(1)

Program Clo 2020, který byl zaveden nařízením (EU) č. 1294/2013 (18), a jeho předchůdci významně přispěli k usnadnění a posílení spolupráce mezi celními orgány. Řada činností v  celní oblasti má přeshraniční charakter a vzhledem k tomu, že se tyto činnosti týkají všech členských států a mají na ně vliv, nemohou je tyto státy účinně a efektivně provádět samy . Program v oblasti cel na úrovni Unie , který provádí Komise, nabízí členským státům unijní rámec pro rozvoj této spolupráce , což je nákladově efektivnější, než kdyby si každý členský stát zřídil svůj vlastní rámec pro spolupráci na dvoustranné nebo mnohostranné úrovni. Je tudíž vhodné zajistit pokračování financování činností v oblasti celní spolupráce ze strany Unie zavedením nového programu ve stejné oblasti, a to programu Clo.

(1)

Program Clo 2020, zavedený nařízením (EU) č. 1294/2013 (18), a jeho předchůdci významně přispěli k usnadnění a  posílení spolupráce mezi celními orgány. Řada činností v oblasti cel je přeshraniční povahy a vzhledem k tomu, že se tyto činnosti týkají všech členských států a mají na ně vliv, nemůže je jeden každý členský stát sám účinně a efektivně provádět. Celounijní program v oblasti cel, který provádí Komise, nabízí členským státům rámec na úrovni Unie pro rozvoj těchto kooperativních činností , což je nákladově efektivnější, než kdyby si každý členský stát zřídil svůj vlastní rámec pro spolupráci na dvoustranné nebo mnohostranné úrovni. Program v oblasti cel rovněž plní významnou úlohu tím, že chrání finanční zájmy Unie a členských států tím, že zajišťuje účinný výběr cel, která jsou jedním z důležitých zdrojů příjmů EU a vnitrostátních rozpočtů, a rovněž tím, že se zaměřuje na budování kapacit v oblasti informačních technologií a posílenou spolupráci v oblasti cel. Aby bylo možné sledovat nelegální přeshraniční toky zboží a bojovat proti podvodům, jsou navíc nezbytné harmonizované a standardizované kontroly. Je tudíž vhodné a v zájmu efektivity zajistit pokračování financování činností v oblasti celní spolupráce ze strany Unie zavedením nového programu ve stejné oblasti, a to programu Clo.

(1a)

Celní unie, prováděná vnitrostátními celními orgány, je již 50 let významným příkladem úspěšné integrace v EU, je základním kamenem Unie jakožto jednoho z největších světových obchodních bloků. Celní unie je významným příkladem úspěšné unijní integrace a je zásadně důležitá pro řádné fungování jednotného trhu ku prospěchu podniků i občanů EU. Evropský parlament ve svém usnesení přijatém dne 14. března 2018 nazvaném „Příští VFR: příprava postoje Parlamentu k VFR na období po roce 2020“ uvedl, že je obzvláště znepokojen celními podvody. Silnější a ambicióznější Evropu lze vybudovat pouze tehdy, bude-li jí poskytnuto více finančních prostředků, setrvalá podpora stávajících politik, a navýšení zdrojů.

(2)

Celní unie se v posledních padesáti letech značně rozvinula a celní správy nyní na hranicích úspěšně provádějí celou řadu úkolů. Společně pracují na usnadnění obchodu a snížení byrokracie, vybírají příjmy pro vnitrostátní rozpočty a rozpočet EU a chrání veřejnost před teroristickými, zdravotními, environmentálními a dalšími hrozbami. Zejména díky zavedení společného rámce pro řízení rizik pro celou EU (19) a  celních kontrol pohybů vysokých objemů hotovosti za účelem potírání praní peněz a financování terorismu stojí celní orgány v přední linii v boji proti terorismu a organizované trestné činnosti. Na základě tohoto širokého mandátu jsou celní orgány nyní v podstatě orgánem s rozhodující odpovědností v oblasti kontroly zboží na vnějších hranicích Unie. Na základě výše uvedeného by se program Clo neměl vztahovat pouze na celní spolupráci, ale rovněž na úlohu celních orgánů celkově , jak je uvedeno v článku 3 nařízení (EU) č. 952/2013, tj. dohled nad mezinárodním obchodem Unie, provádění vnějších aspektů vnitřního trhu, společné obchodní politiky a ostatních společných politik Unie, jež mají dopad na obchod , jakož i na celkovou bezpečnost dodavatelského řetězce. Právní základ se proto bude vztahovat na celní spolupráci (článek 33 SFEU), vnitřní trh (článek 114 SFEU) a obchodní politiku (článek 207 SFEU).

