EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 11.6.2018

SWD(2018) 346 final

PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE

Zpráva o přínosech rozšíření celních preferencí na produkty pocházející ze Západní Sahary pro obyvatelstvo Západní Sahary a o konzultaci s tímto obyvatelstvem

Průvodní dokument k

Návrh rozhodnutí Rady

o uzavření Dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Marockým královstvím o změně protokolů č. 1 a č. 4 k Evropsko-středomořské dohodě zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Marockým královstvím na straně druhé

{COM(2018) 481 final}

ZPRÁVA O PŘÍNOSECH ROZŠÍŘENÍ CELNÍCH PREFERENCÍ NA PRODUKTY POCHÁZEJÍCÍ ZE ZÁPADNÍ SAHARY PRO OBYVATELSTVO TOHOTO REGIONU A O KONZULTACÍCH S TÍMTO OBYVATELSTVEM

Zpráva vypracovaná útvary Komise společně s Evropskou službou pro vnější činnost

Obsah

1    VŠEOBECNÝ ÚVOD    

1.1    Souvislosti    

1.2    Rozsah hodnocení a metodologické otázky    

1.2.1    Rozsah posouzení    

1.2.2    Metodologické obtíže    

1.3    Konzultace s dotčeným obyvatelstvem    

2    LIDSKÁ PRÁVA NA ZÁPADNÍ SAHAŘE    

2.1    Situace v oblasti lidských práv na Západní Sahaře    

2.2    Rámec fungování spolupráce mezi Evropskou unií a Marokem v oblasti lidských práv a demokracie.    

2.3    Důsledky změny protokolů č. 1 a č. 4 dohody o přidružení pro situaci v oblasti lidských práv na Západní Sahaře.    

3    EKONOMIKA ZÁPADNÍ SAHARY - EKONOMICKÉ PŘÍNOSY PRO DOTČENÉ OBYVATELSTVO    

3.1    Obecný přehled ekonomiky Západní Sahary a nutnost její diverzifikace    

3.2    Význam pro hlavní exportní odvětví ekonomiky    

3.2.1    Zemědělství:    

3.2.2    Produkty rybolovu    

3.2.3    Fosfáty    

4    KONZULATCE S OBYVATELSTVEM DOTČENÝM ZMĚNOU PROTOKOLŮ Č. 1 A Č. 4 DOHODY O PŘIDRUŽENÍ    

4.1    Cíl a rozsah konzultace    

4.2    Hlavní zjištění    

4.3    Závěr    

5    OBECNÝ ZÁVĚR    

Příloha    

1VŠEOBECNÝ ÚVOD

1.1Souvislosti

Západní Sahara je území v severozápadní Africe sousedící s Marokem, Alžírskem a Mauritánií. Až do roku 1976 byla pod španělskou správou. Dne 14. prosince 1960 přijalo Valné shromáždění Organizace spojených národů (OSN) rezoluci č. 1514 (XV) o poskytnutí nezávislosti koloniálním zemím a národům. V roce 1963 zapsala OSN na žádost Marockého království a v návaznosti na informaci, kterou mu předalo Španělské království podle čl. 73 písm. e) Charty Organizace spojených národů, Západní Saharu na seznam nesamosprávných území. Na tomto seznamu je Západní Sahara uvedena dosud.

Na Západní Saharu si činí nárok Marocké království i Lidová fronta osvobození Sakia el Hamra a Rio de Oro (dále jen „Fronta Polisario“) a OSN již dlouhou dobu usiluje o mírové řešení tohoto sporu. Evropská unie i členské státy se zdržují jakéhokoliv zásahu či účasti na tomto sporu a případně přijmou každé řešení přijaté v souladu s mezinárodním právem a pod záštitou OSN. Neuznávají svrchovanost Maroka nad Západní Saharou, ale podporují úsilí vyvíjené generálním tajemníkem Organizace spojených národů s cílem dosáhnout spravedlivého, trvalého a oboustranně přijatelného politického řešení, které umožní sebeurčení lidu Západní Sahary.

Od odchodu Španělska v roce 1976 nebyly OSN předány žádné statistické informace o ekonomických a sociálních podmínkách a vzdělávacích poměrech na tomto území.

V současnosti se převážná většina území Západní Sahary nachází pod kontrolou Marockého království, zatímco Fronta Polisario kontroluje menší, řídce osídlenou oblast na východě území. Území kontrolované Frontou Polisario je od území pod kontrolou Marockého království odděleno pískovým valem, který postavilo Marocké království a který hlídá marocká armáda. Značný počet uprchlíků pocházejících ze Západní Sahary žije v táborech spravovaných Frontou Polisario, které se nacházejí na alžírském území, poblíž Západní Sahary 1 .

Od odchodu Španělska a stažení Mauritánie spravovalo Marocké království fakticky samo část Západní Sahary pod svojí kontrolou. Marocké království považuje Západní Saharu za součást svého území. Unie má za to, že Maroko toto nesamosprávné území spravuje.

V dalších částech této zprávy označuje výraz „Západní Sahara“ část území fakticky spravovaného marockými orgány.

Od doby, kdy vstoupila v platnost Evropsko-středomořská dohoda zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Marockým královstvím na straně druhé 2 (dále jen „dohoda o přidružení EU-Maroko“ nebo „dohoda o přidružení“), využívaly produkty ze Západní Sahary de facto celní preference stanovené v příslušných ustanoveních dohody o přidružení, neboť je Maroko opatřilo svým označením preferenčního původu. Dne 21. prosince 2016 však ve svém rozsudku C-104/16 P 3 Soudní dvůr Evropské unie uvedl, že se tato dohoda vztahuje pouze na území Marockého království; nesamosprávné území Západní Sahary je z ní vyloučeno 4 . Pokud jde o okamžité důsledky, Unie přestala přiznávat výše uvedené celní preference, protože o jejich přiznávání je možné uvažovat až po změně příslušných ustanovení protokolu č. 1 (přístup marockých zemědělských produktů, zpracovaných zemědělských produktů, ryb a produktů rybolovu na trh Unie) a č. 4 (o pravidlech původu) tak, aby byla jasně stanovena zejména zásada, podle níž by s produkty ze Západní Sahary mohlo být zacházeno stejně jako s produkty z Maroka.

Za tímto účelem Rada pověřila dne 29. května 2017 Evropskou komisi, aby formou výměny dopisů sjednala jménem Unie mezinárodní dohodu s cílem provedení nutných změn dohody o přidružení. Rada nicméně doplnila toto pověření dvěma podmínkami: před podpisem této nové dohody vyhodnotí Evropská komise možné dopady této dohody na udržitelný rozvoj Západní Sahary s tím, že zdůrazní zejména výhody pro místní obyvatelstvo a dopad využívání přírodních zdrojů na dotčených územích; obyvatelstvo dotčené dohodou bude vhodným způsobem zapojeno.

Má-li lid Západní Sahary právo na sebeurčení, Evropské unii zajisté nepřísluší provádět sčítání obyvatelstva, ani určovat, kdo toto obyvatelstvo tvoří 5 , a na druhé straně se dokumenty OSN o hospodářské činnosti na těchto nesamostatných územích v otázkách sociálně-ekonomických přínosů týkají rovněž obyvatel těchto území 6 . S ohledem na tyto rozdíly a obtíže při zkoumání dopadu na lid, který ještě nebyl definován, s ohledem na skutečnost, že rozšíření preferencí se vztahuje na produkty z daného území a že tedy výhody budou logicky souviset především s tímto územím, soustředila se analýza na přínosy pro obyvatelstvo Západní Sahary.

Cílem této zprávy je odpovědět na požadavky Rady. Byla zpracována na základě:

·veškerých dostupných statistických údajů,

·výměny informací mezi Evropskou unií a Marokem.

·konzultací provedených s širokou řadou subjektů sociálně-ekonomické a politické sféry z řad obyvatelstva Západní Sahary, zejména prostřednictvím rozhovorů s organizacemi občanské společnosti, s poslanci ze Západní Sahary, ekonomickými subjekty a konečně i s představiteli Fronty Polisario.

·vyjádření Fronty Polisario v rámci její žaloby T-512/12 a vyjádření Western Sahara Campaign v rámci vnitrostátního sporu, který vyústil ve věc C-266/16,

·výročních zpráv zprávy generálního tajemníka Spojených národů o situaci týkající se Západní Sahary a internetové stránky Mise OSN pro referendum v Západní Sahaře 7 ,

·veřejně dostupných informací.

Kromě toho útvary Evropské komise a Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) rovněž udržovaly pravidelné styky s týmem zvláštního zmocněnce generálního tajemníka OSN pro Západní Saharu. Cílem těchto styků bylo ujistit se, že navrhovaná dohoda podpoří úsilí generálního tajemníka OSN, jehož cílem je dosáhnout řešení, které by vedlo k sebeurčení lidu Západní Sahary v souladu se zásadami a cíli Charty OSN.

1.2Rozsah hodnocení a metodologické otázky

1.2.1Rozsah posouzení

Cílem tohoto hodnocení je stanovení přínosů pro obyvatelstvo Západní Sahary na základě relevantních parametrů uvedených v článku 73 Charty OSN. Budou tudíž analyzovány možné dopady dohody na udržitelný rozvoj Západní Sahary, zejména z hlediska výhod pro dotčené obyvatelstvo a využívání přírodních zdrojů dotčených území. Skutečný dopad na udržitelný rozvoj a místní obyvatelstvo však může být vyhodnocen, pouze pokud bude mít přiznání celních preferencí vliv na obchodní toky mezi Unií a Západní Saharou. Z tohoto důvodu je třeba v první řadě vyhodnotit dopad celních preferencí na obchodní toky ze Západní Sahary do Evropské Unie.

Skutečný dopad na udržitelný rozvoj a místní obyvatelstvo může totiž být vyhodnocen až v další fázi; neboť tato otázka vyvstane, pouze bude-li mít přiznání celních preferencí vliv na obchodní toky mezi Unií a Západní Saharou.

Tyto preference totiž za určitých podmínek znamenají uplatnění preferenčních cel (u většiny produktů je clo nulové) při vstupu zboží do Unie. Uplatňované clo je stanoveno na základě tří kritérií: čísla celního sazebníku, kam je zboží zařazeno v celní nomenklatuře 8 , původu zboží, to znamená země, z níž zboží pochází, a nakonec, v některých případech, hodnoty zboží. V následující části této zprávy bude nutné se uvedenými pojmy zabývat detailněji.

1.2.2Metodologické obtíže

Metodologické obtíže jsou různého druhu a jsou způsobeny:

·kvalitou dostupných informací,

·postupem uplatňovaným až do rozsudku Soudního dvora ze dne 21. prosince 2016,

·samotnou definicí rozsahu posouzení,

Dostupné informace Obecně jsou statistické informace o Západní Sahaře neúplné a nesourodé. Je to nepochybně způsobeno zvláštní politickou situací na tomto území. I když je například na internetových stránkách různých marockých institucí (včetně Ekonomické, sociální a environmentální rady a Vysokého komisařství pro plánování) uvedeno velké množství informací, neshoduje se území Západní Sahary přesně s územím „jižních provincií“, na které marocké úřady odkazují ve svých publikacích nebo v informacích, které si vyměňují s útvary Evropské komise (regiony Al Ajún-Sakia el Hamra, Dachla-Oued ed Dahab a Guelmim-Oued Noun). Tuto překážku však lze obejít vzhledem k tomu, že hospodářská činnost, o níž se jedná v této zprávě, je soustředěna v regionech Al Ajún-Sakia el Hamra a Dachla-Oued ed Dahab.

