EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dneXXX

COM(2018) 476

2018/0254(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zřizuje Evropský obranný fond

(Text s významem pro EHP)

{SWD(2018) 345}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle

–Počáteční zkušební období během víceletého finančního rámce 2014–2020, v němž přípravná akce v oblasti obranného výzkumu podporuje projekty kooperativního obranného výzkumu, zatímco navržený Evropský program rozvoje obranného průmyslu bude spolufinancovat projekty kooperativního vývoje, a

–zvláštní fond ve víceletém finančním rámci 2021–2027 bude navyšovat finanční zdroje pro kooperativní výzkum inovativních obranných produktů a technologií a pro následné fáze vývojového cyklu, včetně vývoje prototypů.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Zatímco rozpočet na obranu spadá do působnosti Rámcového programu pro výzkum a inovace („Horizont Evropa“), příslušná specifická ustanovení týkající se obranného výzkumu, např. cíle, pravidla pro účast nebo prováděcí mechanismy, jsou uvedená v předkládaném návrhu nařízení, kterým se zavádí Evropský obranný fond.

Aby byla zajištěna soudržnost a doplňkovost při podporování obranných zájmů Unie v příštím víceletém finančním rámci, bude se Komise snažit zajistit synergie s dalšími iniciativami EU v oblasti civilního výzkumu a vývoje, bezpečnosti a kybernetické bezpečnosti, ochrany hranic, pobřežní stráže, námořní dopravy a vesmíru.

Zejména je třeba hledat synergie s následujícími:

– specifický program provádějící program Horizont Evropa se zaměřením na civilní aplikace, aby byly výsledky obranného výzkumu a vývoje použitelné v civilním výzkumu a vývoji a naopak,

– kosmický program EU, zejména jeho složky družicová komunikace v rámci státní správy (GOVSATCOM), pozorování a sledování vesmíru (SST) a Copernicus. Lze to učinit především zajištěním technické kompatibility tam, kde projekty využívají systém globálních navigačních satelitů (GNSS) a kapacit GOVSATCOM. Lze to rovněž učinit vývojem zlepšených senzorů, platformami výměny utajených údajů, aplikacemi založenými na datech nebo informováním a službami poskytovanými v rámci složek vesmírného programu,

– iniciativy EU v oblasti kybernetické bezpečnosti, například ty uvedené ve společném sdělení o kybernetické bezpečnosti 2 . Konkrétně středisko pro kompetence v oblasti kybernetické bezpečnosti, které má být zřízeno, by mělo hledat synergie mezi civilním a obranným rozměrem kybernetické bezpečnosti. Mohlo by aktivně pomáhat členským státům a dalším relevantním stranám poskytováním poradenství, sdílením zkušeností a usnadňováním spolupráce s ohledem na projekty a akce a také na žádost členských států působících jako projektový manažer ve vztahu k akcím v rámci Evropského obranného fondu,

– akce identifikované v rámci koordinovaného programu výzkumu civilně-vojenské námořní bezpečnosti a pro námořní dopravu,

– a také další relevantní programy EU v oblasti bezpečnosti, např. Fond pro vnitřní bezpečnost a Fond integrované správy hranic.

Evropský obranný fond bude prováděn v úzké koordinaci s aktivitami Komise a Vysoké představitelky pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku v oblasti obrany, včetně finančních nástrojů, jejichž cílem je dále podporovat společný vývoj a získávání obranných schopností. Zejména modely financování zaměřené na získávání schopností budou sloužit jako dobrovolná inspirace pro členské státy, které budou mít zájem o společný nákup produktů a technologií s podporou Evropského obranného fondu.

Budou existovat úzké vazby mezi tímto fondem a projekty realizovanými v rámci stálé strukturované spolupráce v oblasti obrany (PESCO). Po uznání způsobilosti výdajů bude příslušným projektům v rámci PESCO přidělen zvláštní bonus v podobě vyšší míry finančního krytí. Komise by měla být vyzvána k účasti na řízení projektů, aby bylo možné s ní konzultovat a zajistit její pomoc při hodnocení způsobilosti projektů z hlediska fondu.

Fond bude zohledňovat plán rozvoje schopností EU (CDP), který identifikuje priority v oblasti obranných schopností, a dále koordinovaný každoroční přezkum v oblasti obrany (CARD), který mj. monitoruje realizaci priorit a identifikuje nové příležitosti pro spolupráci. V této souvislosti lze také zohlednit příslušné činnosti prováděné Organizací Severoatlantické smlouvy (NATO) a dalšími partnery, kteří se starají o bezpečnost Unie a její obranné zájmy, a nevylučují z účasti členské státy.

Fond také bere v potaz obranné aktivity realizované v rámci Evropského mírového nástroje, což je mimorozpočtový nástroj navrhovaný mimo víceletý finanční rámec.

Kombinace projektově orientované podpory ve formě financování z Evropského obranného fondu a dobře připraveného a cíleného financování v sektoru obrany může významně posílit odolnost tohoto sektoru a řešit jeho zranitelná místa, z čehož mohou zejména těžit inovativní malé a střední podniky a podniky se střední tržní kapitalizací. Rozpočtové záruky mohou být finančně efektivním způsobem řešení rizik v rámci dodavatelského řetězce subdodavatelů zapojených do projektů financovaných z fondu. Sektor obrany byl navržen jako způsobilý pro podporu prostřednictvím rozpočtových záruk v rámci fondu InvestEU, který představuje mezisektorový a zastřešující rámec pro podporu investic v různých oblastech politik na základě rozpočtových záruk EU. Tento návrh stanoví možnost kombinovat podporu z tohoto fondu se zdroji InvestEU.

Akce v rámci fondu by měly být využívané pro řešení selhání trhu nebo neoptimálních investičních situací, přiměřeným způsobem, bez duplikování nebo vytlačování soukromých zdrojů, a mít jasnou evropskou přidanou hodnotu. Zajistí se tak soulad akcí programu s pravidly EU o poskytování státní podpory a zamezí se nepatřičnému narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Smyslem Evropského obranného fondu je rozvíjet konkurenceschopnost a inovativnost unijní obranné technologické a průmyslové základny podporou aktivit výzkumu a vývoje, které se zaměřují na obranu. Vychází ze Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), kapitol „Průmysl“ a „Výzkum a technologický rozvoj a vesmír“ (články 173, 182, 183 a 188).

Článek 173 SFEU představuje právní základ pro opatření zaměřená mj. na vytváření prostředí příznivého pro rozvoj podniků po celé Unii, zejména MSP, a pro spolupráci mezi podniky a lepší využívání průmyslového potenciálu politik v oblasti inovací, výzkumu a technologického rozvoje.

Cílem Evropského obranného fondu je rozvíjet konkurenceschopnost a inovativnost obranné technologické a průmyslové základny EU podporou aktivit výzkumu a vývoje, které se zaměřují na obranu, přičemž jeho cíl a obsah odůvodňují volbu článku 173 coby právního základu. Výzkumná činnost orientovaná na obranu je taktéž nedílnou součástí Evropského obranného fondu. Její cíl a obsah je také důvodem volby článku 182 SFEU coby dodatečného právního základu.

V souladu se SFEU všechny výzkumné činnosti pokrývá víceletý rámcový program pro výzkum. Základní právní akt víceletého rámcového programu pro výzkum a inovace Horizont Evropa po roce 2020 obsahuje nezbytná ustanovení definující vazby mezi specifickými programy vytvořenými pro oblast obranného výzkumu a pro provádění Horizont Evropa (který se zaměřuje na činnosti v oblasti civilního výzkumu a inovací).

Podrobná ustanovení upravující unijní financování projektů zaměřených na obranný výzkum a příslušné prostředky z rozpočtu jsou stanovena v předkládaném návrhu nařízení o Evropském obranném fondu, který rovněž definuje pravidla účasti na obranném výzkumu. Činnosti výzkumu a vývoje prováděné v rámci Evropského obranného fondu se zaměřují výlučně na obranné aplikace.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

V dnešním světě zajištění bezpečnosti znamená vypořádat se s hrozbami, které přesahují hranice států. Žádná země je nemůže řešit sama. Unie bude potřebovat převzít větší díl odpovědnosti za ochranu svých zájmů, hodnot a evropského životního stylu, a vzájemně se doplňovat a spolupracovat s NATO.

K dosažení tohoto cíle přispěje snaha naplnit cíle Unie v oblasti bezpečnosti a obrany (potvrzené Evropskou radou v roce 2016). Unie musí posílit svou strategickou autonomii, aby byla připravena čelit zítřejším hrozbám a chránit své občany. To vyžaduje rozvoj klíčových technologií v důležitých oblastech a rozvoj strategických schopností, jež zabezpečí vedoucí pozici EU v této oblasti. Jediným způsobem, jak naplnit očekávání občanů Unie, je větší spolupráce na všech úrovních.

Podporou spolupráce může Unie pomoci maximalizovat výstupní hodnotu a kvalitu investic do obrany. Evropský obranný fond přinese vyšší přidanou hodnotu Unie tím, že bude vybízet ke společnému výzkumu a vývoji produktů a technologií v oblasti obrany tak, aby se zvýšila efektivita veřejných výdajů a operační autonomie.

Rozhodování o investicích do obrany a programech rozvoje obranných schopností je stále výsadou a odpovědností členských států. Unie nemůže a neměla by nahrazovat investice do obrany na nižší úrovni členských států. Může ovšem doplňovat, podporovat a konsolidovat jejich společné snahy o rozvoj obranných schopností s cílem podporovat evropský obranný průmysl a reagovat na bezpečnostní výzvy. Zamezilo by se tím duplikacím, umožnilo by to efektivněji využívat prostředky daňových poplatníků, zlepšila by se interoperabilita obranného vybavení, minimalizovala by se fragmentace a podnítila by konkurenceschopnost a inovace evropské obranné technologické a průmyslové základny.

•Proporcionalita

•Volba nástroje

3.ZPĚTNÝCH HODNOCENÍ, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Zpětná hodnocení / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Předkládaný legislativní podnět předpokládá navýšení těchto dvou stávajících iniciativ víceletého finančního rámce 2014-2020. Na základě zkušeností s přípravnou akcí v oblasti obranného výzkumu a Evropským programem rozvoje obranného průmyslu a posouzením rozsahu, v jakém jsou architektury dvou programů sladěny, byl navržen jeden integrovaný fond. To umožní zefektivnění a zjednodušení.

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Aby dala zúčastněným stranám možnost komentovat podnět, realizovala Komise proces otevřených veřejných konzultací (OVK) na téma Evropského obranného fondu od 13. ledna do 9. března 2018 v rámci širšího konzultačního projektu ke všem oblastem politik financovaných z rozpočtu EU v období 2021–2027. Prostřednictvím internetového portálu OVK bylo předloženo několik stanovisek.

Bylo osloveno několik skupin zúčastněných stran, včetně těch přímo ovlivněných fondem, např. průmyslové a výzkumné instituce a subjekty, které mají k tématu určitý názor, jakkoli nejsou přímými příjemci, jako občané a nevládní organizace (NGO). Některé z posledně uvedených subjektů kritizovaly iniciativu z etického hlediska. Neboť byly některé jejich obavy vhodně zohledněny v návrhu (např. ohledně etiky, potřeby dodržovat mezinárodní úmluvy), vykonává Komise své právo na podnět reagující na výzvy občanů EU a jejich politických vůdců k podpoře obranného průmyslu EU a větší bezpečnosti.

Zúčastněné strany přímo ovlivněné podnětem jej podporují. Komentovaly tematické okruhy, které mají být financovy, a vydaly doporučení ke struktuře fondu a parametrům financování. Hlavní body byly následující:

–zaměřit se na dlouhodobé a střednědobé výzkumné a rozvojové priority (důraz na technologie a přelomové inovace) s ohledem na dlouhodobou konkurenceschopnost odvětví a zajištění průlomových schopností. Priority fondu by měly být stanoveny s členskými státy v kontextu ročních/víceletých pracovních programů,

–struktura fondu by měla odrážet holistický přístup zaměřený na schopnosti, pokrývající celý technologický cyklus, na základě jediného nařízení. Podrobná úprava obou oken by měla být sladěna co nejvíce,

–zúčastněné strany jednoznačně usuzují, že pravidla práv duševního vlastnictví (IPR) je zapotřebí upravit pro oblast obrany. Výzkumné organizace požadovaly ochranu práv všech účastníků projektu, nejen zástupců velkého průmyslu,

–pokud jde o míru financování, zúčastněné strany měly názor, že je nutné zohledňovat specifika tohoto odvětví. Výzkumné instituce vyzývaly k vyšším finančním příspěvkům na výzkum až do výše 100 % a krytí nepřímých výdajů na infrastrukturu. Zpráva zpracovaná skupinou osobností podílejících se na přípravné akci v oblasti obranného výzkumu (zpráva skupiny osobností) 3 uvádí, že by měl být finančně kryt vyšší procentní podíl nepřímých nákladů,

–pokud jde o formy finanční podpory, respondenti navrhovali zvážení možností spolufinancování ze strany členských států, např. prostřednictvím zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi a operací kombinování zdrojů řízených prostřednictvím InvestEU v případech, kdy bude možné výsledky využít v civilním sektoru, nebo ve vztahu ke zkušebním zařízením.

