EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 30.5.2018

COM(2018) 384 final

2018/0208(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zavádí program Spravedlnost

{SWD(2018) 290 final}
{SWD(2018) 291 final}
{SEC(2018) 274 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

Tento návrh stanoví den použitelnosti ode dne 1. ledna 2021 a je předkládán Unii 27 členských států v souladu s oznámením Spojeného království o jeho záměru vystoupit z Evropské unie a Euratomu na základě článku 50 Smlouvy o Evropské unii, které Evropská rada obdržela dne 29. března 2017.

·Odůvodnění a cíle

Cílem Evropské unie je podporovat mír, své hodnoty a blahobyt svých obyvatel. Unie je společenstvím práva a jeho hodnoty tvoří samu podstatu její existence. Článek 2 Smlouvy o Evropské unii uvádí, že „Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů“. Tyto hodnoty jsou základem práv, která požívají osoby žijící na území Unie. Listina základních práv Evropské unie shrnuje do jediného dokumentu všechna osobní, občanská, politická, ekonomická a sociální práva, jichž požívají občané v EU.

Článek 3 SEU uvádí, že „cílem Unie je podporovat mír, své hodnoty a blahobyt svých obyvatel“ a že „respektuje svou bohatou kulturní a jazykovou rozmanitost a dbá na zachování a rozvoj evropského kulturního dědictví“. Diskuzní dokument Komise o budoucnosti financí EU 1 uvádí, že „rozpočet EU tento cíl podporuje, a to v kombinaci s vnitrostátními rozpočty a jako doplněk k úsilí vyvíjenému na evropské a vnitrostátní úrovni“.

Hodnoty Unie zahrnují zejména základní práva, například zákaz diskriminace a rovnost, boj proti rasismu a snášenlivost, úctu k lidské důstojnosti, právní stát a nezávislost soudnictví, kulturní rozmanitost, aktivní občanskou společnost, svobodu projevu a účast občanů na demokratickém životě. Fungující evropský prostor práva a účinné vnitrostátní systémy soudnictví jsou nutné pro vzkvétající vnitřní trh a prosazování společných hodnot Unie.

Tato Komise si stanovila Unii demokratické změny jako jednu ze svých deseti politických priorit a v této souvislosti pracuje na tom zapojit občany do toho, co EU dělá a jakým způsobem funguje, a budovat důvěru v Unii.

Finanční prostředky EU mohou přinést přidanou hodnotu a pomoc při podpoře těchto společných evropských hodnot.

Na podporu společných evropských hodnot a práv používá EU řadu nástrojů kombinujících právní předpisy, opatření politiky a financování. Konkrétně tyto programy financování měly silné zaměření na společnost a viditelně souvisejí s evropskými hodnotami: program Práva, rovnost a občanství, program Evropa pro občany a program Spravedlnost.

Tyto programy vedly ke skutečnému pokroku při prosazování hodnot a provádění práv, která lidem v celé Unii zaručují právní předpisy EU. Příkladem lze uvést, že lidé jsou si nyní více vědomi svých práv, společné historie a kultury, více žen je v zaměstnání, práva dětí se prosazují a chrání, systémy soudnictví jsou účinnější, když právníci vědí, jak a kdy uplatňovat acquis EU, a roste přeshraniční spolupráce, dochází k větší demokratické a občanské účasti na úrovni Unie a k hlubšímu porozumění různým vzpomínkám, kulturám a tradicím a jejich respektování.

V rámci práva Unie se nyní lidé mohou spolehnout na soubor práv, nezávislé a účinné systémy soudnictví a dodržování právního státu. EU ukázala svůj pevný závazek bojovat proti násilí na ženách a dětech, potírat všechny formy diskriminace a chránit práva zdravotně postižených osob a podporovat aktivní a silnou občanskou společnost v EU.

Navzdory pokroku dosaženému v rámci stávajících programů v dotčených oblastech politiky přetrvala řada nedostatků a objevily se nové problémy, které je třeba řešit. Společné problémy, kterým EU čelí v oblasti spravedlnosti, práv a hodnot, jsou dvojí:

–Závazek Unie tvořit společenství založené na sdílených hodnotách a právech, sdíleném historickém a kulturním dědictví a účasti obyvatel narušují některá objevující se hnutí, která napadají myšlenku otevřených, soudržných a demokratických společností, v nichž účast občanů a požívání práv umožňují vytvářet tolerantní způsob lidského spolužití.

–Fragmentovaná povaha a omezené zdroje stávajících programů financování EU vyčleněných na hodnoty, práva, občanství a spravedlnost omezují schopnost Unie reagovat na existující i nové problémy. Skutečnost, že „rozpočet programů nestačí k uspokojení poptávky“ označují respondenti veřejné konzultace za hlavní překážku, která může bránit tomu, aby stávající programy dosáhly svých cílů.

Podrobnější analýza ukazuje, že:

–Lidé stále nepožívají plně svých práv: stále existuje nerovnost a diskriminace osob na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Násilí představuje stále realitu každodenního života mnoha žen, dětí a jiných zranitelných osob.

–Je třeba vykonat více, aby se zajistilo, že občané mají povědomí o hodnotách EU a výhodách občanství EU, a podnítit k vyšší míře politické a společenské účasti a lepšímu pochopení Unie, její historie, kulturního dědictví a rozmanitosti.

–Práva vyplývající z občanství EU – na volný pohyb, konzulární ochranu a volební práva – nejsou stále dosud plně známa a uplatňována, a tudíž je bráněno občanské, politické a společenské účasti.

–Hospodářské krize, přetrvávající nerovnosti a problémy, jako je třeba migrace, vedly některé ke zpochybňování základních práv a hodnot, na kterých je Evropská unie založena. V některých případech jsou rovněž ohroženy právní stát, přístup ke spravedlnosti, prostor pro občanskou společnost a nezávislost soudnictví.

–Justiční spolupráce v občanských a trestních věcech není dostatečná a přístup ke spravedlnosti přes hranice členských států je stále obtížný. Je třeba zdokonalit nástroje pro shromažďování srovnatelných informací o kvalitě, nezávislosti a účinnosti systémů soudnictví členských států. Hlavní překážkou bránící vzájemnému uznávání a justiční spolupráci je nedostatečná důvěra v soudnictví jiných členských států.

Důsledky neřešení těchto problémů by mohly být závažné, neboť důvěra v demokracii a podpora prosazování hodnot a základních práv by se oslabila.

Tyto problémy jsou společné všem členským státům a mají přeshraniční rozměr. Přestože je důležité přijímat opatření na vnitrostátní úrovni, členské státy nevyvinou dostatečný pákový efekt k tomu, aby mohly vyřešit tyto problémy.

Prosazování a obrana hodnot a práv EU má hluboký dopad na politický, sociální, kulturní, právní a hospodářský život Unie a přispívá k tomu, aby EU přinášela hmatatelné výsledky v každodenním lidském životě. Opatření na úrovni EU v této oblasti musí být udržitelné a posílené, aby řešilo přetrvávající nedostatky a nové problémy a zajistilo prosazování, účinnou ochranu a dodržování práv a hodnot; přispěje to rovněž k dokončení vnitřního trhu a k podnícení prosperity a soudržnosti v EU. EU to navíc umožní, aby hrála klíčovou roli při obraně a prosazování svých hodnot na globální úrovni, což rovněž přispěje k cílům OSN v oblasti udržitelného rozvoje.

Nový program Spravedlnost podpoří další rozvoj evropského prostoru práva založeného na hodnotách Unie, právním státu, vzájemném uznávání a důvěře, zejména usnadněním přístupu ke spravedlnosti a podporováním justiční spolupráce v občanských a trestních věcech a zefektivněním vnitrostátních systémů soudnictví.

Tento nový program bude spolu s programem Práva a hodnoty tvořit součást nového Fondu pro spravedlnost, práva a hodnoty přispívajícího k zachování otevřených, demokratických, pluralistických a inkluzivních společností. Pomůže rovněž posílit postavení lidí prostřednictvím ochrany a prosazování práv, hodnot a prostřednictvím dalšího rozvoje prostoru práva EU.

·Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Fond pro spravedlnost, práva a hodnoty přispívá bezprostředně k několika prioritám Evropské komise 2 , zejména k vytvoření prostoru práva a základních práv založeného na vzájemné důvěře, integrovanějšímu a spravedlivějšímu vnitřnímu trhu, unii kapitálových trhů, propojenému jednotnému digitálnímu trhu a Unii demokratické změny, růstu a pracovních míst.

·Soulad s ostatními politikami Unie

Fond pro spravedlnost, práva a hodnoty a jeho dva programy financování pomohou posílit a prosadit hodnoty EU a dodržování zásad právního státu a zachování otevřených, demokratických, inkluzivních a tvůrčích společností, což Evropané očekávají. Již podle stávajících pravidel jsou členské státy povinny prokázat, že jejich pravidla a postupy pro finanční řízení prostředků EU jsou odolné a financování je dostatečně chráněno proti zneužití a podvodům. Pouze nezávislé soudnictví, které prosazuje právní stát a právní jistotu ve všech členských státech, může v konečném důsledku zaručit, že peníze z rozpočtu EU jsou dostatečně ochráněny.

Na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) navrhla Komise nařízení o ochraně rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech. Nové nařízení doplní nástroje, jejichž cílem je prosazovat společné hodnoty EU, včetně tohoto programu.

Program bude mít úzkou součinnost s několika politikami a jejich programy financování, zejména s:

–politikami zaměstnanosti, sociální oblasti a vzdělávání

Účinný rozvoj kapacit v oblasti spravedlnosti a prosazování např. prostřednictvím vzdělávání právníků.

–vnějšími politikami a politikami rozvojové spolupráce a rozšíření

Prosazování hodnot a práv v EU se promítá v jejich prosazování na celosvětové úrovni, mimo jiné prostřednictvím vazeb na provádění cílů udržitelného rozvoje. V této souvislosti by měla být rozvinuta součinnost, zejména s vnější činností EU na multilaterální úrovni, ale rovněž při rozvoji rozvojové pomoci a politice rozšíření, aby se zajistila soudržnost například při prosazování přístupu ke spravedlnosti a právního státu.

