce ze strany všech dotčených zúčastněných stran, jakož i k rozšíření a podpoře interoperabilních digitálních řešení umožňujících hladkou a účinnou přeshraniční spolupráci a měly by poskytovat stabilní analytický základ pro podporu a rozvoj, vymáhání , lepší pochopení a řádné provádění práva a politik Unie. Intervence Unie umožní, aby tato opatření byla prováděna jednotně v rámci celé Unie a aby přinášela úspory z rozsahu. Kromě toho může Unie lépe než členské státy reagovat na přeshraniční situace a může poskytnout evropskou platformu pro vzájemné čerpání zkušeností a výměnu osvědčených postupů .

(16a)

Program by měl taktéž přispívat k prohloubení spolupráce se třetími zeměmi v případech, kdy má právo Unie extrateritoriální účinky, aby se tak zlepšil přístup ke spravedlnosti a usnadnilo se řešení soudních a procesních obtíží, zejména pokud je o obchodování s lidmi, změnu klimatu a odpovědnost podniků.

(16b)

Jak bylo zdůrazněno ve zprávě Evropského parlamentu o srovnávacím přehledu Evropské komise o soudnictví za rok 2017, přetrvávají mezi soudci a zaměstnanci soudů členských států významné nerovnosti v zastoupení žen a mužů, a to zejména (nikoli však pouze) v následujících aspektech: poměr mezi soudci a soudkyněmi na vysokých úrovních soudnictví, transparentnost při jmenování soudců, vyváženost pracovních a mimopracovních povinností a existence mentorování. Program by měl proto podporovat školení zaměřená na tyto nerovnosti. Tyto aktivity by mohly být například uzpůsobeny potřebám soudkyň a zaměstnankyň soudů členských států nebo se v příslušných případech zaměřovat na odborné pracovnice i pracovníky soudů s cílem zvýšit povědomí o této problematice mezi všemi zaměstnanci.

(16c)

Soudní systém Unie nezajišťuje dostatečnou spravedlnost pro ženy a dívky ani jejich ochranu, což vede k tomu, že se obětem násilí na základě pohlaví nedostává potřebné podpory. K tomu patří i nedostatečná ochrana a podpora obětí obchodování s lidmi za účelem poskytování sexuálních služeb, žen z řad uprchlíků a migrantů, osob LGBTIQ a zdravotně postižených osob.

(17)

Komise by měla zajistit celkový soulad, doplňkovost a součinnost s prací institucí a jiných subjektů Unie, jako je Eurojust, eu-LISA a Úřad evropského veřejného žalobce a měla by zhodnotit práci dalších vnitrostátních a mezinárodních aktérů v oblastech, na něž se program vztahuje.

(17)

Komise by měla zajistit celkový soulad, doplňkovost a součinnost s prací institucí a jiných subjektů Unie, jako je Eurojust, FRA, OLAF, eu-LISA a Úřad evropského veřejného žalobce , s cílem zhodnotit práci dalších vnitrostátních a mezinárodních aktérů v oblastech, na něž se program vztahuje , a v případě nutnosti doporučit zlepšení .

(18)

Je nezbytné zajistit evropskou přidanou hodnotu všech opatření a činností prováděných v rámci programu, jejich doplňkovost s činnostmi členských států a jejich soulad s ostatními činnostmi Unie. Aby se zajistilo účinné přidělování finančních prostředků ze souhrnného rozpočtu Unie, je zapotřebí dodržovat celkový soulad, doplňkovost a součinnost mezi finančními programy, které podporují vzájemně související oblasti politiky, a to zejména v rámci Fondu pro spravedlnost, práva a hodnoty – a tudíž s programem Práva a hodnoty – a mezi programem a programem pro jednotný trh, správou hranic a bezpečností, zejména Azylovým, migračním a integračním fondem (AMIF) a Fondem pro vnitřní bezpečnost, strategickou infrastrukturou a zejména programem Digitální Evropa, programem Erasmus+, rámcovým programem pro výzkum a inovace a nástrojem předvstupní pomoci a nařízením LIFE (13).

