Souhrnný přehled

Posouzení dopadu návrhu nařízení, kterým se mění nařízení (ES) č. 767/2008 o Vízovém informačním systému (VIS) a o výměně údajů o krátkodobých vízech mezi členskými státy (nařízení o VIS) a nařízení 810/2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex).

A. Potřeba opatření

Proč? Jaký problém se řeší?

Na základě hodnocení systému VIS z roku 2016 a s cílem reagovat na nové výzvy v oblasti víz, hranic a bezpečnosti a navázat propojení se stávajícími a budoucími IT systémy se posouzení dopadu zabývalo čtyřmi problémovými oblastmi:

·Absence cestovních dokladů jako důkazu v řízení o navrácení – současné právní předpisy EU tuto možnost nestanoví, což vede k pomalým a složitým řízením o navrácení, průtahům a vyšším nákladům pro členské státy.

·Nedostatečné biometrické údaje umožňující zjištění totožnosti nezletilých osob – podle platných právních předpisů EU se otisky prstů nesnímají u dětí mladších 12 let, což znamená, že děti, zejména ty, které jsou vystaveny riziku obchodování s lidmi, jsou obtížněji identifikovatelné.

·Nedostatečné informace o dlouhodobých vízech a povoleních k pobytu – nedostatek informací způsobuje problémy při správě vnějších hranic a způsobuje, že schengenský prostor je zranitelnější vůči bezpečnostním rizikům.

·Nedostatečné kontroly rizik migrace a bezpečnostních rizik při zpracování žádostí o udělení víza – nerovnoměrné kontroly mezi jednotlivými členskými státy s tím, že stávající IT systémy (včetně těch, které budou v budoucnu interoperabilní) nejsou za tímto účelem využívány.

Čeho by měla tato iniciativa dosáhnout?

Obecné cíle

•    Zlepšovat provádění společné vízové politiky.

•    Usnadňovat kontroly na vnějších hranicích EU a volný pohyb v rámci zemí EU v schengenském prostoru bez hranic.

•    Posilovat bezpečnost v rámci EU a na jejích hranicích.

•    Zlepšovat správu hranic mezi zeměmi v schengenském prostoru a zeměmi mimo něj.

Specifické cíle

•    Zlepšovat identifikaci a navracení státních příslušníků třetích zemí.

•    Zlepšovat účinnost systému VIS s cílem usnadňovat řízení o navrácení.

•    Usnadňovat boj proti podvodům.

•    Usnadňovat kontroly jak na hraničních přechodech na vnějších hranicích, tak i na území členských států.

•    Přijímat důraznější opatření proti zneužívání práv dětí.

•    Usnadňovat výměnu informací mezi členskými státy o státních příslušnících třetích zemí.

•    Přispívat k boji proti závažné trestné činnosti, včetně terorismu.

•    Shromažďovat statistiky pro podporu vytváření politik založených na důkazech.

Jakou přidanou hodnotu budou mít tato opatření na úrovni EU?

IT databáze v oblasti hranic a bezpečnosti jsou na úrovni EU zavedeny s cílem pomoci vnitrostátním orgánům při spolupráci a sdílení informací v této oblasti.

Řešení problémů s nedostatečnými informacemi, které byly v těchto systémech zjištěny, orgánům umožní (rychleji a levněji) identifikovat a provést důkladné posouzení rizik souvisejících se státními příslušníky třetích zemí a zkontrolovat status a pravost jejich dokumentů.

B. Řešení

Jaké legislativní a nelegislativní možnosti byly zvažovány? Je některá možnost upřednostňována (podtržena)?

Zahrnutí digitální kopie cestovního dokladu do VIS – 1) do centralizované databáze / 2) do decentralizované databáze (jednotlivými členskými státy):

•    Dílčí možnost A. Uložení pouze stránky s biografickými údaji

•    Dílčí možnost B. Uložení všech použitých stránek cestovního dokladu žadatele

Snížení věku snímání otisků prstů u dětí

•    Snížení věku snímání otisků prstů na 6 let

•    Snížení věku snímání otisků prstů na nulu (tj. snímání otisků prstů u všech věkových skupin od narození)

Zahrnutí údajů o dlouhodobých vízech a povoleních k pobytu do VIS

– nelegislativní možnosti:

•    Zlepšení sdílení dvoustranných informací případ od případu

•    Zlepšení poskytování a využívání informací v rámci Schengenského informačního systému, pokud jde o záznamy o odňatých dlouhodobých vízech a povoleních k pobytu

•    Podpora používání bezpečnostních prvků u dokladů obsahujících čip: pasivní autentizace a rozšířená kontrola přístupu

– legislativní možnosti:

•    Další harmonizace a zajištění dlouhodobých víz a povolení k pobytu

•    Vytvoření propojení mezi příslušnými vnitrostátními databázemi, které by všem členským státům umožnilo vzájemně se dotazovat

•    Zahrnutí do VIS – a) bez údajů o zamítnutých žádostech / b) včetně údajů o zamítnutých žádostech

Automatizované kontroly migrace a zabezpečení

•    Systematická a automatizovaná kontrola dostupných databází

•    Automatická křížová kontrola + pravidla pro provádění screeningu

Kdo podporuje kterou možnost?