Součinnost by rovněž měla být posílena s nástroji vnější činnosti, které mohou podporovat přeshraniční spolupráci s prioritními třetími zeměmi v důležitých oblastech pro bezpečnou a chráněnou Evropu.

–jednotným trhem

Financováním činností týkajících se práva obchodních společností, smluvního práva a boje proti praní peněz budoucí program Jednotný trh doplní program Spravedlnost a přispěje bezprostředně k provádění politiky EU v oblasti spravedlnosti a vytvoření prostoru práva EU, přičemž bude v této oblasti sledovat politické směry. Totéž platí pro spotřebitelskou politiku.

–strategickou infrastrukturou

V rámci programu Digitální Evropa bude dále rozvinuta součinnost související s digitalizací a propojením systémů IT.

–výzkumem a inovacemi 

Rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa obsahuje činnosti zabývající se společností podporující začlenění a poskytující jistoty, včetně záležitostí týkajících se spravedlnosti a spotřebitelů, a společensky významnými technologiemi, mimo jiné kybernetickou bezpečností nebo umělou inteligenci a dalšími klíčovými technologiemi. Bude prozkoumáno vzájemné obohacování s cílem prohloubit porozumění pokročilým technologiím ve společnosti, demokracii a systému soudnictví a zaměření na jejich přínosy.

–migrací, správou hranic a bezpečnostní politikou

Program Spravedlnost a jiné fondy EU pokrývající oblast migrace, správy hranic a zejména bezpečnosti se budou doplňovat a cílit na různé fáze činností a postupů nutných k vytvoření evropského prostoru bezpečnosti a práva. Vzhledem k niterním vazbám mezi bezpečností a právem v praxi bude k součinnosti docházet zejména, pokud jde o poskytování adekvátní ochrany obětem trestných činů, financování společných vyšetřovacích týmů a justiční vzdělávání, zajišťování interoperability s evropským informačním systémem rejstříků trestů, zlepšování podmínek ve věznicích nebo mezi agenturní spolupráci v oblasti spravedlnosti a bezpečnosti, například prostřednictvím agentur v oblasti spravedlností, jako je Eurojust a Úřad evropského veřejného žalobce.

–politikou v oblasti životního prostředí

Program Spravedlnost má potenciál podpořit opatření zaměřená na potírání trestné činnosti proti životnímu prostředí, a mimo jiné přispět k provedení směrnice o trestněprávní ochraně životního prostředí 3 . Opatření na podporu justiční spolupráce v občanských a trestních věcech doplní a posílí samostatný program pro vzdělávání soudců a státních zástupců v oblasti práva životního prostředí a možnost financování projektů a přístupu ke spravedlnosti v záležitostech práva životního prostředí stanovená v nařízení LIFE 4 . Přispějí rovněž k zajištění toho, aby vnitrostátní systémy soudnictví mohly poskytovat účinný přístup ke spravedlnosti podle Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí 5 .

–začleňování otázek klimatu

Návrh víceletého finančního rámce na období 2021–2027 předložený Komisí stanoví ambicióznější cíl začleňovat oblast klimatu do všech programů EU s tím, že na cíle v oblasti klimatu by se mělo vynakládat alespoň 25 % výdajů EU. Příspěvek tohoto programu k dosažení tohoto celkového cíle bude sledován prostřednictvím unijního systému klimatických ukazatelů na odpovídající úrovni rozlišení, včetně použití přesnějších metodik, jsou-li k dispozici. Komise bude i nadále každoročně předkládat informace vyjádřené prostředky na závazky v souvislosti s návrhem ročního rozpočtu.

Na podporu plného využití potenciálu programu přispět k cílům v oblasti klimatu bude Komise usilovat o identifikaci příslušných akcí a opatření prostřednictvím procesu přípravy, provádění, přezkumu a hodnocení programu.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

·Právní základ

Návrh vychází z ustanovení čl. 81 odst. 1 a 2 a čl. 82 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).

V čl. 81 odst. 1 SFEU se stanoví, že Unie rozvíjí justiční spolupráci v občanských věcech s mezinárodním prvkem. V čl. 81 odst. 2 SFEU se stanoví přijímání opatření, která mají za cíl zajistit vzájemné uznávání a výkon soudních rozhodnutí; přeshraniční doručování soudních a mimosoudních písemností; účinný přístup ke spravedlnosti a podporu dalšího vzdělávání soudců a soudních zaměstnanců.

V čl. 82 odst. 2 SFEU se stanoví opatření na podporu justiční spolupráce v trestních věcech.

·Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

·Proporcionalita

3.VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH HODNOCENÍ, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

·Zpětná hodnocení / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Hodnocení v polovině období programu Spravedlnost 2014–2020 ukazuje, že program Spravedlnost přinesl vysokou evropskou přidanou hodnotu. Činnosti jednotlivých členských států by neumožňovaly dosáhnout stejných výsledků, pokud jde o velikost a rozsah. To platí jak u obecného cíle programu, tj. rozvoje evropského prostoru práva založeného na vzájemném uznávání a vzájemné důvěře, tak u jeho specifických cílů. Příjemci souhlasí s tím, že poskytování justičního vzdělávání na evropské úrovni je zásadní pro vytvoření evropského prostoru práva a pro hladké a koordinované prosazování práva EU. Naopak opatření podpořené specifickými cíli justičního vzdělávání se považuje za udržitelné, neboť podporuje nabytí trvalých právních znalostí a dovedností, přičemž současně dává příležitost k vytváření sítí a budování důvěry mezi justičními zaměstnanci z různých členských států.

Druhy činností financovaných programem a výsledky projektů účinně zlepšují znalost unijního práva a politik. Výkonnost programu Spravedlnost je vnímána jako zlepšení ve srovnání s předchozími programy, a to pokud jde o lepší cílení politiky i o lepší zapojení správných skupin zúčastněných stran, přičemž lze v budoucnu lépe vyvážit rozdělení úsilí mezi cíle programu. Je stále třeba vyvinout úsilí o oslovení všech cílových skupin ve všech členských státech a lze posílit komunikační činnosti.

Povaha programu umožnila zajišťovat provozní flexibilitu, což Komisi dává možnost adaptovat roční pracovní programy podle objevujících se potřeb v oblasti spravedlnosti. Program je celkově velmi relevantní a sladěn s potřebami vybraných cílových skupin, avšak mohla by se zvážit systematičtější analýza potřeb zúčastněných stran. Program má zejména klíčovou schopnost adaptovat své priority na objevující se potřeby v oblasti spravedlnosti, aby řešil nejdůležitější otázky. Je to výsledkem širokých specifických cílů programu; neboť začlenil řadu programů z předchozího programového období. Taková flexibilita, pokud jde o určování politiky a agendy, je klíčová pro dobré výsledky programu. Program představil dobrou úroveň soudržnosti a doplňkovosti s jinými nástroji, programy a činnostmi EU. Pro dosažení další soudržnosti s jinými programy a projekty EU by významnou úlohu hrála koordinace a výměna informací.

Provádění programu Spravedlnost bylo uspokojivé, pokud jde o granty na akce a provozní granty, avšak je třeba zlepšit budoucí plánování zadávání veřejných zakázek. Existuje omezený prostor pro použití alternativních nástrojů financování, například inovační finanční nástroje. Příjemci považují stávajících nástroje (granty na akce, provozní granty a zadávání veřejných zakázek) za odpovídající potřebám programu. Existuje však prostor pro racionalizaci a zjednodušení některých požadavků na podávání zpráv v souvislosti s granty při současném zajištění nezbytné kontroly vynakládání veřejných prostředků.

Ukazatele pro jednotlivé programy jsou vhodné k monitorování pokroku při dosahování jeho cílů, ale někdy je složité provádět měření vzhledem k nedostatku adekvátních nástrojů (např. průzkum spokojenosti).

Kapacita účastníků byla považovaná za klíčový faktor ovlivňující výkonnost financovaných aktivit, neboť omezená kapacita (správní, finanční, organizační) může být důvodem pro omezenou účast na aktivitách programu (zejména v některých členských státech). Může proto být nutné budování kapacit a technická pomoc.

Neexistuje zjevně žádný prostor pro další zjednodušení, pokud jde o způsob řízení programu. Stávající přímé řízení je odpovídající vzhledem k velikosti programu, přičemž alternativní způsoby řízení (jako je sdílené řízení) by pravděpodobně vedly k rozmělnění zdrojů programu, snížení kapacity programu zaměřovat zdroje na společné priority a objevující se problémy. Podle příjemců lze usilovat o zjednodušení, pokud jde o přípravu návrhů a poskytování nutných informací o správní a finanční kapacitě při účasti na výzvách k podávání návrhů.

Existuje dále prostor pro přizpůsobení portálu pro účastníky potřebám různých druhů organizací, které jsou typickými žadateli programu (jako jsou školící instituce). V tomto ohledu trend k postupné digitalizaci byl shledán jako zjevně pozitivní a měl by pokračovat.

·Konzultace se zúčastněnými stranami

Konzultační strategie, ze které vycházely přípravné práce na novém programu Spravedlnost, zahrnovala veřejnou konzultaci v rámci návrhu víceletého finančního rámce (VFR) po roce 2020 v oblasti hodnot a mobility, veřejné konzultace v rámci hodnocení stávajících programů financování v polovině období a několik konzultací ad hoc organizovaných Komisí formou diskusí u kulatých stolů se zúčastněnými stranami, konference a semináře věnované otázkám pokrytým v posouzení dopadů, které z velké části vychází z výsledku těchto konzultací.

Otevřená veřejná konzultace ohledně využívání fondů EU v oblasti hodnot a mobility

Konzultace proběhly v souvislosti s hodnocením existujících programů financování EU pokrývajících několik oblastí politiky a zabývaly se především stávající výkonností a budoucími výzvami. Účelem veřejné konzultace o fondech EU v oblasti hodnot a mobility bylo shromáždit názory všech zainteresovaných stran na otázku, jak vytěžit co nejvíce z každého eura vynaloženého z rozpočtu EU. Veřejná konzultace o fondech EU v oblasti hodnot a mobility probíhala od 10. ledna 2018 do 9. března 2018 ve 23 úředních jazycích EU.

