P8_TA(2018)0119

Provádění nástrojů EU pro financování vnější činnosti: přezkum v polovině období v roce 2017 a budoucí uspořádání po roce 2020

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o provádění nástrojů EU pro financování vnější činnosti: přezkum v polovině období v roce 2017 a budoucí uspořádání po roce 2020 (2017/2280(INI))

(2019/C 390/10)

Evropský parlament,

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 232/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje evropský nástroj sousedství, (1)

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 231/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP II) (2),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 230/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje nástroj přispívající ke stabilitě a míru (3),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2306 ze dne 12. prosince 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 230/2014, kterým se zřizuje nástroj přispívající ke stabilitě a míru (4),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 234/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje nástroj partnerství pro spolupráci s třetími zeměmi (5),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 235/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro demokracii a lidská práva ve světě (6),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 233/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci na období 2014–2020 (7) (nařízení o nástroji pro rozvojovou spolupráci),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 236/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se stanoví společná pravidla a postupy pro provádění nástrojů Unie pro financování vnější činnosti (8),

—	s ohledem na rozhodnutí Rady 2010/427/EU ze dne 26. července 2010 o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost (9),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1601 ze dne 26. září 2017 o zřízení Evropského fondu pro udržitelný rozvoj (EFSD), záruky EFSD a záručního fondu EFSD (10),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (11) (dále jen „finanční nařízení“),

—

s ohledem na stanovisko Výboru pro zahraniční věci ze dne 18. dubna 2017 pro Rozpočtový výbor a Výbor pro rozpočtovou kontrolu k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se mění nařízení (ES) č. 2012/2002, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1305/2013, (EU) č. 1306/2013, (EU) č. 1307/2013, (EU) č. 1308/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a (EU) č. 652/2014 a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 541/2014/EU (COM(2016)0605 – C8-0372/2016 – 2016/0282(COD)) (12),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (13) (dále jen „nařízení o komitologii“),

—	s ohledem na rozhodnutí Komise C(2014)9615 ze dne 10. prosince 2014 o zřízení regionálního svěřenského fondu Evropské unie v reakci na krizi v Sýrii („fond Madad“) a na rozhodnutí Komise C(2015)9691 ze dne 21. prosince 2015, kterým se mění rozhodnutí C(2014)9615,

—

s ohledem na rozhodnutí Komise C(2015)7293 ze dne 20. října 2015 o zřízení Nouzového svěřenského fondu Evropské unie pro stabilitu a řešení hlavních příčin nelegální migrace a vysídlených osob v Africe a na rozhodnutí Komise C(2017)0772 ze dne 8. února 2017, kterým se mění rozhodnutí Komise C(2015)7293,

—

s ohledem na rozhodnutí Komise C(2015)9500 ze dne 24. listopadu 2015 o koordinaci činností Unie a členských států prostřednictvím koordinačního mechanismu – mechanismus pro Turecko (14) zaměřený na uprchlíky a na rozhodnutí Komise C(2016)0855 ze dne 10. února 2016 (15) a C(2017)2293 ze dne 18. dubna 2017 (16) o nástroji pro uprchlíky v Turecku, kterým se mění rozhodnutí Komise C(2015)9500,

—	s ohledem na různé zprávy Evropského účetního dvora o financování vnější činnosti EU, zejména zvláštní zprávu č. 18/2014 týkající se systémů EuropeAid pro hodnocení a monitorování zaměřené na výsledky,

—

s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 15. prosince 2017 nazvanou „Zpráva o přezkumu v polovině období týkající se nástrojů pro financování vnější činnosti“ (COM(2017)0720) a na doprovodné pracovní dokumenty k hodnocení společného prováděcího nařízení (SWD(2017)0606), evropského nástroje sousedství (SWD(2017)0602), nástroje předvstupní pomoci (SWD(2017)0463), nástroje přispívajícího ke stabilitě a míru (SWD(2017)0607), nástroje partnerství pro spolupráci s třetími zeměmi (SWD(2017)0608) a evropského nástroje pro demokracii a lidská práva (SWD(2017)0604),

—	s ohledem na externí hodnocení nástrojů pro financování vnější činnosti (17),

—	s ohledem na probíhající postupy Evropského parlamentu týkající se budoucího víceletého finančního rámce (VFR) po roce 2020;

—	s ohledem na posouzení provádění výzkumné služby Evropského parlamentu (EPRS) v Evropě nazvané „Nástroje EU pro financování vnější činnosti a budoucí uspořádání po roce 2020“,

—	s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 24. listopadu 2015 nazvanou „Výroční zpráva z roku 2015 o politikách rozvoje a vnější pomoci Evropské unie a o jejich provádění v roce 2014“ (COM(2015)0578),

—	s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 19. prosince 2016 nazvanou „Výroční zpráva z roku 2016 o provádění nástrojů Evropské unie pro financování vnější činnosti v roce 2015“ (COM(2016)0810),

—	s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 7. června 2017 určené Evropskému parlamentu a Radě s názvem „Strategický přístup k odolnosti ve vnější činnosti EU“ (JOIN(2017)0021),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2017 o výroční zprávě o provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky (18),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 14. února 2017 o přezkumu Evropského konsensu o rozvoji (19),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 13. dubna 2016 nazvané „EU v měnícím se globálním prostředí – více propojený, zpochybňovaný a složitý svět“ (20),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 3. dubna 2014 o komplexním přístupu EU a jeho dopadech na soudržnost vnější činnosti EU (21),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 9. července 2015 o přezkumu evropské politiky sousedství (22),

—	s ohledem na své doporučení ze dne 15. listopadu 2017 Radě, Komisi a ESVČ k Východnímu partnerství před summitem konaným v listopadu 2017 (23),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2017 o zprávě Komise o Turecku za rok 2016 (24),

—	s ohledem na svá usnesení ze dne 15. února 2017 o zprávě Komise o Albánii za rok 2016 (25) a o zprávě Komise o Bosně a Hercegovině za rok 2016 (26),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 16. března 2017 o zprávě Komise o Černé Hoře za rok 2016 (27),

—	s ohledem na svá usnesení ze dne ze dne 14. června 2017 o zprávě Komise o Kosovu za rok 2016 (28), o zprávě Komise o Bývalé jugoslávské republice Makedonii za rok 2016 (29) a o zprávě Komise o Srbsku za rok 2016 (30),

—	s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 6. února 2018 s názvem „Přesvědčivá perspektiva rozšíření pro západní Balkán a větší angažovanost Unie v tomto regionu“ (COM(2018)0065),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 22. října 2013 o místních orgánech a občanské společnosti: zapojení Evropy do podpory udržitelného rozvoje (31),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2017 týkající se postoje Rady k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2018 (32),

—	s ohledem na globální strategii zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie představenou v červnu 2016 (33),

—	s ohledem na závěry Rady ze dne 19. června 2017 o spolupráci EU s občanskou společností v oblasti vnějších vztahů,

