EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne7.6.2018

COM(2018) 437 final

2018/0226(NLE)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY,

kterým se zavádí program Evropského společenství pro atomovou energii pro výzkum a odbornou přípravu na období 2021–2025, kterým se doplňuje rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa

{SEC(2018) 291 final}
{SWD(2018) 307 final}
{SWD(2018) 308 final}
{SWD(2018) 309 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.Souvislosti návrhu

1.1Odůvodnění a cíle návrhu

Tento návrh je součástí legislativního balíčku, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace „Horizont Evropa“. Jeho účelem je provést příští dlouhodobý finanční rámec EU na období 2021–2027, priority stanovené v agendě Komise pro zaměstnanost, růst, spravedlnost a demokratickou změnu a celkové politické priority Komise (Horizont Evropa).

Návrh programu Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu se zabývá klíčovou otázkou různých aplikací jaderné energie v Evropě. Využívání energetických a neenergetických aplikací jaderné energie ve prospěch široké veřejnosti v Evropě si žádá dlouhodobé úsilí o snížení rizik v oblasti bezpečnosti a zabezpečení a podporu rozvoje bezpečných jaderných technologií a optimální radiační ochrany. Veřejný a soukromý výzkum na vnitrostátní úrovni musí v tomto úsilí sehrát významnou úlohu. Úkolem Euratomu je doplňovat příspěvky členských států prostřednictvím programu Společenství pro výzkum a odbornou přípravu.

V tomto návrhu programu Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu na období 2021–2025 (dále jen „program“) Komise žádá Radu, aby schválila pětiletý program 1 , který naváže na hlavní výzkumné činnosti současného programu 2 , rozšíří výzkum na neenergetické aplikace ionizujícího záření a povede ke zlepšením v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a přístupu k výzkumné infrastruktuře. Navrhovaný program doplní program Horizont Evropa pomocí stejných nástrojů a pravidel pro účast. Návrh stanoví rozpočet a společný soubor výzkumných cílů pro přímé 3 i nepřímé 4 akce, jež mají být prováděny v souladu s pracovními programy dohodnutými s členskými státy.

Program bude podporovat výzkum v oblasti radiační ochrany v souvislosti s výrobou jaderné energie i neenergetickými aplikacemi ionizujícího záření. Výzkum ve druhé z uvedených oblastí bude určen ke snížení rizik expozice vůči malým dávkám záření, k níž při využívání těchto technologií dochází. Z výzkumu v oblasti radiační ochrany již těží zdravotnictví. Významný potenciál, jak tohoto výzkumu využít ve veřejném zájmu, pak skýtají i další odvětví jako průmysl, zemědělství, životní prostředí a zabezpečení. Zajištění průřezových činností a synergií s programem „Horizont Evropa“ bude mít rovněž přínos pro další výzkum v oblasti neenergetických aplikací záření. Jedním z cílů programu je zlepšit bezpečnost jaderných technologií tím, že umožní lépe porozumět stárnutí jaderných reaktorů a zlepšit strategii řízení havárií. Program bude rovněž podporovat výzkum v oblasti posuzování a prokazování bezpečnostních aspektů budoucích technologií jaderného štěpení v míře nezbytné pro zachování odborných znalostí v oblasti bezpečnosti ve Společenství. Rychle rostoucí využívání technologií jaderného štěpení v celosvětovém měřítku činí tuto oblast výzkumu Euratomu o to důležitější. Program bude zahrnovat i jiné stejně důležité úkoly: vylepšování možných způsobů nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem a jejich likvidace a podpora připravenosti na mimořádné události zahrnující záření.

Vzhledem k výraznému nárůstu využívání technologie jaderného štěpení po celém světě musí Euratom pokračovat ve výzkumu v oblasti vývoje technik na podporu záruk v jaderné oblasti, jaderného zabezpečení a úsilí o nešíření jaderných zbraní.

Program se také zaměřuje na rozvoj energie z jaderné syntézy, jeden z mála možných budoucích způsobů nízkouhlíkové výroby elektřiny na pokrytí základního zatížení. Výzkum v oblasti využitelnosti této technologie je jistě v zájmu dobrých životních podmínek budoucích generací. Ačkoli zřizování fúzních elektráren, které mohou přispět k dekarbonizaci skladby zdrojů energie EU, je stále v nedohlednu, cílem programu je provést evropský plán pro jadernou syntézu, a splnit tak cíl spočívající ve výrobě elektřiny prostřednictvím jaderné syntézy. To zahrnuje prokázání využitelnosti jaderné syntézy jakožto zdroje energie využíváním stávajících a budoucích zařízení pro jadernou syntézu, včetně reaktoru ITER 5 , a přípravu na budoucí fúzní elektrárny vývojem průmyslových vzorů, materiálů a technologií.

Ve svém úsilí o rozvoj energie z jaderné syntézy program posílí zapojení a úlohu odvětví se zvláštním zaměřením na snazší předávání know-how z laboratoří pro jadernou syntézu zástupcům odvětví, které by mělo v příhodné době převzít odpovědnost za návrh elektrárny DEMO 6 .

Kromě těchto výzkumných činností návrh stanoví konkrétnější výzkum v oblasti vyřazování jaderných zařízení z provozu. Program bude řešit otázky, jako je zlepšování potřebných dovedností, sdílení osvědčených postupů, rozvoj technologií a spolufinancování výzkumu v oblasti společných otázek týkajících se vyřazování jaderných zařízení z provozu.

Pokud jde o odbornost a excelenci v jaderné oblasti ve Společenství, navrhované nařízení Euratom a návrh programu Horizont Evropa nyní pracovníkům v jaderném výzkumu umožní účastnit se programů vzdělávání a odborné přípravy, jako jsou akce „Marie Curie-Skłodowska“. To pomůže zachovat nezbytnou úroveň dovedností v rámci Společenství.

Pokud jde o výzkumnou infrastrukturu, návrh poskytuje finanční podporu na zajišťování a poskytování vhodného přístupu k evropským a mezinárodním výzkumným infrastrukturám, včetně Společného výzkumného střediska.

V tomto návrhu je uvedeno, že se má použít od 1. ledna 2021. Vztahuje se na Unii 27 členských států s ohledem na oznámení Spojeného království o svém záměru vystoupit z Evropského společenství pro atomovou energii podle článku 50 Smlouvy o Evropské unii a na základě článku 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii, které Evropská rada obdržela dne 29. března 2017.

1.2Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

1.3Soulad s ostatními politikami Unie

Návrh je zcela v souladu se stávajícími politikami EU a je s nimi slučitelný. Tato iniciativa byla vypracována s přihlédnutím k současným prioritám Komise 8 , iniciativě „Rozpočet zaměřený na výsledky“ (což znamená, že výdajové programy EU musí za vynaložené prostředky poskytovat ještě větší hodnotu než v minulosti), k provádění globální strategie EU 9 a k návrhu Komise týkajícímu se příštího dlouhodobého finančního rámce EU.

Program je rovněž v souladu s politikami EU v oblasti jaderné energie a souvisejících bezpečnostních aspektů. Podporuje tedy provádění:

–směrnice Rady 2009/71/Euratom, kterou se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení 10 , ve znění směrnice Rady 2014/87/Euratom 11 ,

–směrnice Rady 2011/70/Euratom, kterou se stanoví rámec Společenství pro odpovědné a bezpečné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem 12 ,

–směrnice Rady 2013/59/Euratom, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy ochrany před nebezpečím vystavení ionizujícímu záření 13 ,

–kapitoly 7 Smlouvy o Euratomu, týkající se systému záruk EU v jaderné oblasti. Program rovněž přispívá k programům a strategiím Společenství v oblasti bezpečnosti 14 .

Akce programu by měly být využívány k tomu, aby přiměřeně řešily selhání trhu nebo suboptimální investiční situace, aniž by zdvojovaly nebo vytlačovaly soukromé financování, a měly by mít jasnou evropskou přidanou hodnotu. Tím se zajistí jednotnost akcí programu a pravidel EU pro státní podporu a zabrání nepřiměřenému narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

2.1Právní základ

Smlouva o Euratomu stanoví, že Komise má za úkol podporovat a usnadňovat jaderný výzkum v členských státech a doplňovat jej prováděním programu výzkumu a vzdělání ve Společenství (článek 4 Smlouvy). Tento program má přijmout Rada jednomyslně na návrh Komise (článek 7 Smlouvy).

2.2Subsidiarita

Problém, na který se program Euratomu soustředí, se vztahuje na celou EU, neboť otázky jaderné bezpečnosti a jaderného zabezpečení přesahují hranice států a vývoj energie z jaderné syntézy si žádá nasazení výzkumného úsilí v co nejširším měřítku. Ačkoli jen polovina členských států provozuje jaderné elektrárny jako součást vnitrostátní skladby zdrojů energie, mnohem více jich provozuje jaderné reaktory pro výzkumné účely nebo pro výrobu radioizotopů. Vzhledem k tomu, že jaderná havárie by mohla ovlivnit několik členských států bez ohledu na jejich hranice, mají na jaderné bezpečnosti zájem všechny země EU, i když samy jaderné reaktory neprovozují.

Všechny členské státy využívají záření pro zdravotnické účely a v průmyslových aplikacích (zemědělství, ozařování potravin, metrologie atd.). Přestože relativní důležitost této otázky se může v různých zemích EU lišit, všechny z nich mají tudíž zájem na jaderné a radiační bezpečnosti a všechny z nich v různém množství produkují radioaktivní odpad, který je třeba zpracovat a následně zlikvidovat. Harmonizované normy stanovené v různých směrnicích a s nimi spojené důsledky výzkumu jasně zdůrazňují potřebu řešit technické otázky a otázky týkající se odborné přípravy jednotně v celé EU.

