Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Roční pracovní program Unie pro oblast evropské normalizace na rok 2019

[COM(2018) 686 final]

(2019/C 228/10)

Zpravodajka: Elżbieta SZADZIŃSKA

Konzultace	Evropská komise, 14.12.2018
Právní základ	Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná specializovaná sekce	Jednotný trh, výroba a spotřeba
Přijato ve specializované sekci	7.3.2019
Přijato na plenárním zasedání	20.3.2019
Plenární zasedání č.	542
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	122/0/1

1. Závěry a doporučení

1.1.

Evropský hospodářský a sociální výbor vítá roční pracovní program Unie pro oblast evropské normalizace na rok 2019, který přináší vylepšení balíčku v oblasti normalizace z roku 2011. Ačkoli budou práce v rámci této iniciativy v roce 2019 dokončeny, jsou v ročním programu navrženy oblasti, na něž by se měla současná Komise v posledním roce provádění zaměřit.

1.2.

Výbor k těmto ročním pracovním programům Komise každoročně vypracovává stanovisko, v němž vyjadřuje své připomínky a doporučení, jelikož si je vědom významu norem pro posilování konkurenceschopnosti na jednotném trhu a rozvoj inovativních výrobků a služeb a zvyšování jejich kvality a bezpečnosti, což je přínosné pro spotřebitele, podniky i životní prostředí (1). Toto stanovisko má spojitost se stanoviskem k tématu Harmonizované normy (2).

1.3.

Výbor spatřuje pokrok směrem k zajištění inkluzivnosti a transparentnosti evropského systému normalizace, jehož se dosáhlo aktivním zapojením organizací uvedených v příloze III k nařízení (EU) č. 1025/2012. Účast zástupců občanské společnosti v systému normalizace by se neměla omezovat na unijní a vnitrostátní úroveň a mělo by být podporováno, rozšiřováno a prosazováno také jejich zapojení do normalizace mezinárodní.

1.3.1.

Výbor oceňuje opatření, která Komise přijala s cílem podpořit zapojení zainteresovaných subjektů do normalizační činnosti, zejména prostřednictvím programu Horizont 2020. Doporučuje však, aby byl stávající mechanismus posílen a aby se o těchto možnostech lépe informovalo. Malé a střední podniky se tak budou moci podílet nejen na vytváření norem, ale i na jejich provádění.

1.3.2.

Zajištění souladu mezi evropskými a mezinárodními normami přispěje k posílení konkurenčního postavení průmyslu EU v globálním hodnotovém řetězci. Z tohoto důvodu Výbor podporuje dialog Komise s mezinárodními normalizačními organizacemi a také s WTO a dalšími mezinárodními fóry. V této souvislosti Výbor podporuje veškeré snahy a iniciativy Komise, jejichž cílem je zrychlit a zefektivnit proces normalizace tak, aby bylo možné ochránit a propagovat na mezinárodní úrovni lepší evropské normy (3).

1.4.

Evropský systém normalizace je založen na partnerství veřejného a soukromého sektoru. V ročním pracovním programu Komise byly definovány hlavní směry pro budoucí rozvoj tohoto partnerství. Výbor doufá, že bude do tohoto partnerství zapojen co nejširší okruh subjektů.

1.5.

Letošní pracovní program byl vypracován s využitím interinstitucionálního dialogu a podle Výboru přispěje další pokračování tohoto dialogu v budoucnu k posílení evropského systému normalizace. Výbor se již ve svých předchozích stanoviscích týkajících se normalizace vyjádřil v tom smyslu, že je připraven zřídit fórum ad hoc, které by zahrnovalo široké spektrum zainteresovaných subjektů (4).

1.6.

V programu jsou vymezeny oblasti, které jsou z hlediska normalizace důležité – patří sem energetika, oběhové hospodářství, obrana, bezpečnost, vnitřní trh, jednotný digitální trh a mezinárodní spolupráce. Výbor s tímto výběrem oblastí souhlasí a pokládá jej za účelný.

