Stanovisko Evropského výboru regionů – Víceúrovňová správa a meziodvětvová spolupráce v zájmu odstranění energetické chudoby

(2019/C 404/10)

Zpravodajka

:

Kata TÜTTŐ (HU/SES), členka místního zastupitelstva XII. obvodu města Budapešti

I. POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ,

Úvodní připomínky

1.

připomíná, že na důležitost zohlednění energetické chudoby již upozorňoval v dřívějších stanoviscích v souvislosti s přípravou různých politik, a za jednu z nejvýznamnějších politických změn uplynulých let považuje jednoznačné uznání skutečnosti, že je při koncipování současné a budoucí politiky v oblasti energetiky a klimatu třeba zohlednit i sociální důsledky. Boj proti energetické chudobě by měl být tudíž v plném rozsahu zohledněn ve všech příslušných právních předpisech jednotlivých členských států i EU;

2.

poukazuje na to, že v souvislosti s těmito sociálními dopady je jedním z hlavních problémů energetická chudoba, která úzce souvisí se současnými prioritami Výboru regionů;

3.

domnívá se, že zohlednění obecného pohledu EU na řešení boje proti energetické chudobě i jeho místních a regionálních specifik může přispět k posílení důvěry občanů v EU, k přiblížení Evropy její občanům i k uskutečňování Pařížské dohody a energetické unie;

4.

vítá, že byla v legislativním rámci Evropské komise „Čistá energie pro všechny Evropany“ uznána důležitost vymýcení energetické chudoby a že na to bylo výslovně často poukazováno;

5.

zdůrazňuje, že po vytvoření rámce EU bude další výzva spočívat v tom, aby se obecná ustanovení balíčku o čisté energii promítla do změn v různých konkrétních prvcích právních předpisů. Při tom musí být plně zohledněny potřeby jednotlivých regionů, což bude vyžadovat zachování souladu s obecným rámcem EU a stanovení nezbytných rámců a opatření založených na znalostech a uznání různých aspektů energetické chudoby;

6.

vítá pokrok, kterého bylo dosaženo v legislativním procesu, pokud jde o důležité prvky balíčku předpisů týkajících se čisté energie, zejména postoj Evropského parlamentu ke společným pravidlům pro vnitřní trh s elektřinou a jeho výslovné uznání toho, že členské státy musí shromažďovat veškeré údaje o energetické chudobě, navrhovanou flexibilitu členských států, pokud jde o zásahy na trhu za účelem řešení energetické chudoby, a rozšíření definice „zranitelných zákazníků“ (článek 28) (1);

7.

podporuje zejména požadavek Evropského parlamentu, aby Evropská komise poskytla pokyny ohledně kritérií, která se mají použít k definování „značného počtu domácností trpících energetickou chudobou“ (rovněž v souvislosti s čl. 3 odst. 3 písm. d) nařízení 2018/1999 o integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu), a plně podporuje předpoklad EP, že „jakýkoliv podíl domácností trpících energetickou chudobu lze považovat za značný“;

8.

poukazuje na to, že jelikož je energetická chudoba dnes již dobře známým problémem a je stále více uznávána v právních předpisech EU, které členským státům ukládají výslovné povinnosti, nemůže se nikdo v budoucnu odvolávat na to, že si tohoto problému nebyl vědom. Je nutné navrhnout konkrétní politiky a přijmout konkrétní opatření. Konstatuje však, že je nutné vypracovat přesnou definici různých aspektů a dopadů energetické chudoby a nezbytné ukazatele k jejich měření, přičemž je třeba plně zohlednit různé místní a regionální podmínky, aby bylo možné provádět politická opatření cíleně a účinně;

9.

zdůrazňuje však, že v oblasti boje proti energetické chudobě již máme k dispozici průkopnické zkušenosti z místní a regionální úrovně, mj. cennou práci, kterou v rámci městské agendy EU odvádí partnerství v oblasti bydlení;

10.

konstatuje, že jedním z nejlepších způsobů, jak vymýtit energetickou chudobu na evropské úrovni, je investování do energetické účinnosti a existence řádně fungujícího a konkurenceschopného jednotného trhu s nižšími cenami;

11.

vítá, že nové nařízení o správě energetické unie poskytuje rámec k tomu, aby místní a regionální orgány mohly dát najevo svůj názor a aby se k problému energetické chudoby přistupovalo jako k prioritě;

12.

uznává, že energetická chudoba je velkým společenským problémem, který má sociální, ekonomické i environmentální důsledky, jež je třeba naléhavě řešit na všech úrovních správy a které vyžadují komplexní horizontální přístup, při němž bude zohledněn vztah mezi sociálními a environmentálními cíli a nástroji;

Co se hlavně rozumí energetickou chudobou?

