EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 6.6.2018

COM(2018) 439 final

2018/0229(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

kterým se zavádí Program InvestEU

{SEC(2018) 293 final}
{SWD(2018) 314 final}
{SWD(2018) 316 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

Pro víceletý finanční rámec (VFR) od roku 2021 je třeba poskytnout investiční program EU, který bude plnit průřezové cíle v oblasti zjednodušování, flexibility, synergie a soudržnosti napříč relevantními politikami EU. Úvahy představené v diskusním dokumentu Komise k budoucnosti financí EU zdůrazňují potřebu „udělat více za méně peněz“ a využít rozpočet EU v období rozpočtových omezení. Jako možné řešení současné situace, kdy existuje na úrovni EU několik finančních nástrojů, navrhuje diskusní dokument jejich integraci do jediného fondu, který by poskytoval podporu prostřednictvím široké škály finančních produktů, a zároveň by bylo posíleno zaměření na cíle oblasti politiky. Navrhuje také, aby se finanční nástroje na úrovni EU a finanční nástroje spravované členskými státy v rámci politiky soudržnosti vzájemně doplňovaly.

Dle současného a předchozího víceletého finančního rámce se finanční nástroje v rámci různorodých programů rozšířily. V průběhu víceletého finančního rámce 2014-2020 Komise ustanovila 16 centrálně řízených finančních nástrojů. Rozpočtové určení pro nástroje pro interní akce aktuálně činí 5,2 miliardy eur. Cílem těchto nástrojů je podpora investic v různých oblastech politiky, jako je výzkum a inovace, malé a střední podniky, financování, infrastruktura, kulturní odvětví, ale také propagace environmentální a sociální udržitelnosti.

Finanční nástroje také představují mechanismus realizace pro programy Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) realizovaných prostřednictvím sdíleného řízení řídícími orgány. Celkový rozpočet, který má být realizován prostřednictvím finančních nástrojů podléhajících sdílenému řízení ve víceletém finančním rámci 2014-2020 činí přibližně 21 miliard eur.

Kromě toho je v souvislosti se situací nastalou po finanční a vládní krizi z let 2008-2015 mezi 10 prioritami Komise podpora vzniku pracovních míst, růstu a investic, a to formou Investičního plánu pro Evropu zahájeného v roce 2014 v reakci na útlum investic. V jeho centru je Evropský fond pro strategické investice (EFSI) založený v roce 2015 s cílem mobilizovat do poloviny roku 2018 alespoň 315 miliard eur dodatečných investic prostřednictvím podpory rizikové kapacity skupiny Evropské investiční banky za využití záruky EU ve výši 16 miliard eur společně s financováním z vlastních zdrojů skupiny Evropské investiční banky ve výši 5 miliard eur. Vzhledem k úspěchu byl EFSI na konci roku 2017 rozšířen a prodloužen. Nyní poskytuje rozpočtovou záruku 26 miliard eur vycházející z poskytování rozpočtových zdrojů ve výši 9,1 miliard eur. Kromě toho poskytuje skupina Evropské investiční banky dodatečnou rizikovou kapacitu ve výši 7,5 miliard eur. Cílem je mobilizovat do konce roku 2020 dodatečné investice ve výši alespoň 500 miliard eur. Program InvestEU bude založen na stejném úspěšném rozpočtovém modelu jako EFSI, což zajistí, aby skromné rozpočtové zdroje mobilizovaly co nejvíce soukromých investic.

Podmínky pro zvýšení investic se od roku 2014 zlepšily díky zlepšení ekonomických podmínek, a také díky veřejným intervencím, jako například EFSI. V různých oblastech politiky, které jsou často brzděny opakovaným selháním trhu, ovšem stále existuje nezanedbatelná investiční mezera. Aby mohly být splněny ambiciózní cíle politiky EU, zůstává prioritou přilákání soukromého kapitálu pro financování investic a zároveň změna přístupu směrem k relevantnosti politiky. Program InvestEU bude přispívat k plnění cílů politiky unie různými způsoby, obzvláště pak prostřednictvím programů COSME a Horizontu Evropa, kdykoli bude využití splatných investic vhodné. Návrh Komise pro Moderní rozpočet pro Evropu stanovuje, aby bylo 3,5 miliardy eur z krytí pro Horizont Evropa přiděleno v rámci Fondu InvestEU, a přispělo se tak na okno Výzkum, inovace a digitalizace, a to s celkovým orientačním rozdělením záruk EU ve výši 11,25 miliard eur.

Vytvoření Programu InvestEU poskytuje jednotný unijní investiční podpůrný mechanismus pro vnitřní akce v rámci víceletého finančního rámce 2021-2027. Program InvestEU staví na úspěšných zkušenostech EFSI a aktuálních finančních nástrojích vnitřních politik. Bude stát na čtyřech pilířích: (i) Fond InvestEU poskytující záruky EU; (ii) Poradenské centrum InvestEU poskytující technickou pomoc obzvláště v oblasti rozvoje projektů; (iii) Portál InvestEU poskytující snadno dostupnou databázi na podporu projektů při zajišťování financování; a (iv) operace kombinování zdrojů.

Náplní Fondu InvestEU bude získávání soukromých investic na základě poptávky. Program bude podporovat především investice do rozvoje inovací, digitalizace a udržitelné infrastruktury, ale bude se také zabývat potřebami sociálního odvětví a malých a středních podniků. Důležitý bude i dosah na malé a místní projekty.

Fond InvestEU sestává z rozpočtové záruky EU, která zaštítí finanční produkty poskytované prováděcími partnery. Zaměřuje se na unijní projekty s přidanou hodnotou a podporuje soudržný přístup ve financování politických cílů EU. Nabízí účinný a efektivní soubor unijních nástrojů financování pro specifické oblasti politiky.

Tento návrh stanoví datum použitelnosti ode dne 1. ledna 2021 a je předkládán v Unii skládající se z 27 členských států, a to v souladu s oznámením záměru Spojeného království vystoupit z Evropské unie a Euratomu na základě článku 50 Smlouvy o Evropské unii, který obdržela Evropská rada dne 29. března 2017.

•Odůvodnění a cíle

Jako jednotné investiční schéma vnitřní politiky EU je Program InvestEU nástrojem politiky a realizace zároveň.

Program InvestEU přestavuje nástroj politiky, a proto je jeho obecným cílem podpora cílů politiky EU formou mobilizace těch veřejných a soukromých investic v rámci EU, které řeší mezeru v selhání trhu a investic zamezující dosažení cílů EU v oblasti udržitelnosti, konkurenceschopnosti a růstu podporujícího začlenění.

Záměrem je poskytnout financování ekonomickým hráčům s rizikovým profilem, kterým nejsou soukromí finančníci vždy ochotni poskytnout kapitál, a podpořit tak konkurenceschopnost ekonomiky EU, jejího udržitelného růstu, sociální odolnosti a začleňování a integrace kapitálových trhů EU v souladu s cíli unijní politiky v různých odvětvích. Vzhledem k zárukám EU přispěje program InvestEU k modernizaci rozpočtu EU a zvýšení dopadu rozpočtu EU, protože pomůže „udělat více za méně peněz“. Ekonomicky životaschopným projektům schopným generovat zisky může systematičtější využití rozpočtových záruk pomoci zvýšit dopad na veřejné zdroje.

Program InvestEU musí být způsobilý utvářet strategii EU na řešení přetrvávajícího útlumu investic v Unii. Rozrůzněním zdrojů financování a podporou dlouhodobého a udržitelného financování přispěje Program InvestEU k integraci evropských kapitálových trhů v rámci Unie kapitálových trhů a posílení jednotného trhu. Jako celounijní zdroj sdružující finanční, tržní, technickou a politickou expertízu má Program InvestEU být také urychlujícím prvkem pro finanční inovace ve službách cílů politiky.

Jako realizační nástroj má Fond InvestEU za cíl provádět efektivněji rozpočet EU prostřednictvím rozpočtové záruky, dosáhnout ekonomiky měřítka, zvyšovat viditelnost akcí EU a zjednodušovat rámec pro vykazování a zodpovědnost. Cílem navrhované struktury je zjednodušení, zvýšená flexibilita a odstranění potenciálního překrývání mezi zdánlivě podobnými unijními nástroji podpory.

Kromě záruky EU na unijní úrovni předpokládá návrh možnost, aby členské státy použily část fondů v rámci sdíleného řízení prostřednictvím určeného podfondu v záruce EU v rámci Fondu InvestEU za účelem dosažení stejného cíle v případech, kdy dojde k selhání trhu nebo suboptimální investiční situaci na národní nebo regionální úrovni.

Poradenské centrum InvestEU navíc bude poskytovat poradenství v oblasti rozvoje projektů a související opatření po celou dobu investičního cyklu, což podpoří vznik a rozvoj projektů a přístup k financování. Poradenské centrum InvestEU bude k dispozici pro oblasti politiky Programu InvestEU a bude také zajišťovat jednotné kontaktní místo pro předkladatele a zprostředkovatele projektu. Poradenské centrum InvestEU bude v souladu s aktivitami technické pomoci realizovanými v rámci programů sdíleného řízení.

Portál InvestEU posílí viditelnost investičních příležitostí v EU a pomůže tím předkladatelům projektů při zajišťování financování.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Návrh je plně v souladu s existujícími politickými opatřeními, jelikož Program InvestEU poskytuje záruku EU s cílem využívat efektivně rozpočtové zdroje EU při financování operací způsobilých generovat zisk v souladu s cíli politiky EU. Mezi ně patří unie kapitálových trhů, strategie jednotného digitálního trhu, balíček Čistá energie pro všechny Evropany, akční plán EU pro oběhové hospodářství, strategie nízkoemisní mobility a obranná a kosmická strategie pro Evropu. V rámci oblasti své působnosti podporuje Fond InvestEU z finanční perspektivy tyto vzájemně se doplňující strategie.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Program InvestEU doplňuje grantové financování a další akce v podporovaných oblastech politiky, jako je například Horizont Evropa, nástroj pro propojení Evropy, program Digitální Evropa, jednotný trh, konkurenceschopnost malých a středních podniků a Evropský statistický program, Evropský kosmický program, Evropský sociální fond+, Kreativní Evropa, program LIFE pro životní prostředí a oblast klimatu a Evropský obranný fond. V relevantních případech bude zajištěna synergie s externími nástroji politiky.

Kombinování s grantovým financováním zajistí vzájemné doplňování s ostatními výdajovými programy.

Program InvestEU se také vzájemně doplňuje s Evropskými strukturálními a investičními fondy. Za účelem usnadnění zavádění určitých fondů v rámci sdíleného řízení (Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond+ (ESF+), Fond soudržnosti, Evropský námořní a rybářský fond (ENRF) a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV)) prostřednictvím finančních produktů budou mít členské státy možnost spolehnout se na Program InvestEU. To je v porovnání se současnou situací hlavním zjednodušením, protože v tomto případě bude platit pouze jeden soubor pravidel.

Akce Programu InvestEU by měly být zaměřeny na selhání trhu nebo suboptimální investiční situace na základě zásady proporcionality a bez zdvojování nebo vytlačování soukromého financování, přičemž budou mít jednoznačnou přidanou hodnotu na evropské úrovni. Tím bude zajištěn soulad mezi akcemi Programu a pravidly EU pro státní podporu, aby se předešlo narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Návrh je založen na čl. 173 (Průmysl) a třetím odstavci č. 175 (Hospodářská, sociální a územní soudržnost) Smlouvy o fungování Evropské unie.

V souladu s ustálenou judikaturou reflektuje uvedený právní základ hlavní obsah návrhu. Postupy stanovené pro oba články v souvislosti s právním základem jsou stejné (řádný legislativní postup)).

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Program InvestEU pokryje investice a přístup k financování, které podporují politické priority EU řešením celounijních selhání trhu a mezer v investicích. Podporuje také navrhování, rozvoj a celounijní tržní testování inovativních finančních produktů a systémů jejich šíření pro nové nebo komplexní selhání trhu a mezery v investicích.

Dobrovolný podfond členského státu by umožnil řešení selhání trhu a mezer v investicích specifických pro danou zemi a při současném čerpání finančních produktů navržených na centrální úrovni. Tím by se v opodstatněných případech zajistilo efektivnější geografické využití zdrojů. Členské státy by tak mohly prostřednictvím Fondu InvestEU implementovat část svých prostředků v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu+, Fondu soudržnosti, Evropského námořního a rybářského fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova.

Navrhovaná struktura se dvěma podfondy v každém okně umožňuje efektivní uplatnění principu subsidiarity. Dva podfondy v každém okně budou navíc sdílet stejná pravidla Fondu InvestEU, což umožní jasnější a jednodušší rámec využívání různých zdrojů fondů EU.

•Proporcionalita

Dlouhodobé cíle EU související s udržitelností, konkurenceschopností a růstem podporujícím začlenění vyžadují významné investice do různých oblastí politiky. To zahrnuje mimo jiné nový model související s mobilitou, obnovitelnou energií, energetickou účinností, přírodním kapitálem, inovacemi, digitalizací, dovednostmi, sociální infrastrukturou, oběhovým hospodářstvím, oblastí klimatu, oceány a s vytvářením a růstem malých podniků.

Je třeba obnovit úsilí při řešení přetrvávající fragmentace trhu a selhání trhu způsobených neochotou soukromých investorů podstupovat rizika, omezenou finanční kapacitou veřejného sektoru a strukturální neúčinnosti investičního prostředí. Členské státy nemohou tyto investiční mezery samy dostatečně překlenout.

Intervence na úrovni EU zajišťuje využití kritického objemu zdrojů, aby došlo k maximalizaci reálného dopadu investic. Návrh nenahrazuje investice členských států, ale naopak tyto investice doplňuje a obzvláště se zaměřuje na podporu projektů, které přináší EU přidanou hodnotu. Kromě toho opatření na úrovni Unie umožňuje úspory z rozsahu při využívání inovativních finančních produktů, jelikož působí jako katalyzátor soukromých investic v celé Unii a pro tento účel nejlépe využívá evropských institucí a jejich odborných zkušeností. Intervence na úrovni EU rovněž poskytuje přístup k různorodému portfoliu evropských projektů, čímž urychluje soukromé investice a umožňuje rozvoj inovativních řešení v oblasti financování, která mohou být dle situace rozšířena nebo napodobena ve všech členských státech.

Intervence na úrovni EU je jediným nástrojem, který je schopen účinně řešit investiční potřeby související s celounijními cíli politiky EU. Kromě toho budou strukturální reformy a vylepšené regulatorní prostředí i nadále v období 2021-2027 nezbytné k vyřešení přetrvávajících investičních mezer.

•Volba nástroje

Záměrem návrhu je poskytnout jednoduchý nástroj poskytování rozpočtových záruk EU pro podporu finančních a investičních operací prováděcích partnerů, a to v souladu se závěry posouzení dopadu, a stavět tak na úspěchu EFSI a předchozích finančních nástrojů při současném zohlednění získaných poučení souvisejících mimo jiné s vyvarováním se rozštěpení a možného překrývání. Z tohoto důvodu se navrhuje vznik nařízení.

3.VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH HODNOCENÍ, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Zpětná hodnocení / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Návrh staví na závěrech vyvozených z hodnocení předchozích finančních nástrojů a z EFSI. Obzvláště významné je zde nezávislé hodnocení EFSI [vložit odkaz na externí hodnocení a SWD] realizované v roce 2018 jako doplněk několika dalších hodnocení EFSI provedených od jeho vzniku:

Hlavní zjištění těchto hodnocení jsou shrnuta ve Sdělení komise s názvem Investiční plán pro Evropu (COM (2016) 764) 5 .

Veškerá hodnocení shledala, že záruky EU prokázaly svou relevantnost a umožnily EIB podnikat riskantnější aktivity a představit rizikovější produkty na podporu širší škály příjemců. EFSI je také prokazatelně relevantním nástrojem pro mobilizaci soukromého kapitálu. Co se týče správy, poukázalo nezávislé hodnocení roku 2018 na význam Investičního výboru pro důvěryhodnost programu, průhlednost jeho rozhodnutí a kvalitu srovnávacího přehledu, což bylo vyhodnoceno jako relevantní nástroj umožňující soudržný přístup k předkládání projektů a shrnutí hodnotících závěrů.

