EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne30.5.2018

COM(2018) 366 final

2018/0190(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2021–2027) a zrušuje nařízení (EU) č. 1295/2013

(Text s významem pro EHP)

{SEC(2018) 274 final}
{SWD(2018) 290 final}
{SWD(2018) 291 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

Odůvodnění a cíle

Bohaté kulturní dědictví Evropy a její dynamická kulturní a kreativní odvětví jsou součástí evropské identity. Kultura a kulturní projevy jsou v každodenním životě občanů Unie velmi patrné a mohou přispívat k blahu, aktivnímu občanství, společným hodnotám, sociálnímu začleňování a rozvoji mezikulturních dialogů, ale i svobodného, pluralistického a rozmanitého mediálního prostředí. Kulturní a kreativní odvětví plně přispívají k hospodářskému rozvoji Unie, protože vytvářejí pracovní místa a růst, a jsou tedy klíčová pro budoucnost Evropy.

Tato odvětví mají také moc utvářet nejen naše ambice a vztahy s ostatními lidmi a se světem, ale i místa a krajiny, kde žijeme, či životní styly, jimiž žijeme. Přispívají k evropské excelenci na světové scéně, a posilují tak globální postavení Unie.

Evropská podpora kultury a audiovizuálního odvětví byla řadu let poskytována prostřednictvím různých programů financování. Program Kreativní Evropa 2014–2020 je jedinečnou platformou pro koordinovanou a konstruktivní pomoc těmto odvětvím na celém kontinentu. Tento návrh staví na těchto zkušenostech a hodlá nadále pracovat s prvky, které dobře fungují, a dále je posilovat, mimo jiné prostřednictvím posíleného rozpočtu, který odráží závazek Evropské unie vůči těmto odvětvím a uznání jejich důležité role v Unii. Prostřednictvím mnoha činností a projektů, které bude tento návrh financovat, bude rozhodujícím činitelem při posilování evropských kulturních a kreativních odvětví a při využívání jejich plného potenciálu v hospodářské, sociální a mezinárodní perspektivě.

Článek 3 Smlouvy o Evropské unii uvádí, že „cílem Unie je podporovat mír, své hodnoty a blahobyt svých obyvatel“ a že Unie mimo jiné „respektuje svou bohatou kulturní a jazykovou rozmanitost a dbá na zachování a rozvoj evropského kulturního dědictví“. V souladu s tím pak diskusní dokument Komise o budoucnosti financí EU uvádí. že „rozpočet EU tento cíl podporuje, a to v kombinaci s vnitrostátními rozpočty a jako doplněk k úsilí vyvíjenému na evropské a vnitrostátní úrovni“.

Na podporu konkurenceschopnosti a kulturní a jazykové rozmanitosti audiovizuálního odvětví využívá EU několik nástrojů kombinujících právní předpisy, politickou podporu a financování. Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě vyzývá k modernizaci právního rámce, což pak vyžaduje přizpůsobení finanční podpory EU poskytované audiovizuálnímu odvětví tak, aby odrážela nové trendy na trhu, měnící se vzorce spotřebitelů a zvyšující se konvergenci mezi lineárními a nelineárními službami.

Kulturní a kreativní odvětví však čelí řadě výzev.

Za prvé, kulturní a kreativní odvětví v Evropě musí čelit zvýšené konkurenci nových a silných světových aktérů, jako jsou vyhledávače a internetové sociální platformy. To vedlo k potřebě vytvořit nové obchodní modely a realizovat potenciál pro růst využitím výhod digitálních technologií, aby byla konkurenceschopná na globálním trhu.

Za druhé, přechod na digitální technologii vede ke změně paradigmatu, která má obrovský dopad na to, jsou kulturní statky vytvářeny, řízeny, šířeny, zpřístupňovány, spotřebovávány a zpeněžovány, což mění hodnotové teze, které převládaly v analogové éře. Digitalizace usnadnila distribuci kulturního a kreativního obsahu a služeb, ale posílila také přeshraniční konkurenci obsahu v celosvětovém měřítku.

Za třetí, trh s kulturními a kreativními díly je vysoce roztříštěný, což pramení zejména z kulturní a jazykové rozmanitosti Evropy, což znamená, že kulturní a kreativní odvětví se v podstatě tříští podél národních a jazykových hranic, a chybí jim tak kritické množství. Tato rozmanitost je součástí kulturního bohatství Evropy.

Současně je i nadále omezen přeshraniční oběh děl. Je proto důležité stimulovat tento přeshraniční oběh a přeshraniční koprodukci děl a rozvíjet účinnější způsoby, jak oslovovat obecenstvo za hranicemi.

Za čtvrté, rostoucí obavy budí koncentrace trhu. V některých kulturních a kreativních oblastech se objevuje trend, kdy za značnou částí celosvětového prodeje stojí jen malý počet velkých hráčů.

Za páté, evropský audiovizuální průmysl je sice mezinárodně uznávaný, avšak není dostatečně konkurenceschopný uvnitř jednotného digitálního trhu. Na 80 % evropských filmů jsou národní produkce, přes hranice však mnohem lépe „cestuje“ koprodukční tvorba. V některých zemích musí audiovizuální pracovníci posílit svou operativnost.

A v neposlední řadě je zde narůstající jev dezinformací. Odvětví obsahu, zejména odvětví zpravodajských médií, jsou v centru boje za udržení kultury zdravé demokratické diskuse. Umělecká svoboda a rozmanité a svobodné mediální prostředí mají zásadní význam pro předávání rozdílných názorů a perspektiv. Přispívají k pluralitní společnosti, kde se občané dokáží rozhodovat se informovaně, a to i v politických volbách.

Tyto výzvy nadnárodní povahy vyžadují cílený evropský přístup, který by optimalizoval potenciál těchto odvětví přispíval k zaměstnanosti, růstu a sociálnímu začleňování, a to i v případě nejvíce znevýhodněných a těžko oslovitelných skupin. Jsou společné všem členským státům EU a mají přeshraniční rozměr. I když je činnost na vnitrostátní úrovni důležitá, jednotlivé členské státy samy o sobě nemají dostatečnou sílu, aby je mohly zcela vyřešit.

Cílem této iniciativy je navázat na výsledky programu Kreativní Evropa a zvýšit úsilí, aby bylo dosaženo cílů stanovených ve vztahu k vývoji politiky v poslední době. Nový program Kreativní Evropa chce kulturním a kreativním subjektům nabídnout příležitosti k rozvoji technologicky a umělecky inovativních evropských přeshraničních iniciativ za účelem výměny, společné tvorby, koprodukce a šíření evropských děl a jejich zpřístupnění širokému a rozmanitému publiku. Zintenzivní testování nových obchodních modelů, které tvůrcům umožní co nejlépe využívat digitální technologie pro tvorbu a rozvoj publika.

Ve snaze čelit rostoucí konkurenci na mezinárodních trzích bude nový program podporovat přeshraniční partnerství a sítě, jakož i nové modely spolupráce, aby povzbudil rozšiřování evropských kulturních a kreativních odvětví. Tím se posílí postavení evropských subjektů na evropských a světových trzích, například podporou jejich mezinárodní přítomnosti, marketingu a budování značky. Program bude investovat do rozvoje kreativních schopností umělců a profesionálů z těchto odvětví tím, že jim umožní spolupracovat přes hranice. Bude podporovat iniciativy, které většímu počtu lidí umožní zapojit se do kultury, a přispívat tak k sociálně inkluzivnější evropské společnosti.

Další příležitosti pro propagaci evropských děl přinese revidovaná směrnice o audiovizuálních mediálních službách, ale na podporu dostupnosti evropských koprodukčních děl v Evropě i mimo ni jsou zapotřebí i doprovodná opatření. Nový program bude řešit problémy, kterým čelí audiovizuální odvětví, – včetně přechodu na digitální vysílání – podporou spolupráce v rámci celého hodnotového řetězce – od počátečních fází produkce až po distribuci a představení. Bude konkrétně podporovat projekty, které mají vysoký potenciál k oběhu a globální tržní přístup a přístup k obsahu na všech platformách.

Nový program bude rovněž podporovat opatření zaměřená na posílení evropských zpravodajských médií, novinářské svobody, rozmanitosti a pluralismu novinového obsahu, jakož i kritický přístup k mediálnímu obsahu díky mediální gramotnosti.

Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Tato iniciativa přispívá k představě – vyjádřené 27 členskými státy a orgány EU v březnu 2017 v Římě – o Unii, „která občanům skýtá nové příležitosti ke kulturnímu a společenskému rozvoji a hospodářskému růstu [...]; která chrání naše kulturní dědictví a propaguje kulturní rozmanitost.“ 1  Tuto představu potvrdil v listopadu 2017 summit vedoucích představitelů v Göteborgu a v prosinci 2017 pak Evropská rada, která zdůraznila, že rok 2018 jako Evropský rok kulturního dědictví 2 je zásadní příležitostí ke zvýšení informovanosti o společenském a hospodářském významu kultury a kulturního dědictví.

Je v souladu se sdělením Posilování evropské identity prostřednictvím vzdělávání a kultury 3 , ve kterém Komise uvedla, že je „ve společném zájmu všech členských států maximálně využít potenciál vzdělávání a kultury jakožto prostředků pro vytvoření pracovních příležitostí, posílení hospodářského růstu, sociální spravedlnosti a aktivního občanství a poznání evropské identity v celé její rozmanitosti“.

V neposlední řadě tato iniciativa zohledňuje obnovenou strategii průmyslové politiky EU přijatou v září 2017 8 , která vyzdvihla nutnost zmodernizovat evropský průmysl pro digitální věk podporou inovací a kreativity, podporou rozvoje dovedností a poskytováním příznivého prostředí pro podnikání a rozšiřování dynamických malých a středních podniků.

Soulad s ostatními politikami a programy Unie

1)Synergie s politikami v oblasti vzdělávání a mládeže

Budoucí program Erasmus bude důležitým doplňkem k programu Kreativní Evropa. Spolupráce mezi institucemi a organizacemi činnými v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a mládeže, kterou podporuje program Erasmus+, pomůže lidem získat znalosti, dovednosti a kompetence, které jsou nezbytné k řešení sociálních a ekonomických problémů i k naplnění jejich potenciálu pro inovace, kreativitu a podnikání, zejména v digitální ekonomice. Hlavní vazbu mezi oběma programy představují činnosti spojené s posilováním všech aspektů kreativity ve vzdělávání a se zvyšováním individuálních klíčových schopností. Kromě toho bude v rámci Evropského sboru solidarity více příležitostí přilákat mladé lidi, kteří chtějí přispět k obnově nebo ochraně kulturního dědictví.

