EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 16.5.2018
COM(2018) 303 final
2018/0153(COD)
Návrh
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
o vytvoření evropské sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví (přepracované znění)
{SWD(2018) 197 final}
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
1.SOUVISLOSTI NÁVRHU
•Odůvodnění a cíle návrhu
Ve své rychlé a rozhodné reakci na migrační krizi zažívanou v posledních letech, tlaku na společnou vnější hranici a lidskou tragédii ve Středozemním moři předložila EU komplexní strategii, jejímž cílem je zvládat podobné problémy s migrací v budoucnosti. V roce 2016 byl přijat nový rámec partnerství s prioritními třetími zeměmi, jehož cílem je řešit víc než bezprostřední potřeby a položit základy posílené spolupráce se zeměmi původu, tranzitu a určení s dobře řízenou politikou migrace a mobility ve svém středu. Všichni aktéři, včetně členských států a orgánů EU, byli vyzváni, aby jednali koordinovaně a sdružili nástroje a páky s cílem naplnit jasné priority stanovené s třetími zeměmi za účelem lepšího řízení migrace při plném dodržení humanitárních a lidskoprávních závazků.
S téměř 500 styčnými úředníky pro přistěhovalectví v současnosti vyslanými členskými státy do třetích zemí a při zdůrazňování kritické potřeby posílit partnerství s třetími zeměmi ze strany EU je stěžejní, aby byli tito styční důstojníci pro přistěhovalectví využiti s cílem zajistit součinnost mezi nástroji finanční a operativní podpory a přísun informací umožňujících provádět politiku založenou na důkazech vůči těmto třetím zemím.
Ačkoliv partnerství prováděné prostřednictvím styčných úředníků pro přistěhovalectví s třetími zeměmi by uznáno za důležité již v roce 2004, kdy Rada na základě podnětu Řecka a při zohlednění stanoviska Evropského parlamentu přijala nařízení (ES) č. 377/2004 o vytvoření sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví (dále jen „nařízení o SÚpP“), jeho dopad na zlepšení koordinace a výměny informací nebyl dosud plně realizován. Nařízení bylo pozměněno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 493/2011 ze dne 5. dubna 2011. Nařízení o SÚpP rozvíjí ustanovení schengenského acquis.
Stávající nařízení o SÚpP stanoví povinnost zřídit místní nebo regionální sítě pro spolupráci mezi styčnými úředníky pro přistěhovalectví v členských státech a nastiňuje cíle takové spolupráce a rovněž i úkoly styčných úředníků pro přistěhovalectví v souvislosti s třetími zeměmi a jejich odpovědnost vůči vysílajícímu členskému státu. V čl. 1 odst. 1 vymezuje nařízení o SÚpP „styčného úředníka pro přistěhovalectví“ jako zástupce členského státu vyslaného imigračním úřadem nebo jiným příslušným orgánem do zahraničí, aby navázal a udržoval styky s orgány hostitelské země s cílem přispět k předcházení nedovolenému přistěhovalectví a boji proti němu, navracení ilegálních přistěhovalců a řízení legální migrace osob. V čl. 1 odst. 2 nařízení o SÚpP specifikuje, že za styčné úředníky pro přistěhovalectví považují také „styční úředníci zabývající se otázkami přistěhovalectví v rámci svých úkolů“. Tato definice v praxi zahrnuje „styčné úředníky působící na letištích“, „poradce v oblasti dokladů“ a „styčné úředníky vnitrostátních donucovacích orgánů“, pokud rovněž plní výše uvedené úkoly.
Styční úředníci pro přistěhovalectví jsou obvykle vysíláni do vnitrostátních konzulárních úřadů členských států ve třetích zemích nebo do příslušných orgánů třetích zemí a mezinárodních organizací na dobu, kterou určí vysílající členský stát. Členské státy začaly vysílat styčné úředníky pro přistěhovalectví počátkem devadesátých let minulého století a od přijetí nařízení o SÚpP v roce 2004 narostl jejich počet ze 129 na odhadovaných 492 v roce 2018, přičemž úředníci byli vysláni do 105 třetích zemí. Přestože ne všechny členské státy vysílají styčné úředníky pro přistěhovalectví, nejvyšší počet těchto úředníků vysílají Německo, Francie, Španělsko, Nizozemsko a Spojené království.
Novela nařízení o SÚpP přijatá v roce 2011 navíc zavedla spolupráci mezi Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) a sítěmi styčných úředníků pro přistěhovalectví, podpořila používání sítě ICONet pro pravidelnou výměnu informací a praktických zkušeností s místními sítěmi a zaměřila se na racionalizaci systému podávání zpráv v souvislosti s činnostmi sítí styčných úředníků pro přistěhovalectví prostřednictvím pololetních zpráv předsednictví.
Role styčných úředníků pro přistěhovalectví je do značné míry uznána z perspektivy správy vnějších hranic EU v souladu s schengenským acquis. Takové činnosti zahrnují poskytování poradenství příslušným orgánům třetích zemí s cílem podpořit jejich snahy o potírání nelegálního přistěhovalectví, přeshraniční trestné činnosti nebo odhalování podvodů s doklady. Styční úředníci pro přistěhovalectví mají kromě toho operativní zkušenosti, bezprostřední znalosti a kontakty v třetích zemích, které jsou velmi relevantní a užitečné při prohlubování spolupráce s těmito zeměmi a naplňování informačních a politických potřeb v oblasti migrace na evropské úrovni.
Externí hodnocení stávajícího nařízení o SÚpP provedené v srpnu 2017 však zdůraznilo, že nařízení má omezený a povětšinou nepřímý dopad na vytváření formálních sítí mezi styčnými úředníky pro přistěhovalectví vyslanými do stejného místa, na zdokonalení sběru a sdílení informací a na zlepšení koordinace postoje EU a činností vůči třetím zemím.
Hodnocení konstatovalo, že styční úředníci pro přistěhovalectví a jejich sítě jsou i nadále velmi relevantní v současném globálním migračním kontextu a zachovávají si soudržnost se stávajícími i plánovanými evropskými politikami, jejichž cílem je především potírat nelegální migraci, avšak odhalilo rovněž nedostatky. Zjistilo, že omezení stávajícího nařízení o SÚpP plynou z nedostatečné koordinace a zapojení na úrovni EU, které jsou způsobeny tím, že se opomíjí skutečnost, že valná většina styčných úředníků pro přistěhovalectví pochází ze zdrojů členských států (96 % všech vyslaných osob) s jasnými bilaterálními cíli a úkoly stanovovanými tzv. „zázemím“ styčných úředníků pro přistěhovalectví v jejich vnitrostátních správních orgánech. Omezená účinnost, míra a rozsah sdílení informací brání systematickému toku strategických a operativních informací, a to jak vzhůru ze sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví do EU, tj. Komisi, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, agenturám EU a delegacím EU ve třetích zemích, tak i horizontálně mezi sítěmi a členskými státy. Stávající nástroje vytvořené na zdokonalení výměny informací, především zprávy předsednictví stanovené v čl. 6 odst. 1 nařízení o SÚpP a síť ICONet uvedená v čl. 3 odst. 3 současného nařízení navíc styční úředníci pro přistěhovalectví členských států nevyužívají často, a proto se ukázaly z větší části jako neefektivní. Hodnocení rovněž ukázalo, že jiné formy podávání zpráv zůstaly decentralizované a roztříštěné mezi členskými státy, přičemž styční úředníci pro přistěhovalectví podávají zprávy na bilaterálním základě přímo svým vnitrostátním správním orgánům.
Navíc možnosti nabízené nařízením, jako je společné využívání styčných úředníků pro přistěhovalectví vyslaných do stejného místo nebo společné vyslání spolufinancované z rozpočtu EU, nebyly dosud členskými státy plně využívány. Současně byly vytvořeny nové funkce evropských styčných úředníků, včetně úředníků Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) a evropských styčných úředníků pro otázky migrace v prioritních třetích zemích, aby se maximalizoval dopad činnosti Unie na migraci v třetích zemích a prohloubilo zapojení klíčových zemí původu a tranzitu, jakož i posílila koordinace a spolupráce se styčnými úředníky pro přistěhovalectví.
Cílem revize nařízení o SÚpP je prohloubit koordinaci a optimalizovat využití styčných úředníků pro přistěhovalectví, včetně nových evropských styčných úředníků vyslaných do třetích zemí s cílem umožnit jim reagovat efektivněji na priority EU v oblasti migrace.
Vzhledem k tomu, že linie vedení styčných úředníků pro přistěhovalectví (úkolování a podávání zpráv) vede k vnitrostátním orgánům, usiluje revize o větší zapojení na evropské úrovni. Návrh usiluje o posílení spolupráce mezi členskými státy zavedením formálního mechanismu řízení („řídící výbor“) složeného ze zástupců Komise, zázemí styčných úředníků pro přistěhovalectví v členských státech a agentur EU. Řídící výbor by se měl pravidelně scházet a být platformou pro plánování a koordinaci rozvoje a fungování sítí založených na unijním řízení migrace v souvislosti se strategickými a operativními prioritami. Ty by se stanovovaly kolektivně mezi EU a členskými státy, například v případě náhlých toků migrantů. Díky lepšímu pochopení dostupných schopností a kapacit bude EU lépe vybavena na to, aby zaměřovala své zásahy a reakce na různé oblasti migrační politiky.
Konečně hodnocení a související konzultace ohledně stávajícího nařízení o SÚpP jednomyslně podpořily stanovisko, že pololetní zprávy předsednictví věnované činnostem sítí styčných úředníků a stavu nelegální migrace ve specifických třetích zemích mají nízkou hodnotu, pokud vůbec nějakou. Návrh proto tuto povinnost ukončuje a zavádí podávání zpráv o předmětech společného zájmu EU projednaných a odsouhlasených s řídícím výborem. Stanoví rovněž systematickou aktualizaci informací o stávajícím a zamýšleném vyslání styčných úředníků pro přistěhovalectví všemi vysílajícími subjekty.
•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky
Tento návrh reaguje na výzvy Evropského parlamentu a Evropské rady, aby byla rozvinuta soudržná a věrohodná politika, pokud jde o předcházení nelegální migraci a boj proti ní, potírání převaděčství migrantů a obchodování s lidmi, lepší navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí a účinnou správu vnější hranice Evropské unie. Jasné směřování k tomuto cíli bylo stanoveno Evropskou radou v dubnu 2015, kdy připomněla potřebu větší spolupráce mezi členskými státy a Komisí a zeměmi původu a tranzitu za účelem kontroly nelegálního přistěhovalectví.
V roce 2015 evropský program pro migraci a Akční plán EU proti pašování migrantů (2015–2020) stanovily hodnocení, jak je uplatňováno stávající nařízení o SÚpP, za jednu ze svých priorit s cílem zdokonalit sdílení informací a lépe předcházet nedovolenému přistěhovalectví a převaděčství migrantů. Ve stejné době Komise oznámila vyslání evropských styčných úředníků pro otázky migrace za účelem posílení kapacit delegací EU v oblasti migrace. K dnešnímu dni jsou evropští styční úředníci pro otázky migrace vyslání do 13 prioritních zemí a připojili se sítím styčných úředníků pro přistěhovalectví, aby úzce koordinovali práci v této oblasti s jinými styčnými úředníky v terénu.