Na základě schválených operací mobilizoval EFSI do konce roku 2017 investice v hodnotě 207 miliard eur, což odpovídá 66 % stanoveného cíle. Tento údaj se zvýšil na 256 miliard eur pro schválené operace, což odpovídá 81 % stanoveného cíle. Extrapolace tohoto trendu na dalších 6 měsíců předpokládá, že k dokončení EFSI dojde v polovině roku 2018, a očekává se, že investice ze schválených operací dosáhnou cíle 315 miliard eur do poloviny roku 2018 nebo krátce poté.

Vyhodnocení poukázalo na určitou koncentraci v členských státech s dobře rozvinutou institucionální kapacitou. Avšak pokud se mobilizované investice zváží z hlediska hrubého domácího produktu členského státu, je tato koncentrace mnohem méně význačná. Za účelem dalšího zlepšení geografické vyváženosti nicméně EFSI 2.0 posílil důležitost Evropského centra pro investiční poradenství.

Ke dni 31. prosince 2017 je aktuální multiplikační účinek EFSI celkově vzato v souladu s tím, co bylo vyhodnoceno v počátku – agregovaný globální multiplikátor 13,5 dosažený ke konci roku 2017 v porovnání s cílovou hodnotou 15 pro konec investičního období. EFSI také účinně působí na mobilizaci soukromých investic. Okolo 64 % mobilizovaných investic pochází ze soukromého sektoru.

Co se týče efektivnosti, potvrdilo se, že záruky EU jsou efektivním nástrojem, který výrazně zvyšuje objem rizikových operací Evropské investiční banky. Obzvláště pak záruka EU zmrazuje méně rozpočtových zdrojů v porovnání s finančními nástroji, protože vyžaduje v porovnání s úrovní finanční angažovanosti obezřetné, avšak omezené rezervy. Předpokládá potenciální závazky a následně se od ní očekává dosažení ekonomiky měřítka, jejímž důsledkem jsou vyšší mobilizované investice na jedno vydané euro. Důkazy analyzované jako součást nezávislého hodnocení z roku 2018 také jasně ukázaly, že velikost záruky EU v rámci EFSI je přiměřená. Dále bylo zjištěno, že použitý přístup k modelování cílové sazby EFSI je obecně adekvátní a v souladu s oborovými standardy, avšak byl navržen další rozvoj.

Rozpočtová záruka se ukázala být pro rozpočet EU nákladově efektivnější, protože omezuje platby poplatků za správu hrazené prováděcímu partnerovi. V případě EFSI dokonce dostává EU náhrady za poskytnuté záruky EU v rámci okna pro infrastrukturu a inovace.

Nezávislé hodnocení z roku 2016 zdůraznilo potřebu definovat a objasnit lépe koncept adicionality. Nařízení EFSI 2.0 v důsledku toho zahrnuje několik opatření, která objasňují kontext a kritéria zprůhledňují proces.

Nezávislé hodnocení z roku 2018, které mohlo vyhodnotit pouze operace schválené v rámci EFSI, a nemohlo proto otestovat nová opatření EFSI 2.0, potvrdilo potřebu hlouběji objasnit koncept adicionality a definici suboptimálních investičních situací. Obzvláště zdůraznilo, že operace EFSI se vyznačují vyšším stupněm rizika v porovnání se standardními operacemi Evropské investiční banky (operace jiné než EFSI), jak vyžaduje nařízení EFSI. Různé průzkumy a rozhovory ovšem naznačily, že v rámci okna pro infrastrukturu a inovace EFSI se mohou objevovat určitá vytěsnění. Bylo by vhodné se takové situace v rámci Programu InvestEU vyhnout.

Nezávislé hodnocení roku 2018 také zdůraznilo nefinanční přidanou hodnotu, kterou je přilákání nových investorů, demonstrace a tržní testy nových produktů a modelů financování a podpora a přijímání vyšších provozních standardů poskytovatelů finančních služeb.

Vyhodnocení EIB 2016 a nezávislé vyhodnocení roku 2018 potvrdilo počáteční narušení, které EFSI způsobil dalším finančním nástrojům na úrovni EU tím, že nabízel podobné finanční produkty, obzvláště pak debetní nástroj v rámci nástroje pro propojení Evropy a část InnovFin. Narušení bylo částečně vyřešeno opětovným zacílením existujících nástrojů na nové oblasti trhu.

Návrh pro Fond InvestEU také staví na závěrech vyvozených z hodnocení předchozích finančních nástrojů pokrývajících dvě desetiletí (nástroj pro propojení Evropy, program Horizont 2020, Program pro konkurenceschopnost malých a středních podniků atd., a nástrojů zavedených v rámci dřívějších finančních rámců, jako například rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace. Obecně tato hodnocení potvrzují, že i nadále existují v Evropě mezery v odvětvích a oblastech politiky krytých finančními nástroji EU a že podpora investic na úrovni EU je i nadále relevantní a nezbytná pro dosažení cílů politiky EU. Hodnocení nicméně také zdůrazňují, že je třeba posílit soudržnost mezi různými finančními nástroji na úrovni EU a dalšími iniciativami EU, že by se mělo více využívat synergií s národními a regionálními iniciativami a že existující nástroje se vzájemně překrývají. Poukazují na potřebu lepší koordinace a návrhu nástrojů na podporu investic tak, aby se minimalizovalo jejich vzájemné překrývání. Expanze aktivit vytvořila potřebu posílit mechanismy celkové koordinace opatření, vyhýbat se nepotřebnému rozrůstání a dosahovat lepší synergie.

Co se týče nástrojů Rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace poskytujícího podporu malým a středním podnikům, které jsou zásadní pro budoucí konkurenceschopnost EU, ukazují hodnocení, že důvodem podpory těchto nástrojů je silné selhání trhu a obtížný přístup k financování, kterému malé a střední podniky čelí. Obzvláště start-upy, menší společnosti z oblasti MSP a podniky s nedostatkem bankovních záruk čelí přetrvávajícím a strukturálním mezerám na trhu s financováním dluhů, které přetrvávají napříč celou EU. Účetní dvůr ve zvláštní zprávě shledal, že nástroj záruk malých a středních podniků má pozitivní dopad na růst podporovaných malých a středních podniků. V souladu s doporučeními dvora je třeba zlepšit zacílení na příjemce a koordinaci s národními programy 6 .

Konkrétně v souvislosti s finančními nástroji InnovFin v rámci programu Horizont 2020 hodnocení ukazují, že přístup k financování zůstává zásadním problémem při zlepšování inovativní výkonnosti Evropy. Potvrzují, že finanční nástroje InnovFin předvedly na pozadí rostoucí poptávky po rizikovém financování výzkumu a inovací dobrý výkon a umožnily skupině EIB krýt nové rizikové segmenty. Opět však zdůrazňují potřebu posílit synergii s dalšími unijními programy financování a potřebu odstranit zbývající překážky v kontextu pomoci inovativním společnostem při jejich růstu od založení po expanzi. Zdůrazněno bylo také to, že pouze relativně malý počet firem, které v rámci programu Horizont 2020 obdržely granty, mělo prospěch z finančních nástrojů programu Horizont 2020, což může inovativním společnostem bránit v růstu.

Fond InvestEU bude na těchto zkušenostech stavět a zaměří se na příjemce v oblasti výzkumu a inovací (včetně inovativních malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací), aby získali lepší přístup k financování ve všech fázích svého rozvoje. Využije synergie mezi grantem a trhem založeným na financování prostřednictvím snadnějšího kombinování. Kromě toho doporučil audit Evropského účetního dvora týkající se záručního mechanismu lepší zaměření na příjemce v inovativnějších společnostech. Shromažďováním odborných znalostí a zdrojů se Fond InvestEU bude stále více zaměřovat na podporu společností, které realizují inovační aktivity se zvýšeným rizikem.

V sociální oblasti a v oblasti programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) existují empirické důkazy, že investice do sociální infrastruktury, sociálních podniků produkujících zboží („hmatatelné produkty“) i sociální služby, myšlenky a lidi („nehmatatelné produkty“) jsou v Unii výrazně nedostačující, avšak tyto oblasti jsou zásadní pro to, aby se členské státy vyvinuly ve spravedlivou, inkluzivní a znalostní společnost.

Mikrofinancování a sociální podniky jsou v Evropě stále předmětem nedávného rozvoje a součástí nově vznikajícího trhu, který ještě není dostatečně rozvinutý. Jak zdůraznilo hodnocení EaSI provedené uprostřed období v roce 2017, podporují finanční nástroje EaSI zranitelné osoby a mikropodniky a usnadňují sociálním podnikům přístup k financování, což má významný sociální dopad. Z hodnocení vyplývá, že zavedení využití plného potenciálu dosud dosažených výsledků ospravedlňuje pokračování investiční podpory v sociální oblasti a potřebu doplňující pohonné síly poskytované v rámci Programu InvestEU.

Zpráva posouzení dopadu Programu InvestEU zahrnuje detailní souhrn výsledků těchto hodnocení.

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Vyhodnocení dopadu se opíralo o veřejnou konzultaci problematiky fondů EU v oblasti investic, výzkumů a inovací, malých a středních podniků, jednotného trhu a obzvláště o reakce související s unijní podporou pro investice 7 .

Tento návrh bere výsledky veřejných konzultací v potaz. Většina respondentů vyjádřila zejména názor, že aktuální unijní podpora investic nedostatečně řeší takové výzvy politiky, jako je snižování nezaměstnanosti, podpora sociálních investic, usnadňování digitální transformace, usnadnění přístupu k financování především malým a středním podnikům, zajišťování čistého a zdravého životního prostředí a podporu průmyslového rozvoje.

Respondenti zdůraznili důležitost celounijních výzev politiky mimo jiné v oblastech výzkumu, podpory vzdělávání a odborné přípravy, čistého a zdravého prostředí, přechodu na nízkouhlíkové a oběhové hospodářství a snižování nezaměstnanosti.

Okolo 60 % respondentů veřejné diskuze k problematice strategické infrastruktury vyjádřilo názor, že obtížný přístup k finančním nástrojům představuje překážku, která současným programům brání úspěšně plnit cíle politiky.

Převážná většina účastníků podpořila identifikované kroky, které by mohly vést ke zjednodušení a snížení administrativní zátěže. Ty představovaly především méně pravidel, která jsou jasnější a kratší, sjednocení pravidel mezi fondy EU, a také stabilní ale flexibilní rámec mezi programovými obdobími.

Cílem návrhu je zabývat se těmito výsledky a posílit zaměření na priority unijní politiky v kontextu podpory v rámci Fondu InvestEU. Jednotný soubor pravidel stanovený Fondem InvestEU má řešit problematiku možného překrývání a obzvláště pak usnadnit koncovým příjemcům žádost o podporu. Součástí Fondu InvestEU je také flexibilita, která umožňuje přizpůsobit fond vývoji situace na trhu a jeho potřebám. Harmonizovány byly i požadavky na podávání zpráv.

•Externí odborné konzultace

Externí hodnocení bylo provedeno v souladu s čl. 18 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice 8 , jak je vysvětleno v pododstavci „Zpětná hodnocení / kontroly účelnosti platných právních předpisů“. Hodnocení je zveřejněno souběžně s tímto návrhem.

•Posouzení dopadů

Posouzení dopadů [vložte odkaz na posouzení dopadů] detailně zkoumá hlavní výzvy pro následující víceletý finanční rámec, obzvláště pak mezery v investicích a suboptimální investiční situaci v různých oblastech politiky, jako je výzkum a inovace, udržitelná infrastruktura, financování malých a středních podniků, a také sociální investice. Analyzuje a vysvětluje volbu navrhované struktury Fondu InvestEU, jeho správu, cíle, cílové akce, finanční produkty a konečné příjemce. V relevantních případech posouzení dopadu popisuje zvažovaná alternativní řešení a vysvětluje odůvodnění navrhované volby. To se týká především odůvodnění vytvoření jednotného nástroje investiční podpory, realizačního mechanismu a prováděcích partnerů, a také navrhované struktury správy.

Posouzení dopadu zdůrazňuje, že současná zkušenost s finančními nástroji EU a rozpočtová záruka EFSI vykázala potřebu zjednodušení, zeštíhlení a lepší koordinace unijních nástrojů investiční podpory během následujícího víceletého rozpočtového rámce. Zkušenosti s EFSI také odhalily význačné přínosy a zvýšení efektivity související s případným použitím rozpočtové záruky namísto tradičních finančních nástrojů.

Posouzení dopadu zjistilo následující hlavní vlastnosti Fondu InvestEU:

Škála intervencí zamýšlených v rámci Fondu InvestEU bude prováděna prostřednictvím různých produktů zacílených na různá rizika, která by ze své podstaty v závislosti na poskytnutém krytí záruky a podporované operaci vyžadovala vysokou, střední nebo nízkou míru tvorby rezerv. Komise poskytne správu a monitoring využití a hrozících rizik v rámci různých produktů, aby bylo zajištěno, že celkové portfolio je kompatibilní s mírou tvorby rezerv stanovenou v tomto návrhu.

Dne 27. dubna 2018 Výbor pro kontrolu regulace vydal kladné stanovisko s výhradami. [vložte hyperlink na vyjádření Výboru pro kontrolu regulace] Vyhodnocení dopadů ve formě pracovního dokumentu útvaru [vložte referenci/odkaz] se zabývá předloženými otázkami. Zpráva nyní lépe vysvětluje současné překrývání EFSI a centrálně spravovaných finančních nástrojů. Objasňuje také to, jak bude potenciálnímu překrývání v rámci Fondu InvestEU zabráněno. Kromě toho je detailněji prezentována volba navrhované správní struktury, a také role různých orgánů. To zahrnuje i srovnání aktuálně používaných správních opatření pro EFSI a finančních nástrojů včetně toho, který je navržen v rámci Fondu InvestEU. Přidáno bylo také dodatečné objasnění předpokladu pro příslušné stupně rizika a míry tvorby rezerv včetně bližšího vysvětlení funkce vyhodnocování rizik v rámci správní struktury.

•Zjednodušení

Suboptimální investiční situace je momentálně řešena prostřednictvím heterogenního a rozštěpeného portfolia finančních nástrojů EU a EFSI. Tato situace je také komplikovaná pro finanční zprostředkovatele a konečné příjemce, kteří naráží na různá pravidla způsobilosti a podávání zpráv.

Cílem Fondu InvestEU je zjednodušit unijní podporu investic ustanovením jednotného rámce, který pomůže snížit komplikovanost. Vzhledem ke sníženému počtu dohod v rámci jednotného souboru pravidel Fond InvestEU zjednoduší konečným příjemcům přístup k podpoře EU, správu a řízení nástrojů finanční podpory.

Protože Fond InvestEU pokrývá veškeré potřeby politiky podpory investic, umožňuje navíc zeštíhlení a harmonizaci požadavků na podávání zpráv a na ukazatele výkonnosti.

•Základní práva

Návrh nemá vliv na základní práva.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

V souladu se sdělením 9 Komise k víceletému finančnímu rámci pro období 2021-2017 je rozpočtový rámec (závazky v běžných cenách) předkládaný pro Program InvestEU 14 725 000 000 eur, a to včetně 525 000 000 eur na pomoc při vývoji projektu a na další související opatření. Celková dotace dosahuje výše 15 200 000 000 eur, přičemž 1 000 000 000 eur z této částky je kryta příjmy a vrácenými a zpět získanými finančními prostředky generovanými z existujících finančních nástrojů a EFSI. V souladu s [čl. 211 odst. 4 písm. d)] [finančního nařízení] budou vrácené a zpět získané finanční prostředky z Fondu InvestEU poskytovat také doplňující příspěvky pro stanovení rezerv.

Tento návrh obsahuje legislativní finanční výkaz.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Fond InvestEU (záruka EU) bude prováděn prostřednictvím nepřímého řízení. Komise uzavře s prováděcími partnery nezbytné dohody o záruce. Poradenské centrum InvestEU bude prováděno prostřednictvím přímého nebo nepřímého řízení v závislosti na povaze asistence. Portál InvestEU bude prováděn převážně prostřednictvím přímého řízení.

