P8_TA(2018)0342

Stav vzájemných vztahů EU s USA

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. září 2018 o stavu vztahů mezi EU a USA (2017/2271(INI))

(2019/C 433/12)

Evropský parlament,

—

s ohledem na dokument nazvaný „Sdílená vize, společný postup: silnější Evropa – globální strategie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Evropské unie“, který dne 28. června 2016 představila místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, a na společně sdělení Komise a Evropské služby pro vnější činnost ze dne 7. června 2017 nazvané „Strategický přístup k odolnosti ve vnější činnosti EU“ (JOIN(2017)0021),

—	s ohledem na výsledky summitů EU a USA konaných dne 28. listopadu 2011 ve Washingtonu a dne 26. března 2014 v Bruselu,

—

s ohledem na společná prohlášení ze 79. meziparlamentního setkání transatlantického legislativního dialogu (TLD) konaného ve dnech 28. a 29. listopadu 2016 ve Washingtonu, D.C., z 80. TLD konaného ve dnech 2. a 3. června 2017 ve Vallettě, z 81. TLD konaného dne 5. prosince 2017 ve Washingtonu, D.C. a z 82. TLD konaného dne 30. června 2018 v Sofii (Bulharsko),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. dubna 2015 nazvané „Evropský program pro bezpečnost“ (COM(2015)0185),

—	s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Evropskému parlamentu a Radě ze dne 6. dubna 2016 nazvané „Společný rámec pro boj proti hybridním hrozbám – Reakce Evropské unie“ (JOIN(2016)0018),

—

s ohledem na společné prohlášení předsedy Evropské rady, předsedy Komise a generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) ze dne 8. července 2016 o společném souboru návrhů schválených Radou EU a Severoatlantickou radou ve dnech 5. a 6. prosince 2016 a na zprávy o pokroku při jejich provádění přijaté dne 14. června a 5. prosince 2017,

—	s ohledem na společné prohlášení EU a NATO z roku 2016,

—	s ohledem na národní bezpečnostní strategii USA ze dne 18. prosince 2017 a na národní obrannou strategii USA ze dne 19. ledna 2018,

—	s ohledem na Iniciativu pro ujištění Evropy,

—	s ohledem na akční plán diplomatické činnosti EU v oblasti klimatu z roku 2015 přijatý Radou pro zahraniční věci,

—

s ohledem na Pařížskou dohodu, rozhodnutí 1/CP.21, 21. konferenci smluvních stran (COP21) Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) a na 11. konferenci smluvních stran, která byla zároveň setkáním smluvních stran Kjótského protokolu (CMP11) ve dnech 30. listopadu až 11. prosince 2015 v Paříži,

—	s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2271/96 ze dne 22. listopadu 1996 o ochraně proti účinkům právních předpisů přijatých určitou třetí zemí a uplatňovaných mimo její území, jakož i proti účinkům opatření na nich založených nebo z nich vyplývajících (1),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2018 o úloze regionů a měst v EU při provádění Pařížské dohody o změně klimatu přijaté na konferenci COP 21, zejména na bod 13 tohoto usnesení (2),

—

s ohledem na svá předchozí usnesení o transatlantických vztazích, zejména usnesení ze dne 1. června 2006 o zlepšení vztahů mezi EU a USA v rámci Dohody o transatlantickém partnerství (3), usnesení ze dne 26. března 2009 o stavu transatlantických vztahů po volbách v USA (4), usnesení ze dne 17. listopadu 2011 o summitu EU a USA konaném dne 28. listopadu 2011 (5) a usnesení ze dne 13. června 2013 o úloze EU při prosazování širšího transatlantického partnerství (6),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 22. listopadu 2016 o evropské obranné unii (7),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2017 o provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) (8),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2017 o provádění společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) (9),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 8. února 2018 o situaci agentury UNRWA (10),

—	s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a na stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod (A8-0251/2018),

vzhledem k tomu, že partnerství mezi EU a USA je založeno na silných politických, kulturních, hospodářských a historických vazbách, na sdílených hodnotách, jako jsou svoboda, demokracie, podpora míru a stability, lidská práva a právní stát, a na společných cílech, jako jsou prosperita, bezpečnost, otevřené a integrované ekonomiky, společenský pokrok a inkluzivnost, udržitelný rozvoj a mírové řešení konfliktů, a vzhledem k tomu, že jak USA, tak EU jsou demokraciemi založenými na právním státu, v nichž funguje systém brzd a protivah; vzhledem k tomu, že toto partnerství je v krátkodobém kontextu narušováno značným počtem výzev a neshod, avšak jeho dlouhodobé základy zůstávají pevné a spolupráce EU a USA, jako podobně smýšlejících partnerů, má nadále klíčový význam;

vzhledem k tomu, že EU a USA by měly přezkoumat alternativní možnosti posílení transatlantického partnerství, přičemž by měly vycházet z pevného základu tvořeného společnými hodnotami a sdílenými zásadami, a účinně reagovat na důležité výzvy, před něž jsme postaveni, a k tomu využít všechny existující komunikační kanály; vhledem k tomu, že Kongres USA a Evropský parlament hrají jako zákonodárné orgány důležitou a vlivnou úlohu v našich demokraciích a měly by plně využít potenciálu vzájemné spolupráce k zachování demokratického, liberálního a multilaterálního řádu a k prosazování stability a kontinuity na našich kontinentech a ve světě;

C.	vzhledem k tomu, že v globálním, složitém a čím dál více multipolárním světě musí EU a USA hrát vedoucí, klíčovou a konstruktivní roli tak, že budou posilovat a prosazovat mezinárodní právo, podporovat a chránit základní práva a zásady a společně řešit regionální konflikty a globální výzvy;

vzhledem k tomu, že EU i USA stojí na prahu geopolitických změn a musí čelit podobným složitým tradičním i hybridním hrozbám, které vytvářejí státní i nestátní subjekty z jihu a východu; vzhledem k tomu, že stále sofistikovanější kybernetické útoky se stávají běžným jevem a že EU a NATO mohou skrze spolupráci na půdě NATO vzájemně doplňovat své úsilí o ochranu kritických vládních, obranných a jiných informačních infrastruktur; vzhledem k tomu, že tyto hrozby vyžadují mezinárodní spolupráci;

vzhledem k tomu, že EU oceňuje kontinuální vojenskou podporu USA při zajišťování bezpečnosti a obrany EU, a vzhledem k tomu, že EU dluží vděk všem Američanům, kteří položili své životy během válek v Kosovu a Bosně za zaručení evropské bezpečnosti; vzhledem k tomu, že EU se v současné době snaží zajistit svou bezpečnost vybudováním větší strategické autonomie;

F.	vzhledem k tomu, že se USA rozhodly snížit svůj rozpočet na mírové operace v rámci OSN o 600 milionů USD;

vzhledem k tomu, že nepředvídatelnější zahraniční politika USA zvyšuje nejistotu v mezinárodních vztazích a mohla by ponechat prostor pro posílení jiných globálních hráčů, jako je např. Čína, jejíž politický a hospodářský vliv roste po celém světě; vzhledem k tomu, že mnoho klíčových zemí v Asii, které mívaly blíže k USA, se nyní přiklání k Číně;

vzhledem k tomu, že EU zůstává plně odhodlána podporovat multilateralismus a sdílené hodnoty, včetně demokracie a lidských práv; vzhledem k tomu, že mezinárodní pořádek založený na pravidlech je přínosný jak pro USA, tak pro EU; vzhledem k tomu, že v této souvislosti je mimořádně důležité, aby EU a USA postupovaly jednotně a součinně při podpoře pořádku, který je založen na pravidlech a zaštítěn silnými, věrohodnými a účinnými nadnárodními organizacemi a mezinárodními institucemi;

I.	vzhledem k tomu, že partnerství USA a Evropy má po více než sedmdesát let mimořádný význam pro celosvětový hospodářský, politický a bezpečnostní řád; vzhledem k tomu, že od zvolení prezidenta Trumpa čelí transatlantické partnerství mnoha výzvám a v mnoha otázkách se dostává pod sílící tlak;

