EVROPSKÁ KOMISE

Ve Štrasburku dne 29.5.2018

COM(2018) 374 final

2018/0199(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) podporovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj a nástrojů financování vnější činnosti

{SEC(2018) 268 final}
{SWD(2018) 282 final}
{SWD(2018) 283 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

Dne 2. května 2018 Komise přijala návrh příštího víceletého finančního rámce na období 2021–2027 1 .

Jako jeden z klíčových cílů stanovených v diskusním dokumentu o financích EU i v ex post hodnocení současného rámce a ve veřejné konzultaci ohledně rámce na období 2021–2027 bylo identifikováno zjednodušení tohoto rámce. Ze zkušeností vyplývá, že současná pravidla jsou příliš složitá a roztříštěná, což vytváří zbytečnou zátěž pro správce programů i konečné příjemce.

Pokud jde o cíl Evropská územní spolupráce (Interreg), Komise navrhuje zásadní úsilí o zjednodušení spolupráce mimo hranice Unie. Smlouva o fungování Evropské unie (SFEU) jasně rozlišuje mezi územní spoluprací mezi členskými státy a hospodářskou, finanční a technickou spoluprací se zeměmi mimo EU. Územní spolupráce mezi členskými státy probíhá v rámci (vnitřní) hospodářské, sociální a územní soudržnosti (hlava XVIII části třetí o politikách a vnitřních činnostech Unie). Hospodářská, finanční a technická spolupráce se zeměmi mimo EU je předmětem kapitoly 2 a rozvojová spolupráce kapitoly 3 hlavy III (spolupráce se třetími zeměmi a humanitární pomoc) části páté o vnější činnosti Unie a části čtvrté o přidružení zámořských zemí a území (ZZÚ).

Z tohoto důvodu není právně možné zřídit jediný fond, který by pokrýval spolupráci v rámci EU i mimo její hranice. V rámci zásadního úsilí o zjednodušení a maximalizaci součinnosti však nařízení, kterými se budou řídit budoucí nástroje EU pro financování vnější činnosti,

·NPP III:    nástroj předvstupní pomoci 2 (NPP III),

·NDICI:    nástroj pro sousedství, rozvoj a mezinárodní
   spolupráci 3 (NDICI) a

·PZZÚ:    rozhodnutí Rady o přidružení zámořských zemí    a území 4 , kterým se zavádí financování ve formě programu    (PZZÚ),

usilují o stanovení jasných pravidel pro převod části svých zdrojů na programy Interreg. Jejich provádění se pak bude řídit převážně pravidly stanovenými v nařízení o zvláštních ustanoveních pro cíl Evropská územní spolupráce (Interreg) podporovaný z Evropského fondu pro regionální rozvoj a z nástrojů financování vnější činnosti (dále jen „nařízení o cíli Evropská územní spolupráce (Interreg)“). Jejich provádění budou zajišťovat programové orgány Interreg v členských státech v rámci sdíleného řízení.

Pokud jde o nástroj NPP III, výše příspěvku na programy Interreg bude stanovena podle článku 10 nařízení o EÚS/Interreg, který se bude vztahovat na použití tohoto příspěvku. NPP III může v příslušném případě také přispívat na programy nebo opatření nadnárodní a meziregionální spolupráce zřízené a prováděné podle nařízení o EÚS/Interreg (čl. 5 odst. 4 a 5 nařízení o NPP III).

Pokud jde o NDICI, mají-li zamýšlená opatření globální, transregionální nebo regionální povahu, může Komise v rámci příslušných víceletých orientačních programů nebo příslušných akčních plánů či opatření rozšířit oblast působnosti činností na země a území, na něž se nevztahuje působnost nařízení NDICI. Cílem by bylo zajistit soudržnost a účinnost financování Unie nebo podpořit regionální nebo transregionální spolupráci. Komise může konkrétně doplnit zvláštní financování na pomoc partnerským zemím a regionům pro posílení jejich spolupráce se sousedními nejvzdálenějšími regiony EU a se zámořskými zeměmi a územími, na něž se vztahuje rozhodnutí o PZZÚ. Za tímto účelem může NDICI, v příslušném případě a na základě vzájemnosti a proporcionality, pokud jde o výši financování z PZZÚ a/nebo nařízení o EÚS/Interreg, přispívat na činnosti, které provádí partnerská země nebo region nebo jakýkoli jiný subjekt podle tohoto navrženého nařízení, země, území nebo jakýkoli jiný subjekt podle rozhodnutí o PZZÚ nebo nejvzdálenější region EU v rámci společných operačních programů, nebo na programy či opatření meziregionální spolupráce zřízené a prováděné podle nařízení o EÚS/Interreg (čl. 33 odst. 2 nařízení o NDICI a článek 87 rozhodnutí o PZZÚ).

Aby byla zajištěna konzistence s ostatními politikami EU v této oblasti, pravidla pro plnění a provádění Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) se, kdykoli je to možné, řídí nařízením o společných ustanoveních. To obsahuje společná ustanovení pro všech sedm fondů sdíleného řízení na úrovni EU. Jedná se konkrétně o:

·FS:        Fond soudržnosti 5

·ENRF:        Evropský námořní a rybářský fond 6

·EFRR:        Evropský fond pro regionální rozvoj 7

·ESF+:        Evropský sociální fond plus 8

·AMIF:        Azylový a migrační fond 9

·BMVI:        Nástroj pro správu hranic a víza 10

·ISF:        Fond pro vnitřní bezpečnost 11 .

V zájmu zjednodušení legislativní struktury a zajištění srozumitelnosti použitelných ustanovení stanoví nařízení o společných ustanoveních společná a specifická pravidla pro jednotlivé fondy. To platí pro nařízení, které se vztahuje na EFRR i na Fond soudržnosti, v případě zásahů v rámci cíle „Investice pro zaměstnanost a růst“ a – u EFRR – v rámci cíle „Evropská územní spolupráce“ (Interreg).

Programy v rámci cíle „Evropská územní spolupráce“ (Interreg), do nichž je zapojeno několik členských států EU a také země mimo EU, mají specifické prvky. Nařízení o cíli Evropská územní spolupráce (Interreg) proto stanoví specifická pravidla týkající se Interreg jak pro nařízení o společných ustanoveních, tak pro nařízení vztahující se na EFRR i Fond soudržnosti. Stanoví rovněž specifická pravidla pro programy v rámci cíle EÚS/Interreg (dále jen „programy Interreg“), kde členské státy EU spolupracují se zeměmi mimo EU.

Nástroje EU pro financování vnější činnosti stanoví jasná pravidla, jimiž se řídí „převody“ na všechny složky Interreg. V programovém období 2014–2020 už programy přeshraniční spolupráce v rámci NPP řídilo GŘ REGIO a prováděcí pravidla, vycházející z nařízení o NPP, byla většinou sladěna s pravidly Interreg pro programy spolupráce v členských státech. Programy přeshraniční spolupráce v rámci ENI řídilo GŘ NEAR; prováděcí pravidla, vycházející z nařízení o ENI, se od pravidel Interreg v některých aspektech liší. Spolupráce týkající se nejvzdálenějších regionů byla většinou organizována na úrovni projektů a byla doplněna některými pilotními akcemi, jež zapojovaly programové orgány Interreg do provádění opatření spolupráce v rámci nepřímého řízení.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

Činnost EU je odůvodněna v článku 174 SFEU: „Unie [...] rozvíjí a prosazuje svou činnost vedoucí k posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti. Unie se především zaměří na snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a na snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů.“

Cíle EFRR jsou stanoveny v článku 176 SFEU: „Úkolem Evropského fondu pro regionální rozvoj je, aby svou účastí na rozvoji a strukturálních změnách zaostávajících regionů a přeměně upadajících průmyslových oblastí pomáhal odstraňovat zásadní regionální rozdíly v Unii.“

Článek 174 SFEU kromě toho stanoví, že zvláštní pozornost se má věnovat venkovským oblastem, oblastem postiženým průmyslovými přeměnami a regionům, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami. To jsou například nejsevernější regiony s velmi nízkou hustotou obyvatelstva a ostrovní, přeshraniční a horské regiony.

Článek 178 SFEU představuje právní základ pro přijetí prováděcích nařízení pro EFRR, fond politiky soudržnosti na podporu cíle Evropská územní spolupráce (Interreg).

Pokud jde o podporu z nástrojů EU pro financování vnější činnosti, představuje právní základ pro hospodářskou, finanční a technickou spolupráci se zeměmi mimo EU obecně, včetně zemí, které jsou způsobilé pro přistoupení, čl. 212 odst. 2 SFEU: „1. Aniž jsou dotčena ostatní ustanovení Smluv, a zejména články 208 až 211, provádí Unie činnosti hospodářské, finanční a technické spolupráce, včetně pomoci zejména ve finanční oblasti, s jinými než rozvojovými třetími zeměmi. Tyto činnosti jsou v souladu s rozvojovou politikou Unie a jsou prováděny v rámci zásad a cílů její vnější činnosti. Činnosti Unie a členských států se navzájem doplňují a posilují. 2. Evropský parlament a Rada přijmou řádným legislativním postupem opatření nezbytná k provedení odstavce 1.“

Právní základ pro spolupráci s rozvojovými zeměmi představuje čl. 209 odst. 1 SFEU: „1. Evropský parlament a Rada přijmou řádným legislativním postupem opatření nezbytná pro provádění politiky rozvojové spolupráce, která se mohou týkat víceletých programů spolupráce s rozvojovými zeměmi nebo tematicky zaměřených programů.“

Článek 349 SFEU také umožňuje přijímat konkrétní opatření s ohledem na strukturální sociální a hospodářskou situaci nejvzdálenějších regionů, kterou tvoří určité specifické rysy, jež vážným způsobem ohrožují jejich rozvoj.

Subsidiarita a proporcionalita

V posouzení dopadů 12 jsou uvedeny různé důvody, proč činnost EU představuje přidanou hodnotu k vnitrostátní činnosti. Jedná se mimo jiné o tyto důvody:

·V mnoha zemích tvoří EFRR a Fond soudržnosti nejméně 50 % veřejných investic – tyto členské státy by jinak neměly finanční kapacitu k provádění těchto investic.

·Existují významné potenciální efekty přelévání přes celostátní a regionální hranice, například u investic do inovací a malých a středních podniků. Úroveň EU zde plní důležitou úlohu tím, že zajišťuje, aby se tyto efekty přelévání uskutečnily, a zamezuje nedostatku investic. Investice musí být navíc navrženy tak, aby maximalizovaly efekt přelévání.

·Ve většině regionů, včetně těch rozvinutějších, představují soudržný strategický rámec pro investice strategie inteligentní specializace (RIS3), které přinášejí i vysokou přidanou hodnotu. Tyto strategie vycházejí z požadavku na strategickou tvorbu programů pro podporu z EFRR a odpovídajících předběžných podmínek. Přínosy těchto strategií jsou obvykle nejvyšší v nejrozvinutějších regionech (zejména v severských zemích, v Rakousku, Německu, Beneluxu a Francii).

·Podpora priorit EU. To zahrnuje strukturální reformy trhů práce, dopravy, životního prostředí, energetiky, vzdělávání a sociálních politik a programů i modernizaci administrativy.

·EFRR přináší hmatatelné výsledky v oblastech, které jsou pro lidi důležité – „Rozpočet EU pomáhá dosahovat toho, co má pro Evropany význam“ 13 . Pomoc regionům přizpůsobit se výzvám globalizace, vytvoření 420 000 nových pracovních míst podporou vzniku 1,1 milionu malých a středních podniků v období let 2014–2020, boj proti městské chudobě – to vše jsou priority pro evropskou veřejnost. Je třeba poznamenat, že mnohé z těchto výsledků jsou zvláště patrné mimo země podporované v rámci politiky soudržnosti.

Zvolené politiky v navrženém nařízení splňují požadavky na proporcionalitu, a to mimo jiné z těchto důvodů:

·programy nejsou řízeny přímo Evropskou komisí, nýbrž prováděny v partnerství s členskými státy (v rámci sdíleného řízení).

·Kombinovaná pravidla (související nařízení o společných ustanoveních a toto nařízení) jsou podstatně jednodušší a konsolidovanější ve srovnání s předchozím obdobím.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Ex post hodnocení Interreg na období 2007–2013

Do konce roku 2013 bylo prostřednictvím programů Interreg poskytnuto financování téměř 7 000 projektům v oblastech politiky, jež tvoří základ strategie Evropa 2020. K nim se řadí vytváření a rozšiřování hospodářských klastrů, zřizování středisek excelence, středisek vysokoškolského a odborného vzdělávání, sítí spolupráce mezi výzkumnými středisky a přeshraničních poradenských služeb pro podniky a začínající podniky. Přibližně 1 300 projektů v oblasti životního prostředí zahrnovalo společné řízení přírodních zdrojů, včetně přímořských oblastí a povodí řek, spolupráci pro boj s přírodními riziky, reakci na změnu klimatu a zachování biologické rozmanitosti a pilotní iniciativy na rozvoj obnovitelné energie.

Programy Interreg přispěly k řadě zlepšení, mimo jiné v oblasti přístupnosti, společného vzdělávání a odborné přípravy a zvýšené ochrany před environmentálními riziky a riziky způsobenými člověkem. Bylo dosaženo zlepšení internacionalizace malých a středních podniků, zejména v přeshraničních regionech. Programy rovněž přispěly k posílení účinků, zejména pokud jde o odstraňování specifických překážek spolupráce (převážně kulturních a fyzických překážek) a k lepší sociální integraci.

V rámci hodnocení ex post bylo rovněž zjištěno, že:

1.Programy Interreg jsou nadále velmi široké a zaměřovaly se často především na rozvoj spolupráce a vazeb. Je důležité nalézt odpovídající rovnováhu mezi spoluprací (která je nadále jedním z ústředních prvků Interreg) a využíváním nabytých poznatků pro dosažení cílů politiky soudržnosti.

2.Pojmu funkčního regionu nebo oblasti byla patrně při určování podporovaných regionů věnována jen malá pozornost. Tento pojem je přitom nezbytný pro posouzení možných přínosů přeshraniční a nadnárodní spolupráce.

3.Většina programů uplatňuje při rozhodování o podpoře projektů přístup zdola nahoru. Vzhledem k tomu bylo obtížné nalézt soudržnou strategii na podporu rozvoje a sociálně-ekonomické a územní integrace dotčených regionů, přestože většina jednotlivých projektů k těmto cílům přispěla.

4.Koordinace mezi programy Interreg a hlavními programy byla velmi malá. Byl tak promarněn potenciál vzájemné doplňkovosti a posílení vlivů na rozvoj.

Tyto nedostatky se řeší prostřednictvím nařízení pro programové období 2014–2020. Rámec výsledků a výkonnostní rámec by měly konkrétně zajistit větší soustředění finančních prostředků na omezený počet cílů politik a měly by zajišťovat od počátku dobře formulovanou intervenční logiku a měření výsledků.

Programové období 2021–2027 bude obdobím úsilí o další posílení spolupráce. Toho bude dosaženo zejména prostřednictvím těchto opatření:

1.Přizpůsobení architektury programů Interreg tak, aby lépe zohledňovala funkční oblasti. Přeshraniční programy budou zefektivněny tak, aby se zdroje soustředily na pozemní hranice s vysokým stupněm přeshraniční interakce. Dojde k posílení námořní spolupráce propojením přeshraničního a nadnárodního rozměru činností napříč přímořskými oblastmi v rámci nových námořních programů.

2.Zakotvení přeshraniční spolupráce do nedávného programu činností nastíněného ve sdělení Komise „Podpora růstu a soudržnosti v příhraničních regionech EU“ 14 (dále jen „sdělení o příhraničních regionech“). Zaměření programů na činnosti, které jsou přímo v zájmu lidí a podniků nacházejících se v příhraničních regionech.

3.Posílení programů Interreg týkajících se nadnárodní a námořní spolupráce, které pokrývají stejné funkční oblasti jako stávající makroregionální strategie (MRS). Lepší sladění financování a priorit MRS.

4.Posílení meziregionální spolupráce v oblasti inovací, jak je uvedeno ve sdělení Komise „Posílení inovací v evropských regionech: strategie pro odolný a udržitelný růst podporující začlenění“ 15 . Toho bude dosaženo prostřednictvím návrhu nového meziregionálního nástroje zaměřeného na podporu vytváření klastrů subjektů zapojených do strategií inteligentní specializace (S3), jejichž účelem bude posílit inovace a zavádět na evropský trh inovativní produkty a procesy.

5.Nařízení o společných ustanoveních a EFRR budou dále prosazovat a podporovat větší koordinaci mezi programy Interreg a programy cíle Investice pro zaměstnanost a růst. Toho bude dosaženo zajišťováním silné přítomnosti činností spolupráce v prioritách financovaných v rámci těchto programů.

Získané poznatky z NPP na období 2014–2020

NPP aktivně podporuje územní spolupráci, například prostřednictvím přeshraničních programů, programů nadnárodní a meziregionální spolupráce a makroregionálních strategií. Přidaná hodnota je zřejmá: usmíření a budování důvěry na západním Balkáně, překonání zeměpisných a mentálních překážek a rozvoj dobrých sousedských vztahů – to vše jsou klíčové aspekty procesu rozšiřování, které kromě programů EU neřeší žádní jiní dárci.

Ex post hodnocení programů přeshraniční spolupráce v rámci ENPI 16 na období 2007–2013

Třináct programů přeshraniční spolupráce v rámci ENPI prováděných v období 2007–2013 zahrnovalo devět pozemních hranic EU, tři přímořské oblasti a jednu námořní cestu. Přidělené finanční zdroje činily 947,2 milionu EUR kombinující finanční prostředky z ENPI, EFRR a NPP. Příspěvek zúčastněných zemí a /nebo příjemců projektů navýšil celkový příděl na 1,2 miliardy EUR. V programech bylo zapojeno třicet čtyři zemí, devatenáct členských států EU a dvanáct ze šestnácti sousedských partnerských zemí a Norsko, Rusko a Turecko.

Celkem v daném období tyto programy financovaly 941 projektů o celkové smluvní částce 910 milionů EUR (stav k dubnu 2017), z čehož 38 % bylo směrováno na projekty podporující hospodářský rozvoj, 32 % na životní prostředí, 19 % na sociální rozvoj a 11 % na bezpečnostní záležitosti. Převážná část finančních prostředků EU (70 %) byla poskytnuta na standardní projekty vybrané na základě výzev k předkládání návrhů. Velké infrastrukturní projekty představovaly 22 % celkového smluvního financování EU (přibližně 195 milionů EUR), zatímco strategické projekty se týkaly jen malého podílu (8 % celkového smluvního financování EU). Celkem bylo 867 standardních projektů, 51 velkých infrastrukturních projektů a 23 strategických projektů. Účast ve výzvách k předkládání návrhů byla velmi vysoká (celkem bylo v rámci všech programů předloženo více než 7 000 návrhů), což potvrzuje atraktivitu přeshraniční spolupráce mezi zúčastněnými stranami ve způsobilých oblastech. Celkem se do přeshraniční spolupráce v rámci ENPI zapojilo 4 569 organizací z třiceti šesti různých zemí, z toho 2 106 pocházelo z partnerských zemí.

Hodnocení ex post ocenilo obrovské množství a různorodost projektů přeshraniční spolupráce i solidní základ pro spolupráci ve srovnání s předchozím obdobím, včetně dobře zřízených programových orgánů a zkušenějších příjemců. Současně ale hodnocení upozornilo na nedostatečné důkazy o výsledcích programů přeshraniční spolupráce v rámci ENPI, prodlevy v realizaci programů a projektů a široce formulované cíle a priority programů ve výzvách, což snížilo celkový dopad. Některé z těchto prvků již (plně nebo částečně) řeší stávající generace programů na období 2014–2020.

Mezi doporučení pro nadcházející programové období patří posílit zaměření a dopad programů, usilovat o větší součinnost s dalšími nástroji a politikami EU, zvýšit přidanou hodnotu velkých infrastrukturních projektů, zlepšit efektivitu programů, vylepšit výkonnostní rámce a postupy monitorování a hodnocení a posílit technickou pomoc a podporu programů.

Přezkum v polovině období týkající se programů přeshraniční spolupráce v rámci ENI pro období 2014-2020

Přezkum v polovině období týkající se programů přeshraniční spolupráce v rámci ENI pro období 2014–2020 zjistil, že strategie přeshraniční spolupráce je v kontextu rámce politiky EU stále vhodná a zajišťuje reakci na vývoj v regionu. Přeshraniční spolupráce je vskutku považována za důležitý nástroj pro pozitivní spolupráci mezi občany, místními orgány a občanskou společností na obou stranách hranic EU, a to i v případech, kdy širší dvoustranné vztahy mohou být náročné. Přestože vývoj a provádění programů postupoval pomaleji, než se původně plánovalo, partnerské subjekty uznávají, že se tento proces ve srovnání s předchozími roky zlepšil a že odhodlání realizovat úspěšné programy zůstává i nadále silné.

Konzultace se zúčastněnými stranami

Ve dnech 10. ledna až 9. března 2018 probíhala online veřejná konzultace. Konzultace se týkala politiky soudržnosti, tj. EFRR, Fondu soudržnosti a ESF, včetně aspektů evropské územní spolupráce / Interreg.

·Pokud jde o nejdůležitější úkoly, největší podíl dotázaných (94 %) označil jako velmi významné nebo poměrně významné „snižování regionálních rozdílů“, poté následovaly „snižování nezaměstnanosti, vytváření kvalitních pracovních míst a mobilita pracovníků“ a „podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě“ (91 %).

·Za úkoly, při jejichž řešení bylo dosaženo největšího úspěchu, byly označeny „podpora výzkumu a inovací“ (o 61 %) následovaná „územní spoluprací“ (59 %).

·76 % dotázaných považovalo přidanou hodnotu fondů za velkou nebo poměrně velkou a necelá 2 % dotázaných měla za to, že nemají vůbec žádnou přidanou hodnotu.