(2)

Celní unie se v posledních 50 letech značně rozvinula a celní správy nyní úspěšně plní celou řadu úkolů v oblasti ochrany hranic . Společně pracují na usnadnění etického a spravedlivého obchodu a snížení byrokracie , vybírají příjmy pro vnitrostátní rozpočty a rozpočet EU a pomáhá chránit obyvatelstvo před teroristickými, zdravotními, environmentálními a dalšími hrozbami. Zejména díky zavedení společného rámce (19) pro řízení celních rizik na úrovni Unie a díky kontrolám pohybů vysokých objemů hotovosti za účelem potírání praní peněz a financování terorismu zaujímají celní orgány vůdčí úlohu v boji proti terorismu, organizované trestné činnosti a nekalé hospodářské soutěži . Na základě svéhorozsáhlého mandátu jsou celní orgány nyní skutečně hlavním orgánem v oblasti kontroly zboží na vnějších hranicích Unie. V této souvislosti by program Clo neměl zahrnovat pouze celní spolupráci, ale měl by rovněž poskytovat podporu obecnějšímu poslání celních orgánů, jak je uvedeno v článku 3 nařízení (EU) č. 952/2013, konkrétně pak v oblasti dohledu nad mezinárodním obchodem Unie, provádění vnějších aspektů vnitřního trhu, společné obchodní politiky a ostatních společných politik Unie , jež mají dopad na obchod i na celkovou bezpečnost dodavatelského řetězce. Právní základ tohoto nařízení by se proto měl vztahovat na celní spolupráci (článek 33 SFEU), vnitřní trh (článek 114 SFEU) a obchodní politiku (článek 207 SFEU).

(3)

Tím, že program poskytne rámec pro opatření, jejichž cílem je podpora celní unie a celních orgánů, by měl přispívat k ochraně finančních a hospodářských zájmů Unie a jejích členských států, ochraně Unie před nekalým a  nezákonným obchodem při současné podpoře dovolené obchodní činnosti, zajištění bezpečnosti a zabezpečení Unie a osob pobývajících na jejím území a  zjednodušení dovoleného obchodu, díky čemuž budou moci podniky a občané v plné míře využívat potenciálu vnitřního trhu a světového obchodu.

(3)

Program by měl v rámci svého všeobecného cíle pomoct členským státům a Komisi tím, že poskytne rámec pro opatření, jejichž cílem je podpora celní unie a celních orgánů v zájmu dosažení dlouhodobého cíle, aby všechny celní správy v Unii pracovaly v co největší míře společně; přispívat k ochraně finančních a hospodářských zájmů Unie a jejích členských států; chránit Unii před nekalými a  nezákonnými obchodními praktikami při současné podpoře dovolené obchodní činnosti, zajištění bezpečnosti a zabezpečení Unie a osob pobývajících na jejím území , čímž se zlepší ochrana spotřebitele a  zjednodušit dovoleného obchodu, díky čemuž budou moci podniky a občané v plné míře využívat potenciálu vnitřního trhu a  světového obchodu.