J.	vzhledem k tomu, že v rámci globální strategie EU byla politika v oblasti změny klimatu začleněna do zahraniční a bezpečnostní politiky, a že se tak posílila provázanost mezi energetikou a klimatem, bezpečností a rozvojovými cíli, migrací a spravedlivým a volným obchodem;

K.	vzhledem k tomu, že EU je nadále plně odhodlána budovat otevřený a nediskriminační mnohostranný obchodní systém založený na pravidlech; vzhledem k tomu, že srdcem světového obchodního systému je WTO, která jako jediná organizace může účastníkům zaručit skutečně rovné podmínky;

L.	vzhledem k tomu, že USA a EU by měly podporovat země západního Balkánu v jejich ambicích připojit se k transatlantickému společenství; vzhledem k tomu, že v tomto ohledu je kromě větší angažovanosti EU naprosto nezbytné, aby svůj závazek dodržely i USA;

M.	vzhledem k tomu, že roste odpovědnost EU za zajištění své vlastní bezpečnosti ve strategickém prostředí, které se v posledních letech výrazně zhoršilo;

N.	vzhledem k tomu, že evropská bezpečnost je založena na ambici zajistit společnou strategickou autonomii, což v červnu 2016 stvrdilo 28 hlav států a vlád v globální strategii Evropské unie;

Jednotící rámec založený na sdílených hodnotách

připomíná a zdůrazňuje, že dlouhodobé partnerství a spojenectví EU a USA se zakládá a mělo by se zakládat na sdílení a společné podpoře sdílených hodnot, včetně svobody, právního státu, míru, demokracie, rovnosti, mnohostranného systému založeného na pravidlech, tržní ekonomiky, sociální spravedlnosti, udržitelného rozvoje, dodržování lidských práv, včetně práv menšin, a kolektivní bezpečnosti s přednostně mírovým řešením konfliktů; zdůrazňuje, že k dosažení těchto cílů je zapotřebí posílit vztahy EU a USA, které jsou jednou z hlavních os spolupráce v globalizovaném světě;

vítá setkání mezi předsedou Komise Junckerem a americkým prezidentem Trumpem, které se uskutečnilo ve Washingtonu ve dne 25. července 2018, jako krok znamenající zlepšení vzájemných vztahů; bere na vědomí jejich prohlášení a jejich odhodlání společně usilovat o zmírnění napětí v obchodních vztazích mezi transatlantickými partnery; v této souvislosti připomíná ničivý dopad represivních cel; současně připomíná svou podporu širokému a komplexnímu přístupu k obchodním dohodám a multilateralismu;

zdůrazňuje, že vztah mezi EU a USA je klíčovou zárukou celosvětové stability a již od konce druhé světové války představuje základní kámen úsilí o zajištění míru, prosperity a stability našich společností a budování multilaterálního politického, hospodářského a obchodního systému založeného na spolupráci, pravidlech a hodnotách; znovu potvrzuje, že vztah mezi EU a USA je vztah strategický a skutečný a že pevná transatlantická vazba je v zájmu jak obou aktérů, tak světového společenství; je přesvědčen, že současná jednostranná politika „Ameriky na prvním místě“ poškozuje jak zájmy EU, tak USA, podrývá vzájemnou důvěru a může také mít širší dopad na celosvětovou stabilitu a prosperitu; připomíná, že EU má zájem na rozvíjení dlouhodobého, oboustranně výhodného partnerství založeného na sdílených hodnotách a zásadách, které jsou nadřazené okamžitým ziskům z obchodních transakcí;

zdůrazňuje, že naše partnerství daleko překračuje úzce pojímanou zahraniční politiku a obchodní otázky a zahrnuje rovněž témata, jako jsou např. otázky (kybernetické) bezpečnosti, hospodářské, digitální a finanční otázky, změna klimatu, energetika, kultura a věda a technologie; zdůrazňuje, že tyto otázky jsou úzce provázány a že je třeba je pojímat v témž jednotícím rámci;

je znepokojen přístupem, který USA zaujaly po zvolení prezidenta Trumpa k řešení globálních problémů a regionálních konfliktů; zdůrazňuje význam transatlantických vztahů a udržovaného dialogu pro EU a zdůrazňuje význam otázek, které EU a US svádějí dohromady; potřebuje si ujasnit, zda transatlantický vztah, který se utvářel po desetiletí, je pro naše americké partnery stejně relevantní i dnes; zdůrazňuje, že jednotící rámec našeho partnerství založený na hodnotách je klíčový pro udržení a další posílení struktury globální ekonomiky a celosvětové bezpečnosti; zdůrazňuje, že témata, která USA a EU spojují, by nakonec měla mít větší váhu než ta, jež je rozdělují;

zdůrazňuje, že v mezinárodním systému, jenž je trvale poznamenán nestabilitou a nejistotou, je Evropa povinna usilovat o strategickou autonomii, aby mohla čelit rostoucímu počtu společných výzev; zdůrazňuje proto, že je nutné, aby evropské země byly i nadále schopny samostatně rozhodovat a jednat a hájit své zájmy; připomíná, že strategická autonomie je jednak legitimní ambicí Evropy a jednak prioritním cílem, který se musí odrazit v průmyslových odvětvích, v činnostech a v kapacitách;

Posilování partnerství

připomíná velký potenciál a strategický význam tohoto partnerství jak pro USA, tak pro EU v jejich snaze o dosažení oboustranné prosperity a bezpečnosti a upevnění řádu založeného na pravidlech a hodnotách, jenž podporuje mezinárodní instituce a poskytuje jim prostředky ke zlepšování globální správy; vyzývá k posílení našeho dialogu a angažovanosti ve všech prvcích tohoto partnerství a na všech úrovních spolupráce, včetně spolupráce s organizacemi občanské společnosti; zdůrazňuje, že naše rozhodnutí a kroky mají dopady na globální ekonomickou a bezpečnostní strukturu, a měly by tedy jít příkladem a být přijímány s ohledem na zájmy obou partnerů;

vyzdvihuje povinnosti USA coby světové velmoci a vyzývá vládu USA, aby prosazovala společné klíčové hodnoty, které jsou základem transatlantických vztahů, a aby za všech okolností zajišťovala dodržování mezinárodního práva, zásad demokracie, lidských práv a základních svobod v souladu s Chartou OSN a dalšími mezinárodními nástroji, které USA podepsaly nebo ratifikovaly;

zdůrazňuje, že EU a USA si jsou vzájemně nejvýznamnějšími partnery v multipolárním světě a že jednostranné kroky oslabují transatlantické partnerství, které musí být rovnocenné a musí být založeno na dialogu a usilovat o obnovení vzájemné důvěry;

10.

lituje, že jmenování nového velvyslance USA při Evropské unii se značně protáhlo, ale vítá skutečnost, že kandidát na tuto pozici byl jmenován a následně dne 29. června 2018 potvrzen Senátem USA;

11.

ostře kritizuje prohlášení nového velvyslance USA v Německu Richarda Grenella, který uvedl, že hodlá posílit postavení nacionalistických populistů v Evropě, a připomíná, že diplomaté nemají podporovat jednotlivé politické síly, ale usilovat o vzájemné porozumění a partnerství; vyjadřuje rovněž politování nad prohlášeními úředníků Trumpovy vlády, kteří se vyjadřují pohrdavě vůči EU a podporují xenofobní a populistické síly, jež chtějí zničit evropský projekt, a považuje tato prohlášení za nepřátelská a neslučitelná s duchem transatlantického partnerství;

12.

vyzývá vysokou představitelku, místopředsedkyni Komise, Radu, Komisi a členské státy EU, aby posílily spolupráci, koordinaci, důslednost a účinnost politiky EU vůči USA tak, aby prezentovaly EU jako jednotného a silného mezinárodního hráče, který zastává koherentní politiku;

13.

připomíná, že Spojené státy jsou klíčovým partnerem vzhledem k našim společným zájmům v oblasti obrany a bezpečnosti a k silným bilaterálním vztahům; vyzývá, aby byl co nejdříve uspořádán summit EU a USA s cílem překonat stávající výzvy a pokračovat v řešení globálních a regionálních otázek ve společném zájmu;

14.

