Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Roční pracovní program Unie pro oblast evropské normalizace na rok 2020

[COM(2019) 486 final]

(2020/C 311/05)

Zpravodaj:	Gerardo LARGHI
Spoluzpravodajka:	Elżbieta SZADZIŃSKA

Konzultace	Evropská komise, 19. 12. 2019
Právní základ	Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Jednotný trh, výroba a spotřeba
Přijato v sekci	2. 3. 2020
Přijato na plenárním zasedání	10. 6. 2020
Plenární zasedání č.	552
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	206/0/7

1. Závěry a doporučení

1.1.

EHSV souhlasí s tvrzením Komise, že normalizace má zásadní význam pro strategii pro jednotný trh a musí být neustále aktualizována.

1.2.

EHSV se domnívá, že je naléhavě nutné modernizovat evropský systém normalizace tak, aby bylo možné řešit celosvětové problémy prostřednictvím inovativního procesu spolupráce, v zájmu včasného vypracování norem v kontextu rychle se rozvíjejících technologií.

1.3.

EHSV zastává názor, že nový modulární přístup založený na průřezových potřebách (jako je respektování životního prostředí, Zelená dohoda pro Evropu, oběhové hospodářství) vyžaduje meziodvětvový přístup.

1.4.

EHSV konstatuje, že roční pracovní program na rok 2020 obsahuje nové cíle přesahující rámec určení a zohlednění dříve vytyčených priorit.

1.5.

Podle EHSV musí proces normalizace začít fází výzkumu a vývoje a musí být podpořen ze strany průmyslu, organizací zastupujících malé a střední podniky a sociální ekonomiku, spotřebitele, sociální partnery, ekologická hnutí a zainteresované subjekty občanské společnosti.

1.6.

Podle EHSV je důležité vytvořit víceletý finanční rámec, který by konkrétně navazoval na naplánovaná opatření a finančně a organizačně by podpořil inkluzivní účast organizací a zastupujících subjektů, které jsou slabší a méně vybavené.

1.7.

EHSV souhlasí s tím, že pro jednotný trh je důležitá umělá inteligence, a má za to, že je třeba aktualizovat stávající předpisy v oblasti bezpečnosti. Normalizace v oblasti technologické bezpečnosti bude muset konkrétně zahrnovat etické pokyny pro spolehlivou umělou inteligenci, vypracované v roce 2019 v souvislosti s umělou inteligencí zaměřenou na člověka.

1.8.

EHSV požaduje, aby se u veřejných zakázek stala povinnou normou minimální environmentální kritéria a aby se jedním z kritérií, k jejichž uplatňování je třeba vybízet, stalo používání druhotných surovin.

1.9.

EHSV vítá, že by v zájmu ochrany bezpečností, soukromí a propojení mohlo být požadováno zavedení nových norem pro internet věcí a norem kybernetické bezpečnosti.

1.10.

EHSV doufá, že „evropský formát pro výměnu elektronických zdravotních záznamů“ zaručí bezpečnost sítí a informačního systému díky vývoji nejmodernějších norem.

1.11.

EHSV podotýká, že je nutné vypracovat zvláštní normy pro případné závady na systémech automaticky řízených vozidel, bezpečnost údajů, kybernetické útoky, komunikaci a etické otázky.

1.12.

EHSV vítá, že Komise požaduje vypracovat harmonizované normy pro klíčové oblasti, jako je ochrana životního prostředí, sociální začleňování a jednotný trh zboží, nebo již existující normy přezkoumat. Podporuje návrh na vypracování norem pro recyklaci a opětovné využití plastových lovných zařízení, bezpečnost pyrotechnických výrobků, migrační limity pro omezené chemické látky používané ve spotřebním zboží, energetickou náročnost elektromotorů a domácích spotřebičů, hnojiva a stavebnictví. Mimořádný význam má rozhodnutí investovat prostředky do harmonizace výrobních technologií v ocelářském průmyslu.

1.13.

EHSV naléhá na to, aby byl k normalizaci zaujat inkluzivní přístup, který bude mít na zřeteli i cíle týkající se zaměstnatelnosti, sociálních práv, zachování biologické rozmanitosti a ochrany životního prostředí. Domnívá se, že se tím usnadní přechod od souladu ke slučitelnosti a že to navíc pozitivně ovlivní konkurenceschopnost evropského systému.

1.14.

EHSV se domnívá, že normalizace a právní předpis jsou řešením, jak upustit od staré praktiky plánovaného zastarávání výrobků.