Dopad Programu InvestEU bude vyhodnocen prostřednictvím hodnocení. Hodnocení bude provedeno v souladu s odstavci 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 10 , ve které tři instituce potvrdily, že hodnocení existující legislativy a politiky bude tvořit základ pro vyhodnocení dopadu možností na budoucí konání. Hodnocení zhodnotí reálný dopad Programu InvestEU na základě ukazatelů/cílů Programu InvestEU a detailní analýzy míry, do jaké lze Program InvestEU považovat za relevantní, účinný, účelný, do jaké míry poskytuje Evropské unii dostatečnou přidanou hodnotu a je soudržný s ostatními politikami EU. Budou obsahovat vyvozené závěry sloužící k identifikaci veškerých nedostatků/problémů nebo jakéhokoli potenciálu k dalšímu zlepšení opatření nebo jejich výsledků a k maximalizaci jejich využití/dopadu. Monitorování výkonnosti bude měřeno pomocí ukazatelů stanovených v návrhu. Kromě těchto klíčových indikátorů budou v investičních směrnicích nebo záručních dohodách obsaženy detailnější ukazatele vycházející z konkrétních finančních produktů. Pro Poradenské centrum InvestEU a Portál InvestEU budou navíc stanoveny specifické ukazatele.

Od prováděcích partnerů bude požadováno harmonizované podávání zpráv v souladu s [finančním nařízením].

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Kapitola I – Obecná ustanovení

Obecná ustanovení poskytují obecné a specifické cíle Programu InvestEU, které se následně odráží v oknech politiky.

Operace financování a investic, které bude podporovat záruka EU v rámci Fondu InvestEU, musí přispívat ke (i) konkurenceschopnosti EU včetně inovací a digitalizace; (ii) udržitelnosti ekonomiky EU a jejímu růstu; (iii) sociální odolnosti a inkluzi; (iv) integraci kapitálových trhů Unie a posilování jednotného trhu včetně řešení zabývajících se rozštěpeností kapitálových trhů Unie, diverzifikace zdrojů financování podniků Unie a propagace udržitelného financování.

Objem záruky EU je navrhován ve výši 38 000 000 000 eur a míra tvorby rezerv 40 %, což znamená, že na rezervy je třeba 15 200 000 000 (obě částky jsou v běžných cenách). Orientační rozdělení záruky EU mezi okna je uvedeno v Příloze I. Objem tvorby rezerv je založen na typu předjímaných finančních produktů a rizikovosti portfolií při zohlednění zkušeností s EFSI a předchozími finančními nástroji.

Pro Poradenské centrum InvestEU, Portál InvestEU a související opatření se navrhuje finanční krytí ve výši 525 000 000 eur (v běžných cenách).

Předpokládá se také, že s finančními produkty mohou být v rámci oken Fondu InvestEU spojeny i třetí země, a to poskytnutím plné účasti v hotovosti. Tato možnost se předpokládá zejména proto, aby bylo v opodstatněných případech umožněno pokračování existujících opatření, mimo jiné v oblasti výzkumu, nebo podpora související s přístupovým procesem. Přispět mohou i členské státy, které si přejí použít část svých fondů podléhajících sdílenému řízení prostřednictvím Fondu InvestEU. Tyto prostředky jsou nad rámec záruky EU ve výši 38 000 000 000 eur (v běžných cenách).

Kapitola II – Fond InvestEU

Tato kapitola identifikuje čtyři okna Fondu InvestEU: (i) udržitelná infrastruktura, (ii) výzkum, inovace a digitalizace, (iii) malé a střední podniky, (iv) sociální investice a dovednosti. Definuje také dva podfondy záruky EU: (i) podfond EU, a (ii) podfond členského státu, který se bude skládat z jednoho dílčího podfondu na členský stát, který se rozhodne vložit část svých prostředků v rámci sdíleného řízení do Fondu InvestEU.

Specifická pravidla související s podfondem členského státu předpokládají, že mezi Komisí a členským státem bude uzavřena dohoda o poskytnutí příspěvku, a definují hlavní prvky příspěvku, jako například rozsah, míru tvorby rezerv a podmíněné závazky. Nařízení o společných ustanoveních a další právní nástroje budou obsahovat ustanovení pro způsobilost. Po uskutečnění převodu do Fondu InvestEU se bude podfond členského státu řídit pravidly Fondu InvestEU. Komise vybere na základě návrhu členského státu prováděcího partnera a podepíše s příslušným státem dohodu o záruce.

Návrh Komise pro víceletý finanční rámec 2021-2027 stanovuje ambicióznější cíle pro zohledňování oblasti klimatu napříč všemi programy EU s celkovým cílem přispět na klimatické cíle 25 % nákladů EU. Podíl Programu InvestEU na dosažení tohoto celkového cíle bude sledován prostřednictvím systému na sledování klimatu EU. Komise předloží informace jednou za rok v kontextu výročního návrhu rozpočtu.

Za účelem podpory plného využití potenciálu Programu InvestEU pro plnění klimatických cílů bude Komise v průběhu přípravy, provádění, posuzování a hodnocení Programu InvestEU usilovat o identifikaci relevantních akcí.

Kapitola III – Záruka EU

Tato kapitola stanovuje opatření související se zárukou EU a jejím zaváděním. Ta obsahují nezrušitelné vlastnosti záruky EU a vlastnosti na požádání, investiční období, které se kryje s obdobím víceletého finančního rámce, požadavky na způsobilé operace na financování a investice a způsobilé typy financování. Odvětví způsobilá pro financování a investiční operace jsou detailněji uvedena v příloze II.

Kromě toho tato kapitola stanovuje požadavky na prováděcí partnery, kteří musí mimo jiné projít pilířovým posouzením v souladu s [finančním nařízením], a požadavky na dohody o záruce uzavírané mezi Komisí a prováděcím partnerem.

Při výběru prováděcích partnerů bude Komise brát v potaz způsobilost naplnit cíle Fondu InvestEU a přispět z vlastních zdrojů, přivádět soukromé investory, poskytovat adekvátní pokrytí v geografické oblasti a v odvětví a přispět k novým řešením selhání trhu a suboptimální investiční situace. Vzhledem ke své roli v rámci smluv, kapacitě působit ve všech členských státech a k existujícím zkušenostem se současnými finančními nástroji a EFSI má zůstat privilegovaným prováděcím partnerem v rámci podfondu EU skupina Evropské investiční banky. Zváženy budou i národní podpůrné banky nebo instituce. Kromě toho bude možné mít za prováděcí partnery jiné mezinárodní finanční instituce, a to obzvláště tehdy, pokud představují komparativní výhodu v oblasti specifické odbornosti a zkušeností v určitých členských státech. Bude také být možné, aby jako prováděcí partneři mohly působit i další subjekty splňující kritéria stanovená ve finančním nařízení. Prováděcí partneři budou muset pokrývat alespoň tři členské státy, avšak mohou za tímto účelem vytvářet skupiny.

Očekává se, že okolo 75 % záruky EU v rámci podfondu EU bude přiděleno prováděcím partnerům nebo partnerům, kteří mohou nabídnout finanční produkty ve všech členských státech.

Součástí je i detailní krytí záruky EU s různou povahou funkcí financování, které v rámci ní lze poskytnout.

Kapitola IV – Řízení

Fond InvestEU bude mít poradní komisi, která se bude setkávat ve dvou sestavách: (i) zástupci prováděcích partnerů a (ii) zástupci členských států. Jeho úkolem bude radit Komisi ohledně návrhu finančních produktů, které budou prováděny v rámci Fondu InvestEU, a poskytovat rady v oblasti selhání trhu a suboptimální investiční situace, a také tržních podmínek v uspořádání s prováděcími partnery. Poradní komise bude také informovat členské státy o provádění Fondu InvestEU a umožní pravidelnou výměnu názorů na vývoj trhu i sdílení dobré praxe.

Projektový tým sestávající z odborníků, které prováděcí partneři poskytnou Komisi k dispozici, připraví srovnávací přehled potenciálního financování a investičních operací, aby Investiční výbor mohl vyhodnotit, zda těmto operacím přidělí záruky EU či nikoli. Aby mohl být návrh zadán projektovému týmu, musí Komise potvrdit, že navrhované financování nebo investiční operace jsou v souladu se zákony EU.

Investiční výbor schválí použití záruky EU na financování a investiční operace. Jeho členové budou externí odborníci s odbornými znalostmi příslušných odvětví. Výbor se bude scházet ve čtyřech různých sestavách, které budou odpovídat oknům. Každá sestava bude mít šest členů, přičemž čtyři z nich budou stálí členové, kteří se budou účastnic všech sestav. Zbývající dva členové budou vybírání tak, aby byly konkrétněji zohledněny oblasti, které dané okno pokrývá.

Kapitola V – Poradenské centrum InvestEU

Poradenské centrum InvestEU bude poskytovat podporu ve formě poradenství související s identifikací, přípravou, rozvojem, strukturováním, získáváním a prováděním projektů včetně budování souvisejících kapacit. Bude k dispozici předkladatelům veřejných i soukromých projektů, a také finančním a dalším zprostředkovatelům.

Kapitola VI – Portál InvestEU

Portál InvestEU bude vytvořen tak, aby vycházel ze zkušeností s projektovým portálem Investičního plánu pro Evropu. Součástí budou systematické kontroly, zda jsou předložené projekty konzistentní s unijními zákony a politikami, a povinnost prováděcích partnerů přihlížet k projektům, které spadají do oblasti jejich působení a splňují test konzistentnosti. Jeho cílem je poskytnout viditelnost investovatelných projektů v EU, které hledají finanční prostředky. Zveřejnění projektu na portálu ovšem není podmínkou pro to, aby získal prostředky. Podobně pak zveřejnění na portálu neznamená, že projektu budou záruky EU poskytnuty.

Kapitola VII – Monitorování a podávání zpráv, hodnocení a kontrola

Navrhuje se, aby použití záruky EU bylo hodnoceno v průběžném a závěrečném hodnocení v souladu s požadavky [finančního nařízení]. Tato kapitola také uvádí opatření pro pravidelné monitorování a podávání zpráv. Ukazatele, které budou použity při měření výkonnosti, jsou uvedeny v příloze III. Kromě toho obsahuje ustanovení ohledně auditů a práv úřadu OLAF souvisejících s finančními a investičními operacemi ve třetích zemích.

Dále tato kapitola stanovuje proces aktů v přenesené pravomoci a jako datum uplatnění nařízení stanovuje 1. leden 2021.

Kapitola VIII – Transparentnost a viditelnost

Pro zajištění adekvátní transparentnosti a viditelnosti jsou stanovena standardní opatření.

Kapitola IX – Přechodná a závěrečná ustanovení

Tato závěrečná kapitola obsahuje opatření související s využitím příjmů a vrácených a zpět získaných finančních prostředků z přecházejících programů. Seznam těchto programů nad rámec EFSI je uveden v příloze IV.

2018/0229 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

kterým se zavádí Program InvestEU

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 173 a čl. 175 třetí pododstavec této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 11 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 12 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Investice do infrastruktury v Unii v roce 2016 představovaly 1,8 % HDP EU, oproti 2,2 % v roce 2009 tedy poklesly a byly zhruba o 20 % nižší než míra investic před globální finanční krizí. Ačkoli tedy Unie zaznamenává zlepšení poměru investic k HDP, zůstávají pod úrovní očekávanou v období silného hospodářského oživení a dostatečně nekompenzují několikaleté období nedostatku investic. Ještě důležitější je, že stávající a předpovídaná úroveň investic nepokrývá unijní potřeby strukturálních investic s ohledem na technologické změny a globální konkurenceschopnost, včetně investic do inovací, dovedností, infrastruktury a malých a středních podniků, a na potřebu řešit klíčové společenské výzvy, jako je udržitelnost nebo stárnutí obyvatelstva. V důsledku toho je pro řešení selhání trhu a suboptimální investiční situace nutné pokračování podpory, která by omezila investiční mezeru v cílových sektorech, a pomohla tak dosáhnout cílů politiky Unie.

(2)Hodnocení ukázala, že rozmanitost finančních nástrojů poskytnutých ve víceletém finančním rámci 2014–2020 vedla k jisté míře jejich vzájemného překrývání. Tato rozmanitost také způsobila, že situace byla pro zprostředkovatele a konečné příjemce, kteří naráželi na různá pravidla způsobilosti a podávání zpráv, velmi komplikovaná. Absence vzájemně slučitelných pravidel také představovala překážku pro kombinování několika unijních fondů, přestože by taková kombinace byla prospěšná pro podporu projektů, které potřebovaly různé typy financování. Proto by měl být zřízen jednotný Fond InvestEU, aby bylo možné dosáhnout efektivněji fungující podpory konečných příjemců prostřednictvím integrace a zjednodušení finanční nabídky v rámci jednotného programu rozpočtových záruk, čímž by se zlepšil dopad unijních intervencí a zároveň by se snížily náklady pro rozpočet Unie.

(3)V posledních letech přijala Unie ambiciózní strategie pro dokončení jednotného trhu a pro stimulaci udržitelného růstu a vytváření pracovních míst, jako je unie kapitálových trhů, strategie pro jednotný digitální trh, balíček Čistá energie pro všechny Evropany, akční plán EU pro oběhové hospodářství, strategie pro nízkoemisní mobilitu a obranná a kosmická strategie pro Evropu. Fond InvestEU by měl využívat a zesilovat synergie mezi těmito vzájemně se posilujícími strategiemi prostřednictvím podpory investic a přístupu k financování.

(4)Na úrovni Unie je rámcem pro určení priorit vnitrostátních reforem a sledování jejich provádění evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik. Členské státy si pro podporu těchto reformních priorit vytvářejí vlastní národní víceleté investiční strategie. Tyto strategie by měly být prezentovány společně s každoročními národními programy reforem jako způsob vytyčení a koordinace prioritních investičních projektů, které se budou financovat z vnitrostátních či unijních, nebo případně obojích prostředků. Měly by také zajišťovat soudržné využívání finančních prostředků Unie a maximalizovat přidanou hodnotu finanční podpory, především podpory poskytované z evropských strukturálních a investičních fondů, z evropské funkce investiční stabilizace a z Fondu InvestEU, je-li to relevantní.

(5)Fond InvestEU by měl přispívat ke zlepšování konkurenceschopnosti Unie, mimo jiné v oblasti inovací a digitalizace, k udržitelnosti hospodářského růstu Unie, k sociální odolnosti a inkluzivnosti a k integraci kapitálových trhů Unie, a to včetně řešení odstraňujících jejich roztříštěnost a zvyšujících různorodost zdrojů financování podniků v Unii. V této souvislosti by měl podporovat projekty, které jsou technicky a ekonomicky životaschopné, a to poskytnutím rámce pro využívání dluhových nástrojů, nástrojů pro sdílení rizik a kapitálových nástrojů na základě záruky z rozpočtu Unie a příspěvků prováděcích partnerů. Měl by být založen na poptávce, přičemž podpora v rámci Fondu InvestEU by se zároveň měla soustředit na příspěvky k plnění cílů politiky Unie.

(6)Fond InvestEU by měl podporovat investice do hmotných i nehmotných aktiv s cílem stimulovat růst, investice a zaměstnanost, čímž přispěje k většímu blahobytu a spravedlivějšímu rozložení příjmů v Unii. Intervence Fondu InvestEU by měly doplňovat unijní podporu poskytovanou prostřednictvím grantů.

(7)Unie schválila cíle stanovené v Agendě OSN 2030 a její cíle udržitelného rozvoje, Pařížskou dohodu v roce 2015 a také sendajský rámec pro snižování rizika katastrof na období 2015–2030. K dosažení dohodnutých cílů včetně těch zakotvených v environmentální politice Unie je třeba, aby se zásadně zintenzivnila opatření zabývající se udržitelným rozvojem. Proto je třeba věnovat zásadám udržitelného rozvoje v koncepci Fondu InvestEU značnou pozornost.

(8)Program InvestEU by měl přispívat k budování udržitelného finančního systému v Unii, který bude podporovat přesměrování soukromého kapitálu do udržitelných investic v souladu s cíli stanovenými v akčním plánu Komise týkajícím se financování udržitelného růstu 13 .

(9)Vzhledem k významu řešení změn klimatu v souladu se závazkem Unie plnit Pařížskou dohodu a cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje bude Program InvestEU přispívat k začleňování opatření v oblasti klimatu a k dosažení celkového cíle vynaložit 25 % výdajů z rozpočtu Unie na realizaci klimatických cílů. Očekává se, že akce v rámci Programu InvestEU přispějí na klimatické cíle 30 % celkového finančního krytí programu. Relevantní opatření budou identifikována v průběhu přípravy a plnění Programu InvestEU a budou přehodnocována v kontextu příslušných postupů hodnocení a přezkumu.