·Pokud jde o příčiny bránící dosažení cílů, zdaleka největší podíl dotázaných považoval za největší překážku složité postupy (86 %), po nich následovaly auditní a kontrolní postupy (68 %) a nedostatečná flexibilita pro reakci na nepředvídané okolnosti (60 %).

·Pokud jde o zjednodušení, největší počet dotázaných zvolil možnost „méně početná, jasnější a stručnější pravidla“ (90 %), dále následovalo „sladění pravidel mezi jednotlivými fondy EU“ (79 %) a „zvýšená flexibilita“ při přidělování zdrojů na programovou oblast i v jejím rámci (76–77 %).

V odpovědích na otevřené otázky dotázaní celkově rozhodně podporovali:

·politiku soudržnosti pro všechny regiony (i když s pokračujícím důrazem na méně rozvinuté regiony),

·inovace politik, včetně strategií inteligentní specializace a inteligentních investic obecně,

·pokračování v trendu tematického zaměření a jeho další rozvoj,

·zaměření na místní výzvy (zejména udržitelný rozvoj měst),

·meziregionální spolupráci, a to jak na přeshraniční úrovni, tak v celé Evropě. Tato celoevropská meziregionální spolupráce má zásadní význam pro inteligentní specializaci – inovace v odvětvích špičkových technologií často závisí na výměnách a efektech přelévání vyplývajících ze spolupráce mezi klastry nebo znalostními centry v celé Evropě.

Uvedené otázky se řeší v tomto navrženém nařízení, které:

·pokračuje v zaměření na vyrovnávání regionálních rozdílů a řešení výzev, kterým čelí regiony v celé Evropě,

·pokračuje v tematickém zaměření na inteligentní růst prostřednictvím strategií inteligentní specializace a nízkouhlíkového a udržitelného rozvoje a posiluje toto zaměření,

·zachovává podporu meziregionální spolupráce a rozšiřuje ji na inteligentní specializaci a

·podporuje místní rozvoj založený na integrovaných územních a místních strategiích a podporuje udržitelný rozvoj měst a budování kapacit v této oblasti.

Navíc nařízení o společných ustanoveních zajistí rámec pro EFRR, který umožní:

·zjednodušit složité postupy s ním spojené,

·zvýšit flexibilitu, aby bylo možné reagovat na vznikající výzvy, a

·sladit pravidla mezi jednotlivými fondy EU, na něž se nařízení vztahuje.

Posouzení dopadů

Uvedené možnosti řeší, jak dosáhnout 7% snížení rozpočtu:

·Možnost 1: snížení příspěvku rozvinutějším regionům.

·Možnost 2: zachování podpory v klíčových oblastech (tematické zaměření) a zredukování u dalších témat.

Možnost 2 je upřednostňovanou možností, mimo jiné z těchto důvodů:

·Zachování důrazu na témata s nejvyšší přidanou hodnotou EU, kde lze z důkazů obsažených v hodnocení usuzovat, že daná politika měla v minulosti největší dopad.

·Některé z největších výzev (globalizace a hospodářská transformace, přechod na nízkouhlíkové hospodářství, výzvy v oblasti životního prostředí, migrace či ostrovy městské chudoby) stále častěji postihují mnohé regiony v celé EU, včetně těch rozvinutějších. Investice EU jsou potřebné a jsou současně známkou solidarity.

·Zachování kritického množství – investice do rozvinutějších regionů jsou v přepočtu na obyvatele již malé.

·Velká většina zúčastněných stran ve veřejné konzultaci podpořila variantu EFRR ve všech regionech. Tento přístup zajišťuje také lepší zviditelnění fondů politiky soudržnosti ve všech členských státech.

Zjednodušení

Existují důkazy o značných administrativních nákladech spojených s EFRR, které podle odhadů jedné nedávno vypracované studie 17 tvoří 3 % průměrných nákladů na program. Administrativní zátěž příjemců (včetně malých a středních podniků) je vyšší.

Většiny zjednodušení v EFRR bude dosaženo prostřednictvím nařízení o společných ustanoveních. Mnohé z nich je obtížné předem finančně vyčíslit, ale v uvedené studii se odhaduje, že:

·Díky rozsáhlejšímu využívání zjednodušeného vykazování nákladů (nebo plateb založených na podmínkách) pro účely EFRR by mohly být celkové administrativní náklady podstatně sníženy – při plošném uplatňování o 20–25 %.

·Uměřenější přístup ke kontrole a auditům by vedl k významnému snížení počtu kontrol a auditní zátěže u programů s „nízkým rizikem“, čímž by se snížily celkové administrativní náklady EFRR o 2–3 % a v ještě větší míře i náklady na dotčené programy.

Dalším hlavním aspektem zjednodušení je začlenění podpory z EFRR a nástrojů EU pro financování vnější činnosti do tohoto návrhu, jak je uvedeno výše.

Elektronická soudržnost a výměna údajů

V programovém období 2014–2020 byl stanoven požadavek na vytvoření systému elektronické výměny údajů mezi příjemci a řídicími orgány a mezi jednotlivými orgány řídicího a kontrolního systému. Z toho vychází i tento návrh nařízení a dále rozvíjí určitá hlediska týkající se shromažďování údajů. Všechny údaje potřebné k monitorování pokroku provádění, včetně výsledků a výkonnosti programů, budou nyní zasílány elektronicky, a to každé 2 měsíce. To znamená, že platforma otevřených dat bude aktualizována téměř v reálném čase.

Údaje o příjemcích a operacích budou obdobně zveřejněny v elektronické formě na internetových stránkách provozovaných řídicím orgánem.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Tento návrh nemá žádné důsledky pro rozpočet. Návrh nařízení o EFRR a Fondu soudržnosti stanoví rozpočtové důsledky EFRR, což je zdrojový fond pro činnosti, na něž se vztahuje tento návrh.

5.SOUHRN OBSAHU NAŘÍZENÍ

Plnění a provádění EFRR je z větší části předmětem nařízení o společných ustanoveních. Tento návrh nařízení by proto měl být vnímán v tomto kontextu. Jeho hlavní pozornost je věnována klíčovým otázkám provádění a spolupráce, tj.:

·vymezení a zeměpisné pokrytí pěti složek,

·specifické cíle a oblast působnosti Interreg,

·přizpůsobení pravidel nařízení o společných ustanoveních v oblasti tvorby programů, programových orgánů, řízení a kontroly a finančního řízení a

·integrace nástrojů EU pro financování vnější činnosti.

Kapitola I – Obecná ustanovení (články 1 až 13)

Předmět, oblast působnosti a složky Interreg

Tato kapitola vymezuje předmět a oblast působnosti nařízení o EÚS/Interreg. Zejména popisuje pět složek Interreg: přeshraniční, nadnárodní a námořní spolupráce, spolupráce nejvzdálenějších regionů, meziregionální spolupráce a nové meziregionální inovační investice.

Zeměpisné pokrytí

Komise více než dva roky zpracovávala studii a prováděla konzultace v rámci procesu zvaného „přeshraniční přezkum“. Ze shromážděných poznatků vyplývá, že příhraniční regiony si po hospodářské stránce vedou hůře než ostatní regiony v příslušných členských státech. V příhraničních regionech jsou obecně hůře dostupné veřejné služby, jako jsou nemocnice a univerzity. Orientace v odlišných administrativních a právních systémech je často stále složitá a nákladná.

V návaznosti na přeshraniční přezkum přijala Komise sdělení o příhraničních regionech, v němž navrhuje řadu konkrétních opatření, která byla měla přijmout EU a celostátní, regionální a místní orgány. Tato opatření zahrnují „zvažování právního a finančního rámce pro přeshraniční spolupráci“. Uvedené sdělení navrhuje prozkoumat způsoby, jak mohou budoucí programy financování, včetně Interreg, strategičtěji přispívat k prevenci a řešení přeshraničních překážek i k rozvoji přeshraničních veřejných služeb.

Složka přeshraniční spolupráce se tak bude zaměřovat na pozemní hranice, zatímco přeshraniční spolupráce týkající se námořních hranic bude začleněna do rozšířené složky „nadnárodní spolupráce a námořní spolupráce“.

Návrhy v rámci cílů Investice pro zaměstnanost a růst a EÚS/Interreg na období 2021–2027 odrážejí tento závazek dvěma způsoby. Zaprvé výrazně posilují profil činností spolupráce v programech. Zadruhé pomáhají přeshraničním programům zaměřit se více než dříve na institucionální spolupráci, řešení přeshraničních záležitostí a na investice do společných služeb veřejného zájmu.

Zdroje a míry spolufinancování

Tato ustanovení se týkají zdrojů z EFRR i z nástrojů EU pro financování vnější činnosti. Nedojde-li k předložení programu nebo podpisu dohody o financování v rámci vnější činnosti Interreg, je stanoven mechanismus „navracení“ zbývajících prostředků. Zejména u vnější spolupráce by spolufinancování mělo být vyšší než u cíle Investice pro zaměstnanost a růst.

Kapitola II – Specifické cíle Interreg a tematické zaměření (články 14 a 15)

S přihlédnutím ke speciálním rysům Interreg byly stanoveny dva specifické cíle Interreg:

„Lepší správa Interreg“ a

„Bezpečnější a lépe chráněná Evropa“

Navržené nařízení také stanoví specifické procentní podíly pro tematické zaměření.

Kapitola III – Tvorba programů (programy Interreg – územní rozvoj – operace a fond malých projektů – technická pomoc) (články 16 až 26)

Tato kapitola přizpůsobuje pravidla nařízení o společných ustanoveních potřebám programů Interreg. Novým prvkem je tzv. fond malých projektů, který umožňuje místním komunitám a občanské společnosti vytvářet malé projekty s využitím zjednodušeného vykazování nákladů.

Kapitola IV – Monitorování – hodnocení – informace a komunikace (články 27 až 35)

Tato kapitola rovněž přizpůsobuje pravidla nařízení o společných ustanoveních potřebám programů Interreg.

Aby bylo zajištěno důsledné monitorování výkonnosti, navržené nařízení rovněž zachovává a zdokonaluje společný soubor výstupních ukazatelů a poprvé doplňuje společný soubor ukazatelů výsledků. Tento společný soubor ukazatelů výsledků umožňuje vykazovat výsledky v reálném čase na platformě otevřených dat a srovnávat je mezi jednotlivými programy a členskými státy. Stane se rovněž podkladem rozpravy o výkonnosti a úspěšných hodnoceních.

Kapitola V – Způsobilost (články 36 až 43)

Pravidla způsobilosti by měl v co největším rozsahu stanovit každý členský stát s minimálními pravidly EU. Tento přístup však nebude fungovat v případě programů Interreg, kde si mohou protiřečit soubory 2 až 27 různých vnitrostátních pravidel, mezi nimiž mohou vznikat konflikty. Tato kapitola proto stanoví jasnou hierarchii, tj. pravidla EU, specifická pravidla Interreg a nakonec vnitrostátní pravidla způsobilosti. Podrobná ustanovení v rámci nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 481/2014 ze dne 4. března 2014 18 jsou začleněna do tohoto navrženého nařízení.

Kapitola VI – Programové orgány Interreg, řízení a kontrola (články 44 až 48)

Pravidla nařízení o společných ustanoveních vztahující se na programové orgány, řízení a kontrolu jsou přizpůsobena programům Interreg. To se týká zejména fungování jediného auditního orgánu a významně zjednodušuje audit operací.

Kapitola VII – Finanční řízení, účetnictví a finanční opravy (články 49 a 50)

Programům Interreg by mělo být přidělováno vyšší a rychlejší předběžné financování než jiným programům politiky soudržnosti, aby příjemci, kteří často nemají dostatečné vlastní zdroje, mohli zahájit své operace. Kromě toho by měl být přesně stanoven řetězec zpětného získávání.

Kapitola VIII – Účast třetích zemí a ZZÚ v programech Interreg v rámci sdíleného řízení (články 51 až 59)

Jako výchozí se použijí „běžná“ pravidla pro EÚS/Interreg. Bude třeba provést určité úpravy, aby se zohlednilo, že země mimo EU nebo partnerské země či ZZÚ nejsou vázány právem EU. Budou se týkat programových orgánů, metod řízení, způsobilosti, velkých infrastrukturních projektů, zadávání veřejných zakázek, finančního řízení a uzavírání dohod o financování.

Kapitola IX – Specifická pravidla pro nepřímé řízení (články 60 a 61)

Tato pravidla zahrnují meziregionální inovační investice a mohou se týkat spolupráce mezi nejvzdálenějšími regiony.

Kapitola X – Závěrečná ustanovení (články 62 až 65)

Obsahuje ustanovení o přenesené pravomoci, postupu projednávání ve výborech a přechodná ustanovení.

PŘÍLOHA

Příloha obsahuje šablonu programů Interreg.

2018/0199 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) podporovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj a nástrojů financování vnější činnosti

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 178, čl. 209 odst. 1, čl. 212 odst. 2 a článek 349 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 19 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 20 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Podle článku 176 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) je úkolem Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), aby pomáhal odstraňovat zásadní regionální rozdíly v Unii. Podle uvedeného článku a čl. 174 druhého a třetího pododstavce SFEU má EFRR přispívat ke snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a ke snižování zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů, přičemž je třeba věnovat zvláštní pozornost některým kategoriím regionů, mezi nimiž jsou výslovně uvedeny přeshraniční regiony.

(2)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] 21 obsahuje společná ustanovení pro EFRR a některé další fondy a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [nařízení o novém EFRR] 22 obsahuje ustanovení týkající se specifických cílů a oblasti působnosti podpory z EFRR. Nyní je potřeba přijmout zvláštní ustanovení vztahující se k cíli Evropská územní spolupráce (Interreg) pro případy, kdy jeden nebo více členských států spolupracuje na přeshraniční úrovni, pokud jde o efektivní programování, včetně ustanovení o technické pomoci, monitorování, hodnocení, komunikaci, způsobilosti, řízení a kontrole a finančním řízení.

(3)Za účelem podpory harmonického rozvoje území Unie na různých úrovních by měl EFRR v rámci cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) podporovat přeshraniční spolupráci, nadnárodní spolupráci, námořní spolupráci, spolupráci nejvzdálenějších regionů a meziregionální spolupráci.

(4)Cílem složky přeshraniční spolupráce by mělo být řešení společných výzev, které byly společně identifikovány v příhraničních regionech, a zužitkování nevyužitého růstového potenciálu v příhraničních oblastech, který dokládá sdělení Komise „Podpora růstu a soudržnosti v příhraničních regionech EU“ 23 (dále jen „sdělení o příhraničních regionech“). Přeshraniční složka by se tak měla omezit na spolupráci na pozemních hranicích a přeshraniční spolupráce na námořních hranicích by měla být začleněna do nadnárodní složky.

(5)Součástí složky přeshraniční spolupráce by měla být také spolupráce mezi jedním nebo více členskými státy a jednou nebo více zeměmi nebo jinými územími mimo Unii. Zahrnutí vnitřní a vnější přeshraniční spolupráce do tohoto nařízení by mělo vést k zásadnímu zjednodušení a zefektivnění použitelných ustanovení pro programové orgány v členských státech i pro partnerské orgány a příjemce mimo Unii ve srovnání s programovým obdobím 2014–2020.

(6)Složka nadnárodní spolupráce a námořní spolupráce by měla být zaměřena na posílení spolupráce prostřednictvím opatření přispívajících k integrovanému územnímu rozvoji v souvislosti s prioritami politiky soudržnosti Unie a měla by rovněž zahrnovat námořní přeshraniční spolupráci. Nadnárodní spolupráce by se měla vztahovat na větší území na pevnině Unie, zatímco námořní spolupráce by měla pokrývat území kolem přímořských oblastí a zahrnovat přeshraniční spolupráci na námořních hranicích v programovém období 2014–2020. Měla by být dána maximální flexibilita, která by umožnila pokračovat v provádění předchozí námořní přeshraniční spolupráce na základě širšího rámce pro námořní spolupráci, zejména vymezením rozsahu příslušného území, specifických cílů této spolupráce, požadavků na partnerství v rámci projektu a zřízením podprogramů a zvláštních řídicích výborů.

(7)Na základě zkušeností v programovém období 2014–2020 s přeshraniční a nadnárodní spoluprací v nejvzdálenějších regionech, kde kombinace obou složek v rámci jednoho programu na každou oblast spolupráce nepřinesla dostatečné zjednodušení pro programové orgány a příjemce, by měla být vytvořena zvláštní složka nejvzdálenějších regionů, která by umožnila nejvzdálenějším regionům co nejúčinnější a nejjednodušší spolupráci se sousedními zeměmi a územími.

(8)S ohledem na zkušenosti s programy meziregionální spolupráce v rámci Interreg a absenci této spolupráce v programech cíle Investice pro zaměstnanost a růst v programovém období 2014–2020 by se měla složka meziregionální spolupráce více zaměřit na zvýšení účinnosti politiky soudržnosti. Tato složka by se proto měla omezit na dva programy, z nichž jeden by měl umožňovat celou škálu zkušeností, inovačních přístupů a budování kapacit pro programy v rámci obou cílů a podporovat evropská seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), která byla nebo budou zřízena podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 24 , a druhý by měl být určen ke zlepšení analýzy vývojových trendů. Projektová spolupráce v celé Unii by měla být začleněna do nové složky pro meziregionální inovační investice a úzce provázána s prováděním sdělení Komise „Posílení inovací v evropských regionech: strategie pro odolný a udržitelný růst podporující začlenění“ 25 , zejména na podporu tematických platforem pro inteligentní specializaci v oblastech jako například energetika, modernizace průmyslu nebo zemědělsko-potravinářské odvětví. Kromě toho by se integrovaný územní rozvoj zaměřený na funkční městské oblasti nebo na městské oblasti měl soustředit do programů v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst a v jednom doprovodném nástroji „Evropská městská iniciativa“. Oba programy v rámci složky meziregionální spolupráce by měly pokrývat celou Unii a měly by rovněž umožňovat účast třetích zemí.

(9)Měla by být stanovena objektivní kritéria pro určování způsobilých regionů a oblastí. K tomuto účelu by měla být identifikace způsobilých regionů a oblastí na úrovni Unie založena na společném systému klasifikace regionů stanoveném nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 26 .

(10)Je třeba i nadále podporovat nebo v příslušném případě zřídit spolupráci ve všech jejích dimenzích se sousedními třetími zeměmi Unie, neboť taková spolupráce je významným nástrojem politiky regionálního rozvoje a měly by z ní prospěch regiony členských států mající hranice se třetími zeměmi. Za tímto účelem by EFRR a nástroje Unie pro financování vnější činnosti, NPP 27 , NDICI 28 a PZZÚ 29 , měly podporovat programy v rámci přeshraniční spolupráce, nadnárodní spolupráce a námořní spolupráce, spolupráce nejvzdálenějších regionů a meziregionální spolupráce. Podpora z EFRR a z nástrojů Unie pro financování vnější činnosti by měla být založena na vzájemnosti a proporcionalitě. Avšak u přeshraniční spolupráce v rámci NPP III a přeshraniční spolupráce v rámci NDICI by podporu z EFRR měla doplňovat alespoň rovnocenná částka v kontextu přeshraniční spolupráce v rámci NPP III a přeshraniční spolupráce v rámci NDICI, jejíž výše podléhá maximální částce stanovené v příslušném legislativním aktu, tj. až 3 % finančního krytí v rámci NPP III a až 4 % finančního krytí zeměpisného programu Sousedství podle čl. 4 odst. 2 písm. a) NDICI.

(11)V případě NPP III by účelem pomoci mělo být především pomáhat příjemcům NPP posílit demokratické instituce a právní stát, reformovat soudnictví a veřejnou správu, dodržovat základní práva a prosazovat rovnost žen a mužů, toleranci, sociální začleňování a zákaz diskriminace. Pomoc NPP by měla i nadále podporovat úsilí příjemců NPP o pokrok v oblasti regionální, makroregionální a přeshraniční spolupráce a územního rozvoje, mimo jiné prováděním makroregionálních strategií Unie. Pomoc NPP by navíc měla řešit i otázky bezpečností, migrace a správy hranic, zajištění přístupu k mezinárodní ochraně, sdílení příslušných informací, posílení ochrany hranic a pokračování společného úsilí v boji proti nelegální migraci a převaděčství migrantů.

(12)S ohledem na pomoc NDICI by Unie měla rozvíjet se sousedními zeměmi výsadní vztahy s cílem vytvořit prostor prosperity a dobrého sousedství, založený na hodnotách Unie a vyznačující se úzkými a mírovými vztahy založenými na spolupráci. Toto nařízení a NDICI by proto měly podporovat vnitřní a vnější aspekty příslušných makroregionálních strategií. Tyto iniciativy jsou strategicky důležité a představují významné politické rámce pro prohlubování vztahů s partnerskými zeměmi i vztahů mezi nimi na základě zásady vzájemné odpovědnosti, sdílené odpovědnosti a dodržování závazků.

(13)Při přípravě strategického programování a programů Interreg podporovaných z EFRR a NDICI je důležité i nadále dodržovat úlohu ESVČ a Komise, jak je stanovena v rozhodnutí Rady 2010/427/EU 30 .

(14)S ohledem na specifickou situaci nejvzdálenějších regionů Unie je nezbytné přijmout opatření týkající se podmínek, za nichž tyto regiony mohou mít přístup ke strukturálním fondům. V důsledku toho by měla být určitá ustanovení tohoto nařízení přizpůsobena specifickým rysům nejvzdálenějších regionů, aby se zjednodušila a posílila spolupráce s jejich sousedy, a to s přihlédnutím ke sdělení Komise „Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU“ 31 .

(15)Je zapotřebí stanovit zdroje přidělené na každou z jednotlivých složek Interreg, včetně podílu každého členského státu na celkové výši částek určených na přeshraniční spolupráci, nadnárodní spolupráci a námořní spolupráci, spolupráci nejvzdálenějších regionů a meziregionální spolupráci, a potenciál, jímž disponují členské státy, pokud jde o flexibilitu mezi těmito složkami. Ve srovnání s programovým obdobím 2014–2020 by se měl zmenšit podíl přeshraniční spolupráce, a naopak by měl vzrůst podíl nadnárodní spolupráce a námořní spolupráce z důvodu integrace námořní spolupráce a měla by být vytvořena nová složka spolupráce nejvzdálenějších regionů.