—	s ohledem na strategii EU „Obchod pro všechny“,

—	s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 9. listopadu 2017 o provádění dohod o volném obchodu EU (SWD(2017)0364),

—

s ohledem na pravomoci Výboru pro zahraničí věci jako výboru příslušného pro veškeré právní úpravy, programování a kontroly činností prováděných v rámci evropského nástroje sousedství (ENI), nástroje předvstupní pomoci (NPP II), evropského nástroje pro demokracii a lidská práva (EIDHR), nástroje partnerství (PI) a nástroje přispívajícího ke stabilitě a míru (IcSP) a politik, z nichž tyto nástroje vycházejí (příloha V, část I jednacího řádu),

—	s ohledem na prohlášení Evropské komise připojené k nařízením ustavujícím nástroje pro financování vnější činnosti, ve kterém se zavazuje, že se bude zapojovat do strategických dialogů s Parlamentem týkajících se sestavování programu Komise,

—	s ohledem na jednací řád výborů nástrojů ENI, NPP II, EIDHR, IcSP, PI a nástroje pro rozvojovou spolupráci,

—	s ohledem na článek 52 jednacího řádu a čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a na stanoviska a postoj ve formě pozměňovacích návrhů Výboru pro rozvoj, Výboru pro mezinárodní obchod a Rozpočtového výboru (A8-0112/2018),

A.	vzhledem k tomu, že Evropská unie zůstává největším poskytovatelem vnější pomoci na světě;

B.	vzhledem k tomu, že nástroje pro financování vnější činnosti jsou hlavním mechanismem podpory činnosti EU v globálním měřítku, a vzhledem k tomu, že vnější činnost EU má pro evropské občany stále větší význam;

C.	vzhledem k tomu, že z důvodu omezených zdrojů jsou nástroje pro financování vnější činnosti často využívány až na maximum;

D.	vzhledem k tomu, že Komise ve své zprávě o přezkumu v polovině období uvádí, že současná architektura nástrojů pro financování vnější činnosti obecně odpovídá svému účelu;

E.	vzhledem k tomu, že spojení nástrojů nemůže být samo o sobě cílem;

F.	vzhledem k tomu, že EU čelí řadě výzev nejen v blízkém sousedství, ale také v celosvětovém měřítku;

vzhledem k tomu, že vnější činnost EU musí upřednostnit řešení kritických globálních výzev, jako je mír a udržitelný rozvoj, a uznat, že podpora lidských práv pro všechny, zásady právního státu a demokracie se zvláštním zaměřením na rovnost žen a mužů a sociální spravedlnost, jakož i ochrana obhájců lidských práv, jsou pro dosažení těchto cílů nezbytné;

H.	vzhledem k tomu, že vnější finanční pomoc EU je klíčovým nástrojem pro podporu hospodářských reforem i demokratické, politické a institucionální konsolidace v partnerských zemích;

I.	vzhledem k tomu, že neexistuje spravedlivá a důkladná parlamentní kontrola všech nástrojů;

vzhledem k tomu, že je naléhavě nutné zvýšit viditelnost pomoci EU a zaměřit se jak na občany partnerských zemí, tak na občany Evropské unie, s cílem lépe informovat o přínosech podpory EU; vzhledem k tomu, že investice ve prospěch konkrétních a hmatatelných projektů, jejichž viditelnost může být snadněji přístupná široké veřejnosti, a zároveň vypracování komplexní, efektivní a systematické komunikační strategie v rámci každého nástroje, mohou mít v tomto ohledu významnou hodnotu;

vzhledem k tomu, že strategická komunikace je často konfrontována s vnějšími výzvami, včetně desinformačních kampaní proti EU a jejím členským státům, což vyžaduje další úsilí; vzhledem k tomu, že zásadní význam má proto podpora objektivních, nezávislých a nestranných informací a zároveň řešení právních aspektů mediálního prostředí, v němž nástroje a činnosti EU působí;

L.	vzhledem k tomu, že mezinárodní obchod je klíčovým nástrojem EU pro pomoc zemím při jejich sociálním a hospodářském rozvoji, jakož i k ochraně a podpoře lidských práv, základních hodnot a právního státu;

M.	vzhledem k tomu, že podle Smluv by obchodní politika měla přispívat k plnění vnějších cílů Unie, včetně udržitelného rozvoje;

N.	vzhledem k tomu, že prostředky vyčleněné v programech na období 2014–2020 na pomoc v rámci ENI (15,4 miliardy EUR), NPP II (11,7 miliardy EUR), IcSP (2,5 miliardy EUR), EIDHR (1,3 miliardy EUR) a PI (1 miliarda EUR) činí dohromady 32 miliard EUR;

O.	vzhledem k tomu, že nástroj IPA II byl použit při řízení migrace;

vzhledem k tomu, že evropský nástroj pro demokracii a lidská práva a zejména nástroj přispívající ke stabilitě a míru podléhají právnímu základu článků 209 a 212 SFEU, které odkazují na článek 208 SFEU, který stanoví, že „hlavním cílem politiky Unie pro rozvojovou spolupráci je snížení a výhledově i vymýcení chudoby“;

vzhledem k tomu, že za identifikaci, formulaci, provádění, monitorování a hodnocení pomoci EU v rámci těchto nástrojů je odpovědná Komise; vzhledem k tomu, že ESVČ je odpovědná za zajištění kontinuity a soudržnosti vnějších politik EU, mimo jiné prostřednictvím příslušných nástrojů; vzhledem k tomu, že Parlament je odpovědný za demokratický dohled a kontrolu a v rámci postupů spolurozhodování je spolutvůrcem právních předpisů;

R.	vzhledem k tomu, že duální charakter úřadu místopředsedy Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku znamená, že osoba, která jej zastává, musí hrát klíčovou úlohu při politické koordinaci pomoci Unie poskytované v rámci těchto nástrojů;

vzhledem k tomu, že různé projekty a granty v rámci stávajících nástrojů nemohou být vyhodnoceny v plném rozsahu, neboť se stále nachází v rané fázi provádění; vzhledem k tomu, že některé cíle jsou kvalitativní povahy a souvisejí s právními předpisy, postupy a postoji, které nelze snadno kvantitativně měřit;

vzhledem k tomu, že Komise ve svém přezkumu v polovině období uvádí, že je obtížné měřit celkovou účinnost nástrojů při plnění jejich cílů, částečně kvůli obtížím při definování vhodných systémů monitorování a hodnocení na úrovni nástrojů (s. 10); připomíná, že Účetní dvůr ve své zvláštní zprávě č. 18/2014 poukázal na závažné nedostatky v systému EuropeAid pro hodnocení;