(10)Podíl Fondu InvestEU na dosažení klimatického cíle bude sledován prostřednictvím unijního systému pro sledování klimatu vyvinutého Komisí ve spolupráci s prováděcími partnery a za pomoci vhodného využití kritérií stanovených v [nařízení o zřízení rámce pro usnadnění udržitelného investování 14 ] s cílem určit, zda je určitá hospodářská činnost z hlediska životního prostředí udržitelná.

(11)Podle zprávy o globálních rizicích z roku 2018, kterou vydalo Světové ekonomické fórum, souvisí polovina z deseti nejzásadnějších rizik ohrožujících globální ekonomiku s životním prostředím. Tato rizika zahrnují znečištění ovzduší, půdy a vody, mimořádné povětrnostní jevy, ztrátu biodiverzity a neúspěchy v oblasti zmírňování klimatických změn a přizpůsobování se těmto změnám. Environmentální zásady jsou silně zakotveny ve Smlouvách a mnoha unijních politikách. Proto by začleňování environmentálních cílů mělo být podporováno i v rámci operací souvisejících s Fondem InvestEU. Ochrana životního prostředí a s ním související předcházení ekologickým rizikům a jejich řízení by měly být začleněny do přípravy a provádění investic. EU by rovněž měla sledovat své výdaje související s biologickou rozmanitostí a kontrolou znečištění ovzduší s cílem splnit povinnosti týkající se podávání zpráv v rámci Úmluvy o biologické rozmanitosti a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 15 . Investice přidělené na cíle environmentální udržitelnosti by proto měly být sledovány pomocí společných metodik, jež jsou v souladu s metodikou vypracovanou v rámci jiných programů Unie pro klima, biologickou rozmanitost a řízení znečištění ovzduší, čímž by se umožnilo posuzování individuálních i společných dopadů investic na klíčové složky přírodního kapitálu, včetně ovzduší, vody, půdy a biologické rozmanitosti.

(12)Investiční projekty s výraznou podporou Unie, obzvláště v oblasti infrastruktury, by měly podléhat ověřování udržitelnosti v souladu s pokyny, které by měla vypracovat Komise ve spolupráci s prováděcími partnery v rámci Programu InvestEU, a za pomoci vhodného využití kritérií stanovených v [nařízení o zřízení rámce pro usnadnění udržitelného investování] s cílem určit, zda je určitá hospodářská činnost z hlediska životního prostředí udržitelná, a to v souladu s pokyny vypracovanými pro jiné programy Unie. Tyto pokyny by měly obsahovat přiměřená ustanovení, aby se zabránilo nepřiměřené administrativní zátěži.

(13)Nízká míra investic do infrastruktury v Unii během finanční krize oslabila schopnost Unie podporovat udržitelný růst, konkurenceschopnost a konvergenci. Pro splnění cílů Unie týkajících se udržitelnosti, včetně energetických a klimatických cílů do roku 2030, mají zásadní význam výrazné investice do evropské infrastruktury. V souvislosti s tím by se podpora z Fondu InvestEU měla zaměřovat na investice do infrastruktury v oblasti dopravy, energetiky včetně energetické účinnosti a obnovitelné energie, životního prostředí a klimatu, námořní a digitální oblasti. Pro maximalizaci dopadů a přidané hodnoty unijní finanční podpory je vhodné podporovat zjednodušený investiční proces, který umožní zviditelnění rezervy projektů a soudržnost mezi příslušnými programy Unie. Vzhledem k bezpečnostním hrozbám by investiční projekty podporované Unií měly zohlednit zásady ochrany občanů na veřejných prostranstvích. Zde by se měly doplňovat s působením ostatních unijních fondů, jako je Evropský fond pro regionální rozvoj, které poskytují podporu pro bezpečnostní komponenty investic do veřejných prostranství, dopravy, energetiky a dalších klíčových infrastruktur.

(14)Ačkoli se celková míra investic v Unii zvyšuje, investice do rizikovějších činností, jako je výzkum a inovace, jsou stále nedostačující. Výsledný nedostatek investic do výzkumu a inovací poškozuje průmyslovou a hospodářskou konkurenceschopnost Unie a kvalitu života jejích obyvatel. Fond InvestEU by měl poskytovat vhodné finanční produkty pro krytí různých fází inovačního cyklu a širokou škálu zúčastněných subjektů, zejména aby bylo možné v Unii rozšiřovat a zavádět řešení v komerčním měřítku tak, aby tato řešení byla na světových trzích konkurenceschopná.

(15)Je naléhavě zapotřebí výrazně pracovat na investování do digitální transformace a distribuování jejích přínosů mezi všechny občany a podniky Unie. Silný politický rámec strategie pro jednotný digitální trh by nyní měly doplnit investice s podobnou mírou ambicí, včetně investic do umělé inteligence.

(16)Malé a střední podniky hrají v Unii zásadní úlohu. Ovšem vzhledem k tomu, že jsou vnímány jako vysoce rizikové a nemají dostatečné zajištění, čelí problémům v oblasti přístupu k financování. Další výzvy souvisí s potřebou malých a středních podniků udržet si konkurenceschopnost prostřednictvím digitalizace, internacionalizace a inovací a také zvyšováním dovedností svých zaměstnanců. V porovnání s většími podniky navíc mají přístup k užšímu souboru finančních zdrojů: obvykle nevydávají dluhopisy a mají jen omezený přístup na burzy cenných papírů nebo k velkým institucionálním investorům. Problém přístupu k financování je ještě větší v případě malých a středních podniků, jejichž činnost je zaměřena na nehmotná aktiva. Malé a střední podniky v Unii jsou značně závislé na bankách a dluhovém financování formou bankovních kontokorentních úvěrů, bankovních půjček nebo leasingu. Podpora malých a středních podniků, které čelí výše uvedeným výzvám, a poskytování rozmanitějších zdrojů financování je nezbytné pro zvýšení schopnosti malých a středních podniků financovat svůj vznik, růst a rozvoj a překonat ekonomické poklesy a také pro zvýšení odolnosti hospodářství a finančního systému během ekonomického poklesu či otřesů. Navíc to doplňuje iniciativy, které jsou již realizovány v kontextu unie kapitálových trhů. Fond InvestEU by měl poskytovat příležitost zaměřit se na specifické, více zacílené finanční produkty.

(17)Jak uvádí diskusní dokument o sociálním rozměru Evropy 16 a evropský pilíř sociálních práv 17 , budování inkluzivnější a spravedlivější Unie představuje klíčovou prioritu pro řešení nerovnosti v Unii a pro podporu politik sociálního začlenění v Evropě. Nerovnost příležitostí ovlivňuje především přístup ke vzdělání, odborné přípravě a zdravotní péči. Investice do ekonomiky související se společenským, dovednostním a lidským kapitálem a také do integrování znevýhodněných skupin obyvatel do společnosti může zlepšit ekonomické příležitosti, obzvláště při koordinaci na úrovni EU. Fond InvestEU by měl být využíván na podporu investic do vzdělávání a odborné přípravy, na pomoc při zvyšování zaměstnanosti, zejména mezi osobami s nízkou mírou dovedností a osobami dlouhodobě nezaměstnanými, a ke zlepšení situace v oblasti mezigenerační solidarity, zdravotnictví, bezdomovectví, digitální inkluze a rozvoje komunit a situace týkající se role a místa mladých a zranitelných lidí ve společnosti, a to včetně státních příslušníků třetích zemí. Program InvestEU by měl také přispívat k podpoře evropské kultury a kreativity. Aby bylo možné reagovat na zásadní společenské proměny v Unii a proměny pracovního trhu v průběhu následujícího desetiletí, je nezbytné investovat do lidského kapitálu, mikrofinancování, financování sociálních podniků a nových obchodních modelů sociální ekonomiky, včetně investic se sociálním dopadem a zadávání zakázek se sociálními výsledky. Program InvestEU by měl posilovat vznikající ekosystém sociálního trhu a zvyšovat nabídku financování a přístup k němu v případě mikropodniků a sociálních podniků, aby byla uspokojena poptávka těch, kdo to nejvíce potřebují. Zpráva pracovní skupiny na vysoké úrovni o investicích do sociální infrastruktury v Evropě 18 identifikovala investiční mezery v oblasti sociální infrastruktury a služeb včetně vzdělávání, odborné přípravy, zdraví a bydlení, které vyžadují podporu, a to i na úrovni EU. Proto by měla být na podporu rozvoje hodnotového řetězce sociálního trhu a odolnější Unie využita kolektivní síla veřejného, komerčního i filantropického kapitálu a také podpora nadací.

(18)Fond InvestEU by měl fungovat v rámci čtyř oken, která odpovídají hlavním politickým prioritám Unie, totiž udržitelná infrastruktura, výzkum, inovace a digitalizace, malé a střední podniky a sociální investice a dovednosti.

(19)Každé okno by se mělo skládat ze dvou složek, totiž složky EU a složky členského státu. Složka EU by měla přiměřeným způsobem řešit celounijní selhání trhu nebo suboptimální investiční podmínky; podporované akce by měly mít jasnou evropskou přidanou hodnotu. Složka členského státu by měla dát členským státům možnost přispět částí svých zdrojů z fondů v rámci sdíleného řízení na tvorbu rezerv pro záruku EU s cílem využít záruky EU na finanční či investiční operace, které mají řešit specifická selhání trhu nebo suboptimální investiční podmínky na jejich vlastním území, a to včetně znevýhodněných a odlehlých oblastí, jako jsou nejvzdálenější regiony Unie, za účelem plnění cílů fondu v rámci sdíleného řízení. Akce podporované z Fondu InvestEU prostřednictvím složky EU nebo složky členského státu by neměly duplikovat či vytěsňovat soukromé financování ani narušovat hospodářskou soutěž na vnitřním trhu.

(20)Složka členského státu by měla být konkrétně navržena tak, aby umožňovala využití prostředků v rámci sdíleného řízení na poskytování záruky vydané Unií. Tato kombinace má za cíl mobilizovat vysoké úvěrové hodnocení Unie na podporu vnitrostátních a regionálních investic a současně zajistit konzistentní řízení rizik podmíněných závazků prostřednictvím provádění záruky poskytnuté Komisí v rámci nepřímého řízení. Unie by měla zaručit finanční a investiční operace uvedené v záručních dohodách uzavřených mezi Komisí a prováděcími partnery v rámci složky členského státu, fondy v rámci sdíleného řízení by měly poskytovat tvorbu rezerv pro záruku na základě míry tvorby rezerv stanovené Komisí podle povahy operací a výsledných očekávaných ztrát a členský stát by převzal ztráty nad rámec očekávaných ztrát vydáním záruky „back-to-back“ ve prospěch Unie. Tato ujednání by měla být uzavřena v jednotné dohodě o přiznání příspěvku uzavřené s každým členským státem, který si tuto možnost dobrovolně zvolí. Dohoda o přiznání příspěvku by měla zahrnovat jednu nebo více konkrétních záručních dohod, které má příslušný členský stát provádět. Stanovení míry tvorby rezerv případ od případu vyžaduje odchylku od [čl. 211 odst. 1] nařízení (EU, Euratom) č. XXXX 19 („finanční nařízení“). Tento návrh přináší také jednotný soubor pravidel pro rozpočtové záruky podporované centrálně řízenými fondy nebo fondy v rámci sdíleného řízení, což by usnadnilo jejich kombinování.

(21)Fond InvestEU by měl být otevřen příspěvkům ze třetích zemí, které jsou členy Evropského sdružení volného obchodu, přistupujících zemí, kandidátů a potenciálních kandidátů, zemí států, na něž se vztahuje politika sousedství a dalších zemí v souladu s podmínkami stanovenými mezi Unií a těmito zeměmi. To by mělo případně umožnit pokračovat ve spolupráci s příslušnými zeměmi, zejména v oblasti výzkumu a inovací, jakož i malých a středních podniků.

(22)Toto nařízení stanoví finanční krytí pro jiná opatření Programu InvestEU než tvorbu rezerv záruky EU, které má představovat hlavní referenční částku ve smyslu [odkaz bude aktualizován v souladu s novou interinstitucionální dohodou: bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení 20 ] pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu.

(23)Očekává se, že záruka EU ve výši 38 000 000 000 EUR (v běžných cenách) na úrovni Unie mobilizuje více než 650 000 000 000 miliard dalších investic v celé Unii, a měla by být orientačně přidělena na jednotlivá okna.

(24)Záruka EU tvořící základ Fondu InvestEU by měla být prováděna nepřímo Komisí, která se bude opírat o prováděcí partnery s přístupem ke konečným příjemcům. Komise by měla s jednotlivými prováděcími partnery uzavřít záruční dohodu přidělující záruční kapacitu z Fondu InvestEU, aby podpořila jejich finanční a investiční operace, které splňují cíle a kritéria způsobilosti Fondu InvestEU. Fond InvestEU by měl mít specifickou strukturu řízení, která zajistí vhodné využívání záruky EU.

(25)Za účelem výměny informací a sdělování informací o přijímání finančních produktů zavedených v rámci Fondu InvestEU a za účelem diskuse o vývoji potřeb a nových produktech včetně specifických územních mezer na trhu by měla být zřízen poradní výbor sestávající ze zástupců prováděcích partnerů a zástupců členských států.

(26)Komise by měla posoudit slučitelnost finančních a investičních operací předložených prováděcími partnery s právem EU a jejími politikami, avšak rozhodnutí o finančních a investičních operacích by měl v konečném důsledku přijímat prováděcí partner.

(27)Projektový tým sestávající z odborníků, které dají prováděcí partneři k dispozici Komisi, aby jí poskytovali odborné poradenství při finančním a technickém posuzování navržených finančních a investičních operací, by měl hodnotit ty operace, jež prováděcí partneři předložili k posouzení investičnímu výboru.

(28)Investiční výbor složený z nezávislých odborníků by měl vyslovovat závěr o přidělení podpory ze záruky EU na finanční a investiční operace, které splňují kritéria způsobilosti, a poskytovat tak externí odborné poradenství při posuzování investic v souvislosti s projekty. Investiční výbor by měl fungovat v mít různém složení, aby co nejlépe pokrýval různé oblasti politiky a odvětví.

(29)Při výběru prováděcích partnerů pro zavedení Fondu InvestEU by měla Komise zvážit schopnost protistrany plnit cíle Fondu InvestEU a přispívat vlastními zdroji, aby se zajistilo odpovídající zeměpisné pokrytí a diverzifikace, byli přilákáni soukromí investoři a byla zajištěna dostatečná diverzifikace rizik, jakož i nová řešení pro selhání trhu a suboptimální investiční situace. Vzhledem ke své roli v rámci Smluv své schopnosti působit ve všech členských státech a ke stávajícím zkušenostem se současnými finančními nástroji a fondem EFSI zůstane privilegovaným prováděcím partnerem v rámci složky EU Fondu InvestEU Evropská investiční banka („EIB“). Kromě skupiny EIB by měly mít národní podpůrné banky nebo instituce možnost nabízet škálu doplňkových finančních produktů vzhledem k tomu, že jejich zkušenosti a schopnosti na regionální úrovni by mohly být prospěšné pro maximalizaci dopadu veřejných fondů na území Unie. Kromě toho by mělo být možné mít za prováděcí partnery jiné mezinárodní finanční instituce, zejména pokud představují srovnatelnou výhodu z hlediska specifických odborných znalostí a zkušeností v určitých členských státech. Zároveň by mělo být možné, aby jako prováděcí partneři mohly působit i další subjekty splňující kritéria stanovená ve finančním nařízení.

(30)Aby se zajistilo, že se intervence v rámci složky EU Fondu InvestEU zaměřují na selhání trhu a suboptimální investiční situace na úrovni EU a že zároveň splňují cíl co největšího geografického dosahu, měla by být záruka EU přidělena prováděcím partnerům, kteří samostatně nebo společně s dalšími prováděcími partnery mohou působit alespoň ve třech členských státech. Předpokládá se však, že přibližně 75 % záruky EU v rámci složky EU by bylo přiděleno prováděcímu partnerovi nebo partnerům, kteří mohou finanční produkty v rámci Fondu InvestEU nabídnout ve všech členských státech.