domnívá se, že přítomnost vojenských sil USA na území evropských zemí je důležitá tam, kde jí je zapotřebí, a že je třeba nadále plnit dohodnuté závazky;

15.

trvá na tom, že pro posílení transatlantické spolupráce, včetně otázek bezpečnosti, je klíčový strukturovaný a strategický dialog o zahraniční politice na transatlantické úrovni, který by měl zahrnovat také EP a Kongres USA, a vyzývá k rozšíření dialogu EU a USA o zahraniční politice;

16.

připomíná svůj návrh, aby pro účely systematických konzultací a koordinace v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky byla zřízena Transatlantická politická rada, v jejímž čele by stáli vysoký představitel, místopředseda Komise a ministr zahraničí USA a která by se opírala o pravidelné kontakty na úrovni politických ředitelů;

17.

vítá probíhající a nepřerušenou práci transatlantického legislativního dialogu na posilování vztahů EU a USA prostřednictvím parlamentního dialogu a koordinace v otázkách společného zájmu; připomíná, že pro posílení transatlantických vztahů mají velký význam mezilidské kontakty a dialog; žádá proto, aby se Senát a Sněmovna reprezentantů USA a Evropský parlament v tomto dialogu více angažovaly; vítá, že Kongres USA ve svém 115. volebním období obnovil dvoustrannou skupinu pro záležitosti EU a žádá kontaktní kancelář EP a delegaci EU v Washingtonu, aby s ní těsněji spolupracovaly;

18.

připomíná, že jak v EU, tak v USA jsou naše společnosti silné, zakotvené v liberální demokracii a právním státě a vystavěné na pluralitě aktérů, včetně mj. našich vlád, parlamentů, decentralizovaných subjektů a aktérů, rozmanitých politických institucí, podniků a odborových svazů, organizací občanské společností, svobodných a nezávislých sdělovacích prostředků, náboženských skupin a akademických a vědeckých obcí; zdůrazňuje, že bychom měli přes Atlantik posilovat naše vazby s cílem propagovat přínosy a význam transatlantického partnerství na různých úrovních v celé EU i celých USA, nejen na východním a západním pobřeží; vyzývá, aby byly za tímto účelem přijaty posílené zvláštní programy, na něž bude vyčleněn dostatek finančních prostředků;

19.

vítá vztahy mezi evropskými orgány a federálními státy a městskými aglomeracemi USA, které utužují naši transatlantickou vazbu, což platí zejména pro družební partnerství; v této souvislosti poukazuje na spolupráci na základě memoranda o porozumění „Under 2“; vyzývá federální státy USA, aby posílily své kontakty s orgány EU;

20.

vyjadřuje zvláštní uznání americkým studentům, kteří se v reakci na četné tragédie, při nichž byly ve školách použity střelné zbraně, vystoupili na podporu přísnějších zákonů o držení zbraní a na protest proti ovlivňování legislativy Národní asociací držitelů zbraní;

21.

zdůrazňuje, že kulturní výměny v rámci vzdělávacích programů mají zásadní význam pro podporu a vytváření společných hodnot a budování mostů mezi partnery na obou stranách Atlantiku; vyzývá proto k posílení a zvýšení počtu programů mobility studentů mezi Spojenými státy a Evropskou unií v rámci programu Erasmus+ a k usnadnění přístupu k těmto programům;

Společně čelit globálním výzvám

22.

trvá na tom, že EU a USA by měly i nadále hrát klíčovou a konstruktivní roli tím, že budou společně řešit regionální konflikty a globální výzvy v souladu s principy mezinárodního práva; zdůrazňuje, že USA a další velké světové mocnosti svým postojem zpochybňují mnohostrannost, s níž je Evropa hluboce ztotožněna; připomíná význam mnohostranného světového řádu pro udržení míru a stability, neboť je nástrojem k prosazování hodnot právního státu a řešení globálních problémů, a trvá na tom, že problémy světového rozsahu by se měly řešit na příslušných mezinárodních fórech; je proto znepokojen nedávnými jednostrannými rozhodnutími USA (odstoupení od klíčových mezinárodních dohod, zrušení určitých závazků, oslabování mezinárodních pravidel, odchod z mezinárodních fór a zvyšování napětí v diplomatických a obchodních vztazích), která mohou vést k odklonu od těchto společných hodnot a zatížit a narušit vzájemné vztahy; žádá EU, aby na tato rozhodnutí reagovala jednotně, rozhodně a proporcionálně; vyzývá proto členské státy EU, aby se zdržely jakýchkoli kroků nebo opatření s cílem získat dvoustranné výhody na úkor soudržného a jednotného evropského postoje;

23.

konstatuje, že další významné světové velmoci, jako je Rusko a Čína, postupují podle silných politických a hospodářských strategií, z nichž mnohé mohou být v rozporu s našimi hodnotami, mezinárodními závazky a transatlantickým partnerstvím jako takovým a ohrožovat je; připomíná, že vzhledem k tomuto vývoji je spolupráce mezi EU a USA o to důležitější, abychom mohli i nadále chránit otevřené společnosti, prosazovat a bránit naše společná práva, zásady a hodnoty, včetně dodržování mezinárodního práva; v tomto ohledu žádá větší koordinaci mezi EU a USA ve sbližování a vytváření společné politiky sankcí, aby se zvýšila její účinnost;

24.

zastává názor, že pokusy Ruska o vyvíjení nátlaku, ovlivňování, destabilizaci a využívání slabin a demokratických rozhodnutí západních společností ve svůj prospěch vyžadují společnou transatlantickou reakci; domnívá se tudíž, že USA a EU by měly upřednostnit koordinovaná opatření vůči Rusku, případně se zapojením NATO; v této souvislosti vnímá se znepokojením prohlášení prezidentů USA a Ruska učiněná na jejich setkání dne 16. července 2018 v Helsinkách; připomíná jasné nebezpečí, které pro naše demokracie představují falešné zprávy, dezinformace a zejména zdroje nepřátelského vměšování; vyzývá k zahájení politického a společenského dialogu, který by vyvažoval anonymitu a odpovědnost v sociálních médiích;

25.

zdůrazňuje, že bezpečnost má mnoho aspektů, které jsou vzájemně provázány, a že její definice zahrnuje nejen vojenský, ale taktéž environmentální, energetický, obchodní, kybernetický, komunikační, zdravotní, rozvojový či humanitární rozměr a hledisko odpovědnosti; trvá na tom, že bezpečnostní otázky bychom měli řešit v rámci široce definované strategie; v této souvislosti je znepokojen tím, že USA navrhují rozsáhlé rozpočtové škrty prostředků určených např. na budování státních struktur v Afghánistánu, na rozvojovou pomoc v Africe, na humanitární pomoc a na programy, činnosti a agentury OSN;

26.

zdůrazňuje, že vyvážená a vzájemně přínosná transatlantická obchodní dohoda by měla výrazný dopad, který by přesahoval čistě obchodní a hospodářské aspekty;

27.

konstatuje, že NATO je stále hlavním ručitelem kolektivní obrany Evropy; vítá, že USA potvrdily své závazky k NATO a evropské bezpečnosti, a zdůrazňuje, že prohloubení spolupráce mezi EU a NATO také posiluje transatlantické partnerství;

28.

zdůrazňuje význam spolupráce, koordinace a součinnosti v oblasti bezpečnosti a obrany; zdůrazňuje, že je důležité zlepšit výdaje na obranu, a v tomto ohledu trvá na tom, že sdílení tohoto břemene by se nemělo omezovat pouze na vstupy (výdaje na obranu by měly dosáhnout 2 % HDP), ale také na výstupy (kapacity měřené ve vojenských silách, které jsou schopné nasazení, připravené a udržitelné); připomíná, že tento kvantifikovaný cíl nicméně odráží rostoucí smysl Evropanů pro zodpovědnost za vlastní bezpečnost, která je nezbytná v důsledku zhoršení jejich strategického prostředí; vítá skutečnost, že obrana se stává pro EU a její členské státy oblastí s vyšší prioritou, což zvyšuje vojenskou účinnost ku prospěchu EU i NATO, a v této souvislosti s povděkem kvituje přítomnost jednotek USA na území EU; konstatuje, že NATO má pro kolektivní obranu Evropy a jejích spojenců stále zásadní význam (článek 5 Washingtonské smlouvy); zdůrazňuje, že schopnost NATO plnit své úkoly úzce souvisí se silou transatlantických vztahů;