(3a)

Vzhledem k tomu, že se ukázalo, že některé systémy uvedené v článku 278 celního kodexu Unie mohou být zavedeny k 31. prosinci 2020 pouze částečně, což znamená, že se budou i po tomto termínu dále používat neelektronické systémy, a vzhledem k tomu, že neexistují legislativní pozměňovací návrhy, které by tuto lhůtu prodloužily, společnosti a celní orgány nebudou schopné plnit své povinnosti a právní závazky, pokud jde o celní operace, jedním z hlavních konkrétních cílů programu by mělo být pomáhat členským státům a Komise při vytváření těchto elektronických systémů;

(3b)

Celní správa a kontrola je dynamickou oblastí politiky, která čelí novým výzvám vyplývajícím z neustále se vyvíjejících globálních obchodních modelů a dodavatelských řetězců, jakož i měnící se vzorce spotřeby a digitalizace, jako je elektronický obchod, včetně internetu věcí, analýzy dat, umělé inteligence a technologie blockchain. Proto by program měl rovněž podpořit celní správu v těchto situacích a umožnit využívání inovativních řešení. Tyto výzvy dále zdůrazňují potřebu posílit spolupráci mezi celními orgány a potřebu jednotného výkladu a provádění celních předpisů. Pokud jsou veřejné finance pod tlakem, objem světového obchodu roste a podvody a pašování vzbuzují čím dál větší obavy; tento program by měl přispívat k řešení těchto výzev.

(3c)

S cílem zajistit co nejvyšší účinnost a předejít překrývání činnosti by Komise provádění programu měla koordinovat se souvisejícími programy a fondy Unie. K nim se řadí zejména program Fiscalis, Program EU pro boj proti podvodům, program pro jednotný trh a Fond pro vnitřní bezpečnost či Fond pro integrovanou správu hranic, program na podporu reforem, program Digitální Evropa, Nástroj pro propojení Evropy a rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Evropské unie, jakož i prováděcí nařízení a opatření.

(3d)

S ohledem na nadcházející potenciální vystoupení Spojeného království z Unie nezohledňuje finanční krytí tohoto programu náklady vyplývající z podepsání dohody o vystoupení a potenciálním budoucím vztahu mezi Unií a Spojeným královstvím. Podepsání této dohody a ukončení účasti Spojeného království na všech stávajících celních systémech a spolupráci a se zánikem jeho právních povinností v této oblasti, by mohlo vést k dalším nákladům, které nebylo možné v době vytvoření tohoto programu přesně odhadnout. Komise by proto měla zvážit vyhrazení dostatečných prostředků na přípravu na tyto případné náklady. Náklady související s vystoupením Spojeného království z Unie by však neměly být zahrnuty do finančního krytí tohoto programu, jelikož rozpočet stanovený v tomto programu bude dostatečný pouze na pokrytí nákladů, které mohly být realisticky předjímány v době vytvoření programu.

(5)

Aby se podpořil proces přistoupení a přidružení třetích zemí, měl by být program otevřen účasti přistupujících a kandidátských zemí, jakož i potenciálních kandidátů a partnerských zemí evropské politiky sousedství, pokud jsou splněny určité podmínky. Může být otevřen i jiným třetím zemím v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštních dohodách mezi Unií a těmito zeměmi, jež zahrnují jejich účast v jakémkoli programu Unie.

(5)

S cílem podpořit proces přistoupení a přidružení třetích zemí by měly mít přistupující a kandidátské země i potenciální kandidáti a partnerské země evropské politiky sousedství možnost účasti na programu, jestliže budou splněny všechny podmínky. Může být otevřen i jiným třetím zemím za podmínek stanovených ve zvláštních dohodách mezi Unií a těmito zeměmi, jež se týkají jejich účasti v jakémkoli programu Unie, pokud na této účasti má Unie zájem a pokud má pozitivní dopad na vnitřní trh, aniž by ovlivnila ochranu spotřebitele.

(6)

Na tento program se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) [2018/ XXXX]  (21) (dále jen „finanční nařízení“). Stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek a úhrady nákladů vzniklých v souvislosti s účastí externích odborníků.

(6)

Na program by se mělo vztahovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/ 1046  (21) (dále jen „finanční nařízení“). Finanční nařízení stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek a úhrady nákladů vzniklých v souvislosti s účastí externích odborníků.

