Stanovisko Evropského výboru regionů k tématu Umělá inteligence pro Evropu

(2019/C 168/03)

Zpravodaj:	Jan TREI (EE/ELS), starosta venkovské obce Viimsi
Odkaz:	Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Umělá inteligence pro Evropu COM(2018) 237 final

POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ

Obecné připomínky

1.

vítá sdělení Umělá inteligence pro Evropu a plně podporuje záměr navrhnout společný přístup s cílem podnítit investice, připravit se na socioekonomické změny, zvýšit právní jistotu ve vztahu k operacím umělé inteligence a vypracovat etické pokyny. Vyjadřuje však politování nad tím, že Evropská komise na konzultaci ohledně navrhovaných pokynů vyhradila velice málo času (1);

2.

sdílí názor Komise, že nástup umělé inteligence vyvolal mimořádné a převratné změny. Podtrhuje význam, který může mít umělá inteligence pro posílení konkurenceschopnosti, inkluzivnosti a udržitelnosti Evropské unie, čímž přispěje k realizaci cílů udržitelného rozvoje a ke zkvalitnění života Evropanů;

3.

vybízí EU, aby využila příležitosti k automatizaci procesů a opakovaně prováděných úkolů pomocí strojů a umělé inteligence, které jsou s to vykonávat tyto úkoly v mnohem větším rozsahu a mnohem rychleji, než by to dokázal člověk. Současně upozorňuje na rizika spojená se strojovým učením bez dohledu a automatizovaným rozhodováním, jež oslabují lidský rozměr a přidanou hodnotu lidské činnosti;

4.

zdůrazňuje, že umělá inteligence momentálně působí rozsáhlé změny v evropské ekonomice a společnosti a že tento vývoj bude pokračovat, a ztotožňuje se s názorem, že je nutné vypracovat pro umělou inteligenci jasný evropský rámec;

5.

souhlasí s tím, že rozhodující političtí činitelé musí zajistit, aby vzniklo vhodné prostředí pro umělou inteligenci a aby byly vypracovány etické pokyny pro ekosystém umělé inteligence. Poukazuje ovšem na to, že je naléhavě nutné, aby byly na evropské úrovni vypracovány legislativní návrhy;

6.

poukazuje na to, že se veřejné subjekty (na evropské, celostátní, regionální a místní úrovni) a soukromé subjekty společně snaží zajistit, aby se celkový objem investic do roku 2020 a v dalším období postupně zvyšoval;

7.

zdůrazňuje, jaký význam má pro podporu umělé inteligence lepší propojení různých politických opatření a programů Evropské unie (jako jsou například EFSI, evropské strukturální a investiční fondy a programy Horizont Evropa, Digitální Evropa a Erasmus);

8.

je toho názoru, že místní a regionální orgány by v nadcházejících letech měly pomoci vytvořit podmínky a příznivé prostředí pro navýšení investic do umělé inteligence, přičemž tato opatření je třeba koordinovat s vnitrostátními a evropskými strategiemi, aby byli občané EU schopni inovace vytvářet i používat;

9.

podotýká, že spolu s investicemi do umělé inteligence je nutné uzpůsobit právní rámec, vymezit její interakci s veřejnými službami, zaujmout regulační přístup k využívání údajů a využívání umělé inteligence ve veřejném prostoru a zajistit odbornou přípravu široké veřejnosti, pracovníků, podnikatelů, zaměstnanců správních orgánů a mladých lidí;

10.

připomíná závazky, jež byly formulovány v Tallinském prohlášení o elektronické veřejné správě (2), a poukazuje na to, že využívání umělé inteligence v oblasti elektronické veřejné správy v celé EU může posílit efektivitu a transparentnost a zlepšit přístup k veřejným službám;

11.

zdůrazňuje, že je důležité navýšit investice do výzkumu za účelem automatizace průmyslu prostřednictvím umělé inteligence a podstatně zvýšit produktivitu ve všech evropských regionech;

12.