•Externí odborné konzultace

•Posouzení dopadů

V souladu s postupy lepší regulace Komise je tento návrh podložený posouzením dopadů. Nezávislý Výbor pro kontrolu regulace se zabýval posouzením dopadů dne 11. dubna 2018 a vydal kladné stanovisko. Výbor doporučil vyjasnit právní základ podnětu a možných přesahů s výzkumem financovaným jinými specifickými programy z Horizontu Evropa, s cílem upravit slovní popis prováděcích mechanismů a umožnit selektivnější přístup a lépe zdůvodnit navržený režim přímého řízení fondu. Zpráva o posouzení dopadů byla podle toho upravena v souladu s doporučeními Výboru. Část 3.2.1 posouzení dopadů byla zcela aktualizována v souladu s prvním doporučením. Znění části 2.4 bylo zdokonaleno a nyní jasně vysvětluje hranici mezi Evropským obranným fondem a specifickými programy provádějícími Horizont Evropa, pokud jde o civilní aplikace. Bylo upraveno znění části 2.1 a rovněž posouzení variant v části 4.2, aby se lépe vysvětlilo vymezení a silné a slabé stránky různých možností, které nyní zahrnují možnost provést případ od případu některá opatření inspirovaná logikou ve variantě 3. Konečně do části 4.1.1 je zahrnuta specifická formulace zdůvodňující způsob přímého řízení.

Zpráva o posouzení dopadů vysvětluje problémy a základní příčiny, které Komisi vedly k návrhu tohoto podnětu. Vztahují se ke škrtům v národních rozpočtech na obranu a nekoordinovaného financování, které vedou k neefektivitě a snížení dostupnosti obranného vybavení až na kritickou úroveň. Zpráva také konstatovala, že nedostatek inovací v obraně je problematický a že snižující se úroveň spolupráce v obranném výzkumu a vývoji a investic do vybavení omezují schopnost Unie vyvíjet nové obranné technologie a systémy. Rozdrobenost poptávky se odráží v neefektivní organizaci na straně nabídky, včetně významných duplicit, malého rozsahu výroby a průmyslových dodavatelských řetězců budovaných hlavně na národním základě. To vše omezuje interoperabilitu obranného vybavení a vede k nevyužívání možných úspor z rozsahu.

Podle zprávy fond pomůže řešit tuto situaci tak, že nasměruje 13 miliard EUR do kooperativního obranného výzkumu a rozvoje schopností, což z Unie učiní jednoho z největších investorů do obranného výzkumu v EU, a fond se stane katalyzátorem přesměrování individuálních výdajů na projekty kooperativního vývoje se společnými technickými požadavky řešícími priority EU.

Zpráva se zaměřila na tři varianty, pokud jde o strukturu fondu a prováděcí mechanismy, které umožní řešit problémy co nejoptimálnějším způsobem:

–varianta 1 – ponechat oba aktuálně oddělené zkušební programy víceletého finančního rámce 2014-2020, ale navýšit výdaje více než šestkrát,

–varianta 2 – zavést další opatření pro zvýšení flexibility a zjednodušení. Jediný fond by umožnil integrované plánování výzkumu a vývoje s harmonizovanými pravidly pro účast. Varianta 2 zohledňuje obavy zúčastněných stran ohledně toho, že by míry financování nepřímých nákladů podle metodiky základního scénáře byly příliš nízké. Je třeba zohlednit specifické charakteristiky odvětví, včetně závislosti na jediném kupci a významných omezeních, a významně omezených možnostech komerčně využívat výsledky výzkumu a vývoje zaměřeného na obranu. V rámci varianty 2 bude zavedená flexibilita, která umožní lépe financovat nepřímé náklady. Budou také zavedena zjednodušující opatření, např. granty ve formě jednorázových částek, a

–varianta 3 – zavedení přísnějších požadavků, tj. nahradit přístup založený na pobídkách a bonusech více preskriptivním přístupem zaměřeným na řešení zjištěných problémů direktivnějším způsobem tak, aby výsledky byly dosaženy rychleji. Takový preskriptivní přístup ovšem obnáší významná rizika, zejména pokud jde o využívání fondu, která mohou vést k omezení kapacity fondu dosáhnout stanovených cílů.

Po porovnání variant zpráva doporučuje variantu 2, protože ta maximalizuje synergie a zavádí zjednodušení, přičemž přístup založený na pobídkách je méně riskantní než preskriptivní přístup varianty 3. Varianta 2 by byla nejlepším způsobem, jak zaručit, že fond:

–podpoří integraci a posílí globální konkurenceschopnost evropské obranné technologické a průmyslové základny,

–podpoří vývoj obranných produktů a technologií Unie tím, že bude fungovat jako katalyzátor programů spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje klíčových obranných technologií; to by mělo vést k následným programům kooperativních investic do obrany, které by řešily budoucí potřeby schopností členských států a posilovaly rozvoj budoucích schopností prostřednictvím zvýšené spolupráce, a

–zajišťuje přidanou hodnotu Unie díky schopnosti (aniž by nějak nahrazovala národní aktivity) koordinovat širokou škálu zúčastněných stran, od ministerstev obrany (coby výlučných zákazníků) po obranný průmysl (coby jediného poskytovatele obranných produktů) tak, aby se dosahovaly prospěšné pro všechny.

•Zjednodušení a flexibilita

Integrovaný přístup: Evropský obranný fond, z něhož mohou být financovány činnosti výzkumu i vývoje umožňuje integrovanou a vzájemně se posilující podporu, tj. zamezí riziku, že dojde ke ztrátě výsledků z výzkumu, protože neexistuje průběžná podpora pro další vývoj a testování technologie. Zlepší se tak využívání produktů a technologií, které jsou podporovány z finančních prostředků Unie. Navíc integrovaný flexibilnější fond umožní další formy podpory tam, kde je to vhodné, včetně prostřednictvím zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi. Tak bude možné nalézat tržní řešení, která nabízejí nejvyšší poměr cena/výkon pro řešení potřeb Unie v oblasti obranného výzkumu a vývoje.

Zohlednění specifické povahy výzkumu a vývoje v obranném odvětví: podoba a struktura Evropského obranného fondu jsou výsledkem zkušeností s přípravnou akcí v oblasti obranného výzkumu a s návrhem nařízení o Programu rozvoje evropského obranného průmyslu, zpětné vazby od zúčastněných stran a závěrů posouzení dopadů, a zejména specifických charakteristik odvětví, ve kterém členské státy a přidružené země běžně financují veškeré náklady výzkumu a vývoje vzhledem k omezenému využívání jejich výsledků. Obranný fond poskytuje nezbytnou flexibilitu pro pokrytí nepřímých nákladů, přičemž zároveň se zavádějí opatření, která zaručí, že nebude docházet k nadměrné kompenzaci.

Akce fondu realizované během vývojové fáze jsou do velké míry provázané s plánováním členských států a jejich akvizičními strategiemi a procesy, včetně finanční podpory nadnárodních zbrojních projektů. Proto je důležité, aby členské státy schvalovaly rozhodnutí o financování v souladu s pravidly postupu projednávání ve výborech.

Míra financování vývoje prototypů a akcí v následných fázích vývoje bude nižší než u jiných akcí ve fázi před prototypem. K zahájení kooperativních projektů vývoje prototypů přispějí vhodné pobídky, přičemž se ale zohlední významná úloha financování ze strany členských států v této oblasti.

Pravidla pro účast na Evropském obranném fondu budou odrážet zvláštní povahu odvětví obrany, zejména pokud jde o absolutní nutnost zabezpečení informací, řízení výsledků akcí atd.

Zvláštní důraz bude kladen na zajištění odpovídající účasti malých podniků zvýšením míry financování, která má podpořit přeshraniční účast malých a středních podniku v kooperativních projektech.

Rozsáhlé používání nástrojů založených na výstupech (jednorázové částky a paušální platby za granty) umožní vyhnout se nutnosti účetních kontrol ex post zaměřených na způsobilé náklady, které mohou být velmi složité (bezpečnostní prověrky). Především tam, kde Unie jen dorovnává nízkou částkou provizorní rozpočet již schválený členským státem (podpora vývoje prototypů), bude unijní grant mít formu jednorázové částky uhrazené za výstupy schválené členskými státy. Platí pravidlo, že příspěvek Unie se platí za výstupy. To usnadní řízení fondu, sníží náklady na řízení a omezí míru chyb.

Komise bude realizovat Evropský obranný fond v rámci přímého řízení, aby maximalizovala účinnost a efektivnost jeho fungování. Členské státy budou do provádění Evropského obranného fondu úzce zapojeny.

•Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

–4 100 000 000 EUR na výzkumné akce,

–8 900 000 000 EUR na rozvojové akce.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Pro potřeby předkládání zpráv o fungování fondu a hodnocení je navržen systém monitorování. Výsledky budou postupně k dispozici. Údaje z monitorování se budou vztahovat k:

–ukazatelům vstupů (např. počet a typy projektů) v prvních letech,

–ukazatelům výstupů v polovině programového období (a v závislosti na délce projektů),

–ukazatelům výsledků (např. následný nákup ze strany členských států a patenty) v pozdějších letech fungování fondu.

Hodnocení se budou provádět v souladu s odstavci 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 5 , v níž tři orgány potvrdily, že hodnocení stávajících právních předpisů a politik by měla sloužit jako základ pro posouzení dopadů možných budoucích kroků. Hodnocení budou posuzovat účinky programu na základě ukazatelů/cílů programu a podrobné analýzy toho, do jaké míry lze program považovat za relevantní, účinný, efektivní, do jaké míry dostatečně poskytuje přidanou hodnotu EU a je v souladu s dalšími politikami EU. Budou obsahovat zkušenosti s určováním nedostatků/problémů nebo možností dalšího zlepšení opatření nebo jejich výsledků a pomoci maximalizovat jejich využívání/dopady.

Jakmile budou k dispozici dostatečné informace, nejpozději čtyři roky po zahájení realizace bude provedeno průběžné hodnocení fondu zaměřené na jeho provádění, souběžně s ex-post hodnocením přípravné akce v oblasti obranného výzkumu a Evropského programu rozvoje obranného průmyslu.

Komise provede finanční hodnocení na konci období provádění, po dokončení většiny projektů.

Začleňování otázek klimatu

Návrh víceletého finančního rámce na období 2021–2027 předložený Komisí stanoví ambicióznější cíl pro začleňování oblasti klimatu do všech programů EU, přičemž má být dosaženo toho, aby 25 % výdajů EU přispívalo k cílům v oblasti klimatu. Příspěvek tohoto programu k dosažení tohoto celkového cíle bude sledován prostřednictvím unijního systému klimatických ukazatelů na odpovídající úrovni rozlišení, včetně použití přesnějších metodik, jsou-li k dispozici. Komise bude i nadále každoročně předkládat informace vyjádřené prostředky na závazky v souvislosti s návrhem ročního rozpočtu.

Na podporu plného využití potenciálu Evropského obranného fondu přispívat k cílům v oblasti klimatu se Komise bude snažit určit příslušné akce v rámci přípravy fondu, jeho provádění, přezkumu a hodnotících postupů.

•Datum použitelnosti

Tento návrh stanoví datum použitelnosti od 1. ledna 2021.

2018/0254 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zřizuje Evropský obranný fond

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 173 odst. 3, čl. 182 odst. 4, článek 183 a druhý odstavec článku 188 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)V evropském obranném akčním plánu přijatém dne 30. listopadu 2016 Komise uvedla, že je odhodlána doplňovat, posilovat pákovým efektem a konsolidovat spolupráci členských států při rozvoji obranných technologických a průmyslových kapacit v reakci na bezpečnostní výzvy, jakož i podporovat konkurenceschopný, inovativní a efektivní evropský obranný průmysl. Komise zejména navrhla zřídit Evropský obranný fond (dále jen „fond“) na podporu investic do společného výzkumu a vývoje obranných produktů a technologií, což přispěje k synergiím a nákladové efektivnosti, a na podporu toho, aby členské státy nakupovaly a udržovaly obranné vybavení společně. Fond by doplnil vnitrostátní finanční prostředky již používané k tomuto účelu a měl by působit jako pobídka pro členské státy, aby více spolupracovaly a investovaly do obrany. Z fondu by byla podporována spolupráce v průběhu celého cyklu obranných produktů a technologií.

(2)Fond by přispěl k vytvoření silné, konkurenceschopné a inovativní obranné průmyslové a technologické základny a šel ruku v ruce s iniciativami Unie zaměřenými na integrovanější evropský obranný trh, a zejména pak se dvěma směrnicemi z roku 2009 6 o veřejných zakázkách a o transferech uvnitř EU v obranném odvětví.

(3)Evropský obranný fond by měl být zřízen integrovaným přístupem a tak, aby přispěl ke zvýšení konkurenceschopnosti a inovativnosti obranného průmyslu Unie. Měl by být zaměřen na zvýšení konkurenceschopnosti, inovativnosti, efektivnosti a autonomie obranného průmyslu Unie, a přispívat tak ke strategické autonomii Unie podporou přeshraniční spolupráce mezi členskými státy a mezi podniky, výzkumnými středisky, vládami členských států, mezinárodními organizacemi a vysokými školami, a to jak ve fázi výzkumu, tak ve fázi vývoje obranných produktů a technologií. Aby bylo možné dosáhnout inovativnějších řešení a otevřeného vnitřního trhu, měl by fond podporovat přeshraniční účast malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací v obranném odvětví.

(4)Důležitým prvkem je fáze výzkumu, neboť podmiňuje kapacitu evropského průmyslu a autonomii evropského průmyslu vyvíjet produkty a nezávislost členských států jako koncových uživatelů v oblasti obrany. Fáze výzkumu spojená s rozvojem obranných schopností může zahrnovat významná rizika, zejména rizika související s nízkou úrovní vyspělosti a přelomovostí technologií. Také fázi vývoje, jež následuje po fázi výzkumu a technologií, provázejí značná rizika a náklady, které brání dalšímu využití výsledků výzkumu a mají nepříznivý vliv na konkurenceschopnost a inovativnost obranného průmyslu Unie.