Postup uplatňovaný až do rozsudku Soudního dvora přijatého dne 21. prosince 2016. Pokud jde o údaje, které mají k dispozici samotné instituce Unie, jsou metodologická omezení spojená s postupem převažujícím až do 21. prosince 2016, kdy byl vydán rozsudek Soudního dvora Evropské unie. Vzhledem k tomu, že se na zboží dovážené do Unie ze Západní Sahary fakticky uplatňovaly stejné celní preference, jako na zboží pocházející z Maroka, není od sebe dovoz z Maroka a dovoz ze Západní Sahary obvykle možné odlišit, stanovit hodnotu podílu produktů pocházejících ze Západní Sahary na základě statistických podkladů Unie o zahraničním obchodu (například databáze COMEXT poskytovaná Eurostatem). Pouze u produktů rybolovu umožňují údaje ze systému TRACES (Trade Control and Expert System - Obchodní řídicí a expertní systém) spravovaného Evropskou komisí odhadnout podíl produktů rybolovu zpracovaných na určitém území a dovezených do Evropské unie.

Definice rozsahu posouzení Pojem „dotčené obyvatelstvo“ může být vykládán různě, případně i odlišně 9 . Může odkazovat na obyvatelstvo obývající určité území, což je marocký výklad, který nerozlišuje mezi obyvateli na základě jejich příslušnosti k určitému etniku/komunitě. Rovněž může odkazovat na určité obyvatelstvo určené zejména svou etnickou nebo komunitní příslušností (Sahrawiové); v tomto případě může mezi dotčené obyvatelstvo přinejmenším částečně patřit také obyvatelstvo žijící mimo Západní Saharu (uprchlíci) a někteří dnešní obyvatelé, kteří se zde usadili teprve nedávno, by mezi ně patřit nemuseli. Tento výklad uplatňuje zejména Fronta Polisario. Pokud přijmeme etnicko/komunitní definici příslušnosti dotčeného obyvatelstva, je třeba připomenout tři skutečnosti: (1) Mise OSN pro referendum v Západní Sahaře (MINURSO) pracovala 13 let, od roku 1991 do roku 2004, s cílem definovat osoby, které by se mohly podílet na výkonu práv na sebeurčení lidu Západní Sahary, aniž by dospěla k závěru; (2) obyvatelstvo, jež se samo definuje jako Sahrawiové, je usídleno v prostoru daleko rozlehlejším, než je Západní Sahara, který zahrnuje zejména jih Maroka, Mauritánii, část Alžírska a rovněž významné skupiny v Evropě a v Severní Americe atd; (3) tito Sahrawiové, kteří jsou tradičními kočovníky, mají rodinné vazby překračující hranice regionu. To ukazuje, jakým obtížím musí čelit útvary Evropské komise, když nemají k dispozici žádný přesný a spolehlivý prostředek pro určení osob náležejících k „dotčenému obyvatelstvu [Sahrawiové]“.

Kromě toho jsou účinky celních výhod na přírodní zdroje, zaměstnanost a lidské zdroje obtížně měřitelné, protože nejsou přímé.

I když byla tato zpráva vypracována, pokud možno co nejobjektivněji, má své přirozené meze: na jedné straně to jsou zásadně odlišná stanoviska stran sporu týkajícího se Západní Sahary a jejího statusu a na druhé straně neexistuje nezávislá analýza z pověření OSN o přínosech mezinárodních obchodních dohod o Západní Sahaře. Kromě toho Evropská unie nemá ani kompetence ani přímé prostředky pro provádění šetření na území Západní Sahary.

Ať je tomu jakkoliv, bylo přijato stanovisko, že nejprve je třeba posoudit, zda by dohoda měla pozitivní účinek na obchodní toky mezi Západní Saharou a Evropskou unií. Pokud ano, útvary Komise se snažily zjistit, jaké by to mělo důsledky pro zaměstnanost a využívání přírodních zdrojů. V rámci možností se rovněž snažily zjistit, zda by mohl být dopad rozlišen podle původu dotčených osob (původní/nepůvodní obyvatelé).

Útvary Evropské komise tudíž pro účely této analýzy provedly křížovou kontrolu veškerých údajů, které mají k dispozici. I když tyto informace nejsou úplné, umožňují přesto přibližně odhadnout vliv rozšíření obchodních preferencí dohody o přidružení na vývoz ze Západní Sahary, nebo, jinak řečeno, vyhodnotit vliv nepřiznání těchto preferencí na ekonomiku daného území, udržitelný rozvoj a dotčené obyvatelstvo.

Z přezkoumání hospodářské činnosti Západní Sahary vyplývá, že významné obchodní toky s Unií má odvětví rybolovu a zemědělství. Potenciální dopad dohody na tato odvětví je analyzován v následující části této zprávy. Vzhledem ke svému potenciálu bylo předmětem analýzy také odvětví fosfátů.

1.3Konzultace s dotčeným obyvatelstvem

Jedním z cílů tohoto jednání bylo zajistit, aby při přípravě změny protokolů č. 1 a č. 4 dohody o přidružení bylo „odpovídajícím způsobem zapojeno obyvatelstvo, jehož se dohoda týká“. Při neexistenci žádné jiné přijatelné alternativy umožňující provést přímé konzultace s obyvatelstvem Západní Sahary, provedly útvary Evropské komise a ESVČ konzultace se širokým spektrem organizací představujících občanskou společnost Západní Sahary, s poslanci, ekonomickými subjekty a organizacemi včetně Fronty Polisario. Většina těchto organizací a sdružení se o své názory podělila s útvary Evropské komise a s ESVČ, zejména Fronta Polisario, a pouze některé z nich odmítly pozvání, která jim byla zaslána. Tyto konzultace se soustředily na hlavní cíl, kterým byla výměna stanovisek a připomínek k významu, který by pro obyvatelstvo Západní Sahary a hospodářství daného území mohlo mít rozšíření preferenčního zacházení přiznaného marockým produktům na produkty ze Západní Sahary při jejich vývozu do Evropské unie.

2LIDSKÁ PRÁVA NA ZÁPADNÍ SAHAŘE

2.1Situace v oblasti lidských práv na Západní Sahaře

Obecně je situace v oblasti lidských práv na Západní Sahaře srovnatelná se situací v Maroku. Mechanismy i zákony na jejich ochranu jsou stejné. Západní Sahara má však v souvislosti s politickým sporem určitá specifika, která se týkají zejména svobody projevu, shromažďování a sdružování. Jakékoli „zásahy do územní celistvosti“, tedy i podpora snah Fronty Polisario o nezávislost, jsou pod hrozbou pokuty nebo dokonce trestu odnětí svobody zakázány.

Ve věci T-512/12 uváděla Fronta Polisario zejména porušování lidských práv u příležitosti protestů, jehož se vůči civilnímu obyvatelstvu z řad Sahrawiů dopustilo Maroko. Podle některých organizací občanské společnosti a nevládních organizací 10 jsou nedostatky týkající se stavu sociálně-ekonomických práv a porušování občanských a politických práv častěji uváděny na Západní Sahaře než v Maroku. Tento aspekt byl rovněž zdůrazněn v poslední zprávě generálního tajemníka OSN o Západní Sahaře 11 . Vzhledem k samotné povaze sporu uvádějí některé západosaharské organizace zejména porušování svobody projevu, shromažďování a sdružování. V této souvislosti uváděly některé západosaharské organizace potíže při vykonávání své činnosti z důvodu právní uznatelnosti. I přes povzbudivé reformní ovzduší v průběhu posledních let přetrvávají určité represivní praktiky a některým subjektům občanské společnosti je i nadále bráněno v jejich každodenní činnosti.

V posledních létech orgány vyvinuly úsilí, aby reagovaly na určité obavy mezinárodního společenství a občanské společnosti, avšak prostředky pro měření tohoto úsilí a ověření jeho dopadu na situaci v oblasti lidských práv je třeba ještě posílit. Významným pokrokem dosaženým v průběhu posledních let bylo uznání Sahrawské asociace obětí závažného porušování lidských práv (ASVDH) ze strany Maroka, což je první sahrawské sdružení, které bylo oficiálně zaregistrováno. Posílení regionálních komisí Národní rady pro lidská práva (CNDH) působících v Dachle a Al Ajún a rovněž přispělo ke zlepšení v monitorování situace v oblasti lidských práv na daném území.

V září roku 2017 byl v Maroku proveden již třetí všeobecný pravidelný přezkum v rámci Rady OSN pro lidská práva, v jehož průběhu bylo Maroku předáno 244 doporučení. Doporučení se týkala především zrušení trestu smrti, posílení boje proti násilí páchaném na ženách, dodržování rovnosti mužů a žen, odstranění diskriminace dětí narozených mimo manželství či odstranění kriminalizace vztahů mezi dospělými stejného pohlaví. Tento poslední všeobecný pravidelný přezkum osvětlil určité výzvy, pokud jde o převahu mezinárodního práva v oblasti lidských práv nad právem vnitrostátním.

2.2Rámec fungování spolupráce mezi Evropskou unií a Marokem v oblasti lidských práv a demokracie.

Západní Sahara je již dlouhou dobu tématem dialogu mezi Evropskou unií a Marokem v oblasti lidských práv a demokracie, v rámci dohody o přidružení, jejíž článek č. 2 stanoví, že „úcta k zásadám demokracie a základním lidským právům stanoveným ve Všeobecné deklaraci lidských práv je základem domácích a vnějších politik Společenství a Maroka a představuje podstatnou součást této dohody“.

Vztahy mezi Evropskou unií a Marokem v oblasti lidských práv doprovázené pravidelným dialogem na politické i technické úrovni byly prováděny na vysoké úrovni v průběhu jednání Rady přidružení, při oficiálních návštěvách vysokých představitelů, nebo na technické úrovni v rámci podvýboru „Lidská práva, demokracie a řádná správa věcí veřejných“ 12 , který se od svého ustavení každoročně scházel.

I když neformální kontakty v tomto ohledu v průběhu posledních let pokračovaly, obtíže, k nimž došlo ve dvoustranných vztazích po rozsudku Tribunálu ze dne 10. prosince 2015 (věc T-512/12) znemožnily oficiální konání schůzek tohoto typu. V rámci probíhající normalizace a s perspektivou obnovení dvoustranných vztahů hodlá Evropská unie znovu zahájit tento dialog do konce roku 2018.

V průběhu výše uvedených výměn byl zmíněn pokrok při provádění reforem týkajících se různých individuálních a kolektivních práv, ale rovněž programy financované Unií v oblasti lidských práv a řádné správy věcí veřejných. V této souvislosti byly rovněž nastoleny otázky související s některými individuálními případy údajného porušování lidských práv, přičemž tento poslední bod je pro Západní Saharu obzvláště důležitý.

V rámci svého politického dialogu Evropská unie pravidelně zdůrazňuje význam respektování právního státu, zejména v oblasti spravedlnosti. Tento dialog jde ruku v ruce s významnou podporou Evropské unie poskytovanou reformě marockého soudního systému, která je zaměřena na zlepšení přístupu ke spravedlnosti, na zajištění lepší soudní ochrany práv a veřejných svobod a rovněž na posílení účinnosti soudního systému. Tento dialog politického a technického charakteru probíhající na úrovni institucí jde ruku v ruce s dialogem s občanskou společností.

Delegace Evropské unie v Maroku udržuje časté kontakty s Národní radou pro lidská práva (CNDH). Tato nezávislá instituce vykonává významnou roli spočívající ve sledování situace v oblasti lidských práv v Maroku, zejména prostřednictvím svých regionálních komisí v Západní Sahaře. Evropská unie podporuje CNDH prostřednictvím programu věnovaného posílení její institucionální kapacity, jehož součástí je posilování institucionální kapacity jejích regionálních komisí ve městech Dachla a Al Ajún.

Evropská unie rovněž udržuje pravidelný styk s ostatními aktéry, zejména s mezinárodními organizacemi a třetími zeměmi, jejichž zástupci pravidelně navštěvují Západní Saharu a poskytují detailní informace o situaci. Delegace Evropské unie také navštívila Západní Saharu v roce 2015, před přerušením dvoustranných vztahů.