podotýká, že je nezbytné brát na nejvyšší politické úrovni umělou inteligenci a s ní spojené investice do průlomových inovací vážně, tak aby to přispělo ke zlepšení konkurenceschopnosti Evropy a životních podmínek evropských občanů;

13.

oceňuje snahy podnítit investice do umělé inteligence jak v probíhajícím období, tak v návrzích týkajících se příštího víceletého finančního rámce, má však obavy, že navrhovaná částka nebude postačující k tomu, aby bylo možné zvládnout budoucí úkoly a reagovat na strategie jiných zemí ve světě;

14.

vyjadřuje politování nad tím, že plánovaná strategie není pro členské státy závazná, ačkoli je umělá inteligence velice důležitá pro hospodářský růst. Pokud chce Evropa opravdu začít využívat umělou inteligenci, musí zde existovat skutečná politická a finanční angažovanost na mnoha úrovních;

15.

vyzdvihuje především to, že pro další rozvoj umělé inteligence je nezbytné lepší propojení různých politických opatření a programů EU (jako jsou například EFSI, evropské strukturální a investiční fondy a programy Horizont Evropa, Digitální Evropa, Erasmus a další). Žádá, aby byla v tomto směru stanovena jasná vize;

16.

zdůrazňuje, že musí být vypracovány flexibilnější mechanismy pro využívání umělé inteligence a financování příslušných inovací, jelikož se toto odvětví rozvíjí rychlým tempem a zdlouhavé mechanismy financování nejsou dostatečně pružné na to, aby bylo možné držet s těmito změnami krok;

17.

sdílí názor, že pro veřejný sektor a oblasti veřejného zájmu má zásadní význam interoperabilita a co nejlepší využívání digitálních kapacit, což platí i pro umělou inteligenci;

18.

konstatuje, že v souladu se sdělením by se mělo dosáhnout toho, aby veřejný a soukromý sektor (na vnitrostátní a evropské úrovni) vyvíjely společné úsilí s cílem podpořit technické a průmyslové kapacity EU a využívání umělé inteligence ve všech odvětvích hospodářství;

19.

poukazuje na to, že do plánovaných opatření nebyl zahrnut veřejný sektor na místní a regionální úrovni, a domnívá se, že tyto dvě úrovně správy nesmí být opomíjeny, poněvadž jim připadá důležitá role v rámci investování do umělé inteligence, podpory investic a podpory ekosystémů umělé inteligence na jejich území;

20.

v této souvislosti zdůrazňuje, že je nutné posílit meziregionální spolupráci prostřednictvím strategií pro inteligentní specializaci. To znamená, že musí probíhat spolupráce v rámci jednotlivých regionů a mezi nimi navzájem založená na kooperativních a rozhodovacích procesech subjektů působících v oblasti průmyslu, výzkumu a inovací, což usnadňuje vyvíjení inovací řídících se poptávkou a společných řešení, jež mohou rovněž připravit půdu pro využívání umělé inteligence ve veřejném i v soukromém sektoru;

21.

v tomto ohledu se domnívá, že vytváření regionálních ekosystémů a inovačních center může zásadním způsobem přispět ke vzniku účinných územních propojení a může posílit konkurenceschopnost a soudržnost EU;

22.

podporuje záměr zřídit širokou platformu složenou z mnoha zúčastněných stran ve formě Evropské aliance pro umělou inteligenci, která se bude zabývat veškerými aspekty umělé inteligence, a poukazuje na to, že je nutné zapojit do této činnosti také regionální a místní subjekty;

23.

schvaluje záměr podporovat interakci mezi Evropskou aliancí pro umělou inteligenci a Evropským parlamentem, členskými státy, Evropským hospodářským a sociálním výborem a Evropským výborem regionů;

24.

je potěšen tím, že má být podporována výstavba infrastruktury pro testování a experimenty, kterou budou moci využívat podniky všech velikostí a ze všech regionů;

25.

souhlasí s navrhovaným zřízením platformy umělé inteligence na vyžádání, k níž zajišťují snazší přístup střediska digitálních inovací;

26.