(31)Záruka EU v rámci složky členského státu by měla být přidělena jakémukoli prováděcímu partnerovi, který je způsobilý v souladu s [čl. 62 odst. 1 písm. c)] [finančního nařízení], včetně národních nebo regionálních podpůrných bank nebo institucí, EIB, Evropského investičního fondu a dalších mezinárodních rozvojových bank. Při výběru prováděcích partnerů v rámci složky členského státu Komise zohlední návrhy předložené jednotlivými členskými státy. V souladu s [článkem 154] [finančního nařízení] musí Komise provádět posouzení pravidel a postupů prováděcího partnera, aby se ujistila, že poskytuje úroveň ochrany finančních zájmů Unie, která je rovnocenná úrovni ochrany poskytované Komisí.

(32)O finančních a investičních operacích by měl v konečném důsledku rozhodovat prováděcí partner svým jménem a tyto operace by měl provádět v souladu se svými interními pravidly a postupy a zaúčtovávat ve svých vlastních finančních výkazech. Komise by proto měla výhradně odpovídat za veškeré finanční závazky plynoucí ze záruky EU a zveřejnit maximální částku záruky včetně všech příslušných informací o poskytované záruce.

(33)Fond InvestEU by měl podle potřeby umožňovat bezproblémovou a účinnou kombinaci grantů či finančních nástrojů nebo grantů a finančních nástrojů, které jsou financovány z rozpočtu EU nebo z inovačního fondu systému EU pro obchodování s emisemi (ETS), s touto zárukou v situacích, kdy je to nezbytné pro nejlepší podporu investic za účelem řešení konkrétních selhání trhu nebo suboptimálních investičních situací.

(34)Projekty předložené prováděcími partnery pro získání podpory z Programu InvestEU, které zahrnují kombinaci s podporou z ostatních programů Unie, by měly být jako celek rovněž v souladu s cíli a kritérii způsobilosti obsaženými v pravidlech příslušných programů Unie. O použití záruky EU by mělo být rozhodnuto na základě pravidel Programu InvestEU.

(35)Poradenské centrum InvestEU by mělo podporovat vytvoření solidní rezervy investičních projektů v každém okně. Kromě toho by se mělo v rámci Programu InvestEU počítat s meziodvětvovou komponentou, která pro potřeby centrálně řízených programů Unie zajistí jedno správní místo a pomoc pro rozvoj projektů s přesahem do různých oblastí politik.

(36)V zájmu zajištění širokého zeměpisného dosahu poradenských služeb v rámci Unie a úspěšného využití místních znalostí o Fondu InvestEU by mělo být v případě potřeby a s ohledem na stávající režimy podpory zřízeno místní zastoupení Poradenského centra InvestEU, které by poskytovalo konkrétní proaktivní pomoc přizpůsobenou místním podmínkám v praxi.

(37)V souvislosti s Fondem InvestEU je nezbytná podpora budování kapacit za účelem rozvoje organizačních kapacit a činností tvorby trhu, které jsou potřebné k vytváření kvalitních projektů. Kromě toho je cílem vytvořit podmínky pro zvyšování potenciálního počtu způsobilých příjemců v rodících se segmentech trhu, zejména pokud malé individuální projekty výrazně zvyšují transakční náklady na úrovni projektu, jako je tomu v případě ekosystému sociálního financování. Podpora budování kapacit by proto měla doplňovat akce prováděné v rámci dalších programů Unie, které se vztahují na specifickou oblast politiky.

(38)Portál InvestEU by měl být zřízen tak, aby nabízel snadno přístupnou a uživatelsky vstřícnou databázi projektů, která zvyšuje viditelnost investičních projektů, k nimž je hledáno financování, přičemž zvláštní důraz klade na vytvoření eventuální rezervy investičních projektů slučitelných s právem a politikami EU pro prováděcí partnery.

(39)Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů 21 je třeba Program InvestEU hodnotit na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních požadavků na monitorování, zároveň však zamezit nadměrné regulaci a administrativní zátěži, zejména pro členské státy. Tyto požadavky mohou v případě potřeby obsahovat měřitelné ukazatele jako východisko pro hodnocení dopadu Programu InvestEU v praxi.

(40)Ke sledování pokroku dosaženého při plnění cílů Unie by měl být zaveden pevný rámec pro monitorování založený na ukazatelích výstupů, výsledků a dopadů. Za účelem zajištění odpovědnosti vůči občanům EU by Komise měla každoročně podávat Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pokroku, dopadu a operacích Programu InvestEU.

(41)Na toto nařízení se vztahují horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména postup pro sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění a stanoví kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 SFEU se týkají rovněž ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se dodržování zásad právního státu v členských státech, neboť dodržování zásad právního státu je základní podmínkou řádného finančního řízení a efektivního financování z prostředků Unie.

(42)Na program InvestEU se vztahuje nařízení (EU, Euratom) č. [nové finanční nařízení]. Stanoví pravidla plnění rozpočtu EU včetně pravidel rozpočtových záruk.

(43)V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 22 , nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 23 , nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 24 a nařízením Rady (EU) 2017/1939 25  mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 administrativní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné trestné činy poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 26 . V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva.

(44)Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o EHP, která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Třetí země se mohou účastnit také na základě dalších právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení za účelem udělení nezbytných práv a přístupu příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), jakož i Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci.

(45)Podle [odkaz je nutné aktualizovat v souladu s novým rozhodnutím o ZZÚ: článek 88 rozhodnutí Rady 2013/755/EU] jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích (ZZÚ) způsobilé ke získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů Programu InvestEU a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je příslušná zámořská země nebo území spojeno.

(46)Za účelem doplnění méně podstatných prvků tohoto nařízení o investiční pokyny, s nimiž by měly být v souladu finanční a investiční operace, umožnění rychlého a pružného přizpůsobení ukazatelů výkonnosti a za účelem úpravy míry tvorby rezerv by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 290 SFEU akty s ohledem na vypracování investičních pokynů pro finanční a investiční operace v rámci různých oken, změnu přílohy III tohoto nařízení v souvislosti s přezkumem nebo doplněním ukazatelů a úpravu míry tvorby rezerv. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Zejména pak pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci Evropský parlament a Rada obdrží veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se přípravě aktů v přenesené pravomoci věnují.

(47)Program InvestEU by měl řešit selhání trhu a suboptimální investiční situace v rámci celé EU a stanovit celounijní tržní testy inovativních finančních produktů a systémů k jejich šíření pro potřeby nových nebo komplexních selhání trhu. Z tohoto důvodu je opodstatněná akce na úrovni EU,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se zřizuje Fond InvestEU poskytující záruky EU na finanční a investiční operace realizované prováděcími partnery na podporu interních politik EU.

Tímto nařízením se také zřizuje podpůrný poradenský mechanismus na podporu rozvoje projektů, do nichž je možno investovat, a přístupu k financování a za účelem pomoci při budování souvisejících kapacit („Poradenské centrum InvestEU“). Dále se jím zřizuje databáze zajišťující viditelnost projektů, pro něž předkladatelé projektů hledají financování, která poskytne investorům informace o investičních příležitostech („Portál InvestEU“).

Nařízení stanovuje cíle Programu InvestEU, rozpočet a objem záruky EU na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)„operací kombinování zdrojů“ operace podporovaná z rozpočtu Unie kombinující nevratné formy nebo vratné formy podpory z rozpočtu EU či obojí s vratnými formami podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí, jakož i od komerčních finančních institucí a investorů; pro účely této definice lze unijní programy financované z jiných zdrojů než z unijního rozpočtu, jako je inovační fond systému EU pro obchodování s emisemi (ETS), postavit na roveň programům Unie financovaným z rozpočtu Unie;

2)„zárukou EU“ celková záruka poskytnutá z rozpočtu Unie, na jejímž základě nabývají rozpočtové záruky v souladu s [čl. 219 odst. 1] [Finančního nařízení] účinnosti podpisem jednotlivých záručních dohod s prováděcími partnery;

3)„finančním produktem“ finanční mechanismus nebo dohoda uzavřené mezi Komisí a prováděcím partnerem, které stanovují, za jakých podmínek prováděcí partner poskytuje konečným příjemcům přímé nebo zprostředkované financování v jakékoli z forem uvedených v článku 13;

4)„finanční a/nebo investiční operací“ operace za účelem přímého nebo nepřímého poskytnutí financí konečným příjemcům ve formě finančních produktů, realizovaná prováděcím partnerem jeho vlastním jménem a v souladu s jeho interními pravidly a zaúčtovaná v jeho finančních výkazech;

5)„fondy v rámci sdíleného řízení“ fondy, které umožňují přidělení prostředků na rozpočtovou záruku v rámci složky členského státu Fondu InvestEU, konkrétně Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond+ (ESF+), Fond soudržnosti, Evropský námořní a rybářský fond (ENRF) a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV);

6)„záruční dohodou“ právní nástroj, v němž Komise a prováděcí partner stanoví podmínky pro navrhování finančních nebo investičních operací, kterým bude udělena záruka EU, pro poskytnutí rozpočtové záruky na tyto operace a pro jejich provádění v souladu s ustanoveními tohoto nařízení;

7)„prováděcím partnerem“ způsobilá protistrana, například finanční instituce nebo jiný zprostředkovatel, se kterou Komise podepíše záruční dohodu a/nebo dohodu o vedení Poradenského centra InvestEU;

8)„Poradenským centrem InvestEU“ technická pomoc definovaná v článku 20;

9)„Portálem InvestEU“ databáze definovaná v článku 21;

10)„Programem InvestEU“ souhrnně Fond InvestEU, Poradenské centrum InvestEU, Portál InvestEU a operace kombinování zdrojů;

11)„mikrofinancováním“ mikrofinancování definované v nařízení [[ESF+] č.];

12)„společnostmi se střední tržní kapitalizací“ subjekty, které mají nejvýše 3 000 zaměstnanců a nejsou malými a středními podniky ani malými společnostmi se střední tržní kapitalizací;

13)„národními podpůrnými bankami či institucemi“ právní subjekty, které se zabývají finančními činnostmi na profesionálním základě a které členský stát nebo subjekt členského státu na ústřední, regionální nebo místní úrovni pověřil prováděním rozvojových nebo podpůrných činností;

14)„malými a středními podniky“ mikropodniky a malé a střední podniky ve smyslu přílohy doporučení Komise 2003/361/ES 27 ;

15)„malými společnostmi se střední tržní kapitalizací“ subjekty, které mají nejvýše 499 zaměstnanců a nejsou malými nebo středními podniky;

16)„sociálním podnikem“ sociální podnik dle definice v nařízení [[ESF+] č.];

17)„třetí zemí“ země, která není členem Unie.

Článek 3

Cíle Programu InvestEU

1.Všeobecným cílem Programu InvestEU je podpora cílů politiky Unie prostřednictvím finančních a investičních operací, které přispívají k:

a)konkurenceschopnosti Unie včetně inovací a digitalizace;

b)udržitelnosti ekonomiky EU a jejímu růstu;

c)sociální odolnosti a inkluzivitě Unie;

d)integraci kapitálových trhů Unie a posilování jednotného trhu včetně řešení roztříštěnosti kapitálových trhů Unie, diverzifikace zdrojů financování podniků Unie a propagace udržitelného financování.

2.Program InvestEU má tyto specifické cíle:

a)podpora finančních a investičních operací v oblasti udržitelné infrastruktury v podoblastech uvedených v čl. 7 odst. 1 písm. a);

b)podpora finančních a investičních operací v oblasti výzkumu, inovací a digitalizace;

c)zvyšování přístupnosti a dostupnosti financování pro malé a střední podniky a v řádně opodstatněných případech i pro malé podniky se střední kapitalizací;

d)zvyšování přístupnosti a dostupnosti mikrofinancování a financování sociálních podniků, podpora finančních a investičních operací souvisejících se sociálními investicemi a dovednostmi a rozvoj a konsolidace trhů pro sociální investice v oblastech uvedených v čl. 7 odst. 1 písm. d).

Článek 4

Rozpočet a objem záruky EU

1.Záruka EU pro účely složky EU uvedené v čl. 8 odst. 1 písm. a) činí 38 000 000 000 EUR (v běžných cenách). Budou na ni vytvořeny rezervy ve výši 40 %.

Pro účely složky členského státu uvedené v čl. 8 odst. 1 písm. b) lze poskytnout doplňující prostředky záruky EU za předpokladu, že členské státy přidělí v souladu s [čl. 10 odst. 1] nařízení [[o společných ustanoveních] č.] 28 a čl. [75 odst. 1] nařízení [[Plán SZP] č.] 29 odpovídající částky.

Záruku EU uvedenou v prvním pododstavci zvýší také příspěvky od třetích zemí uvedených v článku 5, poskytujících hotovostní rezervy v plné výši v souladu s [čl. 218 odst. 2] [finančního nařízení].

2.Orientační rozdělení částky uvedené v odst. 1 prvním pododstavci je uvedeno v příloze I tohoto nařízení. Komise může částky uvedené v příloze I v relevantních případech upravit až o 15 % na každý cíl. O veškerých úpravách uvědomí Evropský parlament a Radu.

3.Finanční krytí pro provádění opatření uvedených v kapitolách V a VI činí 525 000 000 EUR (v běžných cenách).

4.Prostředky uvedené v odstavci 3 lze také použít na technickou a správní pomoc určenou pro provádění Programu InvestEU, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, včetně korporátních systémů informačních technologií.

Článek 5

Třetí země přidružené k Fondu InvestEU

Složka EU Fondu InvestEU podle čl. 8 odst. 1 písm. a) a každé okno dle čl. 7 odst. 1 může přijímat příspěvky od následujících třetích zemí, a to za účelem účasti na konkrétních finančních produktech podle [čl. 218 odst. 2] [finančního nařízení]:

a)členové Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o EHP;

b)přistupující země, kandidátské země a potenciální kandidáti v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro jejich účast v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady o přidružení nebo v obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito subjekty;

c)země, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady o přidružení nebo v obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;

d)třetí země v souladu s podmínkami stanovenými v konkrétní dohodě o účasti třetí země na jakémkoli programu Unie, za předpokladu, že tato dohoda:

i)zajišťuje spravedlivou rovnováhu příspěvků a přínosů třetí strany účastnící se programů Unie;

ii)stanovuje podmínky účasti v programech včetně výpočtu finančních příspěvků na jednotlivé programy a jejich administrativní náklady. Tyto příspěvky představují v souladu s [čl. 21 odst. 5] [finančního nařízení] účelově vázaný příjem;

iii)neuděluje třetí zemi pravomoc rozhodovat o programu;

iv)zaručuje práva Unie na zajištění řádného finančního řízení a ochranu jejích finančních zájmů.

Článek 6

Provádění a formy financování z prostředků Unie

1.Záruka EU bude prováděna formou nepřímého řízení orgány uvedenými v [čl. 62 odst. 1 písm. c) bodech ii) až vii)] [finančního nařízení]. Další formy financování z prostředků EU v rámci tohoto nařízení budou prováděny formou přímého nebo nepřímého řízení v souladu s [finančním nařízením], a to včetně grantů prováděných v souladu s jeho [hlavou VIII].

2.Finanční a investiční operace kryté zárukou EU, které jsou součástí operace kombinování zdrojů, jež kombinuje podporu v rámci tohoto nařízení s podporou poskytovanou v rámci jednoho nebo více dalších unijních programů nebo inovačním fondem systému EU pro obchodování s emisemi (ETS), musí:

a)    být ve shodě s cíli politiky a splňovat kritéria způsobilosti stanovená v pravidlech unijního programu, v jehož rámci je podpora přidělena;

b)    být v souladu s ustanoveními tohoto nařízení. 

3.Operace kombinování zdrojů zahrnující finanční nástroj plně financovaný jinými unijními programy nebo inovačním fondem systému EU pro obchodování s emisemi bez použití záruky EU v rámci tohoto nařízení musí být v souladu s cíli politiky a splňovat kritéria způsobilosti stanovená v pravidlech unijního programu, v jehož rámci je podpora poskytnuta.