I když jaderná bezpečnost spadá do odpovědnosti členských států, přímé akce programu pomáhají reagovat na některé výzvy v oblasti zabezpečení, kterým EU čelí, a na jejich globální rozměr v oblasti jaderné detekce, jaderné forenzní vědy a související odborné přípravy.

2.3Proporcionalita

Na úrovni EU budou přijata opatření za účelem posílení celkového rámce pro výzkum a inovace a koordinace výzkumného úsilí členských států tak, aby se zabránilo jeho zdvojování, byla zachována kritická míra v klíčových oblastech a zajistilo se co nejefektivnější vynakládání veřejných prostředků. Tato opatření mohou přinést dodatečné veřejné a soukromé investice do výzkumu a inovací. Jsou rovněž potřebné k tomu, aby podpořily tvorbu politiky EU, a ke splnění cílů stanovených v politikách EU. Navrhovaná opatření nepřekračují rámec toho, co je nezbytné k dosažení cílů Společenství.

2.4Volba nástroje

Právní akt má podobu nařízení, neboť zakládá práva a povinnosti příjemců, které jsou závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech EU a v zemích přidružených k programu.

3.Výsledky hodnocení ex post, konzultací se zúčastněnými stranami a posouzení dopadů

3.1Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Průběžné hodnocení programu Euratomu na období 2014–2018 15 dospělo k závěru, že má velký význam, pokud jde o všechny činnosti, na něž se vztahuje, včetně jaderné bezpečnosti, jaderného zabezpečení a záruk v jaderné oblasti, nakládání s radioaktivním odpadem, radiační ochrany a energie z jaderné syntézy. Pokud jde o jeho účinnost a efektivnost, hodnocení poukázalo na řadu oblastí, které vyžadují přijetí opatření ze strany Komise nebo příjemců. Dospělo k závěru, že je třeba provést tyto akce:

–pokračovat v podpoře jaderného výzkumu se zaměřením na jadernou bezpečnost, záruky v jaderné oblasti, jaderné zabezpečení, nakládání s odpadem, radiační ochranu a vývoj jaderné syntézy,

–spolu s příjemci dále zlepšit organizaci a řízení společných evropských programů v jaderné oblasti,

–nadále provádět a zintenzívnit opatření Euratomu v oblasti vzdělávání a odborné přípravy v zájmu rozvoje příslušných znalostí a dovedností, které tvoří základ všech aspektů jaderné bezpečnosti, jaderného zabezpečení a radiační ochrany,

–více využívat synergií mezi programem Euratomu a dalšími tematickými oblastmi rámcového programu Unie a zároveň řešit průřezové aspekty, jako jsou zdravotnické aplikace záření, změna klimatu, zabezpečení a připravenost na mimořádné události a příspěvek k jaderné vědě,

–více využívat synergií mezi přímými a nepřímými akcemi programu Euratomu.

3.2Konzultace se zúčastněnými stranami

3.3Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Při vypracovávání tohoto návrhu Komise shromáždila příspěvky a vycházela z odborných znalostí z několika zdrojů. V roce 2017 Výbor Euratomu pro vědu a techniku (STC) vydal stanovisko k budoucímu programu Euratomu a dvě nezávislé skupiny odborníků vypracovaly zprávu o průběžném hodnocení přímých a nepřímých akcí provedených v rámci programu Euratomu na období 2014–2018 16 . V roce 2016 provedla zvláštní skupina odborníků přezkum společného evropského programu v oblasti výzkumu jaderné syntézy v polovině období, který je prováděn konsorciem EUROfusion. Posouzení dopadů obsahuje podrobné informace o získaných odborných poznatcích a to, jak se promítly do tohoto návrhu.

3.4Posouzení dopadů

3.5Zjednodušení

3.6Základní práva

Toto nařízení respektuje základní práva a dodržuje zásady zakotvené v Listině základních práv Evropské unie.

4.Rozpočtové důsledky

5.Ostatní aspekty

5.1Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Program budou provádět útvary Komise. Bude-li to však Komise pokládat za vhodné, může se rozhodnout, že provádění určitých částí programu přenese na členské státy, osoby nebo podniky, jakož i třetí země, mezinárodní organizace nebo příslušníky třetích zemí, jak stanoví článek 10 Smlouvy o Euratomu.

Hodnocení se budou provádět v souladu s body 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 17 , v níž všechny tři orgány potvrdily, že hodnocení stávajících právních předpisů a politiky by měla sloužit jako základ pro posouzení dopadů možností pro další činnost. Hodnocení posoudí účinky programu v praxi na základě ukazatelů/cílů programu a podrobné analýzy, nakolik lze program považovat za relevantní, efektivní a účinný, zda má dostatečnou přidanou hodnotu na úrovni EU a nakolik je v souladu s ostatními politikami EU. Budou zahrnovat získané poznatky, na jejichž základě bude možné pojmenovat nedostatky/problémy nebo jakýkoli potenciál k dalšímu zlepšení akcí nebo jejich výsledků a k maximalizaci jejich využívání/dopadu.

Systém monitorování a hodnocení, který je společný s programem Horizont Evropa, stanoví klíčové tendence dopadu, které pomohou při podávání zpráv o pokroku dosaženém při plnění cílů programu. Ty se dělí na čtyři vzájemně se doplňující kategorie dopadu (vědecké, sociální, inovační a politické), které odráží povahu investic do výzkumu a inovací. U jednotlivých kategorií dopadu budou použity ukazatele udávající pokrok, jehož bylo dosaženo v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu. Přímé a nepřímé akce budou předmětem společného průběžného hodnocení.

5.2Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Návrh změní stávající program Euratomu takto:

–Struktura specifických cílů (článek 3 příloha I): základní akt zavádí jediný soubor specifických cílů jak pro přímé, tak pro nepřímé akce. To Komisi umožní, aby při vypracovávání pracovních programů navrhla kombinaci nástrojů a aktiv, např. svou vlastní výzkumnou infrastrukturu a znalostní základnu Společného výzkumného střediska. Cílem tohoto přístupu je naplnit jeden z průřezových cílů VFR: zjednodušení a dosažení synergií.

–Revize specifických cílů (článek 3 příloha I):

·Snížení počtu specifických cílů z třinácti v programu na období 2014–2018 na čtyři, a to jak pro přímé, tak nepřímé akce.

·Zavedení specifického cíle na podporu politiky EU v oblasti jaderné bezpečnosti, záruk v jaderné oblasti a jaderného zabezpečení.

·Vymezení podpory výzkumu v oblasti vyřazování zařízení z provozu: způsobilá opatření zahrnují výzkum podporující vývoj a hodnocení technologií pro vyřazování jaderných zařízení z provozu a jejich ekologickou sanaci a sdílení osvědčených postupů a znalostí. Zaměření na vyřazování zařízení z provozu odráží rostoucí poptávku po těchto službách, zásadu ekologické sanace a vysoký počet jaderných reaktorů, které budou trvale odstaveny.

·Revize působnosti výzkumu v oblasti radiační ochrany, která má přispět k bezpečnému využívání aplikací jaderné vědy a technologie v oblasti ionizujícího záření, včetně zabezpečených a bezpečných dodávek a využití radioizotopů. Některé z možností tu představují zdravotnické, průmyslové, vesmírné a výzkumné aplikace.

·Jediný specifický v oblasti výzkumu jaderné syntézy odráží posun směrem k navrhování budoucích fúzních elektráren. Nový cíl v oblasti výzkumu jaderné syntézy spojuje tři specifické cíle ze současného programu.

·Jediný specifický cíl pro všechna opatření nutná k udržení a dalšímu rozvoji odborných znalostí a excelence v EU. Zahrnuje opatření v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, podporu mobility, přístup k výzkumné infrastruktuře, transfer technologií a správa a šíření znalostí (současný program má pro tato opatření zvláštní cíle).

–Otevření akcí „Marie Curie-Skłodowska (MSCA)“ pracovníkům v jaderném výzkumu: díky novým ustanovením navrženým pro program Horizont Evropa a program Euratomu budou studenti a výzkumní pracovníci v jaderné oblasti způsobilé pro akce MSCA. Tím, že využívá dobře zavedeného nástroje na podporu vzdělávání a odborné přípravy v Evropě, má nový program za cíl naplnit jeden z průřezových cílů VFR: dosažení synergií mezi nástroji financování.

–Právní ustanovení umožňující synergie mezi programem Euratomu a programem Horizont Evropa (příloha 1 základního aktu, kterým se zavádí program Horizont Evropa): oba základní akty stanoví synergie, jejichž podrobnosti budou určeny v pracovních programech po konzultaci s členskými státy.

Stejně jako v předchozích programech Euratomu budou i v případě nového programu kritériem pro udělení excelence, dopad a kvalita a efektivita provádění.

Pravidla účasti a šíření výsledků stanovená v rámci programu Horizont Evropa se použijí i na program Euratomu.

Při provádění programu bude Komisi nápomocen výbor (viz článek 16) ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011. V závislosti na projednávaném tématu by se scházel ve dvou složeních (jaderné štěpení a syntéza).

2018/0226 (NLE)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY,

kterým se zavádí program Evropského společenství pro atomovou energii pro výzkum a odbornou přípravu na období 2021–2025, kterým se doplňuje rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na čl. 7 první pododstavec této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu 18 ,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 19 ,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Jedním z cílů Evropského společenství pro atomovou energii („Společenství“) je přispívat ke zvyšování životní úrovně v členských státech, mimo jiné podporou a usnadňováním jaderného výzkumu v členských státech a doplňováním tohoto výzkumu prostřednictvím provádění programu Společenství pro výzkum a odbornou přípravu.

(2)Jaderný výzkum může přispívat k dobrým sociálním podmínkám, hospodářské prosperitě a environmentální udržitelnosti zlepšováním jaderné bezpečnosti, jaderného zabezpečení a radiační ochrany. Výzkum v oblasti radiační ochrany již přinesl zlepšení v oblasti zdravotnických technologií, jež je ku prospěchu mnoha občanů, a tento výzkum nyní může vést ke zlepšení i v dalších odvětvích, jako je průmysl, zemědělství, životní prostředí a zabezpečení. Stejně důležité je potenciální přispění jaderného výzkumu k dlouhodobé dekarbonizaci energetického systému, prováděné bezpečným, efektivním a zabezpečeným způsobem.