O dva roky později Komise ve sdělení o naplňování evropského programu pro migraci oznámila, že na základě výsledku hodnocení nařízení o SÚpP bude prostřednictvím revize stávajícího právního rámce zaveden společný rámec a jasné mandáty zaměstnanců vyslaných do třetích zemí za účelem přijímání opatření na boj proti převaděčství migrantů. To je dále v souladu s prioritami politiky identifikovanými ve sdělení o obchodu s lidmi, tj. zlepšit koordinaci vnitřních a vnějších aspektů opatření EU proti obchodování s lidmi, včetně prostřednictvím relevantních sítí.
Tímto návrhem Komise přispívá k zastřešujícím politickým prioritám v oblasti boje proti nedovolenému přistěhovalectví a řízení migrace a správy vnějších hranic Unie. Tento návrh navazuje na stávající politiku, zejména na současné nařízení, které stanoví úkoly styčných úředníků pro přistěhovalectví a vytváří síť styčných úředníků pro přistěhovalectví, avšak posouvá ji na kvalitativně jinou úroveň. Tento návrh podstatně rozšiřuje schopnost sítí styčných úředníků pro přistěhovalectví efektivně a včas reagovat na existující či budoucí problémy v oblasti migrace tím, že proaktivně posiluje, přezkoumává a koordinuje činnosti členských států, Komise a agentur Unie při provádění společných opatření na vnějších hranicích EU nebo mimo ně. Revize rovněž umožní plně využít potenciálu sítě styčných úředníků vyslaných Komisí a agenturami Unie.
•Soulad s ostatními politikami Unie
Tento návrh úzce souvisí s řadou činností Unie v oblasti migrační politiky a doplňuje je, konkrétně jde o:
·předcházení převaděčství migrantů a obchodování s lidmi a boj proti nim vzhledem k tomu, že účinná opatření proti trestné činnosti převaděčů a obchodníků s lidmi musí být podnikána po celé migrační trase od zdola ve třetích zemích původu a tranzitu;
·navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí, pro něž je zlepšení praktické spolupráce a ujednání se zeměmi původu základní podmínkou pro zajištění provádění stávajících dohod o zpětném přebírání (osob) a dokončení probíhajících jednání, jakož i výkon rozhodnutí o navrácení;
·integrovanou správu vnějších hranic, která odhaluje nebezpečí pro vnitřní bezpečnost a hrozby, které mohou ovlivnit fungování vnějších hranic nebo bezpečnost na nich, spolupráci mezi členskými státy s podporou a koordinací agenturou Frontex, jakož i spolupráci s třetími zeměmi, zejména se sousedními zeměmi a těmi třetími zeměmi, které byly identifikovány v rámci analýzy rizik jako země původu a tranzitu;
·legální migraci a integraci, které jsou nedílnou součástí celkové spolupráce EU s třetími zeměmi na otázkách migrace a zásadní pro inteligentní a účinné řízení migračních toků, zejména prosazením konceptu styčných úředníků pro integraci na ambasádách v klíčových třetích zemích, jak nastínil akční plán pro integraci z roku 2016;
·politiku vnějších vztahů Unie, vzhledem k tomu, že styční úřednici pro přistěhovalectví vyslaní do třetích zemí by měli ulehčovat a podněcovat operativní spolupráci mezi členskými státy a třetími zeměmi, včetně navazování styků s orgány třetích zemí ohledně řízení migrace, ochrany, převaděčství migrantů, obchodování s lidmi, navracení a zpětného přebírání, jakož i správy hranic;
·ochrana údajů v rozsahu, v jakém tento návrh zajišťuje ochranu základních práv fyzických osob, jejichž osobní údaje jsou zpracovávány.
2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA
•Právní základ
Tento legislativní návrh je založen na čl. 79 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), podle nějž Evropský parlament a Rada přijímají opatření týkající se legálního přistěhovalectví, nedovoleného přistěhovalectví a nedovoleného pobytu, včetně vyhoštění a vracení osob s neoprávněným pobytem, a boje proti obchodu s lidmi, jakož i na článku 74, podle nějž Rada přijímá opatření k zajištění správní spolupráce mezi příslušnými útvary členských států v prostoru svobody, bezpečnosti a práva.
•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)
Cílem tohoto návrhu je zajistit optimální využití styčných úředníků pro přistěhovalectví, včetně úředníků vyslaných Komisí a agenturami Unie do třetích zemí, za účelem efektivnějšího provádění priorit migrační politiky EU, jako je předcházení a potírání nedovoleného přistěhovalectví, usnadňování navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí, jakož i podporování řízení legální migrace, včetně v oblasti mezinárodní ochrany, přesídlování a integračních opatření zajišťovaných před odjezdem. Splnění těchto cílů vyžaduje koordinovaný přístup na úrovni EU zahrnující všechny vnitrostátní orgány a subjekty EU s odpovědností za vyslání a řízení styčných úředníků, kteří se zaobírají problematikou migrace v třetích zemích. Předcházení nedovolenému přistěhovalectví a boj proti němu je především společným zájmem všech členských států, jehož členské státy nemohou dosáhnut samostatně, a tudíž je nutná koordinovaná akce na evropské úrovni a cílená opatření při plném dodržení zásady subsidiarity stanovené v čl. 5 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii.
•Proporcionalita
Legislativní návrh bude reagovat na nové problémy a politické skutečnosti, jimž Unie čelí, a to jak v souvislosti s řízením migrace, tak vnitřní bezpečností. Zavádí mechanismu, který umožní efektivnější řízení styčných úředníků pro přistěhovalectví, včetně úředníků vyslaných Komisí a agenturami Unie do třetích zemí, jako součást opatření, jež přispějí k provádění evropské migrační politiky ve všech jejích aspektech. Zajišťuje, že informace jsou shromažďovány a sdíleny a že jsou přijímána odpovídající opatření s cílem předcházet nedovolenému přistěhovalectví a potírat převaděčství migrantů a obchodování s lidmi tím, že se zasahuje v rané fázi na vnějších hranicích. Podporuje navíc řízení legální migrace, a to i v oblasti mezinárodní ochrany, přesídlování a integračních opatření zajišťovaných před odjezdem, při plném dodržování vnitrostátních struktur a postupů.
Tento návrh představuje další rozvoj schengenského acquis při boji proti nedovolenému přistěhovalectví. Prohlubuje spolupráci mezi příslušnými vnitrostátními orgány členských států EU, jakož i mezi těmito orgány a Komisí a agenturami Unie při plném respektování zásady proporcionality stanovené v čl. 5 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii, aniž by šel nad rámec toho, co je pro dosažení klíčových cílů nezbytné.
•Volba nástroje
Nezbytný stupeň jednotnosti, který je nutný k účinné správě evropské sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví ve třetích zemích, lze dosáhnout pouze nařízením, což bylo potvrzeno původním vytvoření sítě těchto styčných úředníků. Jelikož se celkové cíle a politické souvislosti nezměnily, zůstává i nadále vhodným právním nástrojem pro tento návrh.
3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ
•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů
Komise provedla externí hodnocení stávajícího nařízení o SÚpP, které bylo dokončeno v srpnu 2017.
Proces hodnocení zahrnoval konzultace rozsáhlých zdrojů, včetně analýz zpráv předsednictví a dokumentů souvisejících s prací odborné skupiny členských států pro sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví, organizování vyšetřovacích misí ve 14 zemích, kam byli vysláni styční úředníci pro přistěhovalectví (Pákistán, Jordánsko, Egypt, Nigérie, Etiopie, Jižní Afrika, Albánie (region západní Balkán), Maroko, Senegal, Ghana, Turecko, Thajsko, Čína a Rusko), vedení pohovorů se zúčastněnými stranami EU, vedoucími styčných úředníků pro přistěhovalectví v členských státech a mezinárodními organizacemi a provádění průzkumu mezi styčnými úředníky pro přistěhovalectví a jejich vedoucími. Nadto byly vedeny hloubkové pohovory s Komisí, vysokou představitelkou Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a agenturami Komise. Byl vytvořen panel vedoucích styčných úředníků pro přistěhovalectví ze zástupců čtyř členských států: Francie, Německa, Nizozemska a Spojeného království. Tyto zdroje byly namixovány, aby hodnocení poskytlo robustní analýzu, závěry a doporučení.
Shromážděné důkazy potvrdily, že styční úředníci pro přistěhovalectví a jejich sítě zůstávají i nadále velmi relevantní v současném globálním migračním kontextu a zachovávají si soudržnost se stávajícími i plánovanými unijními politikami v oblasti migrace. Hodnocení však rovněž odhalilo, že styční úředníci pro přistěhovalectví jsou úzce spjatí se svými domácími správními orgány, pokud jde o určování a stanovování úkolů jejich práce i sdílení informací. Zdůraznilo, že tento aspekt nebyl ve stávajícím nařízení dostatečně zvážen, neboť to se zaměřuje na úpravu toho, jak mají styční úředníci pro přistěhovalectví navrhovat, rozvíjet a spravovat sítě ve třetích zemích na místní úrovni, přičemž opomenulo potřebu zajistit řízení těchto sítí na úrovni Unie.
Z důkazů hodnocení navíc vyplynulo, že stávající nařízení nevybízí systematicky ke zřizování formálních sítí, protože k navazování kontaktů dochází pouze v určité formě nebo v nějakém místě, kam jsou vysláni tři nebo více styčných úředníků pro přistěhovalectví. Hodnocení shledalo, že nařízení nemělo měřitelný dopad na míru a rozsah sdílení informací v rámci sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví. Nedosáhlo systematickému toku strategických a operativních informací a operativního zpravodajství vzhůru od sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví k orgánům a subjektům EU ani horizontálního toku napříč sítěmi a členskými státy.
Výsledky hodnocení poskytly důkazy, které podpořily předkládaný návrh a byly zachyceny v hodnocení nařízení o SÚpP, které Komise představila v pracovním dokumentu útvarů Komise doprovázejícím tento návrh.
•Konzultace se zúčastněnými stranami
Při přípravě tohoto návrhu postupovala Komise podle závěrů Evropské rady a diskusí v Radě ministrů a v Evropském parlamentu o řízení migrace a o opatřeních nutných pro řešení migrační krize.
Během procesu externího hodnocení proběhly cílené konzultace s příslušnými zúčastněnými stranami. Architektura hodnocení byla založena na participativním přístupu umožňujícím aktivní zapojení klíčových zúčastněných stran, zejména styčných úředníků pro přistěhovalectví a jejich vedoucích. Bylo realizováno 14 pracovních setkání v klíčových třetích zemích, kde jsou styční úředníci vysláni, zahrnujících konzultace s veškerými relevantními zaměstnanci, především z delegací EU, ambasád členských států a konzulárních oddělení, mezinárodních organizací, jako je Mezinárodní organizace pro migraci a Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, jakož i z vnitrostátních orgánů hostitelských zemí. V různých fázích procesu byly navíc konány konzultace s orgány EU a agenturami EU, jakož i s členskými státy vysílajícími nejvyšší počet styčných úředníků pro přistěhovalectví.