V neposlední řadě se Evropská unie seznamuje se zprávami agentur OSN pro ochranu lidských práv, které navštívily Západní Saharu, včetně vysokého komisaře OSN pro lidská práva a zvláštního zpravodaje OSN pro otázky mučení.

2.3Důsledky změny protokolů č. 1 a č. 4 dohody o přidružení pro situaci v oblasti lidských práv na Západní Sahaře.

Ekonomický rozvoj, který vyvolá změna protokolu č. 1 a č. 4 dohody o přidružení mezi Unií a Marokem tím, že umožní zejména snazší přístup na evropský trh a příliv zahraničních investic na Západní Saharu, by měl jen podpořit rozvoj sociálně-ekonomických práv, jako je přístup k zaměstnání nebo sociálním dávkám. Z dlouhodobějšího hlediska by otevření se vnějšímu světu a znásobení obchodních i jiných výměn, které budou změny provázet, mělo přinést sociálně-ekonomické a kulturní změny, jež přispějí k rozšíření a konsolidaci střední třídy a také k lepšímu volnému pohybu elit. Impuls pro soukromou činnost a svobodu podnikání by mohl být takového druhu, že dojde k omezení závislosti na ústřední moci, jež by z dlouhodobého hlediska mohla ohrozit sociálně hospodářský rozvoj tohoto území.

Zatímco časová prodleva, k níž došlo ve dvoustranných vztazích mezi Evropskou unií a Marokem po rozsudku Tribunálu ze dne 10. prosince 2015 (T-512/12), ztížila pravidelné konání dialogu o lidských právech, duch posílené harmonizace, který vedl k normalizaci smluvních vztahů mezi Evropskou unií a Marokem, přispěje k obnovení tohoto pravidelného dialogu. V tomto ohledu může referenční rámec, do něhož patří změna protokolů (článek 2 dohody o přidružení zaručující dodržování demokratických principů a základních práv), pouze posílit kontrolu nad dodržováním lidských práv na Západní Sahaře, zejména jejich sociálně-ekonomických aspektů. Mimo jiné zavedení mechanismu pravidelné výměny informaci týkajících se udržitelného využívání přírodních zdrojů v rámci změny dohody bude podporovat sociálně spravedlivější rozdělování přínosů rozvoje. Na tomto základě bude možné snáze identifikovat specifické projekty spolupráce určené těm segmentům obyvatelstva, které budou mít nejmenší prospěch z přínosů těchto změn dohody (například kočující obyvatelstvo).

Obecně lze uvažovat o očekávaném dopadu, který může mít rozšíření celních preferencí na produkty ze Západní Sahary na situaci lidských práv na tomto území, obdobně jako v případě dopadu dohody o přidružení mezi EU a Marokem na lidskoprávní situaci v Maroku. Vzhledem k tomu, že v mnoha oblastech dohoda podporuje sbližování předpisů s normami Evropské unie, lze konstatovat její nepřímý pozitivní účinek, zejména pokud jde o pracovní podmínky (například opatření pro bezpečnost práce), pracovně právní předpisy (například ochrana dětí), fytosanitární opatření nebo třeba ochranu spotřebitele.

3EKONOMIKA ZÁPADNÍ SAHARY - EKONOMICKÉ PŘÍNOSY PRO DOTČENÉ OBYVATELSTVO 

3.1Obecný přehled ekonomiky Západní Sahary a nutnost její diverzifikace

Západní Sahara je území o rozloze 266 000 km², v zásadě pouštního charakteru s přibližně 584 000 obyvateli 13 , které je stále poznamenáno nedostatečným rozvojem v minulých letech a tím, že dlouho zůstávalo stranou mezinárodních ekonomických a obchodních toků.

Podle dostupných informací je Západní Sahara nevýznamná tržní ekonomika, jejíž aktivity se soustřeďují kolem rybolovu a zpracování jeho produktů, fosfátových dolů, zemědělství (zejména ovoce a zelenina z kategorie raných plodin a kočovné pastevectví), obchodu a řemeslné výroby. Ostatní odvětví, jako je například turistický ruch nebo obnovitelné energie, jsou ještě ve stavu zrodu.

V rámci schématu rozvoje založeném na těsných vazbách mezi ústředím a periferií má ústřední marocká vláda převažující vliv, pokud jde o politiku rozvoje hospodářství na Západní Sahaře, a hraje důležitou roli v oblasti zaměstnanosti, rozvoje infrastruktury a sociálního přerozdělování na dotčeném území. Tato role hybné síly, kterou zastává centralizovaný stát, se v průběhu posledního desetiletí ještě posílila a pomohla Západní Sahaře částečně dohnat zpoždění v porovnání s nejrozvinutějšími regiony Maroka. Ředitelství pro studie a finanční prognózy marockého ministerstva hospodářství a financí zdůrazňuje, že v průběhu období 2007-2014 regiony Dachla - Oued ed Dahab a Al Ajún - Sakia el Hamra zaznamenaly regionální růst, který o 4,9 bodů přesahoval celostátní úroveň dosaženou v létech 2011-2014, a v období let 2007-2010 pak byl jejich růst vyšší o 5,6 bodu. Zdůrazňuje rovněž, že za tímto zjištěním stojí veřejné investice do jižních regionů s cílem jejich přeměny na konkurenceschopné regiony z celostátního hlediska 14 .

Ekonomická, sociální a environmentální rada Maroka ve své zprávě z března 2013 uvádí 15 , že „v roce 2010 činil HDP tří jižních regionů 21,7 miliard dirhamů, tj. 3,5 % vyprodukovaného ročního národního bohatství“. Dodává, že „Zatímco nezaměstnanost se [podle šetření Vysokého komisařství pro plánování 2007/2011] zde týká 15,2 % ekonomicky aktivního obyvatelstva, oproti celostátnímu průměru 8,9 % (s tím, že procento nezaměstnaných žen činí 35,1 % oproti celostátnímu průměru 10,2 %), regiony Al Ajún a Dachla se řadí k nejbohatším v zemi (s mírou chudoby resp. 2,2 % a 2,6 % oproti celostátnímu průměru 8,9 %)“. Nakonec rovněž zdůrazňuje, že jednak „soukromý sektor je zde nevýrazně zastoupený“, a jednak. že „stát se prostřednictvím své svrchované moci a s podporou veřejných investic, správních výdajů a přidělování sociální pomoci, stal ústředním aktérem této transformace“.

Na Západní Sahaře nebyl dosud nalezen žádný z obchodního hlediska významný zdroj ropy a přes určité zpomalení určité průzkumné akce stále pokračují. Vzhledem k malému rozsahu vnitřního trhu Západní Sahary a koncentraci produkce na velmi malý počet produktů, je hlavní výzvou pro hospodářství na tomto území diverzifikace činnosti směrem k odvětvím, kde mohou vzniknout nová pracovní místa a příjmy ve prospěch území i veškerého obyvatelstva, přičemž ekonomická diverzifikace je klíčem k ukončení jeho obchodní izolovanosti.

Tato ekonomická otevřenost a s ní spojená diverzifikace, jsou o to důležitější v situaci, kdy se hospodářství daného území vyvíjí v regionálním rámci severu Afriky, který je silně ustrnulý a poznamenaný stagnací vnitroregionálního obchodu na velice nízké úrovni, neexistencí přeshraniční spolupráce a také přetrvávajícím uzavřením některých hranic.

V listopadu 2015 oznámila marocká vláda sérii investic za účelem diverzifikace činnosti, zatímco generální konfederace marockých podniků počítala v březnu 2015 s přílivem řádově 609 milionů dolarů investic do tohoto regionu. Podle údajů, které Státní komise pro investice oznámila v průběhu svého zasedání pod vedením předsedy vlády v lednu 2018, by se měla v roce 2018 velká část plánovaných marockých investic soustředit na Západní Saharu, a to ve výši blížící se 1,5 miliard eur, a počet očekávaných nových pracovních příležitostí by měl dosáhnout 3 000.

Marocké investice v roce 2018

Již realizované nebo plánované marocké investice do daného teritoria však výrazně kontrastují s určitým odlivem mezinárodních investic a vyčkávacím postojem, který zřejmě brání výraznému růstu místní ekonomiky.

Hlavním argumentem oponentů začlenění Západní Sahary do dohody o přidružení je skutečnost, že Maroko znásobením strukturovaných investic do daného území pravděpodobně sleduje politický cíl spočívající v anexi tohoto teritoria prostřednictvím přeměny jeho identity. Za tímto účelem by realizovalo globální administrativně-ekonomická opatření 16 . V tomto smyslu kvalifikuje Fronta Polisario využívání přírodních zdrojů Západní Sahary pod marockou správou jakožto „hospodářské drancování, jehož hlavním cílem je rozvrat sahrawské společnosti“ 17 .

Ve stejném smyslu, pokud jde o obyvatelstvo, je tvrzeno, že Maroko provádělo na Západní Sahaře prostřednictvím různých pobídek politiku dosazování osob z Maroka. Tímto způsobem se od roku 1975 usadily na Západní Sahaře tisíce Maročanů s tím, že ve výsledku se Sahrawiové stali na svém území menšinou. Případné začlenění tohoto obyvatelstva pod pojem „lid Západní Sahary“ nebo „místní obyvatelstvo“ by samozřejmě mělo jasné důsledky pro příští referendum o statusu Západní Sahary 18 .

První argument se ve skutečnosti netýká předmětu této zprávy: týká se obecně politického aspektu, nikoli však přímo otázky rozšíření celních preferencí stanovených dohodou o přidružení EU-Maroko na produkty ze Západní Sahary. Je pravda, že veškerá výrobní činnost s sebou nese využívání přírodních zdrojů, nicméně to nemůže a priori vést k zákazu veškeré hospodářské činností, protože jinak by byla zakázána jakákoliv možnost ekonomického rozvoje. Při konzultaci ekonomických subjektů na Západní Sahaře v únoru 2018 mnozí dotazovaní uváděli, že obyvatelstvo má právo na rozvoj a že pro umožnění tohoto rozvoje není rozumné čekat na řešení sporu probíhajícího v rámci OSN. Takový přístup by totiž vedl ke zmrazení veškerých aktivit na daném území a bylo by možné jej přirovnat k sankcím proti místnímu obyvatelstvu.

Pokud se jedná o druhý argument, je pravda, že z důvodu sporu, který se dostal do slepé uličky, došlo k promísení obyvatel Maroka s původním obyvatelstvem Západní Sahary, což pochopitelně pozměnilo strukturu obyvatelstva tohoto území. To však neopravňuje k předčasným závěrům o obyvatelstvu, s nímž by skutečně mohly proběhnout konzultace při referendu o statusu tohoto území. Stejně jako nelze popřít, že nezanedbatelná část Sahrawiů žije mimo území Západní Sahary 19 , nelze popřít ani to, že významná část těchto obyvatel na daném území žije. Toto obyvatelstvo má právo požadovat účast na procesu ekonomického rozvoje.

S ohledem na nízký počet obyvatel je ekonomický model územního rozvoje tohoto teritoria ve velké míře založen na rozvoji omezeného počtu vyvážených produktů. Aby bylo možné vyhodnotit přínosy dohody pro dotčené obyvatelstvo, je třeba podrobně prostudovat dopad navrhované dohody na hlavní stávající i potencionální vývozní odvětví produktů pocházejících ze Západní Sahary.

3.2Význam pro hlavní exportní odvětví ekonomiky

3.2.1Zemědělství:

3.2.1.1Úvod

Vzhledem k topografii regionu je zemědělská výroba Západní Sahary orientována na omezený počet výrobních odvětví. Díky svému pouštnímu charakteru je region zaměřen na chov (zejména velbloudů, koz a ovcí); tato činnost je podporována rozvojem pastvin a místní poptávkou po produktech živočišného původu z chovů. Je třeba zdůraznit, že produkty živočišného původu produkované na Západní Sahaře dosud nesplňují hygienické normy, které by jim umožnily přístup na evropský trh, což vysvětluje neexistenci vývozu tohoto typu produktů do Evropské unie 20 .