1.7.

Výbor se zájmem očekává, jaké budou závěry studie o hospodářských a společenských dopadech normalizace. Domnívá se, že v této studii by měly být zohledněny také nepřímé účinky normalizace, například v oblasti zaměstnanosti (5). Kromě toho by při formulování normalizačních strategií a programů mělo hrát důležitou roli hodnocení ex post.

1.8.

EHSV opětovně žádá, aby byla důkladně monitorována činnost hlavních subjektů procesu normalizace, jejímž cílem je zapojit do evropského systému normalizace co největší okruh subjektů. EHSV by mohl v prvé řadě zřídit fórum ad hoc, které by toto zapojení co největšího okruhu subjektů do evropského systému normalizace zajistilo. Tento orgán by měl za úkol pořádat každoročně veřejné slyšení, v jehož rámci by byl vyhodnocován pokrok v této oblasti (6).

2. Návrhy Evropské komise

2.1.

V souladu s nařízením (EU) č. 1025/2012 předložila Komise toto sdělení, ve kterém stanovila roční pracovní program Unie pro oblast evropské normalizace na rok 2019.

2.2.

Strategické priority pro evropskou normalizaci na podporu právních předpisů a politik Unie jsou tyto:

—	opatření na podporu strategie pro jednotný digitální trh,

—	opatření na podporu energetické unie a klimatu,

—	opatření na podporu akčního plánu pro oběhové hospodářství,

—	opatření na podporu integrovanějšího a spravedlivějšího vnitřního trhu s posílenou průmyslovou základnou,

—	opatření na podporu evropského obranného akčního plánu,

—	opatření na podporu kosmické strategie pro Evropu,

—	opatření na podporu evropského programu pro bezpečnost.

2.3.

Kromě toho bude Komise:

—	nadále spolupracovat s mezinárodními normalizačními orgány,

—	rozvíjet partnerství veřejného a soukromého sektoru se zapojením širokého okruhu subjektů,

—	zkoumat dopad normalizace na hospodářství a společnost.

2.4.

Komise zahájí přezkum evropského systému normalizace, aby posoudila jeho výkonnost, a to za účelem předložení zprávy o provádění nařízení (EU) č. 1025/2012 v souladu s čl. 24 odst. 3 tohoto nařízení.

2.5.

V roce 2019 má být dokončena společná iniciativa v oblasti normalizace. Komise zanalyzuje výsledky této iniciativy ve třech kategoriích:

—	povědomí o evropském normalizačním systému, vzdělávání v této oblasti a jeho pochopení,

—	koordinace, spolupráce, transparentnost a inkluzivnost,

—	konkurenceschopnost a mezinárodní rozměr.

3. Obecné připomínky

3.1.

Roční pracovní program na rok 2019 upřesňuje a doplňuje priority, které již jsou prováděny. Cílem této činnosti je přizpůsobit evropský systém normalizace měnící se mezinárodní situaci a výzvám na světovém trhu.

3.2.

Výbor souhlasí s názorem Komise, že normalizace pomůže podpořit strategii pro jednotný digitální trh tím, že se zaměří na internet věcí, data velkého objemu, blockchain (technologie distribuovaných databází), inteligentní dopravní systémy a autonomní řízení, inteligentní města, přístupnost, elektronickou správu, elektronické zdravotnictví a umělou inteligenci. Kromě toho by v souladu s předpisy týkajícími se ochrany osobních údajů (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (7) měla být nová normalizace kompatibilní a interoperabilní.

3.2.1.

Výbor doufá, že v souladu s obecným nařízením o ochraně osobních údajů bude všem účastníkům jednotného digitálního trhu zaručena vysoká úroveň ochrany a bezpečnosti jejich osobních údajů.

3.3.

Výbor se domnívá, že je třeba aktualizovat stávající bezpečnostní normy a právní předpisy v této oblasti, zejména s ohledem na nová rizika, která jsou s těmito aspekty spojena. Je nutné vycházet z toho, že nové normy by měly omezit nepříznivé důsledky využívání robotů a umělé inteligence pro lidský život (8).