Odborná skupina pro sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví členských států byla zapojena do celého procesu hodnocení a byla konzultována ohledně doporučení. Dodatečné uzpůsobené konzultace se styčnými úředníky pro přistěhovalectví z členských států a dalšími relevantními zúčastněnými stranami se konaly při šesti regionálních setkáních mezi listopadem 2017 a březnem 2018 v Islámábádu, Moskvě, Bělehradu, Tunisu, Ammánu a Dakaru. Dvě cílené konzultační zasedání s agenturami EU se konaly v listopadu 2017 a lednu 2018 s podrobnějšími následnými videokonferencemi s agenturou Frontex a Europol. Panel vedoucích styčných úředníků pro přistěhovalectví z členských států s největšími sítěmi těchto úředníků byl znovu svolán v lednu 2018, aby poskytl další názory před naformulováním tohoto návrhu.
Výsledky konzultací zúčastněných stran se v obecných rysech shodovaly se závěry externího hodnocení. Konzultované zúčastněné strany ocenily, jaký potenciál mají styční úředníci pro přistěhovalectví pro podporu provádění priorit Unie v oblasti migrace. Zmínily, že je potřeba zřídit mechanismus pro lepší spolupráci a koordinaci. Členské státy zdůraznily zejména hodnotu spolupráce se styčnými úředníky pro přistěhovalectví vyslanými nečlenskými zeměmi EU a požadovaly, aby byla zachována flexibilita, pokud jde o tvorbu místních a regionálních sítí styčných úředníků pro přistěhovalectví. Agentury Unie žádaly užší spolupráci se sítěmi styčných úředníků pro přistěhovalectví a efektivnější sdílení informací s agenturami a používání analytických produktů vytvořených agenturami. Byla zde navíc jednomyslná shoda napříč všemi zúčastněnými stranami na tom, že stávající ustanovení týkající se sdílení informací a mechanismu podávání zpráv jsou neúčinná.
•Posouzení dopadů
Díky hodnocení a doprovodnému průzkumu Komise bylo zjevné, že revidované nařízení by mělo pouze omezený dopad týkající se administrativní zátěže, zatímco jiné širší ekonomické, sociální a environmentální dopad se jevily jako irelevantní nebo více nepřímé a dlouhodobé. Návrh přímo ovlivní malou skupinu zhruba 500 úředníků vyslaných členskými státy do třetích zemí a malou reprezentativní skupinu vedoucích, přičemž správní orgány třetích zemí, které jsou hostiteli styčných úředníků pro přistěhovalectví, budou ovlivněny pouze nepřímo. Ustanovení tohoto návrhu nemají žádný dopad na hlavní úkoly těchto úředníků, ani na náklady vznikající členským státům a jiným subjektům vysílajícím tyto styčné úředníky. Hodnocení a analýza Komise byly úzce konzultovány a probírány s příslušnými správními orgány členských států bezprostředně dotčených návrhem, přičemž potenciální dopady a příslušné otázky byly diskutovány a ověřovány během celého procesu.
Na základě těchto probíhajících konzultací a v návaznosti na závěry hodnocení a naší vlastní analýzy bylo konstatováno, že se neočekávají žádné významné dopady. Na základě závěrů hodnocení se má za to, že není relevantní provádět podrobné srovnání alternativních politických variant, protože nebyly identifikovány žádné skutečné alternativy, které by řešily zmíněné problémy, a v důsledku toho tento návrh nevyžadoval posouzení dopadů.
•Základní práva
Tento návrh ctí základní práva a dodržuje zásady uznávané články 2 a 6 Smlouvy o Evropské unii a obsažené v Listině základních práv Evropské unie. Zejména tento návrh plně respektuje lidskou důstojnost, právo na život, zákaz mučení a nelidského či ponižujícího zacházení anebo trestu, právo na svobodu a bezpečnost, právo na ochranu osobních údajů, právo na azyl a právo na ochranu proti vystěhování a vyhoštění, zákaz navracení, zákaz diskriminace, právo na účinnou právní ochranu a práva dítěte.
4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY
Evropská síť styčných úředníků pro přistěhovalectví bude financována prostřednictvím vyčleněného finančního nástroje EU. Ve stávajícím víceletém finančním rámci (2014–2020) byly pro tento účel přiděleny prostředky ve Fondu pro vnitřní bezpečnost – hranice a víza. Předpokládá se, že výdaje spojené s prováděním tohoto návrhu, zejména podpora vysílání styčných úředníků pro přistěhovalectví Komisí, jakož i správní a provozní náklady související s činnostmi sítí styčných úředníků pro přistěhovalectví, kteří dostávají úkoly prostřednictvím nového řídícího výboru, budou v příštím víceletém finančním rámci i nadále způsobilé v rámci stejné rozpočtové linie. Bude-li návrh přijat před příštím finančním rámcem, budou nezbytné zdroje (odhadované na 860 000 EUR) financovány ze stávající rozpočtové linie Fondu pro vnitřní bezpečnost – hranice a víza a částky budou odčítány z celkových 17,3 mil. EUR vyčleněných na provádění tohoto návrhu. Náklady související s prováděním tohoto návrhu jsou rozděleny takto: 1,6 mil. EUR na provoz řídícího výboru, 12, 2 mil. EUR na provádění činností evropské sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví a odhadovaných 3,5 mil. EUR na vyslání styčných úředníků pro přistěhovalectví Komisí. Zdroje vyžadované pro tento návrh jsou slučitelné jak se současným víceletým finančním rámcem (2014–2020), tak s návrhem víceletého finančního rámce na období 2021–2027 Komise ze dne 2. května 2018.
5.OSTATNÍ PRVKY
•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv
Komise bude o provádění navrhovaného nařízení podávat zprávy Evropskému parlamentu a Radě. Zjištění se zveřejní.
·Důsledky v souvislosti s různými protokoly připojenými ke Smlouvám a dohodami o přidružení se třetími zeměmi
Návrh vychází ze schengenského acquis. Proto musí být zváženy příslušné důsledky v souvislosti s různými protokoly, pokud jde o Dánsko, Irsko a Spojené království, Island a Norsko a Švýcarsko a Lichtenštejnsko. Stejně tak je třeba zvážit důsledky pro různé akty o přistoupení. Podrobnou situaci každého z dotčených států popisují body odůvodnění tohoto návrhu.
•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu
Tento návrh stanoví obecné zásady pro vytvoření evropské sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví vyslaných členskými státy, jakož i Komisí a agenturami Unie do třetích zemí s cílem přispívat k účinnému řízení migrace a zajišťovat vysokou úroveň vnitřní bezpečnosti v rámci Evropské unie.
Za těmito účely návrh stanoví následující prvky s cílem posílit řízení evropské sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví:
·Upravit název nařízení a klíčovou terminologii, aby lépe odrážely cíle návrhu, především cíl posílit evropskou koordinaci styčných úředníků pro přistěhovalectví.
·Dále objasnit definici styčného úředníka pro přistěhovalectví, učiněním výslovného odkazu na styčné úředníky donucovacích orgánů plnící úkoly související s přistěhovalectvím.
·Zavést řídící výbor na evropské úrovni, aby se posílilo řízení sítě mezi členskými státy, Komisí a agenturami Unie a koordinace styčných úředníků pro přistěhovalectví vyslaných do třetích zemí.
·Ukončit povinnost pololetních zpráv předsednictví, zavést požadavky na podávání zpráv odsouhlasené řídícím výborem, které budou zahrnovat navazující opatření, a rovněž zavést možnost, aby řídící výbor uložil cílené žádosti o informace v ad hoc případech.
·Posílit výměnu informace mezi styčnými úředníky pro přistěhovalectví, jakož i členy řídícího výboru prostřednictvím zabezpečené webové platformy.
·Zavést právní jistotu, pokud jde o zpracování osobních údajů styčnými úředníky pro přistěhovalectví pro účely plnění úkolů a činností vymezených v návrhu.
ê 377/2004 (přizpůsobený)
ð nový
2018/0153 (COD)
Návrh
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
o vytvoření evropské sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví (přepracované znění)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu Ö o fungování Evropské unie Õ o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 63 odst. 3 písm. b) a článek Ö 74 a čl. 79 odst. 2 Õ zmíněné Ö této Õ smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
v souladu s řádným legislativním postupem,
vzhledem k těmto důvodům:
ò nový
(1)Nařízení Rady (ES) č. 377/2004 bylo podstatně změněno. Vzhledem k potřebě provést další změny by uvedené nařízení mělo být z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti přepracováno.
ê 377/2004 1. bod odůvodnění (přizpůsobený)
Plán ochrany vnějších hranic členských států Evropské unie dohodnutý Radou na jejím zasedání dne 13. června 2002 předpokládá vytvoření sítí styčných úředníků pro přistěhovalectví vyslaných do třetích zemí.
ê 377/2004 2. bod odůvodnění (přizpůsobený)
Evropská rada v závěrech ze zasedání konaného ve dnech 21. a 22. června 2002 v Seville vyzvala, aby do konce roku 2002 byla vytvořena síť styčných úředníků pro přistěhovalectví členských států.
ê 377/2004 3. bod odůvodnění (přizpůsobený)
V závěrech přijatých na zasedání Rady konaném ve dnech 28. a 29. listopadu 2002 ohledně zlepšení sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví vzala v úvahu zprávu předsednictví uvádějící, že síť styčných úředníků ve většině zprávou sledovaných zemí již existuje, upozornila však na potřebu dalšího posílení této sítě.
ê 377/2004 4. bod odůvodnění (přizpůsobený)
Evropská rada na zasedání konaném ve dnech 19. a 20. června 2003 v Soluni zdůraznila potřebu urychlit práci na přijetí vhodného právního nástroje, kterým by byla co nejdříve, nejpozději však do konce roku 2003, formálně založena síť styčných úředníků pro přistěhovalectví ve třetích zemích. Evropská rada též zdůraznila nutnost, aby síť styčných úředníků pro přistěhovalectví poskytovala informace o vypracování hodnotícího postupu ke sledování vztahů se třetími zeměmi, jež s Evropskou unií nespolupracují v boji proti nedovolenému přistěhovalectví.
ê 377/2004 5. bod odůvodnění (přizpůsobený)
V návaznosti na zasedání Evropské rady v Soluni je nutné formalizovat existenci a fungování této sítě – na základě zkušeností získaných při provádění probíhajících projektů, včetně sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví v zemích západního Balkánu vedené Belgií – prostřednictvím právně závazného aktu stanovícího povinnost zavést formy spolupráce mezi styčnými úředníky pro přistěhovalectví členských států, cíle této spolupráce, funkce a kvalifikaci styčných úředníků a jejich odpovědnost vůči hostitelské zemi a vysílajícímu členskému státu.
ê 377/2004 6. bod odůvodnění (přizpůsobený)
Je rovněž žádoucí formalizovat způsob, jakým se dotčené orgány Společenství navzájem informují o činnosti sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví, aby mohly přijímat nebo navrhovat opatření potřebná pro další zlepšení obecného řízení kontrol osob na vnějších hranicích členských států.
ê 377/2004 7. bod odůvodnění (přizpůsobený)
S ohledem na rozhodnutí Rady 2003/170/SVV ze dne 27. února 2003 o společném používání styčných důstojníků vyslaných do zahraničí donucovacími orgány členských států
.
ò nový
(2)Prudký nárůst migračních toků v letech 2015 a 2016 vystavil migrační a azylové systémy i systémy správy hranic tlaku a vyžádal si koordinovanou a účinnou evropskou reakci.
(3)Cílem politiky Unie v oblasti migrace je nahradit nelegální a nekontrolované toky migrace bezpečnými a dobře řízenými cestami prostřednictvím komplexního přístupu, který řeší všechny aspekty přistěhovalectví.