(18)

Je nezbytné zajistit životaschopnost, viditelnost, základní zásadu evropské přidané hodnoty a řádné finanční řízení při realizaci všech opatření a činností prováděných v rámci programu Spravedlnost , jejich doplňkovost s činnostmi členských států a jejich soulad s ostatními činnostmi Unie. Aby se zajistilo účinné a na výsledky zaměřené přidělování finančních prostředků ze souhrnného rozpočtu Unie, je zapotřebí dodržovat celkový soulad, doplňkovost a součinnost mezi finančními programy, které podporují vzájemně související oblasti politiky, a to zejména v rámci Fondu pro spravedlnost, práva a hodnoty – a tudíž s programem Práva a hodnoty – a mezi programem a programem pro jednotný trh, správou hranic a bezpečností, zejména Azylovým, migračním a integračním fondem (AMIF) a Fondem pro vnitřní bezpečnost, strategickou infrastrukturou a zejména programem Digitální Evropa, Evropským sociálním fondem+, programem Erasmus+, rámcovým programem pro výzkum a inovace a nástrojem předvstupní pomoci a nařízením LIFE (13). Provádění programu Spravedlnost by mělo být doplněno unijními právními předpisy a politikami týkajícími se ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků v souvislosti se stavem právního státu v členských státech, nemělo však tyto předpisy a politiky ovlivňovat.

(19a)

Měly by být dále vylepšeny mechanismy zajišťující vazbu mezi unijními politikami financování a unijními hodnotami, čímž by Komise bylo umožněno předložit Radě návrh na převedení prostředků přidělených členskému státu v rámci sdíleného řízení na program, pokud se na tento členský stát vztahují postupy týkající se unijních hodnot. Komplexní mechanismus Unie v oblasti demokracie, právního státu a základních práv by měl zaručit pravidelný a rovnocenný přezkum všech členských států a zároveň poskytovat nezbytné informace pro aktivaci opatření týkajících se obecných nedostatků ve vztahu k hodnotám Unie v členských státech. V zájmu zajištění jednotného provádění a s ohledem na význam finančních dopadů zaváděných opatření by měly být svěřeny prováděcí pravomoci Radě, která by měla jednat na základě návrhu Komise. Aby se usnadnilo přijímání rozhodnutí, která jsou nezbytná k zajištění účinných opatření, mělo by být přistoupeno k hlasování obrácenou kvalifikovanou většinou.

(19b)

Je důležité zajistit řádné finanční řízení tohoto programu a jeho provádění co nejúčelnějším a uživatelsky nejvstřícnějším způsobem a zároveň i zaručit právní jistotu a dostupnost programu pro všechny účastníky.

(19c)

Účinnější uplatňování a kvalita vynakládaných prostředků by měly představovat hlavní zásady pro dosažení cílů tohoto programu, přičemž musí být současně zajištěno optimální využívání finančních zdrojů.

(20)

Na tento program se vztahuje nařízení (EU, Euratom) č. [nové finanční nařízení] („finanční nařízení“). Stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého plnění, finančních nástrojů a rozpočtových záruk.

(20)

Na tento program se vztahuje nařízení (EU, Euratom) č. [nové finanční nařízení] („finanční nařízení“). Stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého plnění, finančních nástrojů a rozpočtových záruk , a vyžaduje plnou transparentnost využívání zdrojů, řádné finanční řízení a obezřetné využívání zdrojů. V rámci provádění tohoto programu by měla být převedena do praxe a dále posílena zejména pravidla týkající se možnosti financování místních, regionálních, celostátních a nadnárodních organizací občanské společnosti prostřednictvím víceletých grantů na provozní náklady, kaskádových grantů, ustanovení zajišťujících rychlé a pružné postupy pro udělování grantů, jako je dvoustupňový postup podávání žádostí a uživatelsky vstřícné žádosti a podávání zpráv. Kritéria spolufinancování by měla zohledňovat činnost dobrovolníků.

(21)

Druhy financování a způsoby provádění podle tohoto nařízení by se měly vybírat na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontrolní opatření, administrativní zátěži a očekávanému riziku nesouladu. Mělo by to zahrnovat zvážení použití jednorázových částek, paušální sazeb a  jednotkových nákladů, jakož i financování nesouvisejícího s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení.

(21)

Druhy financování a způsoby provádění podle tohoto nařízení by se měly vybírat na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinést žádoucí výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontrolní opatření, administrativní zátěži , velikosti a  kapacitě příslušných zúčastněných stran a cílových příjemců a také k očekávanému riziku nesouladu. Mělo by to zahrnovat zvážení použití jednorázových částek, paušálních sazeb, jednotkových nákladů a kaskádových grantů , jakož i financování nesouvisejícího s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení.

