Stanovisko Evropského výboru regionů – Vytváření uceleného rámce EU pro endokrinní disruptory

(2019/C 404/07)

Zpravodaj	:	Uno SILBERG (EE/EA), předseda zastupitelstva obce Kose
Odkaz	:	Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Vytváření uceleného rámce Evropské unie pro endokrinní disruptory COM(2018) 734 final

I. POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ

Obecné připomínky

1.

pokládá za důležité, že Komise zahájila kompletní přezkum stávajícího právního rámce EU pro endokrinní disruptory, a sdílí názor, že je nezbytné aktualizovat přístup EU k endokrinním disruptorům, aby nadále zohledňoval nejnovější technologie a umožňoval důsledně řešit problematiku těchto látek v různých oblastech, na základě lepších znalostí, dosažených výsledků a získaných zkušeností;

2.

se znepokojením poukazuje na to, že od roku 1999 se zvýšila průkaznost vědeckých poznatků o spojitosti mezi expozicí endokrinním disruptorům a lidskými onemocněními nebo negativním dopadem na faunu a flóru;

3.

je znepokojen tím, že veřejnost byla až doposud o endokrinních disruptorech informována povrchním způsobem, neboť mnohým občanům mohou být pojmy „endokrinní činnost“ a „endokrinní disruptory“ neznámé;

4.

podporuje iniciativy, jejichž prostřednictvím hodlá Komise zaručit vysokou úroveň ochrany občanů EU a životního prostředí a současně uzpůsobit vnitřní trh tak, aby odpovídal nové situaci a byl přínosný pro spotřebitele;

5.

poukazuje na to, že může dojít ke střetům mezi vysokou úrovní ochrany občanů a životního prostředí a podniky, které jsou orientovány na zisk. Za tímto účelem je nezbytné, aby byly již od počátku zohledňovány dopady příslušných opatření a rizika pro hospodářství;

6.

vyzývá Komisi, aby již dále neodkládala vypracování a přijetí nové strategie pro endokrinní disruptory;

7.

požaduje, aby byl k této nové strategii připojen podrobný časový plán s cílem začlenit do všech příslušných právních předpisů EU odpovídající kritéria ohledně endokrinních disruptorů a dosáhnout pokroku z hlediska snižování expozice těmto chemickým látkám, a to především u nejvíce ohrožených skupin;

8.

žádá Komisi, aby co nejdříve odstranila stávající rozdíly mezi právními předpisy EU a harmonizovala způsob, jakým se k endokrinním disruptorům přistupuje, přičemž musí být zejména uplatněn předpoklad, že nelze s dostatečnou jistotou stanovit bezpečnou prahovou hodnotu expozice;

9.

vyzývá členské státy a Komisi k tomu, aby položily přednostní důraz na důsledky pro zdraví občanů, ale současně zohlednily také zájmy spotřebitelů a průmyslu, a aby výrazně navýšily finanční prostředky určené na nezávislý a z veřejných zdrojů financovaný výzkum mechanismu narušování činnosti endokrinního systému a bezpečných náhradních alternativ a dalších inovativních řešení;

10.

domnívá se, že Evropa zaujímá vedoucí pozici v rámci mezinárodní spolupráce v oblasti zkoumání, kontroly a identifikace endokrinních disruptorů. Vyslovuje se pro lepší shromažďování a sdílení údajů a podporuje záměr vytvořit mezinárodní klasifikaci endokrinních disruptorů;

Vědecké poznatky o endokrinních disruptorech

11.

je přesvědčen o tom, že veřejné orgány na všech úrovních správy by se měly podílet na financování výzkumu endokrinních disruptorů, který by umožnil doplnit chybějící poznatky a zajistit tolik potřebné důkazy;

12.

zdůrazňuje, že je nutné poskytnout informace o tom, jakým způsobem a do jaké míry jsou lidé a jiné živé organismy endokrinním disruptorům vystavováni, jak se tyto látky šíří a jaký dopad mají na lidské zdraví a na faunu a flóru;

13.

jednoznačně podporuje návrh, který je uveden ve stávajícím sdělení, a sice aby byly v rámci programu Horizont Evropa financovány výzkumné činnosti zaměřené na zkoumání tzv. koktejlového efektu, na posuzování nebezpečnosti a rizik, na eliminaci látek vzbuzujících obavy ve fázi výroby a na konci životnosti a na ekologické inovace, sanaci znečištění životního prostředí a vzájemné ovlivňování mezi chemickými látkami, produkty a odpady;

14.

vyzývá Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropskou agenturu pro chemické látky (ECHA), aby úžeji spolupracovaly a koordinovaly svou činnost ve snaze o efektivní využití dostupných zdrojů pro účely komplexních posouzení;

