EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 6.6.2018

COM(2018) 434 final

2018/0227(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

kterým se zavádí program Digitální Evropa na období 2021–2027

{SEC(2018) 289 final}
{SWD(2018) 305 final}
{SWD(2018) 306 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

SOUVISLOSTI NÁVRHU

Tento návrh stanoví jako datum použitelnosti 1. leden 2021.

•Odůvodnění a cíle

Digitální transformace ovlivňuje všechna odvětví hospodářství a mění způsob, kterým žijeme, pracujeme a komunikujeme. Stejně jako v minulosti zajišťovaly prosperitu Evropy její doprava, průmyslová infrastruktura, vzdělávání a vysoká kvalita veřejných služeb, naší budoucí prosperitě budou oporou investice do strategických digitálních kapacit a infrastruktur, prohlubování dovedností a modernizace interakce mezi vládami a občany.

Současný investiční rámec EU zahrnuje důležité aspekty těchto pilířů, a to zejména výzkum a inovace. 1 Zkušenosti získané z úspěšných veřejných politik v oblasti špičkových technologií však ukazují, že kromě výzkumu a inovací mohou být veřejná opatření na podporu „předcházejících vstupů“ do rychle se vyvíjejících oblastí technologií nápomocna vytváření hodnoty a zároveň řešit potřeby veřejného sektoru.

Tak tomu skutečně je pro klíčové oblasti, o které se opírá digitální transformace hospodářství a společnosti v příštích nejméně deseti letech, tj. vyspělou výpočetní techniku a zpracování údajů, kybernetickou bezpečnost a umělou inteligenci. Investice do získání nejvyspělejší kapacit v těchto oblastech, zajištění jejich nejlepšího využívání interoperabilním způsobem v celé EU a získání dovedností potřebných k jejich rozvoji a využívání zajistí zásadní posílení digitální transformace evropských oblastí veřejného zájmu a evropského průmyslu.

Kromě výzkumu a inovací je investiční mezera v předvýrobních fázích v Evropě zřejmá z nesouladu mezi rostoucí poptávkou po nejnovějších technologiích a jejich nabídkou. Nedostatečná nabídka v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky tlačí vědce a techniky z EU k tomu, aby se hromadně obraceli k výpočetním zdrojům mimo Evropu, zejména do Spojených států amerických, kde vládní programy udržují nabídku výpočetní techniky nejvyšší třídy na hranici výkonnosti 2 .

Evropa je rovněž domovem přední světové výzkumné obce v oblasti umělé inteligence, jakož i hostitelem malých společností, které poskytují odborné znalosti v oblasti umělé inteligence, ale její trh s umělou inteligencí je nerozvinutý ve srovnání s USA, kde dostupné kapacity, zejména v oblasti dat, nabízí podmínky k inovacím ve velkém měřítku.

Roztříštěnost a poměrně nízké veřejné investice do kybernetické bezpečnosti 3 vystavují naši společnost a hospodářství riziku, přičemž evropský kybernetický průmysl zůstává vysoce rozptýlený, bez významných účastníků trhu 4 . Vysoce kvalifikovaná pracovní místa pro technické odborníky v oblastech, jako jsou umělá inteligence, analýza dat a kybernetická bezpečnost, zůstávají neobsazená – v současné době je v EU v těchto oblastech více než 350 000 volných pracovních míst 5 .

Strategie pro jednotný digitální trh zavedla solidní rámec, k němuž se nyní musí připojit stejně vydatný investiční program, což bylo schváleno na nejvyšší politické úrovni. V Tallinnu určili hlavy evropských států a předsedové vlád hlavní pilíře silného digitálního hospodářství: kybernetickou bezpečnost, umělou inteligenci, infrastrukturu světové úrovně, která zahrnuje vysoce výkonnou výpočetní techniku, digitální dovednosti a digitální transformaci veřejného sektoru. 6 To se odráželo v závěrech Evropské rady z října 2017. Od té doby projednávala Rada otázku budování silných digitálních kapacit v EU několikrát v několika různých složeních. Ve svém sdělení o víceletém finančním rámci 7 zdůraznila Komise scénář zdvojnásobení investic do digitální oblasti.

Tuto důvodovou zprávu doprovází návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o novém programu věnovaném zvýšení a maximalizaci přínosů digitální transformace pro všechny evropské občany, orgány veřejné správy a podniky (program Digitální Evropa).

Program Digitální Evropa je ústředním prvkem komplexní odpovědi Komise na výzvu digitální transformace a je součástí návrhu víceletého finančního rámce na období 2021–2027. Jeho cílem je poskytnout výdajový nástroj, který je přizpůsoben operačním požadavkům na budování kapacit v oblastech určených Evropskou radou a k využívání součinnosti mezi nimi.

Zaměří se proto na posílení kapacit Evropy v oblastech vysoce výkonné výpočetní techniky, umělé inteligence, kybernetické bezpečnosti a pokročilých digitálních dovedností 8 a na zajištění jejich rozsáhlého využívání v celém hospodářství a společnosti. Budou-li tyto oblasti podporovány současně, pomohou vytvořit prosperující ekonomiku založenou na datech, zlepší začleňování a zajistí tvorbu hodnot. 9 Jednotlivé pilíře jsou úzce provázané a vzájemně na sobě závislé, opomíjení nebo oslabení kteréhokoliv z nich proto naruší celou konstrukci: například umělá inteligence musí být spojená s kybernetickou bezpečností, aby byla důvěryhodná, ke kybernetické bezpečnosti je potřeba vysoce výkonná výpočetní technika schopná zpracovat obrovské množství dat, která mají být zabezpečena, digitální služby odpovídající budoucím standardům potřebují všechny tři složky; a k tomu všemu jsou nezbytné odpovídající pokročilé dovednosti. Nejdůležitější však je, že se program soustředí na oblasti, ve kterých nemůže žádný jednotlivý členský stát sám zajistit úroveň potřebnou pro digitální úspěšnost. Důraz bude rovněž kladen na ty oblasti, kde mají veřejné výdaje největší dopad, zejména na zlepšení účinnosti a kvality služeb v oblastech veřejného zájmu, jako jsou zdravotnictví, spravedlnost, ochrana spotřebitelů a orgány veřejné správy a pomoc malým a středním podnikům při přizpůsobování se digitálním změnám. 

Program též zváží přidanou hodnotu kombinování digitálních a jiných základních technologií s cílem maximalizovat přínosy digitalizace.

Cílem programu bude:

·vybudovat a posílit vysoce výkonnou výpočetní techniku EU a její kapacity pro zpracování dat a zajistit jejich rozsáhlé využívání, jak v oblastech veřejného zájmu, jako je zdravotnictví, životní prostředí a bezpečnost, tak výrobními podniky, zejména malými a středními podniky;

·vybudovat a posílit základní kapacity umělé inteligence, jako jsou datové zdroje a knihovny algoritmů umělé inteligence, a zpřístupnit je všem podnikům a orgánům veřejné správy, jakož i upevnit a podpořit vazby mezi stávajícími zkušebními a experimentálními zařízeními pro umělou inteligenci v členských státech;

·zajistit, aby základní kapacity potřebné k zabezpečení digitálního hospodářství, společnosti a demokracie v EU byly zavedené a dostupné veřejnému sektoru a podnikům EU, a zlepšit konkurenceschopnost odvětví kybernetické bezpečnosti EU;

·zajistit, aby současné a budoucí pracovní síly mohly snadno získat pokročilé digitální dovednosti, zejména ve vysoce výkonné výpočetní technice, umělé inteligenci a kybernetické bezpečnosti tím, že se studentům, absolventům a stávajícím pracovníkům, ať sídlí kdekoli, nabídnou prostředky, jak tyto dovednosti získat a rozvíjet;

·rozšířit co nejlepší využívání digitálních kapacit, zejména vysoce výkonné výpočetní techniky, umělé inteligence a kybernetické bezpečnosti, v celé ekonomice, v oblastech veřejného zájmu a společnosti, včetně zavedení interoperabilních řešení v oblastech veřejného zájmu, a usnadnit přístup k technologiím a know-how všem podnikům, především malým a středním podnikům. 

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Program podpoří mimo jiné politické iniciativy zaměřené na vysoce výkonnou výpočetní techniku oznámené Komisí v rámci iniciativy EuroHPC 10 , akční plán pro finanční technologie z března 2018 11 , umělou inteligenci podle sdělení o umělé inteligenci 12 , nařízení o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikové uživatele internetových zprostředkovatelských služeb a rozhodnutí z dubna 2018, kterým se zřizuje skupina odborníků pro sledování ekonomiky internetových platforem 13 a balíček opatření v oblasti dat z dubna 2018 14 , kybernetickou bezpečnost podle balíčku pro kybernetickou bezpečnost ze dne 15. září 2017 15 , digitální transformaci zdravotnictví 16 a vzdělávání 17 , novou strategii průmyslové politiky ze září 2017 18 , digitalizaci evropského průmyslu z dubna 2016 19 a agendu dovedností pro Evropu.

Program má vazby na stávající investiční nástroje. Investice do výzkumu, vývoje a inovací v oblasti digitálních technologií prováděné v rámci programu Horizont 2020 a předchozích rámcových programů umožnily Evropě, aby zůstala konkurenceschopná v klíčových odvětvích, např. v robotice, telekomunikačních zařízeních a čidlech. Nyní je nutné pokračovat ve financování výzkumu, vývoje a inovací v příštím víceletém finančním rámci a posílit je. Program Digitální Evropa jednoznačně vychází z úspěchů programu Horizont 2020 a umožňuje posunout technologie, jakými jsou vysoce výkonná výpočetní technika a umělá inteligence, do fáze zavádění.

Investice do rámců, norem, interoperabilních řešení a pilotních přeshraničních služeb v rámci Nástroje pro propojení Evropy a programu pro řešení interoperability pro evropské orgány veřejné správy, podniky a občany (ISA²) umožnily orgánům veřejné správy vyzkoušet si digitální transformaci v „reálném“ prostředí a zahájit přechod od elektronické veřejné správy (eGovernmentu) k digitální veřejné správě 20 . Zavádění interoperabilních řešení na jednotném digitálním trhu prokázalo hodnotu opatření na úrovni EU. To jsou významné úspěchy, ze kterých lze vycházet při širším zavádění interoperabilních digitálních služeb v celé Evropě. Program bude vycházet z dosažených infrastruktur digitálních služeb zavedených v rámci současného programu Nástroj pro propojení Evropy a podpoří další vývoj a širší provádění prvků politiky jako Evropský rámec interoperability (EIF).

•Soulad s ostatními politikami Unie

Program Digitální Evropa doplňuje řadu jiných nástrojů navržených ve víceletém finančním rámci na období po roce 2020 a spolupracuje s nimi, zejména: Horizont Evropa, Nástroj pro propojení Evropy, program Kreativní Evropa (včetně podprogramu Media), fond InvestEU, Program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME), program pro jednotný trh, Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond plus (včetně Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí, složky Zdraví a základních digitálních dovedností), Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV), Erasmus, Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (základní a pokročilé digitální dovednosti), Fond pro integrovanou správu hranic, Fond pro vnitřní bezpečnost, program pro životní prostředí a oblast klimatu (včetně energetické účinnosti) a Evropský námořní a rybářský fond.

Součinnost mezi programy umožní úspory z rozsahu, sjednotí investice a přinese občanům a hospodářským subjektům větší hodnotu. Zvýší dopad investic do digitálních technologií na úrovni EU přímo na místě, přičemž vnitrostátní a regionální investice do digitálních technologií budou lépe schopny doplňovat opatření na úrovni EU.

Zvýšením dopadu a účinnosti veřejných prostředků díky praktické provázanosti mezi různými programy bude EU řešit digitální výzvy cílenějším a jednodušším způsobem, budovat a zdokonalovat ekosystémy podporující digitalizaci, vytvářet více pracovních příležitostí, zvyšovat růst a konkurenceschopnost. Během provádění programu Digitální Evropa bude věnována pozornost zachování hospodářské soutěže na vnitřním trhu.

Následující oddíl stručně představuje hlavní doplňkovost a synergie mezi programem Digitální Evropa a nejvýznamnějšími nástroji v digitálním kontextu, zejména programem Horizont Evropa, Nástrojem pro propojení Evropy, Evropským fondem pro regionální rozvoj (EFRR) a programem pro hodnoty EU (EU Values), jakož i programem pro jednotný trh.

Několik tematických oblastí řešených programy Horizont Evropa a Digitální Evropa se překrývá, neboť oba budou zahrnovat vysoce výkonnou výpočetní techniku, umělou inteligenci a kybernetickou bezpečnost; druh opatření, která budou podporována, jejich očekávané výstupy a jejich intervenční logika jsou různé a vzájemně se doplňují. Program Horizont Evropa bude jediným centrálně řízeným programem EU podporujícím výzkum a technologický rozvoj a hlavním programem pro demonstrace, pilotní projekty, potvrzování koncepce, testování a inovace, včetně zavádění v předkomerční fázi. Program Digitální Evropa se na druhé straně zaměří na budování rozsáhlých digitálních kapacit a infrastruktury s cílem širokého využívání a zavádění kritických stávajících nebo testovaných inovativních digitálních řešení v celé Evropě.

Jako příklad jejich součinnosti budou nové digitální technologie vyvinuté v programu Horizont Evropa postupně převzaty a zavedeny programem Digitální Evropa. Stejně tak kapacity a infrastruktury vyvinuté v rámci programu Digitální Evropa budou zpřístupněny výzkumné a inovační odborné obci, a to i pro činnosti podporované prostřednictvím programu Horizont Evropa. Iniciativy programu Horizont Evropa zaměřené na rozvoj digitálních dovedností, včetně iniciativ realizovaných v centrech společného umístění Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), doplní a rozšíří budování kapacit v pokročilých digitálních dovednostech podporované programem Digitální Evropa. Střediska EIT sdružují studenty, výzkumné pracovníky, technické odborníky a odborníky na rozvoj podnikání, kteří společně vytvářejí koncepce a pracují na realizaci inovačních projektů a zakládání a podpoře podnikání. V zájmu silného koordinačního mechanismu provádění budou operační postupy pro oba programy sladěny.

Program Digitální Evropa doplňuje opatření stanovená v akčním plánu digitálního vzdělávání, zejména ta, jež vyžadují pokročilé digitální dovednosti v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky, analýzy dat velkého objemu, kybernetické bezpečnosti, technologií distribuované účetní knihy, robotiky a umělé inteligence.

Nástroj pro propojení Evropy poskytne fyzickou infrastrukturu pro vysokokapacitní širokopásmové sítě nezbytné k tomu, aby se umožnilo zavést digitální služby a technologie navržené v programu Digitální Evropa. Jelikož Nástroj pro propojení Evropy bude podporovat kritické infrastruktury napříč odvětvími, které vyžadují odpovídající úroveň kybernetické bezpečnosti, bude tudíž spoléhat na zavádění prováděná v rámci programu Digitální Evropa. V budoucnosti bude zavádění digitálních služeb v oblastech veřejného zájmu podporovat pouze program Digitální Evropa.

Cílem Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) je posílit hospodářskou, sociální a územní soudržnost ve všech regionech EU, a zvláště v těch méně rozvinutých. Fond EFRR podporuje inovační hospodářský rozvoj zahrnující digitalizaci průmyslu stanovenou v strategiích pro inteligentní specializaci 21 (včetně doplňkových investic do budování a zlepšování center pro digitální inovace). Dále podporuje zavádění digitálních řešení, včetně kybernetické bezpečnosti, jako součást plnění priorit EU v oblastech modernizace orgánů veřejné správy, udržitelné dopravy, zlepšování systémů zdravotnictví a péče, transformace energetiky, oběhového hospodářství a vzdělávání 22 . Tím přispívá k dokončení jednotného digitálního trhu, zejména na regionální a místní úrovni. Program Digitální Evropa bude doplňovat místní investice s cílem zpřístupnit zařízení zbytku Evropy vytvářením sítí a mapováním digitálních kapacit.