1.15.

EHSV podporuje vypracování takových norem, které umožní osobám se zdravotním postižením a digitálně negramotným osobám lepší přístup k výrobkům a službám na jednotném trhu.

1.16.

EHSV vyjadřuje svou podporu politickému dialogu s mezinárodními normalizačními orgány a dvoustranným jednáním s mimoevropskými zeměmi.

1.17.

EHSV vítá opatření, která přijala Komise s cílem podpořit zapojení zainteresovaných stran do normalizační činnosti.

1.18.

EHSV žádá všechny zainteresované strany, aby zřídily ad hoc fórum pro inkluzivnost evropského systému normalizace, jehož úkolem bude každoročně pořádat veřejné slyšení s cílem posoudit pokrok, jehož bylo v této oblasti dosaženo.

1.19.

EHSV souhlasí s Komisí, že je třeba stanovit akční plán normalizace v odvětví obrany a kosmického průmyslu. Vítá vypracování norem pro oběhové hospodářství a podporuje vypracování norem i pro sociální ekonomiku.

1.20.

EHSV žádá, aby byly evropské normy formulovány tak, aby byly pro konečné uživatele, jako jsou malé a střední podniky či spotřebitelé, bezprostředně srozumitelné.

2. Návrhy Evropské komise

2.1.

Komise předložila v souladu s nařízením (EU) č. 1025/2012 sdělení, v němž načrtla roční pracovní program EU pro oblast evropské normalizace na rok 2020. V tomto program jsou popsána opatření, která má Komise v úmyslu v roce 2020 přijmout s cílem zlepšit správu, inkluzivnost a mezinárodní dopad evropského systému normalizace.

2.2.

Podle programu patří mezi strategické priority evropské normalizace na podporu právních předpisů a politik Unie následující opatření:

—	opatření týkající se recyklace a opětovného využití plastových lovných zařízení (1),

—	opatření týkající se požadavků na ekodesign za účelem podpory provádění právních aktů (2) souvisejících s konkrétními kategoriemi výrobků,

—	opatření týkající se pyrotechnických výrobků a nejnovějšího technologického vývoje v tomto odvětví (3),

—	opatření týkající se navrhování, výroby, instalace, používání a ověřování výkonnosti radionuklidových kalibrátorů (4),

—	opatření týkající se zařízení a ochranných systémů určených k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu, a to za účelem zohlednění technologického vývoje (5),

—	opatření týkající se hnojiv (6),

—	opatření týkající se stanovení migračních limitů pro omezené látky (polycyklické aromatické uhlovodíky) v pryžových a plastových materiálech používaných ve spotřebních výrobcích (7),

—	opatření týkající se technické terminologie stavebních výrobků (8),

—	opatření týkající se akreditace a posuzování shody (9),

—	opatření týkající souladu s požadavky na přístupnost pro výrobky a služby (10),

—	opatření týkající se umělé inteligence (11), internetu věcí a kybernetické bezpečnosti (12),

—	opatření týkající se výměny elektronických zdravotních záznamů v Evropě,

—	opatření týkající se interoperability kooperativních systémů, která budou zahrnovat všechny třídy vozidel;

—	opatření týkající se digitalizace, automatizace a kybernetické bezpečnosti, která jsou zásadní pro železniční sektor (13),

—	opatření týkající se programu rozvoje obranného průmyslu (14).

2.2.1.

Komise má dále v úmyslu:

—	pokračovat ve spolupráci s mezinárodními normalizačními orgány,

—	spolupracovat v oblasti normalizace a učinit z této problematiky prioritu obchodní dohod (s Čínou, Singapurem, Austrálií, Novým Zélandem, Indonésií, zeměmi Mercosur atd.) s cílem zintenzivnit obchod a posílit konkurenceschopnost, vytváření pracovních míst a růst v Evropě,

—	nadále podporovat proces správy a řízení všemi vhodnými prostředky, které má k dispozici, zejména prostřednictvím Výboru pro normy, Evropské mnohostranné platformy pro normalizaci v oblasti IKT a strukturálních dialogů s evropskými normalizačními organizacemi,

—	nadále podporovat zapojení zainteresovaných subjektů zastupujících malé a střední podniky, spotřebitele, environmentální zájmy a odbory (dále jen „organizace“ (15) uvedené v příloze III (16)) do procesu normalizace,

—	posoudit dopad „programu pro jednotný trh“ (17) na základě hodnocení v polovině období a závěrečného hodnocení a díky průběžnému monitorování souboru klíčových ukazatelů výkonnosti na vysoké úrovni,

—	zahájit v roce 2019 vypracovávání studie zaměřené na funkce a účinky evropských norem a normalizace v EU. Výsledky této studie budou k dispozici v roce 2021.