(4)Základní zásadou Unie při řešení migrační krize zůstává dodržování norem lidských práv. Unie je odhodlána chránit lidská práva a základní svobody všech migrantů, bez ohledu na jejich migrační status, a to zcela v souladu s mezinárodním právem.
(5)K zajištění účinného provádění přistěhovalecké politiky Unie ve všech jejích aspektech je třeba navázat důsledný dialog a pokračovat ve spolupráci s klíčovými třetími zeměmi původu a tranzitu migrantů a žadatelů o azyl. Tato spolupráce by měla zajistit lepší řízení přistěhovalectví, včetně odjezdů a návratů, přispívat ke stabilizaci migračních toků, podporovat kapacitu shromažďovat a sdílet informace a předcházet převaděčství migrantů a obchodování s lidmi a bojovat pro nim, jakož i zajišťovat přístup žadatelů o azyl k ochraně.
(6)S ohledem na zvyšující se poptávku po zpravodajských i jiných informacích, jež mají podpořit tvorbu politik založenou na důkazech a operativní reakce, existuje potřeba, aby styční úředníci pro přistěhovalectví zajistili, že jejich poznatky a znalosti plně přispějí k vytváření komplexního situačního obrazu o třetích zemích.
(7)Vyslání stávajících evropských styčných úředníků pro přistěhovalectví do klíčových zemí původu a tranzitu, jak k němu vyzvaly závěry zvláštního zasedání hlav států nebo předsedů vlád dne 23. dubna 2015, bylo prvním krokem na cestě k většímu zapojení s třetími zeměmi v otázkách souvisejících s migrací a zlepšení koordinace se styčnými úředníky pro přistěhovalectví vyslanými členskými státy. Na základě těchto zkušenosti je na dlouhodobá vyslání styčných úředníků pro přistěhovalectví Komisí do třetích zemí třeba nahlížet tak, že podporují rozvoj, provádění a maximalizaci dopadu činnosti Unie v oblasti migrace.
(8)Cílem tohoto nařízení je zajistit lepší koordinaci a optimální využívaní styčných úředníků vyslaných do třetích zemí členskými státy, Komisí a agenturami Unie za účelem účinnějšího reagování na priority EU týkající se předcházení nedovolenému přistěhovalectví a související přeshraniční trestné činnosti, jako je převaděčství migrantů a obchodování s lidmi, a boje proti nim, usnadňování navracení, zpětného přebírání a opětovného začlenění, přispívání k integrované správě vnějších hranic Unie, jakož i k podpoře řízení legálního přistěhovalectví, a to rovněž v oblasti mezinárodní ochrany, přesídlování a integračních opatření zajišťovaných před odjezdem členskými státy a Unií.
(9)V návaznosti na nařízení Rady (ES) č. 377/2004 je cílem tohoto nařízení zajistit, aby styční úředníci pro přistěhovalectví lépe přispívali k fungování evropské sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví především tím, že vytváří mechanismus, prostřednictvím kterého členské státy, Komise a agentury Unie mohou systematičtěji koordinovat úkoly a role svých styčných úředníků.
(10)Vzhledem k tomu, že se mandáty a úkoly styčných úředníků pro přistěhovalectví mohou překrývat, je třeba vynaložit náležité úsilí o řádnou koordinaci práce úředníků působících ve stejné třetí zemi nebo regionu. Jestliže jsou styční úředníci pro přistěhovalectví vysláni Komisí přímo do diplomatických misí Unie ve třetích zemích, měli by podnítit vznik sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví a vést ji v dané třetí zemi.
(11)Vytvoření spolehlivého mechanismu řízení, který zajistí lepší koordinaci všech styčných úředníků zabývajících se otázkami přistěhovalectví v rámci svých povinností, je zcela zásadní, aby se minimalizovaly mezery v informacích a duplikování práce a maximalizovaly operativní schopnosti a účinnost. Řídící výbor by měl poskytovat vodítka v souladu s politickými prioritami Unie – při zohlednění vnějších vztahů Unie – a měl by být vybaven nezbytnými pravomocemi, zejména k přijímání dvouletých pracovních programů činností sítí styčných úředníků pro přistěhovalectví, k přidělování přizpůsobených ad-hoc úkolů styčným úředníkům pro přistěhovalectví, kteří řeší priority a nastalé potřeby neobsažené ve dvouletém pracovním programu, k přidělování zdrojů na odsouhlasené činnosti a k nesení odpovědnosti za jejich provádění.
(12)Řídící výbor by proto měl vyhotovit seznam styčných úředníků pro přistěhovalectví vyslaných do třetích zemí a pravidelně jej aktualizovat. Seznam by měl obsahovat informace o umístění, složení a činnostech různých sítí a rovněž kontaktní údaje a souhrn povinností vyslaných styčných úředníků pro přistěhovalectví.
(13)Mělo by být podporováno společné vysílání styčných úředníků s cílem posílit operativní spolupráci a sdílení informací mezi členskými státy, jakož i reagování na potřeby na úrovni Unie, jak byly definovány řídícím výborem. Z fondů Unie by mělo být podporováno společné vysílání, nejméně dvěma členskými státy, vybízející k zapojení a přinášející přidanou hodnotu pro všechny členské státy, a to zejména pro ty s malými či žádnými sítěmi styčných úředníků ve třetích zemích.
(14)Je třeba přijmout zvláštní ustanovení pro obecnější opatření Unie v oblasti budování kapacit v případě styčných úředníků pro přistěhovalectví, a to prostřednictvím rozvoje, ve spolupráci s příslušnými agenturami Unie, společných hlavních osnov a kurzů odborné přípravy před vysláním, a v případě podpory posílení operativní kapacity sítí styčných úředníků pro přistěhovalectví.
(15)Sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví by měly zamezit zdvojování práce agentur Unie a jiných nástrojů nebo struktur Unie a měly by přinést přidanou hodnotu k již dosaženému, pokud jde o shromažďování a výměnu informací v oblasti přistěhovalectví, a to zejména zaměřením se na operativní aspekty. Měly by vystupovat jako zprostředkovatelé a poskytovatelé informací ze třetích zemí podporujících agentury Unie při plnění jejich funkcí a úkolů, a to zejména tam, kde agentury Unie dosud nenavázaly pracovní vztahy s třetími zeměmi. Za tímto účelem by měla být navázána užší spolupráce mezi sítěmi styčných úředníků pro přistěhovalectví a příslušnými agenturami Unie.
(16)Orgány členských států by měly zajistit, aby strategické a operativní analytické produkty agentur Unie týkající se nedovoleného přistěhovalectví, navracení, přeshraniční trestné činnosti nebo mezinárodní ochrany a přesídlování se účinně dostávaly ke styčným úředníkům pro přistěhovalectví ve třetích zemích a aby byly informace poskytované styčnými úředníky pro přistěhovalectví sdíleny s příslušnými agenturami Unie – zejména s Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž, Europolem a Agenturou Evropské unie pro azyl v rámci působnosti jejich příslušných právních rámců.
(17)Za účelem zajištění nejúčelnějšího využití informací shromážděných sítěmi styčných úředníků pro přistěhovalectví by tyto informace měly být k dispozici prostřednictvím zabezpečené webové platformy na výměnu informací.
(18)Informace shromážděné styčnými úředníky pro přistěhovalectví by měly podporovat provádění technické a operativní evropské integrované správy hranic uvedené v článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1624 a přispívat k rozvoji a provozování vnitrostátních systémů ostrahy hranic v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1052/2013.
(19)Mělo by být možné používat dostupné zdroje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 515/2014 na podporu činnosti evropské sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví, jakož i na vysílání společných styčných úředníků pro přistěhovalectví členskými státy.
(20)Jakékoliv zpracování a předávání osobních údajů členskými státy v rámci tohoto nařízení by mělo být prováděno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 a vnitrostátními ustanoveními provádějícími směrnici 2016/680. Komise a agentury Unie by při zpracovávání osobních údajů měly uplatňovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001.
(21)Ke zpracování osobních údajů v rámci tohoto nařízení by mělo docházet pro účely poskytování podpory navracejícím se státním příslušníkům třetích zemí a usnadňování přesídlení osob potřebujících mezinárodní ochranu a provádění opatření Unie v souvislosti se vstupem legálních přistěhovalců na území. Je proto nutný právní rámec uznávající roli styčných úředníků pro přistěhovalectví v tomto kontextu.
(22)Navracení státních příslušníků třetí země, kteří nesplňují nebo přestali splňovat podmínky vstupu, pobytu nebo bydliště v členských státech v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES, je zásadní složkou komplexního úsilí o potírání nedovoleného přistěhovalectví a představuje důležitý důvod významného veřejného zájmu.
(23)Aby mohli styční úředníci pro přistěhovalectví usnadňovat návratové operace, potřebují zpracovat osobní údaje. Na třetí země návratu se často nevztahují rozhodnutí o odpovídající ochraně přijímaná Komisí podle článku 45 nařízení (EU) 2016/679 nebo podle článku 36 směrnice (EU) 2016/680 a často neuzavřely či neplánují uzavřít s Unií dohodu o zpětném přebírání osob nebo jinak stanovit vhodné záruky ve smyslu článku 46 nařízení (EU) 2016/679 nebo ve smyslu vnitrostátních ustanovení provádějících článek 37 směrnice (EU) 2016/680. Navzdory značnému úsilí Unie při spolupráci s hlavními zeměmi původu neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí, pro které platí povinnost navracení, není vždy možné zajistit, aby takové třetí země systematicky plnily povinnost stanovenou mezinárodním právem přebírat své státní příslušníky. Dohody o zpětném přebírání osob, které sjednaly nebo právě sjednávají Unie nebo členské státy a které stanoví vhodné záruky pro předávání údajů do třetích zemí podle článku 46 nařízení (EU) 2016/679 nebo podle vnitrostátních ustanovení provádějících článek 36 směrnice (EU) 2016/680, pokrývají omezený počet takových třetích zemí. V situaci, kdy takové dohody neexistují, by měly být osobní údaje předávány styčnými úředníky pro přistěhovalectví pro účely provádění návratových operací Unie v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 49 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) 2016/679 nebo vnitrostátními ustanoveními provádějícími článek 38 směrnice (EU) 2016/680.
(24)V zájmu dotčených osob by styční úředníci pro přistěhovalectví měli být schopni zpracovávat osobní údaje osob potřebujících mezinárodní ochranu, které mají být předmětem přesídlení, nebo osob přejících si legálně migrovat do Unie za účelem potvrzení jejich totožnosti a státní příslušnosti.
(25)Jelikož cílů tohoto nařízení, kterými jsou optimalizace využívaní styčných úředníků pro přistěhovalectví vyslaných členskými státy, Komisí a agenturami EU do třetích zemí za účelem účinnějšího provádění priorit Unie týkajících se předcházení nedovolenému přistěhovalectví a boje proti němu, usnadňování navracení, zpětného přebírání a opětovného začlenění, přispívání k integrované správě vnějších hranic Unie, jakož i k podpoře řízení legálního přistěhovalství nebo režimů mezinárodní ochrany nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni samotných členských států, a proto jich může lépe dosaženo koordinací na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.
ê 377/2004 8. bod odůvodnění
(26)Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodech A a E rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování uvedené dohody.
ê 493/2011 15. bod odůvodnění
(27)Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodech A a E rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES.
ê 493/2011 16. bod odůvodnění
(28)Pokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodech A a E rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/261/ES 2011/350/EU
.