Program Digitální Evropa kromě toho nepřímo přispěje k dosažení cílů sdělení „Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU“ 23 , jež uznává, že digitální přístupnost a dovednosti jsou klíčovými podmínkami pro rozvoj těchto regionů.

Existuje jasná součinnost mezi programem Digitální Evropa a programem Kreativní Evropa, zejména jeho podprogramem MEDIA a meziodvětvovými složkami. Podprogram MEDIA podporuje cílená opatření (např. přístup k obsahu, propagaci a budování publika), která zvyšují konkurenceschopnost kulturních a kreativních odvětví, zejména audiovizuálního odvětví, a pomáhají jim přizpůsobit se digitálnímu prostředí. Cílem meziodvětvové složky je kromě jiných priorit i lepší porozumění dynamice digitálních medií a digitální transformace evropského odvětví informačních a sdělovacích prostředků. Program Digitální Evropa podpoří tyto složky tím, že poskytne široký přístup k nejmodernějším technologiím, normám (v případě potřeby) a infrastruktuře nezbytné pro budování kapacit.

Je třeba usilovat o soudržnost mezi programem Digitální Evropa a programem pro jednotný trh. Je například nutné dosáhnout ochrany spotřebitelů již od návrhu, zejména pokud se jedná o bezpečnost výrobků ve vztahu k digitálnímu hospodářství, kybernetické bezpečnosti a umělé inteligenci. Oba programy by se měly vzájemně doplňovat při zvažování podílejících se subjektů a typů nových rizik, která tyto vznikající technologie přinášejí. Také výzkum digitální trhů prováděný oběma programy by se měl vzájemně podporovat.

Program Digitální Evropa podpoří rozvoj pokročilých digitálních dovedností zejména v oblastech spadajících do jeho působnosti, tedy kybernetické bezpečnosti, umělé inteligence a vysoce výkonné výpočetní techniky. Jako takový bude doplňovat Evropský sociální fond plus, z něhož bude podporováno vzdělávání a odborná příprava zaměřená na základní a středně pokročilé dovednosti, a Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci, který bude financovat odbornou přípravu v oblasti výpočetní techniky pro propuštěné pracovníky na všech úrovních pokročilosti.

Součinnost a komplementárnost programu Digitální Evropa a programu Erasmus by měly být zajištěny v zájmu obou programů. Program Erasmus přispívá k rozvoji a získávání dovedností mobilitou ve vzdělávání a spoluprací v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu. 

Konečně, pokud jde o účast subjektů usazených v zemích mimo EU, provádění programu Digitální Evropa bude koordinováno pomocí nástrojů financování vnější činnosti, jako je nástroj předvstupní pomoci a nástroj pro sousedství, rozvoj a mezinárodní spolupráci.

Návrh Komise na víceletý finanční rámec na období 2021–2027 stanovil ambicióznější cíl pro začleňování oblasti klimatu do všech programů EU, přičemž má být dosaženo toho, aby celkově 25 % výdajů EU přispívalo k cílům v oblasti klimatu. Příspěvek tohoto programu k dosažení uvedeného celkového cíle bude sledován pomocí systému klimatických ukazatelů EU na příslušné úrovni členění, včetně využívání přesnějších metodik, jsou-li dostupné. Komise bude nadále každoročně předkládat informace o prostředcích na závazky v rámci návrhu ročního rozpočtu.

Komise bude usilovat o určení relevantních opatření v celém průběhu přípravy, provádění, přezkumu a hodnocení programu, aby podpořila plné využití potenciálu programu přispět k cílům v oblasti klimatu.

Opatření v rámci programu by měla být použita k řešení selhání trhu nebo nepříznivých investičních situací, a to přiměřeným způsobem, aby přinášela jasnou evropskou přidanou hodnotu a aniž by duplikovala nebo vytěsňovala soukromé financování. Tím se zajistí konzistentnost opatření v rámci programu s pravidly EU pro státní podporu a zabrání nepřiměřenému narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

Tento program je předkládán Unii 27 členských států v souladu s oznámením Spojeného království o jeho záměru vystoupit z Evropské unie a Euratomu na základě článku 50 Smlouvy o Evropské unii, které Evropská rada obdržela dne 29. března 2017.

•Právní základ

·čl. 173 odst. 3 SFEU, pokud jde o většinu činností prováděných v rámci tohoto programu;

·článek 172 SFEU, zejména pokud jde o digitální transformaci oblastí veřejného zájmu.

•Subsidiarita

Program Digitální Evropa je odpovědí na novou politickou vůli řešit ve spolupráci to, co dříve byly převážně vnitřní otázky, jelikož žádný jednotlivý členský stát ani podnik jednající samostatně nemůže provádět kritické investice do digitálních technologií v potřebném rozsahu ani je rozšířit na úroveň nezbytnou k úspěchu. Nezapojí-li se EU, k těmto investicím nedojde v potřebném rozsahu a EU riskuje ztrátu své konkurenceschopnosti.

Intervence na úrovni EU je nezbytná pro plánování, společné financování a koordinaci opatření v takovém rozsahu, aby bylo možné tyto výzvy řešit a zajistit, aby přínosy nových digitálních technologií byly plně sdíleny v celé Evropě. Mnohostranný koordinovaný postup rovněž pomůže vyhnout duplicitě, využívat součinnost propojením financování s rámcovými podmínkami, zajistit interoperabilitu a zabránit výskytu slepých míst nebo významné zeměpisné digitální propasti.

•Proporcionalita

Existuje zřejmá ochota ze strany veřejného sektoru řešit digitální transformaci na evropské úrovni, jakož i ochota ke společným investicím do budování a posílení digitální kapacity EU. Kromě silné politické podpory pro intervenci od Evropské rady to odráží též Rada a Evropský parlament, jež opakovaně vyzývaly k naléhavému dokončení jednotného digitálního trhu a jeho jednotlivých složek 25 . 26   27   28  

Parlament vyjádřil určité obavy, že zdroje vyčleněné na digitální politiky v rozpočtu EU jsou nedostatečné k tomu, aby bylo dosaženo skutečného dopadu, a uznal nutnost posílit evropské hospodářství prostřednictvím produktivních investic 29 . 30  

V březnu 2017 se na úrovni EU 29 zemí zapojilo do spolupráce v oblasti propojené mobility 31 a zatím 16 členských států se zavázalo spolupracovat s Komisí, aby získaly a zavedly integrovanou infrastrukturu vysoce výkonné výpočetní techniky světové úrovně 32 . V lednu 2018 navrhla Komise nařízení Rady, kterým se zřizuje evropský společný podnik pro vysoce výkonnou výpočetní techniku „EuroHPC“ 33 .

Na druhém Digitálním dni dne 10. dubna 2018 se 28 evropských zemí 34 zavázalo spolupracovat v oblasti umělé inteligence s cílem posílit technologické a průmyslové kapacity EU v této oblasti a přinést její výhody všem občanům a podnikům 35 . Evropské země se rovněž zavázaly vyvíjet společně pokročilá řešení pro veřejné služby (např. prostřednictvím rozvoje evropské blockchainové infrastruktury pro služby 36 ), personalizované lékařství 37 , daty podložené zdravotnictví a péči a společné sledování pokroku v investicích do digitálních technologií. V současnosti jsou všechny členské státy zapojeny do iniciativy digitalizace průmyslu v EU s jasným závazkem dále spolupracovat v zájmu co nejlepšího využívání digitálních technologií v podnicích.

Rovněž konzultace se zainteresovanými stranami ukazují, že soubor kritických investic lze nejlépe realizovat na úrovni EU. V oblastech, kterých se program týká, je rozsah základem úspěchu, ať už jde o získání potřebných kapacit, nebo o široké využívání v celé EU. Jelikož pokročilé znalosti a know-how v digitálních oblastech nejsou k dispozici ve všech regionech EU, lze opatřeními na úrovni EU, zejména prostřednictvím propojených center pro digitální inovace, za jistit, aby toto know-how bylo dostupné v každém regionu.

Vzhledem k naléhavosti situace a rozsahu nezbytných investic je intervence EU a společné financování a koordinace opatření v takovém rozsahu, aby bylo možné výzvy digitální transformace řešit, zcela odůvodněná. Přínosy nových digitálních technologií by tak měly být dostupné všem v plném rozsahu. Koordinovaný postup pomůže vyhnout se duplicitě, využívat součinnost propojením financování s rámcovými podmínkami, zajistit interoperabilitu a zabránit výskytu slepých míst nebo významné zeměpisné digitální propasti.

Výzvu ke zvýšení investic je nyní třeba promítnout do konkrétních opatření v investičním rámci EU. Společnosti a občané potřebují jasnou zprávu, že EU investuje do jejich budoucnosti, že je zajištěna předvídatelnost a zavedeny podpůrné mechanismy pro řešení složitého procesu digitální transformace. Je povinností Evropy konat a být viditelná po celou dobu procesu.

Proces přeměny digitální transformace v zásadní faktor růstu, sociálního rozvoje a přechodu na udržitelné hospodářství odhalil zásadní nedostatek ve způsobu, jakým EU a členské státy přidělují na tuto oblast financování. Současný investiční rámec nebyl navržen pro celounijní budování digitálních kapacit a jejich optimální využívání. EU proto potřebuje nový, integrovaný a ambiciózní program financování s cílem podporovat zavádění a optimální využívání digitálních kapacit, o něž se opírají inovace v oblastech veřejného zájmu a v podnikání.

•Volba nástroje

Program se provádí prostřednictvím nařízení.

3.VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH HODNOCENÍ, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

••Zpětná hodnocení / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Zásadní význam má však výsledek hodnocení v polovině období Nástroje pro propojení Evropy, jež dospělo k závěru, že úsilí věnované v programu kapacitám a infrastrukturám mohlo podpořit pouze první kroky směrem k celounijní digitální transformaci oblastí veřejného zájmu 40 . Zdůraznilo, že dostupná výše financování v rámci Nástroje pro propojení Evropy doposud umožnila pouze částečné řešení současných potřeb a že navíc rámec Nástroje pro propojení Evropy omezuje schopnost programu přizpůsobit se nejnovějšímu technologickému vývoji a nově vznikajícím prioritám politiky (například výzvám souvisejícím s kybernetickou bezpečností). Hodnocení rovněž prokázalo značnou ochotu členských států zapojit se do digitální transformace společně.

•Konzultace se zúčastněnými stranami

V rámci posouzení dopadů se prováděla kombinace konzultačních činností, aby se zajistilo, že jsou názory zúčastněných stran v procesu formulování programu EU pro období po roce 2020 pro program Digitální Evropa systematicky zohledňovány. Konzultační činnosti se pohybovaly v rozsahu od konferencí a akcí zúčastněných stran po skupiny odborníků, on-line konzultaci, pracovní setkání, schůzky a semináře a analýzu stanovisek.

•Posouzení dopadů

Zprávu o posouzení dopadů přezkoumal dne 25. dubna 2018 Výbor pro kontrolu regulace. Výbor vydal záporné stanovisko.

Po záporném stanovisku Výboru byla zpráva důkladně revidována a restrukturalizována, aby lépe popisovala, jak návrh vychází ze stávajících programů souvisejících s digitální oblastí. Bylo uvedeno několik příkladů obdobných intervencí ve třetích zemích nebo v členských státech. Byly rovněž doplněny podrobnosti o rozdělení zaměření s programem Horizont Evropa dohodnuté s GŘ RTD. Byla též vyjasněna intervenční logika a dotazy ohledně selhání trhu a mezery v investicích do předvýrobních fází v různých oblastech. Bylo také poskytnuto více podrobností o typech realizace pro každé z navrhovaných opatření. Nové oddíly podrobněji vysvětlovaly, čeho má být v různých pilířích dosaženo zvýšením financování, kterého nelze docílit současnými mechanismy intervence. Bylo uvedeno několik příkladů obdobných úspěšných politik v USA a v Evropě. Revidované posouzení dopadů bylo opětovně předloženo dne 5. května 2018.

•Zjednodušení

·flexibilita rozpočtových prostředků integrovaných na úrovni specifických cílů;

·rozsah intervence je definován na úrovni obecných, specifických a operativních cílů. Kritéria způsobilosti, míra financování grantů a jiné prvky provádění budou stanoveny v pracovních programech. Flexibilita je vyvážena zajištěním zapojení členských států do provádění programu v rámci skupiny odborníků na vysoké úrovni;

·financování v rámci programu lze provádět v souladu s kteroukoli z forem stanovených ve finančním nařízení.

Program bude prováděn přímo, jak je stanoveno finančním nařízením, nebo nepřímo s vhodnými subjekty či orgány uvedenými v čl. 58 odst. 1 písm. c) [nově čl. 61 odst. 1 písm. c)] finančního nařízení.

Na základě analýzy nákladů a přínosů provedené pro výkonné agentury na počátku programu Horizont 2020 a přezkumů v polovině období programů Nástroj pro propojení Evropy a Horizont 2020 by standardní metodou provádění programu byla metoda přímého řízení. Hlavní výhody využití přímého řízení jsou, že umožňuje silné politické vedení, a také rychlé poskytnutí podpory EU.

Nepřímé řízení by se mělo používat jako doplňková metoda pro úkoly související s plněním rozpočtu stanovené v základním právním aktu programu Digitální Evropa. Ačkoli Komise nadále odpovídá za plnění rozpočtu, pověření subjektů úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu podle čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení zajistí plnou spolupráci dotyčného subjektu při ochraně finančních zájmů Unie. Pověření subjektů těmito úkoly v rámci nepřímého řízení bude rovněž muset zaručit transparentní, nediskriminační, účinný a efektivní proces.

•Základní práva

Navrhovaná pravidla programu Digitální Evropa zajišťují plné dodržování práv a zásad stanovených v Listině základních práv Evropské unie a přispívají k provádění několika z těchto práv. Mezi cíle tohoto programu patří zejména zajistit svobodu projevu a informací, zákaz diskriminace, právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces a dále vše, co předepisují články 11, 21 a 47 Listiny. Cílem programu je posílit svobodu podnikání v souladu s právními předpisy Unie a vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi (článek 16). Je zajištěna rovněž ochrana osobních údajů na základě článku 8 Listiny, jakož i zdravotní péče v souladu s článkem 35 Listiny a ochrana spotřebitelů ve smyslu s článku 38 Listiny.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

V souladu s návrhem Komise na víceletý finanční rámec na období 2021–2027 42 (COM(2018) XXX) je finanční krytí pro program stanoveno na 9 194 000 000 EUR v běžných cenách a jeho orientační rozdělení je toto (viz článek 4 návrhu).

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Aniž by byla dotčena možnost poskytnout financování kteroukoli z forem stanovených ve finančním nařízení, záměrem je provádět program, jak je popsáno níže. Jak je uvedeno výše, pozornost bude věnována zachování hospodářské soutěže na vnitřním trhu.

1.Pro vysoce výkonnou výpočetní techniku je pokračování společného podniku EuroHPC, jež je v současné době projednáváno s Radou, považováno za nejúčelnější a nejúčinnější nástroj provádění cílů iniciativy EuroHPC, zejména pro koordinaci vnitrostátních a unijních strategií a investic do infrastruktury a výzkumu a vývoje vysoce výkonné výpočetní techniky, sdružování zdrojů z veřejných a soukromých finančních prostředků a zajištění ekonomických a strategických zájmů Unie 43 . Očekává se, že společný podnik bude čerpat rozpočet jak z programu Digitální Evropa, tak z programu Horizont Evropa.