2)Synergie s programem Práva a hodnoty

Mezi programem Kreativní Evropa a programem Práva a hodnoty existují silné vazby – zejména v oblasti plurality médií, evropské identity, hodnot a kulturního dědictví –, které prosazováním a ochranou práv, hodnot a rovnosti a vytvářením příležitostí pro angažování se, účast a historické povědomí posilují postavení občanů.

3)Synergie s politikou zaměstnanosti a sociální politikou

Budoucí Evropský sociální fond+ bude hlavním stavebním kamenem klastru „Investice do lidí, sociální soudržnosti a hodnot“. Bude občany podporovat investicemi do lidského kapitálu, podporou zaměstnanosti (mladých lidí), sociálních inovací, osvojování si základních digitálních dovedností a integrace migrantů a podporou nejchudších osob (sociální začleňování). V tomto smyslu existují silné vazby na cíle programu Kreativní Evropa. Kulturní a jazyková rozmanitost – kterou se program Kreativní Evropa snaží posilovat, například podporou oběhu evropských kulturních a audiovizuálních děl přes hranice – je důležitým aspektem inkluzivních společností, neboť přispívají k mezikulturnímu dialogu. Posilováním konkurenceschopnosti kulturních a kreativních odvětví program navíc přispívá k vytváření pracovních míst v těchto odvětvích.

4)Synergie s politikami rozvoje regionů, měst a venkova

Politiky EU v oblasti rozvoje regionů, měst a venkova mají zásadní význam pro podporu obnovy kulturního dědictví a pro podporu kulturních a kreativních odvětví. Budou zajištěny potenciální synergie k posílení doplňkovosti mezi těmito nástroji a programem Kreativní Evropa, které mohou podpořit vzájemné učení, pokud jde o smysluplné dlouhodobé kulturní investiční plány pro kreativní odvětví, cestovní ruch, sociální začleňování, obnovu kulturního dědictví na základě kvalitních standardů renovace kulturního dědictví a zvýšení jejich přínosu k cílům rozvoje regionů a měst a k vlastní finanční udržitelnosti kulturních projektů.

5)Synergie s jednotným trhem

6)Synergie s programem Digitální Evropa

V rámci programu Digitální Evropa zajistí dva vedoucí projekty pokračování zaváděcích činností souvisejících se strategií #Digital4Culture. Vedoucí projekt digitální transformace odvětví kulturního dědictví bude i nadále podporovat evropskou iniciativu zahájenou během Evropského roku kulturního dědictví 2018. Ta část programu, která se zaměřuje na digitální dovednosti, je synergická s tématy, jako je mediální gramotnost a filmové vzdělávání.

7)Synergie s programem EU Výzkum a inovace

Sdílení zdrojů za účelem uplatňování nejnovějších technologií a stimulování nových vědeckých přístupů může významně zlepšit chápání, ochranu a šíření kulturního dědictví a v kulturním a kreativním odvětví obecně. Bude třeba posílit potenciální synergie, aby se zvýšila doplňkovost mezi těmito nástroji a programem Kreativní Evropa, aby kulturní a kreativní odvětví mohla plně těžit z pokroku evropského výzkumu.

Klastr programu Horizont Evropa pro „inkluzivní, odolnou a bezpečnou společnost“ zahrnuje podporu výzkumných a inovačních činností pro rozvoj informačních a komunikačních technologií pro digitalizaci a uchovávání hmotného a nehmotného kulturního dědictví.

8)Součinnost s politikami vnější činnosti

Složka KULTURA hodlá odzkoušet programy stínování a další výměnné iniciativy se třetími zeměmi v rámci iniciativy „Evropská hlavní města kultury“ nebo otevřít programy „Sítě a platformy“ či soutěž o kulturní ceny EU v omezené míře i zemím mimo EU, rozvíjet pobídky na podporu začleňování partnerů ze třetích zemí do projektů, které vedou organizace z EU, a podporovat propagační úsilí na strategicky důležitých trzích a festivalech mimo členské státy EU, pro něž v současnosti neexistuje žádný zvláštní rozpočet.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

Právní základ

Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Hlavní přidaná hodnota na úrovni EU spočívá v silném nadnárodním rozměru programu, jak již ostatně prokázal program Kreativní Evropa na období 2014–2020. Hodnocení v polovině období ukázalo, že cíle a priority programu byly celkově soudržné s cíli vnitrostátních politik a programů a doplňovaly je, a tedy že dodržely zásadu subsidiarity.

Právě mnohostranná nadnárodní povaha programu Kreativní Evropa nabízí něco, s čím vnitrostátní financování snese srovnání jen zřídka, neboť to se zaměřuje spíše na činnost doma a jen v menší míře na spolupráci mezi dvěma zeměmi. Tohoto mnohostranného nadnárodního zaměření si vysoce cení jak zúčastněné strany, tak příjemci a vnímají je jako jedinečný prvek programu Kreativní Evropa. Nadnárodní spolupráci v kulturních a kreativních odvětvích podporuje jen hrstka jiných existujících mezinárodních fondů, a to navíc v mnohem menší míře.

Prvky přidané hodnoty na úrovni EU, pokud jde o tento program, jsou tyto:

·přeshraniční oběh kulturních a kreativních děl, zejména audiovizuálních děl, což osloví širší a rozmanitější publikum v Unii i mimo ni a což reflektuje evropskou rozmanitost,

·úspory z rozsahu a kritické množství, které podpora EU dokáže zajistit, což vytváří pákový efekt na další finanční prostředky, reputační efekt pro příjemce programu zvyšuje případný zájem partnerů a finančních zprostředkovatelů a posiluje jejich důvěru v podporované projekty, což usnadňuje přístup k dalším finančním prostředkům; vytváření evropských sítí a přeshraničních partnerství, která představují hlavní a nejtrvalejší strukturní prvky programu Kreativní Evropa a podporují celkový potenciál subjektů,

·nadnárodní sítě také celkově zvyšují potenciál kulturních a kreativních subjektů a zejména těch, kteří pracují v úzce specializovaných oblastech a v členských státech, kde jsou takové schopnosti méně rozvinuté,

·na výsledky zaměřená přeshraniční mobilita kulturních a kreativních subjektů vede k rozvoji dovedností a zvýšení kapacity odvětví,

·zmírnění rizik pro kulturní a kreativní organizace, což jim umožňuje zapojit se do projektů s evropským rozměrem, a tím přispět k jejich celkové hospodářské síle,

·program má silné společenské zaměření; podporou kulturní a jazykové rozmanitosti, umělecké a tvůrčí svobody, jakož i rozvoje svobodného, pluralitního a rozmanitého mediálního prostředí přispívá k evropskému sociálnímu blahobytu a společné evropské identitě,

·zatímco podpora filmů na vnitrostátní úrovni se zaměřuje především na produkci děl, podpora EU intervenuje zejména v etapách před samotnou produkcí (odborná příprava, projektová příprava) a po ní (distribuce, propagace, uvedení), přičemž cílem je zajistit, aby evropská díla lépe cirkulovala napříč hranicemi. Napomáhá tak volnému oběhu audiovizuálních mediálních služeb, který je zdokonalen směrnicí o audiovizuálních mediálních službách.

Proporcionalita

Volba nástroje

3.VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH HODNOCENÍ, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Zpětná hodnocení / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Průběžné hodnocení programu Kreativní Evropa a hodnocení ex post tří předchozích programů – Kultura, MEDIA 2007 a MEDIA Mundus – byla zadána Evropskou komisí v roce 2016 a dodána v období od května 2016 do srpna 2017. Hodnocení programu Kreativní Evropa a předchozích programů sledovala tyto cíle:

·posoudit význam, soudržnost, účinnost, efektivitu, udržitelnost a přidanou hodnotu na úrovni EU (dále jen hodnotící kritéria) programu Kreativní Evropa a předchozích programů,

·posoudit přínos programu Kreativní Evropa k inteligentnímu, udržitelnému a inkluzivnímu růstu, novým prioritám Komise a odvětvovým strategiím,

·posoudit dlouhodobé výsledky a dopad předchozích programů.

Konzultace se zúčastněnými stranami

Otevřená veřejná konzultace ohledně využívání fondů EU v oblasti hodnot a mobility

Účelem veřejné konzultace ohledně využívání fondů EU v oblasti hodnot a mobility bylo zjistit, jaké názory mají všechny zúčastněné strany na to, jak nejlépe využít každé euro z rozpočtu EU. Konzultace se uskutečnily v souvislosti s hodnocením stávajících finančních programů EU a týkaly se několika oblastí politiky, včetně stávajících úkolů a budoucích výzev.

Hlavní výsledky jsou mimo jiné tyto:

1)Podle respondentů jsou „podpora evropské identity a společných hodnot“ a „podpora práv a rovnosti“ důležité společné politické výzvy, kterými by se tyto programy měly zabývat. U programu Kreativní Evropa jsou ekonomické výzvy a kulturní rozmanitost důležitější než „podpora sociálního začlenění a spravedlnosti“.

2)„Podpora inovací“, „podpora evropské kulturní rozmanitosti a kulturního dědictví“ a „podpora evropské identity a společných hodnot“ jsou pro více než polovinu respondentů politiky, které zcela nebo poměrně dobře reagují na výzvy. Navíc 52 % respondentů 9 , kteří mají zkušenost s programem Kreativní Evropa, se domnívá, že politika „podpory konkurenceschopnosti evropských kulturních a kreativních odvětví“ řeší výzvy zcela nebo poměrně dobře.

3)Přibližně 80 % respondentů, kteří mají nějakou zkušenost s výše uvedenými programy EU, souhlasí s tím, že tyto programy do velké míry nebo do poměrně velké míry přidávají hodnotu tomu, co by členské státy mohly dosáhnout samy na vnitrostátní, regionální a/nebo místní úrovni.

4)Hlavní překážky, jež by podle respondentů mohly stávajícím programům / fondům bránit v dosažení cílů, jsou velice podobné bez ohledu na daný program: „nedostatečný rozpočet pro uspokojení poptávky“; „nedostatečná podpora pro malé zúčastněné strany“ a „nedostatečná podpora pro uchazeče, kteří se hlásí poprvé“ byly uvedeny jako tři největší překážky.

5)Respondenti, kteří mají nějakou zkušenost s jedním či více programy EU, souhlasili s tím, že hlavními kroky ke zjednodušení a snížení administrativní zátěže pro příjemce jsou „používání zjednodušených přihlášek“, „usnadňování strukturované sítě a partnerství“, „usnadňování financování opatření zasahujících do více odvětví“ a „lepší koordinace mezi různými programy/fondy“.

