Stanovisko Evropského výboru regionů Nový evropský program pro urychlení rozvoje námořních odvětví

(2019/C 404/09)

Zpravodaj

Christophe CLERGEAU (FR/SES), člen rady regionu Pays-de-la-Loire

POLITICKÁ DOPORUČENÍ

I) Klíčová politická doporučení pro urychlení rozvoje evropských námořních odvětví

Uvědomit si, co je ve hře, a zvolit novou, ofenzivnější průmyslovou politiku

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ,

vyzývá k uvědomění si příležitostí rozvoje, ale také hrozeb pro evropská námořní odvětví. Ta se musí za podpory evropských, vnitrostátních a regionálních orgánů zmobilizovat, aby zvládla ekologickou a energetickou transformaci a také digitální transformaci a průmyslovou revoluci, a musí stimulovat atraktivitu svých povolání. Tyto výzvy přicházejí v době, kdy jsou tato odvětví ohrožena novou asijskou konkurencí v oblasti plavidel s vysokou přidanou hodnotou, v níž si Evropa drží vedoucí postavení. Tato konkurence, která zkouší využívat evropské technologie, představuje nekalou hospodářskou soutěž, která se vyznačuje sociálním a environmentálním dumpingem a je z velké části financovaná státní podporou, což je v rozporu s pravidly mezinárodního obchodu. Evropské orgány proti tomu musí zasahovat s cílem nastolit rovné podmínky hospodářské soutěže. Je třeba poznamenat, že se tato nekalá hospodářská soutěž dotýká rovněž odvětví rybolovu;

zdůrazňuje rozmanitost námořních odvětví, která je přínosem pro posílení synergií mezi odvětvími a územními dopady: stavba, oprava a vrakování civilních i vojenských lodí (od lodí pro osobní dopravu po rekreační plavidla, od rybářských plavidel až po obslužná plavidla nebo osobní lodě, jakož i vojenské flotily), obnovitelné mořské zdroje energie, odvětví ropy a plynu, přístavní, pobřežní a mořské infrastruktury, rybolov, akvakultura, sběr měkkýšů a modrá bioekonomika;

vyzývá k tomu, aby se pokračovalo v úsilí o rozvoj rybolovu, sběru měkkýšů a akvakultury, pokud jde o rovnováhu, ekologickou, sociální a ekonomickou udržitelnost, jakož i k podpoře generační obnovy, jejímiž dvěma základními prvky jsou odborná příprava a zlepšování podmínek na palubě;

má za to, že námořní odvětví musí mít stejně jako kosmický nebo letecký průmysl ambiciózní průmyslovou strategii a konkrétní prováděcí rámec přizpůsobený jeho zvláštnostem: problematice svrchovanosti, velké kapitálové náročnosti, výrobě v krátkých sériích, dlouhému cyklu a vysoké míře rizika, důležitým potřebám výzkumu, inovací a vzdělání;

upozorňuje na to, že je nezbytné podpořit rozvoj větrné energie na moři nad hlubokými vodami coby prostředek, jak snížit využívání přímořských pobřežních oblastí v mělčinách ve prospěch jiných činností, které jsou specifické pro modrou ekonomiku;

připomíná, že námořní odvětví představují druhé největší odvětví, pokud jde o počet pracovních míst v modré ekonomice. Evropa se v něm v kontextu celosvětového růstu těší četným prvenstvím a vytváří řadu vysoce kvalifikovaných a udržitelných průmyslových pracovních míst;

poukazuje na významnou úlohu přístavů, které představují strategickou infrastrukturu nejen jako obchodní a dopravní uzly, ale čím dál více také jako platformy průmyslu a inovací, kde lze ještě více zhodnotit spolupráci s přilehlými městy. Je proto důležité naplánovat vhodnou podporu pro všechny podniky na pevnině (1), které již provádějí činnosti spojené s modrou ekonomikou nebo by je mohly rozvinout prostřednictvím vyzkoušených a ověřených metod diverzifikace;

poukazuje na socioekonomický význam rybolovu a námořních činností při poskytování bezpečných a kvalitních potravin. Připomíná význam jejich kulturního a tradičního rozměru, který je klíčový pro stimulaci cestovního ruchu. Zdůrazňuje význam nezbytných synergií a doplňkovosti mezi tradičními činnostmi a novými odvětvími, které je v zájmu zaměstnanosti a udržitelného rozvoje třeba rozvíjet;

považuje námořní odvětví za jeden z nejdůležitějších stimulů pro dosažení cílů udržitelného rozvoje, o nichž se v Evropě hovoří. Produkty, služby a inovace námořních odvětví jsou skutečně klíčovým přínosem pro doplnění činností nezbytných pro řádné provádění těchto transformací. Patří k nim zejména:

—	průzkum oceánů, rozvoj znalostí o moři a mořském dnu,

—	posílení boje proti změně klimatu, zejména prostřednictvím námořní dopravy,

—	rozvoj mořské obnovitelné energie a větrné energie na moři, propojení elektrických sítí mezi zeměmi Evropské unie za účelem vyššího zastoupení energie z obnovitelných zdrojů ve skladbě zdrojů energie a jejich integrace na evropské úrovni,

—	přítomnost na moři, dohled a bezpečnost, zásahy na moři včetně boje proti výskytu plastů,

—	znalosti a rozvoj biologických mořských zdrojů, udržitelný rozvoj rybolovu, akvakultury a modrého oběhového hospodářství;

10.

souhlasí se závěry hodnocení pokynů „LeaderSHIP 2020“ přijatých EHSV v roce 2018 (2), které poukazují na omezení při provádění a chybějící přesné a měřitelné cíle;

11.

žádá nastolení nového přístupu „LeaderSHIP 2030“, který bude důkladně revidován a nabídne tzv. „european blue new deal“, jenž propojí tři prvky: obchodní politiku a politiku hospodářské soutěže usilující o ochranu našich zájmů a vznik evropských vedoucích hráčů, mobilizaci a přizpůsobení každé evropské politiky potřebám a zvláštnostem námořních odvětví a přijetí šesti operativních cílů, s ohledem na které budou mobilizováni místní, vnitrostátní a evropští aktéři v období let 2020–2027:

—	dekarbonizace námořní dopravy a stavba čistých lodí: nulové emise, nulové vypouštění na moři, nulový hluk,

—	odstranění odpadu z moří, zejména plastů,

—	námořní odvětví 4.0, průřezový přístup k účinnosti služeb a kvalitě pracovních míst ve všech námořních odvětvích,

—	vedoucí postavení Evropy ve světě ve všech technologiích obnovitelných mořských zdrojů energie,

—	evropská strategie pro novou modrou bioekonomiku, která bude působit jako dynamizující prvek pro rybolov, akvakulturu a zhodnocení mořských biologických zdrojů,

—	zahájení evropské mise na průzkum oceánů, jejímž cílem bude získat lepší poznatky o mořském prostředí ve všech světových mořích.

Z těchto šesti cílů vyplývají konkrétní výzvy pro toto odvětví a tyto cíle musí být rovněž zohledněny v otevřené diskusi o námořní „misi“ v rámci programu Horizont Evropa;

12.

podporuje přijetí strategií pro námořní odvětví v nejvzdálenějších regionech a na evropských ostrovech za účelem urychlení ve třech prioritních směrech: přístavy, bezuhlíková energetická soběstačnost s co nejmenšími náklady a modrá bioekonomika, včetně rybolovu a akvakultury;

13.

připomíná, že pro budoucnost námořních odvětví je důležité postavit tyto výzvy v námořní oblasti do středu budoucích politik Evropské unie a do středu využívání finančních prostředků regionální politiky;

European Sea Tech: budovat evropské sítě pro sdružování vnitrostátních inovativních ekosystémů, mobilizaci regionů pro strukturalizaci průmyslových hodnotových řetězců

14.

má za to, že námořní odvětví se v první řadě vyznačují tím, že jsou spjata s územím přímořských regionů, které utvářely regionální inovativní ekosystémy excelence, jež se jimi zabývají. Především a právě na tyto regionální inovativní ekosystémy a na související strategie inteligentní specializace se musí zaměřit vnitrostátní a evropské politiky, aby byly aktivní a účinné;

15.

navrhuje spustit program „European Sea Tech“ pro sdružování regionálních inovativních ekosystémů prostřednictvím tvorby vícero sítí spolupráce:

—	s cílem oživit pododvětví a uspořádat evropské hodnotové řetězce,

—	s cílem lépe určovat a podporovat výzvy průmyslové změny, včetně s ohledem na životní prostředí, energii a digitalizaci,

—	s cílem rozvíjet nové služby, produkty a ekonomické modely, které budou integrovanější a lépe vybavené pro to, čelit celosvětové konkurenci.

Komise spustí výzvy k projevení zájmu pro tvorbu tematických sítí. Zúčastnit by se mohl každý regionální (nebo meziregionální) ekosystém, aby se stal součástí více sítí v souladu se strategiemi inteligentní specializace svého regionu. Ekosystémy kombinující mnoho kompetencí a sdružující více sítí by představovaly „ústřední ekosystémy“ programu „European Sea Tech“.

Každá síť by se snažila být co nejinkluzivnější a spojovala by všechny pravomoci jednotlivých evropských regionů. V rámci sítí by byly systematicky řešeny otázky udržitelného rozvoje, výzkumu a vývoje, průmyslové výkonnosti, financování a dovedností.

Tyto sítě by účinněji než centralizovaná evropská platforma vytvořily pilíř, na němž by se dala rozvíjet spolupráce mezi regiony a mohly by se zavádět operativní projekty vytvořené speciálně pro různé politiky Unie.