(5)Fond by neměl podporovat čistě základní výzkum, který by měl využívat jiných režimů podpory, mohl by však podporovat základní výzkum zaměřený na obranu, který by mohl tvořit základ pro řešení zjištěných nebo očekávaných problémů nebo možností.

(6)Fond by mohl podporovat akce týkající se jak nových produktů a technologií, tak modernizace těch stávajících, a to tam, kde použití již existujících informací potřebných k provedení akcí za účelem modernizace nepodléhá omezením ze strany nepřidružených třetích zemí nebo subjektů nepřidružených třetích zemí. Při podávání žádostí o financování z prostředků Unie by po právních subjektech mělo být požadováno, aby předložily informace relevantní pro prokázání neexistence těchto omezení. Pokud nebudou takové informace předloženy, financování z prostředků Unie by nemělo být možné.

(7)Aby bylo zajištěno, že prováděním tohoto nařízení budou dodrženy mezinárodní závazky Unie a členských států, akce související s produkty nebo technologiemi, jejichž použití, vývoj nebo výrobu zakazuje mezinárodní právo, by neměly získat financování v rámci fondu. V tomto ohledu by vývoji mezinárodního práva měla podléhat i způsobilost akcí souvisejících s novými obrannými produkty nebo technologiemi, např. takovými, které jsou obzvlášť navrženy k provádění smrtících úderů bez lidské kontroly nad rozhodnutími o jejich nasazení do boje.

(8)Obtížnost shody na konsolidovaných požadavcích na obranné schopnosti a na společných technických specifikacích nebo normách ztěžuje přeshraniční spolupráci mezi členskými státy a mezi právními subjekty usazenými v různých členských státech. Absence takových požadavků, specifikací a norem vedla k vysoké roztříštěnosti v odvětví obrany, technické komplexnosti, zdržením, nárůstu nákladů a nízké interoperabilitě. Shoda na společných technických specifikacích by měla být předpokladem pro akce, které zahrnují vyšší úroveň technologické připravenosti. Způsobilé pro podporu z fondu by rovněž měly být činnosti členských států, které vedou ke společným požadavkům na obranné schopnosti, podpůrné studie i akce zaměřené na podporu tvorby společné definice technických specifikací nebo norem.

(9)Jelikož cílem fondu je podpořit konkurenceschopnost a inovace obranného průmyslu Unie posilováním pákového efektu a doplňováním kooperativních činností v oblasti obranného výzkumu a technologií a snižováním rizika spojeného s vývojovou fází kooperativních projektů, měly by být pro podporu z fondu způsobilé rovněž akce, které se týkají výzkumu a vývoje obranného produktu nebo technologie. Totéž bude platit i pro modernizaci stávajících obranných produktů a technologií, včetně jejich interoperability.

(10)Vzhledem k tomu, že fond zejména usiluje o posílení spolupráce mezi právními subjekty a členskými státy v Evropě, měla by být akce způsobilá k financování z fondu pouze tehdy, pokud je prováděna formou spolupráce alespoň tří subjektů usazených nejméně ve třech různých členských státech a/nebo přidružených zemích. Alespoň tři z těchto způsobilých právních subjektů usazené nejméně ve dvou různých členských státech a/nebo přidružených zemích by neměly přímo ani nepřímo podléhat faktické kontrole stejného subjektu ani se ovládat navzájem. Pro posílení spolupráce mezi členskými státy může fond podpořit společné zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi.

(11)Podle [odkaz bude aktualizován v souladu s novým rozhodnutím o ZZÚ: článek 94 rozhodnutí Rady 2013/755/EU 7 ] jsou subjekty usazené v zámořských zemích a územích (ZZÚ) způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů fondu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je příslušná zámořská země nebo území spojeno.

(12)Jelikož je fond zaměřen na zvýšení konkurenceschopnosti, efektivnosti a autonomie obranného průmyslu Unie, měly by být k podpoře v zásadě způsobilé pouze subjekty, které jsou usazeny v Unii nebo přidružených zemích a které nepodléhají kontrole nepřidružených třetích zemí nebo subjektů nepřidružených třetích zemí. Aby byla navíc zajištěna ochrana základních bezpečnostních a obranných zájmů Unie a jejích členských států, neměla by se infrastruktura, zařízení, prostředky a zdroje, které příjemci a subdodavatelé používají u akcí financovaných z fondu, nacházet na území nepřidružených třetích zemí.

(13)Za určitých okolností, je-li to nezbytné k dosažení cílů akce, by mělo být možné odchýlit se od zásady, že příjemci a jejich subdodavatelé by neměli podléhat kontrole ze strany nepřidružených třetích zemí nebo subjektů nepřidružených třetích zemí. Z tohoto pohledu mohou být právní subjekty usazené v Unii, které podléhají kontrole nepřidružené třetí země nebo subjektu nepřidružené třetí země, způsobilé, pokud jsou splněny příslušné a přísné podmínky týkající se bezpečnostních a obranných zájmů Unie a jejích členských států. Účast takových subjektů by neměla být v rozporu s cíli fondu. Žadatelé by měli poskytnout veškeré relevantní informace o infrastruktuře, zařízeních, prostředcích a zdrojích, které mají být v rámci akce využívány.

(14)Hodlá-li se na způsobilé akci podílet konsorcium a finanční pomoc Unie má mít podobu grantu, mělo by konsorcium jmenovat jednoho ze svých členů jako koordinátora, který bude hlavní styčnou osobou.

(15)V případě, že vývojovou akci podporovanou z fondu řídí projektový manažer jmenovaný členským státem nebo přidruženou zemí, měla by Komise před provedením platby příjemci informovat projektového manažera, aby mohl zajistit, že příjemci dodrží časové rámce. Za určitých okolností by projektový manažer mohl Komisi předávat svoje poznámky k pokroku akce, aby Komise mohla ověřit, zda podmínky pro přistoupení k platbě byly splněny.

(16)Aby bylo zajištěno, že financované akce jsou finančně schůdné, je třeba, aby příjemci prokázali, že náklady akce, na které se financování Unie nevztahuje, budou finančně pokryty jiným způsobem.

(17)Členské státy by měly mít k dispozici různé druhy finančních mechanismů pro společný vývoj a pořizování obranných schopností. Komisí připravený soubor finančních nástrojů by měl poskytnout různé druhy mechanismů, které členské státy mohou využít k překonání překážek pro kooperativní vývoj a zadávání veřejných zakázek z hlediska financování. Využívání takových finančních mechanismů by mohlo dále podpořit kooperativní obranné projekty a zvýšit efektivnost výdajů na obranu, a to i pokud jde o projekty podporované z Evropského obranného fondu.

(18)Vzhledem ke specifikům obranného průmyslu, kde poptávka přichází téměř výhradně jen od členských států a přidružených zemí, které také kontrolují veškeré pořizování produktů a technologií pro obranné účely, včetně vývozu, je fungování obranného sektoru jedinečné a neřídí se konvenčními pravidly a obchodními modely, které platí na tradičnějších trzích. Průmysl tudíž významné výzkumné a vývojové projekty v oblasti obrany nemůže financovat sám, a veškeré náklady na výzkum a vývoj tak na sebe berou členské státy a přidružené země. Aby bylo možné dosáhnout cílů fondu, především stimulovat spolupráci mezi podniky z různých členských států a přidružených zemí, a vzhledem ke specifikům obranného sektoru by u akcí, které probíhají před fází vývoje prototypu, měly být způsobilé náklady hrazeny až do jejich celkové výše.

(19)Prototypová fáze je důležitá fáze, kdy se členské státy a přidružené země obvykle domluví na svých konsolidovaných investicích a zahájí proces pořizování budoucích obranných produktů a technologií. To je důvod, proč se v této konkrétní fázi členské státy a přidružené země dohodnou na potřebných závazcích, včetně sdílení nákladů a odpovědnosti za projekt. Aby byla zajištěna důvěryhodnost jejich závazku, finanční pomoc Unie v rámci fondu by za normálních okolností neměla překročit 20 % způsobilých nákladů.

(20)Pro akce po prototypové fázi by se mělo počítat s financováním ve výši 80 %. Tyto akce, které jsou blíže dokončení výrobku a technologií, mohou s sebou i tak nést velké náklady.

(21)Subjekty v obranném odvětví čelí specifickým nákladům, jako jsou například bezpečnostní náklady. Tyto subjekty působí navíc na specifickém trhu, kde bez poptávky na straně kupujícího nedokáží získat zpět náklady na výzkum a vývoj, jak je to možné v civilním odvětví. Je tedy odůvodněné povolit paušální sazbu ve výši 25 % i možnost účtovat u jednotlivých projektů nepřímé náklady vypočtené v souladu s běžnými účetními postupy příjemců, které byly oznámeny Komisi, pokud tyto postupy uznávají jejich vnitrostátní orgány v rámci vnitrostátních režimů financování. Odpovědná schvalující osoba by měla svoje rozhodnutí akceptovat nepřímé způsobilé náklady nad paušální sazbou ve výši 25 % zdůvodnit v pracovním programu nebo ve výzvě k podávání návrhů.

(22)Aby se zajistilo, že financované akce přispějí ke konkurenceschopnosti a efektivnosti evropského obranného průmyslu, je důležité, aby členské státy již měly v úmyslu společně pořídit konečný produkt nebo využívat technologii, zejména prostřednictvím společného přeshraničního zadávání veřejných zakázek, kdy členské státy organizují svá zadávací řízení společně, zejména s využitím centrálního zadavatele.

(23)Podpora inovací a technologického rozvoje v obranném průmyslu Unie by měla probíhat v souladu s bezpečnostními a obrannými zájmy Unie. Z toho vyplývá, že jedním z kritérií pro udělení by měl být přínos dané akce pro tyto zájmy a priority v oblasti obranného výzkumu a schopností, na nichž se členské státy dohodly. Společné nedostatky ve společném obranném výzkumu a obranných schopnostech v rámci Unie jsou pojmenovány v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky zejména prostřednictvím zastřešujícího strategického plánu výzkumu a plánu rozvoje schopností. Provádění příslušných priorit podpoří další procesy Unie, např. koordinovaný každoroční přezkum v oblasti obrany a stálá strukturovaná spolupráce, a to prostřednictvím hledání a využívání příležitostí pro posílenou spolupráci s cílem splnit úroveň ambicí EU v oblasti bezpečnosti a obrany. Ve vhodných případech mohou být zohledněny také regionální a mezinárodní priority, včetně těch v kontextu Severoatlantické aliance, pokud jsou v souladu s prioritami Unie a nebrání tomu, aby se jich zúčastnil jakýkoli členský stát nebo přidružená země, přičemž bude zohledněno i to, že by nemělo docházet k zbytečné duplicitě.

(24)Způsobilé akce vyvíjené v rámci stálé strukturované spolupráce (PESCO) v institucionálním rámci Unie by měly průběžně umocňovat spolupráci mezi právními subjekty v různých členských státech, a bezprostředně tak přispívat k cílům fondu. Takové projekty, pokud by byly vybrány, by proto měly být způsobilé pro vyšší míru financování.

(25)Komise vezme v potaz ostatní činnosti financované z rámcového programu Horizont Evropa, aby nedocházelo zbytečné duplicitě a aby bylo zajištěno vzájemné obohacování civilního a obranného výzkumu.

(26)Čím dál většími výzvami jsou kybernetická bezpečnost a kybernetická obrana a Komise a vysoká představitelka uznaly potřebu vytvořit synergie mezi akcemi v oblasti kybernetické obrany v rámci fondu a iniciativami Unie v oblasti kybernetické obrany, například iniciativami oznámenými ve společném sdělení o kybernetické bezpečnosti. Konkrétně evropské výzkumné a odborné středisko pro kybernetickou bezpečnost, které má být zřízeno, by mělo hledat synergie mezi civilním a obranným rozměrem kybernetické bezpečnosti. Mohlo by aktivně pomáhat členským státům a dalším relevantním stranám poskytováním poradenství, sdílením zkušeností a usnadňováním spolupráce s ohledem na projekty a akce a také na žádost členských států působících jako projektový manažer ve vztahu k Evropskému obrannému fondu.

(27)Propojením činností, na něž se vztahuje přípravná akce v oblasti obranného výzkumu zahájená Komisí ve smyslu čl. [58 odst. 2 písm. b)] nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/... (dále jen „finanční nařízení“) a Evropský program rozvoje obranného průmyslu zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. ..., by měl být zajištěn integrovaný přístup za účelem harmonizace podmínek účasti, vytvoření soudržnějšího souboru nástrojů a zvýšení inovačního, kooperativního a hospodářského dopadu, přičemž je třeba zabránit zbytečné duplicitě a roztříštěnosti. Pomocí tohoto integrovaného přístupu by fond také přispěl k lepšímu využívání výsledků obranného výzkumu, neboť by překlenul mezeru mezi výzkumem a vývojem s přihlédnutím ke specifikům odvětví obrany a podporoval všechny formy inovací, včetně přelomových inovací, u kterých by se s neúspěchem mělo počítat.

(28)Politické cíle tohoto fondu by měly být rovněž řešeny prostřednictvím finančních nástrojů a rozpočtových záruk v rámci okna (oken) politiky [...] fondu InvestEU.

(29)Finanční podpora by měla být využívána k tomu, aby úměrným způsobem řešila selhání trhu nebo suboptimální investiční situace, a akce by neměly zdvojovat ani vytlačovat soukromé financování nebo narušovat hospodářskou soutěž na vnitřním trhu. Akce by měly mít jasnou evropskou přidanou hodnotu.