3. Obecné připomínky

3.1.

EHSV souhlasí s tvrzením Komise, že normalizace má zásadní význam pro strategii pro jednotný trh.

3.2.

EHSV se domnívá, že je nutné neustále aktualizovat bezpečnostní normy a právní předpisy v této oblasti, zejména s ohledem na nová rizika, která mohou být spojena s nejmodernějšími technologiemi.

3.3.

EHSV se domnívá, že vedle požadavku na soulad, z něhož vychází koncepce dodržování norem a výkonnosti (účinnost, doba používání atd.), je třeba zavést také modulární přístup založený na průřezových potřebách (jako je respektování životního prostředí, Zelená dohoda pro Evropu, oběhové hospodářství). Komise tedy zcela správně přehodnotila svůj přístup, jak je patrné v Zelené dohodě pro Evropu a v celkovém pracovním programu na rok 2020.

3.4.

EHSV opět (18) souhlasí s nutností účinné a efektivní modernizace evropského systému normalizace a považuje za nezbytné vypracovat novou společnou vizi a konkrétní opatření k dobrovolnému řešení celosvětových problémů spojených s normalizací, a to prostřednictvím inovativního procesu spolupráce založeného na konsensu, v zájmu včasného vypracovávání norem v kontextu rychle se rozvíjejících technologií.

3.5.

EHSV konstatuje, že roční pracovní program na rok 2020 obsahuje nové cíle přesahující rámec určení a zohlednění dříve vytyčených priorit s cílem přizpůsobit evropský systém normalizace neustále se měnícím mezinárodním podmínkám a výzvám globálního trhu.

3.6.

Podle EHSV musí proces normalizace začít fází výzkumu a vývoje prostřednictvím doprovodných a přípravných opatření a posílení mechanismů přenosu evropských norem na mezinárodní úroveň, ale pouze za podpory průmyslu, organizací zastupujících malé a střední podniky a sociální ekonomiku, spotřebitele, sociální partnery, ekologická hnutí a zainteresované subjekty občanské společnosti.

3.7.

EHSV požaduje, aby se všichni partneři zasadili o rychlou a účinnou koordinaci různých evropských referenčních systémů plánování, vývoje a monitorování.

3.8.

Je důležité vytvořit přiměřený víceletý finanční rámec, který by konkrétně navazoval na naplánovaná opatření (19) a finančně a organizačně by podpořil inkluzivní účast organizací a zastupujících subjektů, které jsou slabší a méně vybavené, prostřednictvím opatření na rozvoj technických norem, „informovanosti, vzdělávání a porozumění“ a zapojení na „evropské“ a „mezinárodní“ úrovni.

3.9.

EHSV podporuje vypracování norem pro oběhové hospodářství s cílem rozhodujícím způsobem přispět k udržitelné výrobě, a tím i k zachování přírodních zdrojů (20) a biologické rozmanitosti.

3.10.

EHSV dále vyzývá k vypracování norem pro sociální ekonomiku s cílem šířit osvědčené postupy a upevňovat sociální a hospodářský potenciál odvětví, které je pro naše hospodářství tak důležité.

3.11.

3.12.

EHSV souhlasí s tím, že pro jednotný trh je důležitá umělá inteligence, a má za to, že je třeba aktualizovat stávající bezpečnostní normy a právní předpisy v této oblasti tak, aby bylo možné reagovat na nová rizika, která představuje umělá inteligence, a to zahrnutím etických pokynů pro spolehlivou umělou inteligenci, vypracovaných v roce 2019 v souvislosti s umělou inteligencí zaměřenou na člověka.

3.13.

EHSV vítá, že by v zájmu ochrany bezpečností, soukromí a propojení mohlo být požadováno zavedení nových norem pro internet věcí a kybernetickou bezpečnost.

3.14.

EHSV doufá, že „evropský formát pro výměnu elektronických zdravotních záznamů“ zaručí bezpečnost sítí a informačního systému díky vývoji nejmodernějších norem.

3.15.

Mezi vysoce rizikové produkty, které vyžadují vypracování zvláštních norem, patří také automaticky řízená vozidla.

3.16.