Jako odpověď na online veřejnou konzultaci o fondech EU v oblasti hodnot a mobility obdržela Komise celkem 1 839 odpovědí z celé Evropy. Z nich 52 % pocházelo od respondentů se zkušenostmi s programem Erasmus+ a 43 % od respondentů se zkušenostmi s programem Kreativní Evropa.

Nejméně jedna odpověď přišla z každého členského státu. Zemí s nejvyšším počtem příspěvků celkově je Německo (24,4 %), následují Francie (8,7 %), Belgie (7,7 %) a Španělsko (5,4 %).

Z 1 839 příspěvků na online dotazník bylo 65,2 % (1 199) od organizací a 34,8 % (640) od jednotlivců.

O své názory se podělila široká škála zúčastněných stran: z 1 199 příspěvků od organizací pocházelo 355 (19,3 %) od nevládních organizací, platforem nebo sítí, 270 (14,7 %) od soukromých podniků (především mikropodniků a malých podniků) a 127 (6,9 %) od výzkumníků a akademiků.

Analýza shrnutá níže se zaměřuje na respondenty, kteří mají zkušenosti s těmito programy EU:

1. Program Evropa pro občany a/nebo

2. Program Práva, rovnost a občanství a/nebo

3. Program Kreativní Evropa a/nebo

4. Program Spravedlnost.

Níže jsou uvedeny některé z hlavních výsledků:

–Podle respondentů, „prosazování evropské identity a společných hodnot“ jakož i „prosazování práv a rovnosti“ jsou důležité společné problematiky (mezi prvními čtyřmi zmíněnými problematikami), které se mají řešit v každém ze čtyř programů. „Podporování aktivního občanství, demokratického zapojení do společnosti a právního státu“ a „prosazování sociálního začleňování a spravedlnosti“ se jeví jako důležité problematiky, které se mají rovněž řešit v příslušných programech, avšak v menší míře v programu Kreativní Evropa, pro který jsou důležitější hospodářské problémy a kulturní rozmanitost.

–„Podporování inovací“, „podporování evropské kulturní rozmanitosti a kulturního dědictví“, „prosazování evropské identity a společných hodnot“ jsou považovány za politiky, které plně nebo poměrně řeší problematiky poloviny či více respondentů se zkušenostmi se čtyřmi dotčenými programy. Rovněž 52 % respondentů se zkušenostmi s programem Kreativní Evropa má za to, že politická opatření na „podporování konkurenceschopnosti evropského kulturního a kreativního odvětví“ plně nebo poměrně řeší problematiku.

–Zhruba 80 % respondentů se zkušenostmi se čtyřmi výše uvedenými programy EU souhlasí s tím, že tyto programy přidávají hodnotu ve velké míře nebo do poměrně značné míry k tomu, co členské státy mohou dosáhnout na celostátní, regionální a/nebo místní úrovni.

–Hlavní překážky identifikované respondenty, které mohou bránit stávajícím programům/fondům v dosahování jejich cílů, jsou velmi podobné u všech dotčených programů: „rozpočet programů nestačí k uspokojení poptávky“; „nedostatečná podpora drobných zúčastněných stran“; „nedostatečná podpora pro uchazeče, kteří podávají přihlášku poprvé“, jsou identifikovány jako hlavní tři překážky.

–Respondenti se zkušenostmi s jedním nebo více ze čtyř programů EU souhlasí s tím, že „používání zjednodušených formulářů žádosti“, „opatření mající za cíl zjednodušit strukturované sítě a partnerství“; „opatření mající za cíl zjednodušit financování akcí, které zahrnují několik cílových odvětví“, a „lepší koordinace mezi různými programy/fondy“ představují hlavní kroky, které se mají přijmout pro zjednodušení a snížení administrativní zátěže příjemců.

·Posouzení dopadů

Byly analyzovány tři hlavní scénáře:

–zachování stávající situace u čtyř programů financování v rámci podklastru „hodnoty“ rozpočtu EU, konkrétně programu Práva, rovnost a občanství, programu Spravedlnost, programu Kreativní Evropa a programu Evropa pro občany,

–jako alternativu ke stávající situaci a základnímu scénáři je v druhém scénáři navrhováno rozvinout součinnost mezi stávajícími programy a sdružit je do jedné politické části o hodnotách EU s dvěma základními programy financování: programem Evropská kultura, práva a hodnoty a programem Spravedlnost.

–třetí scénář zahrnoval vytvořit jediný program financování pokrývající všechny čtyři programy financování uvedené výše.

Základní scénář: zachování stávající situace se čtyřmi programy financování a proporcionální 15% rozpočtový škrt

Analýza základního scénáře s možným 15% snížením dostupného financování ukazuje, že by nastaly negativní následky pro provádění politik. Konkrétně:

15% snížení financování programu Práva, rovnost a občanství by se odrazilo v každoročním stanovování priorit, tj. koncentrování financování v některých oblastech v jednom roce a podporování jiných politických oblastí v následujících letech, a to v rozporu s narůstajícími potřebami v oblasti. Toto snížení by rovněž vedlo k omezení studií, sběru údajů, kampaní zvyšujících povědomí atd., které jsou nutné pro zajištění podložených politických opatření a legislativy.

V případě programu Evropa pro občany by rozpočtový škrt ve výši 15 % snížil základní rozpočet na 157 milionů EUR, což není dostačující pro závazek Komise postavit občany do centra evropského procesu. Kritický počet účastníků a zeměpisné pokrytí činností nutné k dosažení zamýšleného dopadu by již nebyly dosaženy. Stabilní rozpočtový příděl (na základě rozpočtu 2017) by umožnil kontinuitu, ale měl by stále pouze omezený dopad.

Snížení financování podprogramu MEDIA v rámci programu Kreativní Evropa o 15 %by nevyhnutelně znamenalo racionalizaci a koncentraci na omezený počet akcí. Snížení financování by mělo neúměrný dopad na země s nižší výrobní kapacitou a/nebo země s omezenou zeměpisnou/jazykovou oblastí. Snížil by se rovněž počet vzdělávacích aktivit pro audiovizuální profesionály a počet koprodukcí EU, což jsou práce snáze překračující hranice. Omezení rozsahu sítě provozovatelů kin by negativně ovlivnilo přístup občanů EU, a to zejména ze středoevropských a východoevropských zemí k zahraničnímu evropskému obsahu.

U podprogramu Kultura programu Kreativní Evropa by 15% snížení neumožnilo dosáhnout kritického množství v reakci na potřeby kulturního a tvůrčího odvětví. Z toho by vyplývala zejména omezená evropská přidaná hodnota, a tudíž omezený dopad na kulturní rozmanitost, méně příležitostí k přeshraniční spolupráci, méně příležitostí na trhu a méně kariérních příležitostí pro pracovníky v kulturním a tvůrčím odvětví. Společenský dopad by se snížil a mezinárodní otevření programu by muselo být omezeno na jeho úroveň před rokem 2014 a upuštěno od účasti klíčových sousedních partnerských zemí EU.

Finanční záruka pro kulturní a tvůrčí odvětví by mohla být ohrožena, což by bylo negativní pro tato odvětví zejména ve východních zemích, kde jsou finanční trhy méně rozvinuté a kde je tudíž méně možností k přístupu k financování.

Zavržené alternativy v posouzení dopadů: jeden program

Z důvodů souvisejících s právním základem byla alternativa jednoho nástroje/programu navrhovaná ve třetím scénáři zavržena. Většina aktivit a politik je založena na článcích, které stanový řádný legislativní postup, vyjma stávajícího programu Evropa pro občany. V současnosti hlavní zaměření programu Evropa pro občany je na účast občanů, a tudíž je založeno na článku 352 SFEU (jednomyslnost). Po analýze by cíle a odpovídající aktivity mohly být, pokud by bylo jejich zaměření do určité míry změněno, upraveny tak, aby vyhovovaly novému přístupu širšího programu; v takovém případě by spadaly do působnosti čl. 167 odst. 1 a 2 SFEU, které stanoví řádný legislativní postup. Vzhledem k postavení Spojeného království a Irska, pokud jde o prostor svobody, bezpečnosti a práva, jakož i postavení Dánska podle protokolů 21 a 22 připojených ke Smlouvám, však program Spravedlnost, přestože rovněž podléhá řádnému legislativnímu postupu, musí zůstat v samostatném nástroji.

Navrhované alternativy v posouzení dopadů: rámec hodnot EU s dvěma programy financování

Analýza ukazuje, že existuje prostor pro zlepšení, pokud jde o stávající situaci čtyř programů financování. Proto jako alternativu ke stávající situaci a základnímu scénáři je navrhováno rozvinout synergie mezi stávajícími programy a výsadními liniemi a zkombinovat je do jedné politické části o hodnotách EU s dvěma základními programy financování: program Kultura, práva a hodnoty Evropy a program Spravedlnost, jak jsou prezentovány níže:

Nová architektura budoucího financování jako alternativa k základnímu scénáři se zaměřuje na:

–rozvoj součinností mezi politikami s nalezením společných základů pro akci při současném respektování jejich specifik;

–omezení překrývání a fragmentací;

–zajištění flexibility při přidělování finančních prostředků při současném zajištění určité míry předvídatelnosti finančního krytí vyčleněného na každou politiku;

–podporu meziodvětvových a inovačních akcí;

–zajištění kritického množství zdrojů na prosazování hodnot při zohlednění potřeb každé politiky.

Zvolená alternativa

Komise rozhodla vytvořit samostatný program Kreativní Evropa a vytvořit Fond pro spravedlnost, práva a hodnoty zahrnující dva programy: program Spravedlnost a program Práva a hodnoty. Posouzení dopadů je i nadále platné a tyto iniciativy z něj vycházejí. Toto rozhodnutí je zachyceno v navrhovaném balíčku VFR na období po roce 2020 představeném 2. května 2018 6 .

·Zjednodušení

Při provádění programu Spravedlnost bude usilováno o zjednodušující opatření, např. jednorázové částky, paušální sazby a jednotkové náklady.

Komplexita a nesourodost pravidel financování současných programů představují překážku pro žadatele. Využití jednotného místa pro externí uživatele účastnící se životního cyklu grantů (portálu pro účastníky), včetně celkového systému řízení grantů hrají důležitou roli při zjednodušování přístupu k programu. Program Spravedlnost bude i nadále řízen prostřednictvím korporátního systému IT Komise vyvíjeného v současnosti na základě H2020.