(30)Druhy financování a způsoby provádění podle tohoto nařízení by měly být voleny na základě jejich schopnosti dosáhnout specifických cílů akcí a přinášet výsledky, při zohlednění zejména nákladů kontrol, administrativní zátěže a očekávaného rizika neplnění. Přitom by se mělo zvážit rovněž využití jednorázových částek, paušálních plateb a jednotkových nákladů, jakož i financování, které není spojené s náklady, podle čl. [125 odst. 1] finančního nařízení.

(31)Komise by měla sestavit roční nebo víceleté pracovní programy odpovídající cílům fondu. Při sestavování pracovního programu by Komisi měl být nápomocen výbor členských států. Aby bylo možné využívat odbornost Evropské obranné agentury v oblasti obrany, bude jí udělen status pozorovatele ve výboru. Vzhledem ke specifikům oblasti obrany by se výboru členských států měla účastnit i Evropská služba pro vnější činnost.

(32)Aby byly zajištěny jednotné podmínky provádění tohoto nařízení, měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o přijetí pracovního programu a o přidělování finančních prostředků na vybrané akce. Při provádění rozvojových akcí by měla být zohledněna specifika obranného sektoru, zejména odpovědnost členských států a/nebo přidružených zemí za proces plánování a pořizování. Tyto prováděcí pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) [č. 182/2011] 8 .

(33)Za účelem podpory otevřeného vnitřního trhu by měla být rovněž podporována účast přeshraničních malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací, ať již jako členů konsorcií, nebo jako subdodavatelů.

(34)Aby fond byl úspěšný, měla by Komise usilovat o udržování dialogu s členskými státy a průmyslem.

(35)Toto nařízení stanoví finanční krytí pro Evropský obranný fond, které má pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu představovat hlavní referenční částku ve smyslu [nové interinstitucionální dohody] mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení 9 .

(36)Není-li stanoveno jinak, vztahuje se na fond finanční nařízení. To stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, finanční pomoci, finančních nástrojů a rozpočtových záruk.

(37)Na toto nařízení se vztahují horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a určují zejména postup pro sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek, cen, nepřímého plnění a stanoví kontrolu odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 SFEU se rovněž vztahují na ochranu rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech, neboť dodržování zásad právního státu je základním předpokladem pro řádné finanční řízení a účinné financování z EU.

(38)V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 10 , nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 11 , nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 12 a nařízením Rady (EU) 2017/1939 13 mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné trestné činy poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 14 . V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru (EÚD) nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva.

(39)Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o EHP, která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení za účelem udělení nezbytných práv a přístupu příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), jakož i Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci.

(40)V souladu s body 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů je potřeba toto nařízení hodnotit na základě informací shromážděných podle zvláštních požadavků na monitorování a zároveň omezit nadměrnou regulaci a administrativní zátěž, a to zejména pro členské státy. Tyto požadavky mohou případně zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení dopadu nařízení v praxi. Nejpozději čtyři roky po zahájení provádění fondu by Komise měla provést průběžné hodnocení a na konci prováděcího období fondu pak konečné hodnocení, které finanční činnosti přezkoumá z hlediska finančního plnění a, nakolik to v té chvíli bude možné, z hlediska výsledků a dopadů. Zpráva by rovněž měla analyzovat přeshraniční účast malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací v projektech podporovaných z fondu, jakož i účast malých a středních podniků a společností se střední kapitalizací na globálním hodnotovém řetězci. Komise může rovněž navrhnout změny tohoto nařízení, které budou reagovat na případný vývoj během provádění fondu.

(41)Vzhledem k významu boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie provádět Pařížskou dohodu a cíli udržitelného rozvoje OSN přispěje tento fond k začleňování opatření v oblasti klimatu do politik Unie a k dosažení celkového cíle 25 % výdajů z rozpočtu EU na podporu cílů v oblasti klimatu. Příslušné akce budou identifikovány během přípravy a provádění fondu a znovu posouzeny v kontextu jeho hodnocení v polovině období.

(42)Jelikož fond podporuje pouze fáze výzkumu a vývoje obranných produktů a technologií, Unie by v zásadě neměla nabýt vlastnictví nebo práv duševního vlastnictví, pokud jde o produkty nebo technologie, jež jsou výsledkem financovaných akcí, ledaže by pomoc Unie byla poskytnuta zadáním veřejné zakázky. U výzkumných akcí by však členské státy a přidružené země, které o to mají zájem, měly mít možnost využít výsledky financovaných akcí a účastnit se návazného kooperativního vývoje, a proto by měly být povoleny odchylky od této zásady.

(43)Finanční podpora Unie by neměla mít vliv na transfery produktů pro obranné účely uvnitř Unie v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES 15 ani na vývoz produktů, zařízení nebo technologií.

(44)Použití citlivých základních informací nebo přístup neoprávněných osob k citlivým výsledkům výzkumných projektů může mít nepříznivý dopad na zájmy Evropské unie nebo jednoho či více členských států. Nakládání s důvěrnými údaji a utajovanými informacemi by se tudíž mělo řídit všemi příslušnými právními předpisy Unie, včetně vnitřních pravidel orgánů, jako je rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 16 .

(45)Za účelem doplňování nebo změny ukazatelů způsobu dosahování dopadů, pokud je to považováno za nezbytné, by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Zejména pak pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci Evropský parlament a Rada obdrží veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se přípravě aktů v přenesené pravomoci věnují.

(46)Komise by měla fond řídit s patřičným ohledem na požadavky na důvěrnost a bezpečnost, zejména pokud jde o utajované informace a citlivé informace,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
PLATNÁ PRO VÝZKUM A VÝVOJ

KAPITOLA I
OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1
Předmět

Tímto nařízením se zřizuje Evropský obranný fond (dále jen „fond“).

Stanoví cíle fondu, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.

Článek 2
Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

1)„operacemi kombinování zdrojů“ se rozumí akce podporované z rozpočtu EU, včetně akcí v rámci nástrojů kombinujících zdroje financování podle [čl. 2 odst. 6] finančního nařízení, které kombinují nevratné formy podpory a/nebo finanční nástroje z rozpočtu EU s vratnými formami podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí, jakož i od komerčních finančních institucí a investorů;

2)„kontrolou“ se rozumí schopnost přímo nebo nepřímo vykonávat rozhodující vliv na právní subjekt prostřednictvím jednoho nebo více zprostředkujících právních subjektů;

3)„vývojovou akcí“ se rozumí jakákoli akce spočívající především v činnostech zaměřených na obranu ve fázi vývoje, která zahrnuje nové produkty nebo technologie nebo modernizaci těch stávajících, s výjimkou výroby nebo používání zbraní;

4)„přelomovou obrannou technologií“ se rozumí technologie, jejíž nasazení může radikálně změnit koncepci a vedení obranných záležitostí;

5)„strukturami výkonného řízení“ se rozumí orgán nebo orgány jmenované v souladu vnitrostátními právními předpisy, které jsou oprávněny stanovovat strategii, cíle a celkové směřování právního subjektu a které dohlížejí na řízení rozhodovacího procesu a tento proces sledují;

6)„právním subjektem“ se rozumí jakákoli fyzická nebo právnická osoba založená a uznaná jako taková podle vnitrostátního práva, práva Unie nebo mezinárodního práva, která má právní subjektivitu a která smí vlastním jménem vykonávat práva a mít povinnosti, nebo subjekt bez právní subjektivity v souladu s [čl. 197 odst. 2 písm. c)] finančního nařízení;

7)„společností se střední tržní kapitalizací“ se rozumí podnik, který není mikropodnikem ani malým či středním podnikem podle definice v doporučení Komise 2003/361/ES 17 a který má až 3 000 zaměstnanců, přičemž počet zaměstnanců je vypočten podle článků 3, 4, 5 a 6 hlavy I přílohy uvedeného doporučení;

8)„zadáváním zakázek v předobchodní fázi“ se rozumí zadávání zakázek na služby ve výzkumu a vývoji zahrnující sdílení rizik a zisků v tržních podmínkách a vývoj po jednotlivých fázích v konkurenčním prostředí, pokud jsou zadávané služby ve výzkumu a vývoji jasně odděleny od komerční výroby a distribuce konečných výrobků;

9)„projektovým manažerem“ se rozumí jakýkoli veřejný zadavatel usazený v některém členském státě nebo přidružené zemi, zřízený členským státem nebo přidruženou zemí nebo skupinou členských států a/nebo přidružených zemí za účelem trvalého nebo příležitostného řízení nadnárodních zbrojních projektů;

10)„příjemcem“ se rozumí jakýkoli právní subjekt, který získá financování z fondu;

11)„výzkumnou akcí“ se rozumí jakákoli akce spočívající ve výzkumných činnostech zaměřených výhradně na obranné uplatnění;

12)„výsledky“ se rozumí jakékoli hmotné či nehmotné účinky akce, jako jsou údaje, znalosti nebo informace, bez ohledu na jejich formu či povahu a bez ohledu na to, zda mohou být chráněny, jakož i veškerá práva s nimi spojená, včetně práv duševního vlastnictví;

13)„zvláštní zprávou“ se rozumí konkrétní výstup výzkumné akce, který shrnuje její výsledky a poskytuje podrobné informace o hlavních zásadách, cílech, skutečných výsledcích, základních vlastnostech, provedených zkouškách, možných přínosech, možných obranných uplatněních a předpokládaném způsobu využití výzkumu;

14)„systémovým prototypem“ se rozumí model produktu nebo technologie, kterým lze prokázat jeho vlastnosti v operačním prostředí;

15)„třetí zemí“ se rozumí země, která není členem Unie;

16)„nepřidruženou třetí zemí“ se rozumí třetí země, která není přidruženou zemí ve smyslu článku 5;

17)„subjektem nepřidružené třetí země“ se rozumí právní subjekt, který je usazen v nepřidružené třetí zemi nebo má v nepřidružené třetí zemi své struktury výkonného řízení.

Článek 3
Cíle fondu

1.Fond má obecný cíl podporovat konkurenceschopnost, výkonnost a inovační schopnosti evropského obranného průmyslu tím, že bude podporovat kooperativní akce a přeshraniční spolupráci mezi právními subjekty v celé Unii, včetně malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací, a také napomáhat využívání průmyslového potenciálu inovací, výzkumu a technologického vývoje v každé fázi průmyslového životního cyklu, a přispěje tak ke strategické autonomii Unie. Fond by měl rovněž přispět ke svobodě jednání Unie a její autonomii zejména z technologického a průmyslového hlediska.

2.Fond má tyto specifické cíle:

a)podporovat projekty kooperativního výzkumu, které by mohly významně podpořit přínos budoucích schopností, s cílem maximalizovat inovace a zavádět nové produkty a technologie v oblasti obrany, včetně těch přelomových;

b)podporovat projekty kooperativního vývoje obranných produktů a technologií v souladu s prioritami v oblasti obranných schopností, které společně schválily členské státy v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky, a přispívat tak k vyšší efektivnosti výdajů na obranu v Unii, dosahovat větších úspor z rozsahu, snižovat riziko zbytečné duplicity a tím také omezovat roztříštěnost, pokud jde o obranné produkty a technologie v celé Unii. V konečném důsledku fond napomůže větší interoperabilitě mezi schopnostmi členských států.

Článek 4
Rozpočet

3.Finanční krytí pro provádění Evropského obranného fondu na období 2021–2027 činí 13 000 000 000 EUR v běžných cenách.

4.Orientační rozdělení částky uvedené v odstavci 1 je následující:

a)až 4 100 000 000 EUR na výzkumné akce;

b)až 8 900 000 000 EUR na vývojové akce.

5.Částku uvedenou v odstavci 1 lze použít na technickou a správní pomoc určenou na provádění fondu, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnotící činnosti, včetně systémů informačních technologií na úrovni organizace.

6.Až 5 % finančního krytí uvedeného v odstavci 1 bude vynaloženo na podporu přelomových obranných technologií.

7.Do fondu mohou být na žádost členských států převedeny zdroje, jež jim byly přiděleny v rámci sdíleného řízení. Komise tyto zdroje vynakládá přímo v souladu s [čl. 62 odst. 1 písm. a)] finančního nařízení. Tyto zdroje se pokud možno použijí ve prospěch dotčeného členského státu.

Článek 5
Přidružené země

Fond je otevřen členům Evropského sdružení volného obchodu (EFTA), kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o Evropském hospodářském prostoru.

Článek 6
Podpora přelomových obranných technologií

1.Komise udělí financování prostřednictvím otevřených a veřejných konzultací o oblastech intervencí stanovených v pracovních programech.

2.Komise může případ od případu hledat nejvhodnější formu financování inovativních řešení.

Článek 7
Etické otázky

3.Akce financované z fondu musí být v souladu s etickými zásadami a s příslušnými vnitrostátními, unijními a mezinárodními právními předpisy.

4.Návrhy se systematicky prověřují s cílem identifikovat ty akce, které vzbuzují složité nebo závažné etické otázky, a podrobit je etickému posouzení. Etické prověřování a hodnocení provádí Komise za pomoci odborníků na etiku obrany. Komise v co největší míře zajistí transparentnost postupů týkajících se etiky.

5.Subjekty účastnící se dané akce musí před zahájením příslušných činností získat všechna povolení nebo jiné povinné dokumenty od příslušných celostátních a místních etických komisí nebo jiných subjektů, např. úřadů pro ochranu údajů. Tyto dokumenty jsou součástí dokumentace a předkládají se Komisi.

6.V případě potřeby provádí Komise etické kontroly v průběhu akce. V případě závažných nebo složitých etických otázek provádí Komise kontroly za pomoci odborníků na etiku obrany.

7.Akce, které nejsou z etického hlediska přijatelné, mohou být zamítnuty nebo kdykoli ukončeny.

KAPITOLA II
FINANČNÍ USTANOVENÍ

Článek 8
Provádění a formy financování z prostředků EU

1.Fond se provádí v rámci přímého řízení v souladu s finančním nařízením.