(3)Za účelem zajištění kontinuity jaderného výzkumu na úrovni Společenství je nezbytné zavést program Společenství pro výzkum a odbornou přípravu na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2025 („program“). Program by měl pokračovat v provádění klíčových výzkumných činností z předchozích programů, a zároveň by měl zavést nové specifické cíle a používat stejný způsob provádění.

(4)Zpráva Komise o průběžném hodnocení programu Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu na období 2014–2018 (COM(2017) 697 final) stanoví soubor hlavních zásad pro tento program. Ty zahrnují: pokračovat v podpoře jaderného výzkumu zaměřeného na jadernou bezpečnost, záruky v jaderné oblasti, jaderné zabezpečení, nakládání s odpadem, radiační ochranu a vývoj jaderné syntézy; spolu s příjemci dále zlepšit organizaci a řízení společných evropských programů v jaderné oblasti; nadále provádět a posílit akce Euratomu v oblasti vzdělávání a odborné přípravy v zájmu rozvoje příslušných kompetencí, které tvoří základ všech aspektů jaderné bezpečnosti, jaderného zabezpečení a radiační ochrany; více využívat synergií mezi programem Euratomu a dalšími tematickými oblastmi rámcového programu Unie a více využívat synergií mezi přímými a nepřímými akcemi programu Euratomu.

(5)Koncepce a návrh programu vycházejí z potřeby vytvořit kritické množství podporovaných činností. Toho lze dosáhnout stanovením omezeného počtu specifických cílů zaměřených na bezpečné využívání jaderného štěpení pro energetické a neenergetické aplikace, zachováním a rozvojem potřebných odborných znalostí, podporou energie z jaderné syntézy a podporou politiky Unie v oblasti jaderné bezpečnosti, záruk v jaderné oblasti a jaderného zabezpečení.

(6)Výzkum v oblasti energie z jaderné syntézy je prováděn v souladu s evropským plánem pro jadernou syntézu, který nastiňuje nezbytný výzkum a vývoj, jež mají posloužit jako základ pro konstrukci fúzní elektrárny určené k výrobě elektřiny. V krátkodobém až střednědobém horizontu je klíčovým krokem výstavba a využívání Mezinárodního termonukleárního experimentálního reaktoru (ITER), přičemž evropskou činnost týkající se tohoto reaktoru, jež má podpořit jeho budoucí provoz a připravit výstavbu demonstrační fúzní elektrárny (DEMO), doplní dynamický program výzkumu v oblasti jaderné syntézy.

(7)Podporou jaderného výzkumu by měl program přispět k dosažení cílů rámcového programu pro výzkum a inovace Horizont Evropa („Horizont Evropa“), zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) [...] 20 , a usnadnit provádění strategie Evropa 2030 a posílit Evropský výzkumný prostor.

(8)    Program by měl usilovat o synergie s programem Horizont Evropa a dalšími programy Unie, a to od jejich návrhu a strategického plánování přes výběr a řízení projektu a sdělování, šíření a využívání výsledků až po monitorování, audit a správu. Aby se zabránilo překrývání a duplicitám a posílil pákový efekt financování EU, je možné na činnosti v rámci programu Horizont Evropa převádět prostředky z jiných programů Unie. V těchto případech se tyto převody řídí pravidly programu Horizont Evropa.    

(9)Akce programu by však měly být využívány k tomu, aby přiměřeně řešily selhání trhu nebo suboptimální investiční situace, aniž by zdvojovaly nebo vytlačovaly soukromé financování, a měly by mít jasnou evropskou přidanou hodnotu. Tím se zajistí jednotnost akcí programu a pravidel EU pro státní podporu a zabrání nepřiměřenému narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu.

(10)Toto nařízení stanoví finanční krytí pro program Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu, které má představovat hlavní referenční částku ve smyslu [odkaz bude podle potřeby aktualizován podle nové interinstitucionální dohody: bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení] pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu.

(11)Není-li v tomto nařízení stanoveno jinak, mělo by se na program vztahovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) [...] 21 (finanční nařízení). Stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého plnění, finanční pomoci, finančních nástrojů a rozpočtových záruk.

(12)Druhy financování a způsoby provádění podle tohoto nařízení by měly být voleny na základě jejich schopnosti dosáhnout specifických cílů akcí a přinášet výsledky, zejména při zohlednění nákladů na kontroly, administrativní zátěže a očekávaného rizika neplnění. V případě grantů by mělo být zváženo použití paušálních částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů.

(13)Na toto nařízení se vztahují horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie a článku 106a Smlouvy o Euratomu. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a určují zejména postup pro sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, veřejných zakázek, cen, nepřímého plnění a stanoví kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 SFEU a článku 106a Smlouvy o Euratomu se rovněž týkají ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se dodržování zásad právního státu v členských státech, neboť dodržování zásad právního státu je nezbytným předpokladem řádného finančního řízení a účinného financování z prostředků Společenství.

(14)Politické cíle tohoto programu lze rovněž řešit prostřednictvím finančních nástrojů v rámci okna politiky „výzkum a inovace“ fondu InvestEU. Finanční podpora by měla být využívána k tomu, aby přiměřeně řešila selhání trhu nebo suboptimální investiční situace, a akce by neměly zdvojovat ani vytlačovat soukromé financování nebo narušovat hospodářskou soutěž na vnitřním trhu. Akce by měly mít jasnou evropskou přidanou hodnotu.

(15)Aby bylo zajištěno co nejúčinnější provádění a byl vytvořen soudržný, komplexní a transparentní rámec pro účastníky, měla by se na účast v programu a na šíření výsledků výzkumu vztahovat s určitými úpravami či výjimkami příslušná pravidla programu Horizont Evropa. Na program by se měly použít definice a hlavní druhy akcí stanovené v programu Horizont Evropa.

(16)Účastnický záruční fond zřízený v rámci programu Horizont 2020 a spravovaný Komisí se osvědčil jako důležitý ochranný mechanismus, který zmírňuje rizika spojená s dlužnými částkami, jež účastníci v prodlení nesplatili. Tento fond by měl být proto provozován i nadále a na akce podle tohoto nařízení by se měl rovněž vztahovat vzájemný pojišťovací mechanismus („mechanismus“) zřízený podle programu Horizont Evropa.

(17)Společné výzkumné středisko (JRC) by mělo nadále poskytovat politikám Unie nezávislé vědecké důkazy a technickou podporu orientované na potřeby uživatelů v průběhu celého cyklu politiky. Přímé akce Společného výzkumného střediska by měly být prováděny pružně, účinně a transparentně s přihlédnutím k příslušným potřebám uživatelů Společného výzkumného střediska a politik Unie a měly by zajišťovat ochranu finančních zájmů Unie. Společné výzkumné středisko by mělo i nadále vytvářet další zdroje. 

(18)V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 22 , nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 23 , nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 24 a nařízením Rady (EU) 2017/193 25 mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí, včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné trestné činy poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 26 . V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru (EÚD) nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva.

(19)Za účelem zajištění jednotných podmínek k provádění akcí v rámci programu by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 27 .

(20)Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů je třeba tento program hodnotit na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních požadavků na monitorování a zároveň zamezit nadměrné regulaci a administrativní zátěži, zejména pro členské státy. Tyto požadavky mohou podle potřeby zahrnovat měřitelné ukazatele jako základ pro hodnocení praktických účinků programu.

(21)Ohledně vědecké a technologické náplně přímých akcí Společného výzkumného střediska byla konzultována jeho správní rada, zřízená rozhodnutím Komise 96/282/Euratom 28 .

(22)Komise konzultovala Výbor Euratomu pro vědu a techniku.

(23)Z důvodů právní jistoty by nařízení (Euratom) č. [...] mělo být zrušeno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět 

Tímto nařízením se zavádí program Evropského společenství pro atomovou energii pro výzkum a odbornou přípravu na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2025 („program“) a pravidla pro účast na nepřímých akcích podle tohoto programu a pro šíření jejich výsledků.

Stanoví cíle programu, rozpočet na období 2021–2025, formy financování z prostředků Evropského společenství pro atomovou energii („Společenství“) a pravidla pro poskytování tohoto financování.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) XXX („Horizont Evropa“) 29 . Odkazy na Unii a program uvedené v těchto definicích se považují za odkazy na Společenství a tento program. Odchylně se „pracovním programem“ rozumí dokument přijatý Komisí pro provádění programu v souladu s článkem 16 tohoto nařízení.

Článek 3

Cíle programu 

1.Program má tyto obecné cíle:

a)provádět činnosti spojené s výzkumem a odbornou přípravou v jaderné oblasti s cílem podporovat průběžné zlepšování jaderné bezpečnosti, jaderného zabezpečení a radiační ochrany;

b)potenciálně přispívat k dlouhodobé dekarbonizaci energetického systému bezpečným, efektivním a zabezpečeným způsobem.

2.Program má tyto specifické cíle:

a)zlepšovat bezpečné a zabezpečené využívání jaderné energie a neenergetické aplikace ionizujícího záření, včetně jaderné bezpečnosti, jaderného zabezpečení, záruk v jaderné oblasti, radiační ochrany, bezpečného nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem a vyřazování zařízení z provozu;

b)zachovávat a dále rozvíjet odborné znalosti a kompetence ve Společenství;

c)podporovat vývoj energie z jaderné syntézy a přispívat k provádění plánu pro jadernou syntézu;

d)podporovat politiku Společenství týkající se jaderné bezpečnosti, záruk v jaderné oblasti a jaderného zabezpečení.