2.Společná zadání veřejných zakázek nebo granty týkající se činností v oblasti umělé inteligence by se udělovaly prostřednictvím přímého řízení.

3.Činnosti související s kybernetickou bezpečností by se prováděly prostřednictvím přímého nebo nepřímého řízení.

4.Financování týkající se rozvoje pokročilých digitálních dovedností by se provádělo primárně prostřednictvím center pro digitální inovace, jak je stanoveno v článku [16] a vysvětleno níže, a prostřednictvím příslušných odborných středisek. Pracovní program vypracuje Komise ve spolupráci s výše uvedenými příslušnými odbornými středisky, jež by tímto způsobem byla schopna poskytnout vstupy potřebné pro zajištění souladu intervencí v oblasti pokročilých digitálních dovednosti s nejnovějším technologickým vývojem. Cílem je tedy pohotově reagovat na rychle se měnící potřeby trhu práce.

5.Financování týkající se digitální transformace oblastí veřejného zájmu by mohlo být i nadále řízeno přímo. Řízení Evropskou Komisí bude nadále využíváno k vývoji řešení s cílem zajistit společnou koncepci a konstrukční interoperabilitu.

Bez ohledu na výše uvedené by řízení zvláštních odvětvových platforem hlavních služeb mohlo být převedeno na provozní řízení již existujících agentur, je-li tato možnost již stanovena v jejich působnosti.

6.Digitalizace průmyslu se bude provádět prostřednictvím center pro digitální inovace. Centra pro digitální inovace rozptýlí digitální kapacity, zejména vysoce výkonnou výpočetní techniku, umělou inteligenci, kybernetickou bezpečnost a digitální dovednosti, po celé hospodářské soustavě, což umožní digitální transformaci průmyslu a organizací veřejného sektoru. Centra pro digitální inovace poskytují přístup k technologickým odborným poznatkům a experimentálním zařízením, což organizacím umožňuje lépe posoudit podnikatelský záměr projektů digitální transformace. Služby testování a zkoušení, jež centra pro digitální inovace nabízí, mohou zahrnovat další základní technologie nezbytné k zavádění kompletních řešení digitální transformace. Zřídí se síť center pro digitální inovace zajišťující nejširší zeměpisné pokrytí v celé Evropě. Granty související s centry pro digitální inovace budou udělovány přímo Komisí.

Způsoby provádění se budou snažit rozvíjet významnou součinnost mezi různými složkami programu. Ty jsou, pokud jde o vysoce výkonnou výpočetní techniku, umělou inteligenci a kybernetickou bezpečnost, blíže popsány v příloze 4 posouzení dopadů. Kde je to vhodné, provádění může rovněž mobilizovat jiné základní digitální technologie, které dosahují tržní zralosti a byly předmětem předchozích investic na úrovni EU jako síť páté generace, internet věcí a služby založené na cloudu.

Je zřízen index digitální ekonomiky a společnosti (DESI) jako referenční nástroj pro měření pokroku digitální transformace v EU. Nástroj DESI je založen na řadě ukazatelů, jež jsou odvozeny z důkladné statistické analýzy. Data budou shromažďována rovněž z jiných zdrojů včetně speciálních průzkumů.

Jsou definovány ukazatele výstupu a dopadu týkající se hlavních oblastí programu (vysoce výkonná výpočetní technika, umělá inteligence, kybernetická bezpečnost, pokročilé digitální dovednosti, zavádění, co nejlepší využívání digitální kapacity a interoperabilita).

Zpětná vazba z ročního monitorování umožní přizpůsobit řízení a strukturu programu v závislosti na získaných výsledcích. Lze použít existující ukazatele z oficiálních statistik EU, které obsahují roční průzkumy v oblasti informačních a komunikačních technologií, a z šetření pracovních sil. Mohou se provádět speciální průzkumy. Sběr dat z indexu digitální ekonomiky a společnosti bude doplněn informacemi vytvořenými programem samotným.

V souladu s body 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 44 , ve které tři instituce potvrdily, že hodnocení stávajících právních předpisů a politiky by měla poskytovat základ pro posouzení dopadů možných dalších opatření, provede Komise průběžné a závěrečné hodnocení na úrovni pilířů a programu. Hodnocení posoudí účinky programu v praxi na základě ukazatelů a cílů programu a podrobné analýzy, do jaké míry lze program považovat za náležitý, účelný a účinný a do jaké míry přináší dostatečnou přidanou hodnotu EU a je soudržný s ostatními politikami EU. Hodnocení zahrnou získané zkušenosti s cílem rozpoznat veškeré problémy nebo jakýkoli potenciál pro další zlepšení opatření či jejich výsledků a pomoci maximalizovat jejich využívání či dopad. Závěry hodnocení spolu s připomínkami budou sděleny Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropskému účetnímu dvoru.

2018/0227 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

kterým se zavádí program Digitální Evropa na období 2021–2027

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 172 a čl. 173 odst. 3 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 45 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 46 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Toto nařízení stanoví finanční krytí programu Digitální Evropa na období 2021–2027, které má představovat hlavní referenční částku ve smyslu [odkaz bude dle potřeby aktualizován podle nové interinstitucionální dohody: bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení 47 pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu.

(2)Na tento program se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/… [nové finanční nařízení] („finanční nařízení“). Stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého plnění, finanční pomoci, finančních nástrojů a rozpočtových záruk.

(3)V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 48 , nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 49 , nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 50 a nařízením Rady (EU) 2017/1939 51 mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s ustanoveními a postupy stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 a v nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96 správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné trestné činy poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 52 . V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru (EÚD) nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva.

(4)Podle [odkaz bude dle potřeby aktualizován podle nového rozhodnutí o ZZÚ: článku 88 rozhodnutí Rady 2013/755/EU 53 jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích (ZZÚ) způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je příslušná zámořská země nebo území spojeno.

(5)Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 54 existuje potřeba vyhodnotit tento program na základě informací shromážděných prostřednictvím specifických požadavků na monitorování a zároveň zamezit nadměrné regulaci a administrativní zátěži, zejména pro členské státy. Tyto požadavky mohou v příslušných případech zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení účinků programu v praxi.

(6)Tallinský summit k digitální problematice 55 ze září 2017 a závěry Evropské rady 56 ze dne 19. října 2017 uvedly, že Evropa musí investovat do digitalizace našich hospodářství a řešení nedostatků v oblasti dovedností, aby udržela a posílila evropskou konkurenceschopnost, naši kvalitu života a sociální strukturu. Evropská rada dospěla k závěru, že digitální transformace nabízí obrovské příležitosti pro inovace, růst a pracovní příležitosti, přispěje k naší konkurenceschopnosti v celosvětovém měřítku a posílí tvůrčí a kulturní rozmanitost. Využití těchto příležitostí vyžaduje, abychom společně řešili některé z výzev plynoucích z digitální transformace a přezkoumali politiky ovlivněné digitální transformací.

(7)Evropská rada dospěla zejména k závěru, že by se Unie měla urychleně zabývat nově vznikajícími trendy: to zahrnuje otázky jako umělá inteligence a technologie distribuované účetní knihy (např. technologie blockchain) při současném zajištění vysoké úrovně ochrany údajů, digitálních práv a etických norem. Evropská rada vyzvala Komisi, aby do začátku roku 2018 navrhla evropský přístup k umělé inteligenci a aby předložila nezbytné iniciativy pro posílení rámcových podmínek, jež by EU umožnily prozkoumat nové trhy na základě radikálních inovací zohledňujících rizika a potvrdit vedoucí úlohu svého průmyslu.

(8)Sdělení Komise „Nový, moderní víceletý finanční rámec pro Evropskou unii, která efektivně naplňuje své priority po roce 2020“ 57 , nastiňuje mezi možnostmi budoucího finančního rámce program digitální transformace Evropy s cílem zajistit „výrazný pokrok směrem k inteligentnímu růstu v oblastech, jako je například kvalitní datová infrastruktura, konektivita a kybernetická bezpečnost“. Snažil by se zabezpečit vedoucí úlohu Evropy v oblasti superpočítačů, internetu příští generace, umělé inteligence, robotiky a velkých dat. Posílil by konkurenční postavení průmyslu a podniků v Evropě v digitalizované ekonomice a měl by značný dopad na odstranění nedostatků v oblasti dovedností v celé Unii.

(9)Sdělení „Směrem ke společnému evropskému datovému prostoru“ 58 se zabývá novým opatřením, které je třeba považovat za klíčový krok ke společnému datovému prostoru v EU – souvislé digitální oblasti s rozsahem, který umožní vývoj nových výrobků a služeb založený na datech.

(10)Obecným cílem programu by mělo být podporovat digitální transformaci průmyslu a pečovat o lepší využívání průmyslového potenciálu politik v oblasti inovací, výzkumu a technologického rozvoje ve prospěch podniků a občanů v celé Unii. Program by měl být strukturován do pěti specifických cílů, které odrážejí klíčové oblasti politiky, zejména: vysoce výkonnou výpočetní techniku, kybernetickou bezpečnost, umělou inteligenci, pokročilé digitální dovednosti, zavádění, co nejlepší využívání digitálních kapacit a interoperabilitu. Pro všechny tyto oblasti by cílem programu mělo být rovněž lepší sladění politik Unie, členských států a regionů a sdružování soukromých a průmyslových zdrojů za účelem zvýšení investic a rozvoje intenzivnější součinnosti.

59 Ústřední role při provádění programu by měla být přidělena centrům pro digitální inovace, jež by měla stimulovat široké přijetí pokročilých digitálních technologií průmyslem, veřejnými organizacemi a akademickou obcí. Síť center pro digitální inovace by měla zajistit nejširší zeměpisné pokrytí v celé Evropě. První sada center pro digitální inovace bude zvolena na základě návrhů členských států, a poté bude síť rozšířena prostřednictvím otevřeného a soutěžního procesu. Centra pro digitální inovace budou sloužit jako přístupová místa k nejnovějším digitálním kapacitám včetně vysoce výkonné výpočetní techniky (HPC), umělé inteligence, kybernetické bezpečnosti, jakož i k jiným stávajícím inovativním technologiím, jako jsou klíčové základní technologie, dostupným rovněž v laboratořích pro projekty a produkty vytvářené na počítačem řízených strojích (tzv. fablabs) nebo v tzv. laboratořích citylabs (místa spolupráce akademické, vědecké a průmyslové komunity). Fungují jako jednotná vstupní místa při přístupu k vyzkoušeným a ověřeným technologiím a propagují otevřené inovace. Budou poskytovat podporu rovněž v oblasti pokročilých digitálních dovedností. Síť center pro digitální inovace by měla také přispívat k účasti nejvzdálenějších regionů na jednotném digitálním trhu.

(12)Program by měl být prováděn prostřednictvím projektů posilujících zásadní digitální kapacity a jejich široké využívání. To by mělo zahrnovat společné investice s členskými státy, a v případě potřeby se soukromým sektorem. K tomu by bylo potřeba zejména dosáhnout kritického objemu zakázek a tím větší efektivnosti vynaložených prostředků a zaručit, že dodavatelé v Evropě zůstanou v čele pokroku technologií.

(13)Cíle politik tohoto programu budou řešeny rovněž prostřednictvím finančních nástrojů a rozpočtových záruk v rámci složky/složek politiky [...] fondu InvestEU.

(14)Opatření v rámci programu by měla být použita k řešení selhání trhu nebo nepříznivých investičních situací, a to přiměřeným způsobem, aby přinášela jasnou evropskou přidanou hodnotu a aniž by duplikovala nebo vytěsňovala soukromé financování.

(15)Aby se dosáhlo maximální flexibility po celou dobu trvání programu a vyvinula se součinnost mezi jeho složkami, může být každý ze specifických cílů prováděn pomocí všech nástrojů dostupných v rámci finančního nařízení. Prováděcí mechanismy, jež mají být použity, jsou přímé řízení a nepřímé řízení v případě, že by financování Unie mělo být kombinováno s jinými zdroji financování nebo pokud provádění vyžaduje vytvoření společně řízených struktur.

(16)Vysoce výkonná výpočetní technika a související kapacity zpracování dat v Unii by měly umožňovat zajistit širší využívání vysoce výkonné výpočetní techniky ve výrobních odvětvích a obecněji v oblastech veřejného zájmu s cílem využít jedinečných příležitostí, které superpočítače přinášejí společnosti v oblastech jako zdravotnictví, životní prostředí a bezpečnost, jakož i konkurenceschopnost průmyslu, zejména malých a středních podniků.

(17)Podporu intervenci Unie v této oblasti vyjádřila Rada 60 i Evropský parlament 61 . Kromě toho podepsalo v roce 2017 devět členských států prohlášení o iniciativě EuroHPC 62 , což je dohoda mezi vládami, kde se zavazují spolupracovat s Komisí s cílem vybudovat a zavést v Evropě nejmodernější infrastruktury vysoce výkonné výpočetní techniky a datové infrastruktury, jež by byly v celé Unii dostupné pro vědecké obce, veřejnost a soukromé partnery.

(18)U specifického cíle Vysoce výkonná výpočetní technika se za nejvhodnější prováděcí mechanismus považuje společný podnik, který by měl zejména koordinovat vnitrostátní a unijní strategie a investice do infrastruktury vysoce výkonné výpočetní techniky a výzkumu a vývoje, sdílet prostředky z veřejných a soukromých zdrojů a zajišťovat ekonomické a strategické zájmy Unie 63 . Odborná střediska vysoce výkonné výpočetní techniky v členských státech kromě toho poskytnou služby vysoce výkonné výpočetní techniky průmyslu, akademické obci a orgánům veřejné správy.

(19)Rozvíjení kapacity související s umělou inteligencí je rozhodující hnací silou digitální transformace průmyslu, jakož i veřejného sektoru. V továrnách, hlubokomořských aplikacích, domácnostech, městech a nemocnicích se využívají stále autonomnější roboty. Komerční platformy umělé inteligence pokročily od testování ke skutečným aplikacím v oblasti zdravotnictví a životního prostředí; všichni významní výrobci automobilů vyvíjejí autonomní vozidla a techniky strojového učení jsou ústředním prvkem všech hlavních webových platforem a aplikací využívajících velké objemy dat.

(20)Dostupnost rozsáhlých souborů dat a zkušebních a experimentálních zařízení má zásadní význam pro rozvoj umělé inteligence.

(21)Ve svém usnesení ze dne 1. června 2017 o digitalizaci evropského průmyslu 64 zdůraznil Evropský parlament význam společného přístupu k evropské kybernetické bezpečnosti, přičemž uznal potřebu zvýšit informovanost a považoval kybernetickou odolnost za zásadní odpovědnost vedoucích podniků a tvůrců vnitrostátních a evropských politik průmyslové bezpečnosti.

(22)Kybernetická bezpečnost je úkolem pro celou Unii, jež nemůže být nadále řešen pouze roztříštěnými vnitrostátními iniciativami. Měla by být posílena kapacita Evropy v oblasti kybernetické bezpečnosti s cílem vybavit Evropu nezbytnými kapacitami pro ochranu jejích občanů a podniků proti kybernetickým hrozbám. Spotřebitelé by navíc měli být chráněni, když používají propojené produkty, jež mohou být napadeny hackery a ohrozit jejich bezpečnost. Toho by mělo být dosaženo společně s členskými státy a soukromým sektorem vývojem projektů posilujících kapacity Evropy v oblasti kybernetické bezpečnosti a zabezpečením koordinace mezi nimi a zajištěním širokého zavedení nejnovějších řešení kybernetické bezpečnosti v celé ekonomice, jakož i shromážděním kompetencí v této oblasti s cílem zajistit kritický objem a excelenci.