Oblast Dachly má mírné podnebí (18-25 °C po dobu celého roku), stálou úroveň slunečního svitu a lehce siřičitou vodu, což jsou faktory příznivé pro skleníkovou a hydroponickou rostlinnou výrobu s vysokou přidanou hodnotou, o něco ranější než je produkce marocká 21 .

Podle marockých informací působilo v roce 2016 v dané oblasti 6 847 zemědělských podniků (bez rozdílu činnosti a typu výroby). Zemědělská činnost tvoří významný zdroj pracovních míst, generuje ekvivalent 35 000 pracovních míst v oblasti s 584 000 obyvateli, kde nezaměstnanost činí přibližně 15 %, což významně překračuje celostátní průměr (9 %).

3.2.1.2Zemědělská produkce, obchodní výměna s Evropskou unií a sociálně-ekonomický dopad

Ovoce a zelenina z kategorie „raných plodin“ představují jedno z hlavních vývozních odvětví Západní Sahary do Evropské unie. Podle informací poskytnutých útvarům Evropské komise v roce 2006 zaujímala produkce raných plodin na daném území přibližně 900 hektarů (ha) 22 , se sklizní odhadovanou na 64 000 tun (t). Podle dostupných údajů se jedná o produkty s vysokou přidanou hodnotou, 78 % tvoří rajčata (50 000 t různých druhů a odrůd) a 22 % melouny (14 000 t). Jde o produkci určenou pro vývoz do Evropské unie, Ruska, afrických zemí a také pro místní trh. Sklizené produkty jsou přepravovány do třídíren a balíren umístěných v oblasti Agadiru, a proto je obtížné přesně určit konečné místo určení těchto produktů podle vývozních trhů, nicméně se předpokládá, že ovoce a zelenina vyprodukované na Západní Sahaře jsou rovněž součástí produkce vyvážené do Evropské unie, která představuje výnosný trh.

V rámci dohody o přidružení EU-Maroko mohou marocké produkty využívat preferenční podmínky přístupu na unijní trh. Tyto podmínky mají za důsledek osvobození od cel bez omezení objemu pro většinu produktů 23 , pouze některé druhy ovoce a zeleniny podléhají zvláštním ustanovením a mohou se na ně rovněž vztahovat množstevní omezení (celní kvóty).

Vezmeme-li za základ dostupné údaje za rok 2016 a předpokládáme-li, že celková produkce vypěstovaná na Západní Sahaře by byla vyvážena do Evropské unie, pak by uplatnění preferencí stanovených v dohodě o přidružení představovalo v případě 14 000 t melounů úsporu na clech přibližně 1,3 milionů eur. Stejně tak, pokud jde o rajčata, byly-li by preference přiznány pro celou produkci (50 000 t), činila by úspora na clech řádově 5,3 milionů eur, v případě neuplatňování zvláštního cla 24 . Je třeba upřesnit, že objem vyvezených rajčat by podléhal tarifním podmínkám stanoveným v dohodě, a byl by tedy zahrnut do kvóty přiznané Maroku. Z hlediska objemu by vývoz rajčat a melounů představoval respektive 12,7 % a 31,09 % z celkového množství vyvezeného v roce 2016. Celkem činil celkový objem ovoce a zeleniny dovezené v roce 2016 z Maroka 1,2 miliardy tun v celkové hodnotě 1,4 miliardy eur.

Ze sociálně-ekonomického hlediska je produkce raných plodin významným zdrojem zaměstnanosti. Svojí povahou je totiž skleníková i hydroponická produkce raných plodin s vysokou přidanou hodnotou velmi náročná na pracovní sílu. V roce 2016 představovala cca 14 000 přímých pracovních míst (v průměru 15 pracovníků na hektar). To představuje cca 40 % veškerých pracovních míst v zemědělství regionu.

Objevilo se tvrzení, že se nejedná o činnost přinášející prospěch místnímu obyvatelstvu. Tento argument zazněl zejména v rámci vnitrostátního sporu, který vyústil ve věc C-266/16, kdy bylo uvedeno, že v roce 2008 bylo v zemědělství v okolí města Dachla zaměstnáno 4 000 sezónních pracovníků s pracovní smlouvou na 10 měsíců a cca 200 stálých zaměstnanců, přičemž sezónní zaměstnanci přicházeli z Maroka na období sklizně a poté se vraceli zpět. Podle Western Sahara Resource Watch je pro Maroko zemědělství prostředkem, jak toto území osídlit, a tyto aktivity dále vzrůstají.

V tomto ohledu je pravda, že Maroko neposkytlo žádné údaje týkající se rozdělení pracovních míst v odvětví pěstování raných plodin mezi Sahrawii a ostatními zaměstnanci. Tato otázka byla předmětem diskusí s marockými orgány, pro něž by zpracování statistik na „etnickém“ základě bylo v rozporu se zásadami nediskriminace, jimiž se Maroko řídí. U příležitosti konzultací prováděných v únoru 2018 však dotazovaní, z nichž velká většina se hlásila k Sahrawiům, uvedli, že rozvoj tohoto odvětví by byl skutečně pro obyvatelstvo (tj. Sahrawie) přínosný. Je třeba uvést, že všichni volení zástupci (poslanci, předsedové regionů) a místní hospodářské subjekty (včetně předsedů obchodní, zemědělské a rybolovné komory), kteří se konzultací zúčastnili, se považují za příslušníky populace Sahrawiů pocházejících z dotčeného území. Je však třeba připomenout, že Unie není zmocněna provádět šetření ve třetích zemích, aby zjistila, zda osoby zaměstnané v daném odvětví činnosti jsou příslušníky určité skupiny obyvatelstva 25 .

3.2.1.3Využívání zdrojů

Veškerá zemědělská činnost s sebou nese využívání přírodních zdrojů, zejména půdy a vody. V případě Západní Sahary představuje voda významné omezení z důvodu povahy půdy a slabých srážek. Výzkumy uvádějí, že na Sahaře existují podzemní vody, i když je obtížné přesně vyčíslit úroveň zásob a míru jejich doplňování.

Podle marockých informací je hladina podzemních vod velmi rozlehlá (90 000 km2), vody jsou hluboko uloženy (až v hloubce 1 800 m) a obsahují stálé zásoby odhadované na 3 miliardy m3. Obecná monografie o regionu Dachla - Oued ed Dahab zpracovaná Generálním ředitelstvím pro místní samosprávy marockého ministerstva vnitra zmiňuje existenci „sedimentární pánve“ (s názvem Al Ajún - Dachla), která zaujímá západní část povodí podél Atlantického oceánu a na pevnině pokrývá plochu cca 110 000 km2. Je relativně bohatá na plošně rozsáhlé zásoby podzemních vod, které však ještě nejsou dostatečně prozkoumány a jsou velice variabilní, pokud jde o jejich hloubku, litologii, produktivitu a kvalitu vody. První známky však svědčí o tom, že z hydrogeologického hlediska obsahuje tato oblast několik vícevrstvých vodních ploch s významným hydrologickým potenciálem, který však není obnovitelný.

V současné době pochází voda používaná k zavlažování produkce raných plodin z podzemních vod (podzemní vody jsou rovněž používány pro dodávky pitné vody). Podle marockých informací činí množství vody využívané v současnosti v zemědělství méně než 3 miliony m3, čili cca 0,1 % dostupného objemu. Western Sahara Ressource Watch tvrdí, že na Západní Sahaře nyní dochází k nadměrnému využívání podzemních vod zemědělsko-průmyslovým sektorem na daném území, a to zejména v Dachle. Marocké úřady si tyto problémy uvědomují a přijaly nápravná opatření. Obdobné připomínky uvedly různé marocké instituce zdůrazňující skutečnost, že praxe „intenzivního pěstování některých produktů (melouny, rajčata) určených na vývoz je tím škodlivější, čím více je zavlažování v daném regionu zajišťováno s využitím fosilních podzemních vod, jejichž potenciál není k dnešnímu dni jasně vyhodnocen“ 26 . V roce 2013 marocké Vysoké komisařství pro plánování k využívání podzemních vod rovněž uvedlo, že: „Environmentální obtíže v jižních regionech bezpochyby nejsou dostatečně zohledňovány. Státní prostředky pro dozor a prevenci rizik znečištění pobřeží se sice zlepšily, ale zůstávají i nadále omezené. Nadměrné čerpání vodních zdrojů představuje závažnou hrozbu.“ 27 Na straně 26 této zprávy se dodává: „intenzivní pěstování některých produktů (melouny, rajčata) určených na vývoz je tím škodlivější, čím více je zavlažování v daném regionu zajišťováno s využitím fosilních podzemních vod, jejichž potenciál není k dnešnímu dni jasně vyhodnocen“.

Otevřená zůstává otázka, pokud jde o přesný objem a parametry podzemních vod, jakož i míru, v níž by jejích využívání skutečně hrozilo vyčerpáním, což by pak mělo nepříznivý dopad na přírodní zdroje Západní Sahary.

Nicméně za účelem optimálního využívání vody čerpané v současné době z podzemních zásob byly pro produkci raných plodin vybudovány lokální zavlažovací systémy (kapková závlaha). Kromě toho marocké orgány již několik let uplatňují opatření na omezení používání vody a informování uživatelů ve formě „smluv o podzemní vodě“ (pro Západní Saharu se taková smlouva nyní zpracovává).

Kromě toho orgány zveřejnily výzvu k předkládání projektů na výstavbu zařízení na odsolování mořské vody, zejména za účelem zásobování pitnou vodou, ale také pro zavlažování ve městech Dachla a Buždur. Podle stanoveného plánu by mělo být zařízení v Dachle zprovozněno v roce 2020. Tato infrastruktura by měla umožnit rozšíření obdělávané plochy na 5 000 ha v rámci zavlažovacího projektu využívajícího partnerství veřejného a soukromého sektoru Skutečná realizace takových investic jakož i její harmonogram ještě musí být potvrzeny.

3.2.1.4Výhled do budoucna

Program Zelené Maroko (PMV) rozpracovaný do Regionálního zemědělského plánu (PAR) předpokládá zvýšení obdělávané plochy (ze současných 900 ha na přibližně 5 000 ha), což by se projevilo zvýšením produkce, jež by mohla dosáhnout cca 500 000 t raných plodin. V takovém případě by mohlo uvedené zvýšení rozlohy a produkce vést k vytvoření 60 000 nových pracovních míst (tento počet záleží jak na výrobních technologiích, tak i na možné diverzifikaci pěstovaných plodin), které by zůstaly v regionu a byly by zdrojem jeho příjmů. Taková produkce s vysokou přidanou hodnotou by měla významný vývozní potenciál. Je zřejmé, že pro udržitelnost rozvoje této činnosti bude nutno zohlednit odpovědné využívání přírodních zdrojů, a to zejména vody.

Ke zvýšení počtu pracovních míst i zisků by rovněž mohlo dojít, až budou produkty živočišného původu splňovat potřebná hygienická kritéria umožňující přístup na trh Unie. Ekonomické a sociální dopady vývozu tohoto typu produktů je však dnes obtížné přesněji odhadnout.

Obecně není možné s určitostí tvrdit, že ekonomické dopady takového růstu by systematicky přinášely prospěch původnímu obyvatelstvu. Můžeme se pouze domnívat, že toto obyvatelstvo by z toho mělo prospěch přinejmenším nepřímý. V průběhu konzultací prováděných v únoru 2018 mnozí respondenti zdůrazňovali význam zemědělství pro rozvoj regionu a uváděli, že neexistence celních preferencí by znamenala konec rozvoje zemědělství na daném území.