Další otevřené veřejné konzultace

Externí odborné konzultace

1)zvýšený tlak na evropskou kulturní rozmanitost a dědictví v kombinaci s rostoucí dominancí a oběhem děl ze třetích zemí, zejména z USA;

2)nedostatečný oběh evropských děl a jejich schopnost oslovit diváky;

3)nedostatečná a křehká konkurenceschopnost kulturních a kreativních odvětví;

4)nedostatek příležitostí k odborné přípravě a mobilitě umělců a kreativních pracovníků;

5)nedostatek internacionalizace evropské kultury;

6)obtíže s oslovováním publika a se sociálním začleňováním;

7)nízká adaptace a připravenost na digitalizaci;

8)nedostatečné budování kapacit odborníků a profesionalizace jednotlivců;

9)specifické výzvy pro audiovizuální odvětví v kontextu stále integrovanějšího jednotného digitálního trhu;

10)specifické odvětvové výzvy, zejména pro hudební odvětví, knižní a vydavatelské odvětví a pro odvětví architektury a kulturního dědictví.

Posouzení dopadů

Posouzení dopadů bylo připraveno na podporu programů „Kreativní Evropa“, „Práva a hodnoty“ a „Spravedlnost“. Přestože Komise rozhodla, že je vhodnější pokračovat dvěma samostatnými programy, zjištění kombinovaného posouzení dopadů zůstávají relevantní a vztahují se jak na dílčí program Kultura, tak na dílčí program MEDIA.

Výbor pro kontrolu regulace vydal k tomuto posouzení dopadů kladné stanovisko dne 20. dubna 2018. Zdůraznil přitom, že je třeba lépe vysvětlit vazby mezi zjištěními hodnocení, informacemi od zúčastněných stran, různými cíli a důvody pro strukturu programu. Zmínil také potřebu dalších záruk toho, že rámec pro monitorování a hodnocení umožní solidní a objektivní posouzení úspěšnosti programu.

Tato iniciativa zohledňuje připomínky výboru. Vychází ze struktury stávajícího programu Kreativní Evropa a lépe odráží zpětnou vazbu od zúčastněných stran. Například v reakci na požadavek na větší rozšiřitelnost umožní nová složka MEDIA koordinovaná opatření spojující různé části audiovizuálního hodnotového řetězce.

Systém monitorování a hodnocení celého programu bude navíc posílen o vhodné ukazatele dopadu a výstupů.

Zjednodušení

V zájmu zjednodušení budoucího programu oproti současnému programu Kreativní Evropa:

·bude do programu začleněna větší flexibilita, která umožní přizpůsobit pracovní programy nepředvídatelným okolnostem nebo novému technologickému nebo společenskému vývoji a odměňovat výkonnost,

·bude větším využíváním rámcových dohod o partnerství a kaskádových grantů usilováno o větší účinnost a efektivnost, což zajistí finanční stabilitu a usnadní přístup menším hráčům. Dále rozšířena bude již úspěšná výměna učení během provádění projektů a šíření výsledků tohoto učení,

·složka MEDIA zavede pobídky k odměňování výsledků, zejména pokud jde o schopnost oslovovat široké publikum (např. komerčně úspěšné audiovizuální projekty),

·budou budoucí opatření v hudebním odvětví, jakož i v oblasti překladů obsahovat kritéria odměňující tržní úspěch a úsilí oslovit publikum,

·budou navržena účinná přechodná opatření, která třetím zemím, jež byly přidruženy k programu Kreativní Evropa 2014–2020, usnadní přidružení k novému programu,

·budou jeho pokyny vyjasněny a v procesech a postupech budou systematicky využívány elektronické formuláře a zprávy a požadavky na vykazování se sníží. Bude zaveden soudržný jednotný soubor pravidel, který ale ponechá prostor pro rozdílné přístupy v případě potřeby.

Jiné programy již s úspěchem zavedly významná zjednodušující opatření, jako např. jednorázové částky, jednotkové náklady a paušály, která by mohla být zavedena i v novém programu Kreativní Evropa. Vzhledem ke specifičnosti odvětví kultury a individuální povaze podporovaných opatření je výpočet a použití jednorázových částek a paušálních sazeb složitější (s výjimkou literárního překladu), ale v případech, kdy lze základ pro výpočet zjednodušit, by to představovalo vítané snížení administrativní zátěže pro příjemce. Složka MEDIA bude nadále používat jednorázové částky, aby se v případě potřeby zjednodušilo finanční řízení. Metodika výpočtu jednorázových částek bude počítat s pravidelným monitorováním, aby se zajistilo sladění se skutečnými náklady.

Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.OSTATNÍ PRVKY

Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Stávající programy financování, s výjimkou činností v oblasti zpravodajských médií, jsou prováděny především prostřednictvím přímého řízení prostřednictvím Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast (EACEA), protože to je nákladově efektivní, jak potvrzuje hodnocení v polovině období. Podle stávajících hodnocení není třeba způsob řízení měnit.

·Provádění programu MEDIA bude zjednodušeno a zefektivněno, například seskupením příjemců a snížením počtu smluv o poskytnutí grantu a platebních transakcí. V návaznosti na pokračující racionalizaci programů distribuce, které představují 30 % rozpočtu složky MEDIA, bude cílem snížit celkové transakce v rámci složky MEDIA o 30 %, a snížit tak správní náklady a zvýšit účinnost programu.

·Finanční nástroje poskytující malým a středním podnikům v kulturních a kreativních odvětvích podporu ve formě záruk a případně kapitálu budou prováděny prostřednictvím fondu Invest EU v režimu nepřímého řízení na základě dohod o přiznání příspěvku s prováděcími partnery v souladu s finančním nařízením.

Hodnocení se budou provádět v souladu s body 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 11 , v níž všechny tři orgány potvrdily, že hodnocení stávajících právních předpisů a politiky by měla sloužit jako základ pro posouzení dopadů možností pro další činnost. Hodnocení posoudí účinky programu v praxi na základě ukazatelů/cílů programu a podrobné analýzy, nakolik lze program považovat za relevantní, účinný, efektivní, zda má dostatečnou přidanou hodnotu na úrovni EU a nakolik je v souladu s ostatními politikami EU. Budou zahrnovat získané poznatky, na jejichž základě bude možné pojmenovat nedostatky/problémy nebo jakýkoli potenciál k dalšímu zlepšení opatření nebo jejich výsledků a k maximalizaci jejich využití/dopadu. Práce na monitorování a hodnocení budou vycházet z revidovaného rámce pro monitorování výkonnosti vyvinutého pro program Kreativní Evropa 2014–2020. Ten propojí údaje o projektech a příjemcích (shromážděné prostřednictvím elektronických formulářů a elektronických zpráv) s dalšími kontextovými informacemi z Evropské audiovizuální observatoře nebo cílených studií. Ukazatele budou odrážet reálně dostupné informace pro každou ze složek. Monitorování programu se bude provádět jak průběžně (aby bylo možné včas reagovat na jakékoli nepředvídané události nebo mimořádné potřeby), tak na základě plánu pravidelně (pro podávání zpráv o klíčových událostech, jako jsou výzvy k předkládání návrhů, přezkumy projektů, akce v oblasti koordinace nebo šíření). Monitorování následně poslouží jako podklad pro:

·výroční monitorovací zprávu obsahující přehled o pokroku dosaženém při plnění cílů programu,

·hodnocení v polovině období (bude provedeno nejpozději čtyři roky po zahájení provádění programu),

·závěrečné hodnocení, které bude provedeno nejpozději dva roky po skočení programového období.

Tato zpětná hodnocení budou provedena v souladu s poslední platnou verzí pokynů pro zlepšování právní úpravy (také na základě pokynů a osvědčených postupů), posoudí výkonnost programu na základě klíčových ukazatelů/cílů programu a podrobné analýzy, nakolik lze program považovat za relevantní, účinný, efektivní, zda má dostatečnou přidanou hodnotu na úrovni EU a nakolik je v souladu s ostatními politikami EU. Budou obsahovat doporučení, jak řešit zjištěné nedostatky/problémy nebo jakýkoli potenciál k dalšímu zlepšení opatření nebo jejich výsledků a k maximalizaci jejich využití/dopadu.

Podávání zpráv Evropskému parlamentu, Radě a všem ostatním relevantním orgánům a institucím EU bude probíhat pravidelně prostřednictvím hlavních zpráv o monitorování a hodnocení a veřejného srovnávacího přehledu klíčových ukazatelů programu.

S výhradou výsledku analýzy nákladů a přínosů, která bude pro příští programové období provedena centrálně, bude významná část programu nejspíš realizována Výkonnou agenturou pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast pod dohledem generálních ředitelství odpovědných za program.

Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

2018/0190 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2021–2027) a zrušuje nařízení (EU) č. 1295/2013

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 167 odst. 5 a čl. 173 odst. 3 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 13 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 14 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Kultura, kulturní dědictví a kulturní rozmanitost jsou pro evropskou společnost velmi přínosné z kulturního, environmentálního, sociálního a ekonomického hlediska a měly by být propagovány a podporovány. Římské prohlášení ze dne 25. března 2017 a Evropská rada v prosinci 2017 uvedly, že vzdělávání a kultura jsou klíčem k budování inkluzivních a soudržných společností pro všechny a k udržení evropské konkurenceschopnosti.

(2)Podle článku 2 Smlouvy o Evropské unii je Unie založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů. Tyto hodnoty jsou dále potvrzeny a vyjádřeny v právech, svobodách a zásadách zakotvených v Listině základních práv Evropské unie, která má podle článku 6 Smlouvy o Evropské unii stejnou právní sílu jako Smlouvy.

(3)Článek 3 Smlouvy o Evropské unii dále rozvádí, že cílem Unie je podporovat mír, své hodnoty a blahobyt svých obyvatel a že mimo jiné Unie respektuje svou bohatou kulturní a jazykovou rozmanitost a dbá na zachování a rozvoj evropského kulturního dědictví.

(4)Cíle Unie pro kulturní a kreativní odvětví dále stanoví sdělení Komise o Nové evropské agendě pro kulturu 15 . Jejím cílem je maximalizovat sílu kultury a kulturní rozmanitosti ve prospěch sociální soudržnosti a společenského blahobytu posilováním přeshraničního rozměru kulturních a kreativních odvětví, podporováním jejich schopnosti růst, podpořit kreativitu založené na kultuře v oblasti vzdělávání a inovací ve prospěch tvorby pracovních míst a růstu a posilovat mezinárodní kulturní vztahy. Program Kreativní Evropa by měl spolu s dalšími programy Unie podporovat provádění této nové evropské agendy pro kulturu. To je rovněž v souladu s Úmluvou UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů z roku 2005, která vstoupila v platnost dne 18. března 2007 a jejíž stranou je Unie.

