EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 28.3.2018
JOIN(2018) 5 final
SPOLEČNÉ SDĚLENÍ EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ EMPTY
Akční plán o vojenské mobilitě
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 28.3.2018
JOIN(2018) 5 final
SPOLEČNÉ SDĚLENÍ EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ EMPTY
Akční plán o vojenské mobilitě
1.Úvod: zlepšování vojenské mobility v EU
Předseda Komise Juncker ve svém projevu o stavu Unie z roku 2017 1 zdůraznil nutnost vytvořit do roku 2025 plnohodnotnou evropskou obrannou unii. EU již podniká nezbytné kroky k vytvoření efektivnější, reakceschopnější a propojenější Unie, která bude schopna prosazovat společné zájmy a priority EU při zajišťování míru a bezpečnosti svých občanů a území, k čemuž vyzývá i globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky EU 2 . Evropský obranný akční plán, a zejména Evropský obranný fond jsou důkazem toho, že Evropa je odhodlána členské státy významně podpořit. Zlepšení vojenské mobility v Evropské unii je jedním z praktických opatření v tomto směru a přispěje k vytvoření Unie, která chrání a ve které se účinně uplatňuje evropská solidarita a vzájemná pomoc 3 .
Dvacet pět členských států EU se rozhodlo zahrnout vojenskou mobilitu mezi přísnější závazky, které přijaly v rámci stálé strukturované spolupráce zahájené dne 11. prosince 2017 4 . Rada rovněž přijala dne 6. března 2018 doporučení týkající se plánu pro provádění stálé strukturované spolupráce a rozhodnutí, kterým se stanoví seznam projektů, jež mají být rozvíjeny v rámci stálé strukturované spolupráce 5 . V prosinci 2017 byla vojenská mobilita doplněna do společného souboru nových návrhů 6 za účelem provedení společného prohlášení EU a NATO z července 2016 7 . Evropská rada vyzvala v prosinci 2017 8 vysokou představitelku, Komisi a členské státy EU, aby pokračovaly v práci na vojenské mobilitě, a to jak v rámci stálé strukturované spolupráce, tak v rámci spolupráce mezi EU a NATO.
Hlavní zásady přístupu EU
V návaznosti na společné sdělení o zlepšování vojenské mobility v EU z listopadu 2017 9 a na základě plánu pracovní skupiny ad hoc pro přeshraniční vojenskou přepravu v Evropě, která působí v rámci Evropské obranné agentury, je cílem tohoto akčního plánu poskytnout soudržný rámec pro stávající a budoucí programy, projekty, iniciativy a činnosti. Tím se umožní koordinovanější přístup na úrovni EU, posílí se solidarita mezi členskými státy a umocní se přidaná hodnota EU.
Lepší mobilita sil v EU i mimo ni posílí bezpečnost v Evropě tím, že členské státy EU budou moci jednat rychleji, v souladu se svými potřebami a odpovědnostmi v oblasti obrany, a to v kontextu misí a operací společné bezpečnostní a obranné politiky, jakož i národních a mezinárodních činností (např. v rámci NATO).
Pro provádění tohoto akčního plánu má zásadní význam úzká spolupráce s členskými státy EU včetně všech jejich příslušných aktérů. Ta se bude uskutečňovat při plném respektování svrchovanosti členských států EU nad jejich územím a vnitrostátních rozhodovacích postupů, pokud jde o vojenské přesuny. Navíc budou učiněny kroky k prohloubení spolupráce mezi orgány, agenturami a subjekty Unie a příslušnými vnitrostátními orgány v členských státech EU při plném respektování pravomocí jednotlivých zúčastněných subjektů. Je třeba zajistit intenzivní koordinaci mezi tímto akčním plánem a projektem stálé strukturované spolupráce, který se týká potřeb v oblasti vojenské mobility, aby se dosáhlo doplňkovosti výsledků.