Úlohou „European Sea Tech“ by rovněž bylo posílení transferu technologií, zkušeností a dovedností mezi různými sítěmi a sektory námořních odvětví;

16.

poukazuje na význam programu „European Sea Tech“ pro průřezový přístup k námořním odvětvím a urychlení přechodu na ekologická a digitální námořní odvětví využitím technologií a dovedností ze všech námořních odvětví v zájmu jejich zpřístupnění ostatním odvětvím;

17.

znovu vyjadřuje svou podporu projektu námořních znalostních a inovačních společenství, ale konstatuje, že kvůli svému zaměření na udržitelné řízení mořských zdrojů může tento projekt reprezentovat v nejlepším případě pouze jednu ze sítí, které tvoří program „European Sea Tech“;

18.

požaduje, aby projekty předložené sítěmi inovativních ekosystémů „European Sea Tech“ mohly být podpořeny v rámci evropských partnerství a spolufinancovány programem Horizont Evropa a dalšími finančními prostředky, které jsou k dispozici. Tyto projekty by měly zahrnovat financování pilotních linek, prototypů a demonstračních zařízení;

19.

opakovaně zdůrazňuje svou žádost týkající se námořního plánu v rámci programu Horizont Evropa, výslovného začlenění vědeckých a technologických výzev námořních odvětví do druhého pilíře a cíle vyčlenit 10 % programu Horizont Evropa na financování projektů s významným dopadem na modrou ekonomiku a námořní odvětví;

II) Konkrétní návrhy pro mobilizaci a přizpůsobení politik Evropské unie v období po roce 2020 pro námořní odvětví

Mezinárodní obchod a hospodářská soutěž

20.

pokud jde o námořní odvětví a služby, zdůrazňuje nutnost nové „realistické“ obchodní politiky založené na vzájemnosti v zájmu ochrany pracovních míst v Evropě a evropské svrchovanosti před hrozbou ofenzivních a nekalých strategií námořních velmocí, především těch z Asie. Je-li to možné a účelné, měla by tato politika podporovat stabilní a mnohostranný systém obchodu založený na spravedlivých a transparentních pravidlech zaručujících podmínky spravedlivé konkurence, usilovat o přínosné dohody s obchodními partnery a opírat se o funkci WTO;

21.

má za to, že pokud jde o světové a globalizované trhy, musí politika hospodářské soutěže umožnit vznik evropských vedoucích hráčů, přičemž však musí vždy zaručit spravedlivou a vyváženou hospodářskou soutěž uvnitř Unie, a znovu potvrzuje přidanou hodnotu pokynů pro státní podporu námořní dopravě a potřebu jednoduchého, stabilního a konkurenceschopného daňového rámce pro dosažení tohoto cíle;

22.

upozorňuje Komisi na význam lepší kontroly zahraničních investičních toků a omezení převodů technologií a jejich případných škodlivých dopadů na evropský průmysl, a to zejména těch, které jsou zahrnuté ve velkých mezinárodních dohodách;

23.

vyzývá k přijetí konkrétních závazků v oblasti řízení veřejných civilních i vojenských zakázek, například stanovením přísných požadavků na dodávky některých produktů a služeb, které by byly předem určeny jako strategické nebo obzvláště zranitelné vůči globální hospodářské soutěži;

Financování projektů

24.

přeje si urychlenou realizaci návrhu platformy financování projektů modré ekonomiky, který musí obsahovat nástroj pomoci, ale také zvláštní investiční fond pro financování inovativních a rizikových projektů. Hlavním cílem platformy by mělo být soustředit se na poskytování finančních prostředků se zvýhodněnou sazbou na projekty, které tradiční subjekty považují za příliš rizikové, a reagovat tak na selhání trhu. Tento nástroj bude muset fungovat v úzké spolupráci s členskými státy a regiony, aby zajistil doplňkovost intervenčních nástrojů a kontinuitu podpory projektů. Tato platforma se bude muset rovněž opírat o sítě a „ústřední ekosystémy“ programu „European Sea Tech“;

25.

dále žádá Komisi, aby stanovila cíl a metodu mobilizace evropských investičních nástrojů pro modrou ekonomiku a námořní průmysl, které budou zahájeny v rámci InvestEU, konkrétně v souvislosti s programem Horizont Evropa;

26.

trvá na tom, že jsou zapotřebí stálé nástroje pro snižování finančních nákladů základních strukturálních projektů a umožnění účinného předběžného financování nejvyšších nákupů a investic (lodě pro osobní dopravu, zařízení LNG, obnovitelné mořské zdroje energie atd.);

27.

podtrhuje potřebu vyčlenit zvláštní finanční prostředky pro nejvzdálenější regiony, které zohlední jejich omezení a specifické rysy. Tyto regiony dodávají Evropě díky své strategické poloze v Atlantském a Indickém oceánu a v Karibském moři výjimečný námořní a oceánský rozměr a představují jedinečná přírodní aktiva, což uznává sama Evropská komise;