(23)V září 2017 Komise předložila balíček iniciativ 65 , který stanoví komplexní přístup Unie ke kybernetické bezpečnosti s cílem posílit kapacitu Evropy řešit kybernetické útoky a hrozby a posílit technologii a průmyslovou kapacitu v této oblasti.

(24)Důvěra je nezbytným předpokladem pro fungování jednotného digitálního trhu. Technologie kybernetické bezpečnosti, jakými jsou digitální identity, šifrování nebo detekce narušení a jejich uplatňování v oblastech jako finance, průmysl 4.0, energetika, doprava, zdravotní péče nebo elektronická veřejná správa, jsou zásadní pro zajištění bezpečnosti a důvěryhodnosti činnosti a transakcí on-line pro občany, orgány veřejné správy i společnosti.

(25)Evropská rada ve svých závěrech ze dne 19. října 2017 zdůraznila, že pro úspěšné budování digitální Evropy potřebuje Unie zejména trhy práce a systémy odborné přípravy a vzdělávání vhodné pro digitální věk a že existuje potřeba investovat do digitálních dovedností, aby všichni evropští občané měli silnější postavení a lepší dovednosti;

(26)Evropská rada ve svých závěrech ze dne 14. prosince 2017 vyzvala členské státy, Radu a Komisi, aby pokročily v realizaci agendy sociálního summitu, který se konal v Göteborgu v listopadu 2017, včetně evropského pilíře sociálních práv, vzdělávání a odborné přípravy a nové agendy dovedností pro Evropu. Evropská rada rovněž požádala Komisi, Radu a členské státy, aby posoudily možná opatření pro řešení výzev týkajících se dovedností spojených s digitalizací, kybernetickou bezpečností, mediální gramotností a umělou inteligencí a potřeby inkluzivního přístupu ke vzdělávání a odborné přípravě založeného na celoživotním učení a zaměřeného na inovace. V reakci na to Komise dne 17. ledna 2018 představila první soubor opatření týkajících se klíčových kompetencí, digitálních dovedností 66 , a také společných hodnot a inkluzivního vzdělávání. V květnu 2018 byl představen druhý balíček opatření věnovaný přípravě na vytvoření Evropského prostoru vzdělávání do roku 2025, v němž je zásadní význam digitálních dovedností rovněž zdůrazněn.

(27)Ve svém usnesení ze dne 1. června 2017 o digitalizaci evropského průmyslu 67 Evropský parlament uvedl, že vzdělávání, odborná příprava a celoživotní učení jsou základním kamenem sociální soudržnosti v digitální společnosti.

(28)Pokročilé digitální technologie podporované tímto programem, jako je vysoce výkonná výpočetní technika, kybernetická bezpečnost a umělá inteligence, jsou nyní dostatečně vyspělé, aby pokročily z výzkumného prostoru a byly zavedeny, prováděny a šířeny se na úrovni Unie. Stejně jako zavedení těchto technologií vyžaduje reakci Unie také rozměr dovedností. Příležitosti k odborné přípravě v pokročilých digitálních dovednostech je nutné v celé EU rozšířit, zintenzivnit a zpřístupnit. Pokud by se tak nestalo, mohlo by to bránit hladkému zavedení pokročilých digitálních technologií a omezit celkovou konkurenceschopnost hospodářství Unie. Opatření podporovaná tímto programem doplňují ta, jež jsou podporována z fondů ESF a EFRR a programu Horizont Evropa.

(29)Modernizace orgánů veřejné správy a veřejných služeb pomocí digitálních nástrojů je zásadní pro snížení administrativní zátěže průmyslu a občanů, a to obecně díky rychlejší, pohodlnější a méně nákladné interakci s veřejnými orgány a také účinnějším a kvalitnějším službám poskytovaným občanům a podnikům. Jelikož řada služeb veřejného zájmu již má unijní rozměr, podpora jejich provádění a zavádění na úrovni Unie by měla zajistit, aby prospěch z přístupu k digitálním službám vysoké kvality měli občané a podniky v celé Evropě.

(30)Digitální transformace oblastí veřejného zájmu jako zdravotní péče 68 , mobilita, spravedlnost, monitorování země a životního prostředí, vzdělávání a kultura vyžaduje pokračování a rozšíření infrastruktur digitálních služeb, které umožňují bezpečnou přeshraniční výměnu údajů a podporují vnitrostátní rozvoj. Jejich koordinace na základě tohoto nařízení dosáhne potenciálu součinnosti nejlépe.

(31)Ve svém Tallinském prohlášení ze dne 6. října 2017 dospěla Rada EU k závěru, že digitální pokrok od základu transformuje naše společnosti a hospodářství, zpochybňuje účinnost dříve vyvinutých politik v širokém spektru oblastí, jakož i úlohu a funkci veřejné správy obecně. Naší povinností je tyto úkoly předvídat a zvládat, abychom byli s to uspokojit potřeby a naplnit očekávání občanů a podniků.

(32)Modernizace evropských orgánů veřejné správy je jednou z hlavních priorit úspěšné realizace strategie pro jednotný digitální trh. Hodnocení strategie v polovině období zdůraznilo potřebu posílit transformaci orgánů veřejné správy a zajistit, aby občané měli snadný, důvěryhodný a bezproblémový přístup k veřejným službám.

(33)Roční analýza růstu, kterou Komise zveřejnila v roce 2017 69 , ukazuje, že kvalita evropských orgánů veřejné správy má přímý dopad na hospodářské prostředí, a je proto rozhodující pro povzbuzení produktivity, konkurenceschopnosti, hospodářské spolupráce, růstu a zaměstnanosti. Za účelem podpory hospodářského růstu a vysoce kvalitních služeb podnikům a občanům jsou nezbytné zejména účelná a transparentní veřejná správa a účinné soudní systémy.

(34)Interoperabilita evropských veřejných služeb se týká všech úrovní správy: unijní, vnitrostátní, regionální a místní. Kromě toho, že odstraňuje překážky fungování jednotného trhu, interoperabilita usnadňuje úspěšné provádění politik, skýtá velký potenciál k překonání přeshraničních elektronických překážek a dále zabezpečuje vznik nových nebo upevnění rozvíjejících se společných veřejných služeb na úrovni Unie. Aby se odstranila roztříštěnost evropských služeb s cílem podpořit základní svobody a operativní vzájemné uznávání v EU, měl by být prosazován ucelený meziodvětvový a přeshraniční přístup k interoperabilitě způsobem, který je nejúčinnější a nejvstřícnější ke koncovým uživatelům. To znamená, že interoperabilitu je nutné chápat v širokém smyslu, od technických po právní vrstvy a včetně aspektů politiky pro danou oblast. Rozpětí činností by proto přesahovalo obvyklý životní cyklus řešení, aby zahrnulo všechny prvky intervencí, jež by podporovaly nezbytné rámcové podmínky pro trvalou celkovou interoperabilitu.

(35)Rozpočet přidělený na konkrétní činnosti věnované provádění rámce interoperability a interoperability vyvinutých řešení je 194 miliony EUR.

70 Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. června 2017 o digitalizaci evropského průmyslu zdůrazňuje, že je důležité uvolnit dostatečné množství veřejných a soukromých finančních prostředků na digitalizaci evropského průmyslu.

(37) V dubnu 2016 přijala Komise iniciativu digitalizace evropského průmyslu s cílem zajistit, aby „každý průmyslový podnik v Evropě, v kterémkoli odvětví, v kterékoli lokalitě a bez ohledu na velikost mohl v plné míře těžit z digitálních inovací“ 71 .

(38)Evropský hospodářský a sociální výbor uvítal sdělení nazvané „Digitalizace evropského průmyslu“ a považoval je – společně s doprovodnými dokumenty – za „první krok v rámci rozsáhlého evropského pracovního programu, který je třeba realizovat v úzké vzájemné spolupráci mezi všemi zainteresovanými stranami z veřejného i soukromého sektoru“ 72 .

73 Dosažení cílů může vyžadovat využití pákového efektu potenciálu doplňkových technologií při vytváření sítí a výpočetních domén, jak je uvedeno ve sdělení „Digitalizace evropského průmyslu“, které uznává „dostupnost špičkové síťové a cloudové infrastruktury“ jako zásadní složku digitalizace průmyslu.

(40)Obecné nařízení o ochraně údajů použitelné od května 2018 zaručí stanovením jediného souboru pravidel přímo použitelných v právních řádech členských států volný pohyb osobních údajů mezi členskými státy EU a posílí důvěru a bezpečnost jednotlivců, dva nezbytné prvky pro skutečný jednotný digitální trh. Opatření prováděná v rámci tohoto programu by proto měla, pokud zahrnují zpracování osobních údajů, podporovat použití obecného nařízení o ochraně údajů, například v oblasti umělé inteligence a technologie blockchain.

(41)Program by se měl provádět zcela v souladu s mezinárodním a unijním rámcem ochrany a vymáhání duševního vlastnictví. Účinná ochrana duševního vlastnictví hraje při inovacích klíčovou úlohu, a je proto pro účinné provádění programu nezbytná.

(42)Subjekty, které tento program provádějí, by měly splňovat ustanovení platná pro orgány Unie a vnitrostátní právní předpisy o nakládání s informacemi, zejména s citlivými neutajovanými informacemi a utajovanými informacemi EU.

(43)S ohledem na význam řešení problému změny klimatu v souladu se závazky Unie plnit Pařížskou dohodu a cíle udržitelného rozvoje Organizace spojených národů tento program přispěje k začlenění opatření v oblasti změny klimatu a povede k dosažení celkového cíle 25 % výdajů z rozpočtu EU podporujících cíle v oblasti klimatu 74 . Příslušná opatření budou identifikována v průběhu přípravy a provádění programu a opětovně posouzena v rámci příslušných postupů hodnocení a přezkumu.

(44)Aby se zajistily jednotné podmínky pro provádění tohoto nařízení, měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci pro přijetí pracovních programů, aby bylo cílů programu dosaženo v souladu s prioritami Unie a členských států a současně zajištěn soulad, transparentnost a kontinuita společných opatření Unie a členských států. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s poradním postupem podle článku 4 nařízení (EU) č. 182/2011 75 , kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí.

(45)Pracovní programy by měly být v zásadě přijímány jako víceleté pracovní programy, zpravidla každé dva roky, nebo – je-li to odůvodněno potřebami souvisejícími s prováděním programu – roční pracovní programy. Druhy financování a způsoby čerpání podle tohoto nařízení by měly být voleny podle toho, nakolik jsou schopny dosáhnout konkrétních cílů opatření a přinášet výsledky, přičemž se zohledňují zejména náklady na kontrolní opatření, administrativní zátěž a očekávané riziko nedodržení pravidel. To by mělo zahrnovat zvážení využívání jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování nesouvisejícího s náklady podle čl. 125 odst. 1 finančního nařízení.

(46)Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie týkající se změn přílohy II za účelem přezkumu nebo doplnění těchto ukazatelů. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Zejména pak pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci Evropský parlament a Rada obdrží veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se přípravě aktů v přenesené pravomoci věnují.

(47)Toto nařízení respektuje základní práva a dodržuje zásady uznané v Listině základních práv Evropské unie, zejména zásady uvedené v článcích [8], [11], [16], [21], [35], [38] a [47] o ochraně osobních údajů, svobodě projevu a informací, svobodě podnikání, zákazu diskriminace, zdravotní péči, ochraně spotřebitelů a právu na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces. Členské státy musí toto nařízení uplatňovat způsobem, který je s těmito právy a zásadami v souladu.

(48)Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o EHP, která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení za účelem udělení nezbytných práv a přístupu příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), jakož i Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci.

(49)Horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie se vztahují na toto nařízení. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména postupy pro sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého plnění a umožňují kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 SFEU se týkají rovněž ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se dodržování zásad právního státu v členských státech, neboť jejich dodržování je základní podmínkou řádného finančního řízení a efektivního financování z prostředků Unie,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Toto nařízení zavádí program Digitální Evropa („program“).

Stanoví cíle programu, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Evropské unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

a)„operací kombinování zdrojů“ se rozumí opatření podporovaná z rozpočtu EU, včetně opatření v rámci nástrojů kombinujících zdroje financování podle čl. 2 odst. 6 finančního nařízení, která kombinují nevratné formy podpory a/nebo finanční nástroje z rozpočtu EU s vratnými formami podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí, jakož i od komerčních finančních institucí a investorů;

b)„právním subjektem“ se rozumí jakákoli fyzická nebo právnická osoba založená a uznaná jako taková podle vnitrostátního práva, práva Unie nebo mezinárodního práva, která má právní subjektivitu a která smí vlastním jménem vykonávat práva a mít povinnosti, nebo subjekt bez právní subjektivity v souladu s čl. 197 odst. 2 písm. c) finančního nařízení;

c)„třetí zemí“ se rozumí země, která není členem Unie;

d)„přidruženou zemí“ se rozumí třetí země, jež je stranou dohody s Unií, která umožňuje její účast v programu podle článku [10]; „mezinárodní organizací evropského zájmu“ se rozumí mezinárodní organizace, v níž většinu členů tvoří členské státy nebo jejíž sídlo se nachází v členském státě;

e)„centrem pro digitální inovace“ se rozumí právní subjekt určený nebo zvolený v otevřeném a soutěžním řízení, aby plnil úkoly v rámci programu, zejména poskytoval přístup k technologickým odborným poznatkům a experimentálním zařízením jako vybavení a softwarové nástroje pro umožnění digitální transformace průmyslu;

f)„pokročilé digitální dovednosti“ jsou ty dovednosti a kompetence, jež jsou nezbytné pro koncepci, vývoj, řízení, zavádění a údržbu technologií podporovaných tímto nařízením.

Článek 3

Cíle programu

1.Program má tento obecný cíl: podporovat digitální transformaci evropského hospodářství a společnosti a přinášet její výhody evropským občanům a podnikům. Program:

a)posílí kapacity Evropy v klíčových oblastech digitálních technologií prostřednictvím jejich rozsáhlého zavádění;

b)zvětší rozsah šíření a využívání digitálních technologií v oblastech veřejného zájmu a v soukromém sektoru.

2.Program bude mít pět specifických cílů:

a)Specifický cíl č. 1: Vysoce výkonná výpočetní technika

b)Specifický cíl č. 2: Umělá inteligence

c)Specifický cíl č. 3: Kybernetická bezpečnost a důvěra

d)Specifický cíl č. 4: Pokročilé digitální dovednosti

e)Specifický cíl č. 5: Zavedení, co nejlepší využívání digitální kapacity a interoperabilita

Článek 4

Vysoce výkonná výpočetní technika

Finanční intervence Unie v rámci specifického cíle 1. Vysoce výkonná výpočetní technika sleduje tyto operativní cíle:

a)zavést, koordinovat na úrovni Unie a provozovat v Unii integrovanou infrastrukturu exa-kapacitních 76 superpočítačů a datovou infrastrukturu světové úrovně, jež bude dostupná na nekomerční bázi veřejným a soukromým uživatelům a pro výzkumné účely financované z veřejných prostředků;

b)zavést hotovou/funkční technologii, která je výsledkem výzkumu a inovací s cílem vybudovat integrovaný ekosystém vysoce výkonné výpočetní techniky Unie, jež zahrnuje všechny vědecké a průmyslové segmenty hodnotového řetězce, včetně hardwaru, softwaru, aplikací, služeb, propojení a digitálních dovedností;

c)zavést a provozovat post-exakapacitní 77 infrastrukturu, včetně integrace s kvantovými výpočetními technologiemi, a vyvinout nové výzkumné infrastruktury pro výpočetní vědu.