(16)V zájmu co nejúčinnějšího využití podpory z EFRR a nástrojů Unie pro financování vnější činnosti by měl být zřízen mechanismus, který by umožnil navrácení této podpory v případě, kdy programy vnější spolupráce nemohou být přijaty nebo musí být ukončeny, a který by se vztahoval i na třetí země, jež nedostávají podporu z žádného finančního nástroje Unie. Tento mechanismus by měl usilovat o dosažení optimálního fungování programů a maximální možnou koordinaci mezi těmito nástroji.

(17)EFRR by měl přispívat v rámci Interreg ke specifickým cílům v rámci cílů politiky soudržnosti. Seznam specifických cílů v rámci různých tematických cílů by však měl být přizpůsoben specifickým potřebám Interreg stanovením dalších specifických cílů v rámci cíle politiky „Sociálnější Evropa díky provádění evropského pilíře sociálních práv“ tak, aby umožňoval intervence typu ESF.

(18)V kontextu jedinečných a specifických okolností na ostrově Irsko a za účelem podpory spolupráce mezi severem a jihem v rámci Velkopáteční dohody by nový přeshraniční program „PEACE PLUS“ měl pokračovat v činnosti předchozích programů mezi pohraničními hrabstvími Irska a Severního Irska a navázat na ni. Při zohlednění jeho praktického významu je třeba zajistit, aby v případě, kdy tento program podporuje mír a usmíření, EFRR rovněž přispíval k podpoře sociální, hospodářské a regionální stability v dotčených regionech, zejména opatřeními na podporu soudržnosti mezi komunitami. Vzhledem ke specifickým rysům uvedeného programu by měl být spravován integrovaným způsobem, přičemž příspěvek Spojeného království by měl být do programu začleněn jako vnější účelově vázaný příjem. Kromě toho by se některá pravidla tohoto nařízení týkající se výběru operací neměla na uvedený program vztahovat, pokud jde o operace podporující mír a usmíření.

(19)Tímto nařízením by měly být doplněny dva specifické cíle Interreg, jeden na podporu specifického cíle Interreg pro posílení institucionální kapacity, prohlubování právní a správní spolupráce, zejména ve spojení s prováděním sdělení o příhraničních regionech, zintenzivnění spolupráce mezi občany a institucemi a rozvoj a koordinaci makroregionálních strategií a strategií pro přímořské oblasti, a druhý pro řešení specifických otázek vnější spolupráce, jako je bezpečnost, ochrana, řízení překračování hranic a migrace.

(20)Větší část podpory Unie by se měla soustředit na omezený počet cílů politik, aby se maximalizoval dopad Interreg.

(21)Ustanovení o přípravě, schvalování a změnách programů Interreg a o územním rozvoji, výběru operací, monitorování a hodnocení, programových orgánech, auditu operací a o transparentnosti a komunikaci by měla být přizpůsobena specifickým rysům programů Interreg v porovnání s ustanoveními v nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních].

(22)Ustanovení o kritériích pro operace, které mají být považovány za skutečně společné a zakládající spolupráci, o partnerství v rámci operace Interreg a o povinnostech vedoucího partnera vytvořená v programovém období 2014–2020 by měla být zachována. Partneři Interreg by však měli spolupracovat ve všech čtyřech dimenzích (vývoj, provádění, personální obsazení a financování) a v rámci spolupráce nejvzdálenějších regionů ve třech ze čtyř, protože by mělo být jednodušší kombinovat podporu z EFRR a nástrojů Unie pro financování vnější činnosti na úrovni programů i operací.

(23)Je nutné vyjasnit pravidla, jimiž se řídí fondy malých projektů, které byly prováděny od doby existence Interreg, nikdy se však na ně nevztahovala žádná zvláštní ustanovení. Jak se rovněž uvádí ve stanovisku Výboru regionů „Projekty „people-to-people“ a malé projekty v programech přeshraniční spolupráce“ 32 , tyto fondy malých projektů plní důležitou úlohu při budování důvěry mezi občany a institucemi, nabízejí velkou evropskou přidanou hodnotu a významně přispívají k celkovému cíli programů přeshraniční spolupráce překonáváním překážek v podobě hranic a integrací příhraničních oblastí a jejich občanů. V zájmu zjednodušení finančního řízení malých projektů na straně konečných příjemců, kteří často nemají zkušenosti s předkládáním žádostí o prostředky z fondů Unie, by mělo být stanoveno povinné používání zjednodušeného vykazování nákladů a paušálních částek pod určitou prahovou hodnotou.

(24)Vzhledem k zapojení více než jednoho členského státu a výsledným vyšším správním nákladům, zejména v souvislosti s kontrolami a překladem, by měl být strop pro výdaje na technickou pomoc vyšší než v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst. Aby bylo možné kompenzovat vyšší správní náklady, členské státy by měly být motivovány ke snižování administrativní zátěže související s prováděním společných projektů, kdykoliv to bude možné. Kromě toho by programy Interreg s omezenou podporou Unie nebo programy vnější přeshraniční spolupráce měly obdržet určitou minimální částku na technickou pomoc, aby bylo zajištěno dostatečné financování účinných činností technické pomoci.

(25)Podle odstavců 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 je třeba hodnotit fondy na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních monitorovacích požadavků, zároveň však zamezit nadměrné regulaci a administrativní zátěži, zejména pro členské státy. V příslušných případech mohou být stanovovány i měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení toho, jaké mají fondy účinky v praxi.

(26)Na základě zkušeností z programového období 2014–2020 by měl být zachován systém, který zavádí jasnou hierarchii pravidel způsobilosti výdajů, a zároveň by měla být zachována zásada, že pravidla způsobilosti výdajů mají být stanovena na úrovni Unie nebo pro program Interreg v celém jeho rozsahu, aby se zabránilo jakýmkoli možným rozporům či nesrovnalostem mezi jednotlivými nařízeními a mezi nařízeními a vnitrostátními pravidly. Přijímání dalších pravidel jedním členským státem, která by se vztahovala pouze na příjemce v tomto členském státě, by mělo být omezeno na naprosté minimum. Zejména by měla být do tohoto nařízení začleněna ustanovení nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 481/2014 33 přijatá na programové období 2014–2020.

(27)Členské státy by měly být motivovány k tomu, aby pověřovaly funkcí řídicího orgánu ESÚS nebo aby těmto seskupením, stejně jako jiným přeshraničním právním subjektům, svěřovaly odpovědnost za řízení podprogramu, integrované územní investice nebo jednoho či více fondů malých projektů, popřípadě aby plnily úlohu jediného partnera.

(28)Aby byl zachován platební řetězec vytvořený pro programové období 2014–2020, tj. od Komise k vedoucímu partnerovi prostřednictvím certifikačního orgánu, mělo by se v tomto platebním řetězci v rámci vedení účetnictví pokračovat. Podpora Unie by měla být vyplácena vedoucímu partnerovi, pokud by to nevedlo k dvojímu poplatku za převod na euro a zpět na jinou měnu, nebo naopak mezi vedoucím partnerem a ostatními partnery.

(29)Podle čl. [63 odst. 9] nařízení (EU, Euratom) [FN-Omnibus] mají odvětvová pravidla vzít v úvahu potřeby programů Evropské územní spolupráce (Interreg), zejména pokud jde o funkci auditu. Ustanovení týkající se každoročního výroku auditora, výroční kontrolní zprávy a auditů operací by proto měla být zjednodušena a přizpůsobena programům, na kterých se podílí více než jeden členský stát.

(30)Měl by být stanoven jasný řetězec finančních závazků v souvislosti se zpětným získáváním částek v případě nesrovnalostí, počínaje jediným nebo ostatními partnery přes vedoucího partnera a řídicí orgán až po Komisi. Měl by být stanoven závazek členských států, třetích zemí, partnerských zemí nebo zámořských zemí a území (ZZÚ) pro případ, že částky od jediného nebo dalšího nebo vedoucího partnera nelze získat zpět, což znamená, že částku řídicímu orgánu uhradí členský stát. U programů Interreg proto neexistuje prostor pro nevymahatelné částky na úrovni příjemců. Je však třeba vyjasnit pravidla pro případ, že členský stát, třetí země, partnerská země nebo ZZÚ řídicímu orgánu částku neuhradí. Rovněž by měly být objasněny povinnosti vedoucího partnera při zpětném získávání. Řídicí orgán by zejména neměl být oprávněn zavázat vedoucího partnera, aby zahajoval soudní řízení v jiné zemi.

(31)V zájmu uplatňování převážně společného souboru pravidel jak v zúčastněných členských státech, tak ve třetích zemích, partnerských zemích nebo ZZÚ by se toto nařízení mělo vztahovat rovněž na účast třetích zemí, partnerských zemí nebo ZZÚ, pokud nejsou v některé kapitole tohoto nařízení stanovena zvláštní pravidla. Programovým orgánům programu Interreg mohou odpovídat srovnatelné orgány ve třetích zemích, partnerských zemích nebo ZZÚ. Zahájení způsobilosti výdajů by mělo být spojeno s podpisem dohody o financování příslušnou třetí zemí, partnerskou zemí nebo ZZÚ. Zadávání veřejných zakázek příjemcům ve třetí zemi, partnerské zemi nebo ZZÚ by se mělo řídit pravidly pro vnější zadávání zakázek podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) [nové FN-Omnibus] 34 . Měly by být stanoveny postupy pro uzavírání dohod o financování s každou ze třetích zemí, partnerských zemí nebo ZZÚ a uzavírání dohod mezi řídicím orgánem a každou třetí zemí, partnerskou zemí nebo ZZÚ, pokud jde o podporu z nástroje Unie pro financování vnější činnosti nebo pro případ převodu dalšího příspěvku ze třetí země, partnerské země nebo ZZÚ do programu Interreg jiného, než je vnitrostátní spolufinancování.

(32)I když programy Interreg s účastí třetích zemí, partnerských zemí nebo ZZÚ by měly být prováděny v rámci sdíleného řízení, spolupráce nejvzdálenějších regionů Interreg může být prováděna v rámci nepřímého řízení. Měla by být stanovena zvláštní pravidla pro způsob provádění těchto programů v celém rozsahu nebo částečně v rámci nepřímého řízení.

(33)Na základě zkušeností s velkými infrastrukturními projekty v programovém období 2014–2020 v programech přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství by mělo dojít ke zjednodušení postupů. Komise by si však měla ponechat určitá práva týkající se výběru takových projektů.

(34)Komisi by měly být svěřeny prováděcí pravomoci přijímat a měnit seznamy programů Interreg, seznam celkových částek podpory Unie pro každý z programů Interreg a přijímat rozhodnutí, jimiž se schvalují programy Interreg a jejich změny. Tyto prováděcí pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí 35 . Ačkoliv mají tyto akty obecnou povahu, měl by být použit poradní postup vzhledem k tomu, že pouze technicky provádějí ustanovení.

(35)Pro zajištění jednotných podmínek k přijetí nebo změně programů Interreg by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Programy vnější přeshraniční spolupráce by však měly v příslušném případě respektovat postupy projednávání ve výboru stanovené nařízeními (EU) [NPP III] a [NDICI] s ohledem na první rozhodnutí o schválení těchto programů.

(36)Za účelem doplnění nebo změny jiných než podstatných prvků tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 SFEU, pokud jde o změnu přílohy o šabloně pro programy Interreg. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Zejména pak pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci Evropský parlament a Rada obdrží veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se přípravě aktů v přenesené pravomoci věnují.

(37)Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž podpory spolupráce mezi členskými státy a mezi členskými státy a třetími zeměmi, partnerskými zeměmi nebo ZZÚ, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale naopak jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I
Obecná ustanovení

Oddíl i
Předmět, oblast působnosti a složky Interreg

Článek 1
Předmět a oblast působnosti

1.Toto nařízení stanoví pravidla pro cíl Evropská územní spolupráce (Interreg), aby byla posílena spolupráce mezi členskými státy uvnitř Unie a mezi členskými státy a přilehlými třetími zeměmi, popřípadě partnerskými zeměmi, jinými územími či zámořskými zeměmi a územími (dále jen „ZZÚ“).

2.Tímto nařízením se rovněž stanoví ustanovení nezbytná k zajištění účinného programování, včetně technické pomoci, monitorování, hodnocení, komunikace, způsobilosti, řízení a kontroly, stejně jako finančního řízení programů v rámci cíle Evropská územní spolupráce (dále jen „programy Interreg“) podporovaných z Evropského fondu pro regionální rozvoj (dále jen „EFRR“).

3.Pokud jde o podporu z „nástroje předvstupní pomoci“ (dále jen „NPP III“), „nástroje pro sousedství, rozvoj a mezinárodní spolupráci“ (dále jen „NDICI“) a finančního krytí pro všechny ZZÚ na období 2021 až 2027 zřízeného rozhodnutím Rady (EU) XXX jako program (dále jen „PZZÚ“) na programy Interreg (uvedené tři nástroje dále souhrnně jen „nástroje Unie pro financování vnější činnosti“), toto nařízení vymezuje další specifické cíle a rovněž začlenění těchto fondů do programů Interreg, kritéria pro způsobilost třetích zemí, partnerských zemí a ZZÚ a jejich regionů a některá konkrétní prováděcí pravidla.

4.Pokud jde o podporu z EFRR a nástroje Unie pro financování vnější činnosti (dále souhrnně jen „fondy Interreg“) na programy Interreg, vymezuje toto nařízení specifické cíle Interreg, stejně jako uspořádání, kritéria, jež musí členské státy, třetí země, partnerské země a ZZÚ a jejich regiony splnit, aby se staly způsobilými, finanční zdroje a kritéria pro jejich přidělování.

5.Na programy Interreg se použijí nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] a nařízení (EU) [o novém EFRR], pokud není v uvedených nařízeních a v tomto nařízení stanoveno jinak nebo pokud ustanovení nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] neplatí pouze pro cíl Investice pro zaměstnanost a růst.

Článek 2
Definice

1.Pro účely tohoto nařízení se použijí definice uvedené v článku [2] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních]. Použijí se rovněž tyto definice:

1)„příjemcem NPP“ se rozumí země nebo území uvedené v příloze I nařízení (EU) [NPP III];

2)„třetí zemí“ se rozumí země, která není členským státem Unie a nepřijímá podporu z fondů Interreg;

3)„partnerskou zemí“ se rozumí příjemce NPP nebo země či území spadající do „zeměpisné oblasti sousedství“ uvedené v příloze I nařízení (EU) [NDICI] a Ruská federace, jestliže přijímá podporu z nástrojů Unie pro financování vnější činnosti;

4)„přeshraničním právním subjektem“ se rozumí právní subjekt zřízený podle práva jedné ze zemí zúčastněných v programu Interreg, pokud je vytvořen územními samosprávami nebo jinými subjekty alespoň ze dvou zúčastněných zemí.

2.Pro účely tohoto nařízení, pokud se v ustanoveních nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] odkazuje na „členský stát“, rozumí se tím „členský stát, v němž má sídlo řídicí orgán“, a pokud se odkazuje na „každý členský stát“ nebo „členské státy“, rozumí se tím „členské státy a popřípadě třetí země, partnerské země a ZZÚ účastnící se daného programu Interreg“.

Pro účely tohoto nařízení, pokud se v ustanoveních nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] odkazuje na „fondy“ ve smyslu čl. [1 odst. 1 písm. a)] uvedeného nařízení nebo na „EFRR“, má se za to, že tyto odkazy zahrnují i příslušný nástroj Unie pro financování vnější činnosti.

Článek 3
Složky cíle Evropská územní spolupráce (Interreg)

V rámci cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) jsou z EFRR a popřípadě z nástrojů Unie pro financování vnější činnosti podporovány tyto složky:

1)přeshraniční spolupráce mezi přilehlými regiony na podporu integrovaného regionálního rozvoje (složka 1):

a)vnitřní přeshraniční spolupráce mezi přilehlými pozemními pohraničními regiony dvou nebo více členských států či mezi přilehlými pozemními pohraničními regiony alespoň jednoho členského státu a jedné třetí země či více třetích zemích uvedených v čl. 4 odst. 3, nebo

b)vnější přeshraniční spolupráce mezi přilehlými pozemními pohraničními regiony alespoň jednoho členského státu a jednoho nebo více těchto stran:

i)příjemců NPP, nebo

ii)partnerských zemí, které přijímají podporu z NDICI, nebo

iii)Ruské federace za účelem umožnění její účasti na přeshraniční spolupráci, která je rovněž podporována z NDICI;

2)nadnárodní spolupráce a námořní spolupráce na větších nadnárodních územích nebo v okolí přímořských oblastí, do níž jsou zapojeni vnitrostátní, regionální a místní partneři programu v členských státech, třetích zemích a partnerských zemích a v Grónsku, za účelem dosažení vyššího stupně územní integrace („složka 2“; pokud se odkazuje pouze na nadnárodní spolupráci: „složka 2A“; pokud se odkazuje pouze na námořní spolupráci: „složka 2B“);

3)spolupráce mezi nejvzdálenějšími regiony a spolupráce těchto regionů se sousedními třetími nebo partnerskými zeměmi nebo ZZÚ nebo některými z nich za účelem usnadnění jejich regionální integrace v jejich sousedství („složka 3“);

4)meziregionální spolupráce s cílem posílit účinnost politiky soudržnosti („složka 4“) podporou:

a)výměny zkušeností, inovačních přístupů a budování kapacit v souvislosti s:

i)prováděním programů Interreg;

ii)prováděním programů v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst, zejména s ohledem na meziregionální a nadnárodní činnosti s příjemci, kteří se nacházejí alespoň v jednom jiném členském státě;

iii)zřizováním, fungováním a využíváním evropských seskupení pro územní spolupráci (ESÚS);

b)analýzy vývojových trendů ve vztahu k cílům územní soudržnosti;

5)meziregionální inovační investice prostřednictvím komercializace a rozšiřování meziregionálních inovačních projektů, které mají potenciál podpořit rozvoj evropských hodnotových řetězců („složka 5“).

Oddíl ii
Zeměpisné pokrytí

Článek 4
Zeměpisné pokrytí přeshraniční spolupráce

1.Pro účely přeshraniční spolupráce patří mezi regiony podporované z EFRR regiony Unie úrovně NUTS 3 nacházející se podél všech vnitřních a vnějších pozemních hranic se třetími zeměmi nebo partnerskými zeměmi.

2.Regiony na námořních hranicích, které jsou propojeny přes moře pevným spojením, jsou také podporovány v rámci přeshraniční spolupráce.

3.Programy Interreg pro vnitřní přeshraniční spolupráci mohou pokrývat regiony v Norsku, Švýcarsku a Spojeném království, které jsou rovnocenné regionům úrovně NUTS 3, a také Lichtenštejnsko, Andorru a Monako.

4.Pro účely vnější přeshraniční spolupráce patří mezi regiony podporované z NPP III nebo NDICI regiony úrovně NUTS 3 příslušné partnerské země nebo, pokud neexistuje klasifikace NUTS, rovnocenné oblasti podél všech pozemních hranic mezi členskými státy a partnerskými zeměmi způsobilými v rámci NPP III nebo NDICI.

Článek 5
Zeměpisné pokrytí nadnárodní spolupráce a námořní spolupráce

1.Pro účely nadnárodní spolupráce a námořní spolupráce patří mezi regiony podporované z EFRR regiony Unie úrovně NUTS 2 pokrývající souvislé funkční oblasti, popřípadě s přihlédnutím k makroregionálním strategiím nebo strategiím pro přímořské oblasti.

2.Programy Interreg pro nadnárodní spolupráci a námořní spolupráci mohou zahrnovat:

a)regiony na Islandu, v Norsku, Švýcarsku, Spojeném království, stejně jako Lichtenštejnsko, Andorru, Monako a San Marino;

b)Grónsko;

c)Faerské ostrovy;

d)regiony partnerských zemí v rámci NPP III nebo NDICI,

bez ohledu na to, zda jsou podporovány z rozpočtu Unie, či nikoli.

3.Mezi regiony, třetí země nebo partnerské země uvedené v odstavci 2 patří regiony úrovně NUTS 2 nebo, pokud neexistuje klasifikace NUTS, rovnocenné oblasti.

Článek 6
Zeměpisné pokrytí spolupráce nejvzdálenějších regionů

1.Pokud jde o spolupráci nejvzdálenějších regionů, jsou všechny regiony uvedené v čl. 349 odst. 1 SFEU podporovány z EFRR.

2.Programy Interreg pro nejvzdálenější regiony mohou rovněž pokrývat sousední partnerské země podporované z NDICI nebo ZZÚ podporovaná z PZZÚ (nebo obojí).

Článek 7
Zeměpisné pokrytí meziregionální spolupráce a
meziregionálních inovačních investic

1.Pro účely jakéhokoli programu Interreg složky 4 nebo meziregionálních inovačních investic v rámci složky 5 je k podpoře z EFRR způsobilé celé území Unie.

2.Programy Interreg složky 4 mohou zahrnovat celé třetí země, partnerské země, další území nebo ZZÚ uvedené v článcích 4, 5 a 6 nebo jejich části bez ohledu na to, zda jsou podporovány z nástrojů Unie pro financování vnější činnosti, či nikoli.

Článek 8
Seznam programových oblastí Interreg, kterým má být poskytnuta podpora

1.Pro účely článků 4, 5 a 6 přijme Komise prováděcí akt, v němž stanoví seznam programových oblastí Interreg, kterým má být poskytnuta podpora, rozdělený na jednotlivé složky a jednotlivé programy Interreg. Tento prováděcí akt se přijme poradním postupem uvedeným v čl. 63 odst. 2.

Vnější přeshraniční programy Interreg se uvádějí v seznamu jako „programy Interreg pro přeshraniční spolupráci v rámci NPP III“, nebo „programy Interreg pro přeshraniční spolupráci v rámci sousedství“.