U.	vzhledem k tomu, že společné prováděcí nařízení obsahuje klíčová ustanovení o rozvojové spolupráci a zásadách účinnosti pomoci, k nimž patří např. uvolnění podmínek při poskytování pomoci a využívání vlastních institucí, systémů a postupů partnerských zemí;

vzhledem k tomu, že současné správní postupy často vedou k nadměrnému byrokratickému zatížení potenciálních příjemců, což ztěžuje menším organizacím občanské společnosti a organizacím sociálních partnerů zapojit se do navrhování a provádění projektů, neboť často postrádají know-how a administrativní kapacitu k předkládání způsobilých a úspěšných návrhů;

vzhledem k tomu, že nařízení, jimiž se zřizují nástroje pro financování vnější činnosti, stanoví svěření prováděcích pravomocí Komisi v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011, a vzhledem k tomu, že tato nařízení rovněž stanoví, že Komisi jsou v tomto ohledu nápomocny výbory nástrojů ENI, NPP II, EIDHR, IcSP, PI a nástroje pro rozvojovou spolupráci;

vzhledem k tomu, že ve stejné době, kdy jsou návrhy prováděcích aktů zaslány členům výborů nástrojů ENI, IPA II, EIDHR, IcSP, PI a nástroje pro rozvojovou spolupráci, musí být zaslány i Radě a Parlamentu, a vzhledem k tomu, že jednací řády těchto výborů stanoví, že návrhy prováděcích aktů musí být zaslány členům výborů nástrojů ENI, IPA II, EIDHR, IcSP, PI a nástroje pro rozvojovou spolupráci nejméně 20 kalendářních dnů před schůzí příslušného výboru; vzhledem k tomu, že návrhy prováděcích aktů by tudíž měly být zaslány Parlamentu nejméně 20 kalendářních dnů před těmito schůzemi, a vzhledem k tomu, že písemné postupy pro přijetí návrhů prováděcích aktů představují v řádně odůvodněných případech výjimku z tohoto pravidla;

Y.	vzhledem k tomu, že vypracování prováděcích aktů zahrnuje přípravnou fázi uvnitř Komise (včetně konzultací mezi příslušnými útvary), která je dosti dlouhá – obvykle trvá několik měsíců;

Přezkum v polovině období

konstatuje, že Komise dospěla při provádění přezkumu v polovině období k závěru, že stávající nástroje jsou celkově vhodné ke svému účelu;

vyjadřuje politování nad tím, že množství a nedostatečná pružnost a soudržnost finančních zdrojů EU v rámci okruhu 4 stávajícího VFR svědčí o omezených ambicích EU jednat jako skutečný globální hráč; konstatuje však, že řada partnerských zemí a témat, kterým se věnovaly nástroje pro financování vnější činnosti EU, zaznamenává pozitivní pokrok, a je tedy důkazem významu těchto nástrojů;

je však znepokojen některými zjištěními, včetně chybějících politických pokynů a zastřešující vize, nedůsledného provádění hodnot a partnerských zásad EU, pomalého nebo neexistujícího pokroku, co se týče cílů souvisejících se sociální a právní reformou v širším sousedství, chybějícího důkladného monitorování a hodnocení a omezené flexibility;

vyjadřuje politování nad tím, že neexistuje jasná jednotná vize obsažená v dokumentu, který by objasňoval synergie mezi nástroji a jak je sloučit tak, aby sloužily jako celosvětová a zastřešující strategie zahraniční politiky EU;

je znepokojen skutečností, že EU a její nástroje čelí významným výzvám, k nimž patří politické kompromisy mezi prosazováním hodnot a práv a krátkodobými bezpečnostními zájmy, vznik nových aktérů v oblasti globálního řízení a mezinárodních finančních institucí, jakož i četné násilné konflikty ve světě, včetně nestálé situace v bezprostředním sousedství EU, a to jak na východě, tak na jihu, a stále agresivnější a asertivnější politika Ruska;

konstatuje, že svěřenské fondy EU byly vytvořeny k řešení základních příčin migrace; vyjadřuje politování nad skutečností, že příspěvky z rozpočtu EU do svěřenských fondů EU a nástroje pro uprchlíky v Turecku měly negativní vliv na celkovou soudržnost, dlouhodobou vizi a dopad činnosti Unie; opětovně zdůrazňuje, že nové priority musí být financovány z nových prostředků; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že Parlament nebyl v žádném stadiu rozhodovacího procesu souvisejícího s prohlášením ohledně Turecka oficiálně konzultován, ani požádán o souhlas;

opakuje, že je zapotřebí, aby nástroje byly komplementární a přizpůsobeny místnímu kontextu a aby byly schopny reagovat na nové a nepředvídané výzvy rychle a účinně, aniž by ztratily ze zřetele své původní cíle;

vyjadřuje politování nad tím, že nástroje neobsahují výslovný odkaz na možnost pozastavit pomoc v případech, kdy přijímající země (zejména je-li využíváno nepřímé řízení s přijímající zemí, IMBC) nedodržuje základní zásady jako je demokracie, právní stát a dodržování lidských práv;

konstatuje, že rozvojová pomoc EU (oficiální rozvojová pomoc, ODA) nedosáhla cíle OSN na úrovni 7 %; požaduje, aby byly navýšeny zdroje určené na rozvojovou pomoc, s cílem splnit závazky v rámci Agendy 2030;

Nástroj předvstupní pomoci (NPP II)

10.

podporuje úsilí, jehož cílem je učinit z NPP II nástroj, který bude strategičtější z dlouhodobého hlediska a přinese konkrétní výsledky, a to prostřednictvím plánování zaměřeného na jednotlivé příjemce a odvětvového přístupu; je přesvědčen, že takový přístup by mohl pomoci snížit obrovský objem nevyčerpaných prostředků z nástrojů NPP I a II v Turecku v důsledku neúčinnosti IMBC a slabých absorpčních kapacit;

11.

je hluboce znepokojen regresí Turecka v oblasti právního státu a demokracie, a to navzdory 4,5 miliardám EUR plánovaným v rámci NPP II pro stávající období víceletého finančního rámce; uznává, že současná perspektiva přistoupení Turecka k EU přispívá k rozsáhlé nejistotě ohledně hodnoty nástroje NPP II v zemi; konstatuje, že finanční prostředky NPP II jsou využívány k financování závazků v rámci prohlášení ohledně Turecka;

12.

bere na vědomí různé etapy pokroku několika zemí západního Balkánu v rámci dlouhodobé pomoci z NPP II; konstatuje, že v některých případech pomoc NPP II vedla k omezeným výsledkům při řízení reforem, zejména v oblasti právního státu, veřejné správy a boje proti korupci;

13.

bere na vědomí zbývající nedostatky v kvalitě ukazatelů v programech jednotlivých zemí a v akčních dokumentech;

14.

zdůrazňuje, že je třeba, aby bylo možné pozastavit či přesměrovat finanční prostředky z NPP II v případech, kdy důkladná analýza Komise zjistí, že partnerské země systematicky neplní své závazky, nebo se ukáže, že výrazně ustupují od předchozích politických postojů; vyjadřuje politování nad tím, že tato opatření byla v minulosti brzděna systémovou a politickou neschopností jednat;

15.

bere na vědomí existenci rámce výkonnosti; vyjadřuje však politování nad tím, že odměny za výkonnost se ještě jen mají posoudit a udělit; v této souvislosti požaduje větší úsilí o další zlepšení rámce, a to s přihlédnutím k případům negativních výsledků a následnému snížení finančních prostředků;