Článek 5

Umělá inteligence

Finanční intervence Unie v rámci specifického cíle 2. Umělá inteligence sleduje tyto operativní cíle:

a)vybudovat a posílit základní kapacity umělé inteligence v Unii, včetně datových zdrojů a knihoven algoritmů, v souladu s právními předpisy o ochraně údajů;

b)zpřístupnit tyto kapacity všem podnikům a orgánům veřejné správy;

c)posílit a spojit do sítě stávající zkušební a experimentální zařízení pro umělou inteligenci v členských státech.

Článek 6

Kybernetická bezpečnost a důvěra

Finanční intervence Unie v rámci specifického cíle 3. Kybernetická bezpečnost a důvěra sleduje tyto operativní cíle:

a)podporovat společně s členskými státy veřejné zakázky na pokročilé vybavení, nástroje a datové infrastruktury pro kybernetickou bezpečnost v plném souladu s právními předpisy o ochraně údajů;

b)podporovat co nejlepší využívání evropských znalostí, kapacity a dovedností souvisejících s kybernetickou bezpečností;

c)zajistit široké zavedení nejnovějších řešení kybernetické bezpečnosti v celé ekonomice;

d)posílit schopnosti v členských státech a soukromém sektoru s cílem pomoci jim splnit směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii 78 .

Článek 7

Pokročilé digitální dovednosti

Finanční intervence Unie v rámci specifického cíle 4. Cíl Pokročilé digitální dovednosti podpoří rozvoj pokročilých digitálních dovedností v oblastech podporovaných tímto programem, čímž přispěje ke zvětšení talentového potenciálu Evropy a k větší profesionalitě, zvláště pokud jde o vysoce výkonnou výpočetní techniku, analýzu dat velkého objemu, kybernetickou bezpečnost, technologie distribuované účetní knihy, robotiku a umělou inteligenci. Finanční intervence sleduje tyto operativní cíle:

a)podporovat koncepci a realizaci dlouhodobé odborné přípravy a kurzů pro studenty, odborníky a pracovníky v oblasti informačních technologií;

b)podporovat koncepci a realizaci krátkodobé odborné přípravy a kurzů pro podnikatele, vedoucí malých podniků a jejich pracovníky;

c)podporovat profesní přípravu na pracovišti a stáže pro studenty, mladé podnikatele a absolventy.

Článek 8

Zavedení, co nejlepší využívání digitálních kapacit a interoperabilita

Finanční intervence Unie v rámci specifického cíle 5. Zavedení, co nejlepší využívání digitálních kapacit a interoperabilita má tyto operativní cíle:

a)zajistit, aby veřejný sektor a oblasti veřejných zájmů, jako jsou zdravotnictví a péče, vzdělávání, soudnictví, doprava, energetika, životní prostředí, kulturní a kreativní odvětví, mohly zavést nejmodernější digitální technologie, zejména vysoce výkonnou výpočetní techniku, umělou inteligenci a kybernetickou bezpečnost, a měly k nim přístup;

b)zavést, provozovat a udržovat infrastruktury transevropských interoperabilních digitálních služeb (včetně služeb souvisejících) vzájemně se doplňujících s vnitrostátními a regionálními opatřeními;

c)usnadnit vývoj, aktualizace a využívání řešení a rámců evropskými orgány veřejné správy, podniky a občany, včetně opakovaného použití řešení a rámců interoperability;

d)nabídnout orgánům veřejné správy přístup k testování a pilotním projektům digitálních technologií, včetně jejich přeshraničního využívání;

e)podpořit využívání pokročilých digitálních a souvisejících technologií zahrnujících zejména vysoce výkonnou výpočetní techniku, umělou inteligenci, kybernetickou bezpečnost a budoucí vznikající technologie výrobním odvětvím Unie, a zvláště malými a středními podniky;

f)podpořit koncepci, testování, provádění a zavádění interoperabilních digitálních řešení pro veřejné služby na úrovni EU poskytované prostřednictvím platformy daty podložených opětovně využitelných řešení podporující inovace a zavádějící společné rámce za účelem uvolnění plného potenciálu služeb orgánů veřejné správy pro evropské občany a podniky;

g)zajistit trvalou kapacitu na úrovni Unie pro pozorování a analyzování rychle se vyvíjejících digitálních trendů a přizpůsobení se jim, jakož i pro sdílení a začleňování osvědčených postupů;

h)podpořit spolupráci k dosažení evropského ekosystému pro důvěryhodné infrastruktury využívající služeb a aplikací distribuované účetní knihy, včetně podpory interoperability a normalizace a pomoci při zavádění přeshraničních aplikací EU;

i)vybudovat a upevnit síť center pro digitální inovace.

Článek 9

Rozpočet

1.Finanční krytí pro provádění programu na období 2021–2027 činí 9 194 000 000 EUR v běžných cenách.

2.Orientační rozdělení uvedené částky je následující:

a)až 2 698 240 000 EUR pro specifický cíl č. 1 – Vysoce výkonná výpočetní technika;

b)až 2 498 369 000 EUR pro specifický cíl č. 2 – Umělá inteligence;

c)až 1 998 696 000 EUR pro specifický cíl č. 3 – Kybernetická bezpečnost a důvěra;

d)až 699 543 000 EUR pro specifický cíl č. 4 – Pokročilé digitální dovednosti;

e)až 1 299 152 000 EUR pro specifický cíl č. 5 – Zavedení, co nejlepší využívání digitálních kapacit a interoperabilita.

3.Částku uvedenou v odstavci 1 lze použít na technickou a správní pomoc určenou na provádění programu, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, včetně systémů informačních technologií na úrovni organizace.

4.Rozpočtové závazky na opatření trvající déle než jeden rozpočtový rok mohou být rozděleny na roční splátky v průběhu několika let.

5.Do programu mohou být na žádost členských států převedeny zdroje, jež jim byly přiděleny v rámci sdíleného řízení. Komise tyto zdroje vynakládá přímo v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. a) finančního nařízení, nebo nepřímo v souladu s písmenem c) uvedeného článku. Tyto zdroje se pokud možno použijí ve prospěch dotčeného členského státu.

6.Aniž je dotčeno finanční nařízení, mohou být výdaje na opatření z projektů zařazených do prvního pracovního programu způsobilé od 1. ledna 2021.

Článek 10

Třetí země přidružené k programu

Program je otevřen těmto třetím zemím:

1.členové Evropského sdružení volného obchodu, kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru, v souladu s podmínkami stanovenými v dohodě o Evropském hospodářském prostoru;

2.přistupující země, kandidátské země a potenciální kandidáti v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro jejich účast v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;

3.země, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;

4.třetí země v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštní dohodě upravující účast třetí země na programu Unie za předpokladu, že tato dohoda

·zajišťuje spravedlivou rovnováhu, pokud jde o příspěvky třetí země, která se účastní programů Unie, a přínos pro ni,

·stanoví podmínky účasti na programech, včetně výpočtu finančních příspěvků na jednotlivé programy a jejich správní náklady. Tyto příspěvky představují v souladu s čl. [21 odst. 5] [nového finančního nařízení] účelově vázané příjmy,

·nesvěřuje třetí zemi rozhodovací pravomoc ohledně programu,

·zaručuje práva Unie zajistit řádné finanční řízení a chránit její finanční zájmy.

Článek 11

Mezinárodní spolupráce

1.Unie může spolupracovat se třetími zeměmi uvedenými v článku 10, s jinými třetími zeměmi a s mezinárodními organizacemi či subjekty zřízenými v těchto zemích, zejména v rámci evropsko-středomořského partnerství a Východního partnerství a ve vztahu k sousedním zemím, především zemím západního Balkánu a černomořské oblasti. Aniž je dotčen článek [19], program nehradí související náklady.

2.Spolupráce se třetími zeměmi a organizacemi uvedená v odstavci 1 v rámci specifického cíle č. 3, Kybernetická bezpečnost a důvěra, podléhá článku [12].

Článek 12

Bezpečnost

3.Opatření prováděná v rámci programu jsou v souladu s příslušnými bezpečnostními pravidly, a zejména s ochranou utajovaných informací před neoprávněným vyzrazením, včetně souladu s veškerými příslušnými vnitrostátními a unijními právními předpisy. V případě opatření prováděných mimo Unii je nezbytné, aby navíc kromě souladu s výše uvedenými požadavky, byla uzavřena bezpečnostní dohoda mezi Unií a třetí zemí, ve které se činnost provádí.

4.Kde je to vhodné, zahrnují návrhy a nabídky vlastní posouzení bezpečnosti, které identifikuje veškeré bezpečnostní problémy a podrobně popisuje, jak budou tyto problémy řešeny, aby byly dodrženy příslušné vnitrostátní a unijní právní předpisy.

5.Komise nebo financující subjekt provedou v příslušných případech bezpečnostní kontrolu návrhů, které vzbuzují otázky v oblasti bezpečnosti.

6.Opatření musí být v příslušných případech v souladu s rozhodnutím Komise (EU, Euratom) 2015/444 79 a s jeho prováděcími pravidly.

7.Pracovní program může rovněž stanovit, že právní subjekty usazené v přidružených zemích a právní subjekty usazené v EU, ale řízené ze třetích zemí nejsou z bezpečnostních důvodů způsobilé k účasti ve všech nebo některých opatřeních v rámci specifického cíle č. 3. V těchto případech se výzvy k předkládání návrhů a výzvy k předkládání nabídek omezí na subjekty usazené nebo považované za usazené v členských státech a řízené členskými státy a/nebo státními příslušníky členských států.

Článek 13

Součinnost s jinými programy Unie

1.Program je navržen tak, aby při provádění umožňoval součinnost s jinými programy financování Unie, jak je blíže popsáno v příloze III, zejména prostřednictvím ujednání pro doplňkové financování z programů EU, pokud to umožňují způsoby správy; následně, střídavě nebo prostřednictvím kombinování fondů, včetně společného financování opatření.

2.Zřídí se vhodné mechanismy koordinace mezi příslušnými orgány a odpovídající monitorovací nástroje s cílem systematicky zajišťovat synergie mezi programem a všemi relevantními nástroji financování EU. Ujednání přispějí k zamezení zdvojování a maximalizaci dopadu výdajů.

Článek 14

Provádění a formy financování

1.Program se provádí v rámci přímého řízení v souladu s finančním nařízením nebo v rámci nepřímého řízení společně se subjekty uvedenými v čl. 62 odst. 1 písm. c) a čl. 58 odst. 1 písm. c) finančního nařízení, zejména pokud jde o specifické cíle č. 1 a 3. Financující subjekty se mohou odchýlit od pravidel účasti a šíření stanovených v tomto nařízení, pouze je-li tak stanoveno v základním právním aktu zřizujícím financující subjekt a/nebo pověřujícím jej úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu nebo – v případě financujících subjektů podle čl. 62 odst. 1 písm. c) bodů ii), iii) nebo v) finančního nařízení – je-li tak stanoveno v dohodě o přiznání příspěvku a jejich zvláštní provozní potřeby nebo povaha opatření to vyžadují.

2.Program může poskytovat financování kteroukoli z forem stanovených ve finančním nařízení, včetně zejména zadávání veřejných zakázek jako základní formy, jakož i grantů a cen. Zároveň může poskytovat financování formou finančních nástrojů v rámci operací kombinování zdrojů.

3.Příspěvky do vzájemného pojišťovacího mechanismu mohou pokrývat rizika spojená se zpětným získáváním prostředků dlužných příjemci a lze je považovat za dostatečnou záruku podle finančního nařízení. Použijí se ustanovení uvedená v [článku X] nařízení XXX [nástupce nařízení o záručním fondu].

Článek 15

Evropská partnerství

Program se může provádět prostřednictvím evropských partnerství. To může zahrnovat zejména příspěvky na stávající nebo nová partnerství veřejného a soukromého sektoru ve formě společných podniků zřízených podle článku 187 SFEU. Na tyto příspěvky se použijí ustanovení vztahující se na evropská partnerství podle [nařízení o programu Horizont Evropa, odkaz nutno doplnit].

Článek 16

Centra pro digitální inovace

1.Během prvního roku provádění programu se zřídí výchozí síť center pro digitální inovace.

2.Pro účely zřízení sítě uvedené v odstavci 1 jmenuje každý členský stát kandidátské subjekty prostřednictvím otevřeného a soutěžního procesu na základě těchto kritérií:

a)vhodné kompetence související s funkcemi center pro digitální inovace;

b)vhodná kapacita v oblasti řízení, pracovníků a infrastruktury;

c)provozní a právní prostředky k uplatňování správních a smluvních pravidel a pravidel finančního řízení stanovených na úrovni Unie;

d)odpovídající finanční záruky, poskytnuté pokud možno orgánem veřejné moci, které odpovídají míře prostředků Unie, jež bude spravovat.

3.Komise přijme rozhodnutí o výběru subjektů tvořících výchozí síť. Komise zvolí tyto subjekty z kandidátských subjektů jmenovaných členskými státy na základě kritérií uvedených v odstavci 2 a těchto doplňujících kritérií:

a)dostupný rozpočet na financování výchozí sítě;

b)schopnost výchozí sítě zajistit pokrytí potřeb průmyslu a oblastí veřejného zájmu a ucelené a vyvážené zeměpisné pokrytí.

4.Další centra pro digitální inovace se vyberou na základě otevřeného a soutěžního procesu tak, aby se zajistilo co nejširší zeměpisné pokrytí v celé Evropě. Počet subjektů sítě je úměrný počtu obyvatel daných členských států a v každém členském státě musí být nejméně jedno centrum pro digitální inovace. K řešení zvláštních omezení, kterým čelí nejvzdálenější regiony EU, mohou být navrženy specifické subjekty, které jejich potřeby pokryjí.

5.Centra pro digitální inovace mohou být financována formou grantů.

6.Centra pro digitální inovace, která získají financování, se zapojí do provádění programu, aby:

a)poskytovala služby digitální transformace – včetně zkušebních a experimentálních zařízení – zaměřené na malé a střední podniky a podniky se střední tržní kapitalizací, a to i v odvětvích, jež jsou ve využívání digitálních a souvisejících technologií pomalá;

b)přenášela odborné poznatky a know-how mezi regiony, zejména vytvářením sítí malých a střední podniků a podniků se střední tržní kapitalizací usazených v jednom regionu s centry pro digitální inovace zřízenými v jiných regionech, jež jsou nejlépe způsobilá poskytovat příslušné služby;

c)poskytovala tematické služby, včetně služeb souvisejících s umělou inteligencí, vysoce výkonnou výpočetní technikou a kybernetickou bezpečností a důvěrou, orgánům veřejné správy, veřejným organizacím, malým a středním podnikům a podnikům se střední tržní kapitalizací. Jednotlivá centra pro digitální inovace se mohou specializovat na konkrétní tematické služby, a nemusí poskytovat všechny tematické služby uvedené v tomto odstavci;

d)poskytovala finanční podporu třetím stranám v rámci specifického cíle č. 4, Pokročilé digitální dovednosti.

KAPITOLA II

ZPŮSOBILOST

Článek 17

Způsobilá opatření

1.Pro financování jsou způsobilá pouze opatření přispívající k dosažení cílů uvedených v článku [3] a v článcích [4]–[8].

2.Kritéria způsobilosti opatření jsou stanovena v pracovních programech.