2.Prováděcí akt uvedený v odstavci 1 obsahuje rovněž seznam, v němž se uvedou regiony Unie úrovně NUTS 3, které jsou zohledněny pro příděl z EFRR na přeshraniční spolupráci na všech vnitřních hranicích a těch vnějších hranicích, na něž se uplatňují nástroje Unie pro financování vnější činnosti, stejně jako seznam s uvedením těch regionů úrovně NUTS 3, které jsou zohledněny pro účely přídělu v rámci složky 2B a jsou uvedeny v čl. 9 odst. 3 písm. a).

3.V seznamu zmíněném v odstavci 1 se uvedou rovněž regiony třetích nebo partnerských zemí nebo území mimo Unii, které nepřijímají podporu z EFRR nebo z nástroje Unie pro financování vnější činnosti.

Oddíl iii
Zdroje a míry spolufinancování

Článek 9
Zdroje z EFRR na cíl Evropská územní spolupráce (Interreg)

1.Zdroje z EFRR na cíl Evropská územní spolupráce (Interreg) činí 8 430 000 000 EUR z celkových zdrojů dostupných pro rozpočtový závazek z EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti na programové období 2021–2027 a stanovených v čl. [102 odst. 1] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních].

2.Zdroje uvedené v odstavci 1 se přidělují takto:

a)52,7 % (tj. celkem EUR 4 440 000 000) na přeshraniční spolupráci (složka 1);

b)31,4 % (tj. celkem EUR 2 649 900 000) na nadnárodní spolupráci a námořní spolupráci (složka 2);

c)3,2 % (tj. celkem EUR 270 100 000) na spolupráci nejvzdálenějších regionů (složka 3);

d)1,2 % (tj. celkem EUR 100 000 000) na meziregionální spolupráci (složka 4);

e)11,5 % (tj. celkem EUR 970 000 000) na meziregionální inovační investice (složka 5).

3.Komise každému členskému státu oznámí jeho podíl na celkové částce pro složky 1, 2 a 3 rozdělený podle jednotlivých let.

Jako kritérium pro rozdělení podle členských států se použije počet obyvatel v těchto regionech:

a)regiony úrovně NUTS 3 pro složku 1 a regiony úrovně NUTS 3 pro složku 2B uvedené v prováděcím aktu podle čl. 8 odst. 2;

b)regiony úrovně NUTS 2 pro složky 2A a 3.

4.Každý členský stát může převést až 15 % svého finančního přídělu pro každou složku 1, 2 a 3 z jedné z těchto složek do jiné nebo jiných složek.

5.Na základě částek oznámených podle odstavce 3 informuje každý členský stát Komisi o tom, zda a jak naložil s možností převodu stanovenou v odstavci 4, stejně jako o výsledném rozdělení jeho podílu mezi programy Interreg, jichž se daný členský stát účastní.

Článek 10
Ustanovení uplatňovaná napříč fondy

1.Komise přijme prováděcí akt, v němž stanoví víceletý strategický dokument pro vnější přeshraniční programy Interreg podporované z EFRR a NDICI nebo NPP III. Tento prováděcí akt se přijme poradním postupem uvedeným v čl. 63 odst. 2.

Pokud jde o programy Interreg podporované z EFRR a NDICI, stanoví tento prováděcí akt prvky uvedené v čl. 12 odst. 2 nařízení (EU) [o NDICI].

2.Příspěvek z EFRR na vnější přeshraniční programy Interreg, které mají být rovněž podporovány z finančního krytí v rámci nástroje NPP III přiděleného na přeshraniční spolupráci (dále jen „NPP III na přeshraniční spolupráci“) nebo z finančního krytí v rámci nástroje NDICI přiděleného na přeshraniční spolupráci pro zeměpisnou oblast sousedství (dále jen „NDICI na přeshraniční spolupráci“), stanoví Komise a dotčené členské státy. Příspěvek z EFRR stanovený pro každý členský stát se následně mezi dotčenými členskými státy nepřerozděluje.

3.Podpora z EFRR se poskytne na jednotlivé vnější přeshraniční programy Interreg za předpokladu poskytnutí rovnocenných částek z NPP III na přeshraniční spolupráci a z NDICI na přeshraniční spolupráci podle příslušného strategického programového dokumentu. Tato rovnocennost podléhá maximální částce stanovené v legislativním aktu o NPP III nebo NDICI.

Pokud však přezkoumání příslušného strategického programového dokumentu v rámci NPP III nebo NDICI vede ke snížení odpovídajících částek pro zbývající roky, každý dotčený členský stát si zvolí z těchto možností:

a)požádá o mechanismus podle čl. 12 odst. 3;

b)bude pokračovat v provádění programu Interreg se zbývající podporou z EFRR a NPP III na přeshraniční spolupráci nebo NDICI na přeshraniční spolupráci, nebo

c)zkombinuje možnosti a) a b).

4.Roční prostředky odpovídající výši podpory na vnější přeshraniční programy Interreg z EFRR, NPP III na přeshraniční spolupráci nebo NDICI na přeshraniční spolupráci se v rámci plnění rozpočtu pro rok 2021 zapisují do příslušných rozpočtových položek.

5.Pokud Komise zahrnula zvláštní finanční příděl na pomoc partnerským zemím nebo regionům podle nařízení (EU) [o NDICI] a na pomoc ZZÚ podle rozhodnutí Rady [rozhodnutí o ZZÚ] nebo na obojí při posílení jejich spolupráce se sousedními nejvzdálenějšími regiony Unie v souladu s čl. [33 odst. 2] nařízení (EU) [o NDICI] nebo článkem [87] [rozhodnutí o PZZÚ] nebo v souladu s oběma, může EFRR popřípadě v souladu s tímto nařízením a na základě reciprocity a proporcionality, pokud jde o výši financování z NDICI nebo PZZÚ nebo obou, rovněž přispívat na činnosti, které provádí partnerská země nebo region nebo jakýkoli jiný subjekt podle nařízení (EU) [o NDICI], země, území nebo jakýkoli jiný subjekt podle [rozhodnutí o ZZÚ] nebo nejvzdálenější region Unie, zejména v rámci jednoho nebo více společných programů Interreg složek 2, 3 nebo 4, nebo v rámci opatření spolupráce uvedených v článku 60 a zavedených a prováděných podle tohoto nařízení.

Článek 11
Seznam programových zdrojů Interreg

1.Komise na základě informací poskytnutých členskými státy podle čl. 9 odst. 5 přijme prováděcí akt, v němž vytvoří seznam všech programů Interreg a uvede celkovou výši celkové podpory z EFRR pro každý z programů a popřípadě celkovou podporu z nástrojů Unie pro financování vnější činnosti. Tento prováděcí akt se přijme poradním postupem uvedeným v čl. 63 odst. 2.

2.Tento prováděcí akt rovněž obsahuje seznam částek převedených podle čl. 9 odst. 5 rozdělených podle jednotlivých členských států a podle jednotlivých nástrojů Unie pro financování vnější činnosti.

Článek 12
Vrácení zdrojů a ukončení

1.V letech 2022 a 2023 se roční příspěvek z EFRR na vnější přeshraniční programy Interreg, pro které nebyl Komisi předložen žádný program do 31. března daného roku a který nebyl přerozdělen do jiného programu předloženého v rámci stejné kategorie vnějších přeshraničních programů Interreg, přidělí na vnitřní přeshraniční programy Interreg, jichž se dotčený členský stát nebo dotčené členské státy účastní.

2.Budou-li k 31. březnu 2024 stále existovat vnější přeshraniční programy Interreg, které nebyly předloženy Komisi, celý příspěvek z EFRR uvedený v čl. 9 odst. 5 na tyto programy na zbývající léta až do roku 2027, který nebyl přerozdělen do jiného vnějšího přeshraničního programu Interreg rovněž podporovaného z NPP III na přeshraniční spolupráci, popřípadě NDICI na přeshraniční spolupráci, se přidělí na vnitřní přeshraniční programy Interreg, jichž se dotčený členský stát nebo dotčené členské státy účastní.

3.Veškeré vnější přeshraniční programy Interreg, které již byly schváleny Komisí, se ukončí nebo se příděly určené na tyto programy sníží v souladu s platnými pravidly a postupy, zejména jestliže:

a)žádná z partnerských zemí zahrnutých do příslušného programu Interreg nepodepsala příslušnou dohodu o financování ve lhůtách stanovených v souladu s článkem 57;

b)program Interreg nemůže být proveden podle plánu z důvodu problémů vzniklých ve vztazích mezi zúčastněnými zeměmi.

V těchto případech se příspěvek z EFRR uvedený v odstavci 1, který odpovídá dosud nevyčleněným ročním splátkám nebo ročním splátkám vyčleněným a zrušeným celkově nebo částečně ve stejném rozpočtové roce, které dosud nebyly přerozděleny do jiného vnějšího přeshraničního programu Interreg rovněž podporovaného z NPP III na přeshraniční spolupráci, popřípadě NDICI na přeshraniční spolupráci, přidělí na vnitřní přeshraniční programy Interreg, jichž se dotčený členský stát nebo dotčené členské státy účastní.

4.Pokud jde o program Interreg složky 2, který již byl schválen Komisí, účast partnerské země nebo Grónska se ukončí, pokud nastane jedna ze situací stanovených v odst. 3 prvním pododstavci písm. a) a b).

Zúčastněné členské státy a popřípadě zbývající zúčastněné partnerské země požádají o jeden z těchto scénářů:

a)aby byl program Interreg zcela ukončen, zejména pokud není možné splnit jeho hlavní společné rozvojové výzvy bez účasti této partnerské země nebo Grónska;

b)aby byl příděl vyčleněný na tento program Interreg snížen v souladu s platnými pravidly a postupy;

c)aby program Interreg pokračoval bez účasti této partnerské země nebo Grónska.

V případě snížení přídělu na program Interreg podle písmene b) druhého pododstavce tohoto odstavce se příspěvek z EFRR, který odpovídá dosud nevyčleněným ročním splátkám, přidělí na jiný program Interreg složky 2, jehož se účastní jeden nebo více dotčených členských států, nebo v případě, že se členský stát účastní pouze jednoho programu Interreg složky 2, na jeden nebo více vnitřních přeshraničních programů Interreg, jichž se tento členský stát účastní.

5.Příspěvky z NPP III, NDICI nebo PZZÚ snížené podle tohoto článku se použijí v souladu s nařízením (EU) [o NPP III], nařízením (EU) [o NDICI] nebo rozhodnutím Rady [o ZZÚ].

6.Pokud třetí země nebo partnerská země přispívající do programu Interreg vnitrostátními zdroji, které nepředstavují vnitrostátní spolufinancování podpory z EFRR nebo z nástroje Unie pro financování vnější činnosti, sníží tento příspěvek během provádění programu Interreg, a to buď celkově, nebo ve vztahu k už vybraným společným operacím, pro které již byl vystaven dokument uvedený v čl. 22 odst. 6, zúčastněný členský stát nebo členské státy požádají o uplatnění jedné z možností stanovených v odst. 4 druhém pododstavci.

Článek 13
Míry spolufinancování

Míra spolufinancování na úrovni každého programu Interreg není vyšší než 70 %, pokud není s ohledem na vnější přeshraniční programy Interreg nebo programy Interreg složky 3 stanoven vyšší podíl v nařízení (EU) [o NPP III], nařízení (EU) [o NDICI] nebo rozhodnutí Rady (EU) [o PZZÚ] nebo v některém z aktů přijatých podle těchto právních předpisů.

KAPITOLA II
Specifické cíle Interreg a tematické zaměření

Článek 14
Specifické cíle Interreg

1.EFRR v rámci své oblasti působnosti stanovené v článku [4] nařízení (EU) [o novém EFRR] a popřípadě nástroje Unie pro financování vnější činnosti přispívají k cílům politiky stanoveným v čl. [4 odst. 1] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] prostřednictvím společných činností v rámci programů Interreg.

2.V případě programu PEACE PLUS, pokud má za cíl podporu míru a usmíření, přispívá EFRR v souvislosti se specifickým cílem v rámci cíle politiky 4 rovněž k prosazování sociální, hospodářské a regionální stability v dotčených regionech, zejména činnostmi na podporu soudržnosti dotčených komunit. Uvedený specifický cíl je podpořen v rámci zvláštní priority.

3.Kromě specifických cílů pro EFRR stanovených v článku [2] nařízení (EU) [o novém EFRR] může EFRR a popřípadě nástroje Unie pro financování vnější činnosti rovněž přispívat k dosažení specifických cílů v rámci cíle politiky 4, a to za účelem:

a)zvýšení účinnosti trhů práce a zlepšení přeshraničního přístupu ke kvalitnímu zaměstnání;

b)zlepšení přístupu k přeshraničnímu vzdělávání, odborné přípravě a celoživotnímu učení a jejich kvality s cílem zvýšení dosaženého vzdělání a zlepšení dovedností na úroveň, jež umožňuje přeshraniční uznávání;

c)zlepšení rovného a včasného přístupu ke kvalitním, udržitelným a cenově dostupným přeshraničním službám zdravotní péče;

d)zlepšení dostupnosti, účinnosti a odolnosti systémů přeshraniční zdravotní péče a přeshraničních služeb dlouhodobé péče;

e)podpory sociálního začleňování a boje proti chudobě, a to i prostřednictvím posílení rovných příležitostí a boje proti přeshraniční diskriminaci.

4.V rámci složek 1, 2 a 3 může EFRR a popřípadě nástroje Unie pro financování vnější činnosti podporovat rovněž specifický cíl Interreg „Lepší správa Interreg“, zejména prostřednictvím těchto činností:

a)v rámci programů Interreg složek 1 a 2B:

i)posilování institucionální kapacity orgánů veřejné správy, zejména těch, které jsou pověřeny správou konkrétního území, jakož i zúčastněných stran;

ii)zvýšení účinnosti veřejné správy podporou právní a správní spolupráce a spolupráce mezi občany a orgány, zejména s cílem vyřešit právní a jiné překážky v příhraničních regionech;

b)v rámci programů Interreg složek 1, 2 a 3: posilování institucionální kapacity orgánů veřejné správy a zúčastněných stran za účelem provádění makroregionálních strategií a strategií pro přímořské oblasti;

c)v rámci vnějších přeshraničních programů Interreg a programů Interreg složek 2 a 3 podporovaných z fondů Interreg, kromě činností uvedených v písmenech a) a b): budování vzájemné důvěry, zejména podporou kontaktů mezi lidmi, posilováním udržitelné demokracie a podporou subjektů občanské společnosti a jejich úlohy v reformních procesech a přechodu k demokracii.

5.V rámci vnějších přeshraničních programů Interreg a programů Interreg složek 2 a 3 přispívá EFRR a popřípadě nástroje Unie pro financování vnější činnosti rovněž k vnějšímu specifickému cíli Interreg „Bezpečnější a lépe chráněná Evropa“, zejména činnostmi v oblasti správy překračování hranic a řízení mobility a migrace, včetně ochrany migrantů.

Článek 15
Tematické zaměření

1.Nejméně 60 % prostředků z EFRR a popřípadě nástrojů Unie pro financování vnější činnosti přidělených v rámci priorit jiných než technická pomoc se pro každý program Interreg v rámci složek 1, 2 a 3 přidělí nejvýše na tři cíle politiky stanovené v čl. [4 odst. 1] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních].

2.Dalších 15 % prostředků z EFRR a popřípadě nástrojů Unie pro financování vnější činnosti v rámci priorit jiných než technická pomoc se pro každý program Interreg v rámci složek 1, 2 a 3 přidělí na specifický cíl Interreg „Lepší správa Interreg“ nebo na vnější specifický cíl Interreg „Bezpečnější a lépe chráněná Evropa“.

3.Pokud program Interreg složky 2A podporuje makroregionální strategii, jsou celkové příděly z EFRR a popřípadě nástrojů Unie pro financování vnější činnosti v rámci priorit jiných než technická pomoc plánovány na základě cílů dané strategie.

4.Pokud program Interreg složky 2B podporuje makroregionální strategii nebo strategii pro přímořské oblasti, přidělí se nejméně 70 % celkových přídělů z EFRR a popřípadě nástrojů Unie pro financování vnější činnosti v rámci priorit jiných než technická pomoc na cíle dané strategie.

5.V případě programů Interreg složky 4 se celkové příděly z EFRR a popřípadě nástrojů Unie pro financování vnější činnosti v rámci priorit jiných než technická pomoc přidělí na specifický cíl Interreg „Lepší správa Interreg“.

KAPITOLA III
Tvorba programů

Oddíl i
Příprava, schvalování a změna programů Interreg

Článek 16
Příprava a předkládání programů Interreg

1.Cíl Evropská územní spolupráce (Interreg) se plní prostřednictvím programů Interreg v rámci sdíleného řízení s výjimkou složky 3, která může být prováděna zcela nebo částečně v rámci nepřímého řízení, a složky 5, která se provádí v rámci přímého nebo nepřímého řízení.

2.Zúčastněné členské státy a popřípadě třetí země, partnerské země nebo ZZÚ připraví program Interreg v souladu se šablonou uvedenou v příloze pro období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027.

3.Zúčastněné členské státy připraví program Interreg ve spolupráci s programovými partnery uvedenými v článku [6] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních].

Zúčastněné třetí země nebo partnerské země nebo ZZÚ popřípadě zahrnou rovněž programové partnery rovnocenné těm, kteří jsou uvedeni ve zmíněném článku.

4.Členský stát, v němž má sídlo potenciální řídicí orgán, předloží Komisi program Interreg do [datum vstupu v platnost plus devět měsíců] jménem všech zúčastněných členských států a popřípadě třetích zemí, partnerských zemí nebo ZZÚ.

Program Interreg zahrnující podporu z nástroje Unie pro financování vnější činnosti však předkládá členský stát, v němž má sídlo potenciální řídicí orgán, nejpozději šest měsíců poté, co Komise přijme příslušný strategický programový dokument podle čl. 10 odst. 1 nebo popřípadě podle příslušného základního právního aktu jednoho nebo více nástrojů Unie pro financování vnější činnosti.

5.Zúčastněné členské státy a popřípadě třetí země, partnerské země nebo ZZÚ před předložením programu Interreg Komisi písemně potvrdí svůj souhlas s jeho obsahem. Tento souhlas obsahuje také závazek všech zúčastněných členských států a popřípadě třetích zemí, partnerských zemí nebo ZZÚ poskytnout spolufinancování potřebné k provádění programu Interreg a případně závazek třetích zemí, partnerských zemí nebo ZZÚ k poskytnutí finančního příspěvku.

Odchylně od prvního pododstavce v případě programů Interreg, do nichž jsou zapojeny nejvzdálenější regiony a třetí země, partnerské země nebo ZZÚ, konzultují dotčené členské státy příslušné třetí země, partnerské země nebo ZZÚ ještě před tím, než tyto programy Interreg předloží Komisi. V tomto případě může být souhlas ohledně obsahu programů Interreg a možného příspěvku třetích zemí, partnerských zemí nebo ZZÚ místo toho vyjádřen ve formálně schváleném zápisu z konzultačních jednání se třetími zeměmi, partnerskými zeměmi nebo ZZÚ nebo ze zasedání organizací pro regionální spolupráci.

6.Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty v souladu s článkem 62 za účelem změny přílohy s cílem přizpůsobit se změnám jejích méně podstatných prvků, k nimž dojde během programového období.

Článek 17
Obsah programů Interreg

1.Každý program Interreg stanoví společnou strategii svého přispění k dosažení cílů politiky stanovených v čl. [4 odst. 1] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] a specifických cílů Interreg stanovených v čl. 14 odst. 4 a 5 tohoto nařízení a ke komunikaci o výsledcích programu.

2.Každý program Interreg se skládá z priorit.

Každá priorita odpovídá jednomu cíli politiky nebo popřípadě jednomu nebo oběma specifickým cílům Interreg nebo technické pomoci. Priorita odpovídající cíli politiky nebo popřípadě jednomu nebo oběma specifickým cílům Interreg se skládá z jednoho či několika specifických cílů. Jednomu cíli politiky nebo specifickému cíli Interreg může odpovídat více než jedna priorita.

3.V řádně odůvodněných případech a po dohodě s Komisí může dotčený členský stát za účelem lepší účinnosti provádění programů a dosažení většího objemu operací rozhodnout o tom, že do programů Interreg převede až [x] % částky z prostředků EFRR přidělených na odpovídající program v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst pro stejný region. Převedená částka představuje zvláštní prioritu nebo zvláštní priority.

4.Každý program Interreg stanoví:

a)programovou oblast (včetně mapy v samostatném dokumentu);

b)souhrn hlavních společných úkolů s přihlédnutím k:

i)hospodářským, sociálním a územním rozdílům;

ii)společným investičním potřebám a doplňkovosti s jinými formami podpory;

iii)poučením vyvozeným z minulých zkušeností;

iv)makroregionálním strategiím a strategiím pro přímořské oblasti, pokud se na celou programovou oblast nebo její část vztahuje jedna či více strategií;

c)odůvodnění vybraných cílů politiky a specifických cílů Interreg, odpovídajících priorit, specifických cílů a forem podpory, popřípadě řešení chybějících spojení v přeshraniční infrastruktuře;

d)specifické cíle pro každou prioritu, s výjimkou technické pomoci;

e)pro každý specifický cíl:

i)související typy činností, včetně seznamu plánovaných operací strategického významu, a jejich očekávané přispění k daným specifickým cílům a popřípadě makroregionálním strategiím a strategiím pro přímořské oblasti;

ii)ukazatele výstupů a ukazatele výsledků s odpovídajícími milníky a cíli;

iii)hlavní cílové skupiny;

iv)konkrétní cílová území, včetně plánovaného využití integrovaných územních investic, komunitně vedeného místního rozvoje či jiných územních nástrojů;

v)plánované využití finančních nástrojů;

vi)orientační rozdělení programových zdrojů podle typu intervence;

f)pro prioritu „technická pomoc“ plánované využití v souladu s články [30], [31] a [32] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] a příslušné typy intervencí;

g)finanční plán obsahující níže uvedené tabulky (bez rozdělení podle zúčastněných členských států, třetích zemí, partnerských zemí nebo ZZÚ, není-li uvedeno jinak):

i)tabulku, jež uvádí výši celkového finančního přídělu pro EFRR a popřípadě pro každý nástroj Unie pro financování vnější činnosti, a to na celé programové období a na každý rok;

ii)tabulku, jež uvádí výši celkového finančního přídělu pro každou prioritu z EFRR a popřípadě každého nástroje Unie pro financování vnější činnosti podle priorit, výši vnitrostátního spolufinancování a informaci o tom, zda je vnitrostátní spolufinancování složeno z veřejného a soukromého spolufinancování;

h)opatření přijatá k zapojení příslušných programových partnerů uvedených v článku [6] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] do přípravy programu Interreg a úlohu těchto programových partnerů při provádění, monitorování a hodnocení uvedeného programu;

i)zamýšlený přístup ke komunikaci a viditelnosti programu Interreg definováním jeho cílů, cílových skupin, komunikačních kanálů, komunikace pomocí sociálních médií, plánovaného rozpočtu a příslušných ukazatelů pro monitorování a hodnocení.