3.Cíle uvedené v odstavcích 1 a 2 se provádějí v souladu s přílohou I.

Článek 4

Rozpočet

1.Finanční krytí pro provádění programu se stanoví na 1 675 000 000 EUR v běžných cenách.

2.Orientační rozdělení částky uvedené v odstavci 1 je následující:

a)724 563 000 EUR na výzkum a vývoj jaderné syntézy; 

b)330 930 000 EUR na jaderné štěpení, jadernou bezpečnost a radiační ochranu;

c)619 507 000 EUR na přímé akce prováděné Společným výzkumným střediskem.

Komise se v rámci ročního rozpočtového procesu nesmí od částky uvedené v odst. 2 písm. c) tohoto článku odchýlit.

3.Částka uvedená v odstavci 1 může rovněž pokrývat výdaje na přípravu, monitorování, kontrolu, audit, hodnocení a další činnosti a výdaje nezbytné k řízení a provádění programu, včetně správních výdajů, jakož i hodnocení pokroku při dosahování jeho cílů. Dále může pokrývat výdaje na studie, schůzky odborníků, informační a komunikační kampaně, včetně sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace, souvisejí-li s cíli programu, jakož i výdaje spojené se sítěmi informačních technologií zaměřené na zpracování a výměnu informací, včetně nástrojů informačních technologií na úrovni organizace, a další výdaje na technickou a správní pomoc potřebnou v souvislosti s řízením programu.

4.Aby bylo možné řídit akce, které nebudou dokončeny do 31. prosince 2027, mohou být prostředky na krytí výdajů stanovených v odstavci 3 v případě potřeby zapsány do rozpočtu na období po roce 2025.

5.Rozpočtové závazky na akce trvající déle než jeden rozpočtový rok mohou být rozděleny na roční splátky v průběhu několika let.

6.Aniž je dotčeno finanční nařízení, mohou být výdaje na akce z projektů zařazených do prvního pracovního programu způsobilé od 1. ledna 2021.

7.Do programu mohou být na žádost členských států převedeny zdroje, jež jim byly přiděleny v rámci sdíleného řízení a jež lze převést v souladu s článkem 21 nařízení (EU) XX [nařízení o společných ustanoveních]. Komise tyto zdroje vynakládá přímo v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. a) finančního nařízení, nebo nepřímo v souladu s písmenem c) uvedeného článku. Tyto zdroje se pokud možno použijí ve prospěch dotčeného členského státu.

 

Článek 5

Třetí země přidružené k programu

1.K programu mohou být přidruženy tyto třetí země:

a)přistupující země, kandidátské země a potenciální kandidáti v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Společenství stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Společenstvím a těmito zeměmi;

b)země, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Společenství stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Společenstvím a těmito zeměmi;

c)třetí země a území, jež splňují všechna tato kritéria:

–vykazují uspokojivé schopnosti v oblasti vědy, technologií a inovací,

–přijaly závazek k prosazování otevřeného tržního hospodářství založeného na pravidlech, včetně spravedlivého a rovného zacházení s právy duševního vlastnictví, který se opírá o demokratické instituce,

–aktivně podporují politiky, které zvyšují hospodářský a sociální blahobyt občanů.

Přidružení jednotlivých třetích zemí uvedených v písmeni c) k programu je v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštní dohodě vztahující se na účast třetí země v některém programu Společenství nebo Unie za předpokladu, že tato dohoda:

–zajišťuje spravedlivou rovnováhu mezi příspěvky a výhodami třetí země, která se programu účastní,

–stanoví podmínky účasti v programu, včetně výpočtu finančních příspěvků na program a jejich administrativních nákladů. Tyto příspěvky představují v souladu s čl. 21 odst. 5 finančního nařízení účelově vázané příjmy,

–neuděluje třetí zemi rozhodovací pravomoc ohledně programu,

–zaručuje právo Unie na zajištění řádného finančního řízení a na ochranu svých finančních zájmů.

2.V oblasti působnosti přidružení jednotlivých třetích zemí k programu je zohledněn cíl spočívající v podněcování hospodářského růstu v Unii prostřednictvím inovací. Z tohoto důvodu mohou být v případě konkrétních zemí, s výjimkou přistupujících zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátů, z příslušné dohody o přidružení vyňaty části programu.

3.Dohoda o přidružení podle potřeby stanoví účast právních subjektů usazených v Unii v rovnocenných programech přidružených zemí v souladu s podmínkami, jež jsou v uvedené dohodě o přidružení stanoveny.

4.Podmínky pro stanovení výše finančního příspěvku zajistí automatickou opravu jakékoli významné nerovnováhy ve srovnání s částkou, kterou získávají subjekty usazené v přidružené zemi na základě účasti v programu, s přihlédnutím k nákladům na řízení, provádění a fungování programu.

Článek 6

Provádění a formy financování

1.Program se provádí v rámci přímého řízení v souladu s finančním nařízením nebo v rámci nepřímého řízení společně se subjekty uvedenými v čl. 61 odst. 1 písm. c) finančního nařízení.

2.Program může poskytovat financování jednou z forem stanovených ve finančním nařízení, zejména formou grantů, cen a zadávání veřejných zakázek. Zároveň může poskytovat financování formou finančních nástrojů v rámci operací kombinování zdrojů.

3.Hlavní typy akcí, jež mají být v rámci programu uplatňovány, jsou stanoveny a vymezeny v příloze II programu Horizont Evropa.

4.Program rovněž podporuje přímé akce prováděné Společným výzkumným střediskem.

Článek 7

Evropská partnerství

1.Části programu lze provádět prostřednictvím evropských partnerství.

2.Zapojení Společenství do evropských partnerství může mít jednu z těchto forem:

a)účast v partnerství na základě memorand o porozumění nebo smluvních ujednání mezi Komisí a veřejnými nebo soukromými partnery, v nichž jsou stanoveny cíle partnerství, související závazky v oblasti finančních nebo věcných příspěvků partnerů, klíčové ukazatele výkonnosti a dopadu a výstupy, které mají být dodány. Mezi ně patří zjišťování doplňujících výzkumných a inovačních činností, které jsou prováděny partnery a v rámci programu (spoluprogramovaná evropská partnerství);

b)účast v programu výzkumných a inovačních činností a finanční příspěvek do tohoto programu na základě závazku partnerů k poskytování finančních a věcných příspěvků a k začlenění jejich příslušných činností prostřednictvím akce na spolufinancování programů (spolufinancovaná evropská partnerství).

3.Evropská partnerství:

a)se uzavírají v případech, kdy jimi lze účinněji dosáhnout cílů programu než na úrovni samotného Společenství;

b)dodržují zásadu zajištění přidané hodnoty Unie, transparentnosti, otevřenosti, dopadu, pákového efektu, dlouhodobého finančního závazku všech zúčastněných stran, pružnosti, soudržnosti a vzájemné doplňkovosti s unijními, místními, regionálními, národními a mezinárodními iniciativami;

c)jsou časově omezená a zahrnují podmínky postupného ukončení financování programu.

4.Ustanovení a kritéria týkající se jejich výběru, provádění, monitorování, hodnocení a postupného ukončení jsou stanoveny v příloze III programu Horizont Evropa.

Článek 8

Otevřený přístup a otevřená věda

Na program se použijí ustanovení o otevřeném přístupu a otevřené vědě uvedená v programu Horizont Evropa.

Článek 9

Způsobilé akce a pravidla pro účast a šíření výsledků výzkumu

1.Pro financování jsou způsobilé pouze akce určené k provádění cílů uvedených v článku 3.

2.S výhradou odstavce 3 a 4 tohoto článku se na akce podporované v rámci programu použije hlava II programu Horizont Evropa, která stanoví pravidla pro účast. Odkazy na Unii a program uvedené v této hlavě se podle potřeby považují za odkazy na Společenství a tento program. Odkazy na „bezpečnostní pravidla“ uvedené v této hlavě zahrnují obranné zájmy členských států ve smyslu článku 24 Smlouvy o Euratomu.

3.Odchylně od čl. 36 odst. 4 programu Horizont Evropa se právo na vznesení námitky může vztahovat na granty a nevýhradní licence.

4.Odchylně od čl. 37 odst. 5 programu Horizont Evropa příjemce, který získal finanční prostředky Společenství, poskytne přístup ke svým výsledkům orgánům Společenství, financujícím subjektům nebo společnému podniku Fusion for Energy pro účely tvorby, provádění a sledování politik a programů Společenství nebo povinností v rámci mezinárodní spolupráce s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi. Tato přístupová práva zahrnují právo povolit třetím stranám používat tyto výsledky při zadávání veřejných zakázek a právo udělovat sublicence, jsou omezena na neobchodní a nekonkurenční využití a udělují se bez poplatků.

5.Vzájemný pojišťovací mechanismus zřízený podle programu Horizont Evropa pokrývá riziko spojené s nevracením dlužných částek příjemci Komisi nebo financujícím subjektům podle tohoto nařízení.

Článek 10

Kumulativní, doplňkové a kombinované financování

1.Program je prováděn v součinnosti s jinými programy financování Unie. Za účelem dosažení cílů programu a řešení výzev, které mají program a program Horizont Evropa společné, lze finanční příspěvek Společenství získat na průřezové činnosti spojené s cíli, jež jsou stanoveny v programu, nebo s cíli, jimiž se provádí program Horizont Evropa, nebo s oběma druhy cílů. Program může zejména poskytnout finanční příspěvek na akce „Marie Curie-Skłodowska“ (MSCA) s cílem podpořit činnosti související s jaderným výzkumem.

2.Na akci, na niž byl získán příspěvek z jiného programu Unie, lze rovněž získat příspěvek z programu, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady. Na příslušné příspěvky na akci se vztahují pravidla jednotlivých přispívajících programů Unie. Kumulativní financování nepřekročí celkové způsobilé náklady na akci, přičemž podporu z různých programů Unie lze vypočítat proporcionálně v souladu s dokumenty, v nichž se stanoví podmínky podpory.