ê 377/2004 9. bod odůvodnění (přizpůsobený)
(29)V souladu s články 1 a 2 Protokolu Ö č. 22 Õ o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o Ö fungování Evropské unie Õ založení Evropského společenství, se Dánsko nepodílí naneúčastní přijímání tohoto rozhodnutí, a proto pro ně není závazné ani použitelnénařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné. Vzhledem k tomu, že toto rozhodnutínařízení navazuje na schengenské acquis podle hlavy IV části třetí Smlouvy o založení Evropského společenství, rozhodne se Dánsko v souladu s článkem 5 Ö 4 Õ uvedeného protokolu do šesti měsíců poté, co Rada přijala totororozhodla o tomto rozhodnutí Ö nařízení Õ, zda je provede ve svém vnitrostátním právu.
ê 377/2004 10. bod odůvodnění (přizpůsobený)
(30)Spojené království se účastní tohoto nařízení v souladu s článkem 5 čl. 5 odst. 1 Protokolu Ö č. 19 Õ ke Smlouvě o Evropské unie a Smlouvě po založení Evropského společenství o začlenění o schengenskémho acquis začleněném do rámce Evropské unieÖ , připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie Õ a v souladu s čl. 8 odst. 2 rozhodnutí Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis.
ê 377/2004 11. bod odůvodnění (přizpůsobený)
(31)Irsko se účastní tohoto nařízení v souladu s článkem 5 čl. 5 odst. 1 Protokolu Ö č. 19 Õ ke Smlouvě o Evropské unie a Smlouvě po založení Evropského společenství o začlenění o schengenskémho acquis začleněném do rámce Evropské unieÖ , připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie Õ a v souladu s čl. 6 odst. 2 rozhodnutí Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis.
ê 377/2004 12. bod odůvodnění (přizpůsobený)
(32)Účast Spojeného království a Irska na tomto nařízení v souladu s čl. 8 odst. 2 rozhodnutí Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 a čl. 6 odst. 2 rozhodnutí Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 se týká pravomoci Společenství Ö Unie Õ k přijímání opatření k rozvoji schengenského acquis proti organizování nedovoleného přistěhovalectví, jichž se Spojené království a Irsko účastní.
ê 377/2004 13. bod odůvodnění (přizpůsobený)
(33)Toto nařízení je aktem navazujícím na schengenské acquis nebo s ním jinak souvisejícím ve smyslu čl. 3 odst. 21 aktu o přistoupení Ö z roku 2003, čl. 4 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2005 a čl. 4 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2011 Õ,
ê 377/2004 (přizpůsobený)
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Ö Působnost Õ
ò nový
1.Toto nařízení stanoví pravidla, jak zlepšit koordinaci styčných úředníků pro přistěhovalectví vyslaných do třetích zemí členskými státy, Komisí a agenturami Unie prostřednictvím vytvoření evropské sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví.
ê 377/2004 (přizpůsobený)
ð nový
24.Tímto nařízením nejsou dotčeny úkoly styčných úředníků pro přistěhovalectví v rámci jejich povinností podle Ö unijního a Õ vnitrostátního práva, politik nebo postupů nebo podle zvláštních dohod uzavřených s hostitelskou zemí nebo mezinárodními organizacemi.
Článek 21
Ö Definice Õ
Ö Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice: Õ
1.Pro účely tohoto nařízení se „styčným úředníkem pro přistěhovalectví“ se rozumí:
(a)zástupce členského státu vyslaný imigračním úřademð , donucovacím orgánem ï nebo jiným příslušným orgánem do zahraničí, aby navázal a udržoval styky s orgány hostitelské ð třetí ï země s cílem přispět k předcházení nedovolenému přistěhovalectví a boji proti němu, navracení Ö neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí Õilegálních přistěhovalců a řízení legálního migrace Ö přistěhovalectví Õ osob;.
ò nový
(b)styční úředníci pro přistěhovalectví vyslaní do zahraničí Komisí, aby navázali a udržovali styky s orgány třetí země o otázkách souvisejících s přistěhovalectvím;
(c)styční úředníci vyslaní do zahraničí agenturami Unie, jak je uvedeno v jejich příslušných právních základech, kteří se zabývají otázkami přistěhovalectví;
ê 377/2004
(b)2.
Pro účely tohoto nařízení se za styčné úředníky pro přistěhovalectví považují také styční úředníci zabývající se otázkami přistěhovalectví v rámci svých úkolů.
ò nový
2.„vysláním do zahraničí“ se rozumí vyslání na přiměřenou dobu, kterou určí příslušný orgán, do:
(a)konzulárních orgánů členských států v třetí zemi;
(b)příslušných orgánů třetí země;
(c)mezinárodních organizací;
(d)diplomatických misí Unie.
ê 377/2004
3.Styční úředníci pro přistěhovalectví mohou být na přiměřenou dobu, kterou stanoví vysílající členský stát, vysláni do vnitrostátních konzulárních úřadů členských států ve třetích zemích nebo do příslušných orgánů jiných členských států, ale též do příslušných orgánů třetích zemí a mezinárodních organizací.
ò nový
3.„osobními údaji“ se rozumějí osobní údaje definované v čl. 4 bodě 1 nařízení (EU) 2016/679;
4.„navrácením“ se rozumí navrácení definované v čl. 3 bodě 3 směrnice 2008/115/ES.
ê 377/2004 (přizpůsobený)
ð nový
Článek 32
Ö Úkoly styčných úředníků pro přistěhovalectví Õ
1.Každý členský stát zajistí, aby jehoSstyční úředníci pro přistěhovalectví navázali a udržovali Ö navazují a udržují Õpřímé styky s příslušnými orgány v hostitelské zemi ð třetí země ïa příslušnými organizacemi v hostitelské ð třetí ï zemi s cílem usnadnit a urychlit shromažďování a výměnu informací ð provádět toto nařízení ï .
2.Styční úředníci pro přistěhovalectví shromažďují informace pro použití na operativní úrovni, na strategické úrovni nebo na obou úrovních. ð Tyto informace neobsahují osobní údaje.ï Tyto informace se týkají zejména :
a)Ö migračních toků Õ přílivu ilegálních přistěhovalců pocházejících ze hostitelské země nebo jí procházejících,;
b) tras ilegálních přistěhovalců Ö využívaných těmito migračními toky za účelem dosažení Õmířících na území členských států,;
c)existence, að činnosti a způsobů práce ïzločineckých organizací zabývajících se převaděčstvím ð a obchodováním s lidmi na migračních trasách; ï,
–způsobu provedení, včetně použitých dopravních prostředků, účasti zprostředkovatelů atd.,
–existence a činnosti zločineckých organizací zabývajících se převaděčstvím,
d)případů a událostí, které jsou nebo mohou být příčinou nového vývoje, pokud jde o Ö migrační toky Õpřílivy ilegálních přistěhovalců,;
e)metod používaných pro padělání nebo pozměňování dokladů totožnosti a cestovních dokladů,;
f)způsobů a prostředků pomoci orgánům v hostitelských ð třetích ïzemích při předcházení tomu, aby přílivy ð toky ï ilegálních přistěhovalců Ö nedovoleného přistěhovalectví Õvznikaly na jejich území nebo těmito územími procházely;,
g)způsobů a prostředků usnadňování návratu navracení, a vracení Ö zpětného přebírání Õ ð a opětovného začleňování ïilegálních přistěhovalců do jejich zemí původu;,
ò nový
h)přístupu žadatelů o azyl k ochraně v třetí zemi;
i)možných strategií legálního přistěhovalectví a kanálů mezi Unií a třetími zeměmi, včetně přesídlení a jiných nástrojů ochrany, jakož i dovedností a potřeb trhu práce;
j)opatření před odjezdem dostupných přistěhovalcům v zemích původu nebo hostitelských třetích zemích, jež podporují úspěšnou integraci po legálním příjezdu do členských států;
ê 377/2004 (přizpůsobený)
ð nový
ð k)kapacity, schopnosti, politických strategií, ï právních předpisů a právní praxe ð třetích zemí ï vztahujících se na Ö záležitosti uvedené pod písm. a) až j) Õ výše uvedené záležitosti.,
–informací předávaných prostřednictvím systému včasného varování.
ò nový
3.Styční úředníci pro přistěhovalectví koordinují navzájem a s příslušnými zúčastněnými stranami poskytování svých činností v oblasti budování kapacit pro orgány a jiné zúčastněné strany v třetích zemích.
ê 377/2004 (přizpůsobený)
ð nový
43.Styční úředníci pro přistěhovalectví jsou rovněž oprávněni Ö mohou Õ poskytovat pomoc při:
a) určování totožnosti ð neoprávněně pobývajících ï státních příslušníků třetích zemí a v usnadňování jejich návratu Ö navracení v souladu se směrnicí 2008/115/ES Õ do země původu;.
ò nový
b) potvrzování totožnosti a usnadňování přesídlení osob potřebujících mezinárodní ochranu v Unii;
c) potvrzování totožnosti a usnadňování provádění opatření Unie v souvislosti se přijímáním legálních přistěhovalců.
ê 377/2004 (přizpůsobený)
ð nový
54.Členské státy zajistí, aby jejich Sstyční úředníci pro přistěhovalectví plnili Ö plní Õ své úkoly v rámci svých povinností a v souladu s ustanoveními, včetně ustanovení na ochranu osobních údajů, obsaženými v jejich Ö unijním a Õ vnitrostátním právu a dohodách či ujednáních uzavřených se hostitelskými ð třetími ïzeměmi nebo mezinárodními organizacemi.
Článek 43
Ö Oznámení o vyslání styčných úředníků pro přistěhovalectví Õ
1.Členské státy ð , Komise a agentury Unie ïse systematicky a neprodleně vzájemně informují ð řídící výbor ïo případném ð svých plánech na ï vyslání styčných úředníků pro přistěhovalectví, včetně popisu jejich povinností a ð době trvání jejich vyslání ïuvědomí též Radu a Komisi.
2.Každý členský stát rovněž informuje ostatní členské státy o svých záměrech vyslat styčné úředníky pro přistěhovalectví do třetích zemí tak, aby bylo ostatním členským státům umožněno vyjádřit zájem o uzavření dohody o spolupráci s dotyčným členským státem o takovém vyslání podle článku 5.
ê 493/2011 čl. 1 odst. 1 písm. b)
ð nový
23.Informace uvedené v odstavcíchi 1 a 2 jsou zveřejněny se zveřejní na bezpečné webové ð platformě pro výměnu informací stanovené v článku 9. ïinformační a koordinační síti pro služby řízení migrace členských států zřízené rozhodnutím Rady 2005/267/ES
(dále jen „síť ICONet“) v oddíle věnovaném sítím styčných úředníků pro přistěhovalectví. Komise předá uvedené informace také Radě.