3.2.1.5Závěr

Na Západní Sahaře existuje zemědělská výroba zaměřená především na pěstování raných plodin (rajčata a melouny), pro niž existuje v Evropské unii významné odbytiště. Tato produkce je odhadovaná na 64 000 tun a představuje přibližně 14 000 přímých pracovních míst. Dovozní hodnota této produkce činí přibližně 65 milionů eur. Při neexistenci celních preferencí by z tohoto vývozu bylo nutné uhradit clo ve výši 6,6 milionů eur.

Pokud by Západní Sahara v rámci aktuálně zvažovaných projektů svou produkci a vývozy do Evropské unie zvýšila, mohl by tento hospodářský přínos do budoucna vzrůst. To by mělo dopad i na počet pracovních míst, který by se mohl podle některých prognóz zvýšit až pětinásobně.

I když má zemědělská výroba dopad na vodní zdroje, je tento dopad korigován nejrůznějšími opatřeními. Celkově vzato se zdá, že jednak v současné době existuje jen málo spolehlivých alternativních možností, které by umožňovaly hospodářský rozvoj dotčeného území, jednak jsou nevýhody spojené s využíváním vodních zdrojů kompenzovány pozitivním hospodářským dopadem na Západní Saharu.

3.2.2Produkty rybolovu

3.2.2.1Úvod

Před podrobným rozborem rybolovu na Západní Sahaře je třeba připomenout, že předmětem této zprávy je vyhodnocení dopadu dohody na udržitelný rozvoj, a zejména výhod pro místní obyvatelstvo a dopadu využívání přírodních zdrojů na dotčená území. To zahrnuje stanovení možných účinků dohody na vývoz z daného území do Evropské unie. V tomto rámci je stanovení původu dotčených výrobků jedním ze zásadních prvků. Produkty mořského rybolovu získané mimo teritoriální vody (12 námořních mílí) nabývají původ podle lodi, na níž byly uloveny. Podmínky týkající se původu produktů rybolovu, které byly definovány v článku 5 protokolu č. 4 dohody o přidružení, stanoví, že produkty ulovené loděmi jedné ze stran dohody o přidružení jsou považovány za produkty s preferenčním původem.

Ryby ulovené mimo teritoriální vody nabývají preferenční původ na základě kritérií souvisejících s vlastnictvím, vlajkou, posádkou a registrací plavidla (kritéria jsou definována v protokolu č. 4 dohody o přidružení. Vzhledem k tomu, že neexistuje rybářská flotila s vlajkou Západní Sahary, nezískávají ulovené ryby nikdy doložku nejvyšších výhod Západní Sahary (kromě úlovků v teritoriálních vodách). Zpracovaný produkt se může stát produktem pocházejícím ze Západní Sahary pouze ve stadiu zpracování, a díky kumulaci původu 28  využívat celních preferencí.

Za účelem vyhodnocení dopadu dohody se tudíž studie musí zaměřit na zpracování produktů rybolovu na území Západní Sahary a na vliv, který by mělo přiznání nebo odmítnutí preferencí pro tyto produkty. Při tom není uvažován rybolov ani místo (vody), kde tato činnost probíhá: tyto otázky se totiž týkají cíle analýzy pouze velmi omezeně.

Zpracované produkty jsou produkty rybolovu obvykle ulovené podél pobřeží Západní Sahary v teritoriálních vodách (12 námořních mílí) nebo v přilehlé výlučné hospodářské zóně (200 námořních mílí), může se však také jednat o ryby ulovené mimo tuto zónu (teritoriální vody nebo výlučná hospodářská zóna Maroka).

3.2.2.2Rybolov na Západní Sahaře

Rybolov je soustředěn ve městech Al Ajún, Buždur a Dachla. Podle marockých informací existuje v těchto městech 141 podniků na zpracování produktů rybolovu, které zaměstnávají přímo nebo nepřímo přibližně 90 000 osob a zpracovávají produkty, jejichž hodnota je odhadovaná na 4,9 miliard dirhamů (cca 450 milionů eur), z čehož 2,6 miliardy dirhamů (cca 240 milionů eur) je určeno na vývoz (z čehož cca 60 % je určeno pro Unii).

Rybolov a zpracování mořských ryb a živočichů patří k předním odvětvím z hlediska poskytování pracovních míst na daném území, ale také předním vývozním odvětvím 29 . Přesto však rybolov zůstává orientován na nezpracované výrobky z důvodu nedostatku zpracovatelských zařízení umožňujících lepši zhodnocení produktů 30 . Patří tedy k odvětvím se silným potenciálem růstu a zaměstnanost na Západní Sahaře.

Evropská unie přispěla k rozvoji zpracovatelské činnosti produktů rybolovu na Západní Sahaře. V rámci uplatňování ustanovení protokolu na dohodu o partnerství v odvětví rybolovu mezi Unií a Marokem týkajících se odvětvové podpory, Unie rovněž financovala velký počet projektů, jako je například výstavba infrastruktury a zařízení umožňujících zvýšení konkurenceschopnosti a zaměstnanosti v oblasti zpracování produktů rybolovu.

3.2.2.3 Vývoz produktů rybolovu do Evropské unie

Podle marockých informací jsou vývozy produktů rybolovu 31 ze Západní Sahary do Evropské Unie a výše cel nezaplacených z důvodu uplatňování preferencí stanovených v dohodě o přidružení EU-Maroko následující

Podle marockých informací činí vývozu ze Západní Sahary vyjádřený v tunách 44 891 tun za rok 2015 a 54 637 tun za rok 2016 32   33 . Hodnotově činily dovozy ze Západní Sahary 121 milionů eur v roce 2015 a 137 milionů eur v roce 2016 a byly o něco vyšší než 11 % z celkové hodnoty dovozů z Maroka a Západní Sahary 34 .

Marocké číselné údaje tudíž vyjadřují vývoz produktů rybolovu ze Západní Sahary do Unie, který je nižší než údaje Unie týkající se dovozu, zatímco čísla pro celkový vývoz produktů z Maroka a ze Západní Sahary (1,01 miliardy eur v roce 2015 a 1,4 miliardy eur v roce 2016) jsou obdobné jako údaje Unie. Pokud jde o preferenční koncese, výše uvedená tabulka ukazuje, že výše cel, která nebyla vybrána z důvodu uplatnění celních preferencí stanovených dohodou o přidružení EU-Maroko, se pohybuje mezi 9 a 9,5 miliony eur ročně.

Pokud jde o zařízení na zpracování produktů rybolovu na Západní Sahaře, musí vývoz do Unie pocházet ze „schválených“ zařízení nebo zpracovatelských/skladovacích podniků. Seznam schválených zařízení je veřejný a dostupný na internetových stránkách generálního ředitelství pro zdraví a bezpečnost potravin Evropské komise (DG SANTE) 35 .

Z tohoto seznamu vyplývá, že zařízení, která jsou na daném území schválena pro zpracování produktů rybolovu a akvakultury, se nalézají ve třech následujících pobřežních lokalitách. Dachla (na jihu), Al Ajún (na severu) a Buždur (ve střední části).

Podle marockých informací je počet přímých pracovních míst v zařízeních vyvážejících do Unie včetně určitého počtu výrobních plavidel následující:

Podle marockých informací je cca 50 % produkce těchto zařízení určeno pro Evropskou unii. Lze tedy učinit závěr, že polovina těchto pracovních sil (více než 6 500 osob v roce 2016) závisí přímo na vývozech do Unie.

Marokem poskytnutý seznam zařízení se shoduje se seznamem zařízení schválených podle legislativy Unie.

3.2.2.4Dopad uplatňování obchodních preferencí

Rozšíření preferencí stanovených dohodou o přidružení EU-Maroko na produkci ze Západní Sahary by umožnilo bezcelní dovoz produktů rybolovu ze Západní Sahary v hodnotě 100 až 200 milionů EUR. Rozšíření celních preferencí na tyto vývozy by vedlo k nevybrání částky 9 až 9,5 milionů EUR ročně.

Pokud uvažujeme druhy produktů rybolovu vyvážené z daného území, v následující tabulce jsou uvedeny hlavní druhy, kterých se týkalo nevybírání cla v létech 2015 a 2016:

A nakonec, pokud jde o pracovní místa přímo či nepřímo vytvářená na Západní Sahaře v oblasti produkce a zpracování produktů rybolovu, a to buďto bezprostředně na rybářských lodích, v zařízeních na zpracování produktů rybolovu nebo těch, která vznikají v průmyslových odvětvích spojených s produkcí rybolovu, vypadají číselné údaje následovně 36 :

Podle marockých informací je přibližně 50 % produkce těchto zařízení určeno pro Unii, můžeme tudíž uvažovat, že cca 45 000 pracovních míst je přímo nebo nepřímo závislých na dovozech do Evropské unie. 

Vzhledem k tomu, že cla na produkty rybolovu jsou vysoká, v některých případech dokonce velmi vysoká (například: 25 % u sardinek v konzervě), mohou celní preference (nulové clo) významně ovlivnit rozhodnutí dovozců z Unie ohledně místa pořizování dodávek. V případě Západní Sahary by mohlo mít neudělení celních preferencí takový dopad, že zpracovatelská činnost realizovaná v současné době na Západní Sahaře by se přemístila jinam – především do Maroka – s cílem využívat preferencí, a to na úkor místního obyvatelstva  37 .

Podle některých tvrzení se nejedná o činnost přinášející prospěch místnímu obyvatelstvu. Bylo rovněž odkazováno na manifestace absolventů Technického institutu mořského rybolovu, kteří v roce 2012 protestovali proti svému vyloučení z trhu práce v oblasti rybolovu, protože přijímací pohovory pro získání práce v tomto odvětví se konaly v Maroku, a požadovali, aby se pohovory odehrávaly v Al Ajún. Podobná tvrzení se objevila v létech 2011 a 2013 (viz nejrůznější zprávy Western Sahara Resource Watch 38   39   40 ). Nicméně ve veřejně přístupných informacích nejsou žádné zmínky o tom, že by tato praxe přetrvávala i později nebo že by k takovým projevům došlo po začátku roku 2013. V každém případě nejsou tato tvrzení důkazem o tom, že by Sahrawiové byli skutečně vyloučeni ze zaměstnání v odvětví rybolovu. Ostatně v průběhu jednání probíhajících v únoru 2018 dotazovaní opakovaně trvali na přínosném charakteru rozšíření preferencí nejen pro zemědělství, ale také pro rybolov. Někteří dokonce zdůrazňovali, že Sahrawiové mají sklon pracovat spíše v zemědělství, které je pro ně tradičním odvětvím, než v rybolovu, což je činnost kočovným chovatelům obecně vzdálená.

3.2.2.5Závěr

Na Západní Sahaře existuje významný zpracovatelských průmysl produktů rybolovu, který čítá 141 zařízení schválených pro vývoz do Evropské unie. V létech 2015 a 2016 představoval vývoz produktů rybolovu z tohoto území 100 až 200 milionů eur. Na vývozu těchto produktů do Evropské unie záviselo přímo či nepřímo asi 45 000 pracovních míst. Stejně jako v zemědělství by rozšíření celních preferencí na tento dovoz mělo výrazný dopad na hospodářství daného území, a tudíž i na zaměstnanost. Rozšíření by bylo rovněž v souladu s finančním příspěvkem Evropské unie v zájmu posílení a rozvoje konkurenceschopnosti daného odvětví, zaměstnanosti, kvality života rybářů a rovněž udržitelného využívání přírodních zdrojů na Západní Sahaře. Odmítnutí těchto preferencí by naopak ohrozilo nejenom vývoz, ale také zaměstnanost, a usnadnilo by přesun těchto zpracovatelských aktivit do jiných lokalit, pravděpodobně do Maroka. Bylo by to rovněž v rozporu s cíli Evropské unie na podporu rozvoje tohoto sektoru na západní Sahaře.