29.

vyzývá EU k posílení evropské obranné unie, aby se vytvořily kapacity, které zajistí její strategický význam v oblasti obrany a bezpečnosti, např. aby zajistila větší součinnost a efektivitu ve výdajích členských států na obranu a ve výzkumu, vývoji, zadávání zakázek, údržbě a odborné přípravě; trvá na tom, že těsnější spolupráce v obraně na úrovni EU posílí evropský příspěvek k budování míru, bezpečnosti a stability v regionálním i mezinárodním měřítku, a tak podpoří i cíle NATO a naše transatlantické pouto; podporuje proto nedávné iniciativy usilující o posílení evropské obranné architektury, včetně vytvoření Evropského obranného fondu a nově zřízené stálé strukturované spolupráce (PESCO);

30.

vítá zahájení stálé strukturované spolupráce a podporuje její první projekty, jako je například vojenská mobilita; zdůrazňuje, že stálá strukturovaná spolupráce je ve společném zájmu EU i NATO a že by měla být motorem další spolupráce mezi oběma organizacemi při rozvoji kapacit a upevňování pilíře EU v NATO v souladu s ústavou každého státu;

31.

znovu poukazuje na to, že je třeba, aby EU a USA zintenzivnily spolupráci v oblasti kybernetické bezpečnosti a obrany, zejména prostřednictvím specializovaných agentur a pracovních skupin, jako jsou ENISA, Europol, Interpol, budoucí struktury PESCO a Evropský obranný fond, a to především v boji proti kybernetickým útokům a v podpoře úsilí o rozvoj komplexního a transparentního mezinárodního rámce, který stanoví minimální standardy pro politiky v oblasti kybernetické bezpečnosti a zároveň bude dodržovat základní svobody; domnívá se, že je naprosto zásadní, aby EU a NATO posílily sdílení zpravodajských informací, aby bylo možné oficiálně určovat původce kybernetických útoků a následně uvalovat na zodpovědné subjekty omezující sankce; zdůrazňuje význam iniciativy USA pro ujištění Evropy a její pozitivní dopad na bezpečnost členských států EU;

32.

zdůrazňuje, že stále větší význam umělé inteligence a strojového učení vyžaduje spolupráci EU a USA a že by měla být přijata opatření pro prohloubení spolupráce mezi americkými a evropskými technologickými společnostmi s cílem zajistit co nejlepší využití partnerství v oblasti vývoje a uplatnění;

33.

vyzývá Kongres USA, aby Evropský parlament zahrnul do svého programu sdílení informací o kybernetických hrozbách, jehož se účastní Austrálie, Kanada, Nový Zéland a Spojené království;

34.

zdůrazňuje, že je zapotřebí společná strategie pro regulaci digitálních platforem a zvýšení jejich odpovědnosti, aby mohly být prodiskutovány otázky cenzury na internetu, autorských práv, osobních údajů a pojmu neutrality sítě; znovu zdůrazňuje, že je nutné spolupracovat na otevřeném, interoperabilním a bezpečném internetu, spravovaném podle modelu více zúčastněných stran, který bude podporovat lidská práva, demokracii, právní stát a svobodu projevu, hospodářskou prosperitu a inovace a současně respektovat soukromí a chránit před podvody a krádežemi; vyzývá, abychom společně usilovali o rozvoj norem a předpisů a o podporu použitelnosti mezinárodního práva v kyberprostoru;

35.

znovu připomíná, že neutralita sítě je zakotvena v právu EU; lituje rozhodnutí Federální komise USA pro komunikaci zrušit neutralitu sítě; vítá nedávné hlasování Senátu USA pro zrušení tohoto rozhodnutí; vyzývá Kongres USA, aby rozhodnutí Senátu respektoval s cílem udržet otevřený a bezpečný internet, který neumožňuje diskriminační zacházení s internetovým obsahem;

36.

zdůrazňuje, že je zapotřebí řádně projednat normalizaci, zejména v souvislosti se stále rychlejším vývojem technologií, především v oblasti výpočetních technologií;

37.

zdůrazňuje, že důležitou součást posilování boje EU a USA proti terorismu představuje ochrana kriticky významných infrastruktur, včetně zlepšování společných norem a stimulace kompatibility a interoperability, a komplexní přístup k boji proti terorismu, mj. koordinací postupu na regionálních, mnohostranných a celosvětových fórech a spoluprací při výměně informací týkajících se teroristických aktivit; znovu připomíná, že je třeba podporovat mechanismy, jako jsou Evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS) a další společné projekty, jež mohou významně přispět k boji proti terorismu a extrémismu a zefektivnit jej; připomíná oběma stranám, že boj proti terorismu musí být veden v souladu s mezinárodním právem a demokratickými hodnotami a musí plně respektovat občanské svobody a základní lidská práva;

38.

vyjadřuje znepokojení nad nedávným jmenováním Giny Haspelové do funkce ředitelky Ústřední zpravodajské služby (CIA), neboť se v minulosti dostatečně nezasazovala o ochranu lidských práv a účastnila se programu CIA pro vydávání a tajné zadržování osob;

39.

je velmi znepokojen tím, že vláda USA oznámila zrušení limitovaných omezení programu pro vývoj dronů, který zvyšuje riziko civilních obětí a nezákonného zabíjení, a netransparentností programu USA pro vývoj dronů, jakož i neprůhlednou podporou, kterou tomuto programu poskytují některé členské státy EU; vyzývá USA a členské státy EU, aby zajistily, aby ozbrojené drony byly používány v souladu se závazky vyplývajícími z mezinárodního práva, včetně mezinárodního práva v oblasti lidských práv a mezinárodního humanitárního práva, a aby byly vytvořeny důsledné a závazné normy, jimiž se bude řídit poskytování podpory jakýmkoli operacím, v nichž mají být nasazeny smrtící drony;

40.

zdůrazňuje, že je nezbytné, aby EU a USA bojovaly proti daňovým únikům a dalším finančním trestným činům a zajistily transparentnost;

41.

vybízí k dalšímu prohloubení spolupráce v boji proti daňovým únikům, vyhýbání se daňovým povinnostem, praní peněz a financování terorismu, zejména v rámci dohody o programu sledování financování terorismu (TFTP) uzavřené mezi EU a USA, která by měla být posílena tak, aby se vztahovala na údaje o finančních tocích spojených se zásahy ze zahraničí nebo nezákonnými zpravodajskými operacemi; v tomto ohledu dále vyzývá EU a USA, aby v rámci OECD spolupracovaly v boji proti daňovým únikům a agresivnímu daňovému plánování tak, že stanoví mezinárodní pravidla a normy pro řešení tohoto celosvětového problému; připomíná, že stálá spolupráce při vymáhání práva je klíčem k posílení naší společné bezpečnosti, a vyzývá USA k zajištění dvoustranné i vícestranné spolupráce na tomto poli; lituje částečného zrušení zákona o reformě Wall Streetu a ochraně spotřebitelů (tzv. Dodd-Frank Act), v důsledku čehož byl výrazně omezen dohled nad americkými bankami;

42.

poukazuje na přetrvávající slabiny štítu na ochranu soukromí, pokud jde o dodržování základních práv subjektů údajů, vítá a podporuje výzvy požadující, aby zákonodárci Spojených států přijali zákon o všeobecné ochraně soukromí a údajů; poukazuje na to, že ochrana osobních údajů je v Evropě základním právem a že v USA neexistuje předpis srovnatelný s evropským obecným nařízením o ochraně osobních údajů;

43.

připomíná širokou transatlantickou solidaritu v reakci na otrávení S. Skripala v Salisbury, jež vedla k vyhoštění ruských diplomatů ze strany dvaceti členských států EU, Kanady, Spojených států, Norska a pěti uchazečů o členství EU;

44.