4.V souladu s čl. 6 odst. 2 bude o nevratných formách podpory a/nebo finančních nástrojů z unijního rozpočtu, které tvoří součást operace kombinování zdrojů podle odstavců 2 a 3, rozhodováno dle pravidel relevantního unijního programu a budou prováděny v rámci operace kombinování zdrojů v souladu s tímto nařízením a s [hlavou X] [finančního nařízení].

   Podávání zpráv bude také obsahovat části týkající se souladu s cíli politiky a kritérii způsobilosti stanovenými v pravidlech unijního programu, v jehož rámci je podpora přidělena, a také souladu s tímto nařízením.

KAPITOLA II

Fond InvestEU

Článek 7

Okna

1.Fond InvestEU bude fungovat prostřednictvím následujících čtyř oken, která budou zaměřena na selhání trhu nebo suboptimální investiční situace v daných oblastech působnosti:

a)    okno pro udržitelnou infrastrukturu: zahrnuje udržitelné investice v oblasti dopravy, energie, digitálního propojení, dodávek a zpracování surových materiálů, vesmíru, oceánů a vody, odpadů, přírodní a další environmentální infrastruktury, vybavení, mobilních aktiv a zavádění inovativních technologií, které přispívají k dosažení unijních cílů environmentální nebo sociální udržitelnosti či obojího nebo splňují unijní normy environmentální nebo sociální udržitelnosti;

b)    okno pro výzkum, inovace a digitalizaci: zahrnuje výzkumné a inovační aktivity, využití výsledků výzkumu na trhu, demonstrace a zavádění inovativních řešení, podporu rozšiřování inovativních společností z řad jiných než malých a středních podniků a digitalizaci průmyslu EU;

c)    okno pro malé a střední podniky: přístupnost a dostupnost financování pro malé a střední podniky a v řádně opodstatněných případech i pro malé podniky se střední kapitalizací;

d)    okno pro sociální investice a dovednosti: zahrnuje mikrofinancování, financování sociálních podniků a sociální ekonomiku, dovednosti, vzdělávání, odbornou přípravu a související služby, sociální infrastrukturu (včetně sociálního a studentského bydlení), sociální inovace, zdravotní a dlouhodobou péči, začlenění a přístupnost, kulturní aktivity se sociálním cílem, začleňování zranitelných osob včetně občanů třetích zemí.

2.V případech, kdy finanční nebo investiční operace předložená investičnímu výboru dle článku 19 spadá pod více než jedno okno, bude přiřazena k oknu, pod které spadá její hlavní cíl nebo hlavní cíl většiny dílčích projektů operace, ledaže by bylo v investičních pokynech uvedeno jinak.

3.Finanční a investiční operace v rámci okna pro udržitelnou infrastrukturu dle odst. 1 písm. a) podléhají přezkoumání z hlediska klimatické, environmentální a sociální udržitelnosti s cílem minimalizovat škodlivý dopad a maximalizovat přínosy pro klima, životní prostředí a sociální rozměr. Za tímto účelem poskytnou předkladatelé žádající financování adekvátní informace podle pokynů vytvořených Komisí. Z přezkumu budou vyloučeny malé projekty do určité velikosti definované v pokynech.

   Pokyny Komise umožní:

a)    zajistit v souvislosti s adaptací odolnost vůči potenciálním nepříznivým dopadům změny klimatu prostřednictvím vyhodnocení klimatické zranitelnosti a rizik včetně příslušných adaptačních opatření a v souvislosti se zmírňováním zajistit integraci nákladů na emise skleníkových plynů a pozitivního efektu opatření na zmírňování změny klimatu v analýze nákladů a přínosů;

b)    zohlednit konsolidovaný dopad projektu z hlediska klíčových komponent přírodního kapitálu souvisejícího s ovzduším, vodou, půdou a biologickou rozmanitostí;

c)    odhadnout dopad na sociální začleňování určitých oblastí nebo populací.

4.Prováděcí partneři budou poskytovat informace nezbytné k tomu, aby bylo možné sledovat investice, které přispívají k plnění cílů Unie v oblasti klimatu a životního prostředí, a to na základě pokynů, které poskytne Komise.

5.Prováděcí partneři stanoví cíl, aby alespoň 50 % investic v rámci okna pro udržitelnou infrastrukturu přispívalo k plnění cílů Unie v oblasti klimatu a životního prostředí.

6.Komise je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26, kterými určí investiční pokyny pro každé okno.

Článek 8

Složky

1.Každé okno uvedené v čl. 7 odst. 1 sestává ze dvou složek zaměřených na specifická selhání trhu nebo suboptimální investiční situace, a to následovně:

a)složka EU je zaměřena na tyto situace:

i)    selhání trhu nebo suboptimální investiční situace související s prioritami politiky Unie, řešené na úrovni Unie;

ii)    celounijní selhání trhu nebo suboptimální investiční situace; nebo

iii)    nová či komplexní selhání trhu nebo suboptimální investiční situace se záměrem vyvinout nová finanční řešení a struktury trhu;

b)složka členského státu je zaměřena na specifická selhání trhu a suboptimální investiční situace v jednom nebo několika členských státech za účelem plnění cílů přispívajících fondů v rámci sdíleného řízení.

2.Složky uvedené v odstavci 1 je možné využít na podporu finanční nebo investiční operace doplňujícím způsobem včetně kombinované podpory z obou složek.

Článek 9

Specifická ustanovení platná pro složku členského státu

1.Prostředky přidělené členským státem dle čl. [10 odst. 1] nařízení [[o společných ustanoveních] č.] nebo čl. [75 odst. 1] nařízení [[plánu SZP] č.] budou použity pro tvorbu rezerv na část záruky EU, která spadá pod složku členského státu a pokrývá finanční a investiční operace v daném členském státě.

2.Stanovení části záruky EU spadající pod složku členského státu se řídí dohodou o příspěvcích uzavřenou mezi členským státem a Komisí.

Členský stát a Komise uzavřou dohodu o příspěvcích nebo dodatek k této dohodě do čtyř měsíců od rozhodnutí Komise o přijetí dohody o partnerství nebo plánu SZP nebo současně s rozhodnutím Komise o změně programu nebo plánu SZP.

Dva nebo více členských států může s Komisí uzavřít společnou dohodu o příspěvcích.

Odchylně od [čl. 211 odst. 1] [finančního nařízení] je míra tvorby rezerv na záruku EU spadající pod složku členského státu stanovena na 40 % a je možné ji snížit či zvýšit v každé dohodě o příspěvcích tak, aby brala v potaz rizika související s finančními produkty, které mají být použity.

3.Dohoda o příspěvcích obsahuje alespoň tyto prvky:

a)    celkový objem části záruky EU spadající pod složku členského státu týkající se členského státu, míru tvorby rezerv na tuto část, objem příspěvků z fondů v rámci sdíleného řízení, zahajovací fázi tvorby rezerv v souladu s ročním finančním plánem a objem výsledného podmíněného závazku krytého zárukou „back-to-back“ poskytnutou daným členským státem;

b)    strategii zahrnující finanční produkty a jejich minimální páku, zeměpisné pokrytí, investiční období a v relevantních případech kategorie konečných příjemců a způsobilých zprostředkovatelů;

c)    prováděcího partnera nebo partnery, kteří vyjádřili svůj zájem, a povinnost Komise informovat členský stát o zvoleném prováděcím partnerovi či partnerech;

d)    možné příspěvky z fondů v rámci sdíleného řízení určené Poradenskému centru InvestEU;

e)    povinnost každoročního předkládání zpráv členskému státu včetně zpráv dle ukazatelů uvedených v dohodě o příspěvcích;

f)    ustanovení o náhradách části záruky EU spadající pod složku členského státu;

g)    možnou kombinaci se zdroji v rámci složky EU včetně vrstvené struktury pro dosažení lepšího krytí rizik v souladu s čl. 8 odst. 2.

4.Dohodu o příspěvcích bude Komise provádět prostřednictvím záručních dohod uzavřených s prováděcími partnery podle článku 14.

Pokud do devíti měsíců od podpisu dohody o příspěvcích nedojde k uzavření záruční dohody nebo nedojde k plné alokaci prostředků stanovených dohodou o příspěvcích prostřednictvím jedné nebo více záručních dohod, bude v prvním případě dohoda o příspěvcích ukončena či v druhém případě příslušně pozměněna a nevyužité vyhrazené prostředky budou opětovně použity v souladu s [čl. 10 odst. 5] nařízení [[o společných ustanoveních] č.] a čl. [75 odst. 5] nařízení [[plánu SZP] č.].

Pokud záruční dohoda nebude řádně naplněna během období stanoveného v čl. [10 odst. 6] nařízení [[o společných ustanoveních] č.] nebo v čl. [75 odst. 6] nařízení [[plánu SZP] č.], bude dohoda o příspěvcích pozměněna a nevyužité vyhrazené prostředky budou opětovně použity v souladu s [čl. 10 odst. 6] [[nařízení o společných ustanoveních] č.] a čl. [75 odst. 6] nařízení [[plánu SZP]] č.].

5.Na tvorbu rezerv pro část záruky EU spadající pod složku členského státu, která je stanovena dohodou o příspěvku, se vztahují tato pravidla:

a)po zahajovací fázi tvorby rezerv uvedené v odst. 3 písm. a) tohoto článku budou veškeré roční přebytky rezerv vypočtené porovnáním částky rezerv požadované dle míry tvorby rezerv a částky skutečných rezerv opětovně využity podle [čl. 10 odst. 6] [nařízení o společných ustanoveních] a čl. [75 odst. 6] [[plánu SZP] č.];

b)odchylně od [čl. 213 odst. 4] [finančního nařízení] nebudou po zahajovací fázi tvorby rezerv uvedené v odst. 3 písm. a) tohoto článku rezervy během dostupnosti této části záruky EU spadající pod složku členského státu každoročně doplňovány;

c)Komise ihned informuje členský stát, pokud v důsledku žádostí o plnění z dané části záruky EU spadající pod složku členského státu klesne úroveň rezerv na tuto část záruky EU pod 20 % počáteční rezervy;

d)pokud úroveň rezerv pro část záruky EU spadající pod složku členského státu klesne na 10 % počáteční rezervy, poskytne příslušný členský stát na výzvu Komise do společného rezervního fondu částku ve výši až 5 % počáteční rezervy.

KAPITOLA III

Záruka EU

Článek 10

Záruka EU

1.Záruka EU je poskytována prováděcím partnerům v souladu s [čl. 219 odst. 1] [finančního nařízení] a spravována v souladu s [hlavou X] [finančního nařízení].

2.Podpora formou záruky EU může být poskytnuta na finanční a investiční operace, které se řídí tímto nařízením, na investiční období, jež končí dnem 31. prosince 2027. Smlouvy mezi prováděcím partnerem a konečným příjemcem nebo finančním zprostředkovatelem nebo jiným subjektem dle čl. 13 odst. 1 písm. a) musí být podepsány do 31. prosince 2028.

Článek 11

Způsobilé finanční a investiční operace

1.Fond InvestEU podporuje pouze finanční a investiční operace, které

a)splňují podmínky stanovené v [čl. 209 odst. 2 písm. a) až e)] [finančního nařízení], obzvláště pak požadavek doplňkovosti stanovený v [čl. 209 odst. 2 písm. b)] [finančního nařízení], a v relevantních případech maximalizují soukromé investice v souladu s [čl. 209 odst. 2 písm. d)] [finančního nařízení];

b)přispívají k plnění cílů unijní politiky a spadají do oblastí způsobilých pro finanční a investiční operace v rámci příslušného okna dle přílohy II tohoto nařízení; a

c)jsou v souladu s investičními pokyny.

2.Kromě projektů umístěných v Unii může Fond InvestEU podpořit prostřednictvím finančních a investičních operací následující projekty a operace:

a)přeshraniční projekty mezi subjekty umístěnými nebo usazenými v jednom nebo více členských státech a dosahující do jedné nebo více třetích zemí včetně přistupujících zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátů, zemí, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, zemí Evropského hospodářského prostoru nebo zemí Evropského sdružení volného obchodu nebo do zámořské země nebo území dle vymezení v příloze II SFEU nebo do přidružené třetí země, ať už v dané třetí zemi nebo zámořské zemi či území existuje či neexistuje partner;

b)finanční a investiční operace v zemích uvedených v článku 5, které přispívají ke konkrétnímu finančnímu produktu.

3.    Fond InvestEU může podpořit finanční a investiční operace poskytující financování příjemcům, kteří jsou právními subjekty usazenými v kterékoli z těchto zemí:

a)v členském státě nebo v zámořské zemi či území s ním spojených;

b)v třetí zemi nebo území přidružených k Programu InvestEU v souladu s článkem 5;

c)v relevantním případě v třetí zemi uvedené v odst. 2 písm. a);

d)v jiných zemích, je-li to nutné pro financování projektu v zemi nebo na území dle písmen a) až c).

Článek 12

Výběr prováděcích partnerů

1.Komise v souladu s [článkem 154] [finančního nařízení] vybírá prováděcího partnera nebo skupinu prováděcích partnerů dle druhého pododstavce tohoto odstavce ze způsobilých protistran.

Pro složku EU musí způsobilé protistrany vyjádřit svůj zájem a být schopné krýt finanční a investiční operace alespoň ve třech členských zemích. Prováděcí partneři mohou rovněž krýt finanční a investiční operace alespoň ve třech zemích tak, že se sdruží do skupiny.

Pro složku členského státu může příslušný členský stát jako prováděcího partnera navrhnout jednu nebo více způsobilých protistran z těch partnerů, kteří vyjádřili svůj zájem podle čl. 9 odst. 3 písm. c).

Pokud příslušný členský stát nenavrhne prováděcího partnera, bude Komise postupovat v souladu s druhým pododstavcem tohoto odstavce a vybere partnera z těch prováděcích partnerů, kteří jsou schopni krýt finanční a investiční operace v příslušných geografických oblastech.

2.Při výběru prováděcích partnerů Komise zajistí, aby portfolio finančních produktů v rámci Fondu InvestEU:

a)maximalizovalo pokrytí cílů stanovených v článku 3;

b)maximalizovalo dopad záruky EU prostřednictvím vlastních zdrojů vložených prováděcím partnerem;

c)maximalizovalo v relevantních případech soukromé investice;

d)dosahovalo geografické rozmanitosti;

e)poskytovalo dostatečnou diverzifikaci rizika;

f)podporovalo inovativní možnosti financování a řízení rizik, které řeší selhání trhu a suboptimální investiční situace.

3.Při výběru prováděcích partnerů Komise rovněž zohledňuje:

a)možné náklady a náhrady do rozpočtu Unie;

b)způsobilost prováděcích partnerů plně vyhovět požadavkům [čl. 155 odst. 2] [finančního nařízení] v souvislosti s vyhýbáním se daním, daňovými podvody, daňovými úniky, praním peněz, financováním terorismu a nespolupracujícími jurisdikcemi.

4.Národní podpůrné banky nebo instituce mohou být vybrány jako prováděcí partner za předpokladu, že splňují požadavky stanovené v tomto článku a v čl. 14 odst. 1 druhém pododstavci.

Článek 13

Způsobilé typy financování

1.Záruka EU může být použita na krytí rizik pro následující typy financování poskytované prováděcími partnery:

a)půjčky, záruky, protizáruky, nástroje kapitálových trhů, jakékoli další formy financování nebo úvěrového posílení včetně podřízeného dluhu nebo kapitálové či kvazikapitálové účasti poskytované přímo nebo nepřímo prostřednictvím finančních zprostředkovatelů, fondů, investičních platforem nebo dalších mechanismů směřujících financování ke konečným příjemcům;

b)financování nebo záruky poskytované prováděcím partnerem jiné finanční instituci, která tím získá možnost realizovat finanční aktivity uvedené v písmeni a).

Aby mohlo být financování uvedené v písm. a) a b) prvního pododstavce tohoto odstavce kryto zárukou EU, musí být poskytnuto, získáno nebo vydáno na finanční nebo investiční operace dle čl. 11 odst. 1 za předpokladu, že financování od prováděcího partnera bylo poskytnuto v souladu s dohodou o financování nebo transakcí za účelem financování podepsanou nebo uzavřenou s prováděcím partnerem po podpisu záruční dohody mezi Komisí a prováděcím partnerem a tato dohoda nebo transakce nevypršela ani nebyla zrušena.