3.4.

Požadavky kybernetické bezpečnosti by měly zajistit, aby nová zařízení související s umělou inteligencí nepřinášela uživatelům rizika, například v podobě rozsáhlých kybernetických útoků, sledování spotřebitelů či hackerských útoků. Při uskutečňování tohoto cíle by měla hrát zásadní roli Agentura Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) s trvalým mandátem, přičemž by se měla zaměřit zejména na normalizaci v oblasti kybernetické bezpečnosti (9).

3.5.

Výbor podporuje návrh týkající se snížení emisí CO2 z odvětví dopravy, k němuž by mimo jiné mělo přispět efektivnější využívání paliva a energie v automobilech, které pomůže snížit náklady pro uživatele. Zároveň budou v důsledku stále většího počtu automatizovaných vozidel nezbytné harmonizované právní předpisy, protože s těmito vozidly jsou spojena značná rizika (kybernetické útoky, ochrana údajů, otázka odpovědnosti v případě nehody) (10).

3.5.1.

Výbor již v jednom ze svých předchozích stanovisek uvítal třetí balíček opatření v oblasti mobility a označil jej za další krok směrem k udržitelné mobilitě pro Evropu (11).

3.6.

Návrh týkající se označování pneumatik (12), ekologizace odvětví námořní dopravy prostřednictvím využívání alternativních paliv, rozšíření požadavků na ekodesign (13) na nové kategorie výrobků – to vše může podle Výboru přispět k boji proti změně klimatu.

3.7.

Výbor se vyslovuje pro vypracování norem v oblasti oběhového hospodářství, které přispějí k udržitelné výrobě a tudíž i k ochraně přírodních zdrojů (14).

3.8.

Technické normy usnadňují zavádění inovativních řešení v průmyslu.

3.9.

Výbor se ztotožňuje s názorem Komise, že vypracování akčního plánu pro normalizaci v oblasti obrany Evropskou obrannou agenturou a evropskými normalizačními organizacemi by mělo přispět k zajištění otevřeného a konkurenceschopného jednotného trhu EU s obranným vybavením (15). Podobné kroky budou podniknuty v oblasti vesmíru (16).

3.10.

Je třeba zajistit soulad mezi evropskými a mezinárodními normami a propagovat používání evropských norem mimo Unii. Za tímto účelem by Komise měla intenzivněji vést politický dialog s mezinárodními normalizačními orgány a dvoustranná jednání s mimoevropskými zeměmi.

3.11.

Výbor podporuje záměr Komise ukázat příznivý dopad inkluzivnosti na kvalitu normalizace, který je naprosto správný. Zapojení organizací, které jsou uvedeny v příloze III, do normalizační činnosti vytváří přidanou hodnotu zvýšením konkurenceschopnosti a je přínosné pro celou společnost.

3.12.

V Bruselu dne 20. března 2019.

předseda

Evropského hospodářského a sociálního výboru

Luca JAHIER

(1) Úř. věst. C 197, 8.6.2018, s. 17; Úř. věst. C 75, 10.3.2017, s. 40; Úř. věst. C 34, 2.2.2017, s. 86; Úř. věst. C 303, 19.8.2016, s. 81.

(2) INT/879 – Harmonizované normy, Larghi, 2019 (viz strana 78 v tomto čísle Úředního věstníku).

(3) INT/879 – Harmonizované normy, Larghi, 2019 (viz strana 78 v tomto čísle Úředního věstníku).

(4) Úř. věst. C 303, 19.8.2016, s. 81; Úř. věst. C 75, 10.3.2017, s. 40; Úř. věst. C 197, 8.6.2018, s. 17.

(5) Úř. věst. C 197, 8.6.2018, s. 17.

(6) Úř. věst. C 197, 8.6.2018, s. 17.

(7) Úř. věst. C 81, 2.3.2018, s. 102.