(7)

Opatření, která se uskutečnila v rámci programu Clo 2020 , se ukázala být přiměřená, a měla by proto být zachována. Aby bylo provádění programu jednodušší a flexibilnější, a mohl tedy lépe plnit své cíle, měla by být opatření vymezena pouze v obecných kategoriích s uvedením seznamu ilustrativních příkladů konkrétních činností. Prostřednictvím spolupráce a budování kapacit by program Clo měl také podpořit zavádění a pákový efekt inovací, což umožní dále zlepšovat schopnosti plnění hlavních priorit v oblasti cel.

(7)

Opatření, která se uskutečnila v rámci programu Clo 2020 a ukázala se být přiměřená, by měla proto být zachována , zatímco jiná, která se ukázala jako nepřiměřená, by měla být ukončena . Aby bylo provádění programu jednodušší a flexibilnější, a mohl tedy lépe plnit své cíle, měla by být opatření vymezena pouze v obecných kategoriích s uvedením seznamu ilustrativních příkladů konkrétních činností. Prostřednictvím spolupráce a budování kapacit by program měl také podpořit zavádění a pákový efekt inovací, což umožní dále zlepšovat schopnosti plnění hlavních priorit v oblasti cel.

(8)

Nařízením [2018/XXX] se zřizuje jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic nástroj pro vybavení pro celní kontroly (22). Za účelem zachování soudržnosti a horizontální koordinace všech opatření v oblasti spolupráce týkajících se cel a vybavení pro celní kontroly je vhodné provést je všechny v rámci jednoho právního aktu a souboru pravidel, kterým je toto nařízení. Proto by nástroj pro vybavení pro celní kontroly měl podporovat pouze nákup, údržbu a modernizaci způsobilého vybavení, zatímco tento program by měl podporovat všechna související opatření, např. opatření v oblasti spolupráce za účelem posouzení potřeby vybavení nebo případně odborné školení týkající se zakoupeného vybavení.

(8)

Nařízením [2018/XXX] se zřizuje jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic nástroj pro vybavení pro celní kontroly (22). Za účelem zachování soudržnosti a horizontální koordinace všech opatření v oblasti spolupráce týkajících se cel a vybavení pro celní kontroly je vhodné provést je všechny v rámci jednoho právního aktu a souboru pravidel, přičemž tímto aktem a těmito pravidly je toto nařízení. Proto by nástroj pro vybavení pro celní kontroly měl podporovat pouze nákup, údržbu a modernizaci způsobilého vybavení, zatímco tento program by měl podporovat všechna související opatření, např. opatření v oblasti spolupráce za účelem posouzení potřeby vybavení nebo případně odborné školení týkající se zakoupeného vybavení.

(10)

Vzhledem k významu globalizace by měl program i nadále poskytovat možnost zapojení externích odborníků ve smyslu článku 238 finančního nařízení. Těmito externími odborníky by měli být hlavně zástupci orgánů státní správy, a to i z nepřidružených třetích zemí, jakož i zástupci mezinárodních organizací, hospodářských subjektů nebo občanské společnosti.

(10)

Vzhledem k významu globalizace by měl program i nadále poskytovat možnost zapojení externích odborníků ve smyslu článku 238 finančního nařízení. Těmito externími odborníky by měli být hlavně zástupci orgánů státní správy, a to i z nepřidružených třetích zemí, jakož i  akademičtí pracovníci a zástupci mezinárodních organizací, hospodářských subjektů nebo občanské společnosti.

(11)

V souladu se závazkem Komise zajistit soudržnosti a zjednodušení programů financování, stanoveným v jejím sdělení ze dne 19. října 2010 nazvaném „Přezkum rozpočtu EU“ (23), by zdroje měly být sdíleny s jinými nástroji financování z prostředků Unie, pokud předpokládaná opatření v rámci programu sledují cíle, které jsou společné pro různé nástroje financování, avšak s vyloučením dvojího financování. Opatření prováděná v rámci programu by měla zajistit soudržnost při použití zdrojů Unie podporujících celní unii a celní orgány.