ê 377/2004 (přizpůsobený)
Článek 54
Ö Vytvoření místních nebo regionálních sítí styčných úředníků pro přistěhovalectví Õ
1.Členské státy zajistí, aby jejich Sstyční úředníci pro přistěhovalectví vyslaní do stejných třetích zemí nebo regionů Ö vytvoří Õ vytvořili mezi sebou místní nebo regionální sítě pro spolupráci. V rámci těchto sítí vykonávají styční úředníci pro přistěhovalectví zejména tyto činnosti:
a)setkávají se pravidelně i v případě potřeby;,
ê 493/2011 čl. 1 odst. 2 písm. a)
ð nový
b)vyměňují si informace a praktické zkušenosti, zejména na zasedáních a prostřednictvím ð zabezpečené webové platformy pro výměnu informací stanovené v článku 9 ï sítě ICONet,;,
c)vyměňují si případně informace o zkušenostech ohledně dostupnosti ochrany pro žadatele o azyl;,
ê 377/2004 (přizpůsobený)
ð nový
d)případně koordinují své postoje ohledně styků s komerčními dopravci;,
e)v případě potřeby navštěvují specializovaná společná školení;,
f)v případě potřeby organizují informační setkání a školení pro pracovníky diplomatického a konzulárního sboru misí členských států ve hostitelské ð třetí ïzemi;,
g)přijímají společné postupy, pokud jde o metody shromažďování a ohlašování strategicky důležitých informací, včetně analýz rizik, příslušným orgánům vysílajících členských států;,
–přispívají do pololetních zpráv o společných činnostech vypracovaných podle čl. 6 odst. 1,
h)v případě potřeby navazují pravidelné styky s obdobnými sítěmi ve hostitelské ð třetí ï zemi a v sousedních třetích zemích.
ò nový
2.Styční úředníci pro přistěhovalectví vyslaní Komisí koordinují sítě stanovené v odstavci 1. V místech, kam Komise nevyslala styčné úředníky pro přistěhovalectví, provádí koordinaci sítě styčný úředník pro přistěhovalectví, odsouhlasený členy sítě.
3.Koordinátor sítě oznámí řídícímu výboru, že byl jmenován koordinátorem.
ê 493/2011 čl. 1 odst. 2 písm. b)
2.
Zástupci Komise a Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (dále jen „agentura Frontex“) zřízené nařízením Rady (ES) č. 2007/2004
se mohou účastnit zasedání organizovaných v rámci sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví; vyžadují-li to však operativní důvody, mohou se zasedání konat i bez přítomnosti uvedených zástupců. V případě potřeby mohou být též přizvány jiné subjekty a orgány.
ê 493/2011 čl. 1 odst. 2 písm. c)
3.
Členský stát, který předsedá Radě Evropské unie, přebírá podnět k pořádání takových zasedání. Není-li předsedající členský stát v dotčené zemi nebo regionu zastoupen, přebírá podnět k pořádání zasedání členský stát zastupující předsednictví. Tato zasedání se mohou konat také na podnět jiných členských států.
ê 377/2004 (přizpůsobený)
Článek 65
Ö Společné vyslání styčných úředníků pro přistěhovalectví Õ
1.Členské státy mohou uzavřít dvoustrannou nebo vícestrannou dohodu o tom, že styční úředníci pro přistěhovalectví, kteří jsou členským státem vysláni do třetí země nebo mezinárodní organizace, budou též zastupovat zájmy jednoho nebo více dalších členských států.
2.Členské státy se mohou též dohodnout, že si styční úředníci pro přistěhovalectví mezi sebou některé úkoly rozdělí.
ò nový
3.Jestliže vyšlou společně styčného úředníka pro přistěhovalectví dva nebo více členských států, mohou tyto členské státy obdržet finanční podporu Unie podle nařízení (EU) č. 515/2014.
Článek 7
Řídící výbor
1.Zřizuje se řídící výbor pro evropskou síť styčných úředníků pro přistěhovalectví (dále jen „řídící výbor“).
2.Řídící výbor tvoří jeden zástupce z každého členského státu, dva zástupci Komise, jeden zástupce Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž a jeden zástupce Europolu a jeden zástupce Agentury Evropské unie pro azyl. Členové řídícího výboru jsou jmenováni na základě svých příslušných zkušeností a odborných znalostí s řízením sítě styčných úředníků.
3.Zástupci třetích zemí zapojených do provádění, uplatňování a rozvoje schengenského acquis se účastní práce řídícího výboru jako pozorovatelé.
4.Odborníci, zástupci vnitrostátních orgánů, mezinárodních organizací a příslušných orgánů, institucí, agentur a jiných subjektů Unie, kteří nejsou členy řídícího výboru, lze přizvat k účasti na zasedání řídícího výboru jako pozorovatele. Je rovněž možné organizovat společná zasedání s dalšími sítěmi nebo organizacemi.
5.Řídícímu výboru předsedá Komise. Předseda:
(a)zajišťuje kontinuitu a organizuje práci řídícího výboru, mimo jiné podporováním přípravy dvouletého pracovního programu a dvouletých zpráv o činnosti;
(b)zajišťuje, aby kolektivní činnosti odsouhlasené řídícím výborem byly soudržné a koordinované s příslušnými nástroji a strukturami Unie a odrážely priority Unie v oblasti migrace;
(c)svolává zasedání řídícího výboru.
K dosahování cílů řídícího výboru je předsedovi nápomocen sekretariát.
6.Řídící výbor zasedá nejméně dvakrát ročně.
Článek 8
Úkoly řídícího výboru
1.Řídící výbor přijme do tří měsíců od svého prvního zasedání svůj vlastní jednací řád na základě návrhu předsedy. Jednací řád stanoví pravidla hlasování.
2.Při zohlednění priorit Unie v oblasti přistěhovalectví a v rámci působnosti úkolů styčných úředníků pro přistěhovalectví, jak jsou vymezeny v tomto nařízení, řídící výbor provádí tyto činnosti:
a)stanovuje priority a činnosti přijetím dvouletého pracovního programu a určí zdroje potřebné na podporu této práce;
b)přezkoumává provádění činností stanovených ve dvouletém pracovním programu, jmenování koordinátorů sítě a pokrok učiněný sítěmi styčných úředníků pro přistěhovalectví ve spolupráci s příslušnými orgány v třetích zemích;
c)přijímá dvouletou zprávu o činnosti;
d)aktualizuje seznam vyslaných styčných úředníků pro přistěhovalectví před každým zasedáním řídícího výboru;
e)identifikuje nedostatky týkající se vyslání a doporučuje vyslání styčných úředníků pro přistěhovalectví.
3.Při zohlednění operativních potřeb Unie v oblasti přistěhovalectví a v rámci působnosti úkolů styčných úředníků pro přistěhovalectví, jak jsou vymezeny v tomto nařízení, řídící výbor provádí tyto činnosti:
(a)odsouhlasuje ad hoc stanovování úkolů pro sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví;
(b)monitoruje dostupnost informací mezi styčnými úředníky pro přistěhovalectví a agenturami Unie a činí doporučení pro nezbytné akce, jsou-li potřeba;
(c)podporuje rozvoj schopností styčných úředníků pro přistěhovalectví, včetně prostřednictvím rozvoje společných hlavních osnov, odborné přípravy před vysláním a organizací společných seminářů týkajících se témat uvedených v čl. 3 odst. 2;
(d)zajišťuje, aby se informace vyměňovaly prostřednictvím webové platformy stanovené v článku 9.
4.Na provádění činností uvedených v odstavcích 2 a 3 mohou členské státy obdržet finanční podporu Unie v souladu s nařízením (EU) č. 515/2014.
Článek 9
Platforma pro výměnu informací
1.Styční úředníci pro přistěhovalectví a členové řídícího výboru zajišťují, aby byly veškeré relevantní informace a statistika umísťovány na zabezpečenou webovou platformu pro výměnu informací a vyměňovány jejím prostřednictvím, přičemž tuto platformu vytvoří a udržuje Komise. Tyto informace zahrnují alespoň tyto prvky:
(a)relevantní dokumenty, zprávy a analytické produkty v oblasti přistěhovalectví, zejména faktické informace o zemích nebo regionech, do kterých byli vysláni styční úředníci pro přistěhovalectví;
(b)dvouleté pracovní programy, dvouleté zprávy o činnosti a výsledky činností a ad hoc úkolů sítí styčných úředníků pro přistěhovalectví, jak je uvedeno v čl. 8 odst. 2 a 3;
(c)aktualizovaný seznam členů řídícího výboru;
(d)aktualizovaný seznam styčných úředníků pro přistěhovalectví vyslaných do třetích zemí, včetně jejich jmen, umístění, telefonních čísel a emailových adres;
(e)jiné relevantní dokumenty týkající se činností a rozhodnutí řídícího výboru.
2.S výjimkou údajů uvedených v odst. 1 písm. c) a d) neobsahují informace vyměňované prostřednictvím platformy osobní údaje nebo žádné odkazy, jejichž prostřednictvím lze tyto údaje přímo či nepřímo získat. Přístup k údajům uvedeným v odst. 1 písm. c) a d) je omezen na styčné úředníky pro přistěhovalectví a členy řídícího výboru pro účely provádění tohoto nařízení.
Článek 10
Zpracování osobních údajů
1.Styční úředníci pro přistěhovalectví plní své úkoly v souladu s právními ustanovení o ochraně osobních údajů, jak jsou stanovena v unijním a vnitrostátním právu a mezinárodních dohodách sjednaných se třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi.
2.Styční úředníci pro přistěhovalectví mohou zpracovávat osobní údaje pro účely úkolů uvedených v čl. 3 odst. 4. Tyto osobní údaje se po dokončení úkolu vymažou.
3.Osobní údaje zpracované podle odstavce 2 mohou zahrnovat:
(a)biometrické nebo biografické údaje, jestliže jsou nutné k potvrzení totožnosti a státní příslušnosti státních příslušníků třetích zemí pro účely navrácení, včetně všech druhů dokumentů, které lze považovat za důkaz prima facie státní příslušnosti;
(b)seznamy cestující pro zpáteční lety do třetích zemí;
(c)biometrické nebo biografické údaje k potvrzení totožnosti a státní příslušnosti státních příslušníků třetích zemí pro účely legální migrace, přijetí a přesídlení státních příslušníků třetích zemí, kteří potřebují mezinárodní ochranu.
4.Předávání osobních údajů styčnými úředníky pro přistěhovalectví podle tohoto článku do třetích zemí a mezinárodních organizací se provádí v souladu s kapitolou V nařízení (EU) č. 2016/679 nebo vnitrostátními ustanoveními, kterými se provádí kapitola V směrnice (EU) 2016/680.
ê 493/2011 čl. 1 odst. 3
Článek 6
1.
Na konci každého pololetí vypracuje členský stát, který předsedá Radě Evropské unie, nebo v případě, že tento členský stát není v dotčené zemi nebo regionu zastoupen, členský stát zastupující předsednictví pro Evropský parlament, Radu a Komisi zprávu o činnosti sítí styčných úředníků pro přistěhovalectví v konkrétních zemích či regionech, jež jsou pro Evropskou unii předmětem zvláštního zájmu, jakož i o situaci v těchto zemích či regionech ve věcech souvisejících s nedovoleným přistěhovalectvím, přičemž vezme v úvahu všechny relevantní aspekty, včetně lidských práv. Po konzultaci s členskými státy a Komisí by měl výběr konkrétních zemí či regionů, jež jsou pro Evropskou unii předmětem mimořádného zájmu, vycházet z objektivních migračních ukazatelů, jako například statistiky týkající se nedovoleného přistěhovalectví a analýzy rizik a jiných relevantních informací nebo zpráv vypracovaných agenturou Frontex a Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu, a zohledňovat celkovou politiku vnějších vztahů Unie.
2.