(5)Podpora kulturní rozmanitosti v Evropě závisí na existenci prosperujících a odolných kulturních a kreativních odvětví, která jsou schopna tvořit, produkovat a distribuovat svoje díla širokému a rozmanitému evropskému publiku. To rozšiřuje jejich obchodní potenciál a přispívá k udržitelnému růstu a vytváření pracovních míst. Podpora kreativity navíc přispívá ke zvýšení konkurenceschopnosti a inovací v průmyslových hodnotových řetězcích. Navzdory nedávnému pokroku je evropský kulturní a kreativní trh i nadále roztříštěn podél národních a jazykových hranic, což kulturním a kreativním odvětvím neumožňuje plně využívat výhod jednotného evropského trhu a zejména jednotného digitálního trhu.

(6)Program by měl zohledňovat dvojí povahu kulturních a kreativních odvětví a uznávat jak vlastní a uměleckou hodnotu kultury, tak ekonomickou hodnotu těchto odvětví, včetně jejich širšího přínosu pro růst a konkurenceschopnost, kreativitu a inovace. To vyžaduje silná evropská kulturní a kreativní odvětví, a zejména dynamické evropské audiovizuální odvětví, s přihlédnutím k jeho schopnosti oslovit široké publikum a jeho hospodářskému významu, a to i pro další tvůrčí odvětví, jakož i pro kulturní cestovní ruch. Na světových audiovizuálních trzích však dále zesílila konkurence, a to vlivem tzv. digitálního přelomu, např. změn v mediální produkci, spotřebě a posilujícím postavení globálních platforem šíření obsahu. Proto je třeba podporu evropských odvětví dále zvýšit.

(7)Má-li být tento program účinný, měl by zohledňovat zvláštní povahu různých odvětví, jejich rozdílné cílové skupiny a jejich zvláštní potřeby, a to individualizovanými přístupy v rámci složky věnované audiovizuálnímu odvětví, složky věnované ostatním kulturním a kreativním odvětvím a meziodvětvové složky.

(8)Meziodvětvová složka má za cíl využít potenciál spolupráce mezi jednotlivými kulturními a kreativními odvětvími. K přínosům společného průřezového přístupu patří předávání znalostí a správní efektivnost.

(9)Intervence Unie v audiovizuálním odvětví je nezbytná jako součást politik Unie v oblasti jednotného digitálního trhu. To se týká zejména modernizace rámce autorského práva a navrhovaného nařízení o online vysílání vysílacích organizací 16 , jakož i návrhu na změnu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU 17 . Ty se snaží posílit schopnost evropských audiovizuálních subjektů financovat, produkovat a šířit díla, která se dokáží dostatečně zviditelnit v různých dostupných komunikačních médiích (např. v televizi, v kině nebo na platformách videa na vyžádání) a být atraktivní pro diváky na stále otevřenějším a konkurenčnějším trhu v Evropě i mimo ni. Podpora by měla být navýšena, aby bylo možné reagovat na nejnovější vývoj na trhu, zejména na silnější postavení globálních platforem distribuce oproti národním televizním a rozhlasovým vysílatelům, kteří tradičně investují do výroby evropských děl.

(10)Zvláštní opatření v rámci programu Kreativní Evropa, jako je označení „Evropské dědictví“, Dny evropského dědictví, evropské ceny v oblasti současné, rockové a populární hudby, literatury, kulturního dědictví a architektury a Evropská hlavní města kultury, oslovily přímo miliony evropských občanů, ukázaly sociální a hospodářské přínosy evropských kulturních politik, a proto by se v nich mělo pokračovat, a bude-li to možné, měly by se rozšířit.

(11)Kultura má zásadní význam pro posilování inkluzivní a soudržné společnosti. V souvislosti s migračním tlakem hraje kultura důležitou úlohu při integraci migrantů, kdy jim pomáhá cítit se součástí hostitelské společnosti a budovat dobré vztahy mezi migranty a jejich novým společenstvím.

(12)Základem dynamických kulturních a kreativních odvětví – včetně odvětví zpravodajských médií – je umělecká svoboda. Program by měl ve snaze o podporu pluralitního mediálního prostředí prosazovat přesahy a spolupráci mezi audiovizuálním a vydavatelským odvětvím.

(13)V souladu s články 8 a 10 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) by program měl ve všech svých činnostech podporovat genderový mainstreaming a cíle rovného zacházení a v příslušných případech by měl definovat vhodná kritéria genderové vyváženosti.

(14)V souladu se společným sdělením „Směrem ke strategii EU pro mezinárodní kulturní vztahy“, které bylo schváleno usnesením Evropského parlamentu ze dne 5. července 2017 18 , by evropské nástroje financování a zejména tento program měly uznat význam kultury v mezinárodních vztazích a její úlohu při prosazování evropských hodnot zvláštními a cílenými opatřeními navrženými tak, aby měly jasný dopad Unie na globální scéně.

(15)V souladu se sdělením Komise „Na cestě k integrovanému přístupu ke kulturnímu dědictví pro Evropu“ ze dne 22. července 2014 19 by příslušné politiky a nástroje měly vypracovat hodnotu dlouhodobosti a udržitelnosti evropského kulturního dědictví a vytvořit integrovanější přístup k jeho zachování, zhodnocení a podpoře.

(16)V souladu se sdělením Komise „Investice do inteligentního, inovativního a udržitelného průmyslu – Obnovená strategie průmyslové politiky“ ze dne 13. září 2017 20 by budoucí opatření měla přispět k propojení kreativity, designu a špičkových technologií s cílem vytvářet nové průmyslové hodnotové řetězce a oživit konkurenceschopnost tradičních průmyslových odvětví.

(17)Program by měl být za určitých podmínek otevřen účasti členů Evropského sdružení volného obchodu, přistupujících zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátů, na něž se vztahuje předvstupní strategie, jakož i zemí, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, a strategických partnerů Unie.

(18)Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o EHP, která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Třetí země se mohou rovněž účastnit na základě jiných právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení za účelem udělení nezbytných práv a přístupu příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), jakož i Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své příslušné pravomoci.

(19)Program by měl podporovat spolupráci mezi Unií a mezinárodními organizacemi, jako jsou Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO), Rada Evropy, včetně Eurimages a Evropské audiovizuální observatoře (dále jen „observatoř“), Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a Světová organizace duševního vlastnictví. Tento program by měl rovněž podpořit závazky Unie týkající se cílů udržitelného rozvoje, zejména jejich kulturního rozměru 21 . Pokud jde o audiovizuální odvětví, program by měl zajistit, aby Unie přispívala k činnosti Evropské audiovizuální observatoře.

(20)Vzhledem k významu boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie provádět Pařížskou dohodu a cíli udržitelného rozvoje OSN přispěje tento program k začleňování opatření v oblasti klimatu a k dosažení celkového cíle 25 % výdajů z rozpočtu EU na podporu cílů v oblasti klimatu. Příslušná opatření budou identifikována během přípravy a provádění programu a znovu posouzena v souvislosti s příslušnými hodnoceními a postupy přezkumu.

(21)Na toto nařízení se vztahují horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 SFEU. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a určují zejména postup pro sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, veřejných zakázek, cen, nepřímého plnění a stanoví kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie se rovněž týkají ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se dodržování zásad právního státu v členských státech, neboť dodržování zásad právního státu je základním předpokladem řádného finančního řízení a účinného financování Unie.

(22)Evropská filmová akademie si od svého vzniku vybudovala jedinečné know-how a má jedinečné postavení k tomu, aby vytvořila celoevropskou komunitu filmových tvůrců a odborníků, která by propagovala a šířila evropské filmy za hranice zemí vzniku a rozvíjela skutečně evropské publikum. Proto by měla být způsobilá pro přímou podporu Unie.

(23)Orchestr mladých Evropské unie si od svého založení vybudoval jedinečné know-how v oblasti podpory mezikulturního dialogu, vzájemného respektu a porozumění prostřednictvím kultury. Zvláštnost Orchestru mladých Evropské unie spočívá v tom, že jde o evropský orchestr, který přesahuje kulturní hranice a skládá se z mladých hudebníků, kteří jsou vybíráni podle náročných uměleckých kritérií prostřednictvím každoročního přísného konkurzu ve všech členských státech. Proto by měl být způsobilý pro přímou podporu Unie.

(24)Pro podporu Unie by měly být způsobilé organizace z kulturních a kreativních odvětví, jež mají široké evropské zeměpisné pokrytí a jejichž činnosti zahrnují poskytování kulturních služeb přímo občanům Unie, a mají proto potenciál přímo působit na evropskou identitu.

(25)Aby bylo zajištěno efektivní přidělování prostředků ze souhrnného rozpočtu Unie, je nezbytné zajistit evropskou přidanou hodnotu všech opatření a činností prováděných v rámci programu, jejich doplňkovost k činnostem členských států, přičemž by se mělo usilovat o konzistentnost, doplňkovost a synergie s programy financování, které podporují oblasti politiky s úzkými vazbami mezi sebou, jakož i s horizontálními politikami, jako je politika hospodářské soutěže Unie.

(26)Finanční podpora by měla být využívána k tomu, aby úměrným způsobem řešila selhání trhu nebo suboptimální investiční situace, a opatření by neměla zdvojovat ani vytlačovat soukromé financování nebo narušovat hospodářskou soutěž na vnitřním trhu. Akce by měly mít jasnou evropskou přidanou hodnotu.

(27)Jedním z největších problémů kulturních a kreativních odvětví je jejich přístup k finančním prostředkům, které by jim umožnily, aby si vybudovala, udržela nebo zvýšila konkurenceschopnost nebo aby svoji činnost rozšířila na mezinárodní úroveň. Politické cíle tohoto programu by měly být rovněž řešeny prostřednictvím finančních nástrojů a rozpočtové záruky v rámci okna (oken) politiky fondu Invest EU.

(28)S přihlédnutím k technickým znalostem potřebným k posouzení návrhů v rámci specifických opatření programu by mělo být stanoveno, že hodnotící výbory mohou být případně složeny z externích odborníků.