Důležitá je rovněž další spolupráce s NATO v otázkách vojenské mobility, a to v rámci provádění společného prohlášení. V souladu se závěry Rady z prosince 2017 probíhá spolupráce a koordinace s NATO na štábní úrovni, a to prostřednictvím pravidelných schůzek na téma vojenské mobility ve všech oblastech (pozemní, námořní, letecké). Záměrem je zajistit jednotný přístup a součinnost mezi EU a NATO, aby bylo možné efektivně řešit stávající překážky, včetně právních a procesních překážek a překážek souvisejících s infrastrukturou, aby se usnadnily a urychlily přesuny a překračování hranic pro vojenský personál a materiál, při plném respektování svrchovaných rozhodnutí jednotlivých států. Tato spolupráce bude probíhat zcela otevřeně a transparentně, za plného respektování rozhodovací samostatnosti a postupů obou organizací a s dodržením zásad inkluzivnosti a reciprocity, aniž je dotčena specifická povaha bezpečnostní a obranné politiky kteréhokoli členského státu EU. Cílem spolupráce se všemi zúčastněnými stranami bude zlepšit koordinaci a účinnost, aby bylo možné využít veškeré součinnosti.
Výsledky pracovní skupiny ad hoc pro přeshraniční vojenskou přepravu
Tento akční plán vychází z plánu vojenské mobility, který vypracovala pracovní skupina ad hoc zřízená v rámci Evropské obranné agentury rozhodnutím jejího řídícího výboru v září 2017. Plán pracovní skupiny ad hoc uvádí úkoly, odpovědnosti a ambiciózní harmonogramy ke zlepšení vojenské mobility s ohledem na tyto čtyři aspekty: právní aspekty, cla, vojenské požadavky, včetně vojenských norem souvisejících s infrastrukturou, a povolení k přeshraničnímu pohybu, včetně diplomatických oprávnění. Řídící výbor Evropské obranné agentury tento plán dne 9. února 2018 schválil a pověřil Evropskou obrannou agenturu, aby pokračovala v práci na zlepšování vojenské mobility, a to i v rámci provádění tohoto akčního plánu, a aby mu každoročně předkládala zprávy o dosaženém pokroku.
Kromě toho se členské státy EU podílejí na řadě projektů a iniciativ v oblasti spolupráce podporovaných Evropskou obrannou agenturou: projektový tým pro přesuny a dopravu 10 (Project Team Movement and Transport, PT M&T), multifunkční dopravní uzel EU 11 (EU Multimodal Transport Hub) a technické ujednání o diplomatických oprávněních 12 (Diplomatic Clearances Technical Arrangement).
2.Identifikovaná opatření
2.1 Vojenské požadavky
Určení vojenských požadavků odrážejících potřeby EU a jejích členských států a dohoda na nich budou výchozím bodem pro efektivní přístup v celé EU, který zahrne všechna ostatní opatření vymezená v následujících oddílech. Tyto požadavky by měly zahrnovat rovněž definici infrastruktury potřebné pro vojenskou mobilitu. Předpokladem je, aby se členské státy EU řídily celovládním přístupem a zapojily i jiné příslušné vnitrostátní orgány než ministerstva obrany.
Zásadní opatření na úrovni EU:
·Evropská služba pro vnější činnost / Vojenský štáb EU v úzké spolupráci s členskými státy EU, Komisí a příslušnými agenturami a subjekty Unie (včetně Evropské obranné agentury) a případně s využitím konzultací s NATO vypracují vojenské požadavky.
·Rada se vyzývá, aby do poloviny roku 2018 tyto vojenské požadavky posoudila a schválila s pomocí příslušných přípravných orgánů Rady, včetně Vojenského výboru EU.
2.2 Dopravní infrastruktura
Politika v oblasti dopravní infrastruktury nabízí příležitost ke zlepšení součinnosti mezi potřebami v oblasti obrany a existujícími politikami Unie, zejména pokud jde o transevropské dopravní sítě (TEN-T) 13 . V této souvislosti bude možné prokázat přidanou hodnotu EU a zajistit efektivnější využití veřejných prostředků.
Pilotní projekt
Jako kontrolu proveditelnosti společného přístupu na úrovni celé EU zahájilo estonské předsednictví v roce 2017 pilotní projekt analýzy pro země Severomořsko-baltského koridoru transevropských dopravních sítí 14 , do nějž se zapojili jejich zástupci v oblasti obrany a dopravy. Cílem této analýzy je zahájit níže popsané kroky, aby bylo možné určit předběžné prvky, které mohou být užitečné pro analýzu v plném rozsahu.