16.

znovu připomíná význam NPP II jako hlavního nástroje financování EU pro předvstupní financování klíčových sociálních, hospodářských, politických a institucionálních reforem v prioritních oblastech v zájmu sladění zemí acquis EU; konstatuje, že takové reformy mohou z dlouhodobého hlediska přispět k regionální bezpečnosti; vítá zvýšené strategické zaměření NPP II, ale zdůrazňuje, že financování v rámci NPP II musí být ambiciózní a zaměřené na budoucnost a musí odpovídat skutečným potřebám, závazkům a snahám spojeným s přístupovým procesem a členstvím v EU; připomíná v této souvislosti, že financování by mělo být využíváno v souladu s konkrétními cíli daného nástroje;

17.

uznává, že nástroj pro občanskou společnost v rámci NPP II poskytuje zásadní podporu místním organizacím občanské společnosti; zdůrazňuje, že závazky neodpovídají skutečným potřebám na místě; požaduje v této souvislosti větší doplňkovost NPP II s opatřeními jiných nástrojů, zejména EIDHR a nástroje přispívajícího ke stabilitě a míru; konstatuje, že to vyžaduje větší koordinaci během fáze plánování a programování;

18.

domnívá se, že odvětvový přístup je platný, ale lituje nedostatku jasné odpovědnosti za projekty v důsledku roztříštěných pravomocí; konstatuje, že nepřímé řízení zlepšilo celkovou odpovědnost za programy, ale vedlo také ke snížení účinnosti v důsledku delších zpoždění při provádění;

19.

vítá iniciativy na vytvoření systémů pro lepší sledování a měření výkonnosti, a to i prostřednictvím odvětvových monitorovacích výborů, vnitřních pokynů a vytvoření nového systému správy informací;

Evropský nástroj sousedství (ENI)

20.

vítá podporu strukturálních reforem poskytovanou v podobě plánované pomoci a zdůrazňuje zvláštní povahu nástroje ENI, která umožňuje, aby EU vytvořila politiky na míru přizpůsobené specifickým potřebám partnerských zemí;

21.

sdílí hodnocení Komise, že existence zvláštního finančního nástroje pro sousedství je konkrétním důkazem politického významu, který EU připisuje vztahům se sousedy a prohlubování politické spolupráce a hospodářské integrace s uvedeným regionem a v jeho rámci;

22.

bere na vědomí, že současné výzvy a potřeby ve státech sousedících s EU, jakož i nesoulad mezi cíli, zájmy a finančními zdroji, značně zatěžují rozpočet i lidské zdroje ENI, a zdůrazňuje potřebu větší flexibility;

23.

je znepokojen skutečností, že financování ENI je méně účinné v případě partnerů, kteří vykazují malé odhodlání v souvislosti s reformami, a zůstává problematické, ale nezbytné v politicky citlivých a konfliktních situacích, zejména pokud jde o prosazování sdílených hodnot demokracie a lidských práv; vyjadřuje politování nad tím, že zásada „více za více“ a přístup založený na pobídkách nejsou uplatňovány účinně, a že zemím, jež se zjevně odchylují od svých závazků v oblasti lidských práv a demokratických reforem, se poslední dobou dostává zvýšené finanční pomoci;

24.

znovu opakuje, že regiony sousedství čelí od roku 2014 nebývalým výzvám kvůli rostoucímu počtu dlouhotrvajících a nově se objevujících problémů, jako je nelegální anexe Krymského poloostrova Ruskem a konflikt na východní Ukrajině, syrská krize, situace v Libyi, radikalizace a terorismus, nezaměstnanost mládeže a migrace;

25.

je znepokojen skutečností, že tento vývoj, jakož i nesoulad mezi cíli, zájmy EU i partnerských zemí a dostupnými finančními zdroji vyčerpaly finanční kapacitu tohoto nástroje až na maximum, a zdůrazňuje potřebu větší flexibility;

26.

zdůrazňuje, že hodnoty a zásady EU, jako demokracie, právní stát, lidská práva a efektivní, odpovědné a transparentní veřejné instituce, jsou v zájmu sousedních zemí stejně jako v našem zájmu, pokud jde o stabilitu, bezpečnost a prosperitu; vítá podporu strukturálních reforem poskytovanou v rámci plánované pomoci; domnívá se, že uplatňování zásady diferenciace umožnilo EU přizpůsobit její podporu potřebám a ambicím partnerských zemí;

27.

bere na vědomí příspěvky v rámci ENI pro fond Madad a nouzový svěřenský fond EU pro Afriku;

28.

zdůrazňuje potřebu větší koordinace mezi regionálními a dvoustrannými programy a investičními nástroji s cílem lépe podporovat a podněcovat rozvoj soukromého sektoru; konstatuje, že problémy související s nedostatkem společného plánování s členskými státy se mírně snížily;

29.

vítá sledování pomoci ENI prostřednictvím monitorování zaměřeného na výsledky; vyjadřuje politování nad tím, že na úrovni nástrojů neexistují žádné konzistentní systémy monitorování a hodnocení;

30.

zdůrazňuje, že technická podpora a hospodářská pomoc v oblasti obchodu poskytovaná v rámci evropské politiky sousedství blízkým partnerům Unie na její jižní a východní hranici významně přispívají k demokratickému vývoji v těchto regionech; konstatuje, že finanční prostředky v rámci ENI lze použít pro usnadnění obchodu a jako takové mohou být doplňkem stávajících finančních prostředků EU vyčleněných na dohodu o usnadnění obchodu, aby byla lépe zaručena střednědobá a dlouhodobá politická stabilita;

Nástroj přispívající ke stabilitě a míru (IcSP)

31.

bere na vědomí, že hlavní přidanou hodnotou nástroje přispívajícího ke stabilitě a míru je jeho rychlost a flexibilita, když je nutné zapojit se do řešení konfliktu, a jeho široká škála civilních aktérů, se kterými může EU spolupracovat; připomíná, že jde o jediný nástroj EU pro předcházení civilním konfliktům, včetně mediace, dialogu a usmíření;

32.

bere na vědomí komplikace při shromažďování údajů a měření výsledků akcí v rámci IcSP, které se mohou ukázat jako náročné z důvodu potíží při posuzování politických výsledků, přidělování výsledků k jednotlivým akcím tohoto nástroje při přípravě následných opatření v rámci jiných nástrojů, jakož i problémů při přístupu do konfliktem postižených oblastí;

33.

konstatuje, že v posledním období se nutnost předcházet konfliktům a řešit bezpečnostní výzvy radikálně zvýšila; je přesvědčen, že v mnoha zemích, které čelí poválečné krizi, existuje potřeba iniciativ v oblasti usmiřování, mediace a dialogu; zdůrazňuje, že v souvislosti s krizemi a konflikty je potřeba rychle reagovat; zdůrazňuje potřebu výrazně zvýšit prostředky, které jsou k dispozici pro takové iniciativy; konstatuje, že cílem změny IcSP v listopadu 2017 je posílit bezpečnostní schopnosti třetích zemí s cílem dále podporovat stabilitu, bezpečnost a udržitelný rozvoj; konstatuje, že IcSP může být využíván jako krajní opatření či předchůdce dlouhodobých opatření financovaných z jiných nástrojů;