(29)Program by měl zahrnovat realistický a zvládnutelný systém ukazatelů výkonnosti, který bude doprovázet jeho opatření a průběžně monitorovat jeho výkonnost. Toto monitorování, jakož i informační a komunikační kampaně týkající se programu a jeho opatření by mělo stavět na třech složkách programu.

(30)Toto nařízení stanoví finanční krytí programu Kreativní Evropa, které má představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení 22 pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu.

(31)Na tento program se vztahuje nařízení (EU, Euratom) [...] („finanční nařízení“). Stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, včetně grantů třetím stranám, cen, zadávání veřejných zakázek, finančních nástrojů a rozpočtových záruk.

(32)Druhy financování a způsoby provádění podle tohoto nařízení by měly být voleny na základě jejich schopnosti dosáhnout specifických cílů opatření a přinášet výsledky, při zohlednění zejména nákladů na kontroly, administrativní zátěže a očekávaného rizika neplnění. To by mělo zahrnovat zvážení používání jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování nesouvisejícího s náklady podle čl. 125 odst. 1 finančního nařízení.

(33)V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 23 , nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 24 , nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 25 a nařízením Rady (EU) 2017/1939 26 mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné trestné činy poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 27 . V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru (EÚD) nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva.

(34)Podle článku 94 rozhodnutí Rady 2013/755/EU 28 jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je příslušná zámořská země nebo území spojeno.

(35)Za účelem změny jiných než podstatných prvků tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o ukazatele stanovené v článku 15 a v příloze II. Komise by měla v rámci přípravné činnosti vést odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Tyto konzultace by měly být prováděny v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Evropský parlament a Rada měly obdržet veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci by měli mít automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se přípravě aktů v přenesené pravomoci věnují.

(36)V zájmu zajištění hladkého provádění programu mohou být za způsobilé považovány náklady vzniklé příjemci před podáním žádosti o grant, zejména náklady spojené s právy duševního vlastnictví, pokud se přímo vztahují k provádění podporovaných opatření.

(37)Podle odstavců 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů je potřeba hodnotit tento program na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních monitorovacích požadavků a zároveň omezit nadměrnou regulaci a administrativní zátěž, a to zejména pro členské státy. Tyto požadavky mohou případně zahrnovat měřitelné ukazatele jako základ pro hodnocení praktických účinků programu.

(38)Za účelem zajištění jednotných podmínek k provádění tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o přijetí pracovních programů. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 29 . Je nezbytné zajistit řádné ukončení předchozího programu, zejména pokud jde o pokračování víceletých ujednání o jeho řízení, jako je financování technické a správní pomoci. Od [1. ledna 2021] by měla technická a správní pomoc v případě potřeby zajistit řízení opatření, která nebyla v rámci předchozích programů dokončena do [31. prosince 2020].

(39)Toto nařízení ctí základní práva a dodržuje zásady uznané zejména Listinou základních práv Evropské unie. Cílem tohoto nařízení je zejména zajistit plné dodržování práva na rovnost žen a mužů a práva na nediskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace a podporovat uplatňování článků 21 a 23 Listiny základních práv Evropské unie. Nařízení je rovněž v souladu s Úmluvou Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením.

(40)Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale z důvodu jejich nadnárodního charakteru, vysokého objemu a širokého zeměpisného rozsahu financovaných činností v oblasti mobility a spolupráce, jejich vlivu na přístup k vzdělávací mobilitě a obecněji na integraci Unie, jakož i z důvodu jejich posíleného mezinárodního rozměru, jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle.

(41)Nařízení (EU) č. 1295/2013 by proto mělo být zrušeno s účinkem od [1. ledna 2021].

(42)Aby se zajistila kontinuita finanční podpory podle tohoto programu, mělo by se toto nařízení použít ode dne [1. ledna 2021],

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola I
Obecná ustanovení

Článek 1
Předmět

Toto nařízení zavádí program Kreativní Evropa (dále jen „program“).

Stanoví cíle programu, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.

Článek 2
Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

1)„operací kombinování zdrojů“ se rozumí opatření podporovaná z rozpočtu EU, včetně opatření v rámci nástrojů kombinujících zdroje financování podle čl. 2 odst. 6 finančního nařízení, která kombinují nevratné formy podpory a finanční nástroje z rozpočtu EU s vratnými formami podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí, jakož i od komerčních finančních institucí a investorů;

2)„kulturními a kreativními odvětvími“ se rozumí všechna odvětví, jejichž činnosti jsou založeny na kulturních hodnotách nebo na uměleckých a jiných individuálních nebo kolektivních kreativních projevech. Tyto činnosti mohou zahrnovat vývoj, tvorbu, produkci, šíření a ochranu produktů a služeb, které představují kulturní, umělecké či jiné kreativní projevy, jakož i související funkce, jako je vzdělávání nebo řízení. Budou mít potenciál vytvářet inovace a pracovní místa, zejména z duševního vlastnictví. K těmto odvětvím patří architektura, archivy, knihovny a muzea, umělecká řemesla, audiovizuální odvětví (například kinematografie, televize, videohry a multimédia), hmotné a nehmotné kulturní dědictví, design (včetně módního návrhářství), festivaly, hudba, literatura, scénická umění, knihy a vydavatelská činnost, rozhlas a výtvarné umění;

3)„mikropodniky a malými a středními podniky“ se rozumí mikropodniky a malé a střední podniky, jak jsou definovány v doporučení Komise 2003/361/ES 30 ;

4)„právním subjektem“ se rozumí jakákoli fyzická nebo právnická osoba založená a uznaná jako taková podle vnitrostátního práva, práva Unie nebo mezinárodního práva, která má právní subjektivitu a která smí vlastním jménem vykonávat práva a mít povinnosti, nebo subjekt bez právní subjektivity v souladu s [čl. 197 odst. 2 písm. c)] finančního nařízení;

5)„pečetí excelence“ se rozumí značka vysoké kvality udělovaná projektům předloženým programu Kreativní Evropa, které by si zasloužily financování, ale nedostanou je kvůli rozpočtovým omezením. Uznává hodnotu návrhu a podporuje hledání alternativního financování.

Článek 3
Cíle programu

1)Program má tyto obecné cíle:

a)prosazovat evropskou spolupráci v oblasti kulturní a jazykové rozmanitosti a dědictví;

b)zvyšovat konkurenceschopnost kulturních a kreativních odvětví, zejména audiovizuálního odvětví.

2)Program má tyto specifické cíle:

a)posilovat hospodářský, sociální a vnější rozměr evropské úrovně spolupráce za účelem rozvoje a podpory evropské kulturní rozmanitosti a kulturního dědictví Evropy a posilovat konkurenceschopnost evropských kulturních a kreativních odvětví a upevňovat mezinárodní kulturní vztahy;

b)prosazovat konkurenceschopnost a rozšiřitelnost evropského audiovizuálního odvětví;

c)prosazovat politickou spolupráci a inovativní činnosti podporující všechny složky programu včetně prosazování rozmanitého a pluralistického mediálního prostředí, mediální gramotnosti a sociálního začleňování.

3)Program tvoří tyto složky:

a)složka „KULTURA“ se vztahuje na kulturní a kreativní odvětví kromě audiovizuálního odvětví;

b)složka „MEDIA“ se vztahuje na audiovizuální odvětví;

c)„MEZIODVĚTVOVÁ složka“ se vztahuje na činnosti napříč všemi kulturními a kreativními odvětvími.

Článek 4
Složka KULTURA

V souladu s cíli uvedenými v článku 3 má složka „KULTURA“ tyto priority:

a)posilovat přeshraniční rozměr a oběh evropských kulturních a kreativních subjektů a děl;

b)zvyšovat účast na kulturním životě v celé Evropě;

c)prosazovat odolnost společnosti a sociální začleňování prostřednictvím kultury a kulturního dědictví;

d)zvyšovat schopnost evropských kulturních a kreativních odvětví prosperovat a vytvářet pracovní místa a růst;

e)posilovat evropskou identitu a hodnoty prostřednictvím kulturního povědomí, uměleckého vzdělávání a na kultuře založené kreativity ve vzdělávání;

f)podporovat mezinárodní budování kapacit evropských kulturních a kreativních odvětví, aby byly aktivní na mezinárodní úrovni;

g)přispívat ke globální strategii Unie pro mezinárodní vztahy prostřednictvím kulturní diplomacie.

Podrobný popis priorit je stanoven v příloze I.

Článek 5
Složka MEDIA

V souladu s cíli uvedenými v článku 3 má složka „MEDIA“ tyto priority:

a)pěstovat talent a dovednosti a stimulovat spolupráci a inovaci při tvorbě a produkci evropských audiovizuálních děl;

b)zlepšovat distribuci v kinech i online a poskytovat širší přeshraniční přístup k evropským audiovizuálním dílům, a to i prostřednictvím inovativních podnikatelských modelů a využíváním nových technologií;

c)prosazovat evropská audiovizuální díla a podporovat rozvoj publika v celé Evropě i za jejími hranicemi.

Tyto priority jsou plněny podporou tvorby, propagace, dostupnosti a šíření evropských děl s potenciálem oslovit široké publikum v Evropě i za jejími hranicemi, a tedy přizpůsobováním se novému vývoji na trhu a doplňováním směrnice o audiovizuálních mediálních službách.

Podrobný popis priorit je stanoven v příloze I.

Článek 6
MEZIODVĚTVOVÁ složka

V souladu s cíli programu uvedenými v článku 3 má „MEZIODVĚTVOVÁ složka“ tyto priority:

a)podporovat meziodvětvovou nadnárodní spolupráci v oblasti politik, včetně role, jakou kultura hraje v sociálním začleňování, a podporovat povědomí o programu a přenositelnost výsledků;

b)prosazovat inovativní přístupy k tvorbě, dostupnosti, distribuce a propagace obsahu napříč kulturními a kreativními odvětvími;

c)prosazovat průřezové činnosti zahrnující několik odvětví s cílem přizpůsobovat se strukturálním změnám, s nimiž se mediální odvětví potýká, včetně podpory svobodného, rozmanitého a pluralistického mediálního prostředí, kvalitní žurnalistiky a mediální gramotnosti;

d)zřizovat a podporovat informační kanceláře programu, které budou propagovat program ve své zemi a stimulovat přeshraniční spolupráci v rámci kulturních a kreativních odvětví.

Podrobný popis priorit je stanoven v příloze I.

Článek 7
Rozpočet

1.Finanční krytí pro provádění programu na období 2021–2027 činí 1 850 000 000 EUR v běžných cenách.