15.

upozorňuje na zprávu s názvem „Cost of inaction“ (1) (Náklady v případě nečinnosti), kterou nechala vypracovat Severská rada ministrů a v níž se odhaduje, že (nediskontované) náklady spojené s účinky endokrinních disruptorů na reprodukční zdraví mužů v EU-28 činí 1 267 milionů EUR ročně;

16.

poukazuje na závěry jiné studie (2), jež endokrinní disruptory dává do spojitosti se snížením IQ a souvisejícím intelektovým postižením, dále pak s autismem, poruchou pozornosti s hyperaktivitou, endometriózou, výskytem děložních myomů, dětskou obezitou, obezitou u dospělých osob, cukrovkou 2. typu, kryptorchismem, mužskou neplodností a zvýšenou úmrtností v důsledku poklesu hladiny testosteronu. V této studii jsou roční náklady v Evropě odhadovány na 163 miliard EUR (což odpovídá 1,28 % HDP EU);

17.

má pochybnosti, co se týče definice, jež byla stanovena v roce 2002 v rámci Mezinárodního programu chemické bezpečnosti, což je společný program různých agentur OSN včetně Světové zdravotnické organizace, a která endokrinní disruptor vymezuje jako „exogenní látku nebo směs látek, která vede ke změně funkce/funkcí endokrinního systému, a má tak nepříznivý účinek na zdraví intaktního organismu nebo jeho potomků nebo (sub)populací“. Tato definice je totiž vzhledem k současným poznatkům příliš omezená a nezohledňuje v dostatečné míře dopady na faunu a flóru;

18.

navrhuje zvážit, zda by na základě současných poznatků neměla být přijata definice endokrinních disruptorů v tomto znění: „endokrinní disruptor je exogenní látka nebo směs chemických látek, která vede ke změně funkce/funkcí hormonů a endokrinního systému, a má tak nepříznivý účinek na fyziologické a vývojové procesy a také na zdraví lidí a zvířat a jejich potomků“;

19.

zdůrazňuje, že nestačí zkoumat pouze spojitost mezi endokrinními disruptory a lidskými onemocněními – je nutné zabývat se tímto tématem rovněž z hlediska lidského zdraví, fauny a flóry a životního prostředí, jakož i z hlediska zamezení případným dopadům na společnost v širším slova smyslu, tj. jak v sociálním, tak i ekonomickém ohledu;

20.

zdůrazňuje, že sice panuje shoda na tom, že nejcitlivějším obdobím pro expozici endokrinním disruptorům jsou důležitá období vývoje, například vývoj plodu a puberta, se znepokojením však poukazuje na to, že expozice endokrinním disruptorům během těchto období může mít trvalé následky a vést k větší náchylnosti k onemocněním v pozdějším životě;

21.

doporučuje prohloubit a zveřejnit poznatky ohledně příčin vzniku onemocnění, například co se týče rostoucího počtu dětí narozených s autismem nebo zvyšujícího se výskytu rakoviny varlat;

22.

zdůrazňuje rovněž, že současně vědecké poznatky neposkytují dostatečný základ pro stanovení prahové hodnoty, pod níž nedochází k nepříznivým účinkům. Endokrinní disruptory by tudíž měly být pokládány za látky, u nichž prahové hodnoty stanovit nelze, což znamená, že každá expozice těmto látkám s sebou může nést riziko, obzvláště pak v důležitých fázích vývoje (v období před narozením a po narození a během puberty), a že je nutné zohlednit zejména účinky směsi látek;

23.

vyjadřuje znepokojení nad tím, že se věda zatím soustředila pouze na omezený počet endokrinních drah. V posledních letech však bylo prokázáno, že na endokrinní disruptory mohou citlivě reagovat i jiné aspekty endokrinního systému a že endokrinní disruptory mohou společně vytvářet aditivní účinky („účinek směsi látek“ nebo „koktejlový efekt“), takže expozice kombinaci endokrinních disruptorů může mít nepříznivé účinky při koncentracích, při nichž individuálně nebyl zjištěn žádný účinek;

24.

domnívá se, že je nutné uskutečnit další výzkum, který by byl financován zejména v rámci programu Horizont 2020 a umožnil by vyjasnit důsledky expozice endokrinním disruptorům z hlediska etiopatogeneze a průběhu onemocnění a také fauny a flóry;

25.

pokládá za nezbytné prozkoumat navrhování, další rozvíjení a validaci metod testování a vypracovávání modelů predikce;

26.

schvaluje skutečnost, že je pod záštitou Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) vynakládáno zvláštní úsilí o další zlepšení dostupnosti pokynů k testům, jimiž se identifikují endokrinní disruptory, a pro vyřešení nedostatků v testování, jež byly zjištěny na úrovni EU i na mezinárodní úrovni;

27.