Široká škála zúčastněných stran vyjádřila svou podporu cílům revidovaného VIS (eu-LISA (agentura EU, která řídí informační systémy související s bezpečností), agentura pro řízení spolupráce na vnějších hranicích EU Frontex a vlády členských států EU, které poskytly příspěvky do podpůrných studií).

Některé zúčastněné strany (EIOÚ, FRA) upozorňovaly na potřebu dodržovat základní práva, důsledně zdůrazňovat potřebu silných a jednoznačných opatření na ochranu údajů a zohledňování nejlepších zájmů dítěte.

C. Dopady upřednostňované možnosti

Jaké jsou výhody upřednostňované možnosti (je-li nějaká doporučena, jinak uveďte výhody hlavních možností)?

Navrhovaná opatření zajistí spolehlivý způsob, jak systematicky předkládat důkazy o státní příslušnosti každého, kdo překročil délku oprávněného pobytu na základě víza pro státní příslušníky třetích zemí. To by mělo usnadnit výkon rozhodnutí o navrácení – a ve výsledku odhadované úspory ve výši 6,7 mil. – 32,1 mil. EUR.

Menší průtahy v řízeních o navrácení rovněž pomohou snížit náklady spojené se zařízeními pro zajištění cizinců před vyhoštěním, zajištěním obživy apod. o 46,3 mil. – 92,6 mil. EUR.

V souvisejících administrativních nákladech se očekávají dodatečné úspory ve výši 3,9 mil. – 15,5 mil. EUR.

Zahrnutí otisků prstů dětí do VIS umožní orgánům ověřit jejich identitu a tím i jakýkoli tvrzený vztah mezi dětmi a dospělými, kteří se prezentují jako jejich rodiče nebo poručníci. To napomůže slučování dětí nacházejících se v schengenském prostoru bez doprovodu s jejich rodiči, rodinnými příslušníky nebo pečujícími osobami a usnadní uplatňování dublinského nařízení (pravidla pro určení členského státu EU příslušného k posuzování individuálních žádostí o azyl).

Orgány správy hranic a donucovací orgány budou mít přístup k údajům o dlouhodobých vízech a povoleních k pobytu, které jim umožní rychlou kontrolu statusu a pravosti.

Hladší a rychlejší hraniční kontroly budou přínosem i pro držitele dokumentů.

Konzuláty a migrační orgány budou těžit především z automatických kontrol ostatních databází, čímž budou plně využívat interoperabilitu celého systému.

Jaké jsou náklady na upřednostňovanou možnost (je-li nějaká doporučena, jinak uveďte náklady na hlavní možnosti)?

Okamžité ekonomické náklady budou omezeny na investiční nebo zřizovací náklady spojené se změnou postupů a právních aktů.

Hlavní jednorázové náklady ponese rozpočet EU a vnitrostátní orgány provozující dané systémy a odhadují se na 21,4 mil. – 21,5 mil. EUR.

Opakující se administrativní náklady vyplývající ze zvýšené pracovní zátěže na každou žádost ponesou především konzuláty členských států EU a vnější poskytovatelé služeb.

Kvantitativní analýza však byla provedena pro každou oblast politiky odděleně. Odhadované náklady proto nezohledňují značné dlouhodobé aspekty snižování nákladů upřednostňovaných možností politiky, jako jsou úspory z rozsahu a potenciální přesahy investic.

Jaký bude dopad na podniky, včetně malých a středních podniků a mikropodniků?

Předpokládá se, že navrhovaná opatření politiky nebudou mít přímý dopad na malé a střední podniky.

Cestující a oprávnění držitelé dlouhodobých víz a povolení k pobytu, kteří jsou státními příslušníky třetích zemí, budou mít prospěch z rychlejších hraničních kontrol.

Očekávají se významné dopady na vnitrostátní rozpočty a správní orgány?

Náklady vyplývající z dodatečné administrativní práce spojené se skenováním dokumentů a snímáním otisků prstů dětí budou převáženy značnými úsporami.

Očekává se, že členské státy budou mít značný prospěch plynoucí z:

·menšího počtu žádostí o pomoc týkajících se podpůrných dokladů od migračních orgánů a orgánů odpovědných za navracení

·menšího počtu žádostí o kopie cestovních dokladů

·snadnějšího řízení o navracení migrantů, kteří překročili délku oprávněného pobytu na základě víza pro státní příslušníky třetích zemí.

Očekávají se jiné významné dopady?

Společnosti obecně budou těžit z větší bezpečnosti vyplývající z účinnější ochrany vnějších hranic, ochrany dětí a jednoduššího řízení o navracení nelegálních migrantů.

Řešení současného problému nedostatku informací v dokumentech vydávaných státním příslušníkům třetích zemí doplní informační systém správy hranic. Tento systém je navržen a prováděn plně v souladu se všemi příslušnými právními předpisy, jako je obecné nařízení o ochraně osobních údajů, a zásadami záměrné a standardní ochrany osobních údajů, a je doplněn řadou záruk.

D. Návazná opatření

Kdy bude tato politika přezkoumána?

Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě EU zprávu 4 roky po začátku uplatňování revidovaného nařízení o VIS.