13.

připomíná, že podle Paktu starostů a primátorů v oblasti klimatu a energetiky se energetickou chudobou rozumí „situace, kdy si jednotlivec nebo domácnosti nemohou dovolit základní energetické služby (topení, chlazení, osvětlení, mobilita a dodávky elektřiny), které by zaručovaly důstojnou životní úroveň, neboť mají buď nízké příjmy či vysoké náklady na energii, nebo bydlí v obydlích s nízkou energetickou účinností“;

14.

zdůrazňuje, že každý desátý evropský občan si nemůže svůj domov v zimě dostatečně vytápět a každý pátý občan EU si ho nemůže dovolit v létě chladit. Více než 80 milionů Evropanů žije ve vlhkých bytech s výskytem plísně, což rovněž souvisí s nedostatečným vytápěním a chlazením bytů;

15.

poukazuje na to, že energetická chudoba – podobně jako řada jiných forem chudoby a v souvislosti s nimi – ve větší míře a vážněji ohrožuje a postihuje ženy. Důvodem jsou mimo jiné nerovnosti v příjmech žen a mužů, nerovné rozdělení domácích a rodinných povinností žen a mužů a skutečnost, že většina rodičů samoživitelů a starších osob žijících v jednočlenné domácnosti jsou ženy;

Nutnost komplexního přístupu

16.

uznává, že energetická chudoba je mimořádně komplexní problém, jehož řešení se neobejde bez společného a koordinovaného přístupu k různým sociálním, technickým, hospodářským a rozpočtovým aspektům;

17.

poukazuje na to, že ke zhodnocení energetické chudoby a vypracování řešení je nutné shromáždit širokou škálu informací a podrobně je analyzovat. V této souvislosti zdůrazňuje zejména to (jak již uvedl ve svém vlastním posouzení územního dopadu), že k vypracování dalších vhodných ukazatelů určených k měření různých aspektů a dopadů energetické chudoby na místní úrovni a k účinnějšímu shromažďování a zpracovávání již dostupných informací a jejich zpřístupnění tvůrcům politik jsou nutné další informace na úrovni NUTS 3 a případně i na nižších úrovních;

18.

zdůrazňuje, že k boji proti energetické chudobě je třeba nasadit různé nástroje veřejné politiky, které zohlední problematiku energetické účinnosti i sociální ochrany;

19.

zároveň zdůrazňuje, že komplexní horizontální přístup za žádných okolností sloužit jako záminka pro politické cíle a odvětvové či obchodní zájmy, které s bojem proti energetické chudobě nijak nesouvisejí;

20.

upozorňuje evropské místní a regionální orgány na to, že uplatnění takovéhoto komplexního přístupu je obzvlášť důležité a současně poměrně snadno uskutečnitelné na místní a regionální úrovni. K zaujmutí tohoto přístupu je však nezbytná výměna zkušeností a využívání dalších forem spolupráce;

21.

zdůrazňuje, že situace domácností zasažených energetickou chudobou je velmi rozmanitá a každý případ má svá vlastní specifika. Dotčenými osobami mohou být nájemci nebo vlastníci bytů, kteří žijí v městských nebo venkovských oblastech a obecně se potýkají také s jinými problémy, které vyžadují spravedlivý, inovativní, otevřený a inkluzivní přístup, při němž musí navzájem spolupracovat všechny zainteresované strany;

22.

poukazuje na to, že energetická chudoba se netýká jen situace v oblasti bydlení, nýbrž že má bezprostřední vliv na tělesné a duševní zdraví dotčených osob a brání jim ve společenských vztazích, v učení, ve využívání podnikatelských příležitostí a v řadě dalších činností;

Podporovat nejenom monitorování energetické chudoby, ale také její vymýcení!

23.

domnívá se, že k úspěšnosti veřejných politik na úrovni EU je obecně třeba stanovit dostatečně ambiciózní, konkrétní a měřitelné cíle;

24.

zdůrazňuje, že jediným možným cílem politiky zaměřené na vymýcení energetické chudoby může být pouze plné odstranění tohoto jevu. K zaručení účinnosti politické procesu je nutné stanovit krátkodobější cíle;

25.

vyzývá Evropskou komisi, aby navrhla konkrétní cíle s cílem snížit energetickou chudobu do roku 2030, respektive ji do roku 2050 vymýtit;

Nutná opatření na úrovni EU

26.

vítá, že zajištění přístupu k energii je nejenom jeden z cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje, ale že velký význam otázkám sociální ochrany přikládá také evropský pilíř sociálních práv, jehož činnost byla zahájena v listopadu 2017. Energetická chudoba je typickým příkladem toho, kdy je nutné přijmout opatření i na úrovni EU;

27.