EHSV vítá, že Komise požaduje vypracovat harmonizované normy pro klíčové oblasti, jako je jednotný trh, výrobní technologie v ocelářském průmyslu, odvětví obrany a kosmických technologií, ochranu životního prostředí a sociální začleňování, nebo již existující normy přezkoumat. Tento požadavek je v souladu s rozhodnutím přijatým v souvislosti se Zelenou novou dohodou. EHSV podporuje návrh na vypracování norem pro recyklaci a opětovné využití plastových lovných zařízení, bezpečnost pyrotechnických výrobků, migrační limity pro omezené chemické látky používané ve spotřebním zboží, energetickou náročnost elektromotorů a domácích spotřebičů, hnojiva a stavebnictví.

3.17.

EHSV konstatuje, že plánované zastarávání výrobků stojí spotřebitele přibližně 100 miliard ročně. Tuto praktiku je třeba ze zákona zakázat a normalizace je v této souvislosti jedním z řešení, jak ji vymýtit.

3.18.

EHSV podporuje vypracování takových norem, které umožní osobám se zdravotním postižením lepší přístup k výrobkům a službám na jednotném trhu. Zdůrazňuje, že zvláštní normy pro osoby se zdravotním postižením by měly zahrnovat také normy týkající se zaměstnanosti a sociálního začleňování.

3.19.

EHSV vyjadřuje svou podporu politickému dialogu s mezinárodními normalizačními orgány a dvoustranným jednáním s mimoevropskými zeměmi.

3.20.

EHSV opětovně žádá, aby byla monitorována činnost hlavních subjektů procesu normalizace, jejímž cílem je zapojit do evropského systému normalizace co největší okruh subjektů. EHSV zejména navrhuje, aby byla podporována veškerá opatření k šíření, koordinování a chápání problematiky norem, případně i zřízením ad hoc fóra pro inkluzivnost evropského systému normalizace, které by každoročně hodnotilo pokrok, jehož bylo v této oblasti dosaženo.

3.21.

EHSV upozorňuje Komisi na skutečnost, že by rozhodnutí týkající se normalizace mohla mít dopad na život občanů a na otázky, jako je mobilita. To vyplynulo z diskuse mezi Komisí a zainteresovanými subjekty. Proto požaduje, aby se o tomto citlivém aspektu vedl dialog a aby rovněž pokračovala spolupráce se všemi evropskými orgány a zainteresovanými subjekty.

3.22.

EHSV žádá, aby se věnovala pozornost dopadům, jež může mít přístup k normám na občany, kteří jsou méně ochotní přijímat novinky, jako jsou některé starší osoby či digitálně negramotné osoby, a také hospodářským důsledkům, které tento jev má pro malé a střední podniky.

4. Konkrétní připomínky

4.1.

Pokud jde o ekodesign (21), musí být vypracovány vhodné referenční postupy, v nichž budou stanoveny technické požadavky a které v relativně krátké době poprvé upozorní na nová témata, která dosud nebyla předmětem konsolidující technické normalizace.

4.2.

Komise vydala v rámci pracovního plánu pro ekodesign na období 2016–2019 (22) a označování energetickými štítky (23) řadu nařízení (24). V souvislosti se všemi těmito výrobky bylo uděleno 40 mandátů k vypracování normy.

4.3.

Komise vydala doporučení (25), v němž stanoví pokyny pro podporu úsilí průmyslu o uzavírání dobrovolných dohod jako alternativ k předpisům a v zájmu jejich podpory. Součástí doporučení jsou rovněž ustanovení o přezkumu. V rámci přezkumu je třeba zajistit, aby byly zahrnuty i aspekty týkající se oběhového hospodářství, účinného využívání zdrojů, opravitelnosti, recyklovatelnosti a doby používání.

4.4.

Inkluzivnost. EHSV opětovně zdůrazňuje, že „je důležité usnadnit přístup k procesu normalizace pro malé a střední podniky, společenské subjekty (…)“ a provádět „podrobné monitorování činnosti hlavních subjektů normalizace, a to za účelem posílení aspektu inkluzivnosti ESN“ (26). EHSV se domnívá, že akce na téma inkluzivnosti evropského systému normalizace, kterou pořádal ve svých prostorách dne 5. listopadu 2019, by mohla posloužit jako příklad spolupráce a konstruktivní diskuse mezi institucemi a zainteresovanými subjekty.

4.5.