5.Informace podle odstavce 4 se uvádějí takto:

a)pokud jde o tabulky uvedené v písmenu g) a podporu z nástrojů Unie pro financování vnější činnosti, stanoví se tyto fondy takto:

i)pro vnější přeshraniční programy Interreg podporované nástroji NPP III a NDICI jako jedna částka („NPP III na přeshraniční spolupráci“ nebo „sousedství na přeshraniční spolupráci“), která kombinuje příspěvek z [okruhu 2 Soudržnost a hodnoty, dílčího stropu Hospodářská, sociální a územní soudržnost] a [okruhu 6 Sousedství a svět];

ii)pro programy Interreg složek 2 a 4 podporované nástroji NPP III, NDICI nebo PZZÚ jako jedna částka („fondy Interreg“), která kombinuje příspěvek z [okruhu 2] a [okruhu 6], nebo odděleně podle jednotlivých finančních nástrojů „EFRR“, „NPP III“, „NDICI“ a „PZZÚ“ na základě výběru programových partnerů;

iii)pro programy Interreg složky 2 podporované nástrojem PZZÚ odděleně podle jednotlivých finančních nástrojů („EFRR“ a „PZZÚ Grónsko“);

iv)pro programy Interreg složky 3 podporované nástroji NDICI a PZZÚ odděleně podle jednotlivých finančních nástrojů („EFRR“, „NDICI“ a „PZZÚ“);

b)tabulka uvedená v odst. 4 písm. g) bodě ii) zahrnuje pouze částky pro roky 2021 až 2025.

6.Pokud jde o odst. 4 písm. e) bod vi) a písm. f), vycházejí typy intervencí z nomenklatury uvedené v příloze [I] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních].

7.Program Interreg:

a)určí řídicí orgán, auditní orgán a subjekt, kterému bude Komise vyplácet platby;

b)stanoví postup zřízení společného sekretariátu;

c)uvádí rozdělení závazků mezi zúčastněné členské státy a popřípadě třetí země, partnerské země nebo ZZÚ v případě finančních oprav uložených řídicím orgánem nebo Komisí.

8.Řídicí orgán sdělí Komisi veškeré změny informací uvedených v odst. 7 písm. a), aniž by bylo nutné program měnit.

9.Odchylně od odstavce 4 se obsah programů Interreg složky 4 přizpůsobí specifické povaze těchto programů Interreg, a to zejména takto:

a)informace podle písmene a) se nevyžadují;

b)informace požadované podle písmen b) a h) se uvedou ve formě krátkého přehledu;

c)pro každý specifický cíl v rámci jakékoli priority jiné než technická pomoc se uvedou tyto informace:

i)určení jediného příjemce nebo omezeného seznamu příjemců a postup udělování;

ii)související typy činností a jejich očekávané přispění ke specifickým cílům;

iii)ukazatele výstupů a ukazatele výsledků s odpovídajícími milníky a cíli;

iv)hlavní cílové skupiny;

v)orientační rozdělení programových zdrojů podle typu intervence;

Článek 18
Schválení programů Interreg

1.Komise posoudí každý program Interreg a jeho soulad s nařízením (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních], nařízením (EU) [nový EFRR] a tímto nařízením a v případě podpory z nástroje Unie pro financování vnější činnosti a ve vhodných případech jeho soulad s víceletým strategickým dokumentem podle čl. 10 odst. 1 nebo s příslušným strategickým programovým rámcem podle příslušného základního právního aktu jednoho nebo více těchto nástrojů.

2.Komise může vyjádřit své připomínky do tří měsíců ode dne předložení programu Interreg členským státem, v němž má sídlo potenciální řídicí orgán.

3.Zúčastněné členské státy a popřípadě třetí země, partnerské země nebo ZZÚ přezkoumají program Interreg s ohledem na připomínky Komise.

4.Komise přijme prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnutí o schválení programu Interreg nejpozději do šesti měsíců ode dne předložení tohoto programu členským státem, v němž má sídlo potenciální řídicí orgán.

5.Pokud jde o vnější přeshraniční programy Interreg, přijme Komise svá rozhodnutí v souladu s odstavcem 4 po konzultaci s „Výborem pro NPP III“ podle článku [16] nařízení (EU) [NPP III] a s „Výborem pro sousedství, rozvoj a mezinárodní spolupráci“ podle článku [36] nařízení (EU) [NDICI].

Článek 19
Změna programů Interreg

1.Členský stát, v němž má sídlo řídicí orgán, může předložit odůvodněnou žádost o změnu programu Interreg spolu s pozměněným programem, v níž uvede očekávaný dopad dané změny na dosažení cílů.

2.Komise posoudí, zda je změna v souladu s nařízením (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních], nařízením (EU) [nový EFRR] a tímto nařízením, a může vyjádřit své připomínky do tří měsíců od předložení pozměněného programu.

3.Zúčastněné členské státy a popřípadě třetí země, partnerské země nebo ZZÚ přezkoumají pozměněný program a vezmou při tom v úvahu připomínky Komise.

4.Komise schválí změnu programu Interreg nejpozději do šesti měsíců od jejího předložení členským státem.

5.Členský stát může během programového období převést až 5 % původního přídělu na jednu prioritu a maximálně 3 % rozpočtu programu na jinou prioritu stejného programu Interreg.

Takové převody se nedotýkají předchozích let.

Jsou považovány za nepodstatné a nevyžadují rozhodnutí Komise o změně programu Interreg. Musí však splňovat všechny regulatorní požadavky. Řídicí orgán předloží Komisi revidovanou tabulku uvedenou v čl. 17 odst. 4 písm. g) bodě ii).

6.V případě úprav čistě administrativní nebo redakční povahy, jimiž není dotčeno provádění programu Interreg, se schválení Komise nepožaduje. Řídicí orgán o těchto úpravách uvědomí Komisi.

Oddíl ii
Územní rozvoj

Článek 20
Integrovaný územní rozvoj

Příslušnými městskými, místními nebo jinými územními orgány nebo subjekty odpovědnými za vypracovávání strategií územního nebo místního rozvoje uvedených v článku [22] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] nebo odpovědnými za výběr operací, které mají být v rámci těchto strategií podpořeny, jak je uvedeno v čl. [23 odst. 4] uvedeného nařízení, nebo za obojí, jsou pro programy Interreg buď přeshraniční právní subjekty nebo ESÚS.

Přeshraniční právní subjekt nebo ESÚS provádějící integrované územní investice podle článku [24] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] nebo jiný územní nástroj podle čl. [22] písm. c) uvedeného nařízení mohou rovněž být jediným příjemcem ve smyslu čl. 23 odst. 5 tohoto nařízení za předpokladu, že uvnitř přeshraničního právního subjektu nebo ESÚS dochází k oddělení funkcí.

Článek 21
Komunitně vedený místní rozvoj

Komunitně vedený místní rozvoj podle čl. [22 písm. b)] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] může být prováděn ve formě programů Interreg za předpokladu, že se příslušné místní akční skupiny skládají ze zástupců veřejných a soukromých místních socio-ekonomických zájmů, přičemž žádná jediná zájmová skupina neovládá rozhodovací proces, a alespoň dvou zúčastněných zemí, z nichž alespoň jedna je členským státem.

Oddíl iii
Operace a fondy malých projektů

Článek 22
Výběr operací Interreg

1.Operace Interreg vybírá v souladu se strategií a cíli programu monitorovací výbor zřízený v souladu s článkem 27.

Tento monitorovací výbor může zřídit jeden nebo – zejména v případě podprogramů – více řídicích výborů, které jednají v rámci jeho odpovědnosti za výběr operací.

Pokud je celá operace nebo její část prováděna mimo programovou oblast [v rámci Unie nebo mimo ni], vyžaduje výběr této operace výslovné schválení řídicím orgánem v monitorovacím výboru nebo popřípadě řídicím výboru.

2.Pro výběr operací monitorovací výbor nebo popřípadě řídicí výbor stanoví a uplatňuje kritéria a postupy, jež jsou nediskriminační a transparentní, zajišťují rovnost žen a mužů a zohledňují Listinu základních práv Evropské unie a zásadu udržitelného rozvoje a politiku Unie v oblasti životního prostředí v souladu s článkem 11 a čl. 191 odst. 1 SFEU.

Tato kritéria a postupy zajistí stanovení priorit u operací, které mají být vybrány, s ohledem na co největší přínos financování Unie pro dosažení cílů programu Interreg a s ohledem na naplnění dimenze spolupráce u operací v rámci programů Interreg, jak je stanoveno v čl. 23 odst. 1 a 4.

3.Řídicí orgán konzultuje Komisi a vezme v úvahu její připomínky před prvním předložením kritérií pro výběr monitorovacímu výboru nebo popřípadě řídicímu výboru. Totéž platí pro veškeré následné změny těchto kritérií.

4.Při výběru operací monitorovací výbor nebo popřípadě řídicí výbor:

a)zajistí, aby vybrané operace odpovídaly programu Interreg a představovaly skutečné přispění k dosažení jeho specifických cílů;

b)zajistí, aby vybrané operace nebyly v rozporu s příslušnými strategiemi vytvořenými podle čl. 10 odst. 1 nebo vytvořenými pro jeden či více nástrojů Unie pro financování vnější pomoci;

c)zajistí, aby vybrané operace vytvářely nejlepší vztah mezi výší podpory, vykonávanými činnostmi a dosažením cílů;

d)ověří, že příjemce má nezbytné finanční zdroje a mechanismy, které pokryjí náklady na operace a údržbu;

e)zajistí, aby vybrané operace, které spadají do oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU 36 , podléhaly posuzování vlivů na životní prostředí nebo zjišťovacímu řízení, a to na základě požadavků uvedené směrnice ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/52/EU 37 ;

f)ověří, že pokud operace začaly před podáním žádosti o financování řídicímu orgánu, bylo dodrženo platné právo;

g)zajistí, aby vybrané operace spadaly do působnosti daného fondu Interreg a aby byly přiřazeny určitému typu intervence;

h)zajistí, aby operace nezahrnovaly činnosti, které byly součástí operace, jež byla přemístěna v souladu s článkem [60] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] nebo jež by představovala převod výrobní činnosti v souladu s čl. [59 odst. 1 písm. a)] uvedeného nařízení;

i)zajistí, aby vybrané operace nebyly předmětem odůvodněného stanoviska Komise s ohledem na nesplnění povinnosti podle článku 258 SFEU, kterým je ohrožena legalita a správnost výdajů nebo výkonnost operací;

j)zajistí posouzení klimatické odolnosti investic do infrastruktury s očekávanou délkou trvání alespoň pět let.

5.Monitorovací výbor nebo popřípadě řídicí výbor schválí metodiku a kritéria použitá pro výběr operací Interreg včetně jakýchkoli jejich změn, aniž je dotčen čl. [27 odst. 3 písm. b)] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] s ohledem na komunitně vedený místní rozvoj a článek 24 tohoto nařízení.

6.Pro každou operaci Interreg poskytne řídicí orgán hlavnímu nebo jedinému partnerovi dokument, který stanoví podmínky podpory dané operace Interreg, včetně zvláštních požadavků týkajících se produktů či služeb, které mají být dodány, její finanční plán a lhůtu pro její provedení a popřípadě metodu, která se má použít pro určení nákladů operace, a podmínky pro vyplacení grantu.

Uvedený dokument stanoví rovněž povinnosti vedoucího partnera, pokud jde o zpětné získávání prostředků podle článku 50. Tyto povinnosti stanoví monitorovací výbor. Nicméně vedoucí partner, který se nachází v jiném členském státě, třetí zemi, partnerské zemi nebo ZZÚ než partner, není povinen zpětně získávat prostředky prostřednictvím soudního řízení.

Článek 23
Partnerství v rámci operací Interreg

1.Operace vybrané v rámci složek 1, 2 a 3 zahrnují subjekty alespoň ze dvou zúčastněných zemí, přičemž alespoň jeden z nich je příjemcem z členského státu.

Příjemci podpory z některého fondu Interreg a partneři, kteří z těchto fondů nepřijímají žádnou finanční podporu (příjemci a partneři dále souhrnně jen „partneři“), tvoří operační partnerství Interreg.

2.Operace Interreg může být prováděna v jediné zemi za předpokladu, že v žádosti o podporu operace budou uvedeny dopady a přínosy pro programovou oblast.

3.Odstavec 1 se nevztahuje na operace v rámci programu PEACE PLUS, pokud má program za cíl podporu míru a usmíření.

4.Partneři spolupracují na rozvoji, provádění, personálním obsazení a financování operací Interreg.

Pokud jde o operace Interreg v rámci programů Interreg složky 3, jsou partneři z nejvzdálenějších regionů a třetích zemí, partnerských zemí nebo ZZÚ povinni spolupracovat pouze v rámci tří ze čtyř dimenzí uvedených v prvním pododstavci.

5.Pokud existují dva nebo více partnerů, jeden z nich bude všemi partnery určen jako vedoucí partner.

6.Jediným partnerem operace Interreg v rámci programů Interreg složek 1, 2 a 3 může být přeshraniční právní subjekt nebo ESÚS za předpokladu, že mezi jeho členy jsou i partneři alespoň ze dvou zúčastněných zemí.

V rámci programů Interreg složky 4 musí mít přeshraniční právní subjekt nebo ESÚS členy alespoň ze tří zúčastněných zemí.

Právní subjekt, který provádí finanční nástroj nebo popřípadě fond fondů, může být jediným partnerem operace Interreg, aniž by byly uplatňovány požadavky na jeho složení stanovené v odstavci 1.

7.Jediný partner je zaregistrován v členském státě účastnícím se programu Interreg.

Avšak pokud jsou splněny podmínky stanovené v článku 23, může být jediný partner zaregistrován v členském státě, který se daného programu neúčastní.

Článek 24
Fondy malých projektů

1.Příspěvek z EFRR nebo popřípadě nástroje Unie pro financování vnější činnosti do fondu malých projektů v rámci programu Interreg nepřesáhne částku 20 000 000 EUR nebo 15 % z celkového přídělu na program Interreg podle toho, která hodnota je nižší.

Koneční příjemci v rámci fondu malých projektů obdrží podporu z EFRR nebo popřípadě nástrojů Unie pro financování vnější činnosti prostřednictvím příjemce a provádějí malé projekty v rámci uvedeného fondu malých projektů (dále jen „malý projekt“).

2.Příjemcem fondu malých projektů je přeshraniční právní subjekt nebo ESÚS.

3.Dokument stanovící podmínky podpory fondu malých projektů stanoví kromě prvků uvedených v čl. 22 odst. 6 také prvky nezbytné k zajištění toho, že příjemce:

a)zavede nediskriminační a transparentní výběrové řízení;

b)uplatňuje objektivní kritéria pro výběr malých projektů, která zabraňují vzniku střetu zájmů;

c)posuzuje žádosti o podporu;

d)vybírá projekty a stanoví výši podpory pro jednotlivé malé projekty;

e)je odpovědný za provedení operace a uchovává na své úrovni veškeré podpůrné dokumenty vyžadované pro auditní stopu v souladu s přílohou [XI] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních];

f)zpřístupní veřejnosti seznam konečných příjemců, kteří z operace těží.

Příjemce zajistí, aby koneční příjemci splňovali požadavky stanovené v článku 35.

4.Výběr malých projektů nepředstavuje přenesení úkolů ze strany řídicího orgánu na zprostředkující subjekt ve smyslu čl. [65 odst. 3] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních].

5.Náklady na zaměstnance a nepřímé náklady na řízení fondu malých projektů vzniklé na úrovni příjemce nesmí překročit 20 % celkových způsobilých nákladů příslušného fondu malých projektů.

6.Pokud příspěvek z veřejných zdrojů na malý projekt nepřesáhne 100 000 EUR, má příspěvek z EFRR nebo popřípadě z nástroje Unie pro financování vnější činnosti podobu jednotkových nákladů, jednorázových částek nebo zahrnuje paušální sazby, a to s výjimkou projektů, u kterých podpora představuje státní podporu.

Je-li použito financování paušální sazbou, kategorie nákladů, na něž je paušální sazba uplatněna, lze proplatit v souladu s čl. [48 odst. 1 písm. a)] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních].

Článek 25
Úkoly vedoucího partnera

1.Vedoucí partner:

a)stanoví ujednání s ostatními partnery v dohodě, která obsahuje ustanovení, jež mimo jiné zaručují řádné finanční řízení příslušného fondu Unie přiděleného na operaci Interreg, včetně mechanismů pro zpětné získávání neoprávněně vyplacených částek;

b)přebírá odpovědnost za zajištění provedení celé operace Interreg;

c)zajišťuje, že výdaje předkládané všemi partnery vznikly při provádění operace Interreg a odpovídají činnostem dohodnutým mezi všemi partnery a že jsou v souladu s dokumentem poskytnutým řídicím orgánem podle čl. 22 odst. 6.

2.Není-li v ujednáních stanovených v souladu s odst. 1 písm. a) stanoveno jinak, vedoucí partner zajistí, aby ostatní partneři obdrželi celkovou částku příspěvku z příslušného fondu Unie co nejrychleji a v plné výši. Žádná částka se neodečítá ani nezadržuje a nejsou vymáhány žádné zvláštní poplatky či jiné poplatky s rovnocenným účinkem, které by tuto částku určenou ostatním partnerům snížily.

3.Kterýkoli z příjemců v členském státě, třetí zemi, partnerské zemi nebo ZZÚ účastnící se programu Interreg může být určen vedoucím partnerem.

Členské státy, třetí země, partnerské země nebo ZZÚ účastnící se programu Interreg se však mohou dohodnout, že vedoucím partnerem může být určen partner, který nepřijímá podporu z EFRR nebo nástroje Unie pro financování vnější činnosti.

Oddíl iv
Technická pomoc

Článek 26
Technická pomoc

1.Technická pomoc pro každý program Interreg je hrazena paušální sazbou uplatněním procentních podílů stanovených v odstavci 2 na způsobilé výdaje zahrnuté v každé žádosti o platbu podle čl. [85 odst. 3 písm. a) nebo c)] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních].

2.Procentní podíl EFRR a nástrojů Unie pro financování vnější činnosti, který má být uhrazen na technickou pomoc, je:

a)pro programy Interreg pro vnitřní přeshraniční spolupráci podporované z EFRR: 6 %;

b)pro vnější přeshraniční programy Interreg podporované z NPP III na přeshraniční spolupráci nebo NDICI na přeshraniční spolupráci: 10 %;

c)pro programy Interreg složek 2, 3 a 4, jak pro EFRR, tak popřípadě i pro nástroje Unie pro financování vnější činnosti: 7 %.

3.Pro programy Interreg s celkovým přídělem ve výši od 30 000 000 EUR do 50 000 000 EUR se částka vyplývající z procentního podílu na technickou pomoc zvýší o dodatečnou částku 500 000 EUR. Komise tuto částku připočte k první průběžné platbě.

4.Pro programy Interreg s celkovým přídělem ve výši pod 30 000 000 EUR se částka potřebná na technickou pomoc vyjádřená v eurech a vyplývající z procentního podílu stanoví v rozhodnutí Komise o schválení dotčeného programu Interreg.

KAPITOLA IV
Monitorování, hodnocení a komunikace

Oddíl i
Monitorování

Článek 27
Monitorovací výbor

1.Do tří měsíců ode dne oznámení rozhodnutí Komise o přijetí programu Interreg členským státům zřídí členské státy a popřípadě třetí země, partnerské země a ZZÚ účastnící se daného programu po dohodě s řídicím orgánem výbor pro monitorování provádění příslušného programu Interreg (dále jen „monitorovací výbor“).

2.Monitorovacímu výboru předsedá zástupce členského státu, v němž má sídlo řídicí orgán, nebo zástupce řídicího orgánu.

Pokud jednací řád monitorovacího výboru stanoví rotující předsednictví, může monitorovacímu výboru předsedat zástupce třetí země, partnerské země nebo ZZÚ a spolupředsedat zástupce členského státu nebo řídicího orgánu a naopak.

3.Každý člen monitorovacího výboru má hlasovací právo.

4.Každý monitorovací výbor přijme během svého prvního zasedání svůj jednací řád.

Jednací řád monitorovacího výboru a popřípadě řídicího výboru zabraňuje vzniku jakéhokoli střetu zájmů při výběru operací Interreg.

5.Monitorovací výbor se schází nejméně jednou za rok a posuzuje veškeré otázky, které ovlivňují pokrok programu směrem k dosažení jeho cílů.

6.Řídicí orgán zveřejní jednací řád monitorovacího výboru a všechny údaje a informace sdílené s monitorovacím výborem na internetových stránkách uvedených v čl. 35 odst. 2.

Článek 28
Složení monitorovacího výboru

1.Na složení monitorovacího výboru každého programu Interreg se dohodnou členské státy a popřípadě třetí země, partnerské země a ZZÚ účastnící se daného programu a jeho složení zajistí vyvážené zastoupení příslušných orgánů, zprostředkujících subjektů a zástupců programových partnerů uvedených v článku [6] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] z členských států, třetích zemí, partnerských zemí a ZZÚ.