vřele vítá strategickou vizi „Čistá planeta pro všechny“, kterou přijala Evropská komise v roce 2018 a jejímž cílem je klimatická neutralita Evropy do roku 2050, ale která zaručí také větší blahobyt, tvorbu pracovních míst a sociální spravedlnost v zájmu spravedlivé transformace;

28.

vyzývá orgány a instituce EU a členské státy, aby zaručily, že právo na cenově dostupnou energii budou mít skutečně všichni, a aby v této souvislosti zvážily možnost moratoria na zrušení nebo přerušení poskytování veřejných služeb z důvodu prodlení s placením, tak aby žádná domácnost nezůstala bez základních dodávek služeb vytápění nebo chlazení;

29.

domnívá se, že omezení neúměrných nákladů na energii nelze ponechat pouze na hospodářské soutěži a samoregulaci trhu, a proto by EU měla zajistit takové právní rámce, které členským státům a místním orgánům poskytnou náležité nástroje k zaručení cenově dostupné energie. V zájmu udržení cen energie na nízké úrovni musí EU a ostatní správní orgány zajistit zejména to, aby na trhu s energií existovala dostatečná nabídka, aby se bojovalo proti monopolnímu vytváření cen a aby nástroje k podpoření přechodu k jiným zdrojům energie byly nákladově efektivní a netlačily ceny příliš nahoru;

30.

zdůrazňuje, že je nutné přijmout vhodná opatření s cílem předejít možným negativním dopadům renovací zlepšujících energetickou účinnost – např. vyšším nákladům na bydlení, popř. tyto dopady vykompenzovat. V této souvislosti je zásadní zaručit spravedlivé rozložení nákladů a přínosů energetické účinnosti mezi vlastníky nemovitostí a nájemníky;

31.

domnívá se, že by místní a regionální orgány měly usnadnit poskytování bezplatného a nezávislého poradenství veřejnosti a podpořit aktivnější zapojení domácností do výroby energie;

32.

domnívá se, že evropské právní předpisy by mohly být mnohem ambicióznější a že vlády členských států musí otevřeně a aktivně spolupracovat s místními a regionálními orgány s cílem zajistit účinnou víceúrovňovou správu;

33.

považuje za nutné, aby se zjednodušil a rozšířil přístup k unijním zdrojům, protože při vzniku energetické chudoby nebo při jejím zhoršení často hrají roli omezená schopnost jednotlivců nebo skupin prosazovat své zájmy a omezený přístup k veřejným službám. Dále poukazuje na to, že renovaci a opatření ke zvýšení energetické účinnosti mohou komplikovat finanční situace nájemníků a nájemní předpisy, které ztěžují pokrytí nákladů. Zdůrazňuje proto, že musí být vytvořeny vhodné pobídky pro investice do zvýšení energetické účinnosti jak pro nájemníky, tak i vlastníky nemovitostí a že je třeba chránit zranitelné spotřebitele;

34.

vyzývá k užší spolupráci mezi Střediskem pro sledování energetické chudoby, Paktem starostů a primátorů v oblasti klimatu a energetiky a Eurostatem;

35.

zdůrazňuje, že mezi nástroje sloužící k vymýcení energetické chudoby je třeba počítat změnu spotřebitelů energie v samovýrobce (prozumenty). Za tímto účelem je třeba podporovat iniciativy na všech úrovních, aby se energeticky chudí spotřebitelé mohli sami stát výrobci energie;

Úloha místních a regionálních orgánů

36.

poukazuje na to, že místní a regionální samosprávné orgány stojí v čele komplexního boje proti energetické chudobě, protože právě ony mohou určit, kdo je energetickou chudobou zasažen, zjistit konkrétní příčiny tohoto problému a přímo občanům poskytnout praktické poradenství a pokyny. Kromě toho lze na místní úrovni provádět řadu opatření ke snížení energetické chudoby;

37.

vzhledem k tomu, že energetická chudoba je mimořádně komplexní problém, upozorňuje na to, že nelze uplatňovat tatáž řešení v různých regionech EU. Místní a regionální orgány musí rovněž zaujmout nový komplexní přístup k nalezení vhodných prostředků tím, že do hledání nejlepšího řešení zapojí příslušné místní samosprávné úřady zodpovědné za různé oblasti. Místní a regionální úroveň mají určité klíčové pravomoci v otázkách energetické účinnosti a výroby energie prostřednictvím svých vlastních energetických společností, bytových podniků, spolupráce se soukromým sektorem, financování projektů, poradenství atd.;

38.

upozorňuje na skutečnost, že by politiky zaměřené na vyřešení energetické chudoby mohly mít pro tyto místní orgány ještě jiné výhody, například že by mohly přispět k dosažení jiných politických cílů a podpořit například opatření v oblasti energetické účinnosti, snížení emisí skleníkových plynů a zlepšení zdraví občanů, sociálního začlenění a sociální ochrany, a tedy celkově kvality jejich života a udržitelnosti;