(22)

V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (15), nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (16), nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (17) a nařízením Rady (EU) 2017/1939 (18) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné trestné činy poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (19). V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru (EÚD) nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva.

(22)

V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (15), nařízením Rady (ES, Euratom) 2988/95 (16), nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (17) a nařízením Rady (EU) 2017/1939 (18) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně naprosté transparentnosti financování programu a výběrových řízení, prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména by měl Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 by měl Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné trestné činy poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (19). V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru (EÚD) nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva.

(23)

Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o EHP, která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Třetí země se mohou programu rovněž zúčastnit na základě jiných právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení za účelem udělení nezbytných práv a přístupu příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci.

(23)

Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o EHP, která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Třetí země se mohou programu rovněž zúčastnit na základě jiných právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení za účelem udělení nezbytných práv a přístupu příslušné schvalující osobě, orgánům a sítím pro lidská práva včetně vnitrostátních orgánů odpovědných za ochranu lidských práv v každém členském státě, orgánům a sítím odpovědným za politiku nediskriminace a rovnosti, veřejným ochráncům práv, Agentuře Evropské unie pro základní práva (FRA), Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci a aby se posílila jejich součinnost a spolupráce. Mělo by být také umožněno zahrnout třetí země zejména v případech, kdy jejich zapojení podpoří cíle tohoto programu, vzhledem k tomu, že to je v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovených v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách .

(24a)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech má za cíl Unii poskytnout nástroj, jímž by mohla lépe chránit svůj rozpočet v případě, že slabiny ve struktuře právního státu naruší řádné řízení finančních zájmů Unie nebo bude-li takové nebezpečí hrozit. Měl by doplňovat program Spravedlnost, jehož úloha je odlišná, a to zejména s cílem dále podporovat rozvoj evropského prostoru práva, který je založen na zásadách právního státu a vzájemné důvěře, jakož i zajistit, aby obyvatelé mohli požívat svých práv.

(25)

Podle [článku 94 rozhodnutí Rady 2013/755/EU (1)] jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je příslušná zámořská země nebo území spojeno.

(25)

Podle [odkaz bude dle potřeby aktualizován podle nového rozhodnutí o ZZÚ: článku 94 rozhodnutí Rady 2013/755/EU (1)] jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je příslušná zámořská země nebo území spojeno. Je nezbytné, aby program zajistil, aby tyto osoby a subjekty byly dostatečně informovány o své způsobilosti k financování.

(25a)

V závislosti na svém významu a relevanci by měl tento program přispívat k plnění závazků Unie a jejích členských států k naplňování cílů udržitelného rozvoje.

(27)

Podle odstavců 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 existuje potřeba hodnotit tento program na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních monitorovacích požadavků a zároveň omezit nadměrnou regulaci a administrativní zátěž, a to zejména pro členské státy . Tyto požadavky mohou případně zahrnovat měřitelné ukazatele jako základ pro hodnocení praktických účinků programu.

(27)

Podle odstavců 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 existuje potřeba hodnotit tento program na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních monitorovacích požadavků a zároveň omezit nadměrnou regulaci a administrativní zátěž, a to zejména pro příjemce programu . Tyto požadavky by mohly případně zahrnovat měřitelné ukazatele jako základ pro hodnocení praktických účinků programu.

1.

„soudci a soudními zaměstnanci“ se rozumí soudci, státní zástupci a soudní úředníci, jakož i jiní právní odborníci spojení se soudnictvím, jako jsou advokáti, notáři, soudní vykonavatelé nebo exekutoři, insolvenční správci, mediátoři a soudní tlumočníci a překladatelé, soudní znalci, vězeňský personál a probační úředníci.

1.