Tento pilotní projekt se ukázal jako užitečný. Členské státy, které se pilotního projektu zúčastnily, již identifikovaly ve svých dopravních sítích pro vojenské účely slabá místa, která je třeba zdokonalit, a sestavily související seznam priorit.
Lze uvést dva konkrétní příklady: analýza ukázala, že v některých silničních sítích členských států EU není maximální světlá výška silničních mostů, stejně jako nosnost některých mostů dostačující pro vojenská vozidla s nadměrnými rozměry nebo nadměrnou hmotností; podobně, pokud jde o železniční dopravu, není v některých případech nosnost železnic dostatečná k přepravě rozměrného vojenského vybavení.
Z pilotního projektu vyplynulo, že existují velké příležitosti pro civilní a vojenskou infrastrukturu pro dvojí užití, mimo jiné prostřednictvím multimodálních platforem umožňujících rychle přesouvat zařízení z přístavů a letišť na železnice a silnice, zlepšování kapacity terminálů ve vnitrozemí a adekvátních obrysnic na nákladních železničních trasách. To vše je třeba dále upřesnit v návaznosti na opatření stanovená v tomto akčním plánu, ale pilotní projekt potvrdil, že použitá metodika, která je uvedena v rámečku níže, funguje.
Využití dopravní infrastruktury EU pro dvojí – civilní i vojenské – účely
Jak je uvedeno v plánu pracovní skupiny ad hoc, záměrem je rozšířit a prohloubit pilotní projekt, aby bylo možné vyhodnotit, do jaké míry je stávající dopravní infrastruktura, kterou nařízení o transevropské dopravní síti považuje za prioritu u všech druhů dopravy, a její technické požadavky relevantní a dostatečné pro vojenskou přepravu osob a prostředků a do jaké míry relevantní a dostatečné nejsou, prozkoumat a vyvinout další úseky a prvky infrastruktury a upřesnit požadavky.
Zásadní opatření na úrovni EU:
·Do konce roku 2018 Komise ve spolupráci s členskými státy EU, Evropskou službou pro vnější činnost / Vojenským štábem EU a Evropskou obrannou agenturou identifikuje mezery mezi stávajícími stávajícími technickými požadavky platnými pro transevropskou dopravní síť na straně jedné a tím, co by bylo vhodné pro vojenskou přepravu, na straně druhé. Kromě toho budou identifikovány i nedostatky týkající se zeměpisného rozsahu.
·Do roku 2019 určí útvary Komise ty úseky transevropské dopravní sítě, které jsou vhodné pro vojenskou přepravu, včetně nezbytné modernizace stávající infrastruktury. Budou konkrétně identifikovány projekty dvojího užití a budou kvantifikovány jejich náklady. Na základě těchto zjištění bude vypracován seznam prioritních projektů. Kromě toho bude proveden odhad celkového objemu investic do transevropské dopravní sítě pro vojenské potřeby.
·Do roku 2020 Komise posoudí, zda je třeba upravit nařízení o transevropské dopravní síti, aby toto nařízení obsahovalo modernizované technické požadavky, případně i vojenské požadavky.
·Do konce roku 2019 určí Komise ve spolupráci s příslušnými stranami proveditelnost propojení vojenských a civilních databází (TENtec) a možný rozsah působnosti jakéhokoli takového opatření. Na tomto základě Komise stanoví jakékoli další úpravy funkcí TENtec, které by byly pro tyto účely zapotřebí, a určí postup pro průběžnou aktualizaci databází.
·Probíhající činnosti: Komise bude i nadále vyhledávat a upevňovat součinnost mezi transevropskou dopravní sítí a jejími příslušnými vesmírnými programy (např. EGNOS/Galileo).
Členské státy EU se vyzývají, aby:
·Co nejdříve zřídily jediné kontaktní místo pro informace o přístupu k dopravní infrastruktuře pro vojenské účely.
·Při budování dopravní infrastruktury soustavně zohledňovaly vojenské požadavky.