·Základní práva

Cíle programu jsou úzce spjaty s prosazováním základních práv a jsou v souladu s Listinou základních práv Evropské unie. Program Spravedlnost (a program Práva a hodnoty) budou zejména tvořit součást Fondu pro spravedlnost, práva a hodnoty v rozpočtu EU, jehož cílem je podporovat otevřené, demokratické a inkluzivní společnosti a posílit postavení lidí prostřednictvím ochrany a prosazování práv, hodnot a prostřednictvím dalšího rozvoje prostoru práva EU.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.OSTATNÍ PRVKY

·Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Bude sestaven plán provádění pro specifikaci modalit, za kterých program poběží.

Bude sestaven podrobný plán monitorování a hodnocení pro specifikaci, jak budou související opatření prováděna v praxi a jaká bude strategie údajů. Monitorování programu bude probíhat jednak soustavně (např. včasným reagováním na neplánované události / výjimečné potřeby) a pravidelně plánovaně (podáváním zpráv o klíčových výzvách k podávání návrhů, přezkumech projektu, koordinaci nebo osvětových akcích) a bude případně podkladem pro klíčové ukazatele programu. Monitorovací zprávy budou následně podkladem pro:

–hodnocení v polovině období (které se provede nejpozději čtyři roky od počátku provádění programu), ve spojení se závěrečným hodnocením předchozích programů; a

–závěrečné hodnocení (které se provede nejpozději čtyři roky po skočení programového období).

Tato hodnocení se provedou v souladu s body 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 7 v případě, že tři orgány potvrdily, že hodnocení stávajících právních předpisů a politiky by měla poskytnout základ k posouzení dopadů budoucích možných opatření. Tato hodnocení posoudí účinky programu v praxi na základě klíčových ukazatelů/cílů programu a podrobné analýzy míry, v jaké lze program považovat za relevantní, účinný, účelný a poskytující dostatek přidané hodnoty EU a soudržný s ostatními politikami EU. Budou zahrnovat doporučení k řešení jakýchkoliv identifikovaných nedostatků/problémů nebo potenciálu, jak více zdokonalit akce a jejich výsledky a maximalizovat jejich využití/dopad.

·Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Cílem navrhovaného přístupu je spojit zjednodušení postupů financování, což požadují všechny zúčastněné strany, s přístupem, který bude více zaměřený na výsledky.

Návrh stanovuje obecné a specifické cíle programu (článek 3) a druhy činností financovaných programem (příloha I). Obecné a specifické cíle definují oblast působnosti programu (oblasti politiky), zatímco druhy činností jsou orientované na financování, vztahují se na všechny dotčené oblasti politiky a definují horizontální způsob, jak dosáhnout výsledků prostřednictvím financování. Zároveň druhy činností ukazují, v jakých případech financování znamená skutečně přidanou hodnotu pro dosažení cílů politiky.

Komise v rámci provádění tohoto nařízení stanoví roční priority financování pro jednotlivé oblasti politiky. Účast na programu je otevřená všem právním subjektům legálně usazeným v členských státech nebo v třetí zemi, která se programu účastní, bez jakýchkoli dalších omezení přístupu k programu.

Tato struktura umožňuje zjednodušení, jakož i lepší orientaci programu na potřeby a vývoj v oblasti politiky. Poskytuje navíc stabilní rámec pro hodnocení, protože specifické cíle jsou přímo provázány s ukazateli, které se v průběhu doby trvání programu nezmění a budou pravidelně sledovány a hodnoceny. V zájmu flexibility a lepšího provádění není navrhováno, aby se vyčlenily konkrétní částky na každý specifický cíl v rámci programu.

2018/0208 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zavádí program Spravedlnost

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 81 odst. 1 a 2 a čl. 82 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 8 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 9 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Podle článku 2 Smlouvy o Evropské unii „Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů“. Článek 3 dále rozvádí, že „cílem Unie je podporovat mír, své hodnoty a blahobyt svých obyvatel“ a že mimo jiné „respektuje svou bohatou kulturní a jazykovou rozmanitost a dbá na zachování a rozvoj evropského kulturního dědictví“. Tyto hodnoty jsou dále potvrzeny a vyjádřeny v právech, svobodách a zásadách zakotvených v Listině základních práv Evropské unie (dále jen „listina“).

(2)Tyto práva a hodnoty musí být nadále prosazovány a posilovány, sdíleny mezi občany a obyvateli v rámci Unie a stát se středobodem evropských společností. Proto se v rozpočtu Unie vytvoří nový Fond pro spravedlnost, práva a hodnoty, který bude zahrnovat programy Práva a hodnoty a Spravedlnost. V době, kdy evropské společnosti čelí extremismu, radikalismu a rozkolům, je nanejvýš důležité prosazovat, posilovat a bránit spravedlnost, práva a hodnoty EU: lidská práva, úctu k lidské důstojnosti, svobodu, demokracii, rovnost a právní stát. Bude to mít zásadní a bezprostřední dopad na politický, sociální, kulturní a hospodářský život v Unii. Jako součást nového fondu program Práva a hodnoty spojí dohromady program Práva, rovnost a občanství na období 2014 až 2020 zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1381/2013 10 a program Evropa pro občany zavedený nařízením Rady (EU) č. 390/2014 11 . Program Spravedlnost (dále jen „program“) bude i nadále podporovat rozvoj integrovaného evropského prostoru práva a přeshraniční spolupráce, v návaznosti na program Spravedlnost na období 2014–2020 zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1381/2013 12 (dále jen „předchozí program“).

(3)Fond pro spravedlnost, práva a hodnoty a jeho dva jednotlivé programy financování se budou zaměřovat přednostně na osoby a subjekty, které přispívají k tomu, aby naše společné hodnoty, práva a bohatá rozmanitost byly živoucí a dynamické. Konečným cílem je podpořit a zachovat naši právem se řídící, spravedlivou, inkluzivní a demokratickou společnost. To zahrnuje dynamickou občanskou společnost podněcující demokratickou, občanskou a společenskou účast obyvatel a podporování bohaté rozmanitosti evropské společnosti, rovněž na základě naší společné historie a paměti. Článek 11 Smlouvy o EU dále uvádí, že orgány dávají vhodnými způsoby občanům a reprezentativním sdružením možnost projevovat a veřejně vyměňovat své názory na všechny oblasti činnosti Unie.

(4)Smlouva o fungování Evropské unie (SFEU) stanoví vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva při respektování základních práv a různých právních systémů a tradic členských států. Za tímto účelem může Unie přijímat opatření k rozvoji justiční spolupráce v občanských věcech a justiční spolupráce v trestních věcech a podporovat činnosti členských států v oblasti předcházení trestné činnosti. Při dalším rozvíjení evropského prostoru práva je třeba zajistit dodržování základních práv a obecných zásad a hodnot, jako jsou zákaz diskriminace, rovnost žen a mužů, účinný přístup ke spravedlnosti pro všechny, právní stát a dobře fungující nezávislý systém soudnictví.

(5)Financování by mělo zůstat jedním z hlavních nástrojů úspěšného provádění ambiciózních cílů stanovených Smlouvami. Cílů by mělo být dosaženo mimo jiné zavedením flexibilního a účinného programu Spravedlnost, který by usnadňoval plánování a provádění těchto cílů.

(6)Pro postupné vytváření prostoru svobody, bezpečnosti a práva má Unie přijímat opatření týkající se justiční spolupráce v občanských a trestních věcech založené na zásadě vzájemného uznávání rozsudků a soudních rozhodnutí, která je již od zasedání Evropské rady v Tampere ve dnech 15. a 16. října 1999 základním kamenem justiční spolupráce v rámci Unie. Vzájemné uznávání vyžaduje vysokou úroveň vzájemné důvěry mezi členskými státy. V zájmu usnadnění vzájemného uznávání a podpoření vzájemné důvěry byla v několika oblastech přijata opatření na sbližování právních předpisů členských států. Dobře fungující prostor práva, v němž jsou odstraněny překážky bránící přeshraničním soudním řízením a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních situacích je rovněž klíčový pro zajištění hospodářského růstu.

(7)Dodržování zásad právního státu je zásadní pro vysokou úroveň vzájemné důvěry v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, zejména pro účinnou justiční spolupráci v občanských a trestních věcech, která je založena na vzájemném uznávání. Právní stát je jednou ze společných hodnot zakotvených v článku 2 SEU a zásada účinné právní ochrany stanovená v čl. 19 odst. 1 SEU a článku 47 listiny je konkrétním vyjádřením zásad právního státu. Prosazováním právního státu podporou úsilí o zlepšení nezávislosti, kvality a účinnosti vnitrostátních systémů soudnictví posiluje vzájemnou důvěru, která je nezbytná pro justiční spolupráci v občanských a trestních věcech.

(8)Podle čl. 81 odst. 2 písm. h) a čl. 82 odst. 1 písm. c) Smlouvy o fungování EU podporuje Unie vzdělávání soudců a soudních zaměstnanců jako nástroj pro zlepšení justiční spolupráce v občanských a trestních věcech založené na zásadě vzájemného uznávání rozsudků a soudních rozhodnutí. Vzdělávání právních odborníků je důležitým nástrojem pro prohlubování vzájemného porozumění o tom, jak nejlépe dodržovat zásady právního státu. Přispěje k vytvoření evropského prostoru práva vytvořením společné právní kultury mezi právními odborníky členských států. Je zásadní zajistit správné a soudržné uplatňování práva v Unii a vzájemnou důvěru mezi právními odborníky v přeshraničních řízeních. Vzdělávací aktivity podporované tímto programem by měly být založeny na řádném posouzení vzdělávacích potřeb, využívat nejmodernější metodiku vzdělávání, zahrnovat přeshraniční akce spojující právní odborníky z různých členských států, sestávat z aktivního učení a prvků pro navazování kontaktů a být udržitelné.