3.Na akce, které jsou v souladu s těmito kumulativními a srovnatelnými podmínkami:

a)    byly posouzeny v rámci výzvy k podávání návrhů podle programu;

b)    splňují minimální požadavky na kvalitu stanovené v uvedené výzvě k podávání návrhů;

c)    nesmějí být v rámci uvedené výzvy k podávání návrhů financovány z důvodu rozpočtových omezení,

lze získat podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti, Evropského sociálního fondu+ nebo Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova v souladu s čl. [67] odst. 5 nařízení (EU) XX [nařízení o společných ustanoveních] a článkem [8] nařízení (EU) XX [financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky] za předpokladu, že tyto akce jsou v souladu s cíli dotčeného programu. Použijí se pravidla fondu, z něhož je podpora poskytována.

KAPITOLA II

TVORBA PROGRAMŮ, MONITOROVÁNÍ, HODNOCENÍ A KONTROLA

Článek 11

Pracovní programy

1.Program je prováděn na základě pracovních programů uvedených v článku 110 finančního nařízení prostřednictvím prováděcích aktů přijatých přezkumným postupem podle čl. 16 odst. 4. V pracovních programech se podle potřeby stanoví celková částka vyhrazená pro operace kombinování zdrojů.

2.Kromě požadavků uvedených v článku 110 finančního nařízení pracovní programy zahrnují:

a)údaj o částce přidělené na každou akci a orientační harmonogram provádění;

b)v případě grantů priority, kritéria pro výběr a udělení a relativní váhu jednotlivých kritérií pro udělení a míru financování celkových způsobilých nákladů;

c)jakékoli další povinnosti příjemců v souladu s články 35 a 37 programu Horizont Evropa.

3.V případě víceletých pracovních programů pro přímé akce prováděné Společným výzkumným střediskem Komise požádá o stanovisko správní radu Společného výzkumného střediska v souladu s rozhodnutím 96/282/Euratom.

Článek 12

Monitorování a vykazování

1.Ukazatele pro vykazování pokroku dosaženého při plnění cílů programu stanovených v článku 3 jsou uvedeny v příloze II podle způsobů dosahování dopadů.

2.K zajištění účinného posouzení pokroku dosaženého při plnění cílů programu přijme Komise prováděcí akty, ve kterých vypracuje ustanovení rámce pro monitorování a hodnocení, mimo jiné prostřednictvím změn přílohy II za účelem přezkumu a doplnění ukazatelů způsobu dosahování dopadů, bude-li to nezbytné, a za účelem stanovení výchozích a cílových hodnot. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 16 odst. 3.

3.Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se příjemcům finančních prostředků Společenství a případně členským státům uloží přiměřené požadavky na vykazování.

Článek 13

Informace, komunikace, publicita a šíření a využívání výsledků

1.Příjemci finančních prostředků programu uvádějí původ a zajišťují viditelnost prostředků Společenství (zejména při propagaci akcí a jejich výsledků) tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti.

2.Komise provádí k programu a jeho akcím a výsledkům informační a komunikační kampaně. Finanční zdroje přidělené na program rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Společenství na úrovni organizace, souvisejí-li s cíli uvedenými v článku 3.

3.Komise rovněž stanoví strategii šíření a využívání výsledků, aby zvýšila dostupnost a zlepšila šíření výsledků výzkumu a inovací a znalostí programu, a urychlila tak jejich využívání při pronikání na trh a zvýšila dopad programu. Finanční zdroje přidělené na program rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Společenství na úrovni organizace, jakož i k činnostem spojeným s informacemi, komunikací, publicitou a šířením a využíváním výsledků, souvisejí-li s cíli uvedenými v článku 3.

Článek 14

Hodnocení

1.Hodnocení se provádějí včas, aby mohla být využita v rozhodovacím procesu týkajícím se programu, jeho nástupce a dalších iniciativ, které souvisejí s výzkumem a inovacemi.

2.Průběžné hodnocení programu se provede, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do tří let od začátku provádění programu. Jeho součástí je posouzení dlouhodobého dopadu předchozích programů Euratomu a slouží za základ pro případnou úpravu provádění programu.

3.Na konci provádění programu, avšak nejpozději do čtyř let po skončení období uvedeného v článku 1 provede Komise závěrečné hodnocení programu. Jeho součástí je posouzení dlouhodobého dopadu předchozích programů.

4.Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

Článek 15

Audity

1.Systém kontroly programu zajišťuje vhodnou rovnováhu mezi důvěrou a kontrolou a přihlíží ke správním a jiným nákladům na kontrolu na všech úrovních, zejména kontrolu příjemců.

2.Akce, na něž je čerpáno společné financování z různých programů Unie, jsou předmětem jediného auditu, který se vztahuje na všechny dotčené programy a jejich příslušná platná pravidla.

3.Komise nebo financující subjekt mohou vycházet z kombinovaných systémových přezkumů na úrovni příjemců. Tyto kombinované přezkumy jsou nepovinné pro určité typy příjemců a sestávají z auditu systémů a procesů, doplněného o audit transakcí, který provádí příslušný nezávislý auditor způsobilý k provádění povinných auditů účetních dokladů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES. Komise nebo financující subjekt je mohou využít k určení celkové jistoty ohledně řádného finančního řízení výdajů a k přehodnocení úrovně auditů provedených ex post a osvědčení o finančních výkazech.

4.V souladu s článkem 127 finančního nařízení může Komise nebo financující subjekt vycházet z auditů týkajících se využívání příspěvků Společenství, které byly provedeny jinými osobami nebo subjekty, včetně těch jiných osob a subjektů, než jaké byly pověřeny orgány či institucemi Unie.

5.Audity lze provést až dva roky po platbě zůstatku.

Článek 16

Postup projednávání ve výboru

1.Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.Výbor zasedá ve dvou různých složeních – v jednom pro aspekty programu související s jaderným štěpením a ve druhém pro aspekty programu související s jadernou syntézou.

3.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

4.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

5.Pokud má být stanovisko výboru získáno písemným postupem, ukončí se tento postup bez výsledku, jestliže o tom ve lhůtě pro podání stanoviska rozhodne předseda výboru nebo o to požádá prostá většina členů výboru.

6.Komise pravidelně informuje výbor o celkovém pokroku při provádění programu a poskytne mu včas informace o všech akcích navrhovaných či financovaných v rámci tohoto programu.

Článek 17

Ochrana finančních zájmů Unie

1.Komise nebo její zástupci a Účetní dvůr mají pravomoc provádět audit nebo v případě mezinárodních organizací pravomoc provádět ověřování v souladu s dohodami, které s nimi byly uzavřeny, na základě podkladů a kontrol na místě u všech příjemců grantů, dodavatelů a subdodavatelů, kteří obdrželi finanční prostředky Unie podle tohoto nařízení.

2.Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět správní vyšetřování včetně kontrol a inspekcí na místě v souladu s ustanoveními a postupy stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96, aby zjistil, zda v souvislosti s financováním Unie nebo rozpočtovými zárukami poskytnutými podle tohoto nařízení nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie.

3.Příslušné orgány třetích zemí a mezinárodních organizací mohou být rovněž požádány o spolupráci s Úřadem evropského veřejného žalobce v souladu s dohodami o vzájemné právní pomoci, když tento úřad provádí vyšetřování trestných činů spadajících do jeho pravomoci v souladu s nařízením (EU) 2017/1939.

4.Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2, dohody o spolupráci se třetími zeměmi a s mezinárodními organizacemi, smlouvy, grantové dohody a jiné právní závazky, jakož i dohody, jimiž se ustavuje rozpočtová záruka, které vyplývají z provádění tohoto nařízení, obsahují ustanovení výslovně zmocňující Komisi, Účetní dvůr a úřad OLAF k provádění uvedených auditů, kontrol na místě a inspekcí v souladu s jejich příslušnými pravomocemi. Tato ustanovení rovněž zajistí, aby jakékoli třetí strany zapojené do provádění finančních prostředků Unie nebo do provádění finanční operace podporované zcela nebo zčásti rozpočtovou zárukou udělily rovnocenná práva.

KAPITOLA III

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 18

Zrušení

Nařízení [č.: ..., kterým se zavádí program Euratomu na období 2019–2020] se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2021.

Článek 19

Přechodná ustanovení

1.Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna příslušných akcí podle nařízení [o programu Euratomu na období 2019–2020], které se na uvedené akce použije až do jejich ukončení. 

2.V případě potřeby jsou veškeré zbývající úkoly výboru zřízeného nařízením [o programu Euratomu na období 2019–2020] prováděny výborem uvedeným v článku 16.

3.Finanční krytí programu může zahrnovat i výdaje na technickou a správní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu k programu od opatření přijatých podle jeho předchůdce, [programu Euratomu na období 2019–2020].

4.Do programu InvestEU zavedeného nařízením XX 30 lze investovat prostředky získané z dřívějších operací v rámci finančních nástrojů zřízených nařízením [o programu Euratomu na období 2019–2020].

Článek 20

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik (skupina programů)

1.3.Povaha návrhu/podnětu

1.4.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.Doba trvání akce a finanční dopad

1.6.Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2.Systém řízení a kontroly

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

3.2.2.Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.Příspěvky třetích stran

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik (skupina programů)

1.3.Návrh/podnět se týká:

X nové akce

◻ nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 31  

◻ prodloužení stávající akce 

◻ sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci 

1.4.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.4.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.4.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účelnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.4.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.4.4.Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.Doba trvání akce a finanční dopad

X Časově omezená doba trvání

–X    s platností od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2025,

–X    finanční dopad od roku 2021 do roku 2025 u prostředků na závazky a od roku 2021 do roku 2031 u prostředků na platby.

◻ Časově neomezená doba trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

poté plné fungování.