34.

konstatuje, že nástroj IcSP se nachází v rané fázi boje proti globálním kybernetickým hrozbám; naléhavě vyzývá k tomu, aby byl na kybernetickou bezpečnost kladen větší důraz, mimo jiné prostřednictvím soudržné strategie, která by se vztahovala na veškerou vnější činnost EU; žádá, aby byly na kybernetickou bezpečnost zároveň navýšeny zdroje v rámci IcSP, který je vhodným nástrojem pro řešení těchto hrozeb;

35.

konstatuje, že se zvýšila spolupráce s činnostmi společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) a operacemi a misemi společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP), jakož i poskytování humanitární pomoci EU;

Evropský nástroj pro demokracii a lidská práva (EIDHR)

36.

vyzdvihuje přidanou hodnotu celosvětového uceleného přístupu, který EIDHR zaujímá navzdory svému relativně nízkému rozpočtu, a význam organizací občanské společnosti při dosahování jeho cíle, jakož i jeho jedinečný rys spočívající v tom, že se jedná o jediný nástroj, který EU umožňuje podporovat činnost občanské společnosti bez ohledu na to, zda orgány dotyčného státu s těmito činnostmi souhlasí či nikoli;

37.

konstatuje, že EIDHR je během tohoto období využíván pružněji a s větší doplňkovostí než v období předchozím, a reaguje tak rychleji na vznikající krize v oblasti lidských práv a demokracie; vítá jeho doplňkovost s financováním z jiných zdrojů, například z Evropské nadace pro demokracii, což zvyšuje účinnost financování z EIDHR v naléhavých případech; vítá větší zaměření na obránce lidských práv, mimo jiné prostřednictvím fondu pro mimořádné události dostupného na úrovni delegací EU, a vytvoření a úspěšné fungování mechanismu EU na ochranu obránců lidských práv ProtectDefenders.eu; zdůrazňuje, že postup předkládání návrhů je dlouhý, nevhodný a příliš konkurenční;

38.

kromě toho bere na vědomí přínos mechanismu EU ProtectDefenders.eu, který uplatňuje občanská společnost a jenž poskytl významnou podporu velkému množství obránců lidských práv; naléhavě vyzývá k tomu, aby byly takovéto mechanismy i nadále podporovány;

39.

je znepokojen problémy při prosazování lidských práv a demokratických hodnot prostřednictvím zeměpisných programů a snížením podpory, kterou EU poskytuje organizacím občanské společnosti, což vede ke zvýšenému tlaku na EIDHR v době, kdy se na celém světě zmenšuje prostor pro občanskou společnost;

40.

je přesvědčen, že EU musí prokázat vedoucí roli a ambice tím, že bude uplatňovat zastřešující politiku, prostřednictvím které začlení svou podporu demokracii do všech svých vnějších vztahů; domnívá se proto, že prostředky vyčleněné na podporu demokracie je třeba odpovídajícím způsobem zvýšit, zejména s ohledem na stávající útoky na demokracii, ke kterým dochází na celém světě; trvá na tom, že je třeba zajistit, aby se výdaje na cíl 1 pro program podpor v rámci jednotlivých zemí (CBSS) účinně a efektivně dostaly k těm obráncům lidským práv, kteří čelí největšímu riziku; naléhavě vyzývá delegace EU, aby v tomto ohledu poskytovaly veškerou nezbytnou podporu;

41.

uznává, že činnosti EIDHR je obtížné hodnotit, neboť nejsou k dispozici strategické a operační ukazatele; konstatuje, že hodnocení je problematické i proto, že velká část podpory je organizacím občanské společnosti a obráncům lidských práv z pochopitelných důvodů poskytována důvěrně, aby byla ochráněna totožnost a bezpečnost příjemců;

42.

připomíná přínos volebních pozorovatelských misí EU, což je oblast, v níž EU zaujímá vedoucí postavení; vítá skutečnost, že se zvýšil počet pozorovacích misí a misí navazujících na doporučení pozorovacích misí;

Nástroj partnerství (PI)

43.

podtrhuje, že cílem PI je prosazovat tematické unijní a společné zájmy s třetími zeměmi a vytvářet aliance a podporovat spolupráci se stávajícími a nově příchozími strategickými partnery; konstatuje, že PI je v praxi využíván jako krajní řešení v případech, kdy je považován za jediný nástroj, který může zprostředkovat plnění politického programu EU a řešit globální výzvy;

44.

konstatuje, že nástroj partnerství je ve srovnání s předchozími nástroji schopen větší spolupráce se třetími zeměmi, včetně strategických partnerů, zemí, které byly dříve příjemci dvoustranné rozvojové pomoci, a různých mezinárodních fór, domnívá se však, že je nezbytné, aby útvary odpovědné za tvorbu politik poskytovaly více zdrojů a vstupů, což zajistí jejich plné zapojení do navrhování, plánování a provádění činností, zvýší aktivní úlohu delegací EU na formulaci těchto činností a zlepší sdílení informací s členskými státy;

45.

zasazuje se za zlepšení viditelnosti, znalostí a porozumění ohledně cílů PI, zejména v rámci orgánů a institucí EU;

46.

s politováním konstatuje, že hodnocení bylo narušeno tím, že kvůli pozdnímu přijetí rámce ukazatelů výsledků a nedokončené povaze většiny projektů nebyl vytvořen centrální depozitář dokumentace činností;

Společné prováděcí nařízení

47.

připomíná, že nástroje EU pro financování vnější činnosti představují pro EU komplexní soubor nástrojů pro podporu a posílení její činnosti na mezinárodní scéně a že jejich komplexní struktura je koordinována společným prováděcím nařízením; znovu zdůrazňuje, že toto nařízení musí splňovat kritéria rozpočtové kontroly a demokratického dohledu; vyjadřuje politování nad skutečností, že velká složitost a restriktivní charakter společného prováděcího nařízení brání efektivnímu využívání zdrojů Unie a znemožňují včasné reakce na nové výzvy a potřeby partnerů; vyjadřuje politování nad tím, že jeho shodnost pravidel nevedla ke společnému plánování pomoci mezi jednotlivými nástroji;

48.

konstatuje, že společné prováděcí nařízení bylo vytvořeno za účelem harmonizace, zjednodušení provádění, větší pružnosti, soudržnosti, souladu a účinnosti využívání zdrojů Unie, jakož i nekomplikovaného a doplňkového přístupu k provádění všech nástrojů;

49.