2.Finanční a investiční operace prostřednictvím fondů nebo dalších zprostředkovatelských struktur jsou kryty zárukou EU v souladu s ustanoveními investičních pokynů i tehdy, pokud takové struktury investují menšinu svých investic mimo Unii a v zemích uvedených v čl. 11 odst. 2 nebo do aktiv jiných, než jsou aktiva způsobilá dle tohoto nařízení.

Článek 14

Záruční dohody

1.Komise uzavře s každým prováděcím partnerem záruční dohodu o poskytnutí záruky EU v souladu s požadavky tohoto nařízení do výše určené Komisí.

Jestliže prováděcí partneři vytvoří skupinu uvedenou v čl. 12 odst. 1 druhém pododstavci, bude uzavřena jediná záruční dohoda mezi Komisí a každým prováděcím partnerem ze skupiny nebo mezi Komisí a jedním z prováděcích partnerů jménem celé skupiny.

2.Záruční dohoda obsahuje zejména ustanovení o:

a)výši a podmínkách finančního příspěvku, který poskytne prováděcí partner;

b)podmínkách financování nebo záruk, které prováděcí partner v příslušných případech poskytne jinému právnímu subjektu, který se podílí na provádění;

c)podrobných pravidlech poskytování záruky EU v souladu s článkem 16 včetně krytí portfolií specifických druhů nástrojů a příslušných událostí, které jsou podnětem pro případné žádosti o plnění ze záruky EU;

d)odměně za podstoupení rizika, která bude rozdělena poměrně podle rozsahu rizika podstoupeného Unií a rizika podstoupeného prováděcím partnerem;

e)platebních podmínkách;

f)závazku prováděcího partnera přijmout rozhodnutí Komise a Investičního výboru v souvislosti s použitím záruky EU ve prospěch navrhované finanční nebo investiční operace, aniž je dotčeno rozhodování prováděcího partnera o navrhovaných operacích bez záruky EU;

g)opatřeních a postupech souvisejících s inkasem pohledávek, které bude svěřeno prováděcímu partnerovi;

h)podávání finanční a operačních zpráv a monitorování operací, na něž se vztahuje záruka EU;

i)klíčových ukazatelích výkonnosti, obzvláště v souvislosti s použitím záruky EU, plněním cílů a kritérií stanovených v článcích 3, 7 a 11, jakož i s mobilizací soukromého kapitálu;

j)případných opatřeních a postupech souvisejících s operacemi kombinování zdrojů;

k)dalších relevantních opatřeních v souladu s požadavky [hlavy X] [finančního nařízení].

3.Záruční dohoda také stanoví, že odměna příslušející Unii z finančních a investičních operací, na něž se vztahuje toto nařízení, bude poskytnuta po odečtení plateb splatných na základě žádostí o plnění ze záruky EU.

4.Kromě toho záruční dohoda dále stanoví, že veškeré částky splatné prováděcímu partnerovi v souvislosti se zárukou EU budou odečteny od celkové výše odměn, příjmů a splátek z finančních a investičních operací, na něž se vztahuje toto nařízení, splatných prováděcím partnerem Unii. Pokud uvedená částka nebude dostačovat na pokrytí částky splatné prováděcímu partnerovi v souladu s čl. 15 odst. 3, bude zbývající výše čerpána z rezerv na záruku EU.

5.Pokud je záruční dohoda uzavřena v rámci složky členského státu, může upravovat účast zástupců příslušného členského státu nebo regionu na sledování provádění záruční dohody.

Článek 15

Požadavky pro využití záruky EU

1.Poskytnutí záruky EU je podmíněno tím, že vstoupí v platnost záruční dohoda uzavřená s příslušným prováděcím partnerem.

2.Finanční a investiční operace budou zárukou EU kryty pouze tehdy, pokud splní kritéria stanovená v tomto nařízení a v relevantních investičních pokynech a pokud investiční výbor dojde k závěru, že splňují požadavky na poskytnutí podpory formou záruky EU. Prováděcí partneři zodpovídají za zajištění souladu finančních a investičních operací s tímto nařízením a příslušnými investičními pokyny.

3.Komise nemá povinnost platit prováděcímu partnerovi žádné administrativní výdaje nebo poplatky související s prováděním finančních a investičních operací, na něž se vztahuje záruka EU, ledaže by povaha cílů politiky, na které se prováděný finanční produkt zaměřuje, umožňovala prováděcímu partnerovi prokázat potřebu výjimky. Krytí takových nákladů musí být uvedeno v záruční dohodě a musí být v souladu s [čl. 209 odst. 2 písm. g)] [finančního nařízení].

4.Prováděcí partner může záruku EU rovněž použít na pokrytí příslušného podílu na nákladech spojených s inkasem pohledávek, pokud nebudou odečteny z výnosů inkasa v souladu s čl. 14 odst. 4.

Článek 16

Krytí a podmínky záruky EU

1.Odměny za podstoupení rizika budou rozděleny mezi Unii a prováděcího partnera v poměru odrážejícím jejich podíl na podstupovaném riziku ve vztahu k portfoliu finančních a investičních operací nebo v relevantních případech k jednotlivým operacím. Prováděcí partner bude mít vlastní odpovídající rizikovou expozici ve vztahu k finančním a investičním operacím podpořeným zárukou EU, ledaže by ve výjimečných případech cíle politiky, na které se prováděný finanční produkt zaměřuje, byly takové povahy, že by prováděcí partner nemohl vlastní kapacitou k podstupování rizika v rozumné míře přispět.

2.Záruka EU kryje:

a)u dluhových produktů uvedených v čl. 13 odst. 1 písm. a):

i)    jistinu a veškeré úroky a částky splatné prováděcímu partnerovi, které však tento partner neobdržel v souladu s podmínkami finančních operací až do okamžiku selhání; v případě podřízeného dluhu se za okamžik selhání považuje odklad, snížení nebo požadované odstoupení;

ii)    ztráty z restrukturalizace;

iii)    ztráty způsobené výkyvy měn jiných než euro na trzích, na kterých jsou možnosti pro dlouhodobé zajištění omezené;

b)u kapitálových nebo kvazikapitálových investic uvedených v čl. 13 odst. 1 písm. a) investované částky a s nimi spojené náklady na financování a ztráty způsobené výkyvy měn jiných než euro;

c)u financování nebo záruk poskytnutých prováděcím partnerem jinému právnímu subjektu dle čl. 13 odst. 1 písm. b) použité částky a s nimi spojené náklady na financování.

3.Pokud Unie provede platbu prováděcímu partnerovi na základě žádosti o plnění ze záruky EU, přejdou na ni v existujícím rozsahu relevantní práva prováděcího partnera související s jakoukoli jeho finanční nebo investiční operací krytou zárukou EU.

Prováděcí partner provádí jménem Unie inkaso pohledávek, pokud jde o částky, jež byly předmětem subrogace, a inkasované prostředky převede Unii.

KAPITOLA IV

ŘÍZENÍ

Článek 17

Poradní komise

1.Komisi poskytuje poradenství poradní komise, která má dvě složení, a to složení ze zástupců prováděcích partnerů a složení ze zástupců členských států.

2.Každý prováděcí partner a každý členský stát může do příslušného složení jmenovat jednoho zástupce.

3.Komise je zastoupena v obou složeních poradní komise.

4.Zasedání poradní komise ve složení ze zástupců prováděcích partnerů spolupředsedá zástupce Komise a zástupce jmenovaný Evropskou investiční bankou.

Zasedání poradní komise ve složení ze zástupců členských států předsedá zástupce Komise.

Poradní komise zasedá pravidelně a alespoň dvakrát ročně na žádost předsedy. Společná zasedání poradní komise v obou složeních se mohou také konat na společnou žádost jejich předsedů.

Komise stanoví provozní pravidla a postupy a řídí sekretariát poradní komise.

5.Poradní komise

a)ve složení ze zástupců prováděcích partnerů:

i)    poskytuje poradenství k návrhům finančních produktů, které se mají provádět podle tohoto nařízení;

ii)    poskytuje Komisi poradenství ohledně selhání trhu, nepříznivých investičních situací a tržních podmínek;

b)ve složení ze zástupců členských států:

i)    informuje členské státy o provádění Fondu InvestEU;

ii)    vyměňuje si s členskými státy názory na vývoj trhu a sdílí s nimi osvědčené postupy.

Článek 18

Projektový tým

1.Vytvoří se projektový tým sestávající z odborníků, které Komisi poskytnou prováděcí partneři bez jakýchkoli výdajů z rozpočtu Unie.

2.Odborníky do projektového týmu přidělí každý prováděcí partner. Počet odborníků se stanoví v záruční dohodě.

3.Komise potvrdí, zda jsou finanční a investiční operace navrhované prováděcími partnery v souladu s právními předpisy a politikami Unie.

4.S výhradou potvrzení Komise dle odstavce 3 provede projektový tým kontrolu kvality, pokud jde o hloubkovou prověrku (due diligence) navrhovaných finančních a investičních operací realizovaných prováděcími partnery. Finanční a investiční operace se poté předloží investičnímu výboru ke schválení krytí zárukou EU.

Projektový tým připraví pro investiční výbor srovnávací přehled navrhovaných finančních a investičních operací.

Srovnávací přehled obsahuje zejména posouzení:

a)rizikového profilu navrhovaných finančních a investičních operací;

b)přínosů pro konečné příjemce;

c)dodržení kritérií způsobilosti.

Každý prováděcí partner poskytuje projektovému týmu přiměřené a harmonizované informace, aby mohl tým provést analýzu rizik a připravit srovnávací přehled.

5.Hloubkovou prověrku ani hodnocení v souvislosti s potenciální finanční nebo investiční operací, kterou předložil prováděcí partner, neprovádí odborník z projektového týmu, jehož Komisi poskytl tento prováděcí partner. Tento odborník nepřipravuje ani srovnávací přehled týkající se těchto návrhů.

6.Každý odborník z projektového týmu Komisi sdělí jakýkoli střet zájmů a bezodkladně jí poskytne veškeré informace potřebné k tomu, aby mohlo být průběžně ověřováno, že nedochází ke střetu zájmů.

7.Komise stanoví podrobná pravidla fungování projektového týmu a ověřování situací střetu zájmů.

8.Komise stanoví podrobná pravidla pro srovnávací přehled s cílem umožnit investičnímu výboru schvalovat použití záruky EU pro navrhovanou finanční nebo investiční operaci.

Článek 19

Investiční výbor

1.Zřídí se investiční výbor. Tento výbor

a)zkoumá návrhy finančních a investičních operací předložené prováděcími partnery ke krytí v rámci záruky EU;

b)ověřuje jejich soulad s tímto nařízením a s příslušnými investičními pokyny, přičemž věnuje zvláštní pozornost požadavku adicionality dle [čl. 209 odst. 2 písm. b)] [finančního nařízení] a požadavku přilákání soukromých investic dle [čl. 209 odst. 2 písm. d)] [finančního nařízení]; a

c)ověřuje, zda finanční a investiční operace, které by těžily z podpory záruky EU, splňují všechny příslušné požadavky.

2.Investiční výbor zasedá ve čtyřech různých složeních odpovídajících oknům dle čl. 7 odst. 1.

Investiční výbor v každém složení sestává ze šesti placených externích odborníků. Odborníci jsou vybíráni v souladu s [článkem 237] [finančního nařízení] a jsou jmenováni Komisí na dobu určitou o délce až čtyři roky. Toto období lze prodloužit, ale celkově nepřesáhne sedm let. Komise se může rozhodnout prodloužit funkční období úřadujícího člena investičního výboru, aniž by využila postupu stanoveného v tomto odstavci.

Odborníci mají vysokou úroveň příslušných tržních zkušeností v oblasti strukturování a financování projektů nebo financování malých a středních podniků či korporací.

Složení investičního výboru zajišťuje, aby měl výbor rozsáhlé znalosti odvětví spadajících do oken dle čl. 7 odst. 1 a zeměpisných trhů v Unii a aby byl jako celek genderově vyvážený.

Čtyři členové jsou stálými členy investičního výboru ve všech čtyřech složeních. Kromě toho jsou v každém ze čtyř složení dva odborníci se zkušenostmi s investicemi v odvětvích spadajících do daného okna. Alespoň jeden ze stálých členů je odborníkem na udržitelné investice. Členy investičního výboru přidělí do příslušného či příslušných složení Komise. Investiční výbor si zvolí z řad stálých členů svého předsedu.

Komise přijme jednací řád a řídí sekretariát investičního výboru.

3.Při účasti na činnostech investičního výboru vykonávají jeho členové své povinnosti nestranně a výhradně v zájmu Fondu InvestEU. Nevyžadují ani nepřijímají pokyny od prováděcích partnerů, orgánů Unie, členských států či jakéhokoli jiného veřejného nebo soukromého subjektu.

Životopisy a prohlášení o zájmech jednotlivých členů investičního výboru se zveřejňují a neustále se aktualizují. Každý člen investičního výboru bezodkladně sdělí Komisi veškeré informace potřebné k tomu, aby mohlo být průběžně ověřováno, zda nedochází ke střetu zájmů.

Komise může odvolat člena z funkce, pokud nedodržuje požadavky stanovené v tomto odstavci, nebo z dalších opodstatněných důvodů.

4.Při jednání v souladu s tímto článkem slouží investičnímu výboru jako podklad dokumentace poskytnutá prováděcími partnery a jakákoli jiná dokumentace, kterou investiční výbor považuje za relevantní. Posouzení projektu, které provedl prováděcí partner, není pro účely finanční nebo investiční operace, která využívá krytí zárukou EU, pro investiční výbor závazné.

Investiční výbor používá při posuzování a ověřování návrhů srovnávací přehled ukazatelů dle čl. 18 odst. 3.

5.Závěry investičního výboru se přijímají prostou většinou všech členů. V případě rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedy investičního výboru.

Závěry investičního výboru, kterými se schvaluje použití záruky EU na finanční nebo investiční operaci, jsou veřejně dostupné a obsahují odůvodnění schválení. Zveřejnění neobsahuje citlivé obchodní informace.

Srovnávací přehled se zveřejňuje po podpisu finanční nebo investiční operace, případně dílčího projektu. Zveřejnění neobsahuje citlivé obchodní informace ani osobní údaje, které nesmí být na základě pravidel Unie pro ochranu osobních údajů zveřejňovány.

Dvakrát ročně jsou závěry investičního výboru, kterými bylo zamítnuto použití záruky EU, předány pod podmínkou dodržení přísných požadavků na důvěrnost Evropskému parlamentu a Radě.

6.Pokud má investiční výbor schválit použití záruky EU na finanční nebo investiční operaci, která představuje nástroj, program nebo strukturu, které se skládají z dílčích projektů, musí se takové schválení vztahovat i na dané dílčí projekty, nerozhodne-li se investiční výbor ponechat si právo schválit je samostatně.

KAPITOLA V

Poradenské centrum InvestEU

Článek 20

Poradenské centrum InvestEU

1.Poradenské centrum InvestEU poskytuje poradenskou podporu při identifikaci, přípravě, vývoji, strukturování, obstarávání a provádění investičních projektů nebo posiluje schopnost předkladatelů a finančních zprostředkovatelů provádět finanční a investiční operace. Podpora centra se může vztahovat na jakoukoli fázi životního cyklu projektu nebo případně financování podporovaného subjektu.

Poradenské centrum InvestEU je k dispozici jako komponenta každého okna dle čl. 7 odst. 1 a pokrývá všechna odvětví v rámci tohoto okna. Kromě toho jsou k dispozici i meziodvětvové poradenské služby.