39.

zdůrazňuje, že účinný boj proti energetické chudobě může místním a regionálním orgánům pomoci při dalším rozšiřování společenské základny pro opatření v oblasti změny klimatu tím, že se ho budou účastnit ty skupiny společnosti, které byly doposud méně aktivní a jimž se věnovalo méně pozornosti;

40.

zdůrazňuje však, že nic z výše uvedeného nebude možné bez dostatečného posílení legislativních a finančních nástrojů místních a regionálních orgánů;

Bytový fond a energetická účinnost

41.

zdůrazňuje, že energetická účinnost je důležitým pojítkem mezi cíli klimatické neutrality a cíli týkajícími se spravedlivé transformace energetiky, včetně řešení energetické chudoby;

42.

domnívá se, že jedním z hlavních úkolů místních a regionálních orgánů je zlepšení energetické účinnosti bytového fondu, a proto tyto orgány vyzývá, aby se nesoustředily výhradně na sociální bydlení, zejména v členských státech s nízkým podílem takového bydlení;

43.

poukazuje na to, že povinnou 3 % roční míru renovace budov, které jsou ve vlastnictví ústředních orgánů státní správy členských států, s cílem zvýšit jejich energetickou účinnost je třeba podpořit ambiciózními investicemi a pomocí, aby byly urychleny renovace i u dalších druhů budov, protože jinak se úsilí o vymýcení energetické chudoby nesetká v dohledné době s úspěchem, natož aby vyústilo ve splnění cílů v oblasti klimatu;

44.

upozorňuje na to, že je nutné vyčlenit na celkovou renovaci fondu budov co nejvíce finančních prostředků EU, přičemž musí být zohledněna energetická chudoba, aby se konkrétně zabránilo tomu, že obydlí nejchudších nájemníků a vlastníků bytů budou energeticky sanována se zpožděním, což by zvýšilo energetickou chudobu a bránilo v dosažení cílů v oblasti klimatu;

45.

naléhavě vyzývá členské státy, aby co nejdříve provedly do vnitrostátního práva aktualizovanou směrnici o energetické náročnosti budov (2), nejpozději však do března 2020, neboť zvýšení energetické účinnosti stávajícího fondu budov v EU přímo souvisí s úplným provedením platného legislativního rámce;

Význam Paktu starostů a primátorů

46.

vítá skutečnost, že Pakt starostů a primátorů v oblasti klimatu a energetiky začlenil otázky energetické chudoby do třetího pilíře a důrazně se zasazuje o to, aby tato problematika zůstala na programu jednání a hledala se příslušná řešení. Vyzdvihuje cennou úlohu, kterou hraje Pakt starostů a primátorů při sdílení znalostí a zkušeností a při podpoře metodických pokynů poskytovaných evropským místním a regionálním orgánům a dalším klíčovým subjektům;

47.

zdůrazňuje, že vzhledem k tomu, že Pakt starostů a primátorů je díky své aktivní úloze a svým hlubokým sociálním kořenům pro evropské občany velmi důležitý, může i nadále počítat s podporou Výboru;

48.

vyzývá evropské místní a regionální samosprávné orgány a jejich představitele, aby se připojili k Paktu starostů a primátorů a dalším sítím působícím v oblasti ochrany klimatu a aktivně se zapojili do jejich činnosti, se zvláštním důrazem na šíření místních osvědčených postupů;

49.

připomíná, že skupina členů VR působí jako velvyslanci Paktu starostů a primátorů a jejím úkolem je informovat o svých činnostech a vybízet co nejširší okruh zájemců, aby se k němu připojili. Výbor má za to, že úsilí těchto velvyslanců je třeba náležitě podporovat;

Středisko pro sledování energetické chudoby

50.

zdůrazňuje, že plánování a uskutečňování vhodných řešení a opatření veřejné politiky vyžaduje přesné definování jevu energetické chudoby a její měření;

51.

lituje, že dvě třetiny členských států nemonitorují vývoj energetické chudoby s pomocí kvantitativních nástrojů;

52.

konstatuje, že dosavadní činnost Střediska pro sledování energetické chudoby, které zřídila Evropská komise, je v plném souladu s cíli vytyčenými při jeho založení;

53.

jelikož se blíží konec období, na které bylo toto středisko zřízeno, vyzývá Evropskou komisi, aby prozkoumala podmínky pro prodloužení jeho působnosti, v případě potřeby rozšířila oblast jeho působnosti a jeho úlohu a vytvořila možnosti pro shromažďování a vyhodnocování údajů, protože informace, které středisko shromažďuje, budou i v budoucnu nezbytné pro náležité koncipování veřejných politik.

---

(1)  P8_TA-PROV(2019)0226, přijato dne 26. března 2019.

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/844 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov a směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 75).