domnívá se, že dostatek času je pro Parlament klíčovým předpokladem toho, aby mohl patřičně a řádně vykonávat své kontrolní pravomoci, pokud jde o návrhy prováděcích aktů; domnívá se, že vzhledem k tomu, kolik času je věnováno přípravě návrhů prováděcích aktů před tím, než dorazí do výborů nástrojů ENI, NPP II, EIDHR, IcSP, PI a nástroje pro rozvojovou spolupráci, nelze nedodržení dvacetidenní lhůty pro předložení dokumentů Parlamentu a Radě v konečné fázi přijímání prováděcích aktů ospravedlnit; lituje proto, že lhůta 20 kalendářních dnů není vždy dodržena, a domnívá se, že se tím narušuje jeho právo kontroly; žádá, aby byly veškeré návrhy prováděcích opatření předkládány s nejméně dvacetidenním předstihem, a žádá Komisi, aby pozměnila jednací řád výborů nástrojů ENI, NPP II, EIDHR, IcSP, PI a nástroje pro rozvojovou spolupráci tak, aby se prodloužila dvacetidenní lhůta pro předložení návrhů, čímž se usnadní výkon kontrolních pravomocí Parlamentu;

50.

vyjadřuje politování nad tím, že politika financování vnější činnosti EU je i nadále omezená v tom smyslu, že některé třetí strany se aktivně snaží oslabit zahraniční politiku EU prostřednictví dezinformací;

Doporučení na rok 2017 a období 2018–2020

51.

požaduje, aby hodnoty EU, všeobecně platné hodnoty a lidská práva byly i nadále ve středu veškeré vnější činnosti EU;

52.

naléhavě vyzývá k větší součinnosti a soudržnosti všech nástrojů spadajících do okruhu IV, jakož i k lepší koordinaci s dvoustrannými programy pomoci členských států a případně i dalších dárců; vyzývá v této souvislosti Komisi a ESVČ, aby posílily vzájemnou spolupráci a koordinaci, a to i s organizacemi občanské společnosti a místními aktéry, a aby plnily své povinnosti vyplývající z článku 21 SEU;

53.

vyzývá k zavedení spolehlivých, konsistentních a transparentních mechanismů monitorování a hodnocení; opakuje, že tyto mechanismy by umožnily sledování hmatatelného pokroku, pokud jde o zásadní cíle související s reformami v sousedních zemích, což je obzvláště důležité tam, kde tyto reformy uvízly na mrtvém bodě či byly jinak zpožděny;

54.

vyzývá k zavedení posílených postupů a systémů parlamentní kontroly a dohledu, které budou shodné pro všechny nástroje; doporučuje zlepšit transparentnost prostřednictvím vytvořením jednotné společné transparentní veřejné databáze projektů a činností;

55.

zdůrazňuje, že organizacím občanské společnosti je třeba poskytnout dodatečné finanční zdroje a podporu v oblasti odborné přípravy; trvá na tom, že je nutné okamžitě přijmout opatření na další zmírnění byrokratické zátěže a procesních překážek, jimž čelí organizace občanské společnosti, zejména ty, které působí na místní úrovni; vyzývá k zavedení zvláštních rozpočtových položek pro budování kapacity organizací občanské společnosti s cílem zvýšit jejich schopnost získávat finanční prostředky; vyjadřuje politování nad tím, že otázka nedostatečného zapojení organizací občanské společnosti do programování a provádění vnějších nástrojů nebyla uvedena ve zprávě Komise o přezkumu v polovině období; vyzývá Komisi, aby uplatňovala strategičtější zapojení organizací občanské společnosti do všech vnějších nástrojů a programů, jak požadovala Rada i Parlament;

56.

zasazuje se za přímější a aktivnější prosazování politik EU, její finanční pomoci a viditelnosti;

57.

znovu zdůrazňuje své stanovisko, že by měla být zavedena možnost přenést zbývající nepřidělené finanční prostředky v rámci nástrojů ENI a NPP II do dalšího roku s tím, že by příslušná částka byla omezena na 10 % původní výše prostředků v rámci každého z těchto nástrojů, aby bylo možné rozšířit schopnost reagovat na naléhavé nepředvídané potřeby, a cíle stanovené v příslušných nařízeních o ENI a NPP II zůstanou zachovány;

Nástroj předvstupní pomoci (NPP II)

58.

podporuje zásady uvedené v článku 21 SEU a doporučuje, aby byl kladen větší důraz na posilování demokratických institucí, boj proti korupci a reformy veřejné správy, čímž dojde k posílení právního státu a řádné správy a k důslednějšímu uplatňování lidských práv a práv menšin; vyzývá k větší podpoře reforem v odvětvích souvisejících s procesem přistoupení, jakož i ke stimulaci regionální spolupráce s dílem doplnit politiku EU v oblasti rozšíření;

59.

doporučuje, aby byl v případech, kdy státní orgány nejsou ochotny plnit deklarované cíle EU nebo spolupracovat na dosahování cílů nástroje, umožněn převod finančních prostředků občanské společnosti; vyzývá Komisi, aby snížila nebo pozastavila financování zemím, které zásadním způsobem porušují základní hodnoty EU včetně základních kodaňských kritérií; vyzývá ke snížení administrativní zátěže pro příjemce z řad organizací občanské společnosti, které žádají o financování z EU;

60.

požaduje, aby byl v případech, kdy se uvažuje o pozastavení finančních prostředků nebo o významných změnách v maximálních orientačních přídělech, zapojen Parlament;

61.

trvá na tom, aby příjemci převzali jasnou odpovědnost za činnosti související s plánováním, monitorováním či prováděním auditů; vyzývá Komisi, aby vnitrostátním auditním orgánům poskytovala cílenou pomoc, pokud jde o metodologii, plánování, nábor, odbornou přípravu a dohled;

62.

doporučuje věnovat větší podporu těm národním orgánům odpovědným za koordinaci dárců, které sice mají omezenou kapacitu, ale prokazují politickou vůli splnit dotyčné cíle; vyjadřuje politováním nad tím, že absorpční kapacita těchto finančních prostředků je málo transparentní;

63.

naléhavě vyzývá k tomu, aby finance byly směrovány do odvětví s prokazatelnými výsledky, čímž se zabrání dalším chronickým zpožděním, k nimž došlo v rámci nepřímého řízení s přijímající zemí, zejména v Turecku;

64.

vyzývá ke zvýšení viditelnosti nástroje NPP II v regionu s ohledem na zásadní význam politiky rozšiřování EU, například prostřednictvím provádění vhodných cílených komunikačních a informačních kampaní v celostátních, regionálních a místních sdělovacích prostředcích či prostřednictvím jakýchkoli jiných prostředků, které budou uznány za vhodné, s tím, že minimální požadavky a kritéria monitorování v souvislosti s těmito kampaněmi definuje Komise v úzké spolupráci s příjemci; podporuje cílené úsilí o boj proti propagandě a o strategickou komunikaci, zejména v případech, kdy jsou obraz a zájmy EU aktivně napadány a oslabovány;

65.