28.

zdůrazňuje, že je důležité usnadnit inovativní zadávání veřejných zakázek, což umožňuje uvolnit pravidla pro zadávání veřejných zakázek, pokud se jedná o pořízení nově vznikající technologie, která dosud nebyla na trhu standardizována. Tento krok urychluje zavádění inovací na trhu tím, že podnikům nabízejícím nové služby a výrobky umožní, aby rychleji našly své první zákazníky;

29.

poukazuje na regulační omezení v námořním odvětví a na administrativní lhůty pro zpracování žádostí, které představují hlavní překážku pro provádění testů a zkoušek na moři. Navrhuje vytvořit evropskou pracovní skupinu, v níž by spolupracovaly Komise, státy, regiony a hospodářské subjekty s cílem šířit osvědčené postupy a podporovat příznivý vývoj národních referenčních rámců;

30.

domnívá se, že je užitečné pokračovat v cestě k vytvoření agentury „Maritime Advanced Research Projects Agency“, která by byla inspirována americkou agenturou DARPA, a podpořit v rámci účelového financování přelomové inovace, a to s uznáním práva na selhání a za plného zohlednění rozvojových omezení malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací;

31.

v souvislosti s obdobím po brexitu navrhuje přidělit subjektům z námořních odvětví část zvláštních fondů přidělovaných na podporu nejvíce zasažených území s cílem vybudovat nové perspektivy rozvoje a zaměstnanosti;

32.

poukazuje na význam programu „European Sea Tech“ pro průřezový přístup k námořním odvětvím a urychlení přechodu na ekologická a digitální námořní odvětví prostřednictvím mobilizace všech technologií a dovedností všech námořních odvětví v zájmu jejich zpřístupnění ostatním odvětvím. Toto hledání průřezového charakteru je třeba podporovat rovněž mezi námořními a pobřežními činnostmi a dalšími průmyslovými a digitálními odvětvími, které přinášejí inovace, jež jsou přímo uplatnitelné nebo mohou být užitečně uzpůsobeny námořnímu prostředí;

Námořní odvětví 4.0

33.

připomíná problémy průmyslu 4.0 v souvislosti s ekologickou a energetickou transformací, výkonností průmyslu, digitalizací, a to zejména v oblasti výroby, a také spolupráce v rámci místních a evropských hodnotových řetězců. Z toho důvodu podporuje cíl „green shipyard 2050“ pro loděnice, které jdou příkladem v ekologické a energetické transformaci;

34.

rovněž připomíná, že s touto transformací průmyslu jsou neodmyslitelně spjaty celoživotní učení, rozvoj a kvalita pracovních míst, pracovní podmínky a mobilizace zkušeností a kreativity pracovníků;

35.

má za to, že inovace a produktivní investice v této oblasti musí být prioritou evropské politiky pro podporu námořních odvětví a musí se zaměřit zejména na malé a střední podniky;

36.

zdůrazňuje hybnou páku sdíleného pokroku, kterou představuje spolupráce civilního a vojenského odvětví zejména pro usnadnění – obousměrného – převodu technologií a znalostí a také mobilita lidských zdrojů a schopností;

37.

poukazuje na to, že je důležité podpořit transformaci podniků působících v odvětví ropy a zemního plynu na moři a jejich strategie na diverzifikaci v jiných odvětvích modré ekonomiky. Tyto společnosti mají vysokou úroveň odborných znalostí v námořní oblasti, mají příkladnou znalost dlouhých a komplexních projektů a cenné dovednosti, které mohou přispět k rozvoji námořních odvětví (zásobovací plavidla, podmořské robotické systémy, systémy kotvení, automatické systémy atd.). Mohly by účelně a kolektivně opětovně investovat část zisků z ropy a zemního plynu do investičních fondů modré ekonomiky a do mořské obnovitelné energie;

38.

zdůrazňuje skutečnost, že kvůli technologickým změnám přestávají být lodě analogovými jednotkami a stávají se z nich digitalizované dopravní platformy, což nabízí příležitost k větší integraci a většímu propojení různých digitálních systémů. Tím se mění pracovní postupy v odvětví např. při komunikaci mezi loděmi a úřady na pevnině, při kontaktu mezi loděmi navzájem a mezi loděmi a orgány. V tomto ohledu je důležité, aby evropská námořní odvětví a orgány využívaly možností, které nabízí digitalizace při mezinárodní hospodářské soutěži;

39.

zdůrazňuje, že je naprosto nezbytné zohledňovat a podporovat digitalizaci a obecněji nové technologie umělé inteligence v oblasti námořních inovací;

40.