Článek 18

Způsobilé subjekty

1.Kromě kritérií stanovených v článku 197 finančního nařízení se použijí kritéria způsobilosti stanovená v odstavcích 2 až 4:

2.Způsobilé jsou tyto subjekty:

a)právní subjekty usazené v:

i)    členském státě nebo zámořské zemi nebo na území s ním spojeném;

ii)    třetích zemích přidružených k programu;

b)jakýkoli právní subjekt založený podle práva Unie nebo jakákoli mezinárodní organizace.

3.Právní subjekty usazené ve třetí zemi, která není přidružena k programu, jsou ve výjimečných případech způsobilé k účasti na konkrétních opatřeních, pokud je to nezbytné k dosažení cílů daného programu.

4.Fyzické osoby nejsou způsobilé s výjimkou grantů udělovaných v rámci specifického cíle č. 4, Pokročilé digitální dovednosti.

5.Pracovní program může stanovit, že účast je z bezpečnostních důvodů nebo z důvodů opatření přímo souvisejících se strategickou nezávislostí EU omezena pouze na příjemce usazené v členských státech nebo na příjemce usazené v členských státech a určených přidružených nebo jiných třetích zemích.

6.Právní subjekty usazené ve třetí zemi, která není přidružena k programu, by měly v zásadě nést náklady své účasti.

KAPITOLA III

GRANTY

Článek 19

Granty

Granty v rámci programu se udělují a spravují v souladu s hlavou VIII finančního nařízení.

Článek 20

Kritéria pro udělení grantu

1.Kritéria pro udělení grantu se definují v pracovních programech a ve výzvách k předkládání návrhů se zohledněním minimálně těchto prvků:

a)připravenost opatření z hlediska vývoje projektu;

b)racionalita navrhovaného prováděcího plánu;

c)případný stimulační účinek podpory Unie na veřejné a soukromé investice;

d)nutnost překonat finanční překážky, jako je nedostatek tržního financování;

e)případný hospodářský a sociální dopad, dopad z hlediska klimatu a životního prostředí a dostupnost;

f)případný transevropský rozměr;

g)případná vyváženost zeměpisného zastoupení v celé Unii včetně nejvzdálenějších regionů;

h)případná existence dlouhodobého plánu udržitelnosti.

KAPITOLA IV

OPERACE KOMBINOVÁNÍ ZDROJŮ A JINÉ KOMBINOVANÉ FINANCOVÁNÍ

Článek 21

Operace kombinování zdrojů

Operace kombinování zdrojů v rámci tohoto programu se provádějí v souladu s [nařízením o fondu InvestEU] a hlavou X finančního nařízení.

Článek 22

Kumulativní, doplňkové a kombinované financování

1.Na opatření, na něž byl získán příspěvek z jiného programu Unie, lze získat příspěvek rovněž z tohoto programu, pokud příspěvky nepokrývají tytéž náklady. Příspěvek k opatření z jednotlivých programů Unie podléhá pravidlům těchto programů. Kumulativní financování nepřesáhne celkovou výši způsobilých nákladů opatření a podporu z různých programů Unie lze vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumenty, v nichž jsou stanoveny podmínky podpory.

2.Opatření, která získala osvědčení „Pečeť excelence“, nebo která splňují následující kumulativní srovnávací podmínky:

a)byla posouzena ve výzvě k podávání návrhů v rámci programu;

b)splňují minimální požadavky na kvalitu uvedené ve výzvě k podávání návrhů;

c)nesmějí být financována v rámci dotyčné výzvy k podávání návrhů kvůli rozpočtovým omezením;

mohou získat podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti, Evropského sociálního fondu + a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova v souladu s čl. [67] odst. 5 nařízení (EU) XX [nařízení o společných ustanoveních] a článkem [8] nařízení (EU) XX [o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky] za předpokladu, že jsou v souladu s cíli příslušného programu. Použijí se pravidla pro poskytování podpory z fondu.

KAPITOLA V

TVORBA PROGRAMŮ, MONITOROVÁNÍ, HODNOCENÍ A KONTROLA

Článek 23

Pracovní programy

1.Program se provádí prostřednictvím pracovních programů uvedených v článku 110 finančního nařízení.

2.Tyto pracovní programy se přijmou jako víceleté programy pro celý program. Je-li to odůvodněno specifickými potřebami provádění, mohou být rovněž přijaty jako roční programy, které zahrnují jeden nebo více ze specifických cílů.

3.První víceletý pracovní program se zaměří na činnosti stanovené v příloze a zajistí, aby opatření podporovaná jeho prostřednictvím nevytlačovala soukromé financování. Následující pracovní programy mohou zahrnovat činnosti, které nejsou stanovené v příloze, pokud jsou v souladu s cíli tohoto nařízení, jak jsou stanoveny v článcích [4–8].

4.V pracovních programech se případně stanoví celková částka vyhrazená pro operace kombinování zdrojů.

Článek 24

Monitorování a vykazování

1.Ukazatele monitorování provádění a pokroku programu při dosahování obecných a specifických cílů stanovených v článku 3 jsou uvedeny v příloze II.

2.V zájmu účinného posouzení pokroku dosaženého při plnění cílů programu je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 27, jimiž se v případě potřeby mění příloha II za účelem přezkumu nebo doplnění ukazatelů a doplňuje toto nařízení o ustanovení týkající se stanovení rámce monitorování a hodnocení.

3.Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se příjemcům finančních prostředků Unie a členským státům uloží přiměřené požadavky na vykazování.

4.V maximální možné míře se využijí oficiální statistiky EU jako pravidelné statistické průzkumy v oblasti informačních a komunikačních technologií. Ohledně prvotního návrhu a následného vývoje statistických ukazatelů používaných k monitorování provádění programu a dosaženého pokroku, pokud jde o digitální transformaci, se konzultují národní statistické úřady a podílejí se na nich společně s Eurostatem.

Článek 25

Hodnocení

1.Hodnocení se provádějí včas tak, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu.

2.Průběžné hodnocení programu se provede, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do čtyř let od začátku provádění programu. 

3.Na konci provádění programu, avšak nejpozději do čtyř let po skončení období uvedeného v článku [1], provede Komise závěrečné hodnocení programu.

4.Systém vykazování hodnocení zajistí, aby údaje pro hodnocení programu byly příjemci finančních prostředků Unie shromažďovány účinně, efektivně, včas a na vhodné úrovni granularity.

5.Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

Článek 26

Audity

1.Audity týkající se použití příspěvku Unie prováděné osobami nebo subjekty včetně těch, jež nebyly pověřeny orgány či institucemi Unie, jsou základem celkové jistoty podle článku 127 finančního nařízení.

2.Kontrolní systém zajistí náležitou rovnováhu mezi důvěrou a kontrolou, přičemž bere ohled na správní a jiné náklady na kontroly na všech úrovních.

3.Audity výdajů se provádějí důsledně v souladu se zásadami hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti.

4.Jako součást kontrolního systému může být auditní strategie založená na finančním auditu reprezentativního vzorku výdajů. Tento reprezentativní vzorek je doplněn výběrem založeným na posouzení rizik, která souvisejí s výdaji.

5.Audit opatření, která získávají kumulativní financování z různých programů Unie, se provádí pouze jednou a pokrývá všechny zúčastněné programy a jejich příslušná platná pravidla.

Článek 27

Výkon přenesené pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 24 je svěřena Komisi do 31. prosince 2028.

3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 24 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 24 vstoupí v platnost, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 28

Ochrana finančních zájmů Unie

Účastní-li se programu třetí země na základě rozhodnutí v rámci mezinárodní dohody nebo na základě jakéhokoli jiného právního nástroje, udělí tato třetí země nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své příslušné pravomoci. V případě úřadu OLAF tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).

KAPITOLA VI

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 29

Informace, komunikace, publicita, politická podpora a šíření

1.Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují viditelnost těchto prostředků (zejména při propagaci opatření a jejich výsledků) tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti.

2.Komise provádí k programu a jeho opatřením a výsledkům informační a komunikační kampaně. Finanční zdroje vyčleněné na program rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace, souvisejí-li s cíli uvedenými v článku [3].

3.Program poskytne podporu rozvoji politiky, informačním činnostem, zvyšování povědomí, šíření činností, propagaci spolupráce a výměně zkušeností v oblastech uvedených v článcích 4 až 8.

Článek 30

Zrušení

1.Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2240 ze dne 25. listopadu 2015, kterým se zavádí program pro řešení interoperability a společné rámce pro evropské orgány veřejné správy, podniky a občany (program ISA2) jako prostředek modernizace veřejného sektoru se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2021.

Článek 31

Přechodná ustanovení

1.Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna příslušných opatření podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 283/2014 80 a podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2240 81 , která se na příslušná opatření použijí až do jejich ukončení.

2.Finanční krytí programu může zahrnovat rovněž výdaje na technickou a správní pomoc nezbytné k zajištění přechodu k programu od opatření přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 283/2014 a podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2240 82 .

3.V případě potřeby lze do rozpočtu na období po roce 2027 začlenit i prostředky na pokrytí výdajů uvedených v [čl. 9 odst. 4], aby bylo možno řídit opatření, jež nebudou dokončena do 31. prosince 2027.

Článek 32

Vstup v platnost

4.Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Pracovní dokument pro přípravu základních právních aktů pro období po roce 2020

Legislativní finanční výkaz

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1Název návrhu/podnětu

1.2Příslušné oblasti politik (skupina programů)

1.3Povaha návrhu/podnětu

1.4Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5Doba trvání akce a finanční dopad

1.6Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2Systém řízení a kontroly

2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2Odhadovaný dopad na výdaje 

3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

3.2.2Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3Příspěvky třetích stran

3.3Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik (skupina programů)

1.3.Návrh/podnět se týká:

⌧ nové akce 

◻ nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 83  

◻ prodloužení stávající akce 

⌧ sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci 

1.4.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.4.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.4.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účelnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.4.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.4.4.Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.Doba trvání akce a finanční dopad

⌧ Časově omezená doba trvání

–⌧    s platností od roku 2021 do roku 2027

–⌧    finanční dopad od roku 2021 do roku 2027 pro prostředky na závazky a od roku 2021 do roku 2031 pro prostředky na platby

◻ Časově neomezená doba trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

–poté plné fungování.

1.6.Předpokládaný způsob řízení 84  

⌧ Přímé řízení Komisí

–⌧ prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

–⌧    prostřednictvím výkonných agentur.

◻ Sdílené řízení s členskými státy

☒ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

–◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

–◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

–◻ EIB a Evropský investiční fond,

–⌧ subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

–◻ veřejnoprávní subjekty,

–◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,

–◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

–◻ osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2.Systémy řízení a kontroly

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruh víceletého finančního rámce a nově navržené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje 88  

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

			2021	2022	2023	2024	2025	2026	2027	Po roce 2027	CELKEM
02.06.01 Kybernetická bezpečnost 89	Závazky	(1)	284,892	322,244	327,578	248,382	253,295	258,214	263,316		1 957,922
	Platby	(2)	21,221	102,765	150,212	167,336	156,475	150,124	148,074	1 061,715	1 957,922
02.06.02 Vysoce výkonná výpočetní technika	Závazky	(1)	384,604	435,030	442,232	335,314	341,950	348,589	355,477		2 643,196
	Platby	(2)	28,648	138,733	202,786	225,903	211,241	202,668	199,899	1 433,316	2 643,196
02.06.03 Umělá inteligence	Závazky	(1)	356,115	402,805	409,474	310,476	316,619	322,768	329,146		2 447,402
	Platby	(2)	26,526	128,457	187,765	209,170	195,594	187,656	185,092	1 327,144	2 447,402
02.06.04 Dovednosti	Závazky	(1)	99,712	112,786	114,652	86,933	88,653	90,375	92,161		685,272
	Platby	(2)	7,428	35,968	52,574	58,567	54,766	52,544	51,826	371,597	685,272
02.06.05 Zavádění	Závazky	(1)	161,219	184,025	186,511	134,149	136,361	138,576	141,303		1 082,144
	Platby	(2)	5,545	41,855	72,106	82,157	74,704	69,103	66,789	669,886	1 082,144
02.06.05.01 Interoperabilita 90	Závazky	(1)	23,960	25,433	26,415	27,299	28,281	29,263	29,852		190,505
	Platby	(2)	8,249	24,942	25,532	26,612	27,005	28,477	29,459	20,229	190,505
Operační prostředky (v členění podle rozpočtových položek uvedených v bodě 3.1)	Závazky	(1)	1 310,502	1 482,323	1 506,862	1 142,553	1 165,160	1 187,785	1 211,256		9 006,441
	Platby	(2)	97,617	472,721	690,975	769,744	719,785	690,573	681,139	4 883,886	9 006,441
Prostředky správní povahy financované z krytí programu 91	Závazky = Platby	(3)	27,038	30,234	30,744	24,165	24,642	25,120	25,618		187,559
Prostředky na krytí programu CELKEM	Závazky	=1+3	1 337,540	1 512,557	1 537,606	1 166,718	1 189,802	1 212,905	1 236,874		9 194,000
	Platby	=2+3	124,655	502,955	721,719	793,909	744,427	715,693	706,757	4 883,886	9 194,000

.

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2.Odhadovaný souhrnný dopad na prostředky správní povahy

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–⌧    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

OKRUH 7víceletého finančního rámce
Lidské zdroje	45,888	51,890	52,748	40,024	40,812	41,601	42,424	315,388
Ostatní správní výdaje	1,490	1,519	1,549	1,580	1,613	1,644	1,679	11,078
Mezisoučet za OKRUH 7víceletého finančního rámce	47,378	53,410	54,298	41,605	42,426	43,246	44,103	326,466

Mimo OKRUH 7 92 víceletého finančního rámce
Lidské zdroje
Ostatní výdajesprávní povahy	27,038	30,234	30,744	24,165	24,642	25,120	25,618	187,559
Mezisoučetmimo OKRUH 7víceletého finančního rámce	27,038	30,234	30,744	24,165	24,642	25,120	25,618	187,559

CELKEM

74,416

83,644

85,042

65,77

67,068

68,366

69,721

514,025

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

[

3.2.2.1.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–⌧    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

3.2.3.Příspěvky třetích stran

Návrh/podnět:

–◻    nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–⌧    počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

–⌧    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–◻    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

na vlastní zdroje

na jiné příjmy

uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky ◻    

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).

(1)    Podpora výzkumu a inovací v oblasti technologií a aplikací nové generace, podpora projektů digitální infrastruktury v rámci Nástroje pro propojení Evropy a podpora podprogramu Media programu Kreativní Evropa.

(2)    EU v současné době spotřebovává jednu třetinu zdrojů vysoce výkonné výpočetní techniky v celosvětovém měřítku, ale zajišťuje jich pouze zhruba 5 % (Výzkumná služba Evropského parlamentu: Developing Supercomputers in Europe (Vývoj superpočítačů v Evropě), 2017, s. 3).

(3)    Současné veřejné investice do kybernetické bezpečnosti v EU se odhadují na zhruba 1 až 2 miliardy EUR ročně, zatímco investice v USA jsou téměř desetkrát vyšší. 

(4)    Evropské centrum politické strategie (dále jen „EPSC“): Building an Effective European Cyber Shield (Budování účinného evropského kybernetického štítu), 2017. Stejná zpráva uvádí, že dominance USA je částečně výsledkem strategie investic do kybernetické bezpečnosti, jež v roce 2017 vedla ke zvýšení federálního financování na 19 miliard USD – tj. o 35 % ve srovnání s rokem 2016.

(5)    Analýza volných pracovních míst v 7 členských státech EU provedená společností Victory Database.

(6)    Tallinský summit k digitální problematice, závěry předsedy vlády Estonska Juriho Ratase.

(7)    COM (2018) 98: Nový, moderní víceletý finanční rámec pro Evropskou unii, která efektivně naplňuje své priority po roce 2020.