Podpora evropských norem na celosvětové úrovni. Je zapotřebí větší důraz, schopnost zastupovat, pravomoci a soudržnost, zejména pro malé podniky, spotřebitele a životní prostředí především v rámci ISO/IEC/ITU, a v rámci mnohostranných fór a dohod o volném obchodu.

4.5.1.

V souladu se svým postojem k oběhovému hospodářství se EHSV domnívá, že důležitým krokem k udržitelné mobilitě pro Evropu (27) je i rozhodnutí harmonizovat politiky v oblasti mobility.

4.6.

EHSV se domnívá, že rozhodující význam má to, jak rychle jsou uspokojovány potřeby evropského výrobního systému v oblasti normalizace. V tomto směru je důležité pokračovat ve zmenšování strukturálního zpoždění, které vzniklo v oblasti nových pracovních postupů.

4.7.

EHSV souhlasí s následujícími strategickými oblastmi, které určila Komise: umělá inteligence, internet věcí, technologie blockchain, kybernetická bezpečnost (zejména pokud jde o kritické infrastruktury, jako jsou komunikační a dopravní sítě), přístup a pomoc při budování bezpečných systémů vzájemných digitálních výměn ve zdravotnictví na evropské úrovni (elektronické zdravotnictví).

4.8.

EHSV potvrzuje to, co již opakovaně uvedl v souvislosti s nutností vést neustálá jednání s ostatními mezinárodními konkurenty, tj. že pilířem činnosti Komise v roce 2020 i v letech následujících musí být uzavření obchodní dohody s Japonskem, plánované pokračování v dialogu s USA a Čínou a uzavření dohody o volném obchodu s Austrálií, Novým Zélandem, Indonésií a zeměmi Mercosuru.

V Bruselu dne 10. června 2020.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Luca JAHIER

(1) Viz činnosti a opatření související s lovnými zařízeními v evropské strategii pro plasty v oběhovém hospodářství (COM(2018) 28 final) a opatření č. 13 v příloze tohoto sdělení.

(2) Podrobnosti viz opatření 1 až 3 v příloze uvedeného sdělení.

(3) Viz opatření 7 v příloze uvedeného sdělení.

(4) Viz opatření 8 v příloze uvedeného sdělení.

(5) Viz opatření 6 v příloze uvedeného sdělení.

(6) Viz opatření 5 v příloze uvedeného sdělení.

(7) Viz opatření 4 v příloze uvedeného sdělení.

(8) Viz opatření 9 v příloze uvedeného sdělení.

(9) Viz opatření 11 v příloze uvedeného sdělení.

(10) Viz opatření 12 v příloze uvedeného sdělení.

(11) COM(2018) 237 final.

(12) COM(2017) 477 final.

(13) Viz opatření 10 v příloze uvedeného sdělení.

(14) Nařízení (EU) 2018/1092.

(15) Normy pro malé podniky (Small Business Standards), Evropská asociace pro koordinaci zastoupení spotřebitelů při normalizaci (ANEC), Evropská konfederace odborových svazů (EKOS) a Evropská občanská organizace ochránců životního prostředí pro normalizaci.

(16) Příloha III nařízení (EU) č. 1025/2012 o evropské normalizaci.

(17) COM(2018) 441 final.

(18) Úř. věst. C 376, 22.12.2011, s. 69.

(19) Viz příloha dokumentu Společná iniciativa v oblasti normalizace podle strategie pro jednotný trh, ke stažení zde: https://ec.europa.eu/transparency/regdoc/rep/3/2016/CS/3-2016-3211-CS-F1-1-ANNEX-1.PDF.

(20) Úř. věst. C 264, 20.7.2016, s. 98, Úř. věst. C 367, 10.10.2018, s. 97, Úř. věst. C 283, 10.8.2018, s. 61 a Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 207.

(21) Body 1, 2 a 3 přílohy dokumentu COM(2019) 486 final, jak se stanoví ve směrnici 2005/32/ES a zamítá ve směrnici 2009/125/ES.

(22) COM(2016) 773 final.

(23) Podle směrnice 2009/125/ES.

(24) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2013, (EU) 2019/2014, (EU) 2019/2015, (EU) 2019/2016, (EU) 2019/2017, (EU) 2019/2018, (EU) 2019/2019, (EU) 2019/2020, (EU) 2019/2021, (EU) 2019/2022, 2023 a (EU) 2019/2024 (Úř. věst. L 315, 5.12.2019).

(25) C(2016) 7770.

(26) Úř. věst. C 303, 19.8.2016, s. 81.

(27) Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 254.