1.6.Předpokládaný způsob řízení 32  

X Přímé řízení Komisí

–X prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

–◻    prostřednictvím výkonných agentur.

◻ Sdílené řízení s členskými státy

◻ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

–◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

–◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

–◻ EIB a Evropský investiční fond,

–◻ subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

–◻ veřejnoprávní subjekty,

–◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,

–◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

–◻ osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2.Systémy řízení a kontroly

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruh víceletého finančního rámce a nově navržené výdajové rozpočtové položky

Okruh víceletého finančního rámce	Rozpočtová položka	Druh výdaje	Příspěvek
	1. Jednotný trh, inovace a digitální agenda	RP/NRP 34	zemí ESVO 35	kandidátských zemí 36	třetích zemí	ve smyslu čl. [21 odst. 2 písm. b)] finančního nařízení
H1	01.010301 Výdaje na úředníky a dočasné zaměstnance provádějící výzkumné a inovační programy – Program Euratomu 01.010302 Externí pracovníci provádějící programy pro výzkum a inovace – Program Euratomu 01.010303 Ostatní výdaje na řízení určené na výzkumné a inovační programy – Program Euratomu 01.030100 Výzkum a vývoj jaderné syntézy 01.030201 Jaderné štěpení, bezpečnost a radiační ochrana 01.030102 Přímé akce prováděné Společným výzkumným střediskem	NRP RP	NE	ANO	ANO	NE

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce

1

Jednotný trh, inovace a digitální agenda

			2021	2022	2023	2024	2025	Po roce 2025	CELKEM
Operační prostředky (v členění podle rozpočtových položek uvedených v bodě 3.1)	Závazky	(1)	202,364	205,998	210,531	214,085	219,475		1 052,453
	Platby	(2)	4,171	174,120	180,924	196,838	202,306	294,094	1 052,453
01 03 01 Výzkum a vývoj jaderné syntézy	Závazky	(1a)	130,964	133,300	136,249	138,523	142,054		681,089
	Platby	(2a)		125,000	128,000	132,000	135,000	161,089	681,089
01 03 02 01 Jaderné štěpení, bezpečnost a radiační ochrana	Závazky	(1b)	59,815	60,882	62,229	63,268	64,881		311,074
	Platby	(2b)		40,000	42,000	53,000	55,000	121,074	311,074
01 03 02 02 Přímé akce prováděné Společným výzkumným střediskem (JRC)	Závazky	(1c)	11,585	11,817	12,053	12,294	12,541		60,290
	Platby	(2c)	4,171	9,120	10,924	11,838	12,306	11,931	60,290
Prostředky správní povahy financované z krytí programu 37	Závazky = Platby	(3)	119,636	122,002	124,469	126,915	129,525		622,547
Prostředky na krytí programu CELKEM	Závazky	=1+3	322,000	328,000	335,000	341,000	349,000		1 675,000
	Platby	=2+3	123,807	296,122	305,393	323,753	331,831	294,094	1 675,000

Okruh víceletého finančního rámce

7

„Správní výdaje“

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

		2021	2022	2023	2024	2025	Po roce 2025	CELKEM
Lidské zdroje
Ostatní správní výdaje
Prostředky z OKRUHU 7 víceletého finančního rámce CELKEM	(Závazky celkem = platby celkem)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

			2021	2022	2023	2024	2025	Po roce 2025	CELKEM
Prostředky ze všech OKRUHŮ víceletého finančního rámce  CELKEM	Závazky		322,000	328,000	335,000	341,000	349,000		1 675,000
	Platby		123,807	296,121	305,393	323,753	331,831	294,094	1 675,000

3.2.2.Odhadovaný souhrnný dopad na prostředky správní povahy

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–X    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Roky

2021

2022

2023

2024

2025

CELKEM

OKRUH 7 víceletého finančního rámce
Lidské zdroje
Ostatní správní výdaje
Mezisoučet za OKRUH 7 víceletého finančního rámce

Mimo OKRUH 7 38 víceletého finančního rámce
Lidské zdroje 39	79,863	81,550	83,274	85,034	86,833	416,554
Ostatní výdaje správní povahy 40	39,773	40,452	41,195	41,881	42,692	205,993
Mezisoučet mimo OKRUH 7 víceletého finančního rámce	119,636	122,002	124,469	126,915	129,525	622,547

CELKEM

119,636

122,002

124,469

126,915

129,525

622,547

Potřeby v oblasti správních prostředků budou pokryty z prostředků, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na stávající rozpočtová omezení.

3.2.2.1.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–☑    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

Roky		2021	2022	2023	2024	2025
Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)
Ústředí a zastoupení Komise
Delegace
Výzkum		556	556	556	556	556
Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE) – SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD
Financování z OKRUHU 7 víceletého finančního rámce	– v ústředí
	– při delegacích
Financovaní z krytí programu 41	– v ústředí
	– při delegacích
Výzkum		185	185	185	185	185
Jiné (upřesněte)
CELKEM		741	741	741	741	741

Tyto údaje zahrnují pouze oprávněné zaměstnance v generálních ředitelstvích v roce 2020 a nezahrnují dodatečné zaměstnance placené z příspěvků budoucích přidružených zemí ani nezbytné zaměstnance v případě, že bude-li to Komise považovat za vhodné, rozhodne se provedením určitých částí programu pověřit někoho jiného v souladu s článkem 10 Smlouvy o Euratomu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci	Úkoly plynoucí z řízení a provádění programu jaderného výzkumu a odborné přípravy, zejména pokud jde o nakládání s jaderným odpadem, jadernou bezpečnost a záruky v jaderné oblasti, jaderné zabezpečení a jadernou syntézu.
Externí zaměstnanci

3.2.3.Příspěvky třetích stran

Návrh/podnět:

–◻    nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–X    počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Roky	2021	2022	2023	2024	2025	CELKEM
Upřesněte spolufinancující subjekt
Spolufinancované prostředky CELKEM 42	p.m.	p.m.	p.m.	p.m.	p.m.	p.m.

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

–◻    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–X    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–◻    na vlastní zdroje

–X     na jiné příjmy

uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky X    

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Příjmová rozpočtová položka:	Dopad návrhu/podnětu
	2021	2022	2023	2024	2025
Položka 6011 Položka 6012 Položka 6013 Položka 6031	p.m.	p.m.	p.m.	p.m.	p.m.

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).

(1)    Pětileté období je stanoveno v článku 7 Smlouvy o Euratomu.

(2)    Ty zahrnují jadernou bezpečnost, jaderné zabezpečení, nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým palivem, radiační ochranu a energii z jaderné syntézy.

(3)    Přímými akcemi se rozumí výzkumné a inovační činnosti uskutečňované Komisí prostřednictvím jejího Společného výzkumného střediska („JRC“).

(4)    Nepřímými akcemi se rozumí výzkumné a inovační činnosti uskutečňované účastníky, kteří získávají finanční podporu od Evropského společenství pro atomovou energii.

(5)

   Výzkumné zařízení, jehož cílem je prokázat využitelnost hlavních principů fúzní elektrárny v průmyslovém měřítku. ITER nebude vyrábět elektřinu.

(6)    Demonstrační fúzní elektrárna – zařízení plánované po reaktoru ITER, jež má prokázat všechny prvky fúzní elektrárny včetně výroby elektřiny s uzavřeným palivovým cyklem.

(7)    Včetně návrhu na rozšíření programu na období 2019–2020 (COM (2017) 698).

(8)    Tato iniciativa přispívá k těmto prioritám Komise: růst, zaměstnanost a investice, jednotný digitální trh, odolná energetická unie s progresivní politikou v oblasti změny klimatu, integrovanější a spravedlivější vnitřní trh s posílenou průmyslovou základnou, EU jako silnější celosvětový aktér.

(9)     „Globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky EU“ , červen 2016.

(10)    Úř. věst. L 172, 2.7.2009, s. 18.

(11)    Úř. věst. L 219, 25.7.2014, s. 42.

(12)    Úř. věst. L 199, 2.8.2011, s. 48.

(13)    Úř. věst. L 13, 17.1.2014, s. 1.

(14)    Evropský program pro bezpečnost, COM(2015) 185 final; Akční plán pro zlepšení připravenosti na chemická, biologická, radiologická a jaderná bezpečnostní rizika, COM(2017) 610 final.

(15)    COM(2017) 697 a SWD(2017) 426 a 427.

(16)     https://ec.europa.eu/research/evaluations/index_en.cfm?pg=h2020evaluation  

(17)    Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016, Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(18)    Stanovisko ze dne ... Stanovisko vydané po nepovinné konzultaci.

(19)    Úř. věst. C ... Stanovisko vydané po nepovinné konzultaci.

(20)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [...] ze dne [...], kterým se zavádí 9. rámcový program EU – rámcový program pro výzkum a inovace (2021–2027) a zrušuje nařízení (EU) č. 1291/2013 (Úř. věst. [...]).

(21)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(22)    Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).

(23)    Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(24)    Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

(25)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).

(26)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(27)

   Rozhodnutí Komise 96/282/Euratom ze dne 10. dubna 1996 o reorganizaci Společného výzkumného střediska (Úř. věst. L 107, 30.4.1996, s. 12).

(28)    Celý název + odkaz na Úř. věst.

(29)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(30)    Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx  

(31)    Procentní podíl hodnoty v EUR oproti veškerým úpravám přímých nákladů ve prospěch rozpočtu EU.

(32)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(33)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(34)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti západního Balkánu.

(35)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(36)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(37)    Tyto údaje zahrnují pouze oprávněné zaměstnance v generálních ředitelstvích v roce 2020 a nezahrnují dodatečné zaměstnance placené z příspěvků budoucích přidružených zemí ani nezbytné zaměstnance v případě, že bude-li to Komise považovat za vhodné, rozhodne se provedením určitých částí programu pověřit někoho jiného v souladu s článkem 10 Smlouvy o Euratomu.