Složení monitorovacího výboru zohledňuje počet zúčastněných členských států, třetích zemí, partnerských zemí a ZZÚ v příslušném programu Interreg.

V monitorovacím výboru jsou rovněž zastoupeny subjekty zřízené společně v rámci celé programové oblasti nebo její části, včetně ESÚS.

2.Řídicí orgán zveřejní seznam členů monitorovacího výboru na internetových stránkách uvedených v čl. 35 odst. 2.

3.Zástupci Komise se účastní práce monitorovacího výboru jako poradci.

Článek 29
Funkce monitorovacího výboru

1.Monitorovací výbor prověřuje zejména:

a)pokrok při provádění programu a dosahování milníků a cílů programu Interreg;

b)veškeré otázky, které ovlivňují výkonnost programu Interreg, a opatření přijatá za účelem vyřešení těchto otázek;

c)pokud jde o finanční nástroje, prvky posouzení ex ante uvedené v čl. [52 odst. 3] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] a strategickém dokumentu uvedeném v čl. [53 odst. 2] uvedeného nařízení;

d)pokrok, jehož bylo dosaženo při provádění hodnocení, shrnutí hodnocení a realizaci opatření v návaznosti na závěry hodnocení;

e)provádění činností v oblasti komunikace a viditelnosti;

f)pokrok při provádění operací Interreg strategického významu a popřípadě velkých infrastrukturních projektů;

g)pokrok při budování administrativních kapacit veřejných institucí a příjemců, je-li to relevantní.

2.Kromě úkolů týkajících se výběru operací uvedených v článku 22 monitorovací výbor schvaluje:

a)metodiku a kritéria použitá při výběru operací, včetně jejich změn, po konzultaci s Komisí podle čl. 22 odst. 2, aniž jsou dotčena ustanovení čl. [27 odst. 3 písm. b), c) a d)] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních];

b)plán hodnocení a veškeré jeho změny;

c)jakýkoli návrh řídicího orgánu na změnu programu Interreg včetně návrhu převodu v souladu s čl. 19 odst. 5;

d)závěrečnou zprávu o výkonnosti.

Článek 30
Přezkum

1.Komise může zorganizovat přezkum, který by prověřil výkonnost programů Interreg.

Přezkum může být proveden písemně.

2.Na žádost Komise jí řídicí orgán do jednoho měsíce poskytne informace o prvcích uvedených v čl. 29 odst. 1:

a)o pokroku při provádění programu a dosahování milníků a cílů, veškerých otázkách, které ovlivňují výkonnost příslušného programu Interreg, a opatřeních přijatých za účelem vyřešení těchto otázek;

b)o pokroku, jehož bylo dosaženo při provádění hodnocení, shrnutích hodnocení a realizaci opatření v návaznosti na zjištění hodnocení;

c)o pokroku při budování administrativních kapacit orgánů veřejné správy a příjemců.

3.Závěry přezkumu se zaznamenají ve schváleném zápisu z jednání.

4.Řídicí orgán přijme opatření v návaznosti na otázky vznesené Komisí a do tří měsíců Komisi o těchto přijatých opatřeních informuje.

Článek 31
Předávání údajů

1.Do 31. ledna, 31. března, 31. května, 31. července, 30. září a 30. listopadu každého roku předá každý řídicí orgán elektronicky Komisi kumulativní údaje za příslušný program Interreg v souladu se šablonou stanovenou v příloze [VII] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních].

První předání proběhne do 31. ledna 2022 a poslední do 31. ledna 2030.

2.Údaje uvedené v odstavci 1 jsou rozčleněny pro každou prioritu podle specifického cíle a zahrnují:

a)počet vybraných operací Interreg, jejich celkové způsobilé náklady, příspěvek z příslušného fondu Interreg a celkové způsobilé výdaje vykázané partnery řídicímu orgánu, všechny rozčleněné podle typů intervencí;

b)hodnoty ukazatelů výstupů a výsledků u vybraných operací Interreg a hodnoty dosažené operacemi Interreg.

3.V případě finančních nástrojů se také poskytují údaje o:

a)způsobilých výdajích podle typu finančního produktu;

b)výši nákladů na správu a poplatků za správu vykázaných jako způsobilé výdaje;

c)výši soukromých a veřejných zdrojů uvolněných nad rámec fondů podle typu finančního produktu;

d)úrocích a dalších výnosech vytvořených podporou finančních nástrojů poskytnutou z fondů Interreg podle článku 54 nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] a vrácených zdrojích, jež připadají na podporu z fondů Interreg podle článku 56 uvedeného nařízení.

4.Údaje předložené v souladu s tímto článkem musí být aktuální ke konci měsíce předcházejícího měsíci jejich předložení.

5.Řídicí orgán zveřejní všechny údaje předané Komisi na internetových stránkách uvedených v čl. 35 odst. 2.

Článek 32
Závěrečná zpráva o výkonnosti

1.Každý řídicí orgán předloží Komisi do 15. února 2031 závěrečnou zprávu o výkonnosti příslušného programu Interreg.

Závěrečná zpráva o výkonnosti se předloží za použití šablony stanovené v souladu s čl. [38 odst. 5] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních].

2.Závěrečná zpráva o výkonnosti vyhodnotí dosažení cílů programu na základě prvků uvedených v článku 29 s výjimkou odst. 1 písm. c) uvedeného článku.

3.Do pěti měsíců ode dne obdržení závěrečné zprávy o výkonnosti Komise tuto zprávu posoudí a sdělí řídicímu orgánu případné připomínky. Jsou-li takové připomínky předloženy, poskytne řídicí orgán veškeré nezbytné informace, které s těmito připomínkami souvisejí, a případně do tří měsíců vyrozumí Komisi o přijatých opatřeních. Komise informuje členské státy o akceptaci uvedené zprávy.

4.Řídicí orgán zveřejní závěrečnou zprávu o výkonnosti na internetových stránkách uvedených v čl. 35 odst. 2.

Článek 33
Ukazatele pro cíl Evropská územní spolupráce (Interreg)

1.Společné ukazatele výstupů a společné ukazatele výsledků, jak jsou stanoveny v příloze [I] nařízení (EU) [nový EFRR], a popřípadě ukazatele výstupů a výsledků pro jednotlivé programy se použijí v souladu s čl. [12 odst. 1] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] a s čl. 17 odst. 3 písm. d) bodem ii) a čl. 31 odst. 2 písm. b) tohoto nařízení.

2.Pro ukazatele výstupů se výchozí hodnota stanoví na nulu. Milníky stanovené pro rok 2024 a cíle stanovené pro rok 2029 jsou kumulativní.

Oddíl ii
Hodnocení a komunikace

Článek 34
Hodnocení během programového období

1.Řídicí orgán provádí hodnocení každého programu Interreg. Každé hodnocení posoudí jeho účinnost, efektivnost, relevanci, soudržnost a přidanou hodnotu na úrovni EU za účelem zvýšení kvality struktury a provádění daného programu Interreg.

2.Řídicí orgán kromě toho provede do 30. června 2029 hodnocení každého programu Interreg za účelem posouzení jeho dopadů.

3.Řídicí orgán svěří provedení hodnocení funkčně nezávislým odborníkům.

4.Řídicí orgán zajistí nezbytné postupy pro tvorbu a sběr údajů potřebných pro hodnocení.

5.Řídicí orgán vypracuje plán hodnocení, který může zahrnovat více než jeden program Interreg.

6.Řídicí orgán předloží plán hodnocení monitorovacímu výboru nejpozději do jednoho roku od schválení příslušného programu Interreg.

7.Řídicí orgán zveřejní všechna hodnocení na internetových stránkách uvedených v čl. 35 odst. 2.

Článek 35
Odpovědnosti řídicích orgánů a partnerů v oblasti transparentnosti a komunikace

1.Každý řídicí orgán určí komunikačního pracovníka pro každý program Interreg, za který zodpovídá.

2.Řídicí orgán do šesti měsíců od schválení programu Interreg zajistí zřízení internetových stránek, na kterých jsou k dispozici informace o každém programu Interreg, za který zodpovídá, včetně cílů programu, jeho činností, dostupných možností financování a úspěchů.

3.Na odpovědnosti řídicího orgánu se použije čl. [44 odst. 2 až 7] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních].

4.Každý partner operace Interreg nebo každý subjekt provádějící některý z finančních nástrojů dává najevo, že na operaci Interreg obdržel podporu z fondu Interreg, včetně zdrojů použitých opakovaně pro finanční nástroje v souladu s článkem 56 nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních], a to takto:

a)zveřejní na internetových stránkách partnera, pokud takové stránky existují, stručný popis operace Interreg úměrný míře podpory poskytnuté z fondu Interreg, včetně jejích cílů a výsledků, a zdůrazní, že je na danou operaci poskytována finanční podpora Unie;

b)uvede v dokumentech a komunikačních materiálech týkajících se provádění operace Interreg, určených pro veřejnost nebo pro účastníky, prohlášení, které viditelně zdůrazní podporu z fondu Interreg;

c)veřejně vystaví cedule nebo billboardy, jakmile se zahájí fyzické provádění operace Interreg zahrnující hmotné investice nebo nákup zařízení, jehož celkové náklady přesahují částku 100 000 EUR;

d)v případě operací Interreg, které nespadají pod písmeno c), veřejně vystaví alespoň jeden plakát minimální velikosti A3 v tištěném nebo elektronickém formátu s informacemi o operaci Interreg, přičemž zdůrazní podporu z fondu Interreg;

e)v případě operací strategického významu a operací, jejichž celkové náklady přesahují 10 000 000 EUR, uspořádá komunikační akci a včas přizve Komisi a příslušný řídicí orgán.

Slovo „Interreg“ se použije vedle znaku Unie v souladu s článkem [42] (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních].

5.V případě fondů malých projektů a finančních nástrojů příjemce zajistí, aby koneční příjemci plnili požadavky stanovené v odst. 4 písm. c).

6.    Pokud příjemce neplní své povinnosti podle článku [42] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] nebo odstavců 1 a 2 tohoto článku, uplatní členský stát finanční opravu zrušením až 5 % podpory z fondů na dotčenou operaci.

KAPITOLA V
Způsobilost

Článek 36
Pravidla způsobilosti výdajů

1.Celou operaci Interreg nebo její část lze provádět mimo členský stát, a to i mimo Unii, za předpokladu, že operace Interreg přispívá k cílům daného programu Interreg.

2.Aniž jsou dotčena pravidla způsobilosti stanovená v článcích [57 až 62] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních], článcích [4 a 6] nařízení (EU) [nový EFRR] nebo v této kapitole, včetně aktů přijatých na jejich základě, zúčastněné členské státy a popřípadě třetí země, partnerské země a ZZÚ stanoví na základě společného rozhodnutí v monitorovacím výboru pouze dodatečná pravidla způsobilosti výdajů programu Interreg týkající se kategorií výdajů, na něž se tato ustanovení nevztahují. Uvedená dodatečná pravidla se týkají programové oblasti jako celku.

Nicméně, pokud program Interreg vybírá operace na základě výzvy k předkládání návrhů, budou tato dodatečná pravidla přijata před zveřejněním první výzvy k předkládání návrhů. Ve všech ostatních případech se tato dodatečná pravidla přijmou před výběrem prvních operací.

3.Pro záležitosti, na které se nevztahují pravidla způsobilosti stanovená v článcích [57 až 62] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních], článcích [4 a 6] nařízení (EU) [nový EFRR] a v této kapitole, včetně aktů přijatých na jejich základě nebo podle pravidel stanovených v souladu s odstavcem 4, se použijí vnitrostátní předpisy členského státu a popřípadě třetích zemí, partnerských zemí a ZZÚ, v nichž jsou výdaje vynaloženy.

4.V případě rozporných stanovisek řídicího orgánu a auditního orgánu, pokud jde o způsobilost operace Interreg vybrané v rámci příslušného programu Interreg, má přednost stanovisko řídicího orgánu s patřičným ohledem na stanovisko monitorovacího výboru.

5.ZZÚ nejsou způsobilé k získání podpory z EFRR v rámci programů Interreg, ale mohou se na těchto programech podílet za podmínek stanovených v tomto nařízení.

Článek 37
Obecná ustanovení o způsobilosti kategorií nákladů

1.Zúčastněné členské státy a popřípadě třetí země, partnerské země a ZZÚ se mohou v rámci monitorovacího výboru programu Interreg dohodnout, že výdaje spadající do jedné nebo více kategorií uvedených v článcích 38 až 43 nejsou způsobilé v rámci jedné či více priorit programu Interreg.

2.Veškeré výdaje způsobilé podle tohoto nařízení vynaložené partnerem Interreg nebo z jeho pověření se vztahují na náklady spojené se zahájením nebo se zahájením a prováděním operace nebo části operace.

3.Kritéria způsobilosti nesplňují tyto náklady:

a)pokuty, finanční sankce a výdaje na právní spory a soudní spory;

b)náklady na dary, s výjimkou těch, jejichž hodnota nepřesahuje 50 EUR za dar, pokud souvisejí s propagací, komunikací, publicitou nebo informováním;

c)náklady související s kolísáním směnných kurzů.

Článek 38
Náklady na zaměstnance

1.Náklady na zaměstnance se skládají z hrubých mzdových nákladů na zaměstnance zaměstnávané partnerem Interreg jedním z těchto způsobů:

a)na plný úvazek;

b)na částečný úvazek s pevně stanoveným procentním podílem odpracované doby za měsíc;

c)na částečný úvazek s pružným počtem odpracovaných hodin za měsíc nebo

d)na hodinovém základě.

2.Náklady na zaměstnance jsou omezeny na:

a)vyplácení platů souvisejících s činnostmi, které by subjekt nevykonával, kdyby příslušná operace nebyla prováděna, stanovenými v pracovní smlouvě/dohodě, rozhodnutí o jmenování (obojí dále jen „doklad o zaměstnání“) nebo zákonem a souvisejícími s odpovědností uvedenou v popisu pracovní náplně příslušného zaměstnance;

b)jakékoli další náklady přímo spojené s vyplácením platů, vzniklé a vynaložené zaměstnavatelem, jako jsou daně z mezd a příspěvky na sociální zabezpečení, včetně důchodů, na které se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 38 , pokud:

i)jsou stanoveny v dokladu o zaměstnání nebo zákonem;

ii)jsou v souladu s právními předpisy, na které odkazuje doklad o zaměstnání, a s obvyklými postupy v zemi nebo organizaci, kde příslušný zaměstnanec skutečně pracuje, nebo obojí, a

iii)nemohou být zaměstnavateli nahrazeny.

Pokud jde o písmeno a), na platby fyzickým osobám pracujícím pro partnera Interreg na základě jiné smlouvy než pracovní smlouvy/dohody lze pohlížet jako na vyplácení platu a takovou smlouvu lze považovat za doklad o zaměstnání.

3.Náklady na zaměstnance lze uhradit buď:

a)v souladu s čl. [48 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a)] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] (prokázané dokladem o zaměstnání a výplatními páskami), nebo

b)na základě zjednodušeného vykazování nákladů, jak je stanoveno v čl. [48 odst. 1 prvním pododstavci písm. b) až e)] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních], nebo

c)paušální sazbou v souladu s čl. [50 odst. 1] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních].

4.Náklady na zaměstnance vztahující se k jednotlivcům, kteří pracují na dané operaci na částečný úvazek, se vypočítají buď jako:

a)pevně stanovený procentní podíl hrubých mzdových nákladů v souladu s čl. [50 odst. 2] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních], nebo

b)pružný podíl hrubých mzdových nákladů v souladu s počtem hodin odpracovaných na operaci a měnících se každý měsíc, a to na základě systému zaznamenávání pracovní doby, který pokrývá 100 % pracovní doby zaměstnance.

5.U přiřazení na částečný úvazek podle odst. 4 písm. b) se úhrada nákladů na zaměstnance vypočítá na základě hodinové sazby, která se stanoví buď:

a)podílem měsíčních hrubých mzdových nákladů a měsíční pracovní doby stanovené v dokladu o zaměstnání a vyjádřené v hodinách, nebo

b)podílem posledních doložených ročních hrubých mzdových nákladů a 1 720 hodin v souladu s čl. [50 odst. 2, 3 a 4] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních].

6.Pokud jde o náklady na zaměstnance vztahující se na jednotlivce, kteří podle dokladu o zaměstnání pracují na hodinovém základě, tyto náklady jsou způsobilé, když se počet hodin skutečně odpracovaných na operaci vynásobí hodinovou sazbou dohodnutou v dokladu o zaměstnání, a to na základě systému zaznamenávání pracovní doby.

Článek 39
Kancelářské a administrativní náklady

Kancelářské a administrativní náklady jsou omezeny na tyto prvky:

a)nájem kancelářských prostorů;

b)pojištění a daně související s budovami, v nichž se nacházejí zaměstnanci, a s vybavením kanceláře (např. pojištění proti požáru, krádeži);

c)veřejné služby (např. elektřina, topení, voda);

d)kancelářské potřeby;

e)všeobecné účetnictví zajišťované uvnitř organizace, která je příjemcem;

f)archivy;

g)údržba, úklid a opravy;

h)bezpečnost;

i)systémy informačních technologií;

j)komunikace (např. telefon, fax, internet, poštovní služby, vizitky);

k)bankovní poplatky za otevření a správu účtu nebo účtů, jestliže provádění operace vyžaduje otevření zvláštního účtu;

l)poplatky za nadnárodní finanční transakce.

Článek 40
Náklady na cestování a ubytování

1.Náklady na cestování a ubytování jsou omezeny na tyto prvky:

a)náklady na cestování (např. jízdenky, cestovní pojištění a pojištění motorových vozidel, palivo, počet ujetých kilometrů, dálniční poplatky a parkovací poplatky);

b)náklady na stravu;

c)náklady na ubytování;

d)náklady na víza;

e)denní příspěvky,

bez ohledu na to, zda tyto náklady vznikly a byly uhrazeny mimo programovou oblast.

2.Žádné prvky uvedené v odst. 1 písm. a) až d), na něž se vztahuje denní příspěvek, nesmí být hrazeny nad rámec denního příspěvku.

3.Náklady na cestování a ubytování externích odborníků a poskytovatelů služeb spadají do nákladů na externí odborné poradenství a služby uvedených v článku 41.

4.Výdaje s ohledem na náklady podle tohoto článku, které zaplatil přímo zaměstnanec příjemce, musí být doloženy dokladem prokazujícím, že příjemce tyto výdaje zaměstnanci uhradil.

5.Náklady na cestování a ubytování v rámci operace lze vypočítat paušální sazbou až do výše 15 % jiných přímých nákladů, než jsou přímé náklady na zaměstnance v rámci uvedené operace.

Článek 41
Náklady na externí odborné poradenství a služby

Náklady na externí odborné poradenství a služby jsou omezeny na následující služby a poradenství poskytované subjektem veřejného nebo soukromého práva nebo fyzickou osobou jinou než příjemce operace:

a)studie nebo šetření (např. hodnocení, strategie, koncepční poznámky, konstrukční výkresy, příručky);

b)odborná příprava;

c)překlady;

d)vývoj, úpravy a aktualizace systémů informačních technologií a internetových stránek;

e)podpora, komunikace, propagace nebo informování související s operací nebo programem spolupráce jako takovým;

f)finanční řízení;

g)služby související s pořádáním a prováděním akcí nebo zasedání (včetně nájmu, stravování nebo tlumočení);

h)účast na akcích (např. registrační poplatky);

i)právní poradenství a notářské služby, technické a finanční odborné poradenství, jiné poradenské a účetní služby;

j)práva duševního vlastnictví;

k)ověření podle čl. [68 odst. 1 písm. a)] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] a čl. 45 odst. 1 tohoto nařízení;

l)náklady na účetní funkci na úrovni programu podle článku [70] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] a článku 46 tohoto nařízení;

m)náklady na audit na úrovni programu podle článků [72] a [75] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] a článků 47 a 48 tohoto nařízení;

n)poskytnutí záruk bankou nebo jinou finanční institucí, pokud to vyžadují unijní nebo vnitrostátní právní předpisy nebo programový dokument přijatý monitorovacím výborem;

o)cestování a ubytování externích odborníků, přednášejících, osob předsedajících zasedáním a poskytovatelů služeb;

p)jiné specifické odborné poradenství a služby potřebné pro operace.

Článek 42
Náklady na vybavení

1.Náklady na koupi, pronájem nebo leasing vybavení příjemcem operace, a to s výjimkou nákladů, na které se vztahuje článek 39, jsou omezeny na:

a)kancelářské vybavení;

b)hardware a software informačních technologií;

c)nábytek a vybavení;

d)laboratorní vybavení;

e)stroje a přístroje;

f)nástroje nebo zařízení;

g)vozidla;

h)jiné specifické vybavení potřebné pro operace.

2.Náklady na nákup použitého vybavení mohou být způsobilé za těchto podmínek:

a)nebyla na ně obdržena žádná jiná pomoc z fondů Interreg nebo fondů uvedených v čl. [1 odst. 1 písm. a)] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních];

b)tato cena nepřevyšuje obecně přijímanou cenu na daném trhu;

c)má technické vlastnosti nezbytné pro operaci a splňuje použitelné normy a standardy.

Článek 43
Náklady na infrastrukturu a stavební práce

Náklady na infrastrukturu a stavební práce jsou omezeny na:

a)nákup pozemků v souladu s čl. [58 odst. 1 písm. c)] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních];

b)stavební povolení;

c)stavební materiál;

d)pracovní síla;

e)zvláštní práce (např. sanace půdy, odminování).

KAPITOLA VI
Programové orgány Interreg, řízení, kontrola a audit

Článek 44
Programové orgány Interreg

1.Členské státy a popřípadě třetí země, partnerské země a ZZÚ účastnící se programu Interreg stanoví pro účely článku [65] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] jediný řídicí orgán a jediný auditní orgán.

2.Řídicí orgán a auditní orgán se nacházejí ve stejném členském státě.

3.Pokud jde o program PEACE PLUS, má se za to, že Zvláštní úřad pro programy EU, jestliže je určen jako řídicí orgán, se nachází v členském státě.