Zprávy členských států uvedené v odstavci 1 jsou vypracovávány v souladu se vzorem vypracovaným podle rozhodnutí Komise 2005/687/ES ze dne 29. září 2005 o formě zprávy o činnosti sítí styčných úředníků pro přistěhovalectví a o situaci v hostitelské zemi ohledně ilegálního přistěhovalectví
a obsahují příslušná kritéria výběru.
3.
Komise na základě zpráv členských států uvedených v odstavci 1, které zohlední relevantní aspekty lidských práv, každoročně předloží Evropskému parlamentu a Radě faktické shrnutí, a je-li to vhodné, doporučení týkající se vývoje sítí styčných úředníků pro přistěhovalectví.
ê 377/2004 (přizpůsobený)
Článek 117
Ö Konzulární spolupráce Õ
Tímto nařízením nejsou dotčena ustanovení o konzulární spolupráci na místní úrovni obsažená ve Ö nařízení 810/2009, kterým se stanoví kodex Společenství o vízech Õ.
ò nový
Článek 12
Zpráva
1.Pět let po dni přijetí tohoto nařízení předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o jeho uplatňování.
2.Členské státy poskytnou Komisi informace nezbytné pro přípravu zprávy o uplatňování nařízení.
ê
Článek 13
Zrušení
Nařízení (ES) č. 377/2004 se zrušuje.
Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze I.
ê 377/2004 (přizpůsobený)
Článek 148
Ö Vstup v platnost Õ
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 5. ledna 2004 Ö dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie Õ.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvou o založení Evropského společenstvíÖ Smlouvami. Õ
V Bruselu dne
Za Evropský parlament
Za Radu
předseda/předsedkyně
předseda/předsedkyně
LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ
1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU
1.1.Název návrhu/podnětu
1.2.Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB
1.3.Povaha návrhu/podnětu
1.4.Cíle
1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu
1.6.Doba trvání akce a finanční dopad
1.7.Předpokládaný způsob řízení
2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ
2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv
2.2.Systém řízení a kontroly
2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí
3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU
3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky
3.2.Odhadovaný dopad na výdaje
3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje
3.2.2.Odhadovaný dopad na operační prostředky
3.2.3.Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy
3.2.4.Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem
3.2.5.Příspěvky třetích stran
3.3.Odhadovaný dopad na příjmy
LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ
1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU
1.1.Název návrhu/podnětu
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o vytvoření evropské sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví (přepracované znění)
1.2.Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB
Dotčená oblast politiky je migrace a konkrétněji politika snižování pobídek pro nedovolené přistěhovalectví a boj proti převaděčství migrantů a obchodování s lidmi.
1.3.Povaha návrhu/podnětu
◻ Návrh/podnět se týká nové akce
◻ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci
◻ Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce
X Návrh/podnět se týká přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci
1.4.Cíle
1.4.1.Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem
Na cestě k nové migrační politice
1.4.2.Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB
Specifický cíl č. 1.1:
Snížit pobídky pro nedovolené přistěhovalectví
Příslušné aktivity ABM/ABB
Návrh na revizi nařízení o styčných úřednících pro přistěhovalectví
1.4.3.Očekávané výsledky a dopady
Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.
Očekává se, že tento návrh, po přijetí a řádném provedení, zajistí optimální využívaní styčných úředníků pro přistěhovalectví, včetně těch vyslaných Komisí a agenturami Unie do třetích zemí za účelem účinnějšího reagování na priority EU týkající se předcházení nedovolenému přistěhovalectví a související přeshraniční trestné činnosti, jako je převaděčství migrantů a obchodování s lidmi, a boje proti nim, usnadňování navracení, zpětného přebírání a opětovného začlenění, přispívání k integrované správě vnějších hranic Unie, jakož i k podpoře řízení legálního přistěhovalectví, a to rovněž v oblasti mezinárodní ochrany, přesídlování a integračních opatření zajišťovaných před odjezdem členskými státy a Unií.
Očekávané konkrétní výstupy jsou tyto:
Výstup 1 – posílení operativní spolupráce mezi styčnými úředníky pro přistěhovalectví vyslanými do stejné třetí země;
Výstup 2 – zřízení řídícího výboru na zajištění systematické a strukturované koordinace úkolů a úloh styčných úředníků mezi členskými státy, Komisí a agenturami Unie;
Výstup 3 – vyslání styčných úředníků pro přistěhovalectví Komisí.
Odhaduje se, že celkové náklady související s prováděním tohoto návrhu by činily 17,3 mil. EUR během období 9 let počínaje rokem 2019 s těmito odhadovanými příděly: 1,6 mil. EUR na fungování řídícího výboru, 12 mil. EUR na provádění činností evropské sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví a odhadovaných 3,5 mil. EUR na vyslání styčných úředníků pro přistěhovalectví Komisí. Skutečné datum zavedení návrhu však bude záležet na kompletaci procesu přijímání ze strany spolunormotvůrců.
1.4.4.Ukazatele výsledků a dopadů
Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.
Tyto ukazatele pokroku bude potřeba použít k posuzování pokroku dosahovaného sítěmi styčných úředníků pro přistěhovalectví:
počet společných analytických produktů dodaných sítěmi styčných úředníků pro přistěhovalectví
počet společných vyslání styčných úředníků pro přistěhovalectví spolufinancovaných z rozpočtu EU
lepší sdílení informací mezi sítěmi styčných úředníků pro přistěhovalectví a agenturami EU
1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu
1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu
Řídící výbor pro sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví by měl být ustaven neprodleně. Do tří měsíců od prvního zasedání přijme výbor svůj jednací řád.
Od svého zřízení se řídící výbor schází nejméně dvakrát ročně, aby řídil evropskou síť styčných úředníků pro přistěhovalectví, zejména stanovováním priorit a činností v dvouletém pracovním programu a monitorováním jeho provádění.
1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení EU
Cílem revize nařízení Rady (ES) č. 377/2004 je zajistit lepší koordinaci a optimální využívaní styčných úředníků pro přistěhovalectví, včetně styčných úředníků Komise a agentur Unie vyslaných do třetích zemí za účelem účinnějšího reagování na priority EU týkající se předcházení nedovolenému přistěhovalectví a boje proti němu, jakož i usnadňování navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí a podpory řízení legálního přistěhovalectví. Usiluje rovněž o to posílit pravidla, kterými se řídí sdílení strategických informací s agenturami Unie, tím, že zajistí, aby šlo o dvousměrný proces a styční úředníci pro přistěhovalectví členských států měli systematičtější přístup k analytickým produktům agentur a získávali další pomoc pro plnění svých úkolů v místech vyslání. Návrh usiluje o užší koordinaci jak na úrovni řízení sítě, tak i na regionálních operativních úrovních styčných úředníků pro přistěhovalectví vyslaných členskými státy, Komisí a agenturami Unie. Přinese rovněž více výhod pro Unii ve srovnání s opatřením podniknutým na úrovni členských států tím, že Unii lépe vybaví na zaměření svých intervencí a reakcí na společná rizika a obavy na vnějších hranicích Unie.
1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti
Ve stávající právní úpravě nejsou ustanovení o poskytování správní a operativní podpory sítím styčných úředníků pro přistěhovalectví, ani o fungování řídícího výboru.
1.5.4.Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji
Návrh je slučitelný s prioritami migrační politiky Unie a financované intervence, které mají za cíl podpořit řízení migrace, omezit toky nelegální migrace, převaděčství migrantů a obchodování s lidmi a podpořit integrovanou správu vnějších hranic, a to včetně v kontextu evropské integrované správy hranic založené na čtyřúrovňovém modelu kontroly přístupu a Evropském systému ostrahy hranic (Eurosur).
Rovněž tak existuje jasná potenciální doplňkovost a synergie s novými funkcemi evropských styčných úředníků, které byly zavedeny od přijetí nařízení, jako jsou
– evropští styční úředníci pro otázky migrace vyslaní do delegací EU s cílem posílit koordinaci a maximalizovat dopad opatření EU na migraci v třetích zemích a prohloubit zapojení klíčových zemí původu a tranzitu do celého spektra otázek souvisejících s migrací;
– evropští styční úředníci pro navracení vyslaní do diplomatických misí členských států s cílem hájit zájmy Unie v oblasti navracení ověřováním totožnosti neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí, budováním kapacit v oblasti navracení, podporováním organizování společných návratových operací za koordinace Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž a usnadňovat provádění opětovného začlenění a popříjezdové asistence.
– styční úředníci agentury Frontex vyslaní do delegací EU s cílem spolupracovat s třetími zeměmi na vnějších hranicích Unie rozvíjením a udržováním operativní dvoustranné spolupráce s hostitelskou zemí, připravováním a vyhotovováním hodnocení realizace v terénu a podporováním projektů agentury Frontex.
1.6.Doba trvání akce a finanční dopad
◻ Časově omezený návrh/podnět
–◻
Návrh/podnět s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR
–◻
Finanční dopad od RRRR do RRRR
X Časově neomezený návrh/podnět
–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,
–poté plné fungování.
1.7.Předpokládaný způsob řízení
X Přímé řízení Komisí
–◻ prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie;
–◻
prostřednictvím výkonných agentur
◻ Sdílené řízení s členskými státy
◻ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:
–◻třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,
–◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),
–◻EIB a Evropský investiční fond,
–◻ subjekty uvedené v článcích 208 a 209 finančního nařízení,
–◻ veřejnoprávní subjekty,
–◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,
–◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,
–◻ osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.
–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.
Poznámky
2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ
2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv
Upřesněte četnost a podmínky.
Předseda odpovídá za efektivní fungování řídícího výboru evropské sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví. Řídící výbor odpovídá za stanovování priorit a činností ve formě dvouletého pracovního programu a monitorování a hodnocení fungování evropské sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví a přípravu ročních zpráv o provádění pracovního programu.
2.2.Systém řízení a kontroly
2.2.1.Zjištěná rizika
Rizika jsou dvojí, zaprvé související s vysláním styčných úředníků pro přistěhovalectví Komisí a zadruhé související s prováděním podpůrných opatření pro evropskou síť styčných úředníků pro přistěhovalectví plánovaných nařízením, především programové podpory pro sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví a najmutím externího poskytovatele služeb pro sekretariát řídícího výboru. Mezi tato rizika patří:
1. Komisi se nepřihlásí žádný odpovídající kandidát na pozici vyslaného národního odborníka – styčného úředníka pro přistěhovalectví;
2. členské státy případně nepředloží dosti kvalitní žádosti a/nebo nepřidělí dostatečné zdroje na řízení a provádění programové podpory pro sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví;
3. nebude předložen žádný odpovídající návrh na výzvu k podávání návrhů na poskytovatele služeb sekretariátu řídícího výboru.
Tato rizika jsou zmírněna tím, že se členské státy zapojí od počátku procesu, aby si potvrdily své zájmy, a přidělováním projektů na základě přísných kvalitativních kritérií, ověřováním referencí poskytovatelů a udržováním úzkých vztahů s nimi.
2.2.2.Informace o zavedeném systému vnitřní kontroly.
Správní monitorování smluv a plateb bude odpovědností příslušných útvarů Komise. Každá operace financovaná podle tohoto rozhodnutí bude ve všech fázích projektového cyklu podrobena dohledu ze strany příslušných útvarů Komise. Dohled zohlední smluvní závazky, jakož i zásady analýzy nákladů a přínosů a řádného finančního řízení.