Program se provádí podle následujícího orientačního finančního rozdělení:

–až do výše 609 000 000 EUR u cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. a) (složka KULTURA),

–až do výše 1 081 000 000 EUR u cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. b) (složka MEDIA),

–až do výše 160 000 000 EUR u činností uvedených v čl. 3 odst. 2 písm. c) (MEZIODVĚTVOVÁ složka).

2.Částku uvedenou v odstavci 1 lze použít na technickou a správní pomoc určenou pro provádění programu, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, včetně systémů informačních technologií na úrovni organizace.

3.Kromě finančního krytí uvedeného v odstavci 1 a za účelem prosazování mezinárodního rozměru programu mohou být uvolněny další finanční příspěvky z nástrojů financování vnější činnosti [nástroj pro sousedství, rozvoj a mezinárodní spolupráci, nástroj předvstupní pomoci (IPA III)] na podporu činností prováděných a řízených v souladu s tímto nařízením. Tento příspěvek je financován v souladu s nařízeními, jimiž se zřizují uvedené nástroje.

4.Do programu mohou být na žádost členských států převedeny zdroje, jež jim byly přiděleny v rámci sdíleného řízení. Komise tyto zdroje vynakládá přímo v souladu s [čl. 62 odst. 1 písm. a)] finančního nařízení, nebo nepřímo v souladu [čl. 62 odst. 1 písm. c)] uvedeného nařízení. Tyto zdroje se pokud možno použijí ve prospěch dotčeného členského státu.

Článek 8
Třetí země přidružené k programu

1.    Program je otevřen těmto třetím zemím:

a)členům Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o EHP;

b)přistupujícím zemím, kandidátským zemím a potenciálním kandidátům v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovených v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;

c)zemím, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovených v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;

d)jiným zemím v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštní jediné dohodě vztahující se na účast třetí země v některém programu Unie za předpokladu, že dohoda:

a)zajišťuje spravedlivou rovnováhu mezi příspěvky a výhodami účasti třetí země, která se účastní programů Unie;

b)stanoví podmínky účasti v programech, včetně výpočtu finančních příspěvků na jednotlivé programy a jejich administrativní náklady. Tyto příspěvky představují v souladu s [čl. 21 odst. 5 nového finančního nařízení] účelově vázané příjmy;

c)neuděluje třetí zemi ohledně daného programu rozhodovací pravomoc;

d)zaručuje právo Unie zajistit řádné finanční řízení a chránit svoje finanční zájmy.

2. Účast zemí uvedených v odst. 1 písm. a), b) a c) na složce MEDIA a MEZIODVĚTVOVÉ složce podléhá splnění podmínek stanovených ve směrnici 2010/13/EU.

3. Dohody uzavřené se zeměmi uvedenými v odst. 1 písm. c) se mohou v řádně odůvodněných případech odchýlit od povinností stanovených v odstavci 2.

Článek 8a

Jiné třetí země

Program může podporovat spolupráci s jinými třetími zeměmi než těmi, které jsou uvedeny v článku 8, pokud jde o opatření financovaná prostřednictvím dalších příspěvků z nástrojů financování vnější činnosti v souladu s čl. 7 odst. 3, je-li to v zájmu Unie.

Článek 9
Spolupráce s mezinárodními organizacemi a Evropskou audiovizuální observatoří

1.Přístup k programu je otevřen mezinárodním organizacím, které působí v oblastech zahrnutých v programu v souladu s finančním nařízením.

2.Unie je členem Evropské audiovizuální observatoře po dobu trvání programu. Účast Unie na observatoři přispívá k dosažení priorit složky MEDIA. Při jednáních s observatoří zastupuje Unii Komise. Platba příspěvku za členství Unie v observatoři, které má za cíl podporovat sběr a analýzu dat v audiovizuálním odvětví, je hrazena ze složky MEDIA.

Článek 10
Provádění a formy financování z prostředků EU

1.Program se provádí v rámci přímého řízení v souladu s finančním nařízením nebo v rámci nepřímého řízení společně se subjekty uvedenými v čl. 61 odst. 1 písm. c) finančního nařízení.

2.Program může poskytovat financování jednou z forem stanovených ve finančním nařízení, zejména formou grantů, cen a zadávání veřejných zakázek. Zároveň může poskytovat financování formou finančních nástrojů v rámci operací kombinování zdrojů.

3.Operace kombinování zdrojů v rámci tohoto programu se provádějí v souladu s [nařízením o fondu InvestEU] a hlavou X finančního nařízení.

4.Příspěvky do vzájemného pojišťovacího mechanismu mohou pokrývat rizika spojená se zpětným získáváním prostředků dlužných příjemci a lze je považovat za dostatečnou záruku podle finančního nařízení. Použijí se ustanovení stanovená v [článku X] nařízení XXX [nástupce nařízení o záručním fondu].

Článek 11
Ochrana finančních zájmů Unie

Pokud se programu účastní třetí země na základě mezinárodní dohody nebo jiného právního nástroje, udělí tato třetí země nezbytná práva a přístup, které příslušná schvalující osoba, Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) a Evropský účetní dvůr potřebují k tomu, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě úřadu OLAF tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, stanovené nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013.

Článek 12
Pracovní programy

1.Program se provádí prostřednictvím pracovních programů uvedených v článku 110 finančního nařízení. V pracovních programech se případně stanoví celková částka vyhrazená pro operace kombinování zdrojů.

2.Pracovní program přijme Komise prostřednictvím prováděcího aktu.

Kapitola II
Granty a způsobilé subjekty

Článek 13
Granty

1.Granty v rámci programu se udělují a spravují v souladu s hlavou VIII finančního nařízení.

2.Hodnotící výbor může být složen z externích odborníků.

3.Odchylně od [čl. 130 odst. 2] finančního nařízení a v řádně odůvodněných případech mohou být za způsobilé považovány náklady, které vznikly příjemci před podáním žádosti o grant, pokud se přímo vztahují k provádění podporovaných opatření a činností.

4.Ve vhodných případech opatření programu definují vhodná kritéria rovného zacházení včetně genderové vyváženosti.

Článek 14
Způsobilé subjekty

1.Kromě kritérií stanovených v [článku 197] finančního nařízení se použijí kritéria způsobilosti stanovená v odstavcích 2 až 4.

2.Způsobilé jsou tyto subjekty:

a)právní subjekty usazené v jedné z těchto zemí:

1)členském státě nebo zámořské zemi nebo území s ním spojeném;

2)třetí zemi přidružené k programu;

3)třetí zemi uvedené v pracovním programu za podmínek stanovených v odstavcích 3 a 4;

b)jakýkoli právní subjekt založený podle práva Unie nebo jakákoli mezinárodní organizace.

3.Právní subjekty usazené ve třetí zemi, která není přidružena k programu, jsou ve výjimečných případech způsobilé k účasti, pokud je to nezbytné pro dosažení cílů daného opatření.

4.Právní subjekty usazené ve třetí zemi, která není přidružena k programu, by obecně měly nést náklady své účasti. Náklady jejich účasti mohou pokrýt další příspěvky z nástrojů financování vnější činnosti podle čl. 7 odst. 3, je-li to v zájmu Unie.

5.Těmto subjektům mohou být uděleny granty bez výzvy k podávání návrhů:

a)Evropská filmová akademie;

b)Orchestr mladých Evropské unie.

Kapitola III
Synergie a doplňkovost

Článek 15
Doplňkovost

Komise ve spolupráci s členskými státy zajistí celkový soulad a doplňkovost programu s příslušnými politikami a programy, zejména těmi, jež souvisejí s genderovou vyvážeností, vzděláváním, mládeží a solidaritou, zaměstnaností a sociálním začleňováním, výzkumem a inovacemi, průmyslem a podnikáním, zemědělstvím a rozvojem venkova, životním prostředím a opatřeními v oblasti klimatu, soudržností, regionální a městskou politikou, státní podporou a mezinárodní spoluprací a rozvojem.

Článek 16
Kumulativní a kombinované financování

1.Na opatření, na něž byl získán příspěvek v rámci programu, lze rovněž získat příspěvek z jakéhokoli jiného programu Unie, včetně fondů podle nařízení (EU) XX/XXXX [CPR], pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady. Kumulativní financování nesmí překročit celkové způsobilé náklady opatření a podporu z různých programů Unie lze vypočítat proporcionálně.

2.Návrhu, který je v rámci programu způsobilý, může být udělena pečeť excelence za předpokladu, že splňuje tyto kumulativní podmínky:

a)byl posouzen v rámci výzvy k podávání návrhů podle tohoto programu;

b)splňuje minimální požadavky na kvalitu dané touto výzvou k podávání návrhů;

c)nesmí být financován v rámci dané výzvy k podávání návrhů z důvodu rozpočtových omezení.

Kapitola IV
Monitorování, hodnocení a kontrola

Článek 17
Monitorování a vykazování

1.Ukazatele pro vykazování pokroku dosaženého při plnění cílů programu stanovených v článku 3 jsou uvedeny v příloze II.

2.K zajištění účinného posouzení pokroku dosaženého v provádění programu při plnění jeho cílů je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 19 za účelem vypracování ustanovení pro monitorovací a hodnotící rámec, včetně změn přílohy II za účelem přezkumu nebo doplnění těchto ukazatelů, je-li to pro monitorování a hodnocení nezbytné.

3.Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se příjemcům finančních prostředků Unie a případně členským státům uloží přiměřené požadavky na vykazování.

Článek 18
Hodnocení

1.Hodnocení se provádějí včas tak, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu.

2.Průběžné hodnocení programu se provede, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do čtyř let od začátku provádění programu.

3.Na konci provádění programu, avšak nejpozději do čtyř let po skončení období uvedeného v článku 1 provede Komise závěrečné hodnocení programu.

4.Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

5.Systém vykazování hodnocení zajistí, aby údaje pro hodnocení programu byly shromažďovány účinně, efektivně a včas a na vhodné úrovni detailu údajů. Tyto údaje a informace se sdělí Komisi způsobem, který je v souladu s ostatními právními ustanoveními; například osobní údaje musí být v případě potřeby anonymizovány. Za tímto účelem se příjemcům finančních prostředků Unie uloží přiměřené požadavky na vykazování.

Článek 19
Výkon přenesené pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 17 je svěřena Komisi do 31. prosince 2028.

3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 17 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci vede Komise konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 17 vstoupí v platnost, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Kapitola V
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 20
Informace, komunikace a publicita

1.Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují viditelnost těchto prostředků (zejména při propagaci opatření a jejich výsledků) tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti.

2.Komise provádí k programu a jeho opatřením a výsledkům podporovaným prostřednictvím jeho složek informační a komunikační kampaně. Finanční zdroje vyčleněné na program rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace, souvisejí-li s cíli uvedenými v článku 3.