(11)

V souladu se závazkem Komise zajistit soudržnosti a zjednodušení programů financování, stanoveným v jejím sdělení ze dne 19. října 2010 nazvaném „Přezkum rozpočtu EU“ (23), by zdroje měly být sdíleny s jinými nástroji financování z prostředků Unie, pokud předpokládaná opatření v rámci programu sledují cíle, které jsou společné pro různé nástroje financování, a to s ohledem na to, že částka vyčleněná na tento program je vypočtena bez ohledu na to, že by mohlo dojít k nepředvídatelným výdajům, avšak s vyloučením dvojího financování. Opatření prováděná v rámci programu by měla zajistit soudržnost při použití zdrojů Unie podporujících celní unii a celní orgány.

(11a)

Nákup softwaru, který je nutný k provádění přísných hraničních kontrol, by měl být způsobilý pro financování v rámci tohoto programu. Aby se usnadnila výměna údajů, je třeba propagovat nákup software, který lze používat ve všech členských státech.

(12)

Opatření zaměřená na budování kapacit v oblasti informačních technologií jsou nastavena tak, aby přilákala co největší část rozpočtu v rámci programu. Zvláštní ustanovení by proto měla popsat společné složky a vnitrostátní složky evropských elektronických systémů. Kromě toho by měla být jasně vymezena oblast působnosti opatření a odpovědnost Komise a členských států.

(12)

Opatření zaměřená na budování kapacit v oblasti informačních technologií jsou nastavena tak, aby přilákala větší část rozpočtu v rámci programu. Zvláštní ustanovení by proto měla popsat společné složky a vnitrostátní složky evropských elektronických systémů. Kromě toho by měla být jasně vymezena oblast působnosti opatření a odpovědnost Komise a členských států. V zájmu zajištění soudržnosti a koordinace akcí v zájmu budování kapacit v oblasti informačních technologií by program měl stanovit, že Komise vytvoří a bude aktualizovat víceletý strategický plán pro cla (dále jen „MASP-C“) s cílem vytvořit elektronické prostředí, které zajistí jednotnost a interoperabilitu celních systémů Unie.

(14a)

V souladu se zjištěními uvedenými ve dvou zvláštních zprávách, které nedávno přijal Evropský účetní dvůr v oblasti cel, konkrétně zvláštní zprávou č. 19/2017 ze dne 5. prosince 2017 nazvanou „Dovozní postupy: nedostatky v právním rámci a neúčinné provádění mají dopad na finanční zájmy EU“ a zvláštní zprávou č. 26/2018 ze dne 10. října 2018 nazvanou „Řada zpoždění v IT systémech pro celní správu: co je špatně?“, by opatření přijatá v rámci programu „Clo“ pro spolupráci v oblasti cel měla být zaměřena na řešení zjištěných nedostatků.

(14b)

Dne 4. října 2018 přijal Evropský parlament usnesení o boji proti celním podvodům a ochraně vlastních zdrojů EU. Závěry obsažené v tomto usnesení by měly být zohledněny při činnostech prováděných v rámci programu.

(20)

Druhy financování a způsoby provádění podle tohoto nařízení by měly být voleny na základě jejich schopnosti dosáhnout specifických cílů opatření a přinášet výsledky, při zohlednění zejména nákladů na kontroly, administrativní zátěže a očekávaného rizika neplnění. To by mělo zahrnovat zvážení používání jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování nesouvisejícího s náklady podle čl. 125 odst. 1 finančního nařízení.

(20)

Druhy financování a způsoby provádění podle tohoto nařízení by měly být voleny na základě jejich schopnosti dosáhnout specifických cílů opatření a přinášet nejlepší výsledky, při zohlednění zejména nákladů na kontroly, administrativní zátěže a očekávaného rizika neplnění. To by mělo zahrnovat zvážení používání jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování nesouvisejícího s náklady podle čl. 125 odst. 1 finančního nařízení.