(8)    V tomto kontextu jsou pokročilé digitální dovednosti definovány v čl. 2 písm. e) zejména jako odborné dovednosti v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky, umělé inteligence a kybernetické bezpečnosti na úrovni 4 a vyšší podle klasifikace ISCED.

(9)    Zavést elektronickou fakturaci v celé EU by například znamenalo poskytovat digitální veřejné služby společnostem, které mají nezbytné připojení a kvalifikované pracovníky, a zároveň zajistit důvěru veřejnosti, a tudíž podporu pro transakce v bezpečném prostředí.

(10)    Iniciativa EuroHPC.

(11)    COM(2018) 109 final ze dne 8. 3. 2018, Akční plán pro finanční technologie: Za konkurenceschopnější a inovativnější evropský finanční sektor.

(12)    Sdělení ze dne 25. 4. 2018.

(13)    Rozhodnutí Komise C(2018) 2393 final ze dne 26. 4. 2018, kterým se zřizuje skupina odborníků pro sledování ekonomiky internetových platforem.

(14)    Pracovní dokument útvarů Komise SWD(2018) 125 final.

(15)    COM(2017) 477 final ze dne 13. 9 .2017, návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o agentuře ENISA, Agentuře EU pro kybernetickou bezpečnost, a zrušení nařízení (EU) č. 526/2013 a o certifikaci kybernetické bezpečnosti informačních a komunikačních technologií („akt o kybernetické bezpečnosti“).

(16)    COM(2018) 233 final ze dne 25. 4. 2018 o usnadnění digitální transformace v oblasti zdravotnictví a péče na jednotném digitálním trhu;posílení postavení občanů a budování zdravější společnosti.

(17)    COM(2018) 22 final ze dne 17. 1. 2018 o akčním plánu digitálního vzdělávání.

(18)    COM(2017) 479 final ze dne 13. 9. 2017, Investice do inteligentního, inovativního a udržitelného průmyslu. Obnovená strategie průmyslové politiky EU. Doplnit odkaz

(19)    COM(2016) 180 final ze dne 19. 4. 2016, Digitalizace evropského průmyslu. Dosažení maximálních přínosů jednotného digitálního trhu.

(20)     http://www.oecd.org/gov/digital-government/Recommendation-digital-government-strategies.pdf.  

(21)    COM(2017) 376 final „Posílení inovací v evropských regionech: strategie pro odolný a udržitelný růst podporující začlenění“.

(22)    COM(2018) 372 final „Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti“ ze dne 29. května 2018.

(23)    COM(2017) 623 final.

(24)    Zavést elektronickou fakturaci v celé EU by například znamenalo poskytovat digitální veřejné služby společnostem, které mají nezbytné připojení a kvalifikované pracovníky, a zároveň zajistit důvěru veřejnosti, a tudíž podporu pro transakce v bezpečném prostředí.

(25)    Závěry Rady z května 2013 o cloudové komunikaci, které zdůrazňují úlohu vysoce výkonné výpočetní techniky v EU.

(26)    Závěry Rady z května 2015 o digitální transformaci evropského průmyslu (8993/15).

(27)    Závěry zasedání Rady ze dne 23. ledna 2018 (ECOFIN XX/18).

(28)    Závěry Rady o zdraví v digitální společnosti – dosahování pokroku, pokud jde o daty podložené inovace v oblasti zdraví: http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-14078-2017-INIT/cs/pdf.

(29)    Zpráva o evropské iniciativě v oblasti cloud computingu (A8-0183/2017).

(30)    Usnesení Parlamentu o robotice a umělé inteligenci, ( 2015/2103(INL) ).

(31)    Celkem 29 členských států EU a EHP podepsalo prohlášení o záměru spolupracovat na testování automatizované silniční dopravy v přeshraničních zařízeních. Dále lze odkázat na „závěry Rady o digitalizaci dopravy“ ze dne 5. prosince 2017.

(32)     https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/eu-ministers-commit-digitising-europe-high-performance-computing-power . Prohlášení podepsaly FR, DE, IT, LU, NL, PT, ES, BE, SL, BU, GR, CR, CY, CZ, CH a PL.

(33)     https://ec.europa.eu/transparency/regdoc/rep/1/2018/EN/COM-2018-8-F1-EN-MAIN-PART-1.PDF.

(34)    K datu sepsání tohoto dokumentu včetně Norska, ale s výjimkou Chorvatska.

(35)    http://ec.europa.eu/newsroom/dae/document.cfm?doc_id=50951.

(36)    Podepsáno 22 evropskými zeměmi: http://ec.europa.eu/newsroom/dae/document.cfm?doc_id=50954.

(37)    Podepsáno třinácti evropskými zeměmi: http://ec.europa.eu/newsroom/dae/document.cfm?doc_id=50964.

(38)     https://ec.europa.eu/transport/themes/infrastructure/consultations/mid-term-evaluation-connecting-europe-facility-cef_en

(39)     https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/digital-single-market-mid-term-review.  

(40)    Pracovní dokument útvarů Komise SWD(2018) 44 final.

(41)     http://ec.europa.eu/transparency/regdoc/?fuseaction=ia&year=2017&serviceId=&s=Chercher.

(42)    COM(2018) 321 final: Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Moderní rozpočet pro Unii, která chrání, posiluje a brání. Víceletý finanční rámec na období 2021–2027“ ze dne 2. května 2018.

(43)    Posouzení dopadů, které doprovází dokument „Návrh nařízení Rady, kterým se zřizuje evropský společný podnik pro vysoce výkonnou výpočetní techniku“ ( https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/proposal-council-regulation-establishing-eurohpc-joint-undertaking-impact-assessment )

(44)    Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016, Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(45)    Úř. věst. C, , s. . (nutno doplnit).

(46)    Úř. věst. C, , s. . (nutno doplnit).

(47)    Odkaz bude aktualizován: Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1. Dohoda je dostupná na adrese: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=uriserv:OJ.C_.2013.373.01.0001.01.ENG&toc=OJ:C:2013:373:TOC.  

(48)    Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1. Nařízení je dostupné na adrese: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:32013R0883&rid=1. 

(49)    Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1. Nařízení je dostupné na adrese: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:31995R2988&rid=1

(50)    Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2. Nařízení je dostupné na adrese: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:31996R2185&rid=1

(51)    Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1. Nařízení je dostupné na adrese: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:32017R1939&rid=1 

(52)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).

(53)    Rozhodnutí Rady / /EU.

(54)    Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016, Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(55)     https://www.eu2017.ee/news/insights/conclusions-after-tallinn-digital-summit.  

(56)     https://www.consilium.europa.eu/media/21620/19-euco-final-conclusions-en.pdf.  

(57)    COM(2018) 98 final.

(58)    COM(2018) 125 final.

(59)    Jak je uvedeno ve sdělení Digitalizace evropského průmyslu (COM(2016) 180 final).

(60)    Posouzení dopadů, průvodní dokument k „Návrhu nařízení Rady, kterým se zřizuje evropský společný podnik pro vysoce výkonnou výpočetní techniku“ ( https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/proposal-council-regulation-establishing-eurohpc-joint-undertaking-impact-assessment ).

(61)    Odkaz na dokument A8-0183/2017, dostupný je na adrese:  http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?type=TA&language=EN&reference=P8-TA-2017-0240.

(62)     https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/policies/cybersecurity.

(63)    Akční plán digitálního vzdělávání (COM(2018) 22 final) v rámci tohoto balíčku stanoví soubor opatření na podporu členských států v rozvíjení digitálních dovedností a kompetencí ve formálním vzdělávání.

(64)    Odkaz na dokument A8-0183/2017, dostupný je na adrese: http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?type=TA&language=EN&reference=P8-TA-2017-0240.

(65)     http://ec.europa.eu/newsroom/dae/document.cfm?doc_id=51628.    

(66)

   COM(2016) 725 final. 

(67)    COM (2016) 180 final: Digitalizace evropského průmyslu – Dosažení maximálních přínosů jednotného digitálního trhu. 

(68)    COM(2018) 321 final, strana 1.

(69)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(70)    Miliardy miliard operací s pohyblivou řádovou čárkou za sekundu.

(71)    Tisíckrát rychlejší než exa-kapacitní.

(72)    Úř. věst. L 194, 19.7.2016, s. 1.

(73)    Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53).

(74)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 283/2014 ze dne 11. března 2014 o hlavních směrech transevropských sítí v oblasti telekomunikační infrastruktury a o zrušení rozhodnutí č. 1336/97/ES (Úř. věst. L 86, 21.3.2014, s. 14).

(75)    ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2015/2240 ze dne 25. listopadu 2015, kterým se zavádí program pro řešení interoperability a společné rámce pro evropské orgány veřejné správy, podniky a občany (program ISA2) jako prostředek modernizace veřejného sektoru.

(76)    ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2015/2240 ze dne 25. listopadu 2015, kterým se zavádí program pro řešení interoperability a společné rámce pro evropské orgány veřejné správy, podniky a občany (program ISA2) jako prostředek modernizace veřejného sektoru.

(77)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(78)    Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx  

(79)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(80)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(81)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti západního Balkánu.

(82)    Celkové částky z důvodu zaokrouhlení nemusí souhlasit.

(83)    Rozdělení provozního rozpočtu mezi pět specifických cílů je orientační. Bude revidováno s přihlédnutím k vývoji technologií, trhu a realizaci programu.

(84)    Řízení prováděné GŘ DIGIT nebo část čl. 8 písm. b) a c) s cílem usnadnit vývoj, aktualizace a využívání řešení a rámců evropskými orgány veřejné správy, podniky a občany, včetně opakovaného použití řešení a rámců interoperability.

(85)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(86)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(87)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(88)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(89)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne6.6.2018

COM(2018) 434 final

PŘÍLOHY

NÁVRHU NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zavádí program Digitální Evropa na období 2021-2027

{SEC(2018) 289 final}
{SWD(2018) 305 final}
{SWD(2018) 306 final}

PŘÍLOHA 1

ČINNOSTI

Technický popis programu – počáteční rozsah činnosti

Počáteční činnosti v rámci programu budou realizovány dle tohoto technického popisu:

Specifický cíl č. 1 Vysoce výkonná výpočetní technika

Prostřednictvím programu bude realizována evropská strategie pro vysoce výkonnou výpočetní techniku, a sice tím, že bude podporován celounijní ekosystém, který poskytne nezbytnou vysoce výkonnou výpočetní techniku a schopnost zpracování dat, s nimiž bude Evropa globálně konkurenceschopná. Cílem strategie je zavést do roku 2022/2023 exa-kapacitní vysoce výkonnou výpočetní techniku a datovou infrastrukturu světové úrovně a do roku 2026/2027 pak post-exakapacitní techniku a infrastrukturu, tak aby měla Unie k dispozici své vlastní nezávislé a konkurenceschopné vysoce výkonné výpočetní technologie, dosáhla špičkové úrovně v oboru aplikací vysoce výkonné výpočetní techniky a rozšířila její dostupnost a využití.

Počáteční činnosti zahrnují:

1.Rámec pro společné zadávání veřejných zakázek pro integrovanou síť vysoce výkonné výpočetní techniky světové úrovně včetně exa-kapacitní superpočítačové a datové infrastruktury. Ta bude dostupná na nekomerční bázi veřejným a soukromým uživatelům a pro výzkumné účely financované z veřejných prostředků.

2.Rámec pro společné zadávání veřejných zakázek pro post-exakapacitní superpočítačovou infrastrukturu, včetně integrace s kvantovými výpočetními technologiemi.

3.Koordinaci na úrovni EU a odpovídající finanční prostředky na podporu vývoje, zadávání zakázek a provoz této infrastruktury.

4.Vytváření sítí vysoce výkonné výpočetní techniky a datové kapacity členských států a podpora členských států, které budou chtít svou vysoce výkonnou výpočetní techniku a kapacitu modernizovat nebo získat novou.

5.Vytváření sítí odborných středisek vysoce výkonné výpočetní techniky (HPC Competence Centres), z nichž se v každém členském státě bude nacházet jedno a bude přidružené k národnímu superpočítačovému středisku; účelem bude poskytování služeb vysoce výkonné výpočetní techniky průmyslu (zejména malým a středním podnikům), akademické obci a orgánům veřejné správy.

6.Zavedení hotové/funkční technologie: superpočítače coby služba vzešlá z výzkumu a inovací s cílem vybudovat integrovaný evropský ekosystém vysoce výkonné výpočetní techniky, jenž zahrnuje všechny vědecké a průmyslové segmenty hodnotového řetězce (hardware, software, aplikace, služby, propojení a pokročilé digitální dovednosti).

Specifický cíl č. 2 Umělá inteligence

Program vybuduje a posílit základní kapacity umělé inteligence v Evropě, jako jsou datové zdroje a knihovny algoritmů, a zpřístupní je všem podnikům a orgánům veřejné správy, a dále upevní a podpoří vytváření sítí mezi stávajícími zkušebními a experimentálními zařízeními pro umělou inteligenci v členských státech.

Počáteční činnosti zahrnují:

1.Vytvoření společného evropského datového prostoru, v němž se budou shromažďovat veřejné informace z celé Evropy a který se stane zdrojem vstupních dat pro řešení umělé inteligence. Tento prostor bude otevřený i veřejnosti a soukromému sektoru. V zájmu většího využívání by data v tomto prostoru měla být co nejvíce interoperabilní, a to jak v interakcích mezi veřejným a soukromým sektorem, tak i uvnitř jednotlivých sektorů a napříč jimi (sémantická interoperabilita).

2.Rozvoj společných knihoven algoritmů přístupných všem. Společnosti a veřejný sektor by byly schopné identifikovat a získat řešení, jež nejlépe odpovídají jejich potřebám.

3.Společné investování spolu s členskými státy do referenčních zkušebních a experimentálních zařízení pro testování v reálných podmínkách zaměřené na aplikace umělé inteligence v základních odvětvích, jako je zdravotnictví, monitorování země a životního prostředí, mobilita, bezpečnost, výroba či finance, jakož i v dalších oblastech veřejného zájmu. Zařízení by byla přístupná všem subjektům z celé Evropy a napojená na síť center pro digitální inovace. Měla by být vybavena velkými výpočetními zařízeními a zařízeními na zpracování dat, jakož i nejmodernějšími technologiemi umělé inteligence, včetně nových oborů, jako je neuromorfní výpočetní technika, hluboké učení a robotika.

Specifický cíl č. 3 Kybernetická bezpečnost a důvěra

Program podpoří vybudování základní kapacity potřebné k zabezpečení digitálního hospodářství, společnosti a demokracie v EU tím, že bude prohlubovat průmyslový potenciál a konkurenceschopnost kybernetické bezpečnosti EU a schopnost soukromého i veřejného sektoru chránit evropské občany a podniky před kybernetickými hrozbami, a také podporovat provedení směrnice o bezpečnosti sítí a informací.

Počáteční činnosti v rámci tohoto cíle zahrnují:

1.Společné investování spolu s členskými státy do vyspělého zařízení, infrastruktury a know-how pro kybernetickou bezpečnost, jež jsou zásadní pro ochranu klíčových infrastruktur a jednotného digitálního trhu jako takového. Patřit sem mohou investice do kvantových zařízení a datových zdrojů pro kybernetickou bezpečnost, povědomí o situaci v kyberprostoru a další nástroje, které budou zpřístupněny veřejnému i soukromému sektoru v celé Evropě.

2.Rozšiřování stávajících technických kapacit a propojování odborných středisek v členských státech tak, aby tyto kapacity odpovídaly potřebám veřejného sektoru a výrobního odvětví, a to i u produktů a služeb, jež upevňují kybernetickou bezpečnost a důvěru v rámci jednotného digitálního trhu.