Článek 21
Zrušení

Nařízení (EU) č. 1295/2013 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2021.

Článek 22
Přechodná ustanovení

1.Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna příslušných opatření až do jejich ukončení podle nařízení (EU) č. 1295/2013, které se na příslušná opatření použije až do jejich ukončení.

2.Finanční krytí programu může zahrnovat i výdaje na technickou a správní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu k programu od opatření přijatých podle nařízení (EU) č. 1295/2013.

3.V případě potřeby lze do rozpočtu na období po roce 2027 začlenit i prostředky na pokrytí výdajů stanovených v čl. 7 odst. 4, aby bylo možno řídit opatření, jež nebudou dokončena do 31. prosince 2027.

Článek 23
Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik (skupina programů)

1.3.Povaha návrhu/podnětu

1.4.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.Doba trvání akce a finanční dopad

1.6.Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2.Systém řízení a kontroly

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

3.2.2.Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.Příspěvky třetích stran

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se zavádí program Kreativní Evropa a zrušuje nařízení (EU) č. 1295/2013

1.2.Příslušné oblasti politik (skupina programů)

Investice do lidí, sociální soudržnosti a hodnot, Kreativní Evropa (Kultura a audiovize (MEDIA)

1.3.Návrh/podnět se týká:

◻ nové akce 

◻ nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 31  

⌧ prodloužení stávající akce 

◻ sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci 

1.4.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.4.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu.

Nový program Kreativní Evropa na období 2021–2027 umožní dále využít a vyzdvihnout potenciál řešit společné výzvy a vytvářet společné příležitosti, jejichž základ byl postaven v první generaci (2014–2020) společného programu pro kulturní a kreativní odvětví. To se týká zejména příležitostí ve společné meziodvětvové složce, která se zaměří na inovace. Udržování zavedené značky Kreativní Evropa pomůže zajistit pokračující angažovanost, jakož i viditelnost podpory EU.

1.4.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účelnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

Důvody pro akci na evropské úrovni (ex ante)

Hodnocení v polovině období předchozího programu ukázalo, že jeho cíle a priority byly celkově soudržné s cíli vnitrostátních politik a programů a doplňovaly je, a tedy že dodržely zásadu subsidiarity. Mnohostranná nadnárodní povaha programu Kreativní Evropa poskytuje osobitou nabídku, které se vnitrostátní financování zřídkakdy vyrovná. Hodnocení dále ukázalo, že program se zabývá výzvami, které tato odvětví považují za významné, zejména přístupem k financování, roztříštěností trhu pro kulturní díla, ale také digitalizací a globalizací. Bylo také shledáno, že program Kreativní Evropa plní strategické priority EU, jako jsou cíle zaměstnanosti v rámci strategie EU 2020, podpora tvorby pracovních míst a spravedlivější vnitřní trh se silnější průmyslovou základnou a odvětvové strategie na úrovni EU, jako např. jednotný digitální trh. Otevřená veřejná konzultace, která provázela hodnocení v polovině období, a další, širší konzultace, která probíhala od ledna do března 2018, potvrdily, že naprostá většina respondentů souhlasí s tím, že program Kreativní Evropa tyto jednotlivé výzvy řeší poměrně dobře. Tato zjištění potvrdily další odborné poznatky zvenčí a zpětná vazba získaná mimo jiné prostřednictvím otevřené metody koordinace, strukturovaného dialogu s odvětvím a dalších fór, např. Evropského filmového fóra.

Očekávaná vytvořená přidaná hodnota na úrovni Unie (ex post)

Přeshraniční oběh děl, včetně děl audiovizuálních;

Vytváření mezinárodních sítí a přeshraničních partnerství, která představují hlavní a nejtrvalejší strukturní elementy Kreativní Evropy;

Nadnárodní sítě také celkově zvyšují schopnost kulturních a kreativních subjektů, a zejména těch, kteří pracují v úzce specializovaných oblastech a ve členských státech, kde jsou takové schopnosti méně rozvinuté;

Přeshraniční mobilita kulturních a kreativních subjektů v projektu a přístup orientovaný na výsledky vede k rozvoji dovedností a posílí kapacitu odvětví;

Podpora organizací (kalkulovaně) riskovat, což jim umožní zaměřit se na provoz s evropským rozměrem;

Reputační efekt na příjemce programu, který zvyšuje případný zájem partnerů a finančních zprostředkovatelů a posiluje jejich důvěru v podporované projekty. Tento reputační aspekt údajně také usnadňuje přístup k dalšímu financování;

Program má silné zaměření na společnost, jelikož podporou kulturní a jazykové rozmanitosti a umělecké a tvůrčí svobody, EU vysílá směrem k evropským občanům (a přijímá od nich zpět) výmluvná a významná sdělení, a přispívá tak k evropskému sociálnímu blahobytu;

Program Kreativní Evropa má zároveň pozitivní dopad na hospodářství Unie jako celku, neboť podporuje tvorbu, propagaci a oběh kulturních produktů a přístup ke kulturním službám a rovněž konkurenceschopnost kulturních a kreativních odvětví Evropy. Zatímco podpora filmu na vnitrostátní úrovni se zaměřuje primárně na produkci děl, podpora EU intervenuje (kromě televizních koprodukcí) v etapách před samotnou produkcí (odborná příprava, projektová příprava) a po ní (distribuce, propagace, představení), přičemž cílem je zajistit, aby evropská díla lépe cirkulovala napříč hranicemi, aby byla viditelnější a aby byla úspěšná ve všech distribučních kanálech včetně online platforem;

Podpora EU doprovází volný oběh audiovizuálních mediálních služeb, který posílila směrnice o audiovizuálních mediálních službách, a zejména prominentní postavení evropských děl v katalozích služeb Video on Demand.

1.4.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti.

1.4.4.Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji.

Program bude v souladu s dalšími nástroji Unie, zejména Erasmus+, evropskými strukturálními a investičními fondy (ESIF), včetně Evropského sociálního fondu a Evropského fondu pro regionální rozvoj, příštím rámcovým programem pro výzkum a inovace a nástroji vnější spolupráce (NDICI, IPA III a OCT), a bude je doplňovat. Na základě ustanovení Smlouvy o začleňování a nového politického přístupu založeného na kulturním prolínání, jak je uvedeno v nové Evropské agendě pro kulturu, se program snaží o rozvoj synergií s těmito oblastmi politiky: politiky v oblasti vzdělávání a mládeže, politiky v oblasti zaměstnanosti a sociální politiky, politiky soudržnosti a rozvoje venkova, program pro jednotný trh, strategická infrastruktura, jako např. Digitální Evropa, Horizont Evropa, výzkumné programy a politiky vnější a rozvojové spolupráce.

1.5.Doba trvání akce a finanční dopad

⌧    Časově omezená doba trvání

–⌧    s platností od [01/01/2021] do [31/12/2027]

–⌧    finanční dopad od roku 2021 do roku 2027 u prostředků na závazky a od roku 2021 do roku 2027 u prostředků na platby a po roce 2027 u plateb.

◻ Časově neomezená doba trvání

Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,
poté plné fungování.

1.6.Předpokládaný způsob řízení 32  

⌧ Přímé řízení Komisí

–⌧ prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

–⌧    prostřednictvím výkonných agentur.

◻ Sdílené řízení s členskými státy

⌧ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

–◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

–⌧ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

–◻ EIB a Evropský investiční fond,

–◻ subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

–⌧ veřejnoprávní subjekty,

–◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,

–◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

–◻ osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

Sada ukazatelů pokroku programu směrem k dosažení obecných cílů uvedených v právním základě. Tyto ukazatele budou hlášeny v pravidelných intervalech.

Hodnocení v polovině období proběhne do 31. prosince 2024. Konečné hodnocení bude realizováno do 31. prosince 2029.

Monitorování bude probíhat v souladu s požadavky dohodnutými v memorandu o porozumění s agenturou EACEA.

2.2.Systémy řízení a kontroly

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie.

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění.

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce).

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

Řešit riziko podvodů umožní strategie EACEA (aktualizovaná v roce 2018) i Komise pro boj proti podvodům, zejména opatřeními k předcházení nesrovnalostí, která v případě odhalení podvodu eskalují.

V nadřízeném generálním ředitelství i v EACEA budou i nadále uplatňována tato opatření: monitorování od stolu, monitorovací mise v souladu s definovanou strategií monitorování, jasné požadavky na hlášení v grantových dohodách s příjemci, úvodní schůzky s novými příjemci, možnost snížit granty při nedodání výsledků nebo neplnění některých podmínek pro financování, například podmínek týkajících se komunikace.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruh víceletého finančního rámce a nově navržené výdajové rozpočtové položky

3.2.Orientační rozdělení prostředků v rámci meziodvětvové složky na finanční období 2021–2027

A) Meziodvětvová nadnárodní spolupráce v oblasti politik, propagace povědomí o programu a podpora přenositelnosti výsledků: 5 milionů EUR

B) Prosazování inovativních přístupů k tvorbě, dostupnosti, distribuci a propagaci obsahu napříč kulturními a kreativními odvětvími: 52 milionů EUR

C) Prosazování průřezových činností zahrnujících několik odvětví s cílem přizpůsobovat se strukturálním změnám, s nimiž se mediální odvětví potýká, včetně podpory svobodného, rozmanitého a pluralistického mediálního prostředí, kvalitní žurnalistiky a mediální gramotnosti: 61 milionů EUR

D) Zřizování a podpora informačních kanceláří programu, které budou poskytovat informace o programu a propagovat jej ve své zemi, a stimulování přeshraniční spolupráce v rámci kulturních a kreativních odvětví: 42 milionů EUR

3.3.Odhadovaný dopad na výdaje

3.3.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce

7

„Správní výdaje“

Tento oddíl se vyplní pomocí „rozpočtových údajů správní povahy“, jež se nejprve uvedou v příloze legislativního finančního výkazu , která se pro účely konzultace mezi útvary vloží do aplikace DECIDE.