navrhuje, aby programy podpory a financování braly v úvahu řadu témat nejen technologické povahy, ale i vztahujících se k vývoji nových služeb, jako jsou autonomní podvodní vozidla (AUV), služby námořního dohledu a prediktivní údržby, kde jsou výsledky a výkony jako součást smluvních podmínek stále důležitější než vynaložené finanční prostředky. Musí se rovněž podporovat vytváření platforem umožňujících sbližování různých technologií námořního dohledu různých členských států s cílem zvýšit interoperabilitu činností dohledu, zlepšit účinnost operací na moři, usnadnit provádění právních předpisů a politik Unie v této oblasti, a tak podpořit lepší kontrolu evropského námořního prostoru;

Zaměstnanost, kompetence a odborná příprava

41.

uznává, že je důležité oživit sociální dialog v tomto odvětví a nastolit vztah mezi zaměstnáním a odbornou přípravou v odvětvích námořního průmyslu. Požaduje, aby tyto úkoly plnily zvláštní platformy, a to jak v odvětvích dopravy a mořských biologických zdrojů, tak ve výrobním odvětví a v loděnicích. Považuje zejména za důležité podporovat odbornou přípravu specifickou pro námořní odvětví a odvětví rybolovu, aby se přispělo ke generační obměně v oblasti rybolovu, akvakultury a sběru měkkýšů, a také podporovat specifické vysokoškolské studium v oblasti námořní obchodní dopravy. Stejně tak považuje za nezbytné vytvořit systém, který zajistí efektivitu vzdělávacích programů a odpovídající kvalifikaci vyučujících;

42.

zdůrazňuje, že rozvoj námořních činností znamená mobilizovat pracovníky, kteří mají vynikající námořní dovednosti, nebo poskytnout důkladnou doplňující odbornou přípravu těm, kteří život na moři neznají. V tomto ohledu je jednoznačně nutné pořádat kampaně mezi mladými lidmi s cílem získat talentované lidi a začlenit nové odborníky do námořních odvětví, do námořní obchodní dopravy a rybolovu s působištěm na pevnině i na moři;

43.

vítá pokrok, kterého bylo dosaženo nedávným přijetím směrnic o vysílání pracovníků, které je v námořním odvětví časté, a vyzývá k vytvoření systému uznávání odborných kvalifikací, tedy nejen diplomů a osvědčení, aby byla naplněna zásada stejné odměny za stejnou práci;

44.

domnívá se, že mobilita pracovníků v rámci EU je pozitivním prvkem pro co nejúčinnější uspořádání hodnotových řetězců v námořním odvětví a pro zvládnutí změn v různých odvětvích činnosti. Je třeba usilovat o dosažení tohoto cíle, přičemž je nutné udržovat a posilovat dovednosti potřebné pro uspokojení potřeb podniků, a to nejprve na místní úrovni a poté na evropské úrovni;

III) Přístup k velkým odvětvím námořního průmyslu a konkrétní návrhy pro ně

Digitalizace námořních odvětví

45.

zdůrazňuje, že je naprosto nutné zohledňovat a podporovat digitalizaci a obecněji nové technologie umělé inteligence v oblasti námořních inovací.

Navrhuje, aby programy podpory a financování braly v úvahu řadu témat nejen technologické povahy, ale i vztahujících se k vývoji nových služeb, jako jsou autonomní podvodní vozidla (AUV), služby námořního dohledu a prediktivní údržby;

Modrá bioekonomika

46.

poukazuje na slibný, avšak málo využívaný potenciál odvětví modré bioekonomiky, který nabízí řadu možností využití na trhu (potraviny pro lidskou spotřebu, krmiva pro zvířata, farmakologie, kosmetika, energetika) a má silný místní dopad. Zdůrazňuje, že je třeba upřednostnit nejvyspělejší a nejdůležitější hospodářská odvětví: rybolov, akvakulturu a mořský chov;

47.

vítá mobilizaci tohoto nově vznikajícího odvětví, a to zejména prostřednictvím „fóra pro modrou bioekonomiku“, které vede GŘ MARE; má za to, že po důležité fázi investic do výzkumu a vývoje je třeba upřednostnit industrializaci a komercializaci nových postupů, které byly vyzkoušeny a zdokonaleny v malém měřítku;

48.

přeje si, aby tomuto odvětví byla dána nová priorita prostřednictvím investic do celého hodnotového řetězce, od získávání či produkce biologických zdrojů až po fázi transformace a zhodnocení produktů;

49.

za tímto účelem navrhuje vybudovat propojení s rozvinutějšími námořními odvětvími, jako je rybolov a akvakultura, a to s cílem vytvořit navazující řetězec pro zhodnocení a zpracování produktů rybolovu, který přináší největší přidanou hodnotu;

50.

zdůrazňuje význam mořského oběhového hospodářství pro podporu rozvoje modré bioekonomiky (uplatňování nulových výmětů v rybolovu, využití vyplaveného smíšeného odpadu z moře, zbytky ze zpracování řas, zpracování odpadů a plastů atd.);

51.