Evropští dovozci produktů rybolovu ze Západní Sahary uvedli, že s ohledem na zvýšenou sazbu cla podle společného vnějšího celního sazebníku (bez preferencí - nezvýhodněné celní sazby), by byl nákup těchto produktů mnohem méně výhodný, pokud by nebylo přiznáno žádné preferenční zacházení.

3.2.3Fosfáty

3.2.3.1Úvod

Fosfáty jsou nerosty (horniny), které jsou základem fosforečných hnojiv používaných v zemědělství. Více než 80 % světové produkce fosfátů je využíváno v zemědělství, žádný náhradní produkt neexistuje a poptávka neustále stoupá. Nejvydatnější ložiska se v současné době nacházejí v Maroku 41 .

Největším světovým podnikem vyvážejícím fosfáty je skupina OCP (bývalý Office Chérifien des Phosphates) 42 , která kontroluje celé odvětví, v Maroku i na Západní Sahaře.

Nejvýznamnější fosfátové doly se nacházejí v Maroku (Khouribga a Gantour), na Západní Sahaře je v současné době pouze jedna těžební lokalita v Bukrá 43 . Ve výročních zprávách skupiny OCP je uvedena marocká produkce i produkce Západní Sahary, aniž by však bylo možné rozlišit podíly připadající na Maroko a Západní Saharu.

Povrchový důl Bukrá provozuje podnik Phoboucraa. V současné době produkuje 2,6 milionů tun fosfátových hornin 44 a využitelné zásoby fosfátů má přibližně na 300 let (objem zásob je odhadovaný na 1,1 miliardu m3). Předpokládané investice v období let 2014-2020 činí 17 miliard dirhamů (ekvivalent cca 1,6 miliard eur) 45 .

Pokud jde o zaměstnanost, s přibližně 2 200 zaměstnanci je Phosboucraa největším soukromým zaměstnavatelem na tomto území. Zatímco v sedmdesátých létech byl podle OCP podíl místní pracovní síly 4 %, v roce 2017 to bylo 76 % a téměř 100 % nových zaměstnanců je přijímáno z místních zdrojů. Počet zaměstnanců v řídicích funkcích („managerial positions“) vzrostl z jednoho pracovníka v roce 2003 na 27 v roce 2017, což představuje 55 % ze 49 řídicích pracovních pozic. Tato hospodářská činnost se má vliv na celý region (50 místních podniků představuje 450 nepřímých pracovních míst, sociální dávky vyplácené rodinám a důchodcům závodu, zajištění zdravotní péče atd.) OCP uvádí rovněž existenci zařízení na odsolování mořské vody, opětovné vysazení 13 000 stromů a od roku 2008 označení pláže v Al Ajún modrou vlajkou díky projektu „čisté pláže“. Pro období 2013-2022 bylo v rozpočtu správní rady Phosboucraa vyčleněno 250 milionů USD na sociální rozvoj regionu a rovněž 140 milionů USD na projekty v oblasti nemovitostí, což celkem představuje cca 2,2 miliard USD.

Existují však i méně optimistické vize. Například Western Sahara Resource Watch tvrdí, že v roce 1968 bylo v dnešní Západní Sahaře zaměstnáno v průmyslu fosfátů 1 600 Sahrawiů 46 . Dnes je většina z nich nahrazena Maročany, kteří se na tomto území usídlili. Odvětví fosfátů, v němž pracuje celkem 1 900 zaměstnanců, zaměstnává pouze 200 Sahrawiů. Zaměstnanci z řad Sahrawiů jsou v porovnání se svými marockými kolegy údajně diskriminováni. Navíc velice málo Sahrawiů bylo od roku 1975 povýšeno a většina z nich byla propuštěna 47 .

V tomto ohledu je třeba nejprve zdůraznit nemožnost provést porovnání mezi současným obdobím a obdobím, kdy byla Západní Sahara ještě španělskou kolonií. Navíc je pravda, že číselné údaje poskytnuté OCP, se vztahují k pracovní síle najímané z místních obyvatel a nikoliv k pracovní síle sahrawského původu. Na jedné straně útvary Evropské komise nemají prostředky, aby na místě prověřily příslušnost zaměstnaných osob (Sahrawiové nebo nikoliv) a na straně druhé, Evropské unii opět nepřísluší, aby stanovila, kdo je součástí původního obyvatelstva. Ostatně v průběhu jednání, která proběhla v únoru 2018, nebyly předloženy žádné důkazy o diskriminaci při najímání pracovníků na základě etnického původu. Ostatní zveřejněné informace se nesou ve stejném duchu 48 .

Pokud jde o udržitelný charakter těžby přírodních zdrojů, Phosboucraa věnovala významné prostředky na maximalizaci energetické účinnosti tím, že se orientovala na obnovitelné energie. Od července 2013 je 98 % spotřeby energie důlního závodu Phosboucraa zajišťováno větrnou elektrárnou ve Foum El Oued.

3.2.3.2Výroba, obchodní výměna s Evropskou unií a sociálně-ekonomický dopad

Produkce fosfátů představuje pro území Západní Sahary zásadní zdroj činnosti. Je tudíž důležité prozkoumat potenciál fosfátů v oblasti rozvoje západosaharské průmyslové činnosti a přínosy pro obyvatelstvo. K tomu však nestačí využití obchodních statistik. V rámci souhrnných číselných údajů, které máme k dispozici (jediným zdrojem je Maroko) opět není specifikován podíl Západní Sahary. Víme, že v roce 2015 pocházelo 34 % dovozu fosfátů do Evropské unie z Maroka, není však možné stanovit podíl odpovídající vývozu ze Západní Sahary.

Podrobíme-li však analýze zvláštní zprávy věnované tomuto odvětví, lze dopad neuplatňování preferenčních cel na různé fosfátové produkty při jejich dovozu do Evropské unie stanovit.

U minerálních nebo chemických fosforečných hnojiv celní sazebník uplatňovaný Evropskou unií rozlišuje mezi „superfosfáty“ 49 a ostatními typy fosforečných hnojiv. Na převážnou část surových fosfátů 50 dovážených do Unie není uvalené clo, a to včetně dovozů v rámci preferenčního režimu. Na tyto produkty by tudíž rozšíření asociační dohody EU-Maroko na produkty ze Západní Sahary nemělo žádný vliv. Při dovozu do Unie podléhají clu pouze „superfosfáty“ (4,8 %) 51 . Otázka dopadu dohody se tedy vztahuje pouze na tyto produkty.

Od roku 2014 do roku 2016 se uplatňovaná cla pohybují od 1,13 milionu do 1,83 milionů eur. Z těchto dovozů do Unie můžeme usuzovat, že podíl dovozu ze Západní Sahary je okrajový. V porovnání s marockými podniky má totiž závod Phosboucraa relativně nevýznamnou kapacitu; navíc, podle marockých informací, by vývoz z tohoto závodu neměl být určen pro Evropskou unii 52 .

Z výše uvedeného je tedy nutno vyvodit závěr, že neuplatňování preferenčních sazeb na stávající cla by mělo na současnou produkci fosfátů ze Západní Sahary omezený, případně nulový dopad, nebo jinak řečeno, přiznání celních preferencí stanovených v dohodě o přidružení EU-Maroko nemá vliv na současný dovoz superfosfátů ze Západní Sahary.

Nicméně, existují určité fosfátové produkty 53 , jež v současné době nejsou na Západní Sahaře vyráběny z důvodu neexistence průmyslového závodu na zpracování fosfátů na tomto území; k jejich výrobě by však mohlo dojít, a v takovém případě by využívaly preferencí, protože na jejich dovoz do Unie je v současné době uvaleno clo od 4,8 % až 6,5 %, mají-li původ v zemích, s nimiž nemá Unie uzavřenu dohodu o celních preferencích. Proto je nutné vyhodnotit dopad vyloučení západosaharských produktů z celních preferencí stanovených dohodou o přidružení EU-Maroko; za tímto účelem je třeba analyzovat, zda má zpracování surovin původem ze Západní Sahary a vyráběných v ostatních závodech v Maroku, vliv na stanovení preferenčního původu.

Pravidlo původu uplatňované na tyto produkty v rámci dohody o přidružení je rozhodující pro určení, zda je dopad možný či nikoliv. Tato otázka se týká kyseliny fosforečné a některých hnojiv:

Kyselina fosforečná – HS 29.19

29.19 - Fosforečné estery a jejich soli, včetně laktofosfátů; jejich halogen-, sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty.

Běžné clo (doložka nejvyšších výhod) je 6,5 %.

Preferenční clo v rámci dohody o přidružení je nulové.

Pravidlo původu uplatňované pro přiznání preference: změna sazebního zařazení nebo pravidlo přidané hodnoty (maximálně 40 % nepůvodních materiálů).

Pravidlem původu je u tohoto produktu změna čísla sazebníku. Víme-li, že fosfáty (potenciálně ze Západní Sahary) jsou zařazeny v kapitole 31 harmonizovaného systému, výroba kyseliny fosforečné, kdy konečný produkt patří do kapitoly 29 harmonizovaného systému, vede ke změně kapitoly a tedy i čísla sazebníku. V důsledku toho je zpracování dostačující a preferenční původ kyseliny fosforečné nezávisí na původu použitého fosfátu. Původ, který je rozhodujícím kritériem pro stanovení použitelné celní sazby, je závislý na zemi, kde je fosfát zpracován na kyselinu fosforečnou. Tudíž bez ohledu na původ fosfátu může být v případě kyseliny fosforečné vyrobené v Maroku uplatňováno při dovozu do Evropské unie preferenční zacházení. 

Hnojiva (SH 31.05)

31.05 - Minerální nebo chemická hnojiva obsahující dva nebo tři z hnojivých prvků: dusík, fosfor a draslík; jiná hnojiva výrobky této kapitoly, buď ve formě tablet nebo v podobných formách nebo v balení o celkové hmotnosti nejvýše 10 kg.

Běžné clo (doložka nejvyšších výhod) je 6,5 %.

Preferenční clo v rámci dohody o přidružení je nulové.

Pravidlo původu uplatňované pro přiznání preference: změna sazebního zařazení s maximálně 50% podílem nepůvodních materiálů nebo pravidlo přidané hodnoty (maximálně 40 % nepůvodních materiálů).

Pokud by byly celní preference uplatňovány na produkty ze Západní Sahary, mohla by kyselina fosforečná, která by byla vyráběna v Laâyoune, těchto preferencí využívat; stejně tak by tomu bylo v případě hnojiv, a to ze dvou důvodů, protože pro preferenční původ by bylo třeba, aby minimálně 50 % surovin bylo původních, z čehož by měl prospěch podnik Phosboucraa. Projekty skupiny OCP zaměřené na rozvoj průmyslového komplexu na výrobu hnojiv v Al Ajún (kyselina fosforečná a hnojiva), ale také na výstavbu nového terminálu v přístavu v Al Ajún, by tedy mohly být ovlivněny neexistencí preferenčního celního zacházení pro dotčené produkty.

Ve skutečnosti již byly zveřejněny informace o budoucích investicích do výroby širší škály hnojiv tvořících nedílnou součást plánu rozvoje. Tento plán je založen na vybudování integrovaného chemického komplexu v rámci Phosboucraa, který mimo jiné umožní pružněji reagovat na změny tržních cen surové fosfátové horniny (výše této investice je odhadována na 1,2 miliardy USD).

V rámci tohoto investičního záměru uvádí OCP projekty o celkové hodnotě (zahrnující rovněž další dlouhodobější investice) více než 2 miliardy USD 54 . Tyto projekty by byly ohroženy, pokud by produktům ze Západní Sahary nemohly být uděleny preference, což by mělo důsledky rovněž pro místní zaměstnanost.