opětovně vyjadřuje své politování nad tím, že Kongres v březnu 2017 zamítl návrh předpisu Federální komise pro komunikace o ochraně soukromí zákazníků širokopásmových a jiných telekomunikačních služeb, čímž v praxi zrušil pravidla na ochranu soukromí v širokopásmových službách, podle nichž by poskytovatelé internetových služeb museli spotřebitele požádat o výslovný souhlas před tím, než budou údaje o prohlížení internetu a jiné soukromé informace prodávat reklamním a jiným společnostem nebo je s nimi sdílet; domnívá se, že se jedná o další hrozbu pro ochranu soukromí ve Spojených státech;

45.

připomíná, že USA jsou jedinou neunijní zemí na seznamu států, s nimiž má EU bezvízový styk, která nepřiznává bezvízový přístup občanům všech členských států EU; naléhavě žádá USA, aby pět členských států EU, kterých se věc týká (Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Polsko a Rumunsko), co nejdříve začlenily do programu USA pro bezvízový styk; připomíná, že Komise je právně zavázána přijmout do 24 měsíců ode dne zveřejnění příslušného oznámení akt v přenesené pravomoci, který dočasně pozastaví výjimku z vízové povinnosti pro státní příslušníky třetích zemí, které nezrušily tuto povinnost pro občany některých členských států, a že tato lhůta skončila dne 12. dubna 2016; vyzývá Komisi, aby na základě článku 265 SFEU přijala požadovaný akt v přenesené pravomoci;

46.

zdůrazňuje, že EU je odhodlána posilovat demokracii, lidská práva a právní stát a zvyšovat prosperitu, stabilitu, odolnost a bezpečnost svých sousedů v první řadě nevojenskými cestami, především prováděním dohod o přidružení; vyzývá EU a USA, aby prohloubily svou spolupráci a lépe koordinovaly svůj postup, projekty a postoje ve vztahu k zemím ve východním i jižním sousedství EU; připomíná, že rozvojová a humanitární politika EU po celém světě rovněž přispívá ke globální bezpečnosti;

47.

vyjadřuje uznání strategickému důrazu a otevřenosti USA vůči Balkánu a připomíná, že tento region představuje výzvu pro Evropu i pro bezpečnost celého kontinentu jako celku; vybízí proto USA, aby se zapojily do dalšího společného úsilí v regionu západního Balkánu, zejména pokud jde o posilování právního státu, demokracie, svobody projevu a bezpečnostní spolupráce; doporučuje přijmout více společných opatření, například protikorupční mechanismy a kroky pro budování institucí, s cílem zajistit větší bezpečnost, stabilitu, odolnost a hospodářskou prosperitu zemí tohoto regionu a výrazněji přispět k řešení dlouhodobě nevyřešených otázek; je toho názoru, že by EU a USA měly iniciovat nový dialog na vysoké úrovni v otázce západního Balkánu, aby byl zajištěn soulad politických cílů a programů podpory, a že by dále měly přijmout příslušná opatření;

48.

vyzývá EU a USA, aby se aktivněji a účinněji zasazovaly o vyřešení konfliktu na ukrajinském území, podpořily veškeré snahy o trvalé mírové řešení, jež bude respektovat jednotu, svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny a jako předpoklad stanoví navrácení poloostrova Krym Ukrajině, a dále je vyzývá, aby podpořily reformní procesy a hospodářský rozvoj na Ukrajině, které musí být plně v souladu se závazky této země a doporučeními mezinárodních organizací; vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že stále nebylo dosaženo dostatečného pokroku při naplňování minských dohod, a také nad zhoršováním bezpečnostní a humanitární situace na východní Ukrajině; konstatuje tudíž, že sankce proti Rusku jsou stále zapotřebí a že by USA měly své úsilí koordinovat s EU; vyzývá, aby v této otázce byla prohloubena spolupráce mezi vysokou představitelkou, místopředsedkyní Komise a zvláštním zástupcem USA pro Ukrajinu;

49.

připomíná rovněž důležitost toho, aby EU a USA hledaly řešení pro tzv. zamrzlé konflikty v Gruzii a Moldavsku;

50.

připomíná, že mezinárodní řád je založen na respektování mezinárodních dohod; v této souvislosti lituje, že se USA rozhodly nepodpořit závěry summitu skupiny G7, který se konal v Kanadě; opětovně zdůrazňuje své odhodlání dodržovat mezinárodní právo a ctít všeobecně platné hodnoty, zejména pokud jde o odpovědnost, nešíření jaderných zbraní a mírové řešení sporů; zdůrazňuje, že konzistentnost naší strategie pro nešíření jaderných zbraní má zásadní význam pro naši důvěryhodnost coby klíčového globálního hráče a vyjednavače; vyzývá EU a USA ke spolupráci pro usnadnění jaderného odzbrojování a přijetí účinných opatření ke snížení jaderného rizika;

51.

zdůrazňuje, že společný komplexní akční plán (JCPOA) sjednaný s Íránem je významnou vícestrannou dohodou a důležitým diplomatickým úspěchem pro multilaterální a unijní diplomacii při posilování stability tohoto regionu; připomíná, že EU je pevně rozhodnuta vyvinout maximální úsilí o zachování této dohody s Íránem jako hlavního pilíře mezinárodní struktury pro nešíření jaderných zbraní a jako zásadního prvku bezpečnosti a stability v regionu s významem i pro severokorejskou otázku; opakuje, že je nutné na příslušných fórech a ve vhodném formátu zaujmout důraznější postoj k činnosti Íránu spojené s balistickými střelami a regionální stabilitou, zejména pokud jde o zapojení Íránu do oblastních konfliktů a o stav lidských a menšinových práv v této zemi, na něž se plán JCPOA nevztahuje; zdůrazňuje, že pro řešení těchto otázek má transatlantická spolupráce klíčový význam; zdůrazňuje, že podle četných zpráv Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) své povinnosti stanovené v plánu JCPOA Írán plní; ostře kritizuje rozhodnutí prezidenta Trumpa jednostranně odstoupit od plánu JCPOA a zavést exteritoriální sankce na společnosti EU, které působí v Íránu; zdůrazňuje, že EU je odhodlána chránit své zájmy a zájmy svých podniků i investorů vůči exteritoriálním účinkům sankcí ze strany USA; v této souvislosti vítá rozhodnutí aktivovat „blokační nařízení“, jehož účelem je chránit obchodní zájmy EU v Íránu před dopadem exteritoriálních sankcí USA, a vyzývá Radu, Evropskou komisi a Evropskou službu pro vnější činnost, aby přijaly jakákoli další opatření, která budou považovat za nezbytná pro zajištění plánu JCPOA;

52.

je znepokojen bezpečnostní a obchodní politikou USA ve východní a jihovýchodní Asii a mimo jiné i politickým vakuem, které vzniklo po odstoupení USA od transpacifického partnerství; zdůrazňuje význam konstruktivní účasti EU ve východní a jihovýchodní Asii a oblasti Tichomoří a vítá v této souvislosti aktivní obchodní politiku EU v uvedené části světa a iniciativy EU týkající se bezpečnosti, zejména v podobě uvedené v závěrech Rady o posílení bezpečnostní spolupráce EU v Asii a s Asií, mj. v zájmu politické a hospodářské rovnováhy;

53.

vítá zahájení nového kola dialogů na vysoké úrovni se Severní Koreou (KLDR) a nedávný summit, který proběhl v Singapuru dne 12. června 2018, a připomíná, že tyto rozhovory, jejichž hmatatelné a prokazatelné výsledky se teprve musí projevit, by měly usilovat o mírové urovnání napětí, a tím i o posílení regionálního a světového míru, bezpečnosti a stability; zdůrazňuje, že současně musí mezinárodní společenství včetně EU a USA nadále vyvíjet na KLDR tlak, dokud se prostřednictvím Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBT) věrohodně nedenuklearizuje a neumožní Přípravné komisi pro Organizaci Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBTO) a MAAE tuto denuklearizaci zdokumentovat; vyjadřuje znepokojení nad nedostatečným pokrokem KLDR v otázce denuklearizace, který dne 24. srpna 2018 vedl prezidenta Trumpa k odvolání plánovaných rozhovorů v KLDR, jichž se měl zúčastnit ministr zahraničí Mike Pompeo;

54.