žádá Komisi, aby podporovala projekty, které jsou zaměřeny na výzkum látek, jež by mohly ovlivnit endokrinní systém, – včetně vypracování nových testovacích a analytických metod – a aby zdůraznila nepříznivé účinky vyskytující se již při nízkých koncentracích nebo při kombinované expozici;

28.

vyzývá Komisi, aby vypracovala metody in vitro a in silico s cílem omezit při zkoumání endokrinních disruptorů testování na zvířatech na minimum;

29.

s potěšením bere na vědomí výzkum, který byl až doposud financován a realizován, a očekává, že bude na financování výzkumu endokrinních disruptorů v budoucnu vyčleněno podstatně více prostředků;

Dosavadní politika EU a právní předpisy týkající se endokrinních disruptorů

30.

vítá různé iniciativy a návrhy Komise, které souvisejí s řešením problematiky endokrinních disruptorů – jde například o návrh nařízení o transparentnosti a udržitelnosti hodnocení rizika, evropskou strategii pro plasty, směrnici o pitné vodě, novou politiku pro spotřebitele, balíček týkající se zboží a aktualizaci stávajícího právního rámce v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci;

31.

připomíná však, že v souladu s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1386/2013/EU ze dne 20. listopadu 2013 o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2020 „Spokojený život v mezích naší planety“ (3) měla Komise do roku 2015 provést horizontální opatření za účelem „minimalizace expozice endokrinním disruptorům“ a do roku 2018 měla být formulována komplexní strategie EU. V této souvislosti VR vyjadřuje politování nad tím, že tento slib daný v roce 2013 nebyl v předloženém dokumentu dodržen;

32.

znovu upozorňuje na to, že zásada „zlepšování právní úpravy“ by neměla zdržet uplatnění jakéhokoli opatření, jehož cílem je odvrátit nebo omezit potenciálně závažné nebo nevratné dopady na lidské zdraví a/nebo životní prostředí, jak vyžaduje zásada předběžné opatrnosti zakotvená ve Smlouvách EU;

33.

připomíná, že Evropská unie se zavázala bojovat proti nebezpečným látkám na mezinárodní úrovni, a poukazuje na prohlášení regionálního úřadu Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Evropu přijatá v Parmě a v Ostravě;

34.

vítá přístup, který zaujaly Francie, Švédsko, Dánsko a Belgie, jež se snaží zvýšit úroveň ochrany svých občanů prostřednictvím rozsáhlého souboru vnitrostátních opatření, jejichž cílem je omezit používání endokrinních disruptorů. Vyzývá Komisi, aby se inspirovala příkladem členských států, které v tomto ohledu pokročily nejdále, a zajistila všem Evropanům nejvyšší možnou úroveň ochrany;

35.

domnívá se, že se veškeré právní předpisy musí více zaměřit na prvotní činnosti, tj. že by měly být kladeny větší požadavky na výrobce chemických látek, výrobce farmaceutických produktů atd. Zaměřovat se na další čištění v úpravnách vod a čistírnách odpadních vod není nákladově efektivní;

36.

obává se, že na rozdíl například od tabáku není možné se endokrinním disruptorům zcela vyhnout, jelikož se vyskytují všude a kontaminují organismus evropských občanů bez jejich vědomí a souhlasu;

37.

naléhavě Komisi a členské státy žádá, aby Evropanům poskytly spolehlivé informace – jež budou prezentovány vhodnou formou a v jazyce, kterému rozumějí – o rizicích spojených s endokrinními disruptory, o jejich účincích a o možnostech, jak snížit expozici těmto látkám;

38.

požaduje, aby bylo zakázáno používání bisfenolů a ftalátů ve všech materiálech určených pro styk s potravinami;

39.

poukazuje na to, že bisfenol A (BPA) je často nahrazován bisfenolem S (BPS), bisfenolem F (BPF) a bisfenolem HPF (BHPF), které jsou méně prozkoumané, avšak zdají se mít obdobné narušující účinky na činnost endokrinního systému. Z tohoto důvodu se domnívá, že by spolutvůrci právních předpisů měli regulovat skupiny příbuzných chemických látek, a nikoli jednotlivé látky zvlášť. Pokud nejsou k dispozici spolehlivé údaje, které by prokázaly opak, měly by být chemickým látkám s podobnou strukturou připisovány stejně škodlivé toxikologické účinky jako u nejtoxičtějších známých látek v dané skupině;

40.