3.2.3.3Závěr

S ohledem na stávající stav, není odvětví fosfátů na Západní Sahaře – a tedy ekonomická činnost v tomto odvětví, ale i zaměstnanost a ostatní sociálně-ekonomické aspekty – okamžitě a přímo ovlivnitelné vyloučením Západní Sahary z dohody o přidružení. Existují pro to tři hlavní důvody: 1. Některé produkty (surové fosfáty) podléhají nulovému clu (doložka nejvyšších výhod), 2. neexistuje produkce fosfátů, pro něž by existovalo odbytiště v rámci Unie, 3. zpracování některých fosfátů produkovaných na Západní Sahaře v Maroku (nebo v jakékoliv jiné zemi, s níž Evropská unie uzavřela preferenční dohodu) by bylo dostatečné pro přiznání marockého preferenčního původu těmto produktům, přínos preferencí pro tyto zpracované produkty tudíž není závislý na původu nerostů.

Současně s tím se ukazuje, že přiznání preferencí produktům pocházejícím ze Západní Sahary by mělo vliv na budoucí rozvoj výroby určitých fosfátů. Významné oznámené investice (více než 2 miliardy USD) do výroby derivátů fosfátu na Západní Sahaře (zejména kyseliny fosforečné a hnojiv) by byly ohroženy, pokud by vývozy fosforečných produktů do Evropské unie nemohly využívat preferenčního zacházení. Bez preferencí by investice v jiných lokalitách, kde by produkce preferencí využívala (například v Maroku), byly atraktivnější než na Západní Sahaře. Přerušení investic na Západní Sahaře by mělo vliv na výrobní kapacitu, rozmanitost produktů, a tudíž i na zaměstnanost v odvětví těžby fosfátů v tomto regionu.

4KONZULTACE S OBYVATELSTVEM DOTČENÝM ZMĚNOU PROTOKOLŮ Č. 1 A Č. 4 DOHODY O PŘIDRUŽENÍ 

4.1Cíl a rozsah konzultace

4.2Hlavní zjištění

4.3Závěr

5OBECNÝ ZÁVĚR

Západní Sahara je vznikající tržní ekonomikou, jejíž základ tvoří omezený počet činností: rybolov a zpracování produktů rybolovu, těžba fosfátů, zemědělství (zejména ovoce a zelenina a kočovné pastevectví), obchod a řemeslná výroba. Ostatní odvětví, jako je například turistický ruch nebo obnovitelné energie, jsou ještě ve stavu zrodu.

Má-li dojít k potřebné diverzifikaci hospodářského potenciálu Západní Sahary, je potřeba podpořit zahraniční investice, jejichž předpokladem je zejména zvýšení právní jistoty, a tudíž vyjasnění celních podmínek použitelných na současný a budoucí vývoz ze Západní Sahary do Unie. Rozšíření výhod z celních preferencí na produkty ze Západní Sahary může přispět k vytvoření bezpečnějšího investičního prostředí a vzhledem k nevyužitému hospodářskému potenciálu tohoto území a k nízké současné úrovni jeho přímých zahraničních investic, může přispět k jeho rychlému a výraznému rozvoji, který příznivě ovlivní i zaměstnanost.

I přes obtíže spojené se získáváním vždy přesných údajů je možné z této studie vyvodit, že Západní Sahara má hospodářské aktivity a produkci, kterým by velice prospělo, kdyby mohly využívat stejných celních preferencí, jaké jsou udělené Marockému království. Některé produkce využívaly těchto preferencí fakticky až do 21. prosince 2016, což umožnilo rozvíjet v Západní Sahaře hospodářské aktivity a vytvářet pracovní příležitosti: jedná se zejména o odvětví produktů rybolovu a některých zemědělských produktů. Rozšířením unijních celních preferencí na tyto produkty by bylo možné zajistit pokračování jejich vývozu.

Neudělení celních preferencí by naopak vývozy ze Západní Sahary výrazně ohrozilo, což se týká hlavně produktů rybolovu a zemědělských produktů. Je tedy pravděpodobné, že by již tak omezené produkce ještě poklesly, což by znamenalo vznik další překážky zhoršující situaci. Pokud by nedošlo k rozšíření celních preferencí na produkty ze Západní Sahary, uplatnila by se na ně běžná cla (cla platná v Unii v režimu doložky nejvyšších výhod) a produkty by tak neměly na trh Evropské unie privilegovaný přístup. Při neudělení celních preferencí by tyto produkty nebyly na evropském trhu konkurenceschopné. To by sice mělo jen velmi omezený dopad na vývoz průmyslových produktů (fosfátů), zato vývoz produktů rybolovu a zemědělských výrobků do Unie by to ovlivnilo velmi negativně.

V obecnější rovině lze říct, že přiznání celních preferencí by mělo stimulovat investice v příslušných odvětvích, a výrazně tak ovlivnit hospodářský rozvoj Západní Sahary. Jedná se například o některé fosfáty (zejména kyselinu fosforečnou a hnojiva), u nichž se s investicemi již počítá, zemědělství, kde rovněž existují rozvojové projekty, a rybolov. Pokud by však k přiznání celních preferencí nedošlo, mohlo by to znamenat překážky pro investice, rozvoj, diverzifikaci hospodářských aktivit a zaměstnanost.

Marocké orgány úspěšně provedly rozsáhlou institucionální konzultaci s veškerými zainteresovanými orgány na národní, regionální a místní úrovni, aby jim poskytly informace a získaly jejich souhlas a případné připomínky. Závěrem procesu bylo vyjádření rozsáhlé podpory plánované změně a zazněla některá relevantní doporučení na optimalizaci jejích účinků. V návaznosti na zapojení místních a regionálních volených zástupců umožnil proces konzultace vedený útvary Evropské komise a Evropské služby pro vnější činnost s obyvatelstvem Západní Sahary zjistit postoj, jenž je většinově příznivě nakloněný změně protokolů dohody o přidružení mezi EU a Marokem za účelem rozšíření celních preferencí na produkty ze Západní Sahary. Většina oslovených zmiňovala kladný dopad na obyvatelstvo jako celek, a zejména pak zdůraznila rozhodující pákový efekt, který by takové obchodní preference měly v oblasti soukromých investic. Podle této úvahy by privilegovaný přístup na evropské trhy zlepšil podnikatelské prostředí a příliv přímých evropských investic, což by posílilo nový model participativního a udržitelného rozvoje Západní Sahary. Naproti tomu přetrvávající právní nejistota, jež komplikuje obchodní toky se Západní Saharou, by mohla významně ohrozit sociálně-ekonomický rozvoj, čemuž ostatně nasvědčuje zpomalení obchodních vztahů mezi Západní Saharou a některými členskými státy nebo zpomalení patrná v některých odvětvích. Omezení přístupu Západní Sahary na trhy a k zahraničním investicím by jen brzdilo rozvoj místních hospodářských aktivit a ohrozilo by určité sociálně-ekonomické nebo politické změny právě v době, kdy se zdá, že by se Západní Sahara mohla konečně začít rozvíjet.

Jinak odborná diskuze s Frontou Polisario ukázala její zásadní nesouhlas se změnou dohody, který je motivován hlavně širšími politickými důvody, jejichž dosah se netýkal samotného obsahu změny.

Změna protokolů č. 1 a č. 4 dohody o přidružení předložená Evropskou komisí má tedy za cíl upevnit a usnadnit vývoz ze Západní Sahary do Evropské unie a umožnit rozvoj a diverzifikaci hospodářství tohoto regionu.

* * *

Příloha

(1)

Unie podporuje obyvatele Západní Sahary prostřednictvím evropského nástroje pro demokracii a lidská práva a prostřednictvím humanitární pomoci uprchlíkům. Viz „Zpráva o spolupráci mezi EU a Alžírskem – vydání z roku 2016“ https://eeas.europa.eu/sites/eeas/files/rapport_de_coorperation_2016_v.numerique.pdf

(2)

Úř. věst. L 70, 18.3.2000, s. 2.

(3)

Rozsudek Soudního dvora ze dne 21. prosince 2016, Rada v. Fronta Polisario, C-104/16 P, ECLI:EU:C:2016:973.

(4)

Podle výše uvedeného rozsudku ze dne 21. prosince 2016 má území Západní Sahary podle zásady sebeurčení, která se na něj vztahuje (odstavec 92), „oddělený a odlišný status“. Ve svém rozsudku ze dne 27. února 2016 (věc C-266/16, Western Sahara Campaign) o dohodě o rybolovu mezi Unií a Marokem, Soudní dvůr Evropské unie uvádí, „že území Západní Sahary nespadá pod pojem „území Maroka““ (odstavec 64), a že „vody přiléhající k území Západní Sahary nepatří do marocké rybolovné oblasti“ (odstavec 69).

(5)

Viz bod 1.2.2, třetí odstavec

(6)

Rezoluce přijatá Valným shromážděním dne 7. prosince 2017 o hospodářských a jiných aktivitách poškozujících zájmy obyvatel nesamosprávných území (dokument A/RES/72/92 ze dne 14. prosince 2017).

(7)

  https://minurso.unmissions.org/   https://minurso.unmissions.org/secretary-general-reports  

(8)

Jedná se o nomenklaturu upravenou Úmluvou Světové celní organizace o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží zvanou „nomenklatura HS.“

(9)

Je třeba připomenout, že zatímco například francouzská verze směrnic pro vyjednávání hovoří o „populations“, zatímco anglická hovoří o „people“. To ukazuje na nejednotnost používané terminologie již v dokumentech OSN. Také například ve stanovisku Mezinárodního soudního dvora ze dne 16. října 1975 je v závěrech použit ve francouzské verzi termín „populations“, ale v anglické verzi termín „people“.

(10)

Viz zprávy Amnesty International a Human Rights Watch:

https://www.amnesty.org/fr/countries/middle-east-and-north-africa/morocco/report-morocco/ (konzultace provedena 23.4.2018)

https://www.amnesty.org/fr/countries/middle-east-and-north-africa/morocco/report-morocco/ (konzultace provedena 23.4.2018)

(11)

Zpráva generálního tajemníka o situaci na Západní Sahaře. Dokument Rady bezpečnosti OSN č. S/2018/277. Viz zejména body 65 až 73.

(12)

Rozhodnutí Rady přidružení EU-Maroko č. 1/2006 ze dne 26. září 2006 o zřízení podvýboru pro lidská práva, demokratizaci a řádnou správu věcí veřejných (Úř. věst. L 276, 7.10.2006, s. 73).

(13)

  http://www.un.org/en/decolonization/pdf/Western-Sahara2017.pdf (konzultace provedena dne 23.4.2018).

(14)

Ředitelství pro studie a finanční prognózy (DEPF) Studie DPF, červen 2017: Profil ekonomického růstu regionů (konzultace provedena dne 23.4.2018).

https://www.finances.gov.ma/depf/SitePages/publications/en_catalogue/etudes/2017/croissance_des_regions.pdf

(15)

 Ekonomická, sociální a environmentální rada – Model regionálního rozvoje pro jižní provincie – Vyhodnocení efektivity základních lidských práv v jižních provinciích (konzultace provedena dne 23.4.2018. http://www.cese.ma/Documents/PDF/Web%20Rapport%20Effectivite%20des%20droits%20VF%2011042013.pdf

(16)

Viz zejména zpráva zpracovaná Frontou Polisario v rámci žaloby T-512/12: Západní Sahara – Status a hospodářství – Právní studie zpracovaná na základě žádosti Fronty Polisario – Květen 2012.

(17)

Viz bod 242 rozsudku T-512/12.

(18)

Vnitrostátní spor, který vyústil ve věc C-266/16: Second Witness Statement of John Gurr.

(19)

Tato část obyvatelstva nemohla být kvantifikována z důvodu neprovádění sčítání lidu v uprchlických táborech v alžírském Tindufu. Podle různých pramenů tvoří 20 % (podle promarockých Sahrawiů) až 50 % (podle Fronty Polisario) celkového obyvatelstva Západní Sahary.