3.Široké zavádění nejnovějších řešení v oblasti kybernetické bezpečnosti a důvěry ve všech členských státech. To zahrnuje zajištění bezpečnosti produktů již od fáze návrhu.

4.Podpora na odstraňování nedostatků v dovednostech v oblasti kybernetické bezpečnosti, např. slaďováním vzdělávacích programů v oblasti kybernetické bezpečnosti, jejich přizpůsobováním potřebám konkrétních odvětví a usnadňováním přístupu ke specializovaným výcvikovým kurzům.

Specifický cíl č. 4 Pokročilé digitální dovednosti

Program bude podporovat snadný přístup současné i budoucí pracovní síly k pokročilým digitálním dovednostem, zejména v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky, umělé inteligence, technologie distribuované účetní knihy (např. technologie blockchain) a kybernetické bezpečnosti tím, že bude studentům, absolventům a stávajícím pracovníkům, ať sídlí kdekoli, nabízet prostředky, jak tyto dovednosti získat a rozvíjet.

Počáteční činnosti zahrnují:

1.Přístup k profesní přípravě na pracovišti formou stáží v odborných střediscích a společnostech zavádějících vyspělé technologie.

2.Přístup ke kurzům zaměřeným na vyspělé digitální technologie, jež budou nabízet univerzity ve spolupráci s orgány zapojenými do programu (témata budou zahrnovat umělou inteligenci, kybernetickou bezpečnost, distribuované účetní knihy (např. technologii blockchain), vysoce výkonnou výpočetní techniku a kvantové technologie).

3.Účast na certifikovaných krátkodobých specializovaných odborných kurzech, např. v oblasti kybernetické bezpečnosti.

Intervence se zaměří na špičkové digitální dovednosti spojené s konkrétními technologiemi.

Veškeré intervence budou koncipovány a prováděny primárně prostřednictvím center pro digitální inovace, jak je stanoveno v článku 15.

Specifický cíl č. 5 Zavedení a co nejlepší využívání digitálních kapacit a interoperability

I. Počáteční činnosti týkající se digitální transformace oblastí veřejného zájmu zahrnují:

Projekty zaměřené na zavádění a co nejlepší využití digitálních kapacit nebo interoperability jsou projekty společného zájmu.

1.Modernizace orgánů veřejné správy

1.1.Podpora členských států při naplňování zásad Tallinského prohlášení o elektronické veřejné správě (eGovernmentu) ve všech oblastech politiky a v případě potřeby vytváření registrů a jejich propojování zcela v souladu s obecným nařízením o ochraně osobních údajů.

1.2.Podpora vytváření koncepcí, pilotních projektů, zavádění, údržby a propagace koherentního ekosystému infrastruktur přeshraničních digitálních služeb a usnadnění bezproblémových, bezpečných, interoperabilních, mnohojazyčných přeshraničně nebo meziodvětvově fungujících „end-to-end“ řešení a společných rámců v orgánech veřejné správy. Zahrnuty budou rovněž metodiky posuzování dopadů a přínosů.

1.3.Podpora posouzení, aktualizace a prosazování stávajících společných specifikací a norem a vývoje, vytváření a prosazování nových společných specifikací, otevřených specifikací a norem pomocí normalizačních platforem Unie a případně ve spolupráci s evropskými nebo mezinárodními normalizačními organizacemi.

1.4.Spolupráce na vytvoření evropského ekosystému pro důvěryhodné infrastruktury využívající služeb a aplikací distribuované účetní knihy (např. technologie blockchain), včetně podpory interoperability a normalizace a pomoci při zavádění přeshraničních aplikací EU.

2.Zdravotnictví 1

2.1.Zajistit občanům EU přístup k jejich osobním datům týkajícím se zdraví a jejich sdílení, využití a zprávu, a to bezpečně a bez ohledu na hranice států a na to, kde se občané nebo jejich data nachází. Dokončit evropskou infrastrukturu digitálních zdravotnických služeb (eHDSI) a rozšířit ji o nové digitální služby, podporovat zavádění evropského formátu výměny elektronických zdravotních záznamů.

2.2.Zpřístupnit lepší data pro potřeby výzkumu, prevenci nemocí a personalizované zdravotní péče. Zajistit evropským zdravotnickým výzkumným pracovníkům a klinickým lékařům přístup ke zdrojům v nezbytném rozsahu (sdílené datové prostory, know-how a analytické kapacity), aby byli schopni dosáhnout pokroku u běžných i u vzácných onemocnění. Cílem je získat kohortu založenou na populacích o velikosti alespoň 10 milionů lidí. Předělová hodnota je 1 milion sekvenčních genomů do roku 2022.

2.3.Zpřístupnit digitální nástroje pro aktivnější účast občanů a individuální péči podporováním výměny inovativní a osvědčené praxe v oblasti digitálního zdraví, budování kapacit a technické pomoci, zejména týkající se kybernetické bezpečnosti, umělé inteligence a vysoce účinné výpočetní techniky.

3.Soudnictví: Umožnit bezproblémovou a bezpečnou přeshraniční elektronickou komunikaci v soudnictví a mezi orgány soudní moci a ostatními příslušnými orgány civilního a trestního soudnictví. Zlepšit přístup občanů, podniků, právníků a soudců ke spravedlnosti a soudním informacím a řízením, a to pomocí sémanticky operabilních propojení vnitrostátních databází a registrů, a dále usnadnit mimosoudní řešení sporů online. Prosazovat vývoj a zavádění inovativních technologií pro soudy a právníky založených na řešeních umělé inteligence, jež mohou zjednoduš a zrychlit řízení (např. aplikace „legal tech“).

4.Doprava, energetika a životní prostředí: Zavádět decentralizovaná řešení a infrastrukturu nutné pro rozsáhlé digitální aplikace, jako jsou inteligentní města nebo inteligentní venkovské oblasti, na podporu politik v oblasti dopravy, energetiky a životního prostředí.

5.Vzdělávání a kultura: Poskytnout evropským tvůrcům a kreativnímu odvětví přístup k nejnovějším digitálním technologiím, od umělé inteligence po vyspělou výpočetní techniku. Využít evropské kulturní dědictví k podpoře kulturní rozmanitosti, sociální soudržnosti a evropského občanství. Podporovat zavádění digitálních technologií ve vzdělávání.

Všechny zmíněné činnosti mohou částečně podporovat centra pro digitální inovace, a to pomocí kapacit vybudovaných na podporu digitální transformace průmyslu (viz bod II).

Kromě toho budou podporovány doplňkové aktivity zaměřené na jednotný digitální trh, včetně celoevropské sítě center pro bezpečnější internet, jež se věnují zvyšování počítačové gramotnosti a informovanosti nezletilých, rodičů a učitelů o rizicích, jimž jsou nezletilí vystavováni online, a o způsobech, jak je chránit, a o zastavení šíření dětské pornografie na internetu; opatření zaměřená na boj proti záměrnému šíření dezinformací; evropské středisko pro sledování ekonomiky digitálních platforem a dále studie a informační činnost.

1.Přispívat ke zkvalitňování infrastruktury a technologických zařízení (vybavení, softwaru a nástrojů) sítě center pro digitální inovace, tak aby všechny podniky, zejména malé a střední, z kteréhokoliv regionu v EU, měly přístup k digitálním kapacitám. To zahrnuje zejména:

1.1.Přístup ke společnému evropskému datovému prostoru a platformám umělé inteligence a k vysoce výkonné výpočetní technice pro účely datových analýz a výpočetně náročných aplikací

1.2.Přístup k zařízením pro rozsáhlé testování umělé inteligence a k vyspělým nástrojům kybernetické bezpečnosti

1.3.Přístup k pokročilým dovednostem

2.Činnosti budou koordinovány s inovačními opatřeními v oblasti digitálních technologií podporovanými zejména z programu Horizont Evropa a s investicemi do enter pro digitální inovace financovanými z evropských regionálních a rozvojových fondů a budou je doplňovat. Z programu Digitální Evropa lze poskytovat rovněž granty na tržní replikaci, a to v souladu s pravidly státní podpory. Podpora přístupu k financování dalších kroků digitální transformace bude financována pomocí finančních nástrojů využívajících fond InvestEU.

PŘÍLOHA 2

Ukazatele výkonnosti

Specifický cíl č. 1 – Vysoce výkonná výpočetní technika

1.1 Počet infrastruktur vysoce výkonné výpočetní techniky pořízených na základě společné veřejné zakázky

1.2 Používání exa-kapacitních a post-exakapacitních počítačů celkem a různými skupinami zúčastněných stran (univerzitami, malými a středními podniky apod.)

Specifický cíl č. 2 – Umělá inteligence

2.1 Celková částka společně investovaná do zkušebních a experimentálních zařízení

2.2 Počet společností a organizací využívajících umělou inteligenci

Specifický cíl č. 3 – Kybernetická bezpečnost a důvěra

3.1 Počet infrastruktur a/nebo nástrojů kybernetické bezpečnosti pořízených na základě společné veřejné zakázky

3.2 Počet uživatelů a uživatelských skupin s přístupem k evropským zařízením kybernetické bezpečnosti

Specifický cíl č. 4 – Pokročilé digitální dovednosti

4.1 Počet vyškolených a pracujících IKT specialistů

4.2 Počet podniků majících problémy získat IKT specialisty

Specifický cíl č. 5 – Zavedení, co nejlepší využívání digitální kapacity a interoperabilita

5.1 zavádění veřejných digitálních služeb

5.2 Podniky intenzívně využívající digitální kapacity

5.3 Sladění vnitrostátního rámce interoperability s Evropským rámcem interoperability

PŘÍLOHA 3

Synergie s jinými programy Unie

3.Synergie s programem Horizont Evropa zajistí, že:

a)i když se několik tematických oblastí, jimiž se zabývají programy Digitální Evropa a Horizont Evropa, navzájem přibližuje, budou se lišit a navzájem doplňovat druhy opatření, která mají být podporována, jejich očekávané výstupy a intervenční logika;

b)program Horizont Evropa poskytne rozsáhlou podporu pro výzkum, technický vývoj, demonstrace, pilotní projekty, ověření koncepce, testování a inovace inovativních digitálních technologií, včetně jejich zavádění v předkomerční fázi, a to zejména prostřednictvím i) zvláštního rozpočtu pro „digitální oblast a průmysl“ v pilíři Globální výzvy určeného na vývoj základních technologií (umělé inteligence a robotiky, internetu nové generace, vysoce výkonné výpočetní techniky a dat velkého objemu a klíčových digitálních technologií, které kombinují digitální technologie s jinými technologiemi), ii) podpory elektronických infrastruktur v rámci pilíře Otevřená věda, iii) začlenění digitální oblasti do všech „Globálních výzev“ (zdraví, bezpečnost, energetika a mobilita, klima atd.) a iv) podporu rozšiřování průlomových inovací v pilíři Otevřené inovace (z nichž mnohé budou kombinovat digitální a fyzické technologie);

c)program Digitální Evropa bude investovat do i) budování digitálních kapacit v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky, umělé inteligence, kybernetické bezpečnosti a pokročilých digitálních dovedností a ii) zavádění digitálních kapacit a nejnovějších digitálních technologií na základě rámce EU na národní a regionální úrovni v oblastech veřejného zájmu (jako je zdraví, veřejná správa, spravedlnost a vzdělávání) nebo v oblastech selhání trhu (jako je digitalizace podniků, zejména malých a středních podniků);

d)kapacity a infrastruktury programu Digitální Evropa budou k dispozici výzkumné a inovační komunitě, též pro činnosti podporované z programu Horizont Evropa, včetně testování, experimentů a demonstrací napříč všemi sektory a disciplínami;

e)jak bude díky programu Horizont Evropa dozrávat vývoj nových digitálních technologií, program Digitální Evropa je postupně převezme a zajistí jejich zavedení;

f)iniciativy programu Horizont Evropa na rozvoj vzdělávacích programů v oblasti dovedností a schopností, včetně těch, které se realizují v centrech společného umístění v rámci znalostního a inovačního společenství KIC-Digital při Evropském inovačním a technologickém institutu, budou doplněny budováním kapacit v oblasti pokročilých digitálních dovedností podporovaným z programu Digitální Evropa;

g)budou zavedeny těsné koordinační mechanismy pro programování a provádění, které v co možná největším rozsahu sladí všechny postupy u obou programů. Do jejich řídicích struktur budou zapojeny všechny příslušné útvary Komise.

4.Synergie s programy Unie v rámci sdíleného řízení, včetně Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu plus (ESF+), Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF), zajistí, že:

a)mechanismy doplňkového financování z programů Unie v rámci sdíleného řízení a programu Digitální Evropa budou využívány na podporu činností, které propojují inteligentní specializace s podporou digitální transformace evropského hospodářství;

b)Evropský fond pro regionální rozvoj bude přispívat k rozvoji a posilování místních a regionálních inovačních ekosystémů a průmyslové transformace. To zahrnuje podporu digitalizace průmyslu a zavádění výsledků, jakož i nasazování nových technologií a inovativních řešení. Program Digitální Evropa bude doplňovat a podporovat vytváření nadnárodních sítí a mapování digitálních kapacit tak, aby tyto sítě a kapacity byly přístupné malým a středním podnikům a aby interoperabilní řešení v oblasti informačních technologií byla přístupná všem regionům EU. 

5.Synergie s Nástrojem pro propojení Evropy (CEF) zajistí, že:

a)budoucí program Digitální Evropa se zaměří na budování rozsáhlých digitálních kapacit a infrastruktury v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky, umělé inteligence, kybernetické bezpečnosti a pokročilých digitálních dovedností, přičemž cílem je v celé Evropě v široké míře na základě rámce EU zavádět a využívat kritická stávající nebo vyzkoušená inovativní digitální řešení v oblastech veřejného zájmu nebo selhání trhu. Program Digitální Evropa se provádí zejména prostřednictvím koordinovaných a strategických investic s členskými státy, zejména prostřednictvím společného zadávání veřejných zakázek, do digitálních kapacit, které budou sdíleny v celé Evropě, a do celounijních opatření, která jako součást rozvoje jednotného digitálního trhu podpoří interoperabilitu a standardizaci;

b)kapacity a infrastruktury programu Digitální Evropa budou k dispozici pro zavádění inovativních nových technologií a řešení v oblasti mobility a dopravy. Nástroj pro propojení Evropy podporuje zavádění a nasazování inovativních nových technologií a řešení v oblasti mobility a dopravy;

c)budou zřízeny mechanismy koordinace, zejména prostřednictvím vhodných řídicích struktur.

6.Synergie s programem InvestEU zajistí, že:

a)podpora prostřednictvím tržního financování, včetně sledování cílů politiky v rámci tohoto programu, bude poskytována na základě nařízení o fondu InvestEU. Toto tržní financování by mohlo být spojeno s grantovou podporou;

b)podpora poskytovaná prostřednictvím center pro digitální inovace usnadní podnikům přístup k finančním nástrojům.

7.Synergie s programem Erasmus zajistí, že:

a)program bude podporovat rozvoj a získávání pokročilých digitálních dovedností potřebných k zavádění špičkových technologií, jako je umělá inteligence nebo vysoce výkonná výpočetní technika, ve spolupráci s příslušnými odvětvími;

b)ta část programu Erasmus, která se týká pokročilých dovedností, bude doplňovat intervence programu Digitální Evropa a zabývat se získáváním dovedností prostřednictvím mobility ve všech oborech a na všech úrovních.

(1)    COM(2018) 233 final o usnadnění digitální transformace v oblasti zdravotnictví a péče na jednotném digitálním trhu; posílení postavení občanů a budování zdravější společnosti.