Navíc jakákoliv dohoda či smlouva uzavřená podle tohoto nařízení výslovně stanoví monitorování výdajů schválených podle projektů/programů a řádné provádění činností, jakož i finanční kontrolu ze strany Komise, včetně Evropského úřadu pro boj proti podvodům a audity Účetním dvorem, v případě nutnosti na místě.
Použije se strategie GŘ HOME pro předcházení podvodům a jejich odhalování.
2.2.3.Odhad nákladů a přínosů kontrol a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb.
Není poskytován žádný odhad, jelikož kontrola a zmírňování rizik jsou nedílnou součástí struktury řízení projektu.
2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí
Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.
Ochrana finančních zájmů Společenství a boj proti podvodům a nesrovnalostem tvoří nedílnou součást tohoto nařízení.
Zvláštní pozornost bude věnována povaze výdajů (způsobilost výdajů), dodržení rozpočtů (skutečné výdaje) a ověření podpůrných informací a příslušné dokumentace (doložení výdajů).
3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU
3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky
·Stávající rozpočtové položky
V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.
|
Okruh víceletého finančního rámce
|
Rozpočtová položka
|
Druh
výdaje
|
Příspěvek
|
|
|
Číslo
[Okruh………………………...……………]
|
RP/NRP
|
zemí ESVO
|
kandidátských zemí
|
třetích zemí
|
ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení
|
|
|
[XX.YY.YY.YY]
|
RP/NRP
|
ANO/NE
|
ANO/NE
|
ANO/NE
|
ANO/NE
|
·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje
V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.
|
Okruh víceletého finančního rámce
|
Rozpočtová položka
|
Druh
výdaje
|
Příspěvek
|
|
|
Číslo 3
Okruh 3 Bezpečnost a občanství
|
RP/NRP
|
zemí ESVO
|
kandidátských zemí
|
třetích zemí
|
ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení
|
|
|
Předchozí položka ISF – hranice (18.020101) v rámci víceletého finančního rámce 2014–2020
|
RP
|
NE
|
NE
|
ANO
|
NE
|
3.2.Odhadovaný dopad na výdaje
[Tento oddíl se vyplní pomocí
tabulky rozpočtových údajů správní povahy
(druhý dokument v příloze tohoto finančního výkazu) a pro účely konzultace mezi útvary se vloží do aplikace CISNET.]
3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
Okruh víceletého finančního
rámce
|
Číslo
|
Okruh 3 Bezpečnost a občanství
|
|
GŘ HOME
|
|
|
Rok 2019
|
Rok
2020
|
Rok
2021
|
Rok
2022
|
Rok
2023
|
Rok
2024
|
Rok
2025
|
Rok
2026
|
Rok
2027
|
CELKEM
|
|
• Operační prostředky *
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Položka ISF – hranice (18.020101) v rámci víceletého finančního rámce 2014–2020
|
Závazky
|
(1)
|
0,360
|
0,500
|
4,500
|
|
5,000
|
|
|
3,500
|
|
13,860
|
|
|
Platby
|
(2)
|
0,180
|
0,430
|
2,500
|
2,250
|
2,500
|
2,500
|
-
|
1,750
|
1,750
|
13,860
|
|
Číslo rozpočtové položky
|
Závazky
|
(1a)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Platby
|
(2 a)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy **
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Položka podpůrné výdaje pro položku ISF – hranice (18.020101) v rámci víceletého finančního rámce 2014-2020
|
|
(3)
|
|
|
0,500
|
0,500
|
0,500
|
0,500
|
0,500
|
0,500
|
0,500
|
3,500
|
|
CELKEM prostředky
pro GŘ HOME
|
Závazky
|
=1+1a +3
|
0,360
|
0,500
|
4,500
|
0,500
|
5,000
|
0,500
|
0,500
|
0,500
|
4,000
|
17,360
|
|
|
Platby
|
=2+2a
+3
|
0,180
|
0,430
|
2,750
|
2,750
|
3,000
|
3,000
|
0,550
|
2,300
|
2,400
|
17,360
|
•Operační prostředky CELKEM
|
Závazky
|
(4)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Platby
|
(5)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
•Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM
|
(6)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
CELKEM prostředky
na OKRUH 3
víceletého finančního rámce
|
Závazky
|
= 4+ 6
|
0,360
|
0,500
|
4,500
|
0,500
|
5,000
|
0,500
|
0,500
|
0,500
|
4,000
|
17,360
|
|
|
Platby
|
= 5+ 6
|
0,180
|
0,430
|
2,750
|
2,750
|
3,000
|
3,000
|
0,550
|
2,300
|
2,400
|
17,360
|
* operační rozpočtová položka bude pokrývat provádění činností evropské sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví a fungování řídícího výboru
** rozpočtová položka na podporu pokrývá náklady související s vysláním styčných úředníků pro přistěhovalectví Komisí
Má-li návrh/podnět dopad na více okruhů:
|
•Operační prostředky CELKEM
|
Závazky
|
(4)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Platby
|
(5)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
• Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM
|
(6)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
CELKEM prostředky
z OKRUHU 1 až 4
víceletého finančního rámce
(referenční částka)
|
Závazky
|
= 4+ 6
|
0,360
|
0,500
|
4,500
|
0,500
|
5,000
|
0,500
|
0,500
|
0,500
|
4,000
|
17,360
|
|
|
Platby
|
= 5+ 6
|
0,180
|
0,430
|
2,750
|
2,750
|
3,000
|
3,000
|
0,550
|
2,300
|
2,400
|
17,360
|
Okruh víceletého finančního
rámce
|
5
|
„Správní výdaje“
|
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
|
|
|
Rok
N
|
Rok
N+1
|
Rok
N+2
|
Rok
N+3
|
Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)
|
CELKEM
|
|
GŘ <…….>
|
|
• Lidské zdroje
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
• Ostatní správní výdaje
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
GŘ <….> CELKEM
|
Prostředky
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
CELKEM prostředky
na OKRUH 5
víceletého finančního rámce
|
(Závazky celkem = platby celkem)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
|
|
|
Rok 2019
|
Rok
2020
|
Rok
2021
|
Rok
2022
|
Rok
2023
|
Rok
2024
|
Rok
2025
|
Rok
2026
|
Rok
2027
|
CELKEM
|
|
CELKEM prostředky
z OKRUHU 1 až 5
víceletého finančního rámce
|
Závazky
|
0,360
|
0,500
|
4,500
|
0,500
|
5,000
|
0,500
|
0,500
|
0,500
|
4,000
|
17,360
|
|
|
Platby
|
0,180
|
0,430
|
2,750
|
2,750
|
3,000
|
3,000
|
0,550
|
2,300
|
2,400
|
17,360
|
3.2.2.Odhadovaný dopad na operační prostředky
–◻
Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků
–◻
Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:
Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
Uveďte cíle a výstupy
⇩
|
|
|
Rok 2019
|
Rok
2020
|
Rok
2021
|
Rok
2022
|
Rok
2023
|
Rok
2024
|
Rok
2025
|
Rok
2026
|
Rok
2027
|
CELKEM
|
|
|
Druh
|
Průměrné náklady
|
počet
|
náklady
|
počet
|
náklady
|
počet
|
náklady
|
počet
|
náklady
|
počet
|
náklady
|
počet
|
náklady
|
počet
|
náklady
|
počet
|
náklady
|
počet
|
náklady
|
Celkový počet
|
|
SPECIFICKÝ CÍL č. 1.1
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
– Výstup 1
|
Podpora sítí
|
Grant
|
1
|
0,200
|
1
|
0,500
|
1
|
4,000
|
|
|
1
|
4,500
|
|
|
|
|
1
|
3,000
|
|
|
12,200
|
|
– Výstup 1
|
Poskytovatel služeb pro řídící výbor
|
Zadávání veřejných zakázek
|
1
|
0,160
|
|
|
1
|
0,500
|
|
|
1
|
0,500
|
|
|
|
|
1
|
0,500
|
|
|
1,660
|
|
– Výstup 1
|
Vyslaní styční úředníci
|
|
1
|
|
|
|
1
|
0,500
|
1
|
0,500
|
1
|
0,500
|
1
|
0,500
|
1
|
0,500
|
1
|
0,500
|
1
|
0,500
|
3,500
|
|
Mezisoučet za specifický cíl č. 1
|
|
0,360
|
|
0,500
|
|
5,000
|
|
0,500
|
|
5,500
|
|
0,500
|
|
0,500
|
|
4,000
|
|
0,500
|
17,360
|
|
SPECIFICKÝ CÍL č. 2 ..
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
– Výstup
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Mezisoučet za specifický cíl č. 2
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
NÁKLADY CELKEM
|
|
0,360
|
|
0,500
|
|
6,640
|
|
1,640
|
|
6,640
|
|
1,640
|
|
1,640
|
|
5,140
|
|
1,640
|
25,340
|
3.2.3.Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy
3.2.3.1.Shrnutí
–◻
Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.
–◻
Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno níže:
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
|
Rok
N
|
Rok
N+1
|
Rok
N+2
|
Rok
N+3
|
Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)
|
CELKEM
|
|
OKRUH 5
víceletého finančního rámce
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Lidské zdroje
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ostatní správní výdaje
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Mezisoučet za OKRUH 5
víceletého finančního rámce
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Mimo OKRUH 5
víceletého finančního rámce
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Lidské zdroje
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ostatní výdaje
správní povahy
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Mezisoučet
Mimo OKRUH 5
víceletého finančního rámce
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.
3.2.3.2.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů
–◻
Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.
–◻
Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:
Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky
|
|
Rok
N
|
Rok
N+1
|
Rok N+2
|
Rok N+3
|
Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)
|
|
• Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)
|
|
|
|
XX 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
XX 01 01 02 (při delegacích)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
10 01 05 01 (v přímém výzkumu)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
• Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE)
|
|
XX 01 02 01 (SZ, VNO, ZAP z celkového rámce)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
XX 01 02 02 (SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD při delegacích)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
XX 01 04 yy
|
– v ústředí
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
– při delegacích
|
|
|
|
|
|
|
|
|
XX 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v nepřímém výzkumu)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
10 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v přímém výzkumu)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Jiné rozpočtové položky (upřesněte)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
TOTAL
|
|
|
|
|
|
|
|
XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.
Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení
Popis úkolů:
|
Úředníci a dočasní zaměstnanci
|
|
|
Externí zaměstnanci
|
|
3.2.4.Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem
–◻
Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.
–◻
Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.
Upřesněte požadovanou úpravu, příslušné rozpočtové položky a odpovídající částky.
–◻
Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce.
Upřesněte potřebu, příslušné okruhy a rozpočtové položky a odpovídající částky.
3.2.5.Příspěvky třetích stran
–Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.
–Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:
Prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
|
Rok
N
|
Rok
N+1
|
Rok
N+2
|
Rok
N+3
|
Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)
|
Celkem
|
|
Upřesněte spolufinancující subjekt
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Spolufinancované prostředky CELKEM
|
|
|
|
|
|
|
|
|
3.3.Odhadovaný dopad na příjmy
–x
Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.
–◻
Návrh/podnět má tento finanční dopad:
–◻
dopad na vlastní zdroje
–◻
dopad na různé příjmy
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
Příjmová rozpočtová položka:
|
Prostředky dostupné v běžném rozpočtovém roce
|
Dopad návrhu/podnětu
|
|
|
|
Rok
N
|
Rok
N+1
|
Rok
N+2
|
Rok
N+3
|
Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)
|
|
Článek ………….
|
|
|
|
|
|
|
|
|
U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.
Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.