(9)Na justičním vzdělávání se mohou podílet různí aktéři, jako jsou právní, justiční a správní orgány členských států, akademické instituce, vnitrostátní subjekty odpovědné za justiční vzdělávání, organizace nebo sítě poskytující vzdělávání na evropské úrovni či sítě soudních koordinátorů práva Unie. Orgány a subjekty sledující cíl obecného evropského zájmu v oblasti vzdělávání soudců, jako jsou Evropská síť pro justiční vzdělávání, Akademie evropského práva (ERA), Evropská síť rad pro justici (ENCJ), Sdružení státních rad a nejvyšších správních soudů Evropské unie (ACA-Europe), Síť předsedů nejvyšších soudů Evropské unie (RPCSJUE) a Evropský institut veřejné správy (EIPA), by měly i nadále plnit svou úlohu při podpoře vzdělávacích programů pro soudce a soudní zaměstnance, které mají skutečný evropský rozměr, a měla by jim tudíž být poskytována přiměřená finanční podpora v souladu s postupy a kritérii stanovenými v ročních pracovních programech přijatých Komisí podle tohoto nařízení.

(10)Program by měl podporovat roční pracovní program Evropské sítě pro justiční vzdělávání, což je zásadní aktér justičního vzdělávání. Evropská sít pro justiční vzdělávání se nachází ve výjimečné situaci, neboť jde o jedinou síť na úrovni Unie sdružující subjekty justičního vzdělávání členských států. Má jedinečné postavení pro organizování výměn nových a zkušených soudců a státních zástupců mezi všemi členskými státy a pro koordinaci činnosti vnitrostátních subjektů justičního vzdělávání, pokud jde o organizování vzdělávacích aktivit o právu Unie a propagaci osvědčených vzdělávacích postupů. Evropská síť pro justiční vzdělávání je rovněž poskytovatel vzdělávacích aktivit vynikající kvality poskytovaných nákladově efektivním způsobem na úrovni Unie. Zahrnuje navíc subjekty justičního vzdělávání kandidátských zemi jako pozorovatele.

(11)Opatření v rámci programu by měla podporovat posílené vzájemné uznávání soudních rozhodnutí a rozsudků a nezbytné sbližování právních předpisů, které usnadní spolupráci mezi příslušnými orgány, včetně finančních zpravodajských jednotek, a soudní ochranu práv jednotlivce v občanských a obchodních věcech. Program by rovněž měl podpořit procesní právní předpisy pro přeshraniční věci a větší konvergenci v občanském právu, která pomůže odstranit překážky bránící řádnému a účinnému fungování soudních a mimosoudních řízení, z čehož budou těžit všichni účastníci občanskoprávního sporu. Konečně za účelem podpory účinného prosazování a praktického uplatňování práva Unie upravujícího justiční spolupráci v občanských věcech by měl program podporovat fungování Evropské soudní sítě pro občanské a obchodní věci vytvořené rozhodnutím Rady 2001/470/ES.

(12)Podle čl. 3 odst. 3 SEU, článku 24 listiny a Úmluvy OSN o právech dítěte z roku 1989 by měl program podporovat ochranu práv dítěte a začlenit prosazování práv dítěte při provádění všech jeho opatření.

(13)Program na období 2014–2020 umožňoval vzdělávací aktivity o právu Unie, zejména o působnosti a uplatňování listiny zacílené na členy justičních orgánů a jiné právníky. Ve svých závěrech ze dne 12. října 2017 o uplatňování listiny v roce 2016 Rada připomněla, že je důležité zvyšovat povědomí o uplatňování listiny na úrovni členských států i na úrovni Unie, a to i mezi tvůrci politik, právními odborníky z praxe a samotnými nositeli těchto práv. Pro začleňování základních práv konzistentním způsobem je proto nutné rozšířit finanční podporu na činnosti věnované zvyšování povědomí pro jiné orgány veřejné moci, než jsou justiční orgány a právníci.

(14)Podle článku 67 SFEU má Unie tvořit prostor svobody, bezpečnosti a práva při respektování základních práv, pro nějž je zásadní přístup ke spravedlnosti. Za účelem usnadnění účinného přístupu ke spravedlnosti a s cílem podpořit vzájemnou důvěru, která je nezbytná pro řádné fungování prostoru svobody, bezpečnosti a práva, je nutné rozšířit finanční podporu na činnosti jiných orgánů, než jsou justiční orgány a právníci, jakož i na organizace občanské společnosti, které přispívají k těmto cílům.

(15)Podle článků 8 a 10 SFEU by měl tento program ve všech svých činnostech podporovat zohlednění rovnosti žen a mužů a cílů v oblasti zákazu diskriminace.

(16)Opatření, na něž se vztahuje toto nařízení, by měla přispívat k vytvoření evropského prostoru práva, zdokonalení přeshraniční spolupráce a vytváření sítí a dosažení správného, soudržného a jednotného uplatňování práva Unie. Financované činnosti by rovněž měly přispět ke společnému chápání hodnot Unie, právního státu, lepší znalosti práva a politik Unie, sdílení poznatků a osvědčených postupů při používání nástrojů justiční spolupráce ze strany všech dotčených zúčastněných stran, jakož i k rozšíření interoperabilních digitálních řešení umožňujících hladkou a účinnou přeshraniční spolupráci a měly by poskytovat stabilní analytický základ pro podporu a rozvoj, vymáhání a řádné provádění práva a politik Unie. Intervence Unie umožní, aby tato opatření byla prováděna jednotně v rámci celé Unie a aby přinášela úspory z rozsahu. Kromě toho může Unie lépe než členské státy reagovat na přeshraniční situace a může poskytnout evropskou platformu pro vzájemné čerpání zkušeností.

(17)Komise by měla zajistit celkový soulad, doplňkovost a součinnost s prací institucí a jiných subjektů Unie, jako je Eurojust, eu-LISA a Úřad evropského veřejného žalobce a měla by zhodnotit práci dalších vnitrostátních a mezinárodních aktérů v oblastech, na něž se program vztahuje.

(18)Je nezbytné zajistit evropskou přidanou hodnotu všech opatření a činností prováděných v rámci programu, jejich doplňkovost s činnostmi členských států a jejich soulad s ostatními činnostmi Unie. Aby se zajistilo účinné přidělování finančních prostředků ze souhrnného rozpočtu Unie, je zapotřebí dodržovat celkový soulad, doplňkovost a součinnost mezi finančními programy, které podporují vzájemně související oblasti politiky, a to zejména v rámci Fondu pro spravedlnost, práva a hodnoty – a tudíž s programem Práva a hodnoty – a mezi programem a programem pro jednotný trh, správou hranic a bezpečností, zejména Azylovým, migračním a integračním fondem (AMIF) a Fondem pro vnitřní bezpečnost, strategickou infrastrukturou a zejména programem Digitální Evropa, programem Erasmus+, rámcovým programem pro výzkum a inovace a nástrojem předvstupní pomoci a nařízením LIFE 13 .

(19)Toto nařízení stanoví finanční krytí programu Spravedlnost, které má představovat hlavní referenční částku ve smyslu [bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení 14 ] pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu.

(20)Na tento program se vztahuje nařízení (EU, Euratom) č. [nové finanční nařízení] („finanční nařízení“). Stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého plnění, , finančních nástrojů a rozpočtových záruk.

(21)Druhy financování a způsoby provádění podle tohoto nařízení by se měly vybírat na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontrolní opatření, administrativní zátěži a očekávanému riziku nesouladu. Mělo by to zahrnovat zvážení použití jednorázových částek, paušální sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování nesouvisejícího s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení.

(22)V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 15 , nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 16 , nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 17 a nařízením Rady (EU) 2017/1939 18 mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné trestné činy poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 19 . V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru (EÚD) nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva.

(23)Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o EHP, která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Třetí země se mohou programu rovněž zúčastnit na základě jiných právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení za účelem udělení nezbytných práv a přístupu příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci.

Na toto nařízení se vztahují horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a určují zejména postup sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek, cen, nepřímého plnění a kontrolu odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 SFEU se rovněž týkají ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech, neboť dodržování právního státu je základní podmínkou řádného finančního řízení a efektivního financování z EU.

(25) Podle [článku 94 rozhodnutí Rady 2013/755/EU 20 ] jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je příslušná zámořská země nebo území spojeno.

(26)Vzhledem k významu boje proti změnám klimatu v souladu se závazky Unie provést Pařížskou dohodu a cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje přispěje tento program k tomu, aby se opatření v oblasti klimatu stala významným tématem a dosáhlo se celkového cíle, že 25 % výdajů z rozpočtu Unie bude směřovat na podporu cílů souvisejících s touto problematikou. Během přípravy a provádění programu budou identifikována relevantní opatření a budou znovu posouzena v souvislosti s hodnocením v polovině období.

(27)Podle odstavců 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 existuje potřeba hodnotit tento program na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních monitorovacích požadavků a zároveň omezit nadměrnou regulaci a administrativní zátěž, a to zejména pro členské státy. Tyto požadavky mohou případně zahrnovat měřitelné ukazatele jako základ pro hodnocení praktických účinků programu.

(28)Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o ukazatele uvedené v článcích 12 a 14 a v příloze II. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(29)Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 21 .

(30)V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro něj není závazné ani použitelné.

(31)[V souladu s článkem 3 a čl. 4a odst. 1 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, oznámilo Irsko (dopisem ze dne ...) své přání účastnit se přijímání a používání tohoto nařízení, NEBO

[V souladu s články 1 a 2 a čl. 4a odst. 1 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se Irsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné,]

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola I
Obecná ustanovení

Článek 1
Předmět

Toto nařízení zavádí program Spravedlnost (dále jen „program“).

Stanoví cíle programu, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.

Článek 2
Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

1.„soudci a soudními zaměstnanci“ se rozumí soudci, státní zástupci a soudní úředníci, jakož i jiní právní odborníci spojení se soudnictvím, jako jsou advokáti, notáři, soudní vykonavatelé nebo exekutoři, insolvenční správci, mediátoři a soudní tlumočníci a překladatelé, soudní znalci, vězeňský personál a probační úředníci.

Článek 3
Cíle programu

1.Obecným cílem programu je přispět k dalšímu rozvoji evropského prostoru práva založeného na právním státu, vzájemném uznávání a vzájemné důvěře.