2.3 Regulační a procedurální záležitosti
2.3.1 Nebezpečné věci
Pozemní přeprava nebezpečných věcí je jednou z oblastí, v nichž se členské státy EU a Komise aktivně zapojují do jednání o komplexním souboru mezinárodních úmluv a doporučení OSN. Ty jsou však platné pouze pro civilní použití. Pokud jsou členské státy EU požádány, aby zajistily volný pohyb vojenských dopravních prostředků včetně nebezpečného zboží, uplatňují vnitrostátní pravidla. Tato odchylka od civilních pravidel vyžaduje povolení ad hoc a vede ke zpožděním.
Sladěním pravidel platných pro vojenské síly se stávajícími právními předpisy EU by se mohla zvýšit bezpečnost a zajistit součinnost a soudržnost při přepravě nebezpečných věcí ve vojenské oblasti, aniž by došlo k oslabení civilních norem.
Zásadní opatření na úrovni EU:
·Do jara 2019 provede Evropská obranná agentura v úzké spolupráci s Evropskou službou pro vnější činnost / Vojenským štábem EU a se všemi ostatními zúčastněnými orgány průzkum zahrnující řadu prvků: vnitrostátní předpisy, vymezení potřeb, vhodnost stávajících civilních harmonizovaných pravidel a možná potřeba dodatečných předpisů nebo úprav. Členské státy EU se vyzývají, aby v tomto procesu poskytly aktivní podporu.
·Probíhající činnosti: Útvary Komise v úzké spolupráci s Evropskou službou pro vnější činnost / Vojenským štábem EU a s podporou Evropské obranné agentury budou nadále usnadňovat výměnu znalostí mezi civilními a vojenskými odborníky v oblasti přepravy nebezpečných věcí.
·Do roku 2020 posoudí útvary Komise v úzké spolupráci s Evropskou službou pro vnější činnost / Vojenským štábem EU a Evropskou obrannou agenturou proveditelnost a potřebu dalších opatření na úrovni EU.
·Do léta 2019 prozkoumá Evropská obranná agentura v úzké spolupráci s členskými státy a Evropskou službou pro vnější činnost / Vojenským štábem EU také možnosti, jak zdokonalit soudržnost pravidel a postupů, pokud jde o vojenskou leteckou přepravu (přeprava a manipulace) na území členských států.
2.3.2 Clo a daň z přidané hodnoty
V průběhu práce pracovní skupiny ad hoc hlásily některé členské státy EU provozní obtíže vyplývající z nejasností, pokud jde o používání formuláře 302 pro dočasný vývoz a zpětný dovoz vojenského zboží ozbrojenými silami členských států EU nebo jejich jménem.
Zásadní opatření na úrovni EU v oblasti cel:
·Do konce roku 2018 provedou útvary Komise ve spolupráci s členskými státy EU, Evropskou službou pro vnější činnost / Vojenským štábem EU a Evropskou obrannou agenturou mapování těch činností v oblasti cel, na něž se má vztahovat formulář 302. Kromě toho posoudí útvary Komise v úzké spolupráci s Evropskou obrannou agenturou potřebu vypracovat unijní vzor formuláře 302 pro případy, kdy nelze použít stávající formulář 302. Toto posouzení bude zahrnovat i možný dopad na platné celní předpisy.
·Do konce roku 2018 prozkoumá Komise možnosti zefektivnění a zjednodušení celních formalit souvisejících s celními záležitostmi pro vojenské operace. Zajistí také jednotné uplatňování a provádění souvisejících celních ustanovení.
·Do konce roku 2018 určí Komise akty, které mají být případně změněny. V případě potřeby a na uvedeném základě iniciuje Komise změny celního regulačního rámce, a zejména aktů Komise souvisejících s celním kodexem Unie 15 , aby se vyjasnilo používání formuláře 302 pro určené činnosti související s celními záležitostmi.
·Komise vypracuje s pomocí Evropské služby pro vnější činnost / Vojenského štábu EU a Evropské obranné agentury pokyny, jimiž zajistí správné a jednotné uplatňování celních právních předpisů v záležitostech souvisejících s vojenskými činnostmi. Harmonogram bude záviset na přijetí výše uvedených změn.