má za to, že střediska digitálních inovací mohou sehrát rozhodující roli v oblasti vzdělávání a rozvoje digitálních dovedností v soukromém a ve veřejném sektoru;

27.

konstatuje, že cílem iniciativy týkající se digitalizace evropského průmyslu je zajistit, aby bylo do roku 2020 vytvořeno středisko digitálních inovací v každém regionu. Je zde ovšem řada regionů, které jsou v již existující síti prozatím nedostatečně zastoupeny;

28.

požaduje, aby byla urychleně přijata opatření, jež umožní zlepšit digitální dovednosti a znalosti občanů ve veřejném i v soukromém sektoru v souladu s potřebami, a to s cílem zamezit nárůstu nerovností mezi občany, regiony a hospodářskými odvětvími v EU;

29.

zdůrazňuje, že je nezbytné podporovat veřejné pilotní projekty v regionech, a to s cílem napomoci využívání umělé inteligence v budoucích životních podmínkách (včetně dopravy řídící se potřebami, sociální péče, inteligentních měst atd.) a umožnit občanům, aby umělou inteligenci akceptovali a dokázali ji využít ve svůj prospěch;

30.

poukazuje na to, že umělá inteligence může podpořit udržitelný růst díky úsporám z rozsahu. Ve skutečnosti se však rovněž vytváří obrovská přidaná hodnota v podobě nového zboží a nových služeb a inovací, jimž dává umělá inteligence vzniknout;

31.

zdůrazňuje, že je nutné poskytnout místním a regionálním orgánům možnosti rekvalifikace a finanční prostředky, aby bylo možné provádět přeškolení v případě pracovních míst, která se v důsledku umělé inteligence změní nebo zaniknou;

32.

zdůrazňuje, že v rámci příštího finančního výhledu EU na období 2021–2027 by na rozvoj umělé inteligence (včetně programu Digitální Evropa v letech 2021–2027) měl být vyčleněn značný objem finančních prostředků;

33.

zdůrazňuje, že propojení mezi růstem měst, technologiemi, infrastrukturou a potřebou kapitálu představuje jedinečný soubor příležitostí a výzev pro města a regiony, což podněcuje poptávku po víceúrovňové správě a investicích do fyzické, digitální a sociální infrastruktury. Vyzdvihuje význam spolupráce se soukromým sektorem v zájmu zajištění toho, aby právní předpisy v této oblasti plnily svůj účel;

34.

upozorňuje na to, že umělá inteligence není cílem sama o sobě a že bude v budoucnu nutné ji přizpůsobit elektronické veřejné správě a veřejným službám;

35.

pokládá za nesmírně důležité, aby byla při rozvoji umělé inteligence zaručena ochrana soukromí a práva všech osob;

36.

zdůrazňuje význam umělé inteligence a vazby na smíšenou realitu, virtuální realitu, rozšířenou realitu, 3D technologie a robotiku, které budou vytvářet nový základ pro celosvětovou hospodářskou činnost, ekonomiku platforem a výukové platformy. To pomůže zajistit rovný přístup k různému vzdělávacímu a kulturnímu obsahu a vytvářet inovativní platformy pro předávání znalostí za účelem rekvalifikace pracovníků;

37.

zdůrazňuje, že rozvíjení kapacit souvisejících s umělou inteligencí podněcuje digitální transformaci průmyslu a veřejného sektoru;

38.

zdůrazňuje, že pro úspěšné vytvoření digitální Evropy je zejména nezbytné, aby trhy práce a systémy vzdělávání a odborné přípravy v Unii odpovídaly digitální éře. Pokročilé digitální technologie, jako je vysoce výkonná výpočetní technika, kybernetická bezpečnost a umělá inteligence, jsou nyní dostatečně vyspělé, aby mohly opustit oblast výzkumu a byly zavedeny, používány a dále rozvíjeny na úrovni Unie.

---

(1)  https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/draft-ethics-guidelines-trustworthy-ai.

(2)  Tallinské prohlášení o elektronické veřejné správě bylo podepsáno na zasedání ministrů během estonského předsednictví Rady EU dne 6. října 2017.