2.Program má tyto specifické cíle, jejichž podrobný popis je stanoven v příloze I:

a)usnadňovat a podporovat justiční spolupráci v občanských a trestních věcech a prosazovat právní stát mimo jiné podporou úsilí o zlepšení účinnosti vnitrostátních systémů soudnictví a výkonu rozhodnutí;

b)podporovat a prosazovat justiční vzdělávání s cílem podpořit společnou kulturu práva, justice a právního státu;

c)usnadňovat účinný přístup ke spravedlnosti pro všechny a účinnou právní ochranu, mimo jiné elektronickými prostředky, podporováním efektivních občanských a trestních řízení a prosazováním a podporováním práv obětí trestných činů, jakož i procesních práv podezřelých a obviněných osob v trestním řízení.

Článek 4
Rozpočet

1.Finanční krytí pro provádění programu na období 2021–2027 činí [305 000 000] EUR v běžných cenách.

2.Částku uvedenou v odstavci 1 lze použít na technickou a správní pomoc určenou pro provádění programu, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, včetně systémů informačních technologií na úrovni organizace.

3.Aniž je dotčeno finanční nařízení, mohou být výdaje na opatření z projektů zařazených do prvního pracovního programu způsobilé od 1. ledna 2021.

4.Do programu mohou být na žádost členských států převedeny zdroje, jež jim byly přiděleny v rámci sdíleného řízení. Komise tyto zdroje vynakládá přímo v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. a) finančního nařízení, nebo nepřímo v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. c). Tyto zdroje se pokud možno použijí ve prospěch dotčeného členského státu.

Článek 5
Třetí země přidružené k programu

Program je otevřen těmto třetím zemím:

a)členové Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o EHP;

b)přistupující země, kandidáti a potenciální kandidáti v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovených v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;

c)země, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovených v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;

d)jiné třetí země v souladu s podmínkami stanovenými ve specifických dohodách upravujících účast této třetí země na jakémkoliv programu Unie, pokud dohoda

–zajišťuje spravedlivou rovnováhu, pokud jde o příspěvky a výhody třetí země účastnící se programů Unie,

–stanoví podmínky účasti v programech Unie, včetně výpočtu finančních příspěvků k jednotlivým programům a jejich správních nákladů. Tyto příspěvky představují účelově vázané příjmy v souladu s [čl. 21 odst. 5] [nového finančního nařízení],

–nepřiznává dané třetí zemi rozhodovací pravomoc ohledně programu,

–zaručuje práva Unie na zajištění řádného finančního řízení a ochrany jejích finančních zájmů.

Článek 6
Provádění a formy financování z prostředků EU

1.Program se provádí v rámci přímého řízení v souladu s finančním nařízením nebo v rámci nepřímého řízení společně se subjekty uvedenými v čl. 61 odst. 1 písm. c) finančního nařízení.

2.Program může poskytovat financování jednou z forem stanovených ve finančním nařízení.

3.[Příspěvky do vzájemného pojišťovacího mechanismu mohou pokrývat rizika spojená se zpětným získáváním prostředků dlužných příjemci a lze je považovat za dostatečnou záruku podle finančního nařízení. Použijí se ustanovení stanovená v [článku X] nařízení XXX [nástupce nařízení o záručním fondu]].

Článek 7
Druhy opatření

Opatření přispívající k dosažení specifického cíle uvedeného v článku 3 mohou být financována podle tohoto nařízení. Pro financování jsou způsobilé zejména činnosti uvedené v příloze I.

Kapitola II
Granty

Článek 8
Granty

1.Granty v rámci programu se udělují a spravují v souladu s hlavou VIII finančního nařízení.

Článek 9
Kumulativní (doplňkové) a kombinované financování

1.Na opatření, na něž byl získán příspěvek v rámci programu, lze rovněž získat příspěvek z jakéhokoli jiného programu Unie, včetně fondů se sdíleným řízením, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady. [Kumulativní financování nesmí překročit celkové způsobilé náklady opatření a podporu z různých programů Unie lze vypočítat proporcionálně].

2.V případě, že program a fondy se sdíleným řízením uvedené v článku 1 nařízení (EU)[XX] [nařízení o společných ustanoveních] stanoví společně finanční podporu jednoho opatření, toto opatření se provede v souladu s pravidly stanovenými v tomto nařízení, včetně pravidel pro zpětné získání neoprávněně vyplacených částek.

3.Opatření, která jsou způsobilá podle programu a splňují podmínky uvedené v druhém pododstavci, lze identifikovat s cílem, aby byla financována z fondů se sdíleným řízením. V takovém případě platí pravidla týkající se míry spolufinancování a způsobilosti stanovená v tomto nařízení.

Opatření uvedená v prvním pododstavci musí splňovat tyto kumulativní podmínky:

a)byla posouzena v rámci výzvy k podávání návrhů podle tohoto programu;

b)splňují minimální požadavky na kvalitu dané výzvou k podávání návrhů;

c)nemohou být financována v rámci dané výzvy k podávání návrhů z důvodu rozpočtových omezení.

Opatření provede řídicí orgán uvedený v článku [65] nařízení (EU)[XX] [nařízení o společných ustanoveních] v souladu s pravidly stanovenými v uvedeném nařízení a nařízeních pro jednotlivé fondy, včetně pravidel pro finanční opravy.

Článek 10
Způsobilé subjekty

1.Kromě kritérií stanovených v [článku 197] finančního nařízení se použijí kritéria způsobilosti stanovená v odstavcích 2 a 3.

2.Způsobilé jsou tyto subjekty:

a)právní subjekty usazené v jedné z těchto zemí:

·členském státě nebo zámořské zemi nebo území s ním spojeném;

·třetí zemi přidružené k programu;

b)jakýkoli právní subjekt založený podle práva Unie nebo jakákoli mezinárodní organizace.

3.Grant na provozní náklady lze udělit Evropské síti pro justiční vzdělávání bez výzvy k podávání návrhů na pokrytí výdajů souvisejících s jejím stálým pracovním programem.

Kapitola III
Tvorba programů, monitorování, hodnocení a kontrola

Článek 11
Pracovní program

1.Program se provádí prostřednictvím pracovních programů uvedených v článku 110 finančního nařízení.

2.Pracovní program přijme Komise prostřednictvím prováděcího aktu. Tento prováděcí akt se přijímá poradním postupem uvedeným v článku 17.

Článek 12
Monitorování a vykazování

1.Ukazatele pro vykazování pokroku dosaženého při plnění specifických cílů programu stanovených v článku 3 jsou uvedeny v příloze II.

2.K zajištění účinného posouzení pokroku dosaženého v provádění programu při plnění jeho cílů je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 14, aby v případě nutnosti rozvinula ustanovení monitorovacího a hodnotícího rámce, mimo jiné prostřednictvím změn přílohy II za účelem přezkumu těchto ukazatelů.

3.Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se příjemcům finančních prostředků Unie a členským státům uloží přiměřené požadavky na vykazování.

Článek 13
Hodnocení

1.Hodnocení se provádějí včas tak, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu.

2.Průběžné hodnocení programu se provede, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do čtyř let od začátku provádění programu.

3.Na konci provádění programu, avšak nejpozději do čtyř let po skončení období uvedeného v článku 1 provede Komise závěrečné hodnocení programu.

4.Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

Článek 14
Výkon přenesené pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 12 je svěřena Komisi do 31. prosince 2027.

3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 12 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 12 vstoupí v platnost, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 15
Ochrana finančních zájmů Unie

V případě, že se rozhodnutím podle mezinárodní dohody nebo na základě jakéhokoliv jiného právního nástroje účastní programu třetí země, tato třetí země udělí nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě úřadu OLAF tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).

Kapitola IV
Přechodná a závěrečná ustanovení

Článek 16
Informace, komunikace a propagace

1.Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují viditelnost těchto prostředků (zejména při propagaci opatření a jejich výsledků) tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti.

2.Komise provádí k programu a jeho opatřením a výsledkům informační a komunikační kampaně. Finanční zdroje vyčleněné na program rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace, souvisejí-li s cíli uvedenými v článku 3.

Článek 17
Postup projednávání ve výboru

1.Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 18
Zrušení

Nařízení (EU) č. 1382/2013 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2021.

Článek 19
Přechodná ustanovení

1.Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna příslušných opatření podle nařízení č. 1382/2013, které se na příslušná opatření použije až do jejich ukončení.

2.Finanční krytí programu může zahrnovat i výdaje na technickou a správní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu k programu od opatření přijatých podle jeho předchůdce, nařízení (EU) č. 1382/2013.

3.V případě potřeby lze do rozpočtu na období po roce 2027 začlenit i prostředky na pokrytí výdajů stanovených v čl. 4 odst. 2, aby bylo možno řídit opatření, jež nebudou dokončena do 31. prosince 2027.

Článek 20
Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik (skupina programů)

1.3.Povaha návrhu/podnětu

1.4.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.6.Doba trvání akce a finanční dopad

1.7.Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2.Systém řízení a kontroly

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

3.2.3.Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.5.Příspěvky třetích stran

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB 22  

1.3.Povaha návrhu/podnětu

◻ nová akce

◻ nová akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 23  

⌧ prodloužení stávající akce 

◻ sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci 

1.4.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.4.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

Ačkoli jsou právní předpisy klíčovým nástrojem pro provádění cílů Unie v oblasti práva, je třeba je doplnit o další prostředky. V této souvislosti má důležitou úlohu financování, zejména financování opatření zaměřených na zvyšování účinnosti právních předpisů prohlubováním vědomostí o těchto předpisech, zvyšováním povědomí a schopnosti občanů, odborníků a zúčastněných stran, a to podporou těchto činností:

– informování veřejnosti a osvěta, včetně podpory vnitrostátních a evropských kampaní, s cílem informovat lidi o jejich právech garantovaných v právních předpisech Unie a o tom, jak je v praxi vymáhat,

– odborná příprava a budování kapacit pro právníky (jako jsou soudci a státní zástupci) a jiné odborníky, aby byli schopni účinněji uplatňovat právo a politiky Unie v praxi.

Financování hraje také ústřední úlohu při podpoře spolupráce na nadnárodní úrovni a rozvoji vzájemné důvěry prostřednictvím:

– upevňování sítí, tj. celounijních organizací, které pomáhají s přípravou budoucích iniciativ v této oblasti a s jejich důsledným prováděním v celé Evropě,

– přeshraniční spolupráce při vymáhání práva, například při zřizování systému varování o pohřešovaných dětech, koordinaci operativní a přeshraniční protidrogové spolupráce.