·Do léta 2018, aniž je dotčena iniciativa Komise v oblasti celních předpisů Unie, připraví Evropská obranná agentura projekt kategorie A v oblasti cel, s výhradou rozhodnutí řídícího výboru, ve stálé koordinaci s Evropskou službou pro vnější činnost / Vojenským štábem EU a útvary Komise a odborníky členských států v oblasti vojenské a celní problematiky.
·Členské státy EU se vyzývají, aby do konce roku 2020 posoudily potřebu rozvoje elektronických systémů, mimo jiné s využitím kosmických technologií EU, pro správu celních záležitostí ozbrojenými silami a celními orgány.
Usnadnění vojenské mobility se týká i stávajících pravidel o dani z přidané hodnoty. Úsilí v oblasti obrany, a zejména vojenská mobilita, vyžadují dodávky mnoha vstupů, jako je odborná příprava, cvičební materiály, ubytování, poskytování potravin a stravovacích služeb, paliva atd. Tyto dodávky v zásadě podléhají dani z přidané hodnoty. V rámci pracovní skupiny ad hoc pro vojenskou mobilitu poukázaly členské státy na nutnost zajistit obrannému úsilí rovné zacházení, aby se snížila administrativní zátěž, a tím se zabránilo zpožděním a nákladům na vojenskou mobilitu, a aby členské státy byly motivovány ke spolupráci.
Zásadní opatření na úrovni EU v souvislosti s daní z přidané hodnoty:
·Do konce roku 2018 posoudí Komise po konzultaci s členskými státy EU a v úzké spolupráci s příslušnými aktéry Unie možnosti, jak snížit administrativní zátěž, a proveditelnost sjednocení režimu daně z přidané hodnoty v oblasti obranného úsilí v rámci EU a NATO.
2.3.3 Povolení k přeshraničnímu přesunu
Jak je navrženo v plánu pracovní skupiny ad hoc, povolení k přeshraničnímu přesunu (včetně diplomatického oprávnění) je jednou z oblastí, v nichž členské státy EU mohou společně pracovat na zlepšování soudržnosti a/nebo účinnosti svých postupů. Povolení k přeshraničnímu přesunu se týká postupů k získání povolení k překročení hranice. Platné diplomatické oprávnění snižuje administrativní zátěž a zkracuje čas nutný k povolení vojenské mobility. Stávající technické ujednání o diplomatických oprávněních se osvědčilo v určitém segmentu letecké dopravy, ale s jasnými omezeními, jako je vyloučení určitých vzdušných prostorů nebo letišť či odepření určitých úkolů, které signatáři ukládají individuálně. Každoročně vydávaná čísla diplomatických oprávnění ze strany přispívajících členských států EU, jakož i omezení a kontakty jsou uvedeny na specializovaných internetových stránkách.
Ujednání o povolení k přeshraničnímu přesunu se zaměřením na pozemní přesun by bylo příležitostí ke zlepšení vojenské mobility na silnicích, železnicích a vnitrozemských vodních cestách. Správní postupy by v něm mohly být částečně stanoveny s cílem zajistit společná pravidla a postupy, zejména v případě misí a operací společné bezpečnostní a obranné politiky, jakož i činností v jiných rámcích, cvičení a každodenních přesunů.
Pokud jde o letecké přesuny, které se uskutečňují podle pravidel pro všeobecný letový provoz, musí být v souladu s regulačním rámcem zavedeným v rámci jednotného evropského nebe. Pokud jde o lety provozované podle vnitrostátních předpisů pro operační letový provoz, musí členské státy zohledňovat dvoustranná ujednání nebo technické ujednání o diplomatických oprávněních pro přeshraniční operace. Včasné a přesné informování o bezpečnosti na evropské úrovni by pomohlo v případech, kdy je zapotřebí ověřit, zda jsou dodržovány veškeré požadavky na bezpečnost. Kromě toho by dostupnost určitých zařízení a služeb napomohla k zajištění bezpečnosti, regulérnosti a efektivity globálního leteckého systému a souladu s požadavky na vojenské vzdušné operace. Toho by mohlo být dosaženo podporou společného porozumění nejdůležitějším zásadám, sdílením osvědčených postupů a monitorováním jejich praktického uplatňování.