4.Členské státy a popřípadě třetí země, partnerské země a ZZÚ účastnící se programu Interreg mohou určit jako řídicí orgán daného programu ESÚS.

5.S ohledem na program Interreg v rámci složky 2B nebo v rámci složky 1, pokud v rámci druhé zmiňované složky program pokrývá dlouhé hranice s různorodými problémy a potřebami v oblasti rozvoje, mohou členské státy a popřípadě třetí země, partnerské země a ZZÚ účastnící se programu Interreg definovat podprogramové oblasti.

6.Pokud řídicí orgán určí zprostředkující subjekt v rámci programu Interreg v souladu s čl. [65 odst. 3] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních], vykonává tento zprostředkující subjekt dané úkoly ve více než jednom zúčastněném členském státě nebo popřípadě třetí zemi, partnerské zemi nebo ZZÚ.

Článek 45
Funkce řídicího orgánu

1.Řídicí orgán programu Interreg plní funkce stanovené v článcích [66], [68] a [69] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] s výjimkou výběru operací podle čl. 66 odst. 1 písm. a) a článku 67 a plateb příjemcům podle čl. 68 odst. 1 písm. b). Uvedené funkce musí být plněny na celém území, na které se daný program vztahuje, a to s výhradou odchylek stanovených v kapitole VIII tohoto nařízení.

2.Řídicí orgán zřídí po konzultaci s členskými státy a popřípadě s jakýmikoli třetími zeměmi, partnerskými zeměmi nebo ZZÚ účastnícími se programu Interreg společný sekretariát, složení jehož pracovníků bude odpovídat programovému partnerství.

Společný sekretariát pomáhá řídicímu orgánu a monitorovacímu výboru při výkonu jejich příslušných funkcí. Společný sekretariát také poskytuje informace potenciálním příjemcům o možnostech financování v rámci programů Interreg a pomáhá příjemcům a partnerům s prováděním operací.

3.Odchylně od čl. [70 odst. 1 písm. c)] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] převede výdaje vyplacené v jiné měně každý partner na euro s využitím měsíčního účetního směnného kurzu Komise platného v měsíci, během kterého byly tyto výdaje v souladu s [čl. 68 odst. 1 písm. a)] uvedeného nařízení předloženy ke kontrole řídicímu orgánu.

Článek 46
Účetní funkce

1.Členské státy a popřípadě třetí země, partnerské země a ZZÚ účastnící se programu Interreg se dohodnou na způsobu provádění účetní funkce.

2.Účetní funkce spočívá v provádění úkolů uvedených v [čl. 70 odst. 1 písm. a) a b)] nařízení [nové nařízení o společných ustanoveních] a zahrnuje rovněž platby prováděné Komisí a zpravidla také platby prováděné vedoucímu partnerovi v souladu s čl. [68 odst. 1 písm. b)] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních].

Článek 47
Funkce auditního orgánu

1.Auditní orgán programu Interreg plní funkce stanovené v tomto článku a v článku 48 na celém území, na které se vztahuje daný program Interreg, a to s výhradou odchylek stanovených v kapitole VIII.

Zúčastněný členský stát však může určit, kdy má být auditní orgán doprovázen auditorem tohoto zúčastněného členského státu.

2.Auditní orgán programu Interreg je odpovědný za provádění auditů systémů a auditů operací s cílem poskytnout Komisi nezávislé ujištění, že systémy řízení a kontroly fungují účinně a že výdaje zahrnuté v účetní závěrce předložené Komisi jsou legální a správné.

3.Pokud je program Interreg zahrnut do základního souboru, z něhož Komise vybírá společný vzorek podle čl. 48 odst. 1, provádí auditní orgán audity operací vybraných Komisí s cílem poskytnout Komisi nezávislé ujištění, že systémy řízení a kontroly fungují účinně.

4.Auditní činnost se provádí v souladu s mezinárodně uznávanými auditními standardy.

5.Každoročně do 15. února následujícího po skončení účetního období auditní orgán vypracuje a předloží Komisi výroční výrok auditora v souladu s čl. [63 odst. 7] nařízení [FN-Omnibus] a se šablonou stanovenou v příloze [XVI] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních], založený na veškeré provedené auditní činnosti a zahrnující všechny tyto složky:

a)úplnost, přesnost a věcnou správnost účetní závěrky;

b)legalitu a správnost výdajů zahrnutých do účetní závěrky předložené Komisi;

c)systém řízení a kontroly programu Interreg.

Pokud je program Interreg zahrnut do základního souboru, z něhož Komise vybrala vzorek podle čl. 48 odst. 1, výroční výrok auditora zahrnuje pouze složky uvedené v písmenech a) a c) prvního pododstavce.

Lhůtu stanovenou na 15. únor může Komise na základě sdělení členského státu, v němž má sídlo dotčený řídicí orgán, výjimečně prodloužit až do 1. března.

6.Každoročně do 15. února následujícího po skončení účetního období auditní orgán vypracuje a předloží Komisi výroční kontrolní zprávu v souladu s čl. [63 odst. 5 písm. b)] nařízení [FN-Omnibus] a se šablonou stanovenou v příloze [XVII] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních], která podporuje výrok auditora uvedený v odstavci 5 tohoto článku a stanoví shrnutí zjištění, včetně analýzy povahy a rozsahu chyb a nedostatků v systémech, jakož i navrhovaných a provedených nápravných opatření a výsledné celkové chybovosti a zbytkové chybovosti pro výdaje zapsané do účetní závěrky předložené Komisi.

7.Pokud je program Interreg zahrnut do základního souboru, z něhož Komise vybírá vzorek podle čl. 48 odst. 1, auditní orgán vypracuje výroční kontrolní zprávu uvedenou v odstavci 6 tohoto článku, která splňuje požadavky čl. [63 odst. 5 písm. b)] nařízení (EU, Euratom) [FN-Omnibus], je v souladu se šablonou stanovenou v příloze [XVII] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] a podporuje výrok auditora uvedený v odstavci 5 tohoto článku.

Tato zpráva obsahuje shrnutí zjištění, včetně analýzy povahy a rozsahu případných chyb a nedostatků v systémech, jakož i navrhovaných a provedených nápravných opatření, výsledků auditů operací provedených auditním orgánem ve vztahu ke společnému vzorku uvedenému v čl. 48 odst. 1 a finančních oprav provedených programovými orgány Interreg u případných jednotlivých nesrovnalostí zjištěných u těchto operací auditním orgánem.

8.Auditní orgán předá Komisi zprávy o auditu systému, jakmile bude ukončeno požadované řízení o sporných otázkách s příslušnými auditovanými subjekty.

9.Komise a auditní orgán se scházejí pravidelně, nejméně jednou za rok, pokud není dohodnuto jinak, aby posoudily strategii auditu, výroční kontrolní zprávu a výrok auditora, koordinovaly své plány a metody auditu a vyměnily si názory na otázky týkající se zlepšení systémů řízení a kontroly.

Článek 48
Audit operací

1.Komise vybere společný vzorek operací (nebo jiných jednotek vzorku) za použití metody statistického výběru vzorků pro audity operací, které mají provést auditní orgány pro programy Interreg, které přijímají podporu z EFRR nebo nástroje Unie pro financování vnější činnosti, a to za každé účetní období.

Společný vzorek musí být reprezentativní pro všechny programy Interreg tvořící daný základní soubor.

Pro účely výběru společného vzorku může Komise rozvrstvit skupiny programů Interreg podle jejich specifických rizik.

2.Programové orgány poskytnou Komisi informace nezbytné pro výběr společného vzorku do 1. září následujícího po skončení každého účetního období.

Tyto informace se předkládají ve standardizovaném elektronickém formátu a musí být úplné a slučitelné s výdaji vykázanými Komisi za referenční účetní období.

3.Aniž je dotčen požadavek na provádění auditu uvedený v čl. 47 odst. 2, auditní orgány programů Interreg, na které se vztahuje společný vzorek, neprovádějí další audity operací v rámci těchto programů, pokud o to Komise nepožádá v souladu s odstavcem 8 tohoto článku nebo v případech, pro něž auditní orgán zjistil specifická rizika.

4.Komise informuje auditní orgány dotčených programů Interreg o vybraném společném vzorku včas tak, aby tyto orgány mohly provést audit operací, obecně do 1. října následujícího po skončení každého účetního období.

5.Příslušné auditní orgány předloží informace o výsledcích těchto auditů a o všech finančních opravách provedených v souvislosti s jednotlivými zjištěnými nesrovnalostmi nejpozději ve výročních kontrolních zprávách, které mají být předloženy Komisi v souladu s čl. 47 odst. 6 a 7.

6.Po vyhodnocení výsledků auditů operací vybraných podle odstavce 1 vypočítá Komise pro účely vlastního procesu poskytnutí jistoty celkovou extrapolovanou chybovost s ohledem na programy Interreg zahrnuté v základním souboru, z něhož byl vybrán společný vzorek.

7.Pokud celková extrapolovaná chybovost uvedená v odstavci 6 přesahuje 2 % celkových výdajů vykázaných za programy Interreg zahrnuté do základního souboru, z něhož byl vybrán společný vzorek, vypočítá Komise celkovou zbytkovou chybovost s přihlédnutím k finančním opravám provedeným příslušnými programovými orgány Interreg u jednotlivých nesrovnalostí zjištěných auditem operací vybraných podle odstavce 1.

8.Pokud celková zbytková chybovost uvedená v odstavci 7 přesahuje 2 % výdajů vykázaných za programy Interreg zahrnuté do základního souboru, z něhož byl vybrán společný vzorek, Komise rozhodne, zda je potřeba si vyžádat provedení další auditní činnosti u auditního orgánu specifického programu Interreg nebo skupiny nejvíce postižených programů Interreg, aby bylo možné dále vyhodnotit chybovost a posoudit požadovaná nápravná opatření pro programy Interreg postižené zjištěnými nesrovnalostmi.

9.Komise může na základě posouzení výsledků další auditní činnosti vyžádané podle odstavce 8 požadovat provedení dodatečných finančních oprav u programů Interreg, které byly postiženy zjištěnými nesrovnalostmi. V takových případech provedou programové orgány Interreg požadované finanční opravy podle článku [97] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních].

10.Každý auditní orgán programu Interreg, u něhož chybí informace uvedené v odstavci 2 nebo jsou neúplné nebo nebyly předloženy ve lhůtě stanovené v odst. 2 prvním pododstavci, provede samostatný výběr vzorku pro příslušný program Interreg v souladu s článkem [73] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních].

KAPITOLA VII
Finanční řízení

Článek 49
Platby a předběžné financování

1.Podpora z EFRR a případně podpora z nástrojů Unie pro financování vnější činnosti na jednotlivé programy Interreg se vyplácí v souladu s čl. 46 odst. 2 na jediný účet bez vnitrostátních podúčtů.

2.Komise vyplatí částku předběžného financování na základě celkové podpory z každého fondu Interreg, jak je uvedeno v rozhodnutí o schválení každého programu Interreg podle článku 18, podle dostupných finančních prostředků, v níže uvedených ročních splátkách a před 1. červencem v letech 2022 až 2026, nebo – v roce přijetí rozhodnutí o schválení – nejpozději do 60 dnů od přijetí uvedeného rozhodnutí:

a)2021: 1 %;

b)2022: 1 %;

c)2023: 1 %;

d)2024: 1 %;

e)2025: 1 %;

f)2026: 1 %.

3.Pokud jsou vnější přeshraniční programy Interreg podporovány z EFRR a NPP III na přeshraniční spolupráci nebo NDICI na přeshraniční spolupráci, vyplácí se předběžné financování pro všechny fondy podporující takový program Interreg v souladu s nařízením (EU) [NPP III] nebo [NDICI] nebo jakýmkoli aktem přijatým na jejich základě.

Předběžné financování může být případně vyplaceno ve dvou splátkách podle rozpočtových potřeb.

Celková částka vyplacená v rámci předběžného financování musí být vrácena Komisi, jestliže jí není do 24 měsíců od vyplacení první splátky předběžného financování zaslána žádost o platbu v rámci přeshraničního programu Interreg. Takto vrácené prostředky představují vnitřní účelově vázané příjmy a nesnižují podporu programu z EFRR, NPP III na přeshraniční spolupráci nebo NDICI na přeshraniční spolupráci.

Článek 50
Zpětné získání finančních prostředků

1.Řídicí orgán zajistí, aby každou částku vyplacenou v důsledku nesrovnalosti hlavní nebo jediný partner vrátil. Partneři vrátí vedoucímu partnerovi veškeré neoprávněně vyplacené částky.

2.Jestliže se vedoucímu partnerovi nepodaří zajistit vrácení plateb od ostatních partnerů nebo jestliže se řídicímu orgánu nepodaří zajistit vrácení plateb od vedoucího či jediného partnera, uhradí členský stát, třetí země, partnerská země nebo ZZÚ, na jejichž území se dotčený partner nachází nebo v případě ESÚS je zaregistrován, řídicímu orgánu jakoukoliv částku neoprávněně vyplacenou uvedenému partnerovi. Řídicí orgán zodpovídá za vrácení částek do souhrnného rozpočtu Unie v souladu s rozdělením závazků mezi zúčastněnými členskými státy, třetími zeměmi, partnerskými zeměmi nebo ZZÚ, jak je stanoveno v programu Interreg.

3.Jakmile členský stát, třetí země, partnerská země nebo ZZÚ řídicímu orgánu uhradí zpět veškeré částky, které byly partnerovi vyplaceny neoprávněně, může pokračovat v postupu zpětného získávání finančních prostředků od tohoto partnera podle svého vnitrostátního práva nebo tento postup zahájit. V případě úspěšného zpětného získání finančních prostředků může členský stát, třetí země, partnerská země nebo ZZÚ tyto částky použít pro vnitrostátní spolufinancování příslušného programu Interreg. Členský stát, třetí země, partnerská země nebo ZZÚ nemají vůči programovým orgánům, monitorovacímu výboru ani Komisi žádnou oznamovací povinnost, pokud jde o tato vnitrostátní zpětná získání finančních prostředků.

4.Pokud členský stát, třetí země, partnerská země nebo ZZÚ neuhradily řídicímu orgánu částky, které byly partnerovi neoprávněně vyplaceny podle odstavce 3, podléhají tyto částky inkasnímu příkazu vydanému pověřenou schvalující osobou, který se provádí pokud možno započtením proti částce splatné příslušnému členskému státu, třetí zemi, partnerské zemi nebo ZZÚ v rámci následných plateb na stejný program Interreg, nebo v případě třetí země, partnerské země nebo ZZÚ v rámci následných plateb na programy v rámci příslušných nástrojů Unie pro financování vnější činnosti. Takové zpětné získání finančních prostředků nepředstavuje finanční opravu a nesnižuje podporu příslušného programu Interreg poskytovanou z EFRR nebo jakéhokoli nástroje Unie pro financování vnější činnosti. Částky získané zpět představují účelově vázané příjmy v souladu s čl. [177 odst. 3] nařízení (EU, Euratom) [FN-Omnibus].

KAPITOLA VIII
Účast třetích zemí nebo partnerských zemí nebo ZZÚ v programech Interreg v rámci sdíleného řízení

Článek 51
Příslušná ustanovení

Kapitoly I až VII a kapitola X se vztahují na účast třetích zemí, partnerských zemí a ZZÚ v programech Interreg, s výhradou zvláštních ustanovení uvedených v této kapitole.

Článek 52
Programové orgány Interreg a jejich funkce

1.Třetí země, partnerské země a ZZÚ účastnící se programu Interreg buď umožní řídicímu orgánu tohoto programu vykonávat své funkce na jejich příslušném území, nebo určí vnitrostátní orgán jakožto kontaktní místo pro řídicí orgán nebo vnitrostátní kontrolní subjekt, který bude na jejich příslušném území provádět řídicí kontroly podle čl. [68 odst. 1 písm. a)] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních].

2.Třetí země, partnerské země a ZZÚ účastnící se programu Interreg buď umožní auditnímu orgánu daného programu vykonávat své funkce na jejich příslušném území, nebo určí vnitrostátní auditní orgán nebo subjekt funkčně nezávislý na vnitrostátním orgánu.

3.Třetí země, partnerské země a ZZÚ účastnící se programu Interreg delegují pracovníky do společného sekretariátu daného programu, nebo zřídí pobočku na svém příslušném území, nebo provedou obojí.

4.Vnitrostátní orgán nebo úřad rovnocenný komunikačnímu pracovníkovi programu Interreg uvedenému v čl. 35 odst. 1 podporuje řídicí orgán a partnery v příslušné třetí zemi, partnerské zemi nebo ZZÚ, pokud jde o úkoly uvedené v čl. 35 odst. 2 až 7.

Článek 53
Metody řízení

1.Vnější přeshraniční programy Interreg podporované z EFRR a rovněž z NPP III na přeshraniční spolupráci nebo NDICI na přeshraniční spolupráci se provádějí v rámci sdíleného řízení jak v členských státech, tak i v kterékoli zúčastněné třetí zemi nebo partnerské zemi.

Program PEACE PLUS se provádí v rámci sdíleného řízení jak v Irsku, tak i ve Spojeném království.

2.Programy Interreg složek 2 a 4, které kombinují příspěvky z EFRR a z jednoho nebo více nástrojů Unie pro financování vnější činnosti, se provádějí v rámci sdíleného řízení jak v členských státech, tak i v kterékoli zúčastněné třetí zemi nebo partnerské zemi, nebo pokud jde o složku 3, v kterékoli ZZÚ, bez ohledu na to, zda taková ZZÚ přijímá či nepřijímá podporu z jednoho nebo více nástrojů Unie pro financování vnější činnosti.

3.Programy Interreg složky 3, které kombinují příspěvky z EFRR a z jednoho nebo více nástrojů Unie pro financování vnější činnosti, se provádějí jedním z těchto způsobů:

a)v rámci sdíleného řízení jak v členských státech, tak i v kterékoli zúčastněné třetí zemi nebo ZZÚ;

b)v rámci sdíleného řízení pouze v členských státech a v kterékoli zúčastněné třetí zemi nebo ZZÚ, pokud jde o výdaje EFRR mimo Unii na jednu nebo více operací, zatímco příspěvky z jednoho nebo více nástrojů Unie pro financování vnější činnosti jsou řízeny v rámci nepřímého řízení;

c)v rámci nepřímého řízení jak v členských státech, tak i v kterékoli zúčastněné třetí zemi nebo ZZÚ.

Pokud se celý program Interreg složky 3 nebo jeho část provádí v rámci nepřímého řízení, použije se článek 60.

Článek 54
Způsobilost

1.Odchylně od čl. [57 odst. 2] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] jsou výdaje způsobilé pro příspěvek z nástrojů Unie pro financování vnější činnosti, pokud partnerovi nebo soukromému partnerovi operací prováděných v partnerství veřejného a soukromého sektoru vznikly při přípravě a provádění operací Interreg po 1. lednu 2021 a byly zaplaceny po dni uzavření dohody o financování s příslušnou třetí zemí, partnerskou zemí nebo ZZÚ.

Výdaje na technickou pomoc řízené programovými orgány nacházejícími se v členském státě jsou však způsobilé od 1. ledna 2021 i tehdy, pokud byly zaplaceny za činnosti prováděné ve prospěch třetích zemí, partnerských zemí nebo ZZÚ.

2.Pokud program Interreg vybírá operace na základě výzvy k předkládání návrhů, mohou takové výzvy zahrnovat žádosti o příspěvek z nástrojů Unie pro financování vnější činnosti i tehdy, pokud byly zahájeny před podepsáním příslušné dohody o financování, a operace mohou být vybrány již před tímto datem.

Řídicí orgán však před tímto datem nesmí poskytnout dokument uvedený v čl. 22 odst. 6.

Článek 55
Velké infrastrukturní projekty

1.Programy Interreg v rámci tohoto oddílu mohou podporovat „velké infrastrukturní projekty“, tedy operace sestávající ze souboru stavebních prací, činností nebo služeb, které mají plnit nedělitelnou přesně danou funkci, která sleduje jasně stanovené cíle společného zájmu pro účely provádění investic, jež mají přeshraniční dopad a přínos a pro něž jsou z rozpočtu přiděleny prostředky ve výši nejméně 2 500 000 EUR na získání infrastruktury.

2.Každý příjemce, který provádí velký infrastrukturní projekt nebo jeho část, použije příslušná pravidla pro zadávání veřejných zakázek.

3.Pokud je na programu zasedání monitorovacího nebo popřípadě řídicího výboru výběr jednoho nebo více velkých infrastrukturních projektů, předá řídicí orgán Komisi nejpozději dva měsíce před datem takového zasedání pro každý takový projekt koncepční poznámky. Koncepční poznámky jsou dlouhé maximálně tři strany a uvádějí název, umístění, rozpočet, vedoucího partnera a partnery, jakož i hlavní cíle a výstupy. Nejsou-li koncepční poznámky týkající se jednoho nebo více velkých infrastrukturních projektů Komisi v uvedeném termínu předány, může Komise požádat předsedu monitorovacího nebo řídicího výboru o vyřazení dotčených projektů z programu zasedání.

Článek 56
Zadávání veřejných zakázek

1.Pokud provedení operace vyžaduje zadání veřejných zakázek na služby, dodávky nebo stavební práce příjemcem, použijí se tato pravidla:

a)pokud je příjemce veřejným zadavatelem nebo zadavatelem ve smyslu právních předpisů Unie platných pro zadávací řízení, použije vnitrostátní právní a správní předpisy přijaté ve spojení s právními předpisy Unie;

b)pokud je příjemce orgánem veřejné správy partnerské země v rámci NPP III nebo NDICI, jehož spolufinancování je převedeno na řídicí orgán, může použít vnitrostátní právní a správní předpisy za předpokladu, že to dohoda o financování dovoluje a že zakázka je zadána ekonomicky nejvýhodnější nabídce nebo případně nabídce s nejnižší cenou, přičemž je současně zajištěno, aby nedošlo ke střetu zájmů.