Kromě toho by se financování mělo využít k podpoře:

– výzkumu, analýz a dalších podpůrných aktivit, jež poskytnou zákonodárcům jasné a podrobné informace o problémech a situaci na místě. Výsledky těchto činností povedou k vypracování a provádění politik Unie a zajistí, aby byly založené na faktech, aby byly cílené a dobře strukturované.

Všechny uvedené činnosti budou prováděny během celého období 2021–2027. V této fázi je s ohledem na rychlost nových politických výzev, jimž musíme čelit a na něž musíme reagovat, obtížné stanovit přesný okamžik zahájení činností.

1.4.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účelnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

Důvody pro opatření na evropské úrovni (ex ante)

Financování z programu Spravedlnost se soustředí na činnosti, kde mohou opatření na úrovni Unie přinést v porovnání s opatřením na úrovni členského státu dodatečnou hodnotu. Činnosti, na něž se vztahuje toto nařízení, přispívají účinnému uplatňování acquis tím, že rozvíjí vzájemnou důvěru mezi členskými státy, zdokonalují přeshraniční spolupráci a vytváření sítí a umožňují správné, soudržné a jednotné uplatňování práva Unie v rámci celé Unie. Pouze činnost na úrovni Unie může přinést koordinovaná opatření, která se dostanou ke všem členským státům Unie. Evropská unie může lépe reagovat na přeshraniční situace než členské státy a může poskytnout evropskou platformu pro čerpání zkušeností. Bez podpory Unie by zúčastněné strany řešily obdobné problémy roztříštěně a izolovaně.

Očekávaná vytvořená přidaná hodnota na úrovni Unie (ex post)

Spolupráce a navazování kontaktů mezi zúčastněnými stranami povede v různých členských státech k šíření osvědčených postupů, zejména k šíření inovativních a integrovaných přístupů. Všichni, kdo se na těchto činnostech podílejí, pak budou ve svém profesním prostředí působit jako prostředníci a budou osvědčené postupy dále šířit ve svém členském státě.

Bude podporován kvalitní analytický základ pro prosazování a rozvoj politik. Opatření na úrovni Evropské unie umožní, aby tyto činnosti byly prováděny jednotně v rámci celé Unie a aby přinášely úspory z rozsahu. Financování na vnitrostátní úrovni by nepřineslo stejné výsledky, ale zůstalo by roztříštěné a omezené a neuspokojilo by potřeby Evropské unie jako celku.

1.4.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Hodnocení v polovině období provedené u probíhajícího programu v oblasti spravedlnosti potvrdilo celkovou účinnost programu a platnost jeho cílů, zjistilo však také několik aspektů vyžadujících zlepšení, zejména rozšíření okruhu potenciálních příjemců, na něž jsou činnosti programu zaměřeny, revize ukazatelů pro sledování, posilování součinnosti s ostatními příslušnými programy a iniciativami EU v oblasti financování.

1.4.4.Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

Program bude usilovat o součinnost, soudržnost a komplementaritu s ostatními nástroji Unie, např. s programy v oblasti migrace, správy hranic a bezpečnosti, spotřebitelů, zaměstnanosti, sociálních věcí a vzdělávání, vnějšího rozvoje a spolupráce. Zabrání se zdvojení činností v rámci těchto ostatních programů. Pro dosažení společných cílů mohou být prostředky rozděleny mezi program Spravedlnost a program Práva a hodnoty.

1.5.Doba trvání akce a finanční dopad

X Časově omezená doba trvání

x    s platností od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2027,

x    finanční dopad od roku 2021 do roku 2027 pro prostředky na závazky a od roku 2021 do roku 2027 a dále pro prostředky na platby.

◻ Časově neomezená doba trvání

Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

poté plné fungování.

1.6.Předpokládaný způsob řízení 24  

x Přímé řízení Komisí

x prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

◻    prostřednictvím výkonných agentur.

◻ Sdílené řízení s členskými státy

◻ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

◻ EIB a Evropský investiční fond,

◻ subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

◻ veřejnoprávní subjekty,

◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,

◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

◻ osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

Návrh obsahuje povinnosti týkající se sledování a hodnocení. Pokroky dosahované při plnění specifických cílů budou každoročně sledovány na základě ukazatelů obsažených v návrhu.

Komise kromě toho nejpozději do poloviny roku 2025 předloží průběžnou hodnotící zprávu o pokroku dosaženém při plnění cílů programu, o účinnosti využívání zdrojů a jeho evropské přidané hodnotě. Po ukončení programu bude provedeno následné hodnocení dlouhodobých dopadů a udržitelnosti účinků programu.

2.2.Systém řízení a kontroly

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie.

Prostřednictvím přímého řízení Komise podporuje další činnosti, které přispívají k dosažení společných cílů politiky Unie. Program Spravedlnost bude řídit přímo Komise, jelikož je tak možné lépe přizpůsobit programy potřebám politiky a získat větší flexibilitu pro upravení priorit v případě nových potřeb. Kromě přímého řízení Komise též umožní navázat přímý kontakt s příjemci finančních prostředků / zhotoviteli, kteří se přímo podílejí na činnostech sloužících politikám Unie.

Průběžné hodnocení programu Spravedlnost na období 2014–2020 dospělo k závěru, že byť v programu Spravedlnost existuje prostor pro zjednodušení, tento prostor je omezený stávajícím rámcem řízení. Nicméně větší využívání institucionálních nástrojů IT pro řízení grantů a rozsáhlejší zavádění jednotkových nákladů do řízení programu budou představovat faktory zjednodušení.

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

Hlavní rizika spojená s činnostmi GŘ JUST v oblasti financování jsou dvojí:

– riziko, že nebude financován nejlepší projekt pro řešení zjištěného problému,

– rizika, že budou požadovány a propláceny nesprávné či nezákonné náklady.

Co se týče rizika zákonnosti a správnosti, na základě hlavních příčin a typů nejčastěji zjišťovaných chyb v auditech ex-post se zdá, že hlavní oblasti, kde dochází k nesrovnalostem, jsou výsledkem špatného finančního řízení ze strany příjemců finančních prostředků především kvůli nedostatečnému pochopení pravidel vzhledem k jejich složitosti, a to zejména z hlediska způsobilosti nákladů.

Rizika tudíž vznikají zejména vlivem

– zajišťování kvality vybraných projektů a jejich následného technického provádění,

– neúčinného nebo nehospodárného využívání poskytnutých prostředků jak v případě grantů (složité proplácení skutečných způsobilých nákladů), tak v případě zadávání veřejných zakázek (omezený počet hospodářských subjektů s požadovanými odbornými znalostmi, což téměř znemožňuje porovnání cenových nabídek),

– podvodů.

Zbytková chybovost v roce 2017 (pro granty) se odhaduje na 2,63 %.

Očekává se, že většina těchto rizik bude omezena díky:

– lepší koncepci výzev k podávání návrhů,

– lepším pokynům pro příjemce finančních prostředků a cílení návrhů,

– většímu využívání zjednodušených nákladů, jak stanoví nové finanční nařízení,

– používání institucionálních systémů pro řízení návrhů a grantů,

– opatřením stanoveným ve strategii proti podvodům.

Popis vnitřního kontrolního systému

Kontrolní systém plánovaný pro budoucí program je pokračováním stávajícího kontrolního systému.

Kontrolní strategie bude založena na novém finančním nařízení a na nařízení o společných ustanoveních s cílem omezit rizika a snížit míru chyb. Nové finanční nařízení a návrh programu Spravedlnost by měly rozšířit využívání zjednodušených forem grantů, jako jsou jednorázové částky, paušální sazby a jednotkové náklady.

Kontrolní strategii tvoří několik částí:

– programování, hodnocení a výběr návrhů s cílem zajistit, aby byly financovány pouze nejlepší návrhy,

– uzavření a sledování grantových dohod: Všechny transakce a postupy podléhají ověření ex ante, které provádí oddělení pro programové a finanční řízení GŘ JUST i oddělení pro příslušné politiky. Finanční ověření provádí oddělení pro programové a finanční řízení. V případě grantů jsou žádosti o proplácení nákladů pečlivě ověřovány a v případě potřeby jsou na základě posouzení rizika požadovány podklady.

– audity ex post zajišťuje dohoda o úrovni služeb s GŘ HOME: Při kontrolách ex post je uplatňována „detekční strategie“, jež má odhalovat co nejvíce nesrovnalostí s cílem získat zpět neoprávněně vyplacené platby. V jejím rámci jsou audity prováděny na vzorku projektů vybíraném téměř výlučně na základě analýzy rizik.

Při kontrolách ex post by se mělo též využívat křížového spoléhání se na audity a sdílení dostupných informací v zájmu dalšího snížení administrativní zátěže a zvýšení nákladové efektivnosti (články 127 a 128 nového finančního nařízení).

Při použití těchto různých prvků kontrolní strategie lze očekávat, že chybovost zůstane pod 2% úrovní významnosti.

Náklady na kontroly představují zhruba 4,49 % plateb, které provádí GŘ JUST. Očekává se, že tato procentní hodnota zůstane stabilní nebo mírně klesne, pokud v příštím programovém období dojde k rozšíření využívání zjednodušeného vykazování nákladů.