(38)    Tyto údaje představují odhadované maximální správní výdaje potřebné pro provedení právního základu.

(39)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(40)    Dvoustranné dohody o přidružení dosud nebyly uzavřeny. Příspěvky přidružených zemí budou připočteny k částkám uvedeným v tomto legislativním finančním výkazu.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne7.6.2018

COM(2018) 437 final

PŘÍLOHY

návrhu

NAŘÍZENÍ RADY,

kterým se zavádí program Evropského společenství pro atomovou energii pro výzkum a odbornou přípravu na období 2021–2025, který doplňuje rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa

PŘÍLOHA I

Tato příloha popisuje hlavní směry činnosti, jimiž se řídí specifické cíle uvedené v čl. 3 odst. 2, které mají být v rámci programu plněny. Realizací těchto cílů program podporuje členské státy při provádění právních předpisů Euratomu 1 a posiluje jejich úsilí v oblasti výzkumu i podobné úsilí v rámci soukromého sektoru.

Program bude za účelem dosažení uvedených specifických cílů podporovat průřezové činnosti, jež zajišťují synergii výzkumných prací při řešení společných výzev. Zajistí se vhodné vazby a styčné body, například společné výzvy, s programem Horizont Evropa. Na činnosti související s výzkumem a inovacemi lze rovněž čerpat finanční podporu poskytovanou z fondů, na které se vztahuje nařízení [nařízení o společných ustanoveních], za předpokladu, že tyto jsou činnosti v souladu s cíli a regulacemi těchto fondů.

Mezi činnosti uvedené v této příloze patří mezinárodní spolupráce v oblasti mírového využití jaderného výzkumu a inovací, která vychází ze společných cílů a vzájemné důvěry a má Unii, jejím občanům a životnímu prostředí poskytnout jasné a významné přínosy. K této spolupráci patří mezinárodní spolupráce prostřednictvím mnohostranných rámců (jako je např. MAAE, IEA, OECD, ITER, GIF). JRC jako prováděcí zástupce Euratomu pro mezinárodní fórum Generace IV (GIF) bude i nadále koordinovat příspěvek Společenství ke GIF.

Priority pracovních programů stanoví Komise na základě svých politických priorit, příspěvků od vnitrostátních veřejných orgánů a od stran zainteresovaných na jaderném výzkumu seskupených v subjektech a rámcích, jako jsou evropské technologické platformy, asociace, iniciativy a odborná fóra pro jaderné systémy a bezpečnost, pro nakládání s jaderným odpadem, pro nakládání s vyhořelým jaderným palivem a pro radiační ochranu / riziko nízkých dávek, jaderné záruky a jaderné zabezpečení, výzkum v oblasti jaderné syntézy nebo jakékoli jiné relevantní organizace či fóra zainteresovaných stran na poli jaderné energie.

Pro financování z programu bude způsobilý výzkum a odborná příprava v těchto oblastech:

a)Zlepšení bezpečného a zabezpečeného využívání jaderné energie a jiného než energetického využití ionizujícího záření, včetně jaderné bezpečnosti, jaderného zabezpečení a jaderných záruk, radiační ochrany, bezpečného nakládání s vyhořelým palivem a nakládání radioaktivním odpadem a vyřazování jaderných zařízení z provozu

1)Jaderná bezpečnost: bezpečnost reaktorových systémů a palivových cyklů, jež se ve Společenství používají, nebo těch typů reaktorů, které se mohou v budoucnu používat, a to v míře nezbytné k tomu, aby se ve Společenství udržely široké odborné znalosti týkající se jaderné bezpečnosti, včetně všech aspektů palivového cyklu, jako například oddělování a transmutace, s výhradním zaměřením na bezpečnostní hlediska.

2)Bezpečné nakládání s vyhořelým palivem a nakládání s radioaktivním odpadem: nakládání se středněaktivním odpadem, vysoce radioaktivním odpadem s dlouhým poločasem rozpadu a s vyhořelým jaderným palivem a s jiným zdroji a druhy radioaktivního odpadu, pro které v současnosti neexistují průmyslově vyspělé procesy, a jejich ukládání; minimalizace radioaktivního odpadu a snižování radiotoxicity tohoto odpadu; řízení a předávání znalostí a dovedností mezi generacemi a v rámci programů členských států v oblasti nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým palivem.

3)Vyřazování jaderných zařízení z provozu: výzkum v oblasti rozvoje a hodnocení technologií pro vyřazování zařízení z provozu a ekologická sanace jaderných zařízení; podpora sdílení osvědčených postupů a znalostí v oblasti vyřazování jaderných zařízení z provozu.

4)Využití jaderné vědy a ionizujícího záření, radiační ochrana, připravenost na mimořádné události:

–využití jaderné vědy a technologií na bázi ionizujícího záření v lékařství, průmyslu a výzkumu,

–rizika nízkých dávek záření z ozáření na pracovišti, lékařského ozáření či ozáření v životním prostředí,

–připravenost na mimořádné události, pokud jde o havárie zahrnující radiaci a výzkum v oblasti radioekologie,

–dodávky a používání radioizotopů,

–výzkum modelů rozptylu radioaktivních materiálů v životním prostředí a podpora výměny údajů, systémů včasného varování a spolupráce v oblasti metod měření 2 (bude provedeno přímými akcemi).

5)Jaderné zabezpečení, záruky a nešíření (bude provedeno přímými akcemi):

–metody a technologie na podporu a posílení záruk Společenství a mezinárodních záruk,

–provozní podpora a odborná příprava v rámci systému záruk Euratomu,

–technická podpora provádění Smlouvy o nešíření jaderných zbraní v oblasti jaderných záruk, včetně podpory pro účely posílení režimu EU, jenž se týká kontroly vývozu,

–podpora globálního rámce CBRN (chemického, biologického, radiologického, jaderného) a související strategie Společenství,

–metody a technologie detekce jaderných a radioaktivních materiálů mimo regulační kontrolu a prevenci incidentů zahrnujících tyto materiály, jako je např. jaderná forenzní věda, a reakce na tyto incidenty,

–podpora budování kapacit v oblasti jaderné bezpečnosti s využitím evropského vzdělávacího střediska pro jadernou bezpečnost.

b)Zachovávání a dálší rozvoj odborných znalostí a způsobilosti v Unii

1)vzdělávání, odborná příprava a mobilita, včetně programů vzdělávání a odborné přípravy, jako např. akce „Marie Curie-Skłodowska“ (MSCA);

2)podpora inovací, správy znalostí, šíření a využívání jaderné vědy a techniky;

3)podpora přenosu technologií z výzkumu do průmyslu;

4)podpora přípravy a rozvoje konkurenceschopného evropského průmyslového potenciálu v oblasti jaderné syntézy;

5)podpora poskytování a dostupnosti evropských a mezinárodních výzkumných infrastruktur, včetně infrastruktur Společného výzkumného střediska (JRC) 3 , a přístupu k nim;

6)přímé akce poskytnou nejnovější referenční údaje, materiály a měření související s jadernou bezpečností, zárukami, zabezpečením i dalším využitím, jako je např. lékařství, aby se posílila jaderná věda jakožto základ podpory normalizace.

c)Posílení rozvoje energie z jaderné syntézy a příspěvek k provádění plánu pro jadernou syntézu

Plán, jehož cílem je dosáhnout v druhé polovině tohoto století cíle spočívajícího ve výrobě elektřiny z jaderné syntézy, bude prováděn v rámci spolufinancovaného evropského partnerství v oblasti výzkumu jaderné syntézy. Partnerství může mimo jiné zahrnovat:

1)využití stávajících a budoucích zařízení pro jadernou syntézu. Za tímto účelem mohou být v případě potřeby výzkumným infrastrukturám pro jadernou syntézu přidělovány provozní granty;

2)příprava pro budoucí elektrárny založené na jaderné syntéze založená na rozvoji všech relevantních aspektů, včetně materiálů, technologií a průmyslových vzorů;

3)provádění cílených programů vzdělávání a odborné přípravy jako doplněk k činnostem uvedeným v písm. b) bodu 1;

4)koordinace společných činností se společným podnikem pro rozvoj energie z jaderné syntézy;

5)spolupráce s organizací ITER;

6)vědecká spolupráce v rámci mezinárodních dohod Euratomu.

Spolufinancované evropské partnerství v oblasti jaderné syntézy bude prováděno formou grantu, jež se má poskytnout právním subjektům zřízeným nebo ustanoveným členským státem nebo jakoukoli třetí zemí, která je k programu přidružena. Grant může zahrnovat věcná plnění Společenství nebo dočasné přidělení zaměstnanců Komise.

d)Podpora politiky Společenství v oblasti jaderné bezpečnosti, jaderných záruk a jaderného zabezpečení

Politika Unie v oblasti jaderné bezpečnosti, jaderných záruk a jaderného zabezpečení a provádění příslušných právních předpisů budou podporovány přímými akcemi, které umožní nezávislé vědecké a technické know-how a odborné znalosti.

PŘÍLOHA II

Klíčové ukazatele způsobů dosahování dopadů

Způsoby dosahování dopadů a související klíčové ukazatele způsobů dosahování dopadů strukturují sledování míry, v jaké program Euratomu dosahuje svých specifických cílů. Způsoby dosahování dopadů jsou závislé na čase, a člení se tak na krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé. Ukazatele způsobů dosahování dopadů slouží k vykazování pokroku při dosahování specifických cílů. Mikrodata skrývající se za klíčovými ukazateli způsobů dosahování dopadů, které jsou sdíleny s programem Horizont Evropa, budou shromažďována centrálně a jednotně a na příjemce budou kladeny minimální požadavky, pokud jde o podávání zpráv. Klíčové ukazatele způsobů dosahování dopadů lze během provádění programu dále rozpracovat.