poukazuje na to, že přístup založený na zásadě předběžné opatrnosti a její důsledné uplatňování je rovněž ve vlastním zájmu (chemického) průmyslu a přispívá k vynakládání investic do výzkumu a vývoje inovativních a ekologických výrobků a také bezpečných a udržitelných alternativ, čímž příznivě ovlivňuje rozvoj vnitřního trhu a celého hospodářství;

41.

navrhuje modernizovat právní rámec a ochranná opatření EU týkající se endokrinních disruptorů, jež mají bezprostřední dopad na lidské zdraví, tak, aby byly například právní předpisy a pokyny pro kosmetické přípravky zaměřeny také na ochranu těhotných žen;

42.

navrhuje, aby byly prozkoumány plochy a oblasti s vysokým rizikem, k nimž patří například zemědělská půda a travní porosty, které jsou hnojeny kalem z čistíren odpadních vod, okolí skládek a spaloven odpadu nebo obecněji vzato určité regiony, jako jsou oblast Baltského moře, Středomoří, Podunají atd.;

Další kroky v politice EU týkající se endokrinních disruptorů – dopad zamýšlených opatření na místní a regionální úrovni

43.

je potěšen tím, že má Komise v úmyslu zahájit kontrolu účelnosti, aby vyhodnotila, zda příslušné právní předpisy EU týkající se endokrinních disruptorů umožňují dosáhnout celkového cíle, tj. zajistit díky minimalizaci expozice těmto látkám ochranu lidského zdraví a životního prostředí;

44.

schvaluje pojetí endokrinních disruptorů, které se opírá o nejnovější vědecké poznatky, a související politická opatření;

45.

považuje za naprosto nezbytné, aby byli občané co nejlépe informováni o poznatcích týkajících se endokrinních disruptorů a jejich šíření a o rizicích, která jsou s nimi spojena;

46.

domnívá se, že je důležité, aby Komise vynaložila veškeré úsilí s cílem identifikovat toxické chemické látky vyskytující se v produktech, včetně endokrinních disruptorů, a mj. stanovila a zavedla odpovídající označování produktů;

47.

je toho názoru, že místní a regionální orgány sice obvykle nemají pravomoc vydávat právní předpisy ohledně endokrinních disruptorů, nicméně jsou povinny starat se o blaho svých občanů (ve většině členských států EU nese regionální úroveň odpovědnost za systém zdravotní péče);

48.

považuje proto za podstatné a zároveň z etického a hospodářského hlediska důležité, aby se místní a regionální úroveň k otázce endokrinních disruptorů vyjádřila, neboť je známo, že tyto látky mají dopad na zdraví dnešních a budoucích generací;

49.

jednoznačně zdůrazňuje, že místní a regionální orgány jsou připraveny chránit budoucí generace a že se při tom nenechají odradit rostoucím tlakem ze strany silného průmyslu a některých obchodních partnerů EU;

50.

s ohledem na to, že na vnitrostátní ani na evropské úrovni nejsou k dispozici odpovídající a komplexní právní předpisy týkající se endokrinních disruptorů, upozorňuje na takové iniciativy, jako jsou například „města a regiony bez endokrinních disruptorů“, „města bez rizik“ či „města bez pesticidů“, které přijaly místní a regionální orgány s cílem snížit expozici svých občanů endokrinním disruptorům, zejména co se týče nejzranitelnějších skupin, dětí a těhotných žen;

51.

pokládá za nesmírně důležité, aby se pokročilo v opatřeních EU v oblasti endokrinních disruptorů a aby byly posouzeny dopady zamýšlených opatření na místní a regionální úrovni;

52.

připomíná, že v odvětví zdravotní péče jsou dnes k dostatečnému změkčení zdravotnických prostředků zapotřebí některé ftaláty. Je důležité stimulovat vývoj nových produktů se stejnými vlastnostmi, dokud se obsah ftalátů nesníží. Při pokračujícím používání těchto látek je rovněž důležité zajistit účelné nakládání s produkty po jejich použití, a sice prostřednictvím účinných systémů sběru a likvidace;

53.

je přesvědčen o tom, že postavení ukazatelů týkajících se lidského zdraví před zájmy průmyslu a vnitřního trhu s sebou přinese nové výzvy z hlediska vývoje a používání udržitelných technologií pro zdraví a životní prostředí a pravděpodobně by posílilo konkurenceschopnost podniků, protože by je to přimělo zavádět inovace a investovat do inteligentnějších a dlouhodobějších řešení. Musí to být ovšem založeno na spolehlivých vědeckých poznatcích a doprovázeno posouzením socioekonomických důsledků.

---

(1)  https://www.norden.org/en/publication/cost-inaction

(2)  https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/27003928

(3)  Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 171.