připomíná USA, že dosud smlouvu CTBT neratifikovaly, ačkoli jsou státem uvedeným v příloze II, jehož podpis je nezbytný pro vstup této smlouvy v platnost; opakuje výzvu pronesenou vysokou představitelkou, místopředsedkyní Komise, v níž naléhavě žádá světové představitele k ratifikaci této smlouvy; vybízí USA, aby smlouvu CTBT ratifikovaly co nejdříve, a aby podpořily komisi CTBTO tím, že přimějí zbývající státy uvedené v příloze II k ratifikaci uvedené smlouvy;

55.

trvá na dodržování mezinárodního námořního práva, a to i v oblasti Jihočínského moře; v této souvislosti vybízí USA k ratifikaci Úmluvy OSN o mořském právu (UNCLOS);

56.

vyzývá k prohloubení spolupráce EU a USA při hledání mírového řešení regionálních konfliktů a zástupné války v Sýrii, neboť chybí-li společná strategie, podkopává to mírové řešení sporů, a žádá všechny zúčastněné strany a regionální aktéry zapojené do konfliktu, aby se zdrželi násilí a jakýchkoli dalších kroků, jež by mohly stávající situaci zhoršit; v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 2254 opětovně zdůrazňuje nadřazenost ženevského procesu vedeného OSN, v jehož rámci jednají strany konfliktu za podpory hlavních mezinárodních a regionálních aktérů, při řešení syrského konfliktu; žádá, aby byly v plném rozsahu plněny a dodržovány rezoluce Rady bezpečnosti OSN, které porušují země účastnící se jednání v Astaně; vyzývá k vyvinutí společného úsilí o zaručení plného přístupu osob v nouzi k humanitární pomoci a k provedení nezávislého, nestranného, důkladného a důvěryhodného vyšetřování a stíhání odpovědných osob; vyzývá rovněž k podpoře, kromě jiného, úsilí mezinárodního nestranného a nezávislého mechanismu (IIIM) o vyšetření zločinů podle mezinárodního práva, které byly v Syrské arabské republice spáchány od března 2012;

57.

připomíná, že EU podporuje obnovení smysluplného mírového procesu na Blízkém východě, který povede k dvoustátnímu řešení na základě hranic z roku 1967 v podobě nezávislého, demokratického a životaschopného palestinského státu existujícího po boku bezpečného Státu Izrael a dalších jeho sousedů, a trvá na tom, že musí být zabráněno veškerým krokům, které by vedly k oslabení těchto snah; vyjadřuje v této souvislosti hluboké politování nad jednostranným rozhodnutím vlády USA přesunout své velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma a formálně uznat toto město za hlavní město Izraele; zdůrazňuje, že součástí konečné mírové dohody mezi Izraelci a Palestinci musí být řešení otázky Jeruzaléma; zdůrazňuje, že společný plán by měl být posílen a že je zapotřebí, aby USA koordinovaly své mírové úsilí na Blízkém východě se svými evropskými partnery;

58.

pochvalně zmiňuje agenturu UNRWA a její oddané zaměstnance za jejich pozoruhodnou a nepostradatelnou humanitární a rozvojovou činnost pro palestinské uprchlíky (na Západním břehu včetně východního Jeruzalému, v Pásmu Gazy, v Jordánsku, Libanonu a v Sýrii), která má zásadní význam pro bezpečnost a stabilitu tohoto regionu; vyjadřuje hluboké politování nad rozhodnutím vlády Spojených států snížit finanční prostředky pro tuto agenturu a žádá ji, aby své rozhodnutí přehodnotila; zdůrazňuje, že Evropský parlament a Evropská unie poskytují agentuře soustavnou podporu, a nabádá členské státy EU, aby jí poskytly další finanční prostředky tak, aby se v dlouhodobém horizontu podařilo zaručit udržitelnost jejích činností;

59.

vybízí k další globální spolupráci v rámci programů EU a USA na podporu demokracie, svobody sdělovacích prostředků, svobodných a spravedlivých voleb a ochrany lidských práv, včetně práv uprchlíků a migrantů, žen a rasových a náboženských menšin; vyzdvihuje význam hodnot řádné správy věcí veřejných, odpovědnosti, transparentnosti a právního státu, jež jsou oporou ochrany lidských práv; připomíná, že EU se rozhodně a zásadně staví proti trestu smrti a podporuje všeobecné moratorium na tento trest za účelem jeho zrušení na celém světě; zdůrazňuje, že je zapotřebí spolupracovat při předcházení krizím a upevňování míru, jakož i při reakci na humanitární krize;

60.

připomíná, že EU a USA mají společné zájmy v Africe, kde musí oba celky na místní, regionální a nadnárodní úrovni koordinovat a zintenzivnit svou podporu ve prospěch řádné správy věcí veřejných, demokracie, lidských práv, udržitelného společenského rozvoje, ochrany životního prostředí, řízení migrace, správy ekonomických záležitostí a v zájmu řešení bezpečnostních otázek, jakož i za účelem smírného řešení regionálních konfliktů a potírání korupce, nezákonných finančních převodů, násilí a terorismu; domnívá se, že lepší koordinace mezi EU a USA, a to i prostřednictvím posíleného politického dialogu a vytváření společných strategií pro Afriku, a současně náležité zohlednění názorů regionálních organizací a subregionálních skupin by vedly k větší efektivnosti přijímaných opatření a rovněž k účinnějšímu využívání zdrojů;

61.

zdůrazňuje význam společných politických, hospodářských a bezpečnostních zájmů EU a USA v souvislosti s hospodářskou politikou zemí, jako je Čína a Rusko, a připomíná, že společné úsilí, mj. i na půdě WTO, by přispělo k řešení otázek, jako je stávající nerovnováha v celosvětovém obchodu a situace na Ukrajině; vyzývá administrativu USA, aby upustila od dalšího blokování jmenování soudců do Odvolacího orgánu WTO; zdůrazňuje potřebu užší spolupráce v otázce čínské strategie „Jeden pás, jedna cesta“ (OBOR), včetně prohlubování spolupráce v tomto ohledu mezi EU a Čtyřčlennou skupinou pro bezpečnostní dialog (QUAD), do níž patří USA, Indie, Japonsko a Austrálie;

62.

poukazuje na to, že je zapotřebí efektivnější spolupráce v rámci politiky pro arktickou oblast, zejména ve vztahu k Arktické radě, neboť s klimatickou změnou se mohou otevřít nové plavební trasy a může být k dispozici více přírodních zdrojů;

63.

trvá na tom, že migrace je celosvětovým jevem, a měla by tudíž být řešena skrze spolupráci, partnerství, ochranu lidských práv a bezpečnostní opatření, ale také řízením migračních tras a dodržováním globálního přístupu na úrovni OSN na základě respektování mezinárodního práva, zejména Ženevské úmluvy z roku 1951 a protokolu k této úmluvě z roku 1967; vítá úsilí doposud vynaložené na půdě OSN za účelem vytvoření globálního paktu o bezpečné, řízené a legální migraci, stejně jako globálního paktu o uprchlících, a lituje rozhodnutí USA z prosince 2017 již se rozhovorů o těchto návrzích neúčastnit; žádá přijetí společné politiky pro boj proti základním příčinám migrace;

64.

přimlouvá se za posílení spolupráce EU a USA v oblasti energetiky, mimo jiné i pokud jde o energii z obnovitelných zdrojů, přičemž by tato spolupráce měla vycházet z rámce vymezeného Radou pro energetiku EU-USA; z tohoto důvodu opětovně žádá, aby k setkávání docházelo i nadále; vyzývá k dalšímu prohloubení spolupráce v oblasti energetického výzkumu a nových technologií, jakož i k užší spolupráci za účelem ochrany energetické infrastruktury před kybernetickými útoky; trvá na nutnosti spolupracovat na bezpečnosti dodávek energie a zdůrazňuje, že je zapotřebí vyjasnit další roli Ukrajiny jako tranzitní země;

65.

zdůrazňuje své znepokojení nad projektem Nord Stream 2 a jeho potenciálně rozdělujícím vlivem na energetickou bezpečnost a solidaritu členských států a vítá podporu USA ve prospěch zajišťování energetické bezpečnosti v Evropě;