doporučuje využívat finanční prostředky z NPP II za účelem vytvoření komunikačních kanálů pro podniky, zejména pro malé a střední podniky, jak v členských státech, tak v kandidátských zemích, s cílem vytvořit silné obchodní vazby mezi příslušnými oblastmi, což bude velmi užitečné za účelem přípravy přijímajících zemí ke vstupu na jednotný trh;

66.

připomíná význam odměny za finanční výkonnost pro země, které dosahují pokroku, jak je stanoveno v nařízení o NPP II;

67.

domnívá se, že pružnost a využívání finančních prostředků na řešení konkrétních krizových situací musí být v souladu s klíčovými prioritami dotyčného nástroje a se základy strategie rozšíření a procesu přistoupení, na něž musí NPP II i nadále klást hlavní důraz;

68.

vyzývá k lepší koordinaci a dalším součinnostem během fází plánování a programování NPP II s činnostmi dalších nástrojů, zejména EIDHR a IcSP, s cílem zajistit soudržnost a zvýšit doplňkovost jak vnitřně v rámci svého vlastního souboru cílů a programů, tak i vůči dalším nástrojům financování vnější činnosti;

Evropský nástroj sousedství (ENI)

69.

zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby existoval celkový strategický dokument pro provádění ENI, na jehož základě by byla pomoc uvedena do souladu s širším politickým rámcem, a pro lepší koordinaci s jinými nástroji; zdůrazňuje, že priority plánování programů v rámci ENI by měly zahrnovat i sociálně–ekonomický rozvoj, mladé a udržitelné hospodaření se zdroji energie;

70.

vyjadřuje politování nad tím, že víceleté plány byly pro většinu příjemců stanoveny již v průběhu roku 2017, tedy před dokončením přezkumu pomoci v těchto zemích v polovině období; připomíná, že Parlament vydal svá doporučení k programům během strategického dialogu s Komisí v dubnu 2017;

71.

zdůrazňuje politickou viditelnost a pákový efekt EU, které ENI jako samostatný finanční nástroj v zemích sousedství zaručuje, a to na východě i na jihu;

72.

vyzývá k zachování stávající finanční rovnováhy při přidělování prostředků mezi jižní a východní sousedství Unie;

73.

podtrhuje souvislosti mezi stabilizací, předcházením konfliktům a řešením konfliktů, dodržováním lidských práv a zásad právního státu a sociálně-ekonomickým rozvojem; zdůrazňuje význam projektů, jež podporují mladé lidi, pokud jde o jejich vzdělání a zaměstnatelnost;

74.

znovu vyzdvihuje důležitost schopnosti reagovat rychleji na vzniklé problémy;

75.

zdůrazňuje, že investice do stabilizace a rozvoje sousedních zemí napomáhá k řešení takových problémů, jako je migrace, terorismus, místní konflikty a hospodářská nestabilita, což bude z dlouhodobého hlediska prospěšné pro celou EU;

76.

zdůrazňuje, že specifika náročných úkolů v sousedství vyžadují integrovaný a komplexní přístup založený na různých situacích a potřebách příjemců včetně součinnosti s dalšími nástroji pro financování vnější činnosti a rovněž přístup uplatňovaný napříč politikami Unie; zdůrazňuje jedním z prvořadých úkolů je rychlé a účinné provádění dohod o přidružení a o prohloubených a komplexních zónách volného obchodu (DCFTA) a všech souvisejících reforem, které je třeba podpořit odpovídajícími finančními zdroji EU;

77.

zdůrazňuje, že kromě značného pokroku ve společných analýzách, v koordinaci a budování konsensu ohledně priorit dárců je důležité podrobnější společné plánování s členskými státy; naléhavě vyzývá ke zlepšení koordinace dárců, zejména pokud jde o koordinaci dárcovství s prostředky z jiných nástrojů EU, s dalšími dárci a mezinárodními finančními institucemi za účelem podpory hospodářské transformace a stability v partnerských zemích;

78.

je znepokojen skutečností, že schopnost reakce tohoto nástroje a jeho finanční kapacita jsou nyní na hranici jeho možností; vyjadřuje politování nad tím, že ve fázi plánování nebylo dostatečně přihlédnuto k interním odborným poznatkům v podobě analýzy politických a geopolitických rizik;

79.

usuzuje, že vzhledem k současným výzvám ve státech sousedících s EU může dojít k tomu, že bude nutné navýšit orientační finanční příděly prostřednictvím legislativní změny;

80.

znovu zdůrazňuje, že pokud jsou prostředky naplánované v rámci ENI přesunuty na jiný způsob financování, například do svěřenských fondů, je třeba dodržovat cíle těchto prostředků, a že je nutné, aby probíhala kontrola a dohled ze strany Parlamentu, které nesmí být nikdy opomíjeny;

81.

vyzývá k většímu zapojení občanské společnosti do definování potřeb;

82.

vyzývá k plnému využití podmíněnosti a mechanismů založených na pobídkách, které budou v případě potřeby podporovat politické a hospodářské reformy a budou spojeny s cíli v oblasti reforem a strategickými cíli; vyjadřuje politování nad skutečností, že ENI nedokázal poskytnout dostatečné pobídky zemím, jež nebyly ochotny zapojit se do politických reforem; vyzývá k účinnému monitorování ENI na úrovni nástroje;

83.

je znepokojen ničením a zabavováním pomoci financované EU ve třetích zemích; vyzývá k dalšímu úsilí o zlepšení strategické komunikace a viditelnosti EU v sousedních zemích;

Nástroj přispívající ke stabilitě a míru (IcSP)

84.

vyzývá k vyvinutí většího úsilí o maximální uplatnění vlivu IcSP prostřednictvím pravidelných strategických dialogů s partnery a mezinárodními organizacemi; v této souvislosti žádá o zajištění spolufinancování jinými důležitými dárci, kteří mají zájem na výsledcích příslušných opatření;

85.

vyzývá ke zlepšení strategického rámce a k součinnosti mezi IcSP a návaznými opatřeními prováděnými na základě jiných nástrojů a jinými subjekty;

86.

vyzývá k větší spolupráci mezi dalšími mezinárodními organizacemi, vládami a orgány EU v rámci boje proti nově vznikajícím hrozbám, např. v oblasti hybridních konfliktů a kybernetické bezpečnosti, kde by mohly být využity odborné znalosti Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací (ENISA);

87.

doporučuje strategičtější využití mediační kapacity nástroje IcSP nejen při sporech lokálního dopadu, ale také na podporu mírového procesu a dialogu ve stávajících nebo vznikajících konfliktech celosvětového významu, a vyzývá ke zlepšení systémů včasného varování a nástrojů k analyzování konfliktů, které umožňují lepší prevenci a budování míru;

88.

zdůrazňuje, že tento nástroj umožní Unii financovat opatření v oblasti výcviku a dodávat ozbrojeným skupinám třetích zemí nesmrtící vybavení (například informační systémy, nemocnice atd.) s cílem reagovat v krátkodobém i střednědobém horizontu na naléhavé potřeby v rámci plnění cílů udržitelného rozvoje;

Evropský nástroj pro demokracii a lidská práva (EIDHR)

89.