vyzývá Evropskou unii, aby podpořila průzkum všech světových moří a oceánů, a to zejména za účelem zlepšení znalostí v oblasti mořského prostředí a podpory klimatologie (koloběh uhlíku a absorpce CO2, acidifikace a vzestup hladin atd.), a určila různá naleziště energetických i neenergetických zdrojů, aby bylo možné lépe posoudit potenciál mořských zdrojů (geotermální energie, strategické nerostné suroviny atd.);

Stavba civilních a vojenských lodí

52.

potvrzuje strategickou povahu evropských investic do rozlišujících faktorů v odvětví stavby lodí, a to zejména v souvislosti s digitalizací a ekologickou a energetickou transformací. Cílem je prostřednictvím inovací zlepšit naši konkurenceschopnost a získat zpět podíl na trhu. Pro stavbu lodí je rovněž důležitá otázka financování;

53.

upozorňuje na nové příležitosti na trhu související s těmito přechody: využití čistého pohonu v plavidlech, inovativní bezuhlíkové pohonné systémy (nové koncepce plachetnic), zásobovací lodě, elektrické trajekty, lodě určené pro dopravu zboží na krátké vzdálenosti, lodě pro obsluhu přístavu a pobřeží atd.;

54.

zdůrazňuje, že je důležité posílit vazby a místní spolupráci loděnic a jejich společných zásobovacích řetězců v rámci námořních klastrů. Rovněž zdůrazňuje, že je třeba podporovat regiony, v nichž se staví a opravují lodě a kde působí mnoho malých a středních podniků. Přeje si, aby byla poskytována zvláštní podpora hodnotovým řetězcům výrobců příslušenství, kteří tvoří 50 % podíl světového trhu a mají dvojnásobný obrat oproti stavbě lodí. EU musí ve své obchodní politice a politice financování podpořit také využívání evropského vybavení v lodích postavených mimo Unii;

55.

vybízí v rámci programu „European Sea Tech“ k systematické činnosti s cílem začlenit do hodnotových řetězců stavby lodí nové subjekty, které mohou přispět k posílení výrobní kapacity, získávání dovedností a evropské konkurenceschopnosti;

56.

zdůrazňuje, že oprava lodí a stavba malých plavidel jsou pro nejvzdálenější regiony strategické průmyslové činnosti, neboť flotily a plovoucí zařízení, které působí v jejich vodách, se nacházejí v situaci ostrovního charakteru a odlehlosti od evropského kontinentu. To rozhodným způsobem ovlivňuje jejich logistiku, údržbu a nahrazování malých jednotek. Proto je třeba za účelem podpory účinného růstu námořních činností v těchto regionech poskytnout těmto průmyslovým činnostem zvláštní pomoc;

57.

má za to, že námořní záležitosti by měly hrát ústřední úlohu v nových bezpečnostních a obranných politikách, což znamená, že je třeba věnovat velkou pozornost stavbě vojenských lodí; navrhuje v tomto smyslu větší zohlednění podpory rozvoje duálních technologií, jichž může využívat jak civilní, tak vojenské odvětví;

58.

zdůrazňuje, že je třeba posílit kapacitu loďstev, která plní úkoly v oblasti dohledu a bezpečnosti, a domnívá se, že tyto svrchované úkoly musí plnit lodě postavené v Evropě. Je toho názoru, že řádná organizace těchto úkolů, zejména v souvislosti s brexitem a výzvami v oblasti migrace, znamená stavět na existujících loďstvech členských států v úzké spolupráci s agenturou Frontex a vyžaduje evropské úsilí v oblasti solidarity s cílem podpořit země, které jsou nejvíce zapojeny do těchto misí svrchovaně důležitého společného zájmu;

Obnovitelné mořské zdroje energie

59.

považuje energii z obnovitelných mořských zdrojů za odvětví s vysokým potenciálem, které by mohlo významně přispět k produkci obnovitelné energie, utvářet průmyslový hodnotový řetězec, který v řadě regionů vytváří udržitelná místní pracovní místa, a vést k úspěchům při vývozu. Připomíná, že projekty na moři musí být rozvíjeny způsobem šetrným k životnímu prostředí a slučitelným se stávajícími činnostmi a v synergii s nimi;

60.

zdůrazňuje mimořádně pozoruhodnou dynamiku poklesu nákladů, k níž došlo u větrných elektráren na moři v Evropě poté, co byly v roce 1991 instalovány první parky, a zejména díky rozvoji vysoce výkonného evropského průmyslového odvětví během posledních deseti let;

61.

připomíná význam, který mají opravy a servis plavidel, a skutečnost, že plavidla musí být poté, co skončí jejich životnost, demontována. Proto doporučuje, aby Komise vypracovala konkrétní plán, který EU zajistí dostatečná zařízení pro náležitý rozvoj těchto funkcí, včetně rozpočtových závazků, jež budou za tímto účelem nezbytné;