66.

vyjadřuje politování nad odstoupením USA od Pařížské dohody, avšak oceňuje nepolevující úsilí jednotlivců, společností, měst a států USA, jež stále usilují o plnění této dohody a bojují proti změně klimatu, a zdůrazňuje nutnost další spolupráce EU s těmito aktéry; bere na vědomí, že změna klimatu již není součástí národní bezpečnostní strategie USA; opětovně stvrzuje závazek EU k plnění Pařížské dohody a Agendy 2030 přijaté OSN a zdůrazňuje, že je zapotřebí tyto závazky provést v zájmu zajištění bezpečnosti a rozvoje udržitelnějšího hospodářství a společnosti; připomíná, že posun směrem k ekologickému hospodářství s sebou přináší řadu příležitostí pro vznik nových pracovních míst a hospodářský růst;

67.

vybízí k další spolupráci na poli inovací, vědy a technologií a vyzývá k obnovení dohody o vědeckotechnické spolupráci mezi EU a USA;

Obrana obchodního řádu založeného na pravidlech v obtížné době

68.

bere na vědomí, že USA byly největším trhem pro vývoz z EU a druhým největším zdrojem dovozu do EU v roce 2017; konstatuje, že existují rozdíly v obchodních schodcích a přebytcích mezi EU a USA, pokud jde o obchod se zbožím, obchod se službami, digitální obchod a přímé zahraniční investice; zdůrazňuje, že obchodní a investiční vztahy mezi EU a Spojenými státy – které jsou nejrozsáhlejšími na světě a jež byly vždy založeny na sdílených hodnotách – jsou jednou z nejvýznamnějších hnacích sil globálního ekonomického růstu, obchodu a prosperity; dále konstatuje, že EU má s USA obchodní přebytek ve výši 147 miliard USD; konstatuje, že podniky EU zaměstnávají v USA 4,3 milionu pracovníků;

69.

zdůrazňuje, že EU a USA jsou dva klíčoví aktéři v globalizovaném světě, který se vyvíjí nebývalou rychlostí a intenzitou, a vzhledem ke společným výzvám mají EU i USA společný zájem na spolupráci a koordinaci v otázkách obchodní politiky s cílem utvářet budoucí systém multilaterálního obchodu a celosvětové normy;

70.

poukazuje na ústřední úlohu, kterou hraje WTO v rámci mnohostranného systému, jakožto nejlepší možnost pro zaručení otevřeného a spravedlivého systému založeného na daných pravidlech, který bere ohled na velké množství různých zájmů svých členů a udržuje mezi nimi rovnováhu; opět vyjadřuje svou podporu dalšímu posilování mnohostranného obchodního systému; podporuje práci Komise, co se týče další spolupráce s USA na pozitivní společné reakci na současné institucionální a systémové výzvy;

71.

zdůrazňuje úlohu, kterou plní WTO při urovnávání obchodních sporů; vyzývá všechny členy WTO, aby zabezpečili řádné fungování systému WTO pro urovnávání sporů; v tomto ohledu vyjadřuje politování nad zablokováním nových kandidátů k obsazení pracovních míst v Odvolacím orgánu ze strany USA, což ohrožuje samotné fungování systému WTO pro urovnávání sporů; vyzývá Komisi a všechny členy WTO, aby prozkoumali způsob, jak překonat tuto patovou situaci ohledně obnovy složení Odvolacího orgánu WTO, v případě nezbytnosti pomocí reformy systému pro urovnávání sporů; domnívá se, že cílem těchto reforem by mohla být co nejvyšší úroveň účinnosti a nezávislosti systému, a zároveň zachování souladu s hodnotami a obecným přístupem, který EU neustále prosazovala od vytvoření WTO, zejména podporou volného a spravedlivého obchodu na celosvětovém základě podle zásad právního státu a povinnosti všech členů WTO plnit veškeré závazky v rámci WTO;

72.

vyjadřuje politování nad tím, že na jedenáctém zasedání konference ministrů WTO (MC11) nebylo dosaženo dostatečných výsledků, zároveň však vítá podepsání společného prohlášení o odstranění nespravedlivých a protekcionistických praktik narušujících trh USA, EU a Japonska, což bylo rovněž zdůrazněno v prohlášení skupiny G20 v červenci 2017; požaduje další spolupráci s USA a Japonskem v tomto ohledu s cílem řešit nekalé obchodní praktiky, jako je např. diskriminace, omezení přístupu na trh, dumping a dotace;

73.

vyzývá Komisi, aby vytvořila pracovní plán s USA a dalšími členy WTO pro odstranění podpor narušujících hospodářskou soutěž v odvětví bavlny a odvětví rybolovu (zejména pokud jde o nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov); vyzývá ke spolupráci při prosazování mnohostranné agendy o nových otázkách, jako je např. elektronický obchod, digitální obchod včetně digitálního rozvoje, usnadnění investic, obchod a životní prostředí a obchod a rovnost žen a mužů, a také při prosazování specifických politik k usnadnění zapojení mikropodniků a malých a středních podniků do světové ekonomiky;

74.

vyzývá EU a USA, aby prosazovaly spolupráci na mezinárodní úrovni s cílem posílit mezinárodní dohody v oblasti zadávání veřejných zakázek, zejména co se týče Dohody o vládních zakázkách;

75.

vyzývá Komisi, aby zahájila dialog se Spojenými státy s cílem obnovit jednání o vícestranné dohodě o environmentálních produktech a o dohodě o obchodu se službami (TISA);

76.

vyzývá EU a USA, aby spojily své prostředky za účelem boje proti nekalým obchodním politikám a praktikám, a aby přitom respektovaly vícestranná pravidla a postup pro urovnávání sporů v rámci WTO a vyvarovaly se jednostranných opatření, neboť ta poškozují jakýkoli globální hodnotový řetězec, v němž podniky EU a USA působí; vyjadřuje proto hluboké politování nad nejistotou v mezinárodním obchodním systému způsobenou tím, že USA využívají nástroje a politická opatření (např. oddíl 232 z roku 1962, oddíl 301 z roku 1974), které byly vytvořeny před založením WTO a jeho systému pro urovnávání sporů; v této souvislosti konstatuje, že rozhodnutí USA uvalit cla na ocel a hliník podle oddílu 232 nemůže být ospravedlněno důvody národní bezpečnosti, a vyzývá USA, aby poskytly EU a dalším spojencům úplnou a trvalou výjimku z těchto opatření; vyzývá Komisi, aby důrazně reagovala, pokud budou tato cla používána jako nástroj k omezení vývozu EU; rovněž zdůrazňuje, že jakékoli sankce, které by USA mohly uplatňovat jako protiopatření vůči evropskému zboží po zveřejnění zprávy Odvolacího orgánu v rámci stížnosti USA vůči EU o opatřeních týkajících se obchodu s velkými civilními letadly, by nebyly oprávněné, neboť 204 stížností z celkových 218 přednesených Spojenými státy bylo zamítnuto organizací WTO a stále se očekává další zpráva související s tímto případem proti nezákonným subvencím USA;

77.

bere na vědomí pokračující bilaterální spolupráci mezi EU a USA v rozsáhlé škále regulačních otázek, o čemž svědčí nedávno uzavřená dvoustranná dohoda mezi EU a USA o obezřetnostních pravidlech týkajících se pojištění a zajištění nebo dohoda o vzájemném uznávání inspekcí prováděných výrobci léčivých přípravků; vyzývá Komisi a Radu, aby v plné míře respektovaly úlohu Evropského parlamentu v rámci tohoto procesu;

78.

zdůrazňuje klíčový význam duševního vlastnictví pro hospodářství EU a USA; vyzývá obě strany, aby na obou stranách Atlantiku podpořily výzkum a inovace, udržovaly vysokou úroveň ochrany duševního vlastnictví a zajistily, aby ti, kteří vytvářejí vysoce kvalitní inovativní produkty, v této činnosti mohli nadále pokračovat;

79.

vyzývá EU a USA ke zlepšení přístupu na trh pro malé a střední podniky vyvážející do USA a do EU prostřednictvím zvýšení transparentnosti pro stávající předpisy a otevíráním trhu na obou stranách Atlantiku, například prostřednictvím portálu pro malé a střední podniky;