Zásadní opatření na úrovni EU:
·Do léta roku 2018 připraví Evropská obranná agentura projekt kategorie A týkající se povolení k přeshraničnímu přesunu, s výhradou souhlasu Řídícího výboru Evropské obranné agentury, aby podpořila členské státy EU při tvorbě ujednání v oblasti přeshraničních oprávnění.
·Evropská obranná agentura bude prostřednictvím projektového týmu pro přesuny a dopravu sloužit jako platforma pro výměnu názorů mezi členskými státy EU a Evropskou službou pro vnější činnost / Vojenským štábem EU a NATO ohledně lhůt pro pozemní přesuny.
Členské státy EU se vyzývají, aby:
·Zmapovaly stávající vnitrostátní právní předpisy týkající se povolení pro jiné než vlastní vojenské prostředky k provozu v členských státech EU, zejména s ohledem na omezení.
·Přispěly ke stanovení provozních požadavků specifických pro jednotlivé oblasti na přesun prostředků v souvislosti s vojenskými požadavky.
·Určily vnitrostátní regulační omezení a související politické odůvodnění.
·Vypracovaly řešení s využitím stávajících činností a produktů a hledáním rovnováhy mezi provozními požadavky a racionálními politickými omezeními, aby se (diplomatická) oprávnění vydávala s minimálními nezbytnými výhradami ze strany členských států.
·Určily, zda je třeba přizpůsobit vnitrostátní předpisy v případech, kdy lze na základě těchto upravených předpisů dosáhnout zlepšení vojenské mobility, a zároveň zachovat zásadní omezení nevojenského charakteru pouze tehdy, je-li to nezbytné.
·Podepsaly ujednání specifická pro jednotlivé oblasti, která harmonizují postupy a umožní, aby povolení k přeshraničnímu pohybu pro vojenské přesuny a přepravu podléhala předchozímu schválení.
2.3.4 Další otázky
V plánu pracovní skupiny ad hoc jsou rovněž stanoveny další orientační směry činnosti týkající se právních a procesních otázek, včetně právních aspektů. To zahrnuje další objasnění možného dopadu dohody o statusu ozbrojených sil EU na vojenskou mobilitu, jakmile uvedená dohoda vstoupí v platnost.
Aby bylo možné dále zlepšovat vojenskou mobilitu v EU, je třeba zohlednit hrozby, které jsou hybridní povahy. Měla by být proto zvážena dimenze vojenské mobility při provádění příslušných akcí podle Společného rámce pro boj proti hybridním hrozbám 16 .
Zásadní opatření na úrovni EU:
·Do jara roku 2019 provede Evropská obranná agentura průzkum o těchto dalších otázkách, a to s pomocí příslušných orgánů členských států a případně i útvarů Komise a Evropské služby pro vnější činnost / Vojenského štábu EU, aby se určily další možné směry činnosti.
·Probíhající činnosti: Při provádění Společného rámce pro boj proti hybridním hrozbám bude věnována zvláštní pozornost dimenzi vojenské mobility, zejména pokud jde o kapacitu analýzy zpravodajských informací (středisko pro hybridní hrozby), rozhodování v případě hrozeb a odolnost kritické infrastruktury.
·Členské státy EU se vyzývají, aby zvážily dohodu o statusu ozbrojených sil EU a její provádění ve vztahu k vojenské mobilitě, jakmile uvedená dohoda vstoupí v platnost.
3.Dopad na rozpočet
Tento akční plán nemá žádný dopad na rozpočet EU kromě možného financování infrastruktury dvojího užití v budoucnu, jak je uvedeno v kapitole 2.2. V této souvislosti bude případná dodatečná finanční podpora ze strany EU určená na provádění projektů dvojího užití zohledněna v návrhu víceletého finančního rámce, který připravuje Komise.
4.Další postup
Akční plán o vojenské mobilitě předkládá vysoká představitelka a Komise členským státům EU k posouzení a ke schválení, což umožní jeho včasné a koordinované provádění. Tento plán by se měl považovat za otevřený plán, který bude případně později revidován.
Vysoká představitelka, případně Komise budou členským státům EU předkládat pravidelné zprávy o pokroku při provádění tohoto akčního plánu, přičemž první z nich má být předložena do léta roku 2019. Tyto zprávy budou doplňovat výroční zprávy Evropské obranné agentury určené ministrům obrany členských států.