62.

připomíná, že budoucí rozvoj tohoto odvětví předpokládá prodloužení úsilí na evropské úrovni, a to zejména v oblasti výzkumu a vývoje (investice více než 3 miliard EUR), ale vyžaduje dnes jasné politické volby, které závisejí především na členských státech: stanovit objemy a harmonogramy ambiciózních výzev k podávání nabídek pro větrné elektrárny na moři, které jsou dnes nejvíce rozvinuté, ale také pro nové technologie, jako jsou plovoucí větrné elektrárny a přílivové elektrárny nebo elektrárny využívající síly mořských vln, které nezbytně potřebují dostatečné a zaručené zisky, aby mohly zahájit investice a industrializaci;

63.

vybízí k tomu, aby byly na evropské úrovni zřízeny specializované nástroje na podporu investic, ale i pojištění projektů a řízení rizik. Vytvoření takových nástrojů by mohlo výrazně snížit náklady na financování, a tím rychleji snížit nákladovou cenu vyrobené elektřiny;

64.

vítá významný pokrok, kterého bylo v posledních letech dosaženo v oblasti testů prototypů a demonstračních zařízení vznikajících technologií ve skutečných podmínkách používání, zejména co se týče energie přílivového proudu. Náklady by měly v budoucnu klesat a měly by být stále lépe kontrolované a věrohodné, což by mělo umožnit proniknutí na trh díky uzpůsobeným výkupním cenám a zachování vedoucího postavení evropských subjektů ve světě;

65.

důrazně žádá, aby si Evropa stanovila jako cíl dosáhnout vedoucího postavení ve světě v oblasti plovoucích větrných elektráren, a doporučuje Komisi a členským státům, aby zvážily myšlenku koordinovaných nebo společných nabídkových řízení s cílem poskytnout na trhu větší objem a zviditelnění. Tentýž přístup by bylo možné zaujmout pro energie přílivového proudu nebo vln v souvislosti s pilotními parky před zahájením obchodního provozu;

66.

zdůrazňuje, že je důležité zaujmout zvláštní přístup v nepropojených oblastech, zejména na ostrovních územích, který umožní navrhnout globální řešení pro bezuhlíkovou energetickou soběstačnost na základě kombinace technologií, zejména energie z obnovitelných mořských zdrojů, v souladu s charakteristikami jednotlivých území. V této souvislosti je třeba intenzivněji usilovat o rozvoj strojů se středním výkonem;

67.

navrhuje, aby byl vývoj těchto řešení pro energetickou nezávislost rovněž testován a ověřován v projektech víceúčelových námořních struktur, které předznamenávají budoucí zaměření průmyslové činnosti na mořské prostředí a v širším smyslu také života lidí. Je třeba poznamenat, že tyto dlouhodobější perspektivy budou muset nezbytně dodržovat přísné požadavky týkající se udržitelnosti a zvládání environmentálních dopadů během celého životního cyklu projektů;

IV) Přístavy – zásadní výzva pro dynamiku námořních odvětví

Přístavní platformy a přístavní, pobřežní a mořská infrastruktura

68.

upozorňuje na to, že přístavy vzhledem k integraci činností a potenciálu mohou sloužit jakožto oblasti rozvoje projektů modrého růstu. Mohou pak sloužit jako příklad, který lze rozšířit na všechny pobřežní regiony.

69.

trvá na tom, aby se přístavy bez ohledu na svůj statut nadále považovaly za strategická aktiva, do nichž mají veřejné orgány investovat, a aby pravidla hospodářské soutěže a kontrola státní podpory tyto investice umožňovaly;

70.

zdůrazňuje, že je potřeba prostřednictvím finančních prostředků Unie podpořit přístavní infrastrukturu v nejvzdálenějších regionech, protože tyto regiony nemají jinou možnost dopravy zboží a veřejná podpora této infrastruktury nenarušuje vzhledem ke svému čistě místnímu rozměru hospodářskou soutěž na vnitřním trhu Unie;

71.

potvrzuje, že přístavy mají být zároveň uzly námořní dopravy a přijímajícími platformami pro námořní odvětví a přidružené inovativní a vzdělávací činnosti; poukazuje na faktor regionální přitažlivosti, který přístavy představují pro přilákání nových průmyslových činností do svého okolí nebo vnitrozemí;

72.

poukazuje na význam odvětví logistiky a námořních služeb v přístavech. Zdůrazňuje, že kromě technických inovací je v přístavech třeba rozvíjet nové ekonomické modely a modely služeb, které jsou založeny například na jejich postupné digitalizaci (inteligentní přístavy), a potenciál zlepšení a optimalizace postupů za využití dat (dat velkého objemu);

73.

doporučuje lepší propojení přístavů s jejich městským prostředím za současného uspokojení rozhodovací nezávislosti přístavních společenství a zajištění zachování pozemků přístavu pro možný budoucí rozvoj;