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.3.2.Odhadovaný souhrnný dopad na prostředky správní povahy

◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

⌧    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

OKRUH 7 víceletého finančního rámce
Lidské zdroje	14,301	15,601	16,745	16,745	16,745	16,745	16,745	113,627
Ostatní správní výdaje	0,888	0,888	0,888	0,888	0,888	0,888	0,888	6,213
Mezisoučet za OKRUH 7 víceletého finančního rámce	15,189	16,489	17,633	17,633	17,633	17,633	17,633	119,840

Mimo OKRUH 7 39 víceletého finančního rámce
Lidské zdroje
Ostatní výdaje správní povahy	17,420	17,760	18,125	18,485	18,850	19,239	19,621	129,500
Mezisoučet mimo OKRUH 7 víceletého finančního rámce	17,420	17,760	18,125	18,485	18,850	19,239	19,621	129,500

CELKEM

32,609

34,249

35,758

36,118

36,483

36,872

37,254

249,340

3.3.2.1.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

⌧    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

3.3.3.Příspěvky třetích stran

Návrh/podnět:

◻    nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

⌧    počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.4.Odhadovaný dopad na příjmy

⌧    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

◻    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–◻    na vlastní zdroje

–◻    na jiné příjmy

uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky ◻    

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

[…]

Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).

[…]

(1)     Římské prohlášení, březen 2017.

(2)    ERKD 2018: https://europa.eu/cultural-heritage/european-year-cultural-heritage_cs  

(3)     COM(2017) 673 final.

(4)    COM(2018) 267 final.

(5)     JOIN/2016/029.

(6)     COM/2014/0477 final.

(7)     COM(2018) 236 final.  

(8)     COM(2017) 479 final.

(9)    Z celé Evropy bylo obdrženo 1 839 odpovědí.

(10)    https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/european-film-forum

(11)    Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1).

(12)    COM(2018) 248 final.

(13)    Úř. věst. C […], […], s. […].

(14)    Úř. věst. C […], […], s. […].

(15)    COM(2018) 267 final.

(16)     COM(2016) 594 final.

(17)     COM/2016/0287 final.

(18)     JOIN/2016/029.

(19)     COM/2014/0477 final.

(20)     COM(2017) 479 final.

(21)    Agenda pro udržitelný rozvoj 2030, přijatá Organizací spojených národů v září 2015, A/RES/70/1.

(22)    Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.

(23)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(24)    Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).

(25)    Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(26)    Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

(27)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).

(28)    Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1).

(29)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(30)    Úř. věst. L 124, 20.5.2003.

(31)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(32)    Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx  

(33)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(34)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(35)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.

(36)    Celkový součet neodpovídá přesně v důsledku zaokrouhlení.

(37)    Program může být (částečně) přenesen na výkonnou agenturu, s výhradou výsledku analýzy nákladů a přínosů a souvisejících rozhodnutí, která mají být přijata.

(38)    Odhady počtu zaměstnanců vycházejí ze stavu zaměstnanců Komise (mimo výkonné agentury) v roce 2018 s postupným zaváděním. Částky vycházejí z průměrných nákladů každoročně zvyšovaných od roku 2019 o 2 % kvůli indexaci a o 1,5 % kvůli dopadu kariérního vývoje (stálí zaměstnanci +dočasní zaměstnanci). Nezahrnují odhad počtu nezbytných zaměstnanců, který bude zapotřebí pro decentralizované subjekty, mimo dalších zaměstnanců placených z příspěvků budoucích přidružených zemí.

(39)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(40)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(41)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(42)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne30.5.2018

COM(2018) 366 final

PŘÍLOHY

návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

erým se zavádí program Kreativní Evropa (2021–2027) a zrušuje nařízení (EU) č. 1295/2013

PŘÍLOHA I

Dodatečné informace o činnostech, které mají být financovány

1.SLOŽKA KULTURA

Priority v rámci složky KULTURA programu uvedené v článku 4 se provádí prostřednictvím těchto opatření:

Horizontální opatření:

a)projekty spolupráce;

b)evropské sítě kulturních a kreativních organizací z různých zemí;

c)kulturní a kreativní celoevropské platformy;

d)mobilita umělců a kulturních a kreativních subjektů;

e)podpora kulturních a kreativních organizací, aby mohly působit na mezinárodní úrovni;

f)rozvoj politiky, spolupráce a realizace v oblasti kultury, a to i poskytováním údajů a výměnou dobré praxe či pilotních projektů.

Odvětvová opatření:

a)podpora hudebního odvětví: podpora rozmanitosti, kreativity a inovací v oblasti hudby, zejména distribuce hudebního repertoáru v Evropě i mimo ni, vzdělávací opatření a rozvoj publika pro evropský repertoár, jakož i podpora sběru a analýzy dat;

b)podpora knižního a vydavatelského odvětví: cílená opatření podporující rozmanitost, kreativitu a inovace, zejména překlad a propagace evropské literatury přes hranice v Evropě i mimo ni, odborná příprava a výměny odborníků v odvětví, autorů a překladatelů, jakož i nadnárodní projekty spolupráce, inovací a rozvoje v tomto odvětví;

c)podpora odvětví architektury a kulturního dědictví: cílená opatření pro mobilitu subjektů, budování kapacit, rozvoj publika a internacionalizace odvětví kulturního dědictví a architektury, podpora Baukultury, podpora ochrany, zachování a rozšiřování kulturního dědictví a jeho hodnot formou zvyšování povědomí, vytváření sítí a činností vzájemného učení;

d)podpora ostatních odvětví: cílená opatření ve prospěch rozvoje tvůrčích aspektů odvětví designu a módního návrhářství a kulturního cestovního ruchu, jakož i jejich propagace a zastoupení mimo Evropskou unii.

Zvláštní opatření zaměřená na zajištění viditelnosti a hmatatelnosti evropské kulturní rozmanitosti a dědictví a podporu mezikulturního dialogu:

a)evropská hlavní města kultury zajišťující finanční podporu pro rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 445/2014/EU 1 ;

b)označení „Evropské dědictví“ zajišťující finanční podporu pro rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1194/2011/EU 2 ;

c)kulturní ceny EU;

d)dny evropského dědictví;

e)podpora takových evropských kulturních institucí, jejichž cílem je poskytovat přímou kulturní službu evropským občanům s rozsáhlým zeměpisným pokrytím.

2.SLOŽKA MEDIA

Priority složky MEDIA programu uvedené v článku 5 zohledňují rozdíly mezi jednotlivými zeměmi, pokud jde o produkci, distribuci a přístup k audiovizuálnímu obsahu, jakož i velikost a specifika příslušných trhů, a k jejích provedení se používá mimo jiné:

a)rozvoj audiovizuálních děl;

b)produkce inovativního televizního obsahu a seriálového vyprávění;

c)reklamní a marketingové nástroje, včetně online a využitím analýzy dat, s cílem zvýšit prominentní postavení, viditelnost, přeshraniční přístup a dosah evropských děl;

d)podpora mezinárodního prodeje a oběhu zahraničních evropských děl na všech platformách, včetně koordinovaných distribučních strategií zahrnujících několik zemí;

e)podpora výměn a budování sítí mezi podniky s cílem usnadnit evropskou a mezinárodní koprodukce;

f)propagace evropských děl na odvětvových akcích a veletrzích v Evropě i mimo ni;

g)iniciativy podporující rozvoj publika a filmové vzdělávání zaměřené zejména na mladé publikum;

h)vzdělávací a mentorské činnosti zaměřené na posílení schopnosti audiovizuálních subjektů přizpůsobit se novému vývoji trhu a digitálním technologiím;

i)síť provozovatelů služeb video na přání (VOD) uvádějících významný podíl zahraničních evropských filmů;

j)síť (sítě) evropských festivalů uvádějících významný podíl zahraničních evropských filmů;

k)síť provozovatelů evropských kin uvádějících významný podíl zahraničních evropských filmů;

l)konkrétní opatření, která přispějí k vyváženější genderové účasti v audiovizuálním odvětví;

m)podpora politického dialogu, inovativní politická opatření a výměna dobré praxe – a to i prostřednictvím analytických činností a poskytování spolehlivých údajů;

n)nadnárodní výměna zkušeností a know-how, činnosti vzájemného učení a vytváření sítí mezi audiovizuálním odvětvím a tvůrci politik.

3.MEZIODVĚTVOVÁ SLOŽKA

Priority v rámci MEZIODVĚTVOVÉ složky programu uvedené v článku 6 se provádí zejména prostřednictvím těchto opatření:

Politická spolupráce a informovanost o programu:

a)rozvoj politik, nadnárodní výměna zkušeností a know-how, činnosti vzájemného učení a budování sítí mezi organizacemi činnými v kulturní a kreativní oblasti a tvůrci politik, pokud jsou meziodvětvové povahy;

b)analytické meziodvětvové činnosti;

c)podpora opatření, které se zaměřují na podporu nadnárodní politické spolupráce a rozvoje politiky v oblasti sociálního začleňování prostřednictvím kultury;

d)zvyšování povědomí o programu a tématech, kterých se týká, podpora informovanosti občanů a napomáhání převoditelnosti výsledků nad úroveň členských států.

Laboratoř kreativních inovací:

a)podněcování nových forem tvorby na křižovatkách mezi různými kulturními a tvůrčími odvětvími, například prostřednictvím využití inovačních technologií;

b)podporování inovativních meziodvětvových přístupů a nástrojů k usnadnění přístupu, distribuce, propagace a zpeněžování kultury a tvořivosti, včetně kulturního dědictví.

Informační kanceláře programu:

a)podpora programu na národní úrovni a poskytování informací o různých typech finanční podpory dostupné v rámci unijní politiky;

b)podněcování přeshraniční spolupráce mezi odborníky, institucemi, platformami a sítěmi v různých oblastech politik a odvětvích zahrnutých v programu a mezi nimi;

c)podpora Komise při zajišťování náležité komunikace a šíření výsledků programu občanům.

Průřezové činnosti podporující odvětví zpravodajských médií:

a)řešení strukturálních změn, jimž čelí odvětví médií, formou podpory a monitorování rozmanitého a pluralistického mediálního prostředí;

b)podpora vysokých standardů mediální produkce prosazováním spolupráce, přeshraniční kolaborativní žurnalistiky a kvalitního obsahu;

c)podpora mediální gramotnosti občanů na podporu kritického porozumění médiím.

PŘÍLOHA II

Ukazatele

SLOŽKA KULTURA:

SLOŽKA MEDIA:

MEZIODVĚTVOVÁ SLOŽKA:

(1)    Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 445/2014/EU ze dne 16. dubna 2014 o zavedení akce Unie ve prospěch Evropských hlavních měst kultury pro roky 2020 až 2033 a o zrušení rozhodnutí č. 1622/2006/ES (Úř. věst. L 132, 3.5.2014, s. 1).

(2)    Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1194/2011/EU ze dne 16. listopadu 2011, kterým se zavádí opatření Evropské unie pro označení Evropské dědictví (Úř. věst. L 303, 22.11.2011, s. 1).