1)

podpora přípravy a jednotného provádění celních předpisů a politiky, jakož i celní spolupráce;

2)

pomáhat při budování kapacit v oblasti informačních technologií, což spočívá ve vývoji, údržbě a provozování elektronických systémů uvedených v článku 278 celního kodexu Unie, které se týkají vývozu, dovozu a tranzitu zboží a které umožňují přechod od papírového na elektronické celnictví v souladu s článkem 12 tohoto nařízení;

3)

financovat společné akce, které spočívají v mechanismech spolupráce, jež umožní úředníkům provádět společné operační činnosti v rámci své hlavní odpovědností, sdílet zkušenosti a společně usilovat o splnění cílů v oblasti celní politiky;

4)

podporovat odborné dovednosti celních úředníků a posílení jejich možností plnit svou úlohu na jednotném základě;

5)

podporovat inovací v oblasti celní politiky.

c)

jiné třetí země v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštních dohodách, jež zahrnují účast dané třetí země v jakémkoli programu Unie, pokud tato dohoda:

c)

jiné třetí země za podmínek stanovených ve zvláštní dohodě o účasti třetí země v jakémkoli programu Unie, pokud tato dohoda:

—

stanoví podmínky účasti v programech, včetně výpočtu finančních příspěvků na jednotlivé programy a jejich správních nákladů. Tyto příspěvky představují účelově vázané příjmy v souladu s čl. [21 odst. 5 ] nařízení [2018/XXX] [nové finanční nařízení] ,

—

stanoví podmínky pro účast v programech, včetně výpočtu finančních příspěvků na jednotlivé programy a jejich správních nákladů. Tyto příspěvky představují účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 finančního nařízení ,

b)

strukturovanou spolupráci v rámci jednotlivých projektů;

b)

strukturovanou spolupráci v rámci jednotlivých projektů , například kooperativní vývoj nástrojů IT skupinou členských států ;

d)

opatření zaměřená na budování odborné způsobilosti a kapacit;

d)

opatření zaměřená na budování odborné způsobilosti a kapacit , včetně odborné přípravy a výměny osvědčených postupů ;

3a)

b)

celkovou koordinaci vývoje a provozu evropských elektronických systémů s ohledem na jejich operabilitu, vzájemnou propojenost a soustavné zlepšování a jejich synchronizované zavádění;

b)

celkovou koordinaci vývoje a provozu evropských elektronických systémů s ohledem na jejich operabilitu, kybernetickou odolnost a vzájemnou propojenost a soustavné zlepšování a jejich synchronizované zavádění;

ea)

efektivní a rychlou komunikaci s členskými státy a mezi nimi s cílem racionalizovat správu a řízení elektronických systémů Unie;

eb)

včasnou a transparentní komunikaci se zúčastněnými stranami, jichž se týká zavádění systémů IT na úrovni Unie a členských států, zejména o zpožděních při zavádění a vynakládání unijních a vnitrostátních složek.

d)

pravidelné podávání informací Komisi o přijatých opatřeních, jež mají jejich příslušným orgánům nebo hospodářským subjektům umožnit plné využití evropských elektronických systémů;

d)

podávání pravidelných informací Komisi o přijatých opatřeních, jež mají dotčeným orgánům nebo hospodářským subjektům umožnit plné a účinné využití evropských elektronických systémů;

a)

společná složka: složka evropských elektronických systémů vyvinutá na úrovni Unie, která je k dispozici všem členským státům nebo kterou Komise z důvodů efektivnosti, bezpečnosti a  racionalizace určí jako společnou;

a)

společná složka: složka evropských elektronických systémů vyvinutá na úrovni Unie, která je k dispozici všem členským státům nebo kterou Komise z důvodů efektivnosti, bezpečnosti , racionalizace a  spolehlivosti určí jako společnou;

b)

vnitrostátní složka: složka evropských elektronických systémů vyvinutá na vnitrostátní úrovni, která je k dispozici v členském státě, který takovou složku vytvořil nebo přispěl k jejímu společnému vytvoření;

b)

vnitrostátní složka: složka evropských elektronických systémů vyvinutá na vnitrostátní úrovni, která je k dispozici v členském státě, který takovou složku vytvořil nebo přispěl k jejímu společnému vytvoření , jako například při kooperativním projektu vývoje nástrojů IT skupinou členských států ;