74.

navrhuje, aby byla v rámci programu „European Sea Tech“ vytvořena síť přístavů zabývajících se rozvojem modré ekonomiky, a to na základě činnosti evropského fóra přístavů a jeho podskupiny „přístavy coby centra modrého růstu“ a „ekologické přístavy“;

75.

podtrhuje význam odvětví stavebního a environmentálního inženýrství pro přístavy a pobřežní oblasti v zájmu úprav těchto míst a pobřeží a podporu přizpůsobení se změně klimatu;

76.

navrhuje, aby se přístavy staly místem vzniku a nakonec případně i provozovateli projektů nové infrastruktury na moři, ať již se jedná o přístavy na moři nebo obecněji o společné platformy pro různé činnosti v rámci modré ekonomiky (překládka, logistické centrum, výroba energie z obnovitelných mořských zdrojů, akvakultura, oprava lodí, vědecká základna atd.);

77.

navrhuje, aby byla zahájena diskuse o funkční úloze tzv. sekundárních přístavů, která by se zaměřila na specializaci na trhy s nízkým objemem a na posílení/doplňkovost vůči velkým sousedním průmyslovým přístavům;

Dekarbonizace přístavů a námořní dopravy

78.

považuje za naléhavé posílit podporu investic do přístavů na dodávání LNG do lodí a obecněji pro infrastruktury přispívající ke snížení uhlíkové stopy lodí (elektrické připojení při kotvení v přístavu pomocí technologií s nízkými emisemi). Má za to, že tento přechod na čistší paliva a nové nosiče energie je prioritou pro provádění cílů v oblasti snižování emisí skleníkových plynů a plynů škodlivých pro lidské zdraví, a má za to, že je třeba podpořit námořní dopravce, aby přizpůsobili a obnovili své flotily. Zdůrazňuje, že bioplyn vyráběný z biologických zdrojů (rostlinných, zemědělských a potravinářských) může rovněž přispět k hodnotovému řetězci LNG a ještě více než stávající řešení snížit emise skleníkových plynů;

79.

navrhuje posoudit možnost zřízení modrého koridoru pro LNG pro evropské ostrovy a nejvzdálenější regiony v souladu s usnesením Evropského parlamentu ze dne 25. října 2018 o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva v Evropské unii: Čas jednat! (2018/2023(INI)).

V této souvislosti připomíná, že jsou zapotřebí odpovídající finanční nástroje na podporu těchto investic, které v těchto oblastech zůstávají poměrně vysoké;

80.

upozorňuje na to, že je nezbytné podpořit výzkum a rozvoj akvakultury na moři, přičemž je třeba využít stávající poznatky oceánského inženýrství v hlubokých vodách a průmyslu 4.0 coby prostředek, jak snížit výskyt chovných akvakulturních zařízení ukotvených v přímořských pobřežních oblastech ve prospěch jiných činností, které jsou specifické pro modrou ekonomiku a vyžadují využití téhož mořského prostoru;

81.

uvádí, že činnost v rámci výzkumu a vývoje otevírá možnou cestu ke kapalným syntetickým palivům vyrobeným prostřednictvím hodnotového řetězce uhlíku a obnovitelné energie. Domnívá se, že tento přístup by měl být opatrně prozkoumán a tyto technologie musí prokázat svou relativní konkurenceschopnost vůči jiným alternativám i nízkou environmentální stopu a musí přispívat k boji proti skleníkovému efektu v průběhu celého cyklu. V této fázi důkaz ještě nebyl předložen;

82.

uznává, že využívání LNG dokáže pokrýt pouze určitou přechodnou dobu, a vyzývá k tomu, aby bylo rozvíjeno zásobování plavidel elektřinou v přístavech a využívání elektrických plavidel, byla využívána sluneční a větrná energie na plavidlech a aby se usilovalo o konkurenceschopnou výrobu a konkurenceschopné využívání vodíku z obnovitelných zdrojů v námořní dopravě (a to současně s rozvojem obnovitelných mořských zdrojů energie a zejména odvětví se silným potenciálem výroby, jako jsou pevné i plovoucí větrné elektrárny na moři;

83.

vyzývá k zavedení infrastruktury inteligentních sítí v přístavech, což je nezbytné pro využívání distribuovaných obnovitelných zdrojů energie, zavádění systémů dodávek energie v přístavech, pro elektrickou mobilitu a ostatní technologie týkající se inteligentních sítí.

V Bruselu dne 27. června 2019.

předseda

Evropského výboru regionů

Karl-Heinz LAMBERTZ

(1) NAT-V-044 – Inovace v modré ekonomice: využití potenciálu našich moří a oceánů k růstu a vytváření pracovních míst, zpravodaj: Adam Banaszak.

(2) https://www.eesc.europa.eu/en/our-work/opinions-information-reports/opinions/leadership-2020-maritime-technology