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

GŘ JUST schválilo strategii pro boj proti podvodům v dubnu 2018. GŘ bude svoji strategii proti podvodům nadále uplatňovat v souladu s novou strategií Komise proti podvodům (CAFS), aby se mimo jiné zajistilo, že jeho vnitřní kontroly zaměřené proti podvodům jsou plně v souladu s CAFS a přístup k řízení rizika podvodů je zaměřen na zjišťování oblastí s rizikem podvodů a adekvátních reakcí.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a navržené výdajové rozpočtové položky

Okruh víceletého finančního rámce	Rozpočtová položka	Druh výdaje	Příspěvek
	číslo Okruh 2: Soudržnost a hodnoty 07.06 Spravedlnost, práva a hodnoty	RP/NRP 25	zemí ESVO 26	kandidátských zemí*	třetích zemí	ve smyslu čl. [21 odst. 2 písm. b)] finančního nařízení
	Program Spravedlnost 07.01.05.01 []	NRP	ANO	ANO	ANO	NE
	Program Spravedlnost 07.06.01.01 07.06.01.02 07.06.01.03 []…]	RP	ANO	ANO	ANO	NE

*Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce		<2>		07.06.01 Okruh 2: Soudržnost a hodnoty 07.06 Spravedlnost, práva a hodnoty Program Spravedlnost
					2021	2022	2023	2024	2025	2026	2027	Po roce 2027	CELKEM
Operační prostředky (rozdělení podle rozpočtových položek uvedených v bodě 3.1)	Závazky		(1)		42,596	42,580	42,555	42,522	42,481	42,432	42,134		297,300
	Platby		(2)		4,880	20,234	27,250	29,742	31,131	31,698	31,648	120,717	297,300
Prostředky správní povahy financované z krytí programu*	Závazky = Platby		(3)		1,100	1,100	1,100	1,100	1,100	1,100	1,100		7,700
Prostředky na krytí programu CELKEM	Závazky		=1+3		43,696	43,680	43,655	43,622	43,581	43,532	43,234		305,000
	Platby		=2+3		5,980	21,334	28,350	30,842	32,231	32,798	32,748	120,717	305,000

Prostředky jsou určeny k financování činností, které jsou uvedeny v příloze I nařízení. Výše uvedené částky budou rozděleny mezi tři specifické cíle, a to přibližně takto: justiční spolupráce 30 %, justiční vzdělávání 35 % a přístup ke spravedlnosti 35 %. Uvedené procentní hodnoty jsou pouze orientační, jelikož je zapotřebí zachovat flexibilitu.

* Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

Okruh víceletého finančního rámce

7

„Správní výdaje“

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

		2021	2022	2023	2024	2025	2026	2027	Po roce 2027	CELKEM
Lidské zdroje		18,349	18,349	18,349	18,349	18,349	18,349	18,349		128,443
Ostatní správní výdaje		0,700	0,700	0,700	0,700	0,700	0,700	0,700		4,900
Prostředky z OKRUHU 7 víceletého finančního rámce CELKEM	(Závazky celkem = platby celkem)	19,049	19,049	19,049	19,049	19,049	19,049	19,049		133,343

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

			2021	2022	2023	2024	2025	2026	2027	Po roce 2027	CELKEM
CELKEM prostředky ze všech OKRUHŮ víceletého finančního rámce	Závazky		62,745	62,729	62,704	62,704	62,630	62,581	62,283		438,343
	Platby		25,029	40,383	47,399	49,891	51,280	51,847	51,797	120,717	438,343

3.2.2.Odhadovaný dopad na operační prostředky

◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

x    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Roky

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

CELKEM

OKRUH 7 víceletého finančního rámce
Lidské zdroje	18,349	18,349	18,349	18,349	18,349	18,349	18,349	128,443
Ostatní správní výdaje	0,700	0,700	0,700	0,700	0,700	0,700	0,700	4,900
Mezisoučet za OKRUH 7 víceletého finančního rámce	19,049	19,049	19,049	19,049	19,049	19,049	19,049	133,343

Mimo OKRUH 7 27 víceletého finančního rámce
Lidské zdroje
Ostatní výdaje správní povahy	1,100	1,100	1,100	1,100	1,100	1,100	1,100	7,700
Mezisoučet mimo OKRUH 7 víceletého finančního rámce	1,100	1,100	1,100	1,100	1,100	1,100	1,100	7,700

CELKEM

20 149

20 149

20 149

20 149

20 149

20 149

20 149

141 043

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.2.1.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

x    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

Roky		2021	2022	2023	2024	2025	2026	2027
• Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)
Ústředí a zastoupení Komise		115,5	115,5	115,5	115,5	115,5	115,5	115,5
Delegace
Výzkum
•Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE) – SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD  28 Okruh 7
Financovaní z OKRUHU 7 víceletého finančního rámce	– v ústředí	24	24	24	24	24	24	24
	– při delegacích
Financovaní z krytí programu  29	– v ústředí
	– při delegacích
Výzkum
Jiné (upřesněte)
CELKEM		139,5	139,5	139,5	139,5	139,5	139,5	139,5

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci	GŘ JUST: VEŠKERÉ FTE GŘ JUST byly přiděleny k jednomu ze tří probíhajících programů, FTE pro program Spravedlnost: 40 % z oddělení pro programové a finanční řízení JUST.04, 40 % z ostatních horizontálních oddělení a FTE z oddělení politik souvisejících s programem Spravedlnost (a sice oddělení: A1, B1, B2, B4, C1) GŘ COMP: 0,5 AD, 1 AST
Externí zaměstnanci	FTE související s programem Spravedlnost GŘ COMP: 1 AC

3.2.3.Příspěvky třetích stran

Návrh/podnět:

◻    nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

◻    počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Roky	2021	2022	2023	2024	2025	2026	2027	CELKEM
Upřesněte spolufinancující subjekt
Spolufinancované prostředky CELKEM

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

◻    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

◻    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

◻    na vlastní zdroje

◻    na jiné příjmy

uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky ◻    

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Příjmová rozpočtová položka:	Dopad návrhu/podnětu 30
	2021	2022	2023	2024	2025	2026	2027
Článek ………….

(1)    COM(2017) 358

(2)     https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/juncker-political-guidelines-speech_cs.pdf  

(3)    Směrnice 2008/99

(4)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1293/2013 ze dne 11. prosince 2013 o zřízení programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) a o zrušení nařízení (ES) č. 614/2007 (Text s významem pro EHP)

(5)    Rozhodnutí 2005/370/ES.

(6)    COM(2018) 321.

(7)    Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016; Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1–14.

(8)    Úř. věst. C , , p. .

(9)    Úř. věst. C , , p. .

(10)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1381/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se zavádí program Práva, rovnost a občanství na období 2014 až 2020 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 62).

(11)    Nařízení Rady (EU) č. 390/2014 ze dne 14. dubna 2014, kterým se zavádí program „Evropa pro občany“ na období 2014–2020 (Úř. věst. L 115, 17.4.2014, s. 3).

(12)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1381/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se zavádí program Práva, rovnost a občanství na období 2014 až 2020 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 62).

(13)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1293/2013 ze dne 11. prosince 2013 o zřízení programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) a o zrušení nařízení (ES) č. 614/2007 (Text s významem pro EHP)

(14)    [ Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1. http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=uriserv:OJ.C_.2013.373.1.0001.01.ENG&toc=OJ:C:2013:373:TOC ]

(15)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(16)    Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).

(17)    Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(18)    Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

(19)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).

(20)    Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1).

(21)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(22)    ABM: řízení podle činností (activity-based management); ABB: sestavování rozpočtu podle činností (activity-based budgeting).

(23)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(24)    Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html.

(25)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(26)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(27)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(28)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(29)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(30)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne30.5.2018

COM(2018) 384 final

PŘÍLOHY

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zavádí program Spravedlnost

PŘÍLOHA I

Činnosti programu

Specifické cíle programu uvedené v čl. 3 odst. 2 budou naplňovány zejména prostřednictvím podpory následujících činností:

1.zvyšování povědomí, šíření informací s cílem zlepšit znalost politik a práva Unie, mimo jiné hmotného a procesního práva, nástrojů justiční spolupráce, příslušné judikatury Soudního dvora Evropské unie, a komparativního práva a evropských a mezinárodních norem;

2.vzájemné učení prostřednictvím výměny osvědčených postupů mezi zúčastněnými stranami s cílem zlepšit vzájemnou znalost a chápání občanského a trestního práva a právních a soudních systémů členských států, včetně právního státu, a posilování vzájemné důvěry;

3.analytické a monitorovací činnosti 1 za účelem zlepšení znalostí a pochopení možných překážek bránících hladkému fungování evropského prostoru práva a zlepšení uplatňování práva a politik Unie v členských státech;

4.vzdělávání relevantních zúčastněných stran s cílem zlepšit znalost politik a práva Unie, mimo jiné hmotného a procesního práva, používání unijních nástrojů justiční spolupráce, příslušné judikatury Soudního dvora Evropské unie, právní terminologie a komparativního práva,

5.vývoj a údržba nástrojů informačních a komunikačních technologií s cílem zvýšit účinnost systémů soudnictví a zlepšit jejich spolupráci prostřednictvím informační a komunikační technologie, včetně přeshraniční interoperability systémů a aplikací;

6.rozvíjení kapacit klíčových evropských sítí a Evropských justičních sítí, včetně sítí zřízených právem Unie, s cílem zajistit účinné uplatňování a výkon práva Unie, podpořit a dále rozvinout právo, politické cíle a strategie Unie v oblastech pokrytých programem, jakož i podporování organizací občanské společnosti, jež jsou činné v oblastech, na které se program vztahuje;

7.prohlubování znalostí o programu a šíření a přenositelnosti jeho výsledků a posilování dosahu na občany, mimo jiné vytvářením a podporováním sítě kanceláří / vnitrostátních kontaktních míst programu.

PŘÍLOHA II

Ukazatele

Program bude monitorován na základě souboru ukazatelů určených k měření rozsahu, v jakém bylo dosaženo obecných a specifických cílů programu, a s cílem minimalizovat administrativní zátěž a náklady. Za tímto účelem se shromažďují údaje podle následujícího souboru klíčových ukazatelů:

Počet soudců a soudních zaměstnanců, kteří se zúčastnili vzdělávacích činností (včetně výměn zaměstnanců, studijních pobytů, workshopů a seminářů) financovaných programem, včetně grantu na provozní náklady Evropské sítě pro justiční vzdělávání

Počet výměn informací v rámci Evropského informačního systému rejstříků trestů (ECRIS)

Počet přístupů na portál evropské e-justice / stránky zabývající se potřebou informací o přeshraničních občanskoprávních věcech

Počet osob, které byly osloveny: i) činnostmi v oblasti vzájemného učení a výměny osvědčených postupů, ii) činnostmi v oblasti zvyšování povědomí, informovanosti a osvěty

(1)    Tyto činnosti zahrnují například sběr údajů a statistiku; vypracování společných metodik a případně ukazatelů nebo měřítek; studie, výzkum, analýzy a průzkumy; hodnocení; posouzení dopadů; příprava a publikace pokynů, zpráv a vzdělávacích materiálů.