Ukazatele způsobů dosahování dopadů v oblasti vědy

Očekává se, že program dosáhne pokroku v oblasti znalostí pro posílení jaderné bezpečnosti a jaderného zabezpečení, bezpečného využívání ionizujícího záření, bezpečného nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem, radiační ochrany a v oblasti rozvoj energie z jaderné syntézy. Pokrok v této oblasti bude sledován prostřednictvím ukazatelů týkajících se vědeckých publikací, pokroku při provádění plánu pro jadernou syntézu, rozvoje odborných znalostí a dovedností, přístupu k výzkumným infrastrukturám.

Dopady v oblasti vědy	Krátkodobé		Střednědobé		Dlouhodobé
Zlepšení bezpečného a zabezpečeného využívání jaderné energie a jiného než energetického využití ionizujícího záření, včetně jaderné bezpečnosti, jaderného zabezpečení a jaderných záruk, radiační ochrany, bezpečného nakládání s vyhořelým palivem a nakládání radioaktivním odpadem a vyřazování jaderných zařízení z provozu.	Publikace – počet recenzovaných vědeckých publikací v rámci programu Euratomu		Citace – vážený citační index recenzovaných vědeckých publikací v rámci programu Euratomu		Věda světové úrovně – počet a podíl publikací vzešlých z programu Euratomu, jež představují zásadní příspěvek jednotlivým vědeckým oborům
	Sdílené znalosti – podíl výsledků výzkumu (veřejně přístupná data/ publikace /software apod.) sdílených prostřednictvím infrastruktur pro veřejně přístupné znalosti		Šíření znalostí – podíl otevřeného přístupu k aktivně používaným či citovaným výsledkům výzkumu		Nové způsoby spolupráce – podíl příjemců z programu Euratomu, kteří vytvořili mezioborové či meziodvětvové způsoby spolupráce s uživateli jejich veřejně přístupných výstupů v oblasti výzkumu a inovací
Posílení rozvoje energie z jaderné syntézy	Pokrok při provádění plánu pro jadernou syntézu – procento dílčích cílů plánu pro jadernou syntézu stanovených pro období 2021–2025, kterých program Euratomu dosáhne
Zachování a další rozvoj odborných znalostí a způsobilosti v Unii	Dovednosti – počet výzkumných pracovníků, kteří měli prospěch z činností v rámci programu Euratom ke zvýšení kvalifikace (odborná příprava, mobilita, přístup k infrastruktuře)	Kariéra – počet a podíl výzkumných pracovníků, kterým se zvýšila kvalifikace a dosáhli většího vlivu v oblasti výzkumu a inovací		Pracovní podmínky –  počet a podíl výzkumných pracovníků, kterým se zvýšila kvalifikace a zlepšily pracovní podmínky
	Počet výzkumných pracovníků majících díky programové podpoře přístup k výzkumné infrastruktuře
	Byly doručeny referenční materiály a referenční měření byla začleněna do knihovny			Počet upravených mezinárodních norem

Ukazatele způsobů dosahování dopadů ve společnosti

Program pomáhá řešit priority politik EU týkajících se jaderné bezpečnosti a jaderného zabezpečení, radiační ochrany a využití ionizujícího záření, a to prostřednictvím výzkumu a inovací, což dokládá portfolio projektů, jejichž výsledky přispívají k řešení problémů v těchto oblastech. Dopady ve společnosti jsou rovněž měřeny s ohledem na konkrétní vývoj v oblasti jaderné bezpečnosti a jaderných záruk.

Dopady ve společnosti	Krátkodobé	Střednědobé		Dlouhodobé
Zlepšení bezpečného a zabezpečeného využívání jaderné energie a jiného než energetického využití ionizujícího záření, včetně jaderné bezpečnosti, jaderného zabezpečení a jaderných záruk, radiační ochrany, bezpečného nakládání s vyhořelým palivem a nakládání radioaktivním odpadem a vyřazování jaderných zařízení z provozu	Výstupy – počet a podíl výstupů zaměřených na řešení konkrétních politických priorit EU	Řešení – počet a podíl inovací a vědeckých výsledků zaměřených na řešení konkrétních politických priorit EU		Přínosy – odhadovaný souhrnný dopad v důsledku využití výsledků podpořených programem Euratom, pokud jde o zvládání konkrétních politických priorit EU, včetně příspěvku k celému životnímu cyklu tvorby politik a právních předpisů
	Počet služeb poskytovaných na podporu záruk v EU		Počet poskytnutých a používaných technických systémů
	Počet uskutečněných školení pro pracovníky v první linii
	Společná tvorba – počet a podíl projektů Euratomu, v jejichž rámci to byli občané EU a koneční uživatelé, kdo přispěl ke společnému vytvoření obsahu výzkumu a inovací	Zapojení – počet a podíl přijímajících subjektů v rámci programu Euratom disponujících mechanismem pro zapojení občanů a konečných uživatelů po ukončení projektu Euratomu		Zavádění výzkumu a inovací ve společnosti zavádění a veřejná působnost společně vytvořených vědeckých výsledků a inovativních řešení

Ukazatele způsobů dosahování dopadů v oblasti inovací

Očekává se, že program dosáhne dopadů v oblasti inovací, jež budou podporovat pokrok směrem k dosažení jeho specifických cílů. Pokrok v této oblasti bude sledován prostřednictvím ukazatelů týkajících se práv duševního vlastnictví, inovativních produktů, metod a postupů a jejich používání, jakož i tvorby pracovních míst.

Dopady na hospodářství / inovace	Krátkodobé	Střednědobé	Dlouhodobé
Zlepšení bezpečného a zabezpečeného využívání jaderné energie a jiného než energetického využití ionizujícího záření, včetně jaderné bezpečnosti, jaderného zabezpečení a jaderných záruk, radiační ochrany, bezpečného nakládání s vyhořelým palivem a nakládání radioaktivním odpadem a vyřazování jaderných zařízení z provozu Posílení rozvoje energie z jaderné syntézy Zachování a další rozvoj odborných znalostí a způsobilosti v Unii	Výstupy v podobě inovací – počet inovativních produktů, procesů nebo postupů vytvořených na základě programu Euratom (podle druhu inovace) a přihlášek práv duševního vlastnictví	Inovace – počet inovací dosažených na základě projektů Euratomu (podle druhu inovace) a udělených práv duševního vlastnictví	Hospodářský růst – vznik, růst a tržní podíl podniků, které vytvořily inovace díky financování z programu Euratomu
	Podporovaná pracovní místa – počet vytvořených pracovních míst na plný úvazek a zachovaných pracovních míst u příjemců za účelem provedení projektu Euratomu (podle druhu pracovní činnosti)	Zachování pracovních míst – navýšení počtu pracovních míst na plný úvazek u příjemců po ukončení projektu Euratomu (podle druhu pracovní činnosti)	Zaměstnanost celkem – počet přímých a nepřímých pracovních míst vytvořených nebo zachovaných díky šíření výsledků programu Euratomu (podle druhu pracovní činnosti)
	Výše veřejných a soukromých investic, k nimž došlo díky počátečním investicím programu Euratomu	Výše veřejných a soukromých investic vynaložených na využití a rozšíření výsledků programu Euratomu	Pokrok EU směrem k dosažení cíle 3 % HDP v důsledku provedení programu Euratomu

Ukazatele způsobů dosahování dopadů v oblasti politiky

Program poskytuje vědecké poznatky pro tvorbu politik. Týká se to zejména vědecké podpory ostatních útvarů Komise, jako je např. podpora systému záruk Euratomu nebo provádění směrnic týkajících se jaderné oblasti a ionizujícího záření 4 členskými státy.

Dopady v oblasti politiky	Krátkodobé	Střednědobé	Dlouhodobé
Podpora politiky Unie v oblasti jaderné bezpečnosti, jaderných záruk a jaderného zabezpečení	Počet a podíl projektů Euratomu, které přinesly zjištění relevantní z hlediska politiky	Počet výstupů, jež mají prokazatelný dopad na politiky EU	Počet a podíl projektů Euratomu, jejichž zjištění jsou citována v politických či programových dokumentech

U přímých i nepřímých akcí budou cíle definovány tak, aby odrážely očekávané výsledky jednotlivých částí programu.

(1)    Jedná se zejména o směrnici Rady 2009/71/Euratom ze dne 25. června 2009, kterou se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení, ve znění směrnice Rady 2014/87/Euratom ze dne 8. července 2014, směrnici Rady 2011/70/ Euratom ze dne 19. července 2011, kterou se stanoví rámec Společenství pro odpovědné a bezpečné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem, směrnici Rady 2006/117/Eratom ze dne 20. listopadu 2006 o dozoru nad přepravou radioaktivního odpadu a vyhořelého paliva a o její kontrole, směrnici Rady 2013/59/Euratom ze dne 5. prosince 2013, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy ochrany před nebezpečím vystavení ionizujícímu záření a zrušují se směrnice 89/618/Euratom, 90/641/Euratom, 96/29/Euratom, 97/43/Euratom a 2003/122/Euratom, směrnici Rady 2013/51/Euratom ze dne 22. října 2013, kterou se stanoví požadavky na ochranu zdraví obyvatelstva, pokud jde o radioaktivní látky ve vodě určené k lidské spotřebě a nařízení Rady (Euratom) 2016/52 ze dne 15. ledna 2016, kterým se stanoví nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin a krmiv po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace.

(2)    Články 35, 36 a 38 Smlouvy o Euratomu, rozhodnutí Rady 87/600/Euratom.

(3)

   Na základě průběžného plánu investic pro infrastruktury JRC.

(4)

   Směrnice Rady 2014/87/Euratom ze dne 8. července 2014, kterou se mění směrnice 2009/71/Euratom, kterou se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení, směrnice Rady 2011/70/ Euratom ze dne 19. července 2011, kterou se stanoví rámec Společenství pro odpovědné a bezpečné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem, a nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005 ze dne 8. února 2005 o uplatňování dozoru nad bezpečností v rámci Euratomu.