80.

zdůrazňuje význam trhu USA pro malé a střední podniky v EU; vyzývá EU a USA, aby se zabývaly neúměrným dopadem cel, necelních překážek a technických překážek na malé a střední podniky na obou stranách Atlantiku, což zahrnuje nejen snížení cel, ale také zjednodušení celních postupů a potenciálně i nové mechanismy, které by malým a středním podnikům pomáhaly vyměňovat si zkušenosti a osvědčené postupy týkající se nákupu a prodeje na trzích EU a USA;

81.

vyzývá EU a USA, aby v rámci své dvoustranné spolupráce upustily od vzájemné daňové soutěže, neboť to povede pouze ke snížení investic v obou ekonomikách;

82.

vyzývá EU a USA, aby se dohodly na společném rámci pro digitální obchod, který respektuje stávající právní rámce a dohody obou stran a právní předpisy týkající se ochrany údajů a soukromí, což je mimořádně důležité v odvětví služeb; zdůrazňuje v této souvislosti, že EU a USA by měly spolupracovat s cílem povzbudit třetí země k přijetí vysokých standardů na ochranu údajů;

83.

vyzývá EU a USA, aby zvýšily spolupráci v oblasti změny klimatu; vyzývá EU a USA, aby využily současných i budoucích obchodních jednání na všech úrovních s cílem zajistit uplatňování mezinárodně dohodnutých norem, jako je Pařížská dohoda, na podporu obchodu s ekologicky nezávadným zbožím, včetně technologií, jakož i k zajištění globálního energetického přechodu s jasnou a koordinovanou mezinárodní obchodní agendou v zájmu ochrany životního prostředí a vytvoření příležitostí pro tvorbu pracovních míst a růst;

84.

vyjadřuje přesvědčení, že případnou novou dohodu o obchodních a investičních vztazích mezi EU a USA není možné sjednat pod tlakem ani pod pohrůžkou a že pouze široká, ambiciózní, vyvážená a komplexní dohoda týkající se všech obchodních oblastí by byla v zájmu EU; konstatuje v této souvislosti, že by mohlo být výhodné vytvoření možného konkrétní a trvalého regulačního a konzultačního mechanismu spolupráce; vyzývá Komisi, aby obnovila jednání s USA na základě současných okolností;

85.

zdůrazňuje, že obchodní toky ve stále větší míře vyžadují nové, rychlejší a bezpečnější způsoby pohybu zboží a služeb přes hranice; vyzývá EU a USA jakožto klíčové obchodní partnery, aby spolupracovaly na řešeních týkajících se digitálních technologií spojených s obchodem s cílem usnadnit obchod;

86.

připomíná význam stávajícího dialogu mezi EU a USA a spolupráce v oblasti vědy a techniky; uznává, že úloha EU a USA v úsilích v oblasti výzkumu a inovací je klíčovou hybnou silou znalostí a hospodářského růstu, a podporuje pokračování a rozšíření dohody o vědeckotechnické spolupráci mezi EU a USA i po roce 2018 s cílem podporovat výzkum, inovace, nové vznikající technologie, jakož i ochranu práv duševního vlastnictví, a tak vytvořit větší počet kvalitnějších pracovních míst, udržitelný obchod a růst podporující začlenění;

87.

sdílí znepokojení USA nad celosvětovou nadměrnou produkcí oceli; zároveň lituje skutečnosti, že jednostranná opatření, která nejsou v souladu s pravidly WTO, pouze naruší integritu obchodního řádu založeného na pravidlech; zdůrazňuje, že dokonce ani trvalé osvobození EU od cla uvaleného USA nemůže takový postup legalizovat; žádá Komisi, aby spolupracovala s USA na prohloubení úsilí v boji proti nadměrné produkci oceli v rámci globálního fóra G20 s cílem prozkoumat obrovský potenciál mnohostranných opatření; znovu opakuje své přesvědčení, že společná a koordinovaná opatření v rámci systémů obchodování založených na pravidlech jsou nejlepším způsobem řešení těchto globálních problémů;

88.

znovu potvrzuje, že je důležité, aby se EU a USA koordinovaným a konstruktivním způsobem zabývaly nezbytnou modernizací WTO s cílem učinit ji účinnější, transparentnější a odpovědnější a aby dále zajistily, aby byl během vytváření mezinárodních obchodních pravidel a politik patřičně začleněn rozměr genderových otázek a sociální, environmentální a lidskoprávní rozměr;

89.

zdůrazňuje, že EU podporuje nezkreslenou tržní ekonomiku a otevřený a spravedlivý obchod založený na pravidlech a hodnotách; znovu opakuje, že podporuje strategii Komise v reakci na současnou obchodní politiku USA při dodržování pravidel mnohostranného obchodního systému; požaduje jednotu mezi všemi členskými státy EU a vyzývá Komisi, aby vypracovala společný přístup k řešení této situace; zdůrazňuje, že je přitom důležité zachovat jednotu členských států EU, neboť sdílené kroky EU v rámci společné obchodní politiky a celní unie EU na mezinárodní úrovni, jakož i na dvoustranné úrovni s USA, se ukázaly být mnohem účinnější než jakákoli iniciativa převzatá jednotlivými členskými státy; znovu zdůrazňuje, že EU je připravena spolupracovat s USA na obchodních otázkách společného zájmu v rámci pravidel mnohostranného obchodního systému;

90.

lituje rozhodnutí prezidenta Trumpa, na jehož základě USA odstoupily od plánu JCPOA, a dopadu, jaký toto rozhodnutí bude mít na evropské společnosti podnikající v Íránu; podporuje veškeré úsilí EU, jehož cílem je chránit zájmy společností z EU, které investují v Íránu, zejména rozhodnutí Komise aktivovat blokační předpis, což dokazuje odhodlání EU plnit plán JCPOA; domnívá se, že stejný předpis by mohl být použit, kdykoli je to vhodné;

91.

vyzývá EU a USA, aby posílily spolupráci a úsilí za účelem zavádění a rozšiřování systémů náležité péče pro podniky za účelem posílení ochrany lidských práv na mezinárodní úrovni, mimo jiné v oblasti obchodu s nerostnými surovinami a kovy pocházejícími z oblastí postižených konflikty;

92.

vyjadřuje politování nad neúčastí USA v úsilí o ochranu životního prostředí; lituje v tomto ohledu rozhodnutí prezidenta Trumpa zrušit omezení dovozu sloních loveckých trofejí z určitých afrických zemí, včetně Zimbabwe a Zambie, neboť USA jsou největším dovozcem těchto trofejí;

93.

vyzývá EU a USA, aby nadále udržovaly a posilovaly transatlantickou parlamentní spolupráci, která by měla vést k hlubšímu a širšímu politickému rámci s cílem zlepšit obchodní a investiční vazby mezi EU a USA;

94.

vyjadřuje znepokojení nad tím, pokud by USA a Čína dosáhly dohody, jež by nebyla plně slučitelná s WTO a mohla by i ohrožovat naše zájmy a rovněž zatížit transatlantické hospodářské vztahy; trvá proto na tom, že je nutné s hlavními hospodářskými partnery, s nimiž máme na celosvětové úrovni společné zájmy, uzavřít dohodu s širším globálním rozměrem.

o o

95.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, ESVČ, Komisi, vládám a parlamentům členských států a přistupujících a kandidátských zemí, prezidentovi USA a Senátu a Sněmovně reprezentantů USA.

(1) Úř. věst. L 309, 29.11.1996, s. 1.

(2) Přijaté texty, P8_TA(2018)0068.

(3) Úř. věst. C 298 E, 8.12.2006, s. 226.

(4) Úř. věst. C 117 E, 6.5.2010, s. 198.

(5) Úř. věst. C 153 E, 31.5.2013, s. 124.

(6) Úř. věst. C 65, 19.2.2016, s. 120.

(7) Přijaté texty, P8_TA(2016)0435.

(8) Přijaté texty, P8_TA(2017)0493.

(9) Přijaté texty, P8_TA(2017)0492.

(10) Přijaté texty, P8_TA(2018)0042.