2.Pro zadávání zakázek na zboží, stavební práce nebo služby ve všech jiných případech, než které jsou uvedeny v odstavci 1, se použijí zadávací řízení podle článků [178] a [179] nařízení (EU, Euratom) [FN-Omnibus] a přílohy 1 kapitoly 3 (bodů 36 až 41) uvedeného nařízení.

Článek 57
Finanční řízení

Rozhodnutí Komise o schválení programů Interreg podporovaných rovněž z nástroje Unie pro financování vnější činnosti musí splňovat požadavky nezbytné pro vytvoření rozhodnutí o financování ve smyslu čl. [110 odst. 2] nařízení (EU, Euratom) [FR-Omnibus].

Článek 58
Uzavírání dohod o financování v rámci sdíleného řízení

1.Za účelem provádění programu Interreg v třetí zemi, partnerské zemi nebo ZZÚ se v souladu s čl. [112 odst. 4] nařízení (EU, Euratom) [FR-Omnibus] uzavře dohoda o financování mezi Komisí zastupující Unii a každou zúčastněnou třetí zemí, partnerskou zemí nebo ZZÚ, zastoupenou v souladu s jejím vnitrostátním právním rámcem.

2.Jakákoli dohoda o financování se uzavírá do 31. prosince roku následujícího po roce, kdy byl učiněn první rozpočtový závazek, a považuje se za uzavřenou v den, kdy ji podepsala poslední strana.

Jakákoli dohoda o financování vstupuje v platnost buď ke dni:

a)kdy ji podepsala poslední strana, nebo

b)kdy třetí země, partnerská země nebo ZZÚ dokončila požadovaný postup pro ratifikaci podle jejího vnitrostátního právního rámce a informovala o tom Komisi.

3.Pokud program Interreg zahrnuje více než jednu třetí zemi, partnerskou zemi nebo ZZÚ, podepíší obě strany před tímto datem alespoň jednu dohodu o financování. Ostatní třetí země, partnerské země nebo ZZÚ mohou podepsat příslušné dohody o financování nejpozději do 30. června druhého roku následujícího po roce, kdy byl učiněn první rozpočtový závazek.

4.Členský stát, v němž má sídlo řídicí orgán příslušného programu Interreg,

a)může také podepsat dohodu o financování, nebo

b)ve stejný den podepíše s každou třetí zemí, partnerskou zemí nebo ZZÚ účastnící se příslušného programu Interreg prováděcí dohodu, která stanoví vzájemná práva a povinnosti, pokud jde o jeho provádění a finanční řízení.

Při předávání podepsané kopie dohody o financování nebo kopie prováděcí dohody Komisi zašle členský stát, v němž má sídlo řídicí orgán, jako samostatný dokument také seznam plánovaných velkých infrastrukturních projektů, jak jsou definovány v článku 55, s uvedením jejich předpokládaného názvu, umístění, rozpočtu a vedoucího partnera.

5.Prováděcí dohoda podepsaná podle odst. 4 písm. b) zahrnuje přinejmenším tyto prvky:

a)podrobná ustanovení týkající se plateb;

b)finanční řízení;

c)vedení záznamů;

d)oznamovací povinnosti;

e)ověřování, kontroly a audit;

f)nesrovnalosti a zpětné získávání finančních prostředků.

6.Pokud se členský stát, v němž má sídlo řídicí orgán programu Interreg, rozhodne podepsat dohodu o financování podle odst. 4 písm. a), považuje se tato dohoda o financování za nástroj k plnění rozpočtu Unie v souladu s finančním nařízením, a nikoli za mezinárodní dohodu ve smyslu článků 216 až 219 SFEU.

Článek 59
Jiný příspěvek třetí země, partnerské země nebo ZZÚ než spolufinancování

1.Pokud třetí země, partnerská země nebo ZZÚ převede řídicímu orgánu jiný finanční příspěvek na program Interreg než své spolufinancování podpory Unie na daný program Interreg, jsou pravidla týkající se tohoto finančního příspěvku obsažena v tomto dokumentu:

a)pokud členský stát podepíše dohodu o financování podle čl. 58 odst. 4 písm. a), v samostatné prováděcí dohodě podepsané buď členským státem, v němž má sídlo řídicí orgán, a třetí zemí, partnerskou zemí nebo ZZÚ, nebo přímo řídicím orgánem a příslušným orgánem třetí země, partnerské země nebo ZZÚ;

b)pokud členský stát podepíše prováděcí dohodu podle čl. 58 odst. 4 písm. b), buď

i)v samostatné části uvedené prováděcí dohody, nebo

ii)v dodatečné prováděcí dohodě podepsané stejnými stranami, které jsou uvedeny v písmenu a).

Pro účely prvního pododstavce písm. b) bodu i) mohou oddíly prováděcí dohody případně zahrnovat jak převedený finanční příspěvek, tak i podporu Unie na program Interreg.

2.Prováděcí dohoda podle odstavce 1 obsahuje přinejmenším prvky uvedené v čl. 58 odst. 5 týkající se spolufinancování třetí země, partnerské země nebo ZZÚ.

Mimoto stanoví:

a)výši dodatečného finančního příspěvku;

b)a jeho zamýšlené použití a podmínky tohoto použití, včetně podmínek pro žádosti o tento dodatečný příspěvek.

3.Pokud jde o program PEACE PLUS, tvoří finanční příspěvek Spojeného království na činnosti Unie ve formě vnějších účelově vázaných příjmů uvedených v čl. [21 odst. 2 písm. e)] nařízení (EU, Euratom) [FN-Omnibus] součást rozpočtových prostředků pro okruh 2 „Soudržnost a hodnoty“, dílčí strop „Hospodářská, sociální a územní soudržnost“.

Tento příspěvek je předmětem zvláštní dohody o financování se Spojeným královstvím v souladu s článkem 58. Stranami této zvláštní dohody o financování jsou Komise a Spojené království a rovněž Irsko.

Podepsána musí být před tím, než se program začne provádět, což Zvláštnímu úřadu pro programy EU umožní použít pro provádění programu veškeré právní předpisy Unie.

KAPITOLA IX
Zvláštní ustanovení pro přímé nebo nepřímé řízení

Článek 60
Spolupráce s nejvzdálenějšími regiony

1.Pokud je celý program Interreg složky 3 nebo jeho část prováděn v rámci nepřímého řízení podle čl. 53 odst. 3 písm. b) nebo c), jsou úkoly související s plněním rozpočtu svěřeny jednomu ze subjektů uvedených v čl. [62 odst. 1 prvním pododstavci písm. c)] nařízení (EU, Euratom) [FN-Omnibus], zejména subjektu nacházejícímu se v zúčastněném členském státě, včetně řídicího orgánu dotčeného programu Interreg.

2.V souladu s čl. [154 odst. 6 písm. c)] nařízení (EU, Euratom) [FN-Omnibus] může Komise rozhodnout, že nebude požadovat provedení posouzení ex-ante uvedeného v odstavcích 3 a 4 zmíněného článku, pokud jsou úkoly související s plněním rozpočtu uvedené v čl. [62 odst. 1 prvním pododstavci písm. c)] nařízení (EU, Euratom) č. [FN-Omnibus] svěřeny řídicímu orgánu programu Interreg pro nejvzdálenější regiony určenému podle čl. 37 odst. 1 tohoto nařízení a v souladu s článkem [65] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních].

3.Pokud jsou úkoly související s plněním rozpočtu uvedené v čl. [62 odst. 1 prvním pododstavci písm. c)] nařízení [FN-Omnibus] svěřeny organizaci členského státu, použije se článek [157] nařízení (EU, Euratom) [FN-Omnibus].

4.Pokud jsou program nebo činnost spolufinancované z jednoho nebo více nástrojů financování vnější činnosti prováděny třetí zemí, partnerskou zemí, ZZÚ nebo některým z ostatních subjektů uvedených v čl. [62 odst. 1 prvním pododstavci písm. c)] nařízení (EU, Euratom) [FN-Omnibus] nebo uvedených v nařízení (EU) [NDICI] nebo v rozhodnutí Rady [rozhodnutí o ZZÚ] nebo v obou, použijí se příslušná pravidla těchto nástrojů, zejména kapitoly I, III a V hlavy II nařízení (EU) [NDICI].

Článek 61
Meziregionální inovační investice

Z podnětu Komise může EFRR podporovat meziregionální inovační investice, jak je stanoveno v čl. 3 odst. 5, a sdružovat výzkumné pracovníky, podniky, občanskou společnost a orgány veřejné správy zapojené do strategií pro inteligentní specializaci zřízených na vnitrostátní nebo regionální úrovni.

KAPITOLA X
Závěrečná ustanovení

Článek 62
Výkon přenesené pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je Komisi svěřena za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 16 odst. 6 je svěřena Komisi od [od prvního dne po vyhlášení = ode dne vstupu v platnost] do 31. prosince 2027.

3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 16 odst. 6 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů přijatých v přenesené pravomoci.

4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.

5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 16 odst. 6 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě [dvou měsíců] ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o [dva měsíce].

Článek 63
Postup projednávání ve výboru

1.Komisi je nápomocen výbor zřízený čl. [108 odst. 1] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních]. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 64
Přechodná ustanovení

Nařízení (EU) č. 1299/2013 nebo jakýkoli akt přijatý na jeho základě se nadále použije na programy a operace podporované z EFRR v programovém období 2014–2020.

Článek 65
Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne

(1)    COM(2018) 322 final, 2.5.2018.

(2)    Nařízení (EU) XXX, kterým se zavádí nástroj předvstupní pomoci (Úř. věst. L xx, s. y).

(3)    Nařízení (EU) XXX, kterým se zavádí nástroj pro sousedství, rozvoj a mezinárodní spolupráci (Úř. věst. L xx, s. y).

(4)    Rozhodnutí Rady (EU) XXX o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii a rovněž o vztazích mezi Evropskou unií na jedné straně a Grónskem a Dánským královstvím na straně druhé (Úř. věst. L xx, s. y).

(5)    [Odkaz].

(6)    [Odkaz].

(7)    [Odkaz].

(8)    [Odkaz]; nevztahuje se na program Unie pro zaměstnanost a sociální inovace a program Unie pro zdraví.

(9)    [Odkaz]; pouze složky sdíleného řízení.

(10)    [Odkaz]; nevztahuje se na program Vybavení pro celní kontroly.

(11)    [Odkaz].

(12)    Podrobnější informace viz posouzení dopadů kapitola 3.1 o subsidiaritě a přidané hodnotě EFRR a Fondu soudržnosti.

(13)    Viz diskusní dokument Komise o budoucnosti financí EU, COM(2017) 358 final, 28.6.2017: https://ec.europa.eu/commission/publications/reflection-paper-future-eu-finances_cs .

(14)    Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu „Podpora růstu a soudržnosti v příhraničních regionech EU“, COM(2017) 534 final, 20.9.2017.

(15)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Posílení inovací v evropských regionech: strategie pro odolný a udržitelný růst podporující začlenění“, COM(2017) 376 final, 18.7.2017.

(16)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1638/2006 ze dne 24. října 2006 o obecných ustanoveních o zřízení evropského nástroje sousedství a partnerství (Úř. věst. L 310, 9.11.2006, s. 1).

(17)    Spatial Foresight & t33, „New assessment of administrative costs and burden in ESI Funds, preliminary results“ (Nové hodnocení administrativních nákladů a zátěže v rámci ESI fondů; předběžné výsledky).

(18)    Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 481/2014 ze dne 4. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013, pokud jde o zvláštní pravidla způsobilosti výdajů pro programy spolupráce (Úř. věst. L 138, 13.5.2014, s. 45).

(19)    Úř. věst. C […], […], s. […].

(20)    Úř. věst. C […], […], s. […].

(21)    [Odkaz].

(22)    [Odkaz].

(23)    Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu „Podpora růstu a soudržnosti v příhraničních regionech EU“, COM(2017) 534 final, 20.9.2017.

(24)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 ze dne 5. července 2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) (Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 19.)

(25)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Posílení inovací v evropských regionech: strategie pro odolný a udržitelný růst podporující začlenění“, COM(2017) 376 final, 18.7.2017.

(26)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1).

(27)    Nařízení (EU) XXX, kterým se zavádí nástroj předvstupní pomoci (Úř. věst. L xx, s. y).

(28)    Nařízení (EU) XXX, kterým se zavádí nástroj pro sousedství, rozvoj a mezinárodní spolupráci (Úř. věst. L xx, s. y).

(29)    Rozhodnutí Rady (EU) XXX o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii a rovněž o vztazích mezi Evropskou unií na jedné straně a Grónskem a Dánským královstvím na straně druhé (Úř. věst. L xx, s. y).

(30)    Rozhodnutí Rady 2010/427/EU ze dne 26. července 2010 o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost (Úř. věst. L 201, 3.8.2010, s. 30).

(31)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance „Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU“, COM(2017) 623 final, 24.10.2017.

(32)    Stanovisko Evropského výboru regionů „Projekty „people-to-people“ a malé projekty v programech přeshraniční spolupráce“ ze dne 12. července 2017 (Úř. věst. C 342, 12.10.2017, s. 38).

(33)    Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 481/2014 ze dne 4. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013, pokud jde o zvláštní pravidla způsobilosti výdajů pro programy spolupráce (Úř. věst. L 138, 13.5.2014, s. 45).

(34)    [Odkaz].

(35)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(36)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1).

(37)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/52/EU ze dne 16. dubna 2014, kterou se mění směrnice 2011/92/EU (Úř. věst. L 124, 25.4.2014, s. 1).

(38)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 166, 30.4.2004, s. 1).

EVROPSKÁ KOMISE

Ve Štrasburku dne 29.5.2018

COM(2018) 374 final

PŘÍLOHA

návrhu

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) podporovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj a nástrojů financování vnější činnosti

{SEC(2018) 268 final}
{SWD(2018) 282 final}
{SWD(2018) 283 final}

PŘÍLOHA

ŠABLONA PRO PROGRAMY INTERREG

1. Strategie programu: hlavní problémy související s rozvojem a politické reakce

1.1.Programová oblast (nevyžaduje se pro programy Interreg složky 4)

Odkaz: čl. 17 odst. 4 písm. a), čl. 17 odst. 9 písm. a)

1.2.Souhrn hlavních společných úkolů s přihlédnutím k hospodářským, sociálním a územním rozdílům, k potřebám společných investic a k doplňkovosti s jinými formami podpory, k poznatkům získaným v minulosti a podpoře makroregionálních strategií a strategií pro přímořské oblasti, pokud se na celou programovou oblast nebo její část vztahuje jedna či více strategií

Odkaz: čl. 17 odst. 4 písm. b), čl. 17 odst. 9 písm. b)

1.3.Odůvodnění pro výběr cílů politiky a specifických cílů Interreg, odpovídajících priorit, specifických cílů a forem podpory, popřípadě řešení chybějících spojení v přeshraniční infrastruktuře

Odkaz: čl. 17 odst. 4 písm. c)

Tabulka 1

Vybraný cíl politiky nebo vybraný specifický cíl Interreg	Vybraný specifický cíl	Priorita	Odůvodnění výběru
			[2 000 pro každý cíl]

2.Priority [300]

Odkaz: čl. 17 odst. 4 písm. d) a e)

2.1.Název priority (uvedeno opakovaně pro každou prioritu)

Odkaz: čl. 17 odst. 4 písm. d)

2.1.1.    Specifický cíl (uvedeno opakovaně pro každý vybraný specifický cíl, pro jiné priority než technická pomoc)

Odkaz: čl. 17 odst. 4 písm. e)

2.1.2    Související typy činnosti, včetně seznamu plánovaných operací strategického významu, a jejich očekávané přispění k daným specifickým cílům a popřípadě makroregionálním strategiím a strategiím pro přímořské oblasti

Odkaz: čl. 17 odst. 4 písm. e) bod i), čl. 17 odst. 9 písm. c) bod ii)

Seznam plánovaných operací strategického významu

Pro programy Interreg složky 4:

Odkaz: čl. 17 odst. 9 písm. c) bod i)

Definice jediného příjemce nebo omezeného seznamu příjemců a postup udělování

2.1.3    Ukazatele

Odkaz: čl. 17 odst. 4 písm. e) bod ii), čl. 17 odst. 9 písm. c) bod iii)

Tabulka 2: Ukazatele výstupů

Tabulka 3: Ukazatele výsledků

2.1.4    Hlavní cílové skupiny

Odkaz: čl. 17 odst. 4 písm. e) bod iii), čl. 17 odst. 9 písm. c) bod iv)

2.1.5    Konkrétní cílová území, včetně plánovaného využívání integrovaných územních investic, komunitně vedeného místního rozvoje nebo jiných nástrojů územního rozvoje

Odkaz: čl. 17 odst. 4 písm. e) bod iv)

2.1.6    Plánované využívání finančních nástrojů

Odkaz: čl. 17 odst. 4 písm. e) bod v)

2.1.7    Orientační rozdělení programových zdrojů EU podle typu intervence

Odkaz: čl. 17 odst. 4 písm. e) bod vi), čl. 17 odst. 9 písm. c) bod v)

Tabulka 4: Dimenze 1 – oblast intervence

Tabulka 5: Dimenze 2 – forma financování

Tabulka 6: Dimenze 3 – mechanismus územního plnění a územní zaměření

2.T.    Priorita „Technická pomoc“

Odkaz: čl. 17 odst. 4 písm. f) EÚS

Číslo priority	Fond	Kód	Částka (v EUR)

3.Plán financování

Odkaz: čl. 17 odst. 4 písm. g)

3.1    Finanční prostředky podle roku

Odkaz: čl. 17 odst. 4 písm. g) bod i), čl. 17 odst. 5 písm. a) body i) až iv)

Tabulka 7

3.2    Celkové finanční prostředky z každého fondu a vnitrostátního spolufinancování

Tabulka 8*

*Před provedením přezkumu v polovině období zahrnuje tato tabulka pouze částky pro roky 2021–2025.

4.Opatření přijaté k zapojení příslušných programových partnerů do přípravy programu Interreg a úloha těchto programových partnerů při provádění, monitorování a hodnocení

Odkaz: čl. 17 odst. 4 písm. h)

5.Přístup ke komunikaci a viditelnosti programu Interreg, včetně plánovaného rozpočtu

Odkaz: čl. 17 odst. 4 písm. i)

6.    Prováděcí ustanovení

6.1.    Programové orgány

Odkaz: čl. 17 odst. 7 písm. a)

Tabulka 10

6.2.    Postup zřízení společného sekretariátu

Odkaz: čl. 17 odst. 7 písm. b)

6.3    Rozdělení závazků mezi zúčastněné členské státy, a v příslušných případech třetí země a zámořské země a území, v případě finančních oprav uložených řídicím orgánem nebo Komisí

Odkaz: čl. 17 odst. 7 písm. c)

DODATKY

·Mapa programové oblasti

·Úhrada způsobilých výdajů Komisí členskému státu na základě jednotkových nákladů, jednorázových částek a paušálních sazeb

·Financování nespojené s náklady

Dodatek 1:    Mapa programové oblasti

Dodatek 2:    Úhrada způsobilých výdajů Komisí členskému státu na základě jednotkových nákladů, jednorázových částek a paušálních sazeb

Úhrada způsobilých výdajů Komisí členskému státu na základě jednotkových nákladů, jednorázových částek a paušálních sazeb

Šablona pro předkládání údajů k posouzení Komise

(článek 88 nařízení o společných ustanoveních)

A.    Shrnutí hlavních prvků

B. Podrobnosti podle typu operace (nutno vyplnit u každého typu operace)

Obdržel řídicí orgán k níže uvedenému zjednodušenému vykazování nákladů podporu od externí společnosti?

Pokud ano, uveďte, od které externí společnosti    Ano/Ne – Název externí společnosti

Typy operace:

C: Výpočet standardní stupnice jednotkových nákladů, jednorázových částek nebo paušálních sazeb

1. Zdroj údajů použitých pro výpočet standardní stupnice jednotkových nákladů, jednorázových částek nebo paušálních sazeb (kdo údaje vytvořil sbíral a zaznamenával; kde jsou údaje uchovávány; termíny; validace atd.):

2. Upřesněte, proč jsou navrhovaná metoda a výpočet relevantní pro daný typ operace:

3. Uveďte, jak byly výpočty provedeny, zejména včetně veškerých předpokladů ohledně kvality nebo kvantity. V příslušných případech by měly být použity průkazné statistické údaje a ukazatele, jež by měly být připojeny k této příloze ve formátu, který může Komise použít.

4. Vysvětlete, jak jste zajistili, aby do výpočtu standardní stupnice jednotkových nákladů, jednorázové částky nebo paušální sazby byly zahrnuty pouze způsobilé výdaje.

5. Posouzení metodiky výpočtu a částek, jakož i opatření k zajištění ověření, kvality, sběru a uchování údajů, provedené auditním orgánem (orgány).

Dodatek 3: Financování nesouvisející s náklady

Šablona pro předkládání údajů k posouzení Komise

(článek 89 nařízení o společných ustanoveních)

A.    Shrnutí hlavních prvků

B. Podrobnosti podle typu operace (nutno vyplnit u každého typu operace)

Typy operace:

(1)

   Složka 1, vnější přeshraniční spolupráce

(2)

   Složka 1, vnější přeshraniční spolupráce

(3)

   Složky 2 a 4

(4)

   Složky 2 a 4

(5)

   Složky 2 a 4

(6)

   Složky 3 a 4

(7)

   EFRR, NPP III, NDICI nebo PZZÚ, pokud je uvedeno jako jedna částka pod složkami 2 a 4

(8)

   Složka 1, vnější přeshraniční spolupráce

(9)

   Složka 1, vnější přeshraniční spolupráce

(10)

   Složky 2 a 4

(11)

   Složky 2 a 4

(12)

   Složky 2 a 4

(13)

   Složky 3 a 4

(14)

   EFRR, NPP III, NDICI nebo PZZÚ, pokud je uvedeno jako jedna částka pod složkami 2 a 4

(15)

   U jednoho typu operace je možných několik doplňkových ukazatelů (například jeden ukazatel výstupů a jeden ukazatel výsledků). V těchto případech se vyplní pole 1.3 až 1.11 pro každý ukazatel.