opakuje, že je zásadně důležité podporovat a prosazovat demokracii a lidská práva ve třetích zemích a rovněž chránit obránce lidských práv bez ohledu na zásahy orgánů třetích zemí;

90.

konstatuje, že EIDHR je v tomto ohledu účinným a významným nástrojem, jenž funguje v kontextu zmenšujícího se prostoru pro občanskou společnost; opakovaně poukazuje na trvalou potřebu cíleně směřovat finanční prostředky na problematiku lidských práv a demokracie, a to bez snižování jejich objemu; dále vyzývá ke zvážení možnosti navýšit finanční prostředky pro naléhavou pomoc obráncům lidských práv a rovněž vyzývá k účinnému prosazování dostupnosti těchto prostředků;

91.

opakuje, že EIDHR by neměl být pouze nástrojem určeným na vyplňování mezer po jiných nástrojích nebo nástrojem používaným k takovému vyplňování mezer, ale že by se cílené prosazování demokracie a lidských práv mělo stát jasným a strategickým cílem samo o sobě;

92.

vyzývá Komisi, aby řešila problém zmenšujícího se prostoru pro občanskou společnost a nárůstu porušování lidských práv a represí, například tím, že zvýší finanční prostředky, jež jsou k dispozici pro globální a reaktivní programy, například pro mechanismus EU ProtectDefenders.eu; vyzývá EU, aby nadále finančně podporovala obránce lidských práv, zejména ty, kteří jsou ohroženi, a občanskou společnost, jakož i marginalizované skupiny, jako jsou ženy, původní obyvatelstvo, Romové, osoby se zdravotním postižením, děti a senioři;

93.

doporučuje, aby za účelem boje proti celosvětovým protiliberálním tendencím probíhalo větší strategické plánování doprovázené politickými pokyny ze strany orgánů EU a soudržností s ostatními nástroji, zejména v zemích zakoušejících úpadek lidských práv a demokratických standardů;

94.

zdůrazňuje, že je důležité zaměřit se na mezinárodně důležitá témata, která by v krátkodobém, střednědobém nebo dlouhodobém horizontu mohla podpořit globalizaci lidských práv a zásady právního státu, mezinárodního práva a spravedlnosti; vyzývá ke zvýšení podpory poskytované pomocí EIDHR v řadě nově vznikajících tematických oblastí, zejména v boji proti korupci, v dodržování lidských práv ze strany podniků, práv souvisejících s životním prostředím a práv migrantů;

95.

vítá podporu poskytovanou mezinárodním a regionálním mechanismům pro lidská práva a zaručení odpovědnosti, jako je Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva a Mezinárodní trestní soud;

96.

doporučuje pokračovat v úsilí o zrušení trestu smrti na celém světě;

97.

připomíná, že se Evropská komise zavázala k další podpoře občanské společnosti a k prosazování příznivějšího prostředí pro organizace občanské společnosti v partnerských zemích; trvá na tom, že je nutné naléhavě pracovat na dalším zmírnění byrokratických překážek, jímž čelí místní organizace občanské společnosti; vybízí delegace EU, aby aktivně vyhledávaly obránce lidských práv a organizace občanské společnosti, které se zabývající citlivými otázkami, jež vyžadují financování, aby zveřejňovaly výzvy k předkládání návrhů v místních jazycích, a umožnily tak žadatelům předkládat návrhy projektů v těchto jazycích, čímž budou současně posilovat místní odpovědnost za projekty i jejich zakotvení v místě;

98.

vyzývá k většímu důrazu na udržitelnost opatření financovaných z EIDHR, zejména v rámci volebních pozorovatelských misí, v případech, kdy se otvírá značný prostor k posílení předávání znalostí místním subjektům a ke zlepšení dohledu nad kroky učiněnými v návaznosti na doporučení; vyzývá k tomu, aby plánování volebních pozorovatelských misí bylo lépe koordinováno se sledováním voleb Parlamentem;

99.

vyzývá Komisi, aby poskytla finanční prostředky konkrétně na projekty zaměřené na zvyšující se zneužívání technologií dohledu a na útoky represivních vládních orgánů a nestátních aktérů prováděné prostřednictvím internetu;

100.

vyzývá ke zřízení systémů monitorování a hodnocení, které budou využívat vstupní údaje poskytované obránci lidských práv;

101.

vyzývá ke krokům, které by byly učiněny v koordinaci s IcSP v zájmu předcházení zločinům proti lidskosti, válečných zločinů a genocidy;

Nástroj partnerství (PI)

102.

vítá důraz kladený na strategické zájmy Unie;

103.

doporučuje strategičtější a konsolidovanější využívání toho mála finančních prostředků, které jsou v rámci PI k dispozici, které zajistí inkluzivní příspěvky a stanovení opatření, jež mají být provedena všemi útvary Komise a ESVČ v úzké spolupráci s členskými státy, a podtrhuje význam dobře fungujícího nástroje PI pro aktivní obranu hodnot a zájmů EU v souvislosti s ochabujícím transatlantickým konsenzem a s rostoucím počtem zemí se středními příjmy, jejichž strategický význam rychle sílí, a to i v Asii a Latinské Americe;

104.

doporučuje, aby v příštím víceletém orientačním programu byly přehodnoceny příspěvky podle zeměpisné polohy a byly přizpůsobeny výzvám; v této souvislosti navrhuje větší pokrytí spolupráce s třetími nestrategickými zeměmi, jako jsou například země se středními příjmy, které v současnosti nejsou dostatečně pokryty;

105.

doporučuje větší soulad s cíli společného prováděcího nařízení a s průřezovými tématy;

106.

doporučuje dokončit systém monitorování a hodnocení stanovený tímto nařízením, včetně příslušných kvalitativních ukazatelů;

107.

domnívá se, že nástroj PI by mohl být důležitým nástrojem na podporu provádění dohod o volném obchodu, zejména podporou činnosti domácích poradních skupin; zdůrazňuje, že je zapotřebí posuzovat využívání a rozdělování finančních prostředků, jakož i účinnost nástroje partnerství a programů Business Avenue a Brána EU, které by měly doplňovat pravomoci členských států v oblasti podpory zahraničního obchodu;

108.

konstatuje, že jedním z cílů nástroje partnerství je veřejná diplomacie s cílem budovat důvěru a porozumění pokud jde o politiky EU v zemích, které nejsou členy EU; zdůrazňuje, že zapojení občanské společnosti má zásadní význam, a vítá přidělení 3 milionů EUR na podporu účasti organizací občanské společnosti v domácích poradních skupinách;

Společné prováděcí nařízení

109.

doporučuje lepší využívání harmonizovaných pravidel prostřednictvím případných společných výzev k předkládání návrhů a lepší spolupráce napříč útvary Komise a ESVČ;

110.

vyzývá k tomu, aby mezi ustanovení společného prováděcího nařízení byla začleněna otázky genderové rovnosti;

111.

vyzývá k dalšímu zintenzivnění úsilí o zvýšení viditelnosti financování vnější politiky EU prostřednictvím