„soudci a soudními zaměstnanci“ se rozumí soudci, státní zástupci a soudní úředníci, jakož i jiní právní odborníci spojení se soudnictvím, jako jsou advokáti zastupující obžalovanou stranu, státní zástupci , notáři, soudní vykonavatelé nebo exekutoři, insolvenční správci, mediátoři a soudní tlumočníci a překladatelé, soudní znalci, vězeňský personál a probační úředníci.

a)

usnadňovat a podporovat justiční spolupráci v občanských a trestních věcech a prosazovat právní stát mimo jiné podporou úsilí o zlepšení účinnosti vnitrostátních systémů soudnictví a výkonu rozhodnutí;

a)

usnadňovat a podporovat v rámci demokratického zřízení a v úctě k základním právům justiční spolupráci v občanských a trestních věcech , včetně spolupráce sahající mimo hranice Unie v případech, kdy má unijní právo extrateritoriální účinky, rozšířit přístup ke spravedlnosti na fyzické a právnické osoby a prosazovat právní stát a nezávislost soudnictví, mimo jiné podporou úsilí o zlepšení účinnosti vnitrostátních systémů soudnictví , řádným výkonem soudních rozhodnutí a ochranou obětí ;

b)

podporovat a prosazovat justiční vzdělávání s cílem podpořit společnou kulturu práva, justice a právního státu;

b)

podporovat a prosazovat justiční vzdělávání na státní i nadstátní úrovni, včetně odborné přípravy v oblasti právní terminologie, s cílem podpořit společnou kulturu práva, justice a právního státu a také důsledné a účinné uplatňování právních nástrojů EU týkajících se vzájemného uznávání a procesních záruk. Takové vzdělávání musí zohledňovat rovnost žen a mužů a zvláštní potřeby dětí a osob se zdravotním postižením, být zaměřeno na oběti, žádá-li si to situace, a zejména pokrývat obor občanského a trestního práva, případně i správního práva, základní práva a také boj proti terorismu a radikalizaci ;

c)

usnadňovat účinný přístup ke spravedlnosti pro všechny a účinnou právní ochranu, mimo jiné elektronickými prostředky, podporováním efektivních občanských a  trestních řízení a prosazováním a podporováním práv obětí trestných činů, jakož i procesních práv podezřelých a obviněných osob v trestním řízení.

c)

usnadňovat účinný a nediskriminační přístup ke spravedlnosti pro všechny s důrazem na nerovnosti a diskriminaci na jakémkoli základě, například z důvodů uvedených v článku 21 Listiny, a účinnou právní ochranu, mimo jiné elektronickými prostředky (elektronická justice) , podporováním efektivních občanských , trestních a  případně i správních řízení a  také prosazováním a podporováním práv všech obětí trestných činů, jakož i procesních práv podezřelých a obviněných osob v trestním řízení , a to se zvláštním ohledem na děti a ženy;

ca)

podporovat praktické využití výzkumu v oblasti drog, podporovat organizace občanské společnosti, rozšiřovat znalostní základnu v oboru a rozvíjet inovativní metody zabývající se fenomény nových psychotropních látek a obchodováním s lidmi a pašováním zboží.

1)

2)

3)

4)

5)

6)

7)

8)

9)

10)

11)

12)

13)

14)

a)

byla posouzena v rámci výzvy k podávání návrhů podle tohoto programu;

a)

byla řádně posouzena v rámci výzvy k podávání návrhů podle tohoto programu;

a)

vnímaný dopad programu na přístup ke spravedlnosti na základě kvalitativních a kvantitativních údajů shromážděných na evropské úrovni;

b)

počet a kvalita nástrojů a prostředků vypracovaných prostřednictvím opatření financovaných programem;

c)

evropská přidaná hodnota programu;

d)

úroveň financování v poměru k dosaženým výsledkům;

e)

případné administrativní, organizační anebo strukturální překážky bránící hladšímu, účinnějšímu a účelnějšímu provádění programu.

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

i)

činnostmi v oblasti vzájemného učení a výměny osvědčených postupů,

i)

činnostmi v oblasti vzájemného učení a výměny osvědčených postupů,

ii)

činnostmi v oblasti zvyšování povědomí, informovanosti a osvěty

ii)

činnostmi v oblasti zvyšování povědomí, informovanosti a osvěty

iia)

činnostmi, které vytvářejí kapacity a jsou zaměřeny na organizace občanské společnosti,

iib)

činnostmi, které se týkají poskytování informací o přístupu ke spravedlnosti,

iic)

činnostmi, které jsou určeny soudcům a týkají se problémů v oblasti soudních sporů a způsobu uplatňování mezinárodního práva soukromého a práva Unie v přeshraničních nebo multidisciplinárních případech,

iid)

činnostmi určenými ke zvyšování informovanosti a financovanými z programu.