2.Fond může poskytovat financování jakoukoli z forem stanovených ve finančním nařízení, zejména formou grantů, cen a zadávání veřejných zakázek. Zároveň může poskytovat financování formou finančních nástrojů v rámci operací kombinování zdrojů.

Článek 9
Kumulativní, doplňkové a kombinované financování

1.Na akce, na něž byl získán příspěvek z jiného programu Unie, lze rovněž získat příspěvek v rámci fondu, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady. Příspěvek na akci z jednotlivých programů/fondů Unie podléhá pravidlům těchto programů/fondů. Kumulativní financování nepřesáhne celkové způsobilé náklady na akci a podporu z různých programů Unie lze vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumenty, v nichž jsou stanoveny podmínky podpory.

2.Akce, které získaly osvědčení „Pečeť excelence“ nebo které splňují následující kumulativní srovnávací podmínky:

a)byly posouzeny v rámci výzvy k podávání návrhů týkající se fondu,

b)splňují minimální požadavky na kvalitu uvedené v dané výzvě k podávání návrhů,

c)nesmějí být financovány v rámci této výzvy k předkládání návrhů z důvodu rozpočtových omezení,

mohou získat podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti, Evropského sociálního fondu nebo Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova v souladu s čl. [65] odst. 5 nařízení (EU) XX [nařízení o společných ustanoveních] a článkem [8] nařízení (EU) XX [o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky] za předpokladu, že jsou tyto akce v souladu s cíli příslušného programu. Použijí se pravidla pro poskytování podpory z fondu.

KAPITOLA III
GRANTY

Článek 10
Způsobilé subjekty

1.Žadatelé a jejich subdodavatelé jsou způsobilí pro financování za předpokladu, že jsou usazeni v Unii nebo v přidružené zemi, mají své struktury výkonného řízení v Unii nebo v přidružené zemi a nejsou pod kontrolou nepřidružené třetí země nebo subjektu nepřidružené třetí země.

2.Žadatel usazený v Unii nebo v přidružené zemi a kontrolovaný nepřidruženou třetí zemí nebo subjektem nepřidružené třetí země může být, odchylně od odstavce 1, způsobilý pro financování, pokud je to nezbytné pro dosažení cílů příslušné akce, a za předpokladu, že jeho účast neohrozí bezpečnostní zájmy Unie a jejích členských států. V zájmu zajištění ochrany bezpečnostních zájmů Unie a jejích členských států se musí ve výzvě k předkládání návrhů po navrhovateli požadovat, aby předložil informace, které prokazují zejména, že:

a)nad žadatelem nebude vykonávána kontrola takovým způsobem, který by omezoval jeho schopnost provádět a dokončit příslušnou akci;

b)bude zamezeno tomu, aby měly nepřidružené třetí země nebo subjekty nepřidružených třetích zemí přístup k citlivým utajovaným i neutajovaným informacím týkajícím se příslušné akce; a osoby zapojené do akce budou mít vnitrostátní bezpečnostní prověrku vydanou členským státem nebo přidruženou zemí;

c)výsledky akce si ponechá příjemce a nebudou podléhat kontrole nebo omezením nepřidružených třetích zemí či jiných subjektů nepřidružených třetích zemí, a to během akce ani po určenou dobu po jejím dokončení.

3.Veškerá infrastruktura, zařízení, prostředky a zdroje použité při akcích financovaných z fondu se musí nacházet na území Unie nebo přidružených zemí. Kromě toho při provádění způsobilých akcí musí příjemci a jejich subdodavatelé spolupracovat pouze s právními subjekty usazenými v Unii nebo v přidružené zemi a nekontrolovanými nepřidruženými třetími zeměmi nebo subjekty nepřidružených třetích zemí.

4.Odchylně od odstavce 3 mohou příjemci a subdodavatelé zapojení do akce používat svoje prostředky, infrastrukturu, zařízení a zdroje nacházející se nebo držené na území nepřidružených třetích zemí, pokud je to nutné pro dosažení cílů akce, a za předpokladu, že to neohrozí bezpečnost Unie a jejích členských států. Za stejných podmínek mohou při provádění způsobilých akcí příjemci a jejich subdodavatelé spolupracovat se subjektem usazeným v nepřidružené třetí zemi. Náklady na využívání této infrastruktury, zařízení, prostředků nebo zdrojů a na tuto spolupráci nejsou způsobilé v rámci fondu.

5.V zájmu zajištění ochrany bezpečnostních zájmů Unie a jejích členských států stanoví výzva k předkládání návrhů další podmínky. Tyto podmínky se týkají zejména ustanovení o vlastnictví výsledků akce a o přístupu k citlivým utajovaným a neutajovaným informacím a záruk pro bezpečnost dodávek.

6.Žadatelé musí poskytnout všechny relevantní informace, které jsou nezbytné pro posouzení kritérií způsobilosti a podmínek uvedených v odstavcích 1 až 4.

7.Žádosti, jež je nutno ověřit podle odstavce 2 nebo 4, lze podat pouze se souhlasem členského státu nebo přidružené země, kde je žadatel usazen.

8.V případě, že dojde v průběhu provádění akce ke změně, která by mohla zpochybnit splnění uvedených kritérií a podmínek, příjemce informuje Komisi, která posoudí, zda jsou uvedená kritéria a podmínky nadále splňovány, a vyhodnotí potenciální dopad na financování akce.

9.Pro účely tohoto článku se subdodavateli rozumí subdodavatelé s přímým smluvním vztahem s příjemcem, ostatní subdodavatelé, kterým je přiděleno nejméně 10 % celkových způsobilých nákladů na akci, a subdodavatelé, kteří mohou za účelem provádění akce vyžadovat přístup k utajovaným informacím ve smyslu rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444.

Článek 11
Způsobilé akce

1.Pro financování jsou způsobilé pouze akce zaměřené na provádění cílů uvedených v článku 3.

2.Fond podpoří akce týkající se jak nových produktů a technologií, tak modernizace těch stávajících, a to tam, kde použití již existujících informací potřebných k provedení modernizace nepodléhá přímo ani nepřímo omezením ze strany nepřidružených třetích zemí nebo subjektů nepřidružených třetích zemí.

3.Způsobilá akce se musí týkat jednoho nebo více těchto bodů:

a)činností zaměřených na získávání, podporu a zlepšování nových znalostí a technologií v oblasti obrany, které mohou mít na tuto oblast významný dopad;

b)činností zaměřených na zvýšení interoperability a odolnosti, včetně zabezpečeného vytváření a výměny údajů, hlavních kritických obranných technologií, posílení bezpečnosti dodávek nebo umožnění účinného využívání výsledků pro obranné produkty a technologie;

c)studií, jako jsou studie proveditelnosti s cílem prozkoumat možnost zavedení nové nebo zdokonalené technologie, produktu, postupu, služby, řešení nebo statistiky o obranném průmyslu a projektů pro zavedení sběru údajů;

d)návrhu obranného produktu, hmotné nebo nehmotné součásti nebo technologie, jakož i vymezení technických specifikací, podle kterých byl tento návrh vyvinut a které mohou zahrnovat částečné zkoušky pro snížení rizik v průmyslovém či reprezentativním prostředí;

e)vývoje modelu obranného produktu, hmotné nebo nehmotné součásti nebo technologie, které mohou prokázat výkonnost tohoto prvku v provozním prostředí (systémového prototypu);

f)zkoušení obranného produktu, hmotné či nehmotné součásti nebo technologie;

g)kvalifikace obranného produktu, hmotné či nehmotné součásti nebo technologie. Kvalifikace je celý postup, jímž se prokazuje, že návrh obranného produktu, hmotné či nehmotné součásti nebo technologie splňuje stanovené požadavky. Tento postup poskytuje objektivní důkaz, jímž se prokazuje, že byly splněny konkrétní požadavky návrhu;

h)certifikace obranného produktu, hmotné či nehmotné součásti nebo technologie. Certifikace je postup, kterým vnitrostátní orgán osvědčí, že obranný produkt, hmotná či nehmotná součást nebo technologie vyhovuje platným předpisům;

i)vývoje technologií nebo prostředků zvyšujících účinnost během celého životního cyklu obranných produktů a technologií;

j)činností v oblasti šíření informací, vytváření sítí a zvyšování povědomí.

4.Není-li v pracovním programu uvedeném v článku 27 stanoveno jinak, provádí se akce ve spolupráci alespoň tří právních subjektů usazených nejméně ve třech různých členských státech a/nebo přidružených zemích. Alespoň tři z těchto způsobilých subjektů usazené nejméně ve dvou členských státech a/nebo přidružených zemích nesmí během celého provádění akce přímo ani nepřímo podléhat faktické kontrole stejného subjektu ani se ovládat navzájem.

5.Odstavec 4 se nepoužije na akce uvedené v odst. 3 písm. c) a j) a pro akce uvedené v článku 6.

6.Akce zaměřené na vývoj produktů a technologií, jejichž použití, vývoj nebo výroba jsou zakázány platnými mezinárodními právními předpisy, nejsou způsobilé.

Článek 12
Kritéria pro výběr a udělení grantu

1.Granty lze udělovat bez výzvy k podávání návrhů právním subjektům uvedeným v pracovním programu v souladu s [čl. 195 písm. e)] finančního nařízení.

2.Komise udělí financování vybraným akcím po každé výzvě nebo po uplatnění [čl. 195 písm. e)] finančního nařízení.

3.Při udělování financování na podporu akcí zaměřených na rozvoj jedná Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijatých v souladu s postupem uvedeným v čl. 28 odst. 2.

Článek 13
Kritéria pro udělení grantu

1.Každý návrh se hodnotí podle těchto kritérií:

a)příspěvek k excelenci nebo potenciální přelomovosti v oblasti obrany, zejména prokázáním, že očekávané výsledky navrhované akce představují výrazné výhody oproti stávajícím produktům nebo technologiím;

b)příspěvek k inovacím a technologickému rozvoji evropského obranného průmyslu, zejména prokázáním, že navrhovaná akce zahrnuje průlomovou nebo novou koncepci a přístupy, nová slibná budoucí technická zlepšení nebo aplikaci technologií nebo koncepcí, které dříve nebyly v odvětví obrany uplatňovány;

c)příspěvek ke konkurenceschopnosti evropského obranného průmyslu, zejména vytvářením nových tržních příležitostí a urychlením růstu podniků v celé Unii;

d)příspěvek k bezpečnostním a obranným zájmům Unie v souladu s prioritami uvedenými v čl. 3 odst. 2 a případně s regionálními a mezinárodními dohodami o spolupráci;

e)příspěvek k vytvoření nové přeshraniční spolupráce mezi právními subjekty, zejména malými a středními podniky, které jsou usazeny v členských státech a/nebo přidružených zemích jiných než těch, kde jsou usazeny subjekty v konsorciu, jež malými a středními podniky nejsou;

f)kvalita a efektivita provádění akce.

2.Podle odst. 1 písm. d) mohou být zejména s cílem zabránit zbytečné duplicitě zohledněny regionální a mezinárodní priority, pokud slouží bezpečnostním a obranným zájmům Unie a nevylučují účast kteréhokoli členského státu.

Článek 14
Míra spolufinancování

1.Aniž je dotčena zásada spolufinancování, může fond financovat až 100 % způsobilých nákladů akce.

2.Odchylně od odstavce 1:

a)pro akce, jež jsou vymezeny v čl. 11 odst. 3 písm. e), finanční pomoc z fondu nepřevýší 20 % způsobilých nákladů na akci;

b)pro akce, jež jsou vymezeny v čl. 11 odst. 3 písm. f) až h), finanční pomoc z fondu nepřevýší 80 % způsobilých nákladů na akci.

3.U vývojových akcí se míra financování zvýší v těchto případech:

a)u akce rozvíjené v rámci stálé strukturované spolupráce, jak stanoví rozhodnutí Rady (SZBP) 2017/2315 ze dne 11. prosince 2017, lze využít míry financování zvýšené o 10 procentních bodů;

b)konsorcium může využít míry financování zvýšené o procentní body odpovídající procentnímu podílu celkových způsobilých nákladů přidělenému malým a středním podnikům usazeným v členském státě nebo přidružené zemi jiných než těch, ve kterých jsou usazeni členové konsorcia, jež malými a středními podniky nejsou;

c)konsorcium může využít míry financování zvýšené o procentní body odpovídající čtvrtině procentního podílu celkových způsobilých nákladů přiděleného společnostem se střední tržní kapitalizací usazeným v členském státě nebo přidružené zemi jiných než těch, ve kterých jsou usazeni ostatní členové konsorcia, jež nejsou malými a středními podniky ani společnostmi se střední tržní kapitalizací;

d)celkově se nesmí míra financování akce zvýšit o více než 30 procentních bodů.

Článek 15
Finanční způsobilost

Odchylně od článku [198] finančního nařízení:

a)finanční způsobilost se ověřuje pouze u koordinátora a pouze v případě, kdy je požadováno financování z prostředků Unie nejméně ve výši 500 000 EUR. Pokud však existují důvody k pochybnostem o finanční způsobilosti, ověří Komise rovněž finanční způsobilost dalších žadatelů nebo koordinátorů pod prahovou hodnotou uvedenou v první větě;

b)finanční způsobilost se neověřuje u právních subjektů, jejichž životaschopnost je zaručena členským státem, a u univerzit;

c)zaručuje-li strukturálně finanční způsobilost jiný právní subjekt, ověří se finanční způsobilost u tohoto právního subjektu.

Článek 16
Nepřímé náklady

1.Nepřímé způsobilé náklady se stanoví za použití paušální sazby ve výši 25 % celkových přímých způsobilých nákladů, s výjimkou přímých způsobilých nákladů na subdodávky, finanční podpory třetím stranám a jednotkových nákladů nebo paušálních částek, které zahrnují nepřímé náklady.

2.Tam, kde je to vhodné, mohou být nepřímé způsobilé náklady přesahující paušální sazbu ve výši 25 % stanoveny v souladu s běžnými postupy příjemce pro účtování nákladů na základě skutečných nepřímých nákladů, a to za předpokladu, že jsou tyto postupy účtování nákladů schváleny vnitrostátními orgány na základě srovnatelných režimů financování v souladu s článkem [185] finančního nařízení a sděleny Komisi.

Článek 17
Využití jediné jednorázové částky nebo příspěvku, které nejsou spojeny s náklady

1.U grantů na akce uvedené v čl. 11 odst. 3 písm. e) a jiné akce, u nichž členské státy a/nebo přidružené země financují hlavní část rozpočtu, může Komise použít:

a)příspěvku, který není spojen s náklady uvedenými v [čl. 180 odst. 3] finančního nařízení a je založen na dosažení výsledků měřených podle předem stanovených milníků nebo prostřednictvím ukazatelů výkonnosti; nebo

b)jediné jednorázové částky uvedené v článku [182] finančního nařízení a na základě předběžného rozpočtu akce, který již byl schválen vnitrostátními orgány spolufinancujících členských států a přidružených zemí.

2.Do jednorázové částky jsou zahrnuty nepřímé náklady.

Článek 18
Zadávání zakázek v předobchodní fázi

1.Unie může podpořit zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi udělením grantu veřejným zadavatelům nebo zadavatelům ve smyslu směrnic Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU 18 , 2014/25/EU 19 a 2009/81/ES 20 , kteří společně zadávají veřejnou zakázku na výzkum a vývoj obranných služeb nebo koordinují své postupy zadávání veřejných zakázek.

2.Zadávací řízení:

a)musí být v souladu s ustanoveními tohoto nařízení;

b)může opravňovat k zadání několika zakázek v rámci jednoho řízení (pořizování z více zdrojů);

c)stanoví zadání zakázek hospodářsky nejvýhodnější(m) nabídce (nabídkám).

Článek 19
Garanční fond

Příspěvky do vzájemného pojišťovacího mechanismu mohou pokrývat rizika spojená se zpětným získáváním prostředků dlužných příjemci a lze je považovat za dostatečnou záruku podle finančního nařízení. Použijí se ustanovení stanovená v [článku X] nařízení XXX [nástupce nařízení o záručním fondu].

KAPITOLA IV
JINÉ FORMY FINANCOVÁNÍ Z PROSTŘEDKŮ UNIE

Článek 20
Podmínky způsobilosti pro zadávání veřejných zakázek a ceny

Pokud je to nezbytné pro ochranu hlavních bezpečnostních zájmů Unie a jejích členských států, stanoví Komise potřebné podmínky způsobilosti platné pro zadávání veřejných zakázek nebo ceny financované fondem. Zejména je třeba pro tento účel dbát na to, že je nutné, aby byl příjemce usazen v Unii nebo v přidružené zemi, aby se zavázal k provedení příslušných činností v Unii a aby nebyl fakticky kontrolován nepřidruženými třetími zeměmi nebo subjekty nepřidružených třetích zemí. Tyto podmínky se uvedou v dokumentaci týkající se veřejné zakázky nebo ceny, podle situace, a vztahují se na celý životní cyklus výsledné smlouvy.

Článek 21
Operace kombinování zdrojů

Operace kombinování zdrojů, o nichž bylo rozhodnuto v rámci tohoto fondu, se provádějí v souladu s [nařízením o fondu InvestEU] a hlavou X finančního nařízení.

HLAVA II
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ
PLATNÁ PRO VÝZKUM

Článek 22
Vlastnictví výsledků

1.Vlastníky výsledků akcí jsou příjemci, kteří je vytvořili. Pokud právní subjekty vytvoří výsledky společně, přičemž nelze s jistotou určit jejich příslušný příspěvek nebo tyto společně vytvořené výsledky nelze rozdělit, jsou právní subjekty společnými vlastníky těchto výsledků.

2.Pokud je pomoc Unie poskytnuta formou veřejné zakázky, je vlastníkem výsledků Unie. Členské státy a přidružené země na svoji výslovnou žádost bezplatně získají přístupová práva k výsledkům.

3.V odůvodněných případech může grantová dohoda stanovit, že výsledky akcí podpořených z fondu nepodléhají žádné přímé ani nepřímé kontrole či omezení ze strany jednoho nebo více zprostředkujících právních subjektů, včetně pokud jde o transfer technologií nepřidruženou třetí zemí nebo subjektem nepřidružené třetí země.

4.Grantová dohoda v odůvodněných případech stanoví právo Komise být informována o převodu vlastnictví výsledků nebo udělení licence týkající se výsledků na nepřidruženou třetí zemi nebo na subjekt nepřidružené třetí země a vznést proti tomuto převodu námitky. Tyto převody nesmí ohrozit obranné a bezpečnostní zájmy Unie a jejích členských států ani cíle tohoto nařízení, jak jsou uvedeny v článku 3.

5.Vnitrostátní orgány členských států a přidružených zemí mají přístupová práva ke zvláštní zprávě o projektu, který získal finanční prostředky Unie. Tato přístupová práva se udělují bezplatně a Komise je převede na členské státy a přidružené země po zajištění odpovídajících závazků zachování důvěrnosti.

6.Vnitrostátní orgány členských států a přidružených zemí použijí tuto zvláštní zprávu výhradně pro účely související s jejím použitím ozbrojenými, bezpečnostními nebo zpravodajskými silami nebo pro ozbrojené, bezpečnostní nebo zpravodajské síly a také v rámci jejich programů spolupráce. Takové použití zahrnuje mimo jiné studium, hodnocení, posouzení, výzkum, návrh, vývoj, výrobu, zdokonalování, modifikaci, údržbu, opravu, renovaci a přijetí a certifikaci produktu, provoz, školení, likvidaci a jiné služby týkající se návrhu a zavádění produktu, jakož i posouzení a vypracování technických požadavků na zadávání veřejných zakázek.

7.Příjemci bezplatně udělí přístupová práva ke svým výsledkům orgánům, subjektům nebo agenturám Unie pro řádně odůvodněné účely vývoje, provádění a sledování politik nebo programů Unie. Tato přístupová práva jsou omezena na neobchodní a nekonkurenční použití.

8.Grantové dohody a smlouvy v případě zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi obsahují zvláštní ustanovení o vlastnictví, přístupových právech a udělování licencí, aby bylo zajištěno co největší využití výsledků a nedocházelo k nespravedlivému zvýhodnění. Zadavatelé získají alespoň bezplatná přístupová práva k výsledkům pro své vlastní použití a právo udělovat třetím stranám nevýhradní licence k využívání výsledků za spravedlivých a přiměřených podmínek, bez práva udělovat sublicence, nebo právo vyžadovat, aby tyto licence udělovali příjemci. Všechny členské státy a přidružené země mají bezplatný přístup ke zvláštní zprávě. Jestliže dodavatel po zadání veřejné zakázky v předobchodní fázi ve lhůtě, která je stanovena ve smlouvě, výsledky obchodně nevyužije, převede veškeré vlastnictví výsledků na zadavatele.

HLAVA III
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ
PLATNÁ PRO VÝVOJ

Článek 23
Dodatečná kritéria způsobilosti

1.V případě potřeby konsorcium prokáže, že zbývající náklady na způsobilou akci, na něž se podpora Unie nevztahuje, budou pokryty jinými způsoby financování, jako jsou příspěvky členských států a/nebo přidružených zemí nebo spolufinancování ze strany právních subjektů.

2.Pokud jde o akce uvedené v čl. 11 odst. 3 písm. d), musí být tyto akce založeny na harmonizovaných požadavcích na způsobilost, které společně schválily příslušné členské státy a/nebo přidružené země.

3.U akcí uvedených v čl. 11 odst. 3 písm. e) až h) konsorcium prokáže prostřednictvím dokumentů vydaných vnitrostátními orgány, že:

a)nejméně dva členské státy a/nebo přidružené země mají v úmyslu pořídit si konečný produkt nebo používat technologii koordinovaným způsobem, včetně společného zadávání veřejných zakázek;

b)akce je založena na společných technických specifikacích, které si společně dohodly členské státy a/nebo přidružené země, jež akci spolufinancují.

Článek 24
Dodatečná kritéria pro udělení grantu

Kromě kritérií pro udělení uvedených v článku 13 může pracovní program rovněž zohlednit:

a)příspěvek ke zvýšení efektivnosti v průběhu životního cyklu obranných produktů a technologií, včetně nákladové účinnosti a potenciálu synergií v procesech pořízení, údržby a likvidace;

b)úroveň spolupráce mezi členskými státy v rámci způsobilé akce.

Článek 25
Vlastnictví výsledků

1.Unie není vlastníkem produktů ani technologií, které z vývojových akcí vzejdou, ani nemá žádná práva duševního vlastnictví týkající se výsledků akcí.

2.Výsledky akcí, které jsou podpořeny z fondu, nepodléhají žádné kontrole ani omezení ze strany nepřidružených třetích zemí nebo subjektů nepřidružených třetích zemí, a to přímo ani nepřímo prostřednictvím jednoho nebo více zprostředkujících právních subjektů, včetně pokud jde o přenos technologií.

3.Pokud jde o výsledky vytvořené příjemci, Komise musí být informována o každém převodu vlastnictví nebo udělení licence nepřidruženým třetím zemím. Tyto převody vlastnictví nebo udělení licence nesmí být v rozporu s obrannými a bezpečnostními zájmy Unie a jejích členských států ani s cíli tohoto nařízení, jak jsou stanoveny v článku 3, jinak bude zapotřebí finanční prostředky poskytnuté z fondu vrátit.

4.Odchylně od odstavce 1, pokud je pomoc Unie poskytována ve formě veřejné zakázky, je Unie vlastníkem výsledků a členské státy a/nebo přidružené země mají na základě své písemné žádosti bezplatné právo na nevýhradní licenci na používání výsledků.

Článek 26
Informování projektového manažera

Byl-li členskými státy nebo přidruženými zeměmi jmenován projektový manažer, Komise platbu způsobilým příjemcům poté, co jej informuje.

HLAVA IV
SPRÁVA, MONITOROVÁNÍ,
HODNOCENÍ A KONTROLA

Článek 27
Pracovní programy

1.Fond bude prováděn prostřednictvím ročních či víceletých pracovních programů stanovených v souladu s článkem [110] finančního nařízení. V pracovních programech se případně stanoví celková částka vyhrazená pro operace kombinování zdrojů.

2.Komise přijme pracovní programy prostřednictvím prováděcích aktů postupem podle čl. 28 odst. 2.

Článek 28
Výbor

1.Komisi je nápomocen výbor ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011. Evropská obranná agentura je přizvána jako pozorovatel, aby poskytla své názory a odborné znalosti. Evropská služba pro vnější činnost je rovněž přizvána k účasti.

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 29
Nezávislí odborníci

1.Komise jmenuje nezávislé odborníky na pomoc při hodnocení návrhů v souladu s článkem [237] finančního nařízení. Může rovněž jmenovat nezávislé odborníky, kteří jí budou radit a pomáhat při monitorování realizace prováděných akcí.

2.Nezávislými odborníky jsou občané Unie, kteří byli určeni a vybráni na základě výzev k projevení zájmu adresovaných příslušným organizacím, jako jsou ministerstva obrany a podřízené agentury, výzkumné ústavy, univerzity, obchodní sdružení nebo podniky v odvětví obrany, s cílem vytvořit seznam odborníků. Odchylně od článku [237] finančního nařízení se tento seznam nezveřejňuje.

3.Nezávislí odborníci musí mít příslušnou bezpečnostní prověrku vydanou členským státem.

4.Výboru uvedenému v článku 28 je seznam odborníků každoročně předložen.

5.Nezávislí odborníci se vyberou podle jejich dovedností, zkušeností a znalostí vhodných ke splnění úkolů, kterými jsou pověřeni.

Článek 30
Použití předpisů o utajovaných informacích

1.V rámci působnosti tohoto nařízení:

a)každý členský stát nebo přidružená země zajistí, aby jeho vnitrostátní bezpečnostní předpisy poskytovaly pro utajované informace Evropské unie stupeň ochrany rovnocenný stupni zaručenému bezpečnostními pravidly stanovenými v rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU 21 a bezpečnostními pravidly Rady stanovenými v přílohách rozhodnutí 2013/488/EU 22 ;

b)členské státy a přidružené země neprodleně informují Komisi o vnitrostátních bezpečnostních předpisech uvedených v písmenu a);

c)fyzické osoby s bydlištěm v nepřidružených třetích zemích a právnické osoby usazené v nepřidružených třetích zemích mohou přicházet do styku s utajovanými informacemi EU týkajícími se fondu, pouze pokud se na ně v těchto zemích vztahují bezpečnostní předpisy poskytující stupeň ochrany přinejmenším rovnocenný stupni zaručenému bezpečnostními pravidly Komise stanovenými v rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 a bezpečnostními pravidly Rady stanovenými v přílohách rozhodnutí 2013/488/EU. Rovnocennost bezpečnostních předpisů uplatňovaných ve třetí zemi nebo v mezinárodní organizaci se stanoví v rámci dohody o bezpečnosti informací, která řeší i případné otázky průmyslové bezpečnosti, uzavřené mezi Unií a danou třetí zemí nebo mezinárodní organizací postupem podle článku 218 Smlouvy o fungování EU a s ohledem na článek 13 rozhodnutí 2013/488/EU;

d)aniž je dotčen článek 13 rozhodnutí 2013/488/EU a pravidla upravující průmyslovou bezpečnost, jak jsou stanovena v rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444, může být fyzické osobě nebo právnické osobě, třetí zemi nebo mezinárodní organizaci umožněn přístup k utajovaným informacím Evropské unie, je-li to na základě posouzení jednotlivých případů považováno za nezbytné, a to s ohledem na povahu a obsah těchto informací, potřebu příjemce znát tyto informace a míru prospěchu pro Unii.

2.Pokud se akce týkají utajovaných informací či takové informace vyžadují nebo obsahují, upřesní příslušný financující subjekt v dokumentaci k výzvě k překládání nabídek / zadávacímu řízení opatření a požadavky nezbytné k zajištění bezpečnosti těchto informací na požadované úrovni.

3.S cílem usnadnit výměnu citlivých informací mezi Komisí, příjemci a případně členskými státy zřídí Komise systém elektronické výměny informací.

Článek 31
Monitorování a podávání zpráv

1.Ukazatele pro monitorování provádění a pokroku dosaženého při plnění obecných a specifických cílů fondu stanovených v článku 3 jsou uvedeny v příloze.

2.Aby se zajistilo účinné posouzení pokroku při plnění cílů fondu, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36, jimiž se v případě potřeby mění příloha za účelem přezkumu nebo doplnění těchto ukazatelů a doplňuje toto nařízení o ustanovení týkající se rámce pro monitorování a hodnocení.

3.Komise provádění fondu pravidelně monitoruje a o dosaženém pokroku každoročně podává zprávu. Za tímto účelem Komise zavede nezbytná opatření pro monitorování.

4.Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění fondu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se příjemcům finančních prostředků Unie uloží přiměřené požadavky na vykazování.

Článek 32
Hodnocení fondu

1.Hodnocení se provádějí včas, aby bylo možné je promítnout do rozhodovacího procesu.

2.Průběžné hodnocení fondu se provede, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do čtyř let od začátku provádění fondu. Předmětem zprávy o průběžném hodnocení, která bude vypracována do 31. července 2024, je zejména posouzení správy fondu, míry plnění, výsledků udělování finančních prostředků projektům, včetně účasti malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací a míry jejich přeshraniční účasti, a financování poskytnutého v souladu s článkem [195] finančního nařízení. Komise může předložit návrhy na jakékoli vhodné změny tohoto nařízení.

3.Na konci prováděcího období, avšak nejpozději do čtyř let od 31. prosince 2031 provede Komise závěrečné hodnocení provádění fondu. Závěrečná hodnotící zpráva bude obsahovat výsledky provádění a v co největším možném rozsahu, s přihlédnutí k časovým důvodům, dopad fondu. Zpráva – v návaznosti na příslušné konzultace s členskými státy a přidruženými zeměmi a klíčovými zúčastněnými stranami – zejména posoudí, do jaké míry se podařilo splnit cíle stanovené v článku 3. Rovněž bude analyzovat přeshraniční účast v projektech prováděných v rámci fondu, a to včetně malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací, a také zapojení těchto podniků a společností do globálního hodnotového řetězce. Hodnocení bude rovněž obsahovat informace o zemích původu příjemců a případně rozdělení udělených práv duševního vlastnictví.

4.Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

Článek 33
Audity

Audity týkající se použití příspěvku Unie prováděné osobami nebo subjekty včetně těch, jež nebyly pověřeny orgány či institucemi Unie, jsou základem celkové jistoty podle článku [127] finančního nařízení. Podle článku 287 SFEU Evropský účetní dvůr přezkoumává účetnictví všech příjmů a výdajů Unie.

Článek 34
Ochrana finančních zájmů Unie

Pokud se třetí země účastní fondu na základě rozhodnutí podle mezinárodní dohody nebo jiného právního nástroje, udělí nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě úřadu OLAF tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).

Článek 35
Informace, komunikace a publicita

1.Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují viditelnost těchto prostředků (zejména při propagaci akcí a jejich výsledků) tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti.

2.Komise provádí k fondu a jeho akcím a výsledkům informační a komunikační kampaně. Finanční zdroje vyčleněné na fond rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace, souvisejí-li s cíli uvedenými v článku 3.

HLAVA V
AKTY V PŘENESENÉ PRAVOMOCI, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 36
Akty v přenesené pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 31 je svěřena Komisi na dobu neurčitou počínaje dnem vstupu tohoto nařízení v platnost.

2.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 31 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

3.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

4.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 31 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 37

Zrušení

6.Nařízení (EU) č. …/…. (Evropský program rozvoje obranného průmyslu) se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2021.

Článek 38
Přechodná ustanovení

1.Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změny dotčených akcí, a to až do jejich ukončení, v rámci [nařízení o Evropském programu rozvoje obranného průmyslu] a přípravné akce pro obranný výzkum, které se nadále použijí na dotčené akce až do doby jejich ukončení.

2.Finanční krytí fondu může rovněž zahrnovat výdaje na technickou a správní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu k fondu od akcí přijatých podle jeho předchůdců, [nařízení o Evropském programu rozvoje obranného průmyslu] a přípravné akce pro obranný výzkum.

3.V případě potřeby lze do rozpočtu na období po roce 2027 začlenit i prostředky na pokrytí výdajů stanovených v čl. 4 odst. 4, aby bylo možno řídit akce, jež nebudou dokončeny do 31. prosince 2027.

Článek 39
Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Použije se ode dne 1. ledna 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.    RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

   1.1.    Název návrhu/podnětu

   1.2.    Příslušné oblasti politik (skupina programů)

   1.3.    Povaha návrhu/podnětu

   1.4.    Odůvodnění návrhu/podnětu

   1.5.    Doba trvání akce a finanční dopad

   1.6.    Předpokládaný způsob řízení

2.    SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

   2.1.    Pravidla pro sledování a podávání zpráv

   2.2.    Systém řízení a kontroly

   2.3.    Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.    ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

   3.1.    Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

   3.2.    Odhadovaný dopad na výdaje 

   3.2.1.    Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

   3.2.2.    Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

   3.2.3.    Příspěvky třetích stran

   3.3.    Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

Nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí Evropský obranný fond na období 2021–2027

1.2.Příslušné oblasti politik (skupina programů)

Bezpečnost a obrana

1.3.Návrh/podnět se týká:

◻ nové akce 

☑ nové akce následující po pilotní / přípravné akci 23  pro okno obranného aplikovaného výzkumu Evropského obranného fondu

☑ rozšíření stávající akce pro okno vývoje obranných schopností Evropského obranného fondu

◻ sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci 

1.4.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.4.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu.

Legislativní návrh, kterým se zavádí Evropský obranný fond, je založen na článcích 173 SFEU (průmysl) a 182 SFEU (výzkum). Obecným cílem fondu je zlepšit konkurenceschopnost obranného průmyslu.

Nařízení o Evropském obranném fondu umožní Komisi stanovit program financování, který se provádí především prostřednictvím grantů udělených v rámci každoroční výzvy k předkládání návrhů a na základě pracovních programů přijatých postupem projednávání ve výborech.

Kompletní soubor postupů (finanční, právní, IT; zpracovávání citlivých informací) dokumentů a formulářů se vypracuje na základě zkušeností získaných při provádění přípravné akce v oblasti obranného výzkumu (2016–2018) a Evropský program rozvoje obranného průmyslu (2019–2020).

1.4.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnost nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

Důvody pro akci na evropské úrovni (ex ante)

Projekty výzkumu a vývoje v oblasti obrany jsou téměř výhradně řízeny na vnitrostátní úrovni a fáze výzkumu a vývoje jsou nejrizikovějšími fázemi. Vzhledem k omezeným zdrojům národních rozpočtů nejsou ve většině členských států tyto fáze financovány, což vede k závislosti na hotových produktech a jejich poskytovatelích.

Evropský obranný průmysl trpí nízkou mírou investic a vyznačuje se rozdělením podle hranic jednotlivých států, což vede k neustálé duplikaci. Kromě toho jsou při pohledu na obranný průmysl v Unii patrné čím dál větší nedostatky, zastarávající technologie a nedostatek nových programů, zejména kooperativních. Pomocí přeshraniční spolupráce lze lépe využít účinky plynoucí z rozsahu tím, že se omezí duplikace a umožní vývoj potřebných produktů a technologií.

Také nedostatečná koordinace a soudržnost mezi členskými státy způsobuje konkurenční nevýhodu pro evropský obranný průmysl vůči jeho protějškům ve světě, a je přitom hlavním zdrojem nákladů pro vnitrostátní rozpočet a představuje významnou překážku v provádění společné bezpečnostní a obranné politiky.

Očekávaná vytvořená přidaná hodnota na úrovni Unie (ex post)

Akce na úrovni Unie vytvoří přidanou hodnotu tím, že bude více motivovat k průmyslové spolupráci v oblasti obrany prostřednictví pozitivních pobídek pro inovace, včetně technologií s přelomovým účinkem, pro projekty aplikovaného výzkumu v oblasti obrany a pro vývoj produktů a technologií v oblasti obrany, které nelze provádět na vnitrostátní úrovni kvůli výši nákladů a s nimi souvisejícím rizikům.

Díky podpoře ze strany Evropské unie bude moci obranný průmysl přidělovat nezbytné finanční prostředky na projekty, na něž často nepostačují prostředky jednotlivých zemí: nezbytnost mezinárodní spolupráce je dána povahou těchto projektů a jejich náklady.

Společné technické specifikace, které bude toto nařízení z právního hlediska požadovat, budou členské státy a jejich obranný průmysl posouvat směrem ke společným normám, což povede k lepší a efektivnější spolupráci.

1.4.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Pilotní akce a přípravná akce pro obranu pro okno aplikovaného výzkumu v oblasti obrany a Evropský program rozvoje obranného průmyslu pro okno vývoje schopností jsou programy, které jsou podobné navrhovaným akcím: dosavadní zkušenosti z těchto programů, zejména pokud jde o způsob řízení, se použijí ke stanovení řízení a mechanismu následné kontroly Evropského obranného fondu.

1.4.4.Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

Budou hledány synergie s jinými programy výzkumu a inovací prováděnými jinými ředitelstvími Evropské komise:

– projekty, které mají být financovány Evropským obranným fondem, mohou těžit z výsledků civilních výzkumných projektů s dvojím užitím financovaných v rámci Horizontu Evropa, například v oblasti letecké a vodní dopravy,

– reciproční účinky lze rovněž očekávat tam, kde projekty financované podle Horizontu Evropa mohou těžit z výsledků projektů podporovaných Evropským obranným fondem: to odrážejí zkušenosti USA z agentury Defence Advanced Research Projects Agency, které ukazují, že výsledky obranných projektů jsou pro civilní sektor přínosem. Evropský obranný fond může mít mimo jiné dopad na oblasti dopravy, komunikací a energetiky.

Je důležité zajistit řádnou koordinaci projektů výzkumu a vývoje a inovací, aby se dosáhlo maximální synergie, návratnosti investic a účinnosti spolupráce.

Doba trvání akce a finanční dopad

☑ Časově omezená doba trvání

☑    s platností od 01/01/2021 do 31/12/2027

☑    Finanční dopad od 01/01/2021 do 31/12/2027 u prostředků na závazky a 01/01/2021 to 31/12/2033 u prostředků na platby.

◻ Časově neomezená doba trvání

Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

poté plné fungování.

Předpokládaný způsob řízení 24  

☑ Přímé řízení Komisí

☑ prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie;

☑ prostřednictvím výkonných agentur

◻ Sdílené řízení s členskými státy

◻ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

◻ EIB a Evropský investiční fond,

◻ subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

◻ veřejnoprávní subjekty,

◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,

◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

◻ osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

Poznámky

Fond se provádí v rámci přímého řízení v souladu s finančním nařízením.

V závislosti na výsledku budoucí analýzy nákladů a přínosů by většina finančních prostředků mohla být poskytována prostřednictvím pověření výkonné agentury 25 .

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

V souladu s článkem 29 navrhovaného nařízení, kterým se zavádí Evropský obranný fond na období 2021–2027, bude Komise provádění programu pravidelně sledovat a každoročně podá zprávu o dosaženém pokroku formou přezkumu finančních činností a posouzení dosažených výsledků.

Shromážděné údaje by měly Komisi umožnit, aby podávala zprávy o pokroku v souladu s čl. [38 odst. 3 písm. e) nařízení č. 966/2012] a s ohledem na specifické cíle uvedené v článku 3.2 návrhu nařízení.

2.2.Systémy řízení a kontroly

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

Způsob řízení: Komise zamýšlí provádět Evropský obranný fond v přímém řízení (včetně prostřednictvím výkonných agentur jako preferovanou variantu).

Použití způsobu přímého řízení pro hlavní část rozpočtu určeného pro Evropský obranný fond objasňuje odpovědnosti (provádění schvalujícími osobami), zkracuje dodavatelský řetězec (zkracuje období pro poskytnutí grantu a období pro zaplacení) a snižuje náklady na provádění (žádné poplatky za řízení).

Mechanismy provádění financování: Hlavním nástrojem Evropského obranného fondu bude grant, včetně podpory zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi zahájeného členskými státy. Ceny mohou být použity pro přelomové inovace.

– Granty: Výzkum v oblasti obrany je ve většině členských států nedostatečně financován nebo není financován vůbec a odvětví obrany má pouze málo možností, jak zajistit návratnost investic do výzkumu a vývoje (vnitrostátní trh s jedinečným kupujícím, redukce snížení rozpočtu na obranu, možnosti vývozu nebezpečných produktů). Pobídky pro výzkum v oblasti obrany EU musí být prováděny prostřednictvím grantů, které pokrývají 100 % způsobilých nákladů. Stejná logika se zpravidla vztahuje na rozvoj kooperativních akcí (studie, společná certifikace apod.) a na podporu zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi členskými státy s výjimkou akcí na vývoj prototypů, u nichž bude míra spolufinancování nižší (přístup „navyšování“, z 20 na 50 % spolufinancování).

– Ceny mohou být využity k podpoře přelomových inovací od různých zúčastněných stran (univerzit, malých a středních podniků, výzkumných středisek apod.) k nalezení nových technologií nebo sestavení stávajících technologií, které mohou uspokojit potřebu v oblasti obrany. V takovém paradigmatu je obtížené odhadovat náklady, přičemž cena se jeví jako ekonomický nástroj srovnatelný s granty (pouze vítěz bere vše).

Způsoby platby: Kdykoli je to možné, rozhodne se o využití grantů založených na výstupech, včetně jednorázových částek, aby se snížily prováděcí náklady Evropského obranného fondu:

– v grantových dohodách budou stanoveny očekávané výsledky a odpovídající výstupy (dokumenty) s cílem zahájit platby a umožnit zúčtování předběžného financování;

– uspokojivé provádění dohodnutých očekávaných výsledků se bude opírat o odborné znalosti třetích stran, které zvolí Komise na základě svých odborných znalostí. Platba bude poté provedena na základě hodnoticí zprávy.

Strategie kontroly

Pokud je to možné, v akcích prováděných v přímém řízení Komise použije nástroje (zadávání veřejných zakázek, granty, ceny), kde jsou způsobilé náklady odhadnuty ex ante a uhrazeny/vyplaceny na základě výstupů (zpráv), které prokáží, že byly splněny očekávané výsledky stanovené v grantové dohodě (technické přílohy). Rozsáhlé využívání jednorázových částek a jednotkových nákladů dohodnutých ex ante omezí míru chyb pod 2 %.

V případě potřeby se provede kvalitativní posouzení výstupů prostřednictvím nezávislých odborníků, které najme Komise, nebo v konkrétních případech (prototypy) projektovým manažerem, kterého vyberou členské státy (sjednocení zájmů).

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

Zjištěná rizika týkající se provádění Evropského obranného fondu zahrnují:

Riziko časového rozvrhu: Komplikace týkající se harmonogramu, zpoždění v provádění.

Provádění v přímém řízení by mělo toto riziko snížit, jelikož provádění schvalujícími osobami (včetně výkonných agentur) zkracuje období pro poskytnutí grantu a období pro zaplacení v porovnání s prováděním prostřednictvím pověřeného subjektu tím, že se vyhne následujícím krokům:

– vyjednávání, příprava a podpis pověřovací dohody,

– podpis každoročních dohod o převodu finančních prostředků před poskytnutím závazku a vyplacení prostředků pověřenému subjektu,

– finanční řízení související s dohodami o převodu finančních prostředků.

Riziko správy a riziko neurčenosti:

– Nedostatečná spolupráce členských států v postupu projednávání ve výborech.

Postupy vypracované v rámci přípravné akce a Evropského programu rozvoje obranného průmyslu, v nichž se členské státy podílejí od přípravy pracovních programů interaktivním způsobem, by měly omezit riziko.

– Nedostatečná atraktivita Evropského obranného fondu ve vztahu k národnímu průmyslu, zejména kvůli nevhodnému nakládání s citlivými informacemi ze strany Komise nebo nadměrné administrativní zátěži v podmínkách provádění.

Bude vytvořena konkrétní síť/systém pro výměnu citlivých informací a v řádně odůvodněných případech budou případně pozastavena pravidla pro transparentnost (utajované informace, ochrana osobních údajů, průmyslové tajemství). V procesu hodnocení žádostí o grant se Komise bude opírat o nezávislé odborníky, kteří budou mít příslušné bezpečnostní prověrky vydané členským státem. Komise zajistí přiměřenou rotaci těchto odborníků.

Kdykoli je to možné, bude se Komise opírat o obvyklé účetní postupy zúčastněných stran prostřednictvím jednotkových nákladů.

Finanční riziko:

– Vysoké náklady na řízení, zejména náklady na kontrolu;

– nízká absorpce rozpočtu (zpoždění, nedostatečná atraktivita nebo špatné stanovení podmínek způsobilosti);

– vysoká míra chyb v důsledku neoprávněných nákladů a špatného chápání finančních pravidel EU příjemci nebo pověřenými osobami.

Komise předpokládá provádění Fondu schvalujícími osobami (včetně výkonných agentur) prostřednictvím vyškolených a dobře personálně zajištěných týmů. To zajistí dobrou znalost finančních a smluvních pravidel prováděcích týmů Evropského obranného fondu. Uspořádají se pracovní setkání, která zajistí, aby příjemci dobře porozuměli svým povinnostem v oblasti podávání zpráv a platným finančním pravidlům.

Dále Komise předpokládá zjednodušená pravidla financování pomocí nástrojů založených na výstupech (např. jednorázové částky pro navyšování financování (prototypy)), vysoká paušální částka pro nepřímé náklady (+/- 25 %). V grantových dohodách budou stanoveny jasné a přiměřené očekávané výstupy, na jejichž základě budou provedeny platby.

To by mělo omezit kontroly ex post vstupů (faktury, časové rozvrhy), zaměřit tyto kontroly na výstupy (demonstrační systém, prototyp, certifikační zpráva apod.), čímž se sníží náklady na kontroly a míra chyb.

Technická rizika: Potíže v konkrétních projektech vývoje (etika, práva duševního vlastnictví); technické problémy; nízká úroveň výkonnosti z hlediska výsledků výzkumu a vývoje.

Jasná pravidla duševního vlastnictví budou stanovena ve vzorových grantových dohodách pro výzkum a vývoj. Všechny žádosti o grant budou před výběrem prozkoumány etickou komisí (externími odborníky), aby se zajistilo, že činnosti jsou v souladu s mezinárodními úmluvami. Přestože bude výběr vývojových projektů založen na přiměřených šancích realizovat výrobu (nezbytné spolufinancování členských států), jsou nedostatečné nebo špatné výsledky nedílnou součástí výzkumu, kde by mělo být tolerováno právo na selhání.

Riziko poškození dobrého jména: Očekávají se potíže s některými nevládními organizacemi, které zpochybňují odůvodnění Evropského obranného fondu a jeho provádění budou zpochybňovat na všech úrovních.

Komise předpokládá cílené komunikační činnosti – včetně využívání krizových komunikačních služeb – aby odůvodnila existenci a fungování Evropského obranného fondu na úrovni Unie.

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové účinnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

Hlavní rozpočet programu bude spravován v přímém řízení. Na základě zkušeností Komise s řízením grantů se celkové náklady na kontrolu fondu Komisí odhadují přibližně na 0,1 % souvisejících spravovaných prostředků.

Pokud jde o očekávanou míru chyb nebo míry chyb, je cílem zachovat míru chyb pod hranicí 2 %. Komise se domnívá, že prováděním programu v přímém řízení prostřednictvím vyškolených (zkušeného personálu, případně najatého jako VNO) a dobře personálně zajištěných týmů působících v rámci pověřených schvalujících osob při uplatňování jasných pravidel a vhodném využívání nástrojů založených na výstupech se udrží míra chyb pod prahem významnosti 2 %.

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) je příslušný pro vyšetřování operací podporovaných v rámci této iniciativy.

Dohody vyplývající z tohoto nařízení, včetně dohod uzavřených se subjekty z nepřidružených třetích zemí nebo mezinárodními organizacemi upravují dohled a finanční kontrolu ze strany Komise nebo jí pověřeného zástupce a audity Účetního dvora nebo úřadu OLAF, které jsou v případě potřeby prováděny na místě. Úředníci Komise, kteří mají požadovanou bezpečnostní prověrku, provedou prohlídky na místě.

Konečně kontrola seznamu vybraných projektů ze strany členských států a účast některých členských států na spolufinancování největších projektů omezí riziko podvodů, pokud jde o zájmy daňových poplatníků (sladění zájmů mezi dárci). Zaměření na výsledky pomocí nástrojů založených na výstupech omezí nesrovnalosti.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruh víceletého finančního rámce a nově navržené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

			2021	2022	2023	2024	2025	2026	2027	Po roce 2027	CELKEM
13.02.01 – Rozvoj schopností	Závazky	(1)	996,515	995,939	995,357	1 095,012	1 294,543	1 494,266	1 993,374		8 865,006
	Platby	(2)	252,448	446,251	583,628	810,579	981,440	1 214,568	1 409,358	3 166,735	8 865,006
13.02.02 – Obranný výzkum	Závazky	(1)	498,257	497,970	497,679	497,733	597,482	697,324	797,349		4 083,794
	Platby	(2)	123,978	262,396	324,408	389,666	463,085	537,022	613,865	1 369,373	4 083,794
13.01.01 – Administrativní podpora  29	Závazky = Platby	(3)	5,228	6,091	6,964	7,255	7,975	8,410	9,277		51,200
Prostředky na krytí programu CELKEM	Závazky	=1+3	1 500,000	1 500,000	1 500,000	1 600,000	1 900,000	2 200,000	2 800,000		13 000,000
	Platby	=2+3	381,654	714,738	915,000	1 207,500	1 452,500	1 760,000	2 032,500	4 536,108	13 000,000

Okruh víceletého finančního rámce

7

„Správní výdaje“

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2.Odhadovaný souhrnný dopad na prostředky správní povahy

◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy

☑    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

OKRUH 7 víceletého finančního rámce
Lidské zdroje	5,768	6,631	7,711	8,002	8,722	9,156	10,024	56,014
Ostatní správní výdaje	0,390	0,398	0,406	0,414	0,422	0,431	0,439	2,900
Mezisoučet za OKRUH 7 víceletého finančního rámce	6,158	7,029	8,117	8,416	9,144	9,587	10,463	58,914

Mimo OKRUH 7 30 víceletého finančního rámce
Lidské zdroje
Ostatní výdaje správní povahy	5,228	6,091	6,964	7,255	7,975	8,410	9,277	51,200
Mezisoučet mimo OKRUH 7 víceletého finančního rámce	5,228	6,091	6,964	7,255	7,975	8,410	9,277	51,200

CELKEM

11,386

13,120

15,081

15,671

17,119

17,997

19,740

110,114

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.2.1.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

☑    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení. Výše uvedená tabulka odhaduje požadované FTE pro období příštího víceletého finančního rámce:

Popis úkolů:

Příspěvky třetích stran

Návrh/podnět:

◻    nepočítá se spolufinancováním od třetích stran

☑    počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

Prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Odhadovaný dopad na příjmy

◻    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

☑    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

◻    na vlastní zdroje

◻    na jiné příjmy

uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky ◻    

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

-

Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).

-

(1)    COM(2017) 295 final ze dne 7. 6. 2017.

(2)    JOIN (2017) 0450 final ze dne 13. září 2017.

(3)    https://www.iss.europa.eu/sites/default/files/EUISSFiles/GoP_report.pdf

(4)    https://www.iss.europa.eu/sites/default/files/EUISSFiles/GoP_report.pdf

(5)    Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016; Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(6)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES o zjednodušení podmínek transferů produktů pro obranné účely uvnitř Společenství, Úř. věst. L 146, 10.6.2009, s. 1; směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti, Úř. věst. L 216, 20.8.2009, s. 76.

(7)    Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1).

(8)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(9)    Odkaz bude aktualizován: Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1. Dohoda je k dispozici na internetové adrese: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=uriserv:OJ.C_.2013.373.01.0001.01.CES&toc=OJ:C:2013:373:TOC

(10)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(11)    Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).

(12)    Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(13)    Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

(14)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).

(15)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES ze dne 6. května 2009 o zjednodušení podmínek transferů produktů pro obranné účely uvnitř Společenství (Úř. věst. L 146, 10.6.2009, s. 1).

(16)    Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53).

(17)    Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).

(18)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).

(19)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243).

(20)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES (Úř. věst. L 216, 20.8.2009, s. 76).

(21)    Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53.

(22)    Úř. věst. L 274, 15.10.2013, s. 1.

(23)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(24)    Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx  

(25)    Programem může být (částečně) pověřena výkonná agentura, a to na základě výsledku analýzy nákladů a přínosů a souvisejících rozhodnutí, která mají být přijata; související správní prostředky na provádění programu v Komisi a výkonné agentuře budou náležitě upraveny.

(26)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(27)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(28)    Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

(29)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(30)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(31)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(32)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(33)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dneXXX

COM(2018) 476/2

PŘÍLOHA

návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zřizuje Evropský obranný fond

{SWD(2018) 345/2}

PŘÍLOHA
Ukazatele PRO VYKAZOVÁNÍ POKROKU FONDU PŘI PLNĚNÍ JEHO SPECIFICKÝCH CÍLŮ

Specifický cíl vymezený v čl. 3 odst. 2 písm. a):

Ukazatel 1    Podniky

Měří se: Počet zúčastněných podniků (pokud jde o velikost, druh a státní příslušnost)

Ukazatel 2    Kooperativní výzkum

Měří se:

2.1 Počet a hodnota financovaných projektů

2.2 Přeshraniční spolupráce: podíl zakázek zadaných malým a středním podnikům a společnostem se střední tržní kapitalizací s hodnotou zakázek na přeshraniční spolupráci

Ukazatel 3    Inovativní produkty

Měří se: Počet nových patentů vycházejících z projektů financovaných z fondu

Specifický cíl vymezený v čl. 3 odst. 2 písm. b):

Ukazatel 4    Kooperativní vývoj schopností

Měří se: Počet a hodnota financovaných projektů

Ukazatel 5    Vytváření/podpora pracovních míst

Měří se: Počet podporovaných zaměstnanců v oblasti obranného výzkumu a vývoje