(20)

 Z konzultací uskutečněných v únoru 2018 vyplývá, že chov, a to zejména velbloudů, je zvláště významnou činností. Řada dotazovaných poukazovala na to, že Sahrawiové jsou tradičními kočujícími chovateli a přednostně se zaměřují na tuto činnost. To ukazuje, že studie omezená na vyhodnocení přímého dopadu dohody neumožňuje postihnout celou složitost společnosti Západní Sahary.

(21)

Pro začlenění zemědělské produkce Západní Sahary do širšího kontextu je třeba upřesnit, že Maroko je zemí se silnou zemědělskou tradicí. V roce 2016 byl podíl zemědělství na celostátní ekonomice odhadován na 12 % HDP. Využívaná zemědělská půda činí 8,7 milionů hektarů, z čehož je 52 % využíváno pro pěstování obilovin a 3 % pro produkci raných plodin. Zelenina tvoří hlavní kategorii zemědělských produktů, které Maroko vyváží do Evropské unie (9 512 milionů eur v roce 2016), následuje ovoce s vyloučením citrusů (347 milionů eur) a citrusy (175 milionů eur). Pokud jde o zaměstnanost, v zemědělství je na celostátní úrovni soustředěno 39 % ekonomicky aktivního obyvatelstva, přičemž toto procento by ve venkovských oblastech mohlo být dvojnásobné.

(22)

Plocha využívaná pro pěstování raných plodin na Západní Sahaře činí méně než 0,4 % celkové marocké plochy.

(23)

Žádné preference nejsou přiznány pro „cukr“ (produkty kódů KN 1701 a 1702, s výjimkou některých podpoložek celního sazebníku).

(24)

Pro tento výpočet byla pro rok 2016 stanovena jednotková cena na 1 055 €/t pro melouny (dovezeno 45 milionů tun za celní hodnotu 48 milionu eur) s obvyklým clem (clo uplatňované v Unii v případě doložky nejvyšších výhod) ve výši 8,8 %. U rajčat je jednotková cena stanovena na 1 059 €/t (dovezeno 417,14 milionů tun za celní hodnotu 393,75 milionů eur) s obvyklým clem pohybujícím se mezi 8,8 % až 14,4 % podle ročního období, s tím, že cca 80 % dovozů se uskutečnilo mezi začátkem listopadu a koncem dubna (clo 8,8 %).

(25)

V rámci téže žaloby bylo uvedeno, že v roce 2010 bylo v marockém agroprůmyslu na Západní Sahaře zaměstnáno 6 480 osob. Podle marockého ministerstva zemědělství by se toto číslo mělo do roku 2020 ztrojnásobit; v roce 2020 by mělo být obděláváno 2 000 hektarů půdy a produkce určená na vývoz by se měla zvýšit na 160 000 tun. Konečně ve stejném rámci bylo uvedeno, že 95 % zemědělské produkce včetně rajčat, melounů a okurek je vyváženo, ale že finanční prostředky získané díky využívání preferenčního režimu nejsou investovány do infrastruktury, z níž by měli přínos Sahrawiové [viz vnitrostátní spor, který vyústil ve věc C-266/12: Second Witness Statement of John Gurr – strany C-74-75]. K tomuto bodu je důležité uvést, že by bylo velmi restriktivní hodnotit přínosný charakter dohody pro určité obyvatelstvo na základě přesně stanovené návratnosti, zisků dosažených z prodeje produktů, které se mají v plné míře připadnout dotčenému obyvatelstvu. Spíše je třeba přezkoumat, zda z toho má dotčené obyvatelstvo obecně nějaké zisky a zda není diskriminováno při hledání zaměstnání. Jak bylo uvedeno výše, z konzultací provedených v únoru 2018 vyplývá, že v současné době neexistují známky diskriminace při přijímání do zaměstnání. To potvrdilo více dotazovaných, včetně Sahrawiů.

(26)

Viz obecná monografie o regionu Dachla - Oued ed Dahab zpracovaná Generálním ředitelstvím pro místní samosprávy marockého ministerstva vnitra – 2015, strany 25-26.

(27)

http://www.wsrw.org/a217x2479 (konzultace provedena dne 23.4.2018).

(28)

Produkty s dostatečným stupněm zpracování původních materiálů jsou podle protokolu č. 4 dohody o přidružení považovány za produkty se statusem preferenčního původu.

(29)

V roce 2012 pocházelo z tohoto území 78 % úlovků z Maroka a Západní Sahary dohromady, což činilo 79 % z hlediska hodnoty všech úlovků.

(30)

Viz zpráva Ekonomické, sociální a environmentální rady: „Nový model rozvoje pro jižní provincie – říjen 2013“, strana 44.

http://www.phosboucraa.ma/ (konzultace provedena dne 23.4.2018)

(31)

Zde uvedené produkty rybolovu jsou převzaty z kapitoly 3 celní nomenklatury (ryby a korýši, měkkýši a jiní vodní bezobratlí) a položek 1504 (tuky a oleje a jejich frakce z ryb nebo mořských savců, též rafinované, avšak chemicky neupravené), 1603 (výtažky a šťávy z masa, ryb nebo korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobratlých), 1604 (přípravky nebo konzervy z ryb; kaviár a kaviárové náhražky připravené z rybích jiker) a 2301 (moučky, šroty a pelety, z masa, drobů, ryb nebo korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobratlých, nezpůsobilé k lidskému požívání; škvarky).

(32)

Veškeré tyto dovozy do Unie využívaly celních preferencí (nulové clo) na základě pravidel původu uvedených v protokolu č. 4 dohody o přidružení EU-Maroko.

(33)

Podle číselných údajů Unie (zdroj: odhady z databáze TRACE a Eurostatu) byly dovozy produktů rybolovu ze schválených zařízení do Unie odhadovány v roce 2015 na 69 350 tun a v roce 2016 na 58 436 tun. Tato čísla představují respektive 30,9 % a 23,9 % celkového objemu dovozu produktů rybolovu z Maroka (a ze Západní Sahary) za uvedené roky. Rozdíly oproti marockým informacím lze vysvětlit způsobem výpočtu vývozu produktů ze Západní Sahary.

(34)

Podle odhadů útvarů Evropské komise představovaly dovozy ze Západní Sahary 21,2 % v roce 2015 a 10,6 % v roce 2016 za celkového objemu dovozu z Maroka a ze Západní Sahary: dovozy produktů rybolovu ze západní Sahary do Evropské unie činily 215 milionů eur v roce 2015 a 122 milionů eur v roce 2016 (oficiální údaje Eurostatu odpovídají veškerému vývozu z Maroka a Západní Sahary, který činil 1,01 miliardy eur v roce 2015 a 1,14 miliardy eur v roce 2016). Podle marockých informací činil vývoz produktů rybolovu ze Západní Sahary 121 milionů eur v roce 2015 a 134 milionů eur v roce 2016. Tyto rozdíly lze vysvětlit skutečností, že číselné údaje Unie se vztahují k dovozu do Unie a jsou vyjádřeny v eurech, zatímco údaje z marockých zdrojů informací se vztahují k vývozu a jsou vyjádřeny v dirhamech převedených na eura.

(35)

  https://webgate.ec.europa.eu/sanco/traces/output/MA/FFP_MA_en.pdf

(36)

Tyto údaje zahrnují pracovní místa uvedená v předchozí tabulce.

(37)

Za současného stavu cel a podle ustanovení dohody o přidružení EU-Maroko stačí, aby byly produkty uloveny mimo teritoriální vody (12 námořních míli) Západní Sahary plavidlem jedné ze dvou stran, aby bylo těmto produktům, které by byly zpracovány v Maroku, přiznáno v Unii preferenční zacházení.

(38)

  http://www.wsrw.org/a217x2479 (konzultace provedena dne 23.4.2018).

(39)

  http://www.wsrw.org/a204x2048 (konzultace provedena dne 23.4.2018).

(40)

  http://www.wsrw.org/a217x2479 (konzultace provedena dne 23.4.2018). Tyto projevy se spíše týkají praxe na ruských plavidlech.

(41)

  https://minerals.usgs.gov/minerals/pubs/commodity/phosphate_rock/mcs-2017-phosp.pdf (konzultace provedena dne 23.4.2018).

(42)

  http://www.ocpgroup.ma/  

(43)

Důlní závod Phosboucraa provozovaný společností OCP má vlastní internetové stránky: http://www.phosboucraa.ma/ (konzultace provedena dne 23.4.2018)

(44)

Podle Western Sahara Resource Watch bude produkce fosfátů z povrchového dolu Boucraa představovat 10 % celkové marocké produkce a bude činit přibližně 3 miliony tun ročně. http://www.wsrw.org/a117x521 (konzultace provedena dne 23.4.2018)

(45)

  https://www.amnesty.org/fr/countries/middle-east-and-north-africa/morocco/report-morocco/ (konzultace provedena dne 23.4.2018).

(46)

Je třeba poznamenat, že číselné údaje vztahující se k této problematice, si často protiřečí: viz zpráva Francouzské asociace pro přátelství a solidaritu s lidem Afriky o zpochybnění smluvních práv pracovníků v Phosboucraa na Západní Sahaře.

https://www.amnesty.org/fr/countries/middle-east-and-north-africa/morocco/report-morocco/ (konzultace provedena dne 14.5.2018).

(47)

  http://www.wsrw.org/a112x576 (konzultace provedena dne 23.4.2018).

(48)

Viz zejména: https://www.nutrien.com/sites/default/files/uploads/2018-01/NRF_Human%20Rights%20Assessment%20Report%202016.pdf (konzultace provedena dne 14. května 2018).

(49)

Superfosfát je minerální fosforečné hnojivo.

(50)

Převážně se jedná o „přírodní fosfáty vápenaté, přírodní fosfáty hlinitovápenaté a fosfátovou křídu“ zapsané pod číslem 25.10 harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboží („harmonizovaný systém“).

(51)

Jsou zařazeny pod položku 28.35 harmonizovaného systému.

(52)

Odlišná pozorování provedená nevládní organizací Western Sahara Resource Watch (zpráva „P pour pillage“ 2014, Western Sahara Resource Watch http://www.wsrw.org/a105x3185 ) uvádějí vývoz do Litvy ve výši řádově 400 000 tun v roce 2014 (podnik AB LIFOSA). Vzhledem k tomu, že statistiky dostupné v Unii tyto dovozy neuvádějí, je málo pravděpodobné, že by zboží bylo zatříděno v HS 31.03 jako fosfát nebo jako určené pro trh Evropské unie v této podobě, a rovněž je možné, že zboží pouze tranzitovalo směrem mimo Unii. V každém případě novější zpráva Western Sahara Resource Watch již žádný vývoz do Evropské unie neuvádí ( http://www.wsrw.org/a111x4160 , s datem dne 24. dubna 2018, konzultace provedena 13.5.2018).

(53)

V případě statistik o obchodních výměnách mezi Evropskou unií a Marokem (zejména údaje Marockého devizového úřadu), analýza zohlednila následující produkty: přírodní a chemická hnojiva, kyselinu fosforečnou a fosfáty a zejména následující položky celního sazebníku:

- Kyselina fosforečná – HS 29.19.

- Minerální nebo chemická hnojiva fosforečná (včetně superfosfátů) – HS 31.03.

- Minerální nebo chemická hnojiva obsahující dva nebo tři z hnojivých prvků: dusík, fosfor a draslík; jiná hnojiva – HS 31.05.

(54)

Plánované investice jsou rozděleny do několika etap. https://www.amnesty.org/fr/countries/middle-east-and-north-africa/morocco/report-morocco/ (konzultace provedena dne 23.4.2018).

(55)

 Al Ajún - Sakia el Hamra, Dachla - Oued ed Dahab, Souss-Massa a L'Oriental.

(56)

 S 57,66% účastí v regionu Al Ajún a 52,14% v regionu Dachla, což je více než národní průměr.

(57)

 Sahrawská asociace obětí porušování lidských práv, Asociace pro lidská práva Al Ghad, Western Sahara Campaign, Western Sahara Resource Watch, Independent Diplomat.