2.Poradenské centrum InvestEU poskytuje zejména tyto služby:

a)v případě centrálně spravovaných programů Unie zajišťuje jednotné kontaktní místo, které orgánům a předkladatelům projektů poskytuje pomoc při vývoji projektů;

b)v případě potřeby pomáhá předkladatelům projektů při vývoji projektů tak, aby splňovaly cíle a kritéria způsobilosti stanovená v článcích 3, 7 a 11, a usnadňuje vývoj agregátorů projektů malého rozsahu; poskytnutí této pomoci však nijak nepředjímá závěry investičního výboru, pokud jde o použití záruky EU na tyto projekty;

c)podporuje opatření a posiluje místní znalosti s cílem usnadňovat využívání podpory z Fondu InvestEU v celé Unii a v rámci možností aktivně přispívá k plnění cíle odvětvové a zeměpisné diverzifikace Fondu InvestEU tím, že podporuje prováděcí partnery při koncipování a vývoji potenciálních finančních a investičních operací;

d)usnadňuje zakládání platforem spolupráce pro vzájemnou výměnu informací a sdílení údajů, know-how a osvědčených postupů na podporu rezervy projektů a rozvoje odvětví;

e)poskytuje proaktivní poradenskou podporu v souvislosti se zakládáním investičních platforem, obzvláště pak přeshraničních investičních platforem za účasti několika členských států;

f)podporuje opatření zaměřená na budování kapacit s cílem rozvíjet organizační schopnosti, dovednosti a postupy a posilovat ochotu organizací investovat, aby mohli předkladatelé a orgány vytvářet rezervy investičních projektů a řídit projekty a aby mohli finanční zprostředkovatelé provádět finanční a investiční operace ve prospěch subjektů, které mají obtíže s přístupem k financování, přičemž mezi tyto činnosti patří podpora zaměřená na rozvíjení schopnosti posuzovat rizika nebo odvětvových znalostí.

3.Poradenské centrum InvestEU je dostupné veřejným a soukromým předkladatelům projektů a finančním i dalším zprostředkovatelům.

4.Za služby uvedené v odstavci 2 mohou být účtovány poplatky na pokrytí části nákladů na poskytování těchto služeb.

5.Za účelem dosažení cíle uvedeného v odstavci 1 a za účelem usnadnění poskytování poradenské podpory vychází Poradenské centrum InvestEU z odborných znalostí Komise a prováděcích partnerů.

6.Poradenské centrum InvestEU je přítomno na místní úrovni tam, kde je to potřebné. Zřizuje se zejména v členských státech nebo regionech, které čelí obtížím při vývoji projektů v rámci Fondu InvestEU. Poradenské centrum InvestEU pomáhá při předávání znalostí na regionální a místní úroveň s cílem budovat regionální a místní kapacity a odborné znalosti za účelem podpory uvedené v odstavci 1.

7.Prováděcí partneři navrhují předkladatelům projektů žádajícím o financování, a to zejména předkladatelům projektů menšího rozsahu, aby v souvislosti se svými projekty požádali Poradenské centrum InvestEU o podporu, a případně tak zkvalitnili přípravu těchto projektů a umožnili posouzení možnosti jejich sdružení.

Prováděcí partneři v relevantních případech informují předkladatele i o možnosti uvedení jejich projektů na Portálu InvestEU podle článku 21.

KAPITOLA VI

Článek 21

Portál InvestEU

1.Komise zřídí Portál InvestEU. Portál je snadno přístupnou a uživatelsky přívětivou databází projektů, která poskytuje relevantní informace o každém projektu.

2.Portál InvestEU představuje prostředek, jak mohou předkladatelé projektů své projekty, pro které hledají finance, zviditelnit a poskytnout tak informace o nich investorům. Zařazením projektu na Portál InvestEU nejsou dotčena rozhodnutí o výběru konečných projektů, které získají podporu podle tohoto nařízení nebo podle jakéhokoli jiného nástroje Unie nebo které získají veřejné financování.

3.Na portálu jsou uvedeny pouze projekty, jež jsou slučitelné s právními předpisy a politikami Unie.

4.Projekty, které splňují podmínky stanovené v odstavci 3, předá Komise příslušným prováděcím partnerům.

5.Prováděcí partneři přezkoumají projekty, jež spadají do jejich zeměpisné působnosti a do oblasti jejich činnosti.

KAPITOLA VII

Monitorování a vykazování, hodnocení a kontrola

Článek 22

Monitorování a vykazování

1.Ukazatele pro vykazování pokroku dosaženého při plnění obecných a specifických cílů Programu InvestEU stanovených v článku 3 jsou uvedeny v příloze III tohoto nařízení.

2.Pro zajištění efektivního hodnocení pokroku dosaženého při plnění cílů Programu InvestEU je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26, pokud jde o změny přílohy III tohoto nařízení za účelem přezkumu nebo doplnění těchto ukazatelů, je-li to považováno za nezbytné, a doplnění tohoto nařízení o ustanovení o zavedení rámce pro monitorování a hodnocení.

3.Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se prováděcím partnerům a případně dalším příjemcům finančních prostředků Unie uloží přiměřené požadavky na vykazování.

4.Komise podává zprávy o provádění Programu InvestEU v souladu s [články 241 a 250] [finančního nařízení]. Aby mohla Komise plnit své povinnosti v oblasti podávání zpráv, poskytují jí prováděcí partneři za tímto účelem každoročně potřebné informace.

5.Kromě toho předkládá každý prováděcí partner Komisi každých šest měsíců zprávu o finančních a investičních operacích, na něž se vztahuje toto nařízení, jež se ve zprávě podle potřeby rozdělí na složku EU a složku členského státu podle jednotlivých členských států. Zpráva obsahuje posouzení dodržování požadavků ohledně použití záruky EU a souladu s klíčovými ukazateli výkonnosti uvedenými v příloze III tohoto nařízení. Zpráva také obsahuje operační, statistické, finanční a účetní údaje ke každé finanční a investiční operaci a na úrovni složky, okna a Fondu InvestEU. Jedna z těchto zpráv obsahuje informace, které prováděcí partneři poskytují v souladu s [čl.155 odst. 1 písm. a)] [finančního nařízení].

Článek 23

Hodnocení

1.Hodnocení se provádějí včas tak, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu.

2.Do 30. září 2025 provede Komise průběžné hodnocení Programu InvestEU, a to obzvláště v souvislosti s používáním záruky EU.

3.Na konci provádění Programu InvestEU, avšak nejpozději do čtyř let po skončení období uvedeného v článku 1 provede Komise závěrečné hodnocení Programu InvestEU, a to obzvláště v souvislosti s používáním záruky EU.

4.Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

5.Prováděcí partneři přispívají k hodnocením Komise uvedeným v odstavcích 1 a 2 a poskytují jí za tímto účelem potřebné informace.

6.V souladu s [čl. 211 odst. 1] [finančního nařízení] zahrne Komise každé tři roky do výroční zprávy uvedené v [článku 250] [finančního nařízení] přezkum přiměřenosti míry tvorby rezerv stanovené v čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení s ohledem na skutečný rizikový profil finančních a investičních operací krytých zárukou EU. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26 s cílem upravit na základě tohoto přezkumu míru tvorby rezerv stanovenou v čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení až o 15 %.

Článek 24

Audity

Audity týkající se použití finančních prostředků Unie prováděné osobami nebo subjekty včetně těch, jež nebyly pověřeny orgány či institucemi Unie, jsou základem celkové jistoty podle [článku 127] [finančního nařízení].

Článek 25

Ochrana finančních zájmů Unie

Účastní-li se třetí země Programu InvestEU na základě rozhodnutí podle mezinárodní dohody nebo na základě jiného právního nástroje, udělí tato třetí země příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a Evropskému účetnímu dvoru nezbytná práva a potřebný přístup, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě úřadu OLAF tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).

Článek 26

Výkon přenesené pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 7 odst. 6, čl. 22 odst. 2 a čl. 23 odst. 6 je svěřena Komisi na dobu pěti let od [vstupu tohoto nařízení v platnost]. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 7 odst. 6, čl. 22 odst. 2 a čl. 23 odst. 6 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 7 odst. 6, čl. 22 odst. 2 a čl. 23 odst. 6 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

KAPITOLA VIII

Transparentnost a viditelnost

Článek 27

Informace, komunikace a publicita

1.Prováděcí partneři uvádějí původ a zajišťují viditelnost finančních prostředků Unie (zejména při propagaci opatření a jejich výsledků) tím, že poskytují ucelené, účinné a cílené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti.

2.Komise provádí k Programu InvestEU a jeho opatřením a výsledkům informační a komunikační kampaně. Finanční zdroje vyčleněné na Program InvestEU rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace, souvisejí-li s cíli uvedenými v článku 3.

KAPITOLA IX

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 28

Přechodná ustanovení

1.Příjmy a vrácené a zpět získané finanční prostředky z finančních nástrojů zřízených v rámci programů uvedených v příloze IV tohoto nařízení lze použít na tvorbu rezerv záruky EU podle tohoto nařízení.

2.Příjmy a vrácené a zpět získané finanční prostředky ze záruky EU stanovené nařízením (EU) 2015/1017 lze použít na tvorbu rezerv záruky EU podle tohoto nařízení, nejsou-li použity pro účely uvedené v článcích 4, 9 a 12 nařízení (EU) 2015/1017.

Článek 29

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1Název návrhu/podnětu

1.2Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

1.3Povaha návrhu/podnětu

1.4Cíle

1.5Odůvodnění návrhu/podnětu

1.6Doba trvání akce a finanční dopad

1.7Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1Pravidla pro monitorování a podávání zpráv

2.2Systém řízení a kontroly

2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2Odhadovaný dopad na výdaje 

3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

3.2.2Odhadovaný dopad na operační prostředky

3.2.3Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.4Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5Příspěvky třetích stran

3.3Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1Název návrhu/podnětu

1.2Příslušné oblasti politik (skupina programů)

1.3Povaha návrhu/podnětu

1.4Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5Doba trvání akce a finanční dopad

1.6Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1Pravidla pro monitorování a podávání zpráv

2.2Systém řízení a kontroly

2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2Odhadovaný dopad na výdaje 

3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

3.2.2Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3Příspěvky třetích stran

3.3Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik (skupina programů)

1.3.Návrh/podnět se týká:

◻ nové akce 

◻ nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 30  

◻ prodloužení stávající akce 

X  sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci 

1.4.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.4.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.4.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účelnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.4.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.4.4.Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.Doba trvání akce a finanční dopad

X Časově omezená doba trvání

–X    s účinkem od 01/01/2021 do 31/12/2027

–X    Finanční dopad v letech 2021 až 2027 na příděly na závazky a v letech 2021 až 2030 na výdaje splatné v rozpočtovém roce pro vytváření rezerv záruky EU

◻ Časově neomezená doba trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

–poté plné fungování.

1.6.Předpokládaný způsob řízení 31  

X Přímé řízení Komisí

–X prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie;

–◻    prostřednictvím výkonných agentur

◻ Sdílené řízení s členskými státy

X Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

–◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi;

–X mezinárodní organizace a jejich agentury (například mimo jiné Evropská banka pro obnovu a rozvoj; banka Rady Evropy; Světová banka);

–X skupina Evropské investiční banky;

–◻ orgány uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení;

–X veřejnoprávní subjekty;

–X soukromoprávní orgány pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky;

–X soukromoprávní orgány členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky;

–◻ osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro monitorování a podávání zpráv

2.2.Systémy řízení a kontroly

2.2.1.Odůvodnění způsobů řízení, mechanismy provádění financování, navrhované způsoby platby a strategie kontroly

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. ze strategie proti podvodům.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruh víceletého finančního rámce a nově navržené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje 35  

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

		2021	2022	2023	2024	2025	2026	2027	Po roce 2027	CELKEM
02.02.01 Záruka InvestEU	Závazky	označení p.m.	označení p.m.	označení p.m.	označení p.m.	označení p.m.	označení p.m.	označení p.m.		označení p.m.
	Platby
02.02.02 Vytváření rezerv záruky InvestEU	Závazky	1 906,742	1 945,387	1 984,325	2 026,571	2 071,143	2 114,056	2 151,776		14 200,000
	Platby	1 402,505	1 574,122	1 673,829	1 805,244	1 921,368	1 994,694	2 040,875	1 787,362	14 200,000
02.02.03 Poradenské centrum InvestEU, Portál InvestEU a související opatření 36	Závazky	72,658	73,658	76,158	76,158	73,658	73,658	73,158		519,106
	Platby	30,058	58,458	74,658	76,658	76,158	73,658	72,658	56,800	519,106
02.01 Administrativní podpora InvestEU	Závazky = Platby	0,842	0,842	0,842	0,842	0,842	0,842	0,842		5,894
Prostředky na krytí programu CELKEM	Závazky	1 980,242	2 019,887	2 061,325	2 103,571	2 145,643	2 188,556	2 225,776		14 725,000
	Platby	1 433,405	1 633,422	1 749,329	1 882,744	1 998,368	2 069,194	2 114,375	1 844,162	14 725,000

Okruh víceletého finančního rámce

7

„Správní výdaje“

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2.Odhadovaný souhrnný dopad na prostředky správní povahy

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy

–X    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

OKRUH 7víceletého finančního rámce
Lidské zdroje	3 432	3 432	3 432	3 432	3 432	3 432	3 432	24 024
Ostatní správní výdaje	1 900	1 900	1 900	1 900	1 900	1 900	1 900	13 300
Mezisoučet za OKRUH 7 víceletého finančního rámce	5 332	5 332	5 332	5 332	5 332	5 332	5 332	37 324

Mimo OKRUH 7 37 víceletého finančního rámce
Lidské zdroje
Ostatní výdaje správní povahy	0,842	0,842	0,842	0,842	0,842	0,842	0,842	5,894
Mezisoučet Mimo OKRUH 7 víceletého finančního rámce

CELKEM

6 174

6 174

6 174

6 174

6 174

6 174

6 174

43 218

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.2.1.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–X    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

3.2.3.Příspěvky třetích stran

Návrh/podnět:

–◻    nepočítá se spolufinancováním od třetích stran

–X    počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

Prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

–◻    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–X    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–◻    na vlastní zdroje

–X     na jiné příjmy

uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky X    

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Dle čl. 28 odst. 1 návrhu budou příjmy a vrácené a zpět získané finanční prostředky přiděleny do následujících výdajových rozpočtových položek:

Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).

(1)    http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/HTML/?uri=CELEX:52016SC0297&from=EN

(2)    https://www.eca.europa.eu/Lists/News/NEWS1611_11/OP16_02_EN.pdf

(3)    http://www.eib.org/infocentre/publications/all/evaluation-of-the-functioning-of-the-efsi.htm

(4)    https://ec.europa.eu/commission/publications/independent-evaluation-investment-plan_en

(5)    http://ec.europa.eu/transparency/regdoc/rep/1/2016/EN/COM-2016-764-F1-EN-MAIN.PDF

(6)    https://www.eca.europa.eu/en/Pages/DocItem.aspx?did=44174

(7)    Ty byly součástí veřejných konzultací k problematice investic, výzkumu a vývoje, malých a středních podniků a jednotného trhu.https://ec.europa.eu/info/consultations/public-consultation-eu-funds-area-investment-research-innovation-smes-and-single-market_en

(8)    Úř. věst. L 169, 1.7.2015, s. 1.

(9)    KOM(2018) 321 v konečném znění.

(10)    Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1).

(11)    Úř. věst. C […], […], s. […].

(12)    Úř. věst. C […], […], s. […].

(13)    COM(2018) 97 final.

(14)    COM(2018) 353.

(15)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 ze dne 14. prosince 2016 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší, o změně směrnice 2003/35/ES a o zrušení směrnice 2001/81/ES (Úř. věst. L 344, 17.12.2016, s. 1).

(16)

   COM(2017) 206.

(17)

   COM(2017) 250.

(18)    Publikováno jako Diskusní dokument o evropské ekonomice č. 074 v lednu 2018.

(19)    Odkaz bude aktualizován: Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1. Dohoda je k dispozici na internetových stránkách: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=uriserv%3AOJ.C_.2013.373.01.0001.01.ENG&toc=OJ%3AC%3A2013%3A373%3ATOC  

(20)    Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1).

(21)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(22)    Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).

(23)    Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(24)    Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

(25)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).

(26)    Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).

(27)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(28)    Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx  

(29)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(30)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(31)    Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

(32)    Celkové částky se z důvodu zaokrouhlení nemusí shodovat.

(33)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(34)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(35)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(36)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(37)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne6.6.2018

COM(2018) 439 final

PŘÍLOHA

návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady,

kterým se zavádí Program InvestEU

{SEC(2018) 293 final}
{SWD(2018) 314 final}
{SWD(2018) 316 final}

PŘÍLOHA I

Orientační částky na specifické cíle

Orientační rozdělení na finanční a investiční operace podle čl. 4 odst. 2 je následující:

a)    až 11 500 000 000 EUR na cíle uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. a);

b)    až 11 250 000 000 EUR na cíle uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. b);

c)    až 11 250 000 000 EUR na cíle uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. c);

d)    až 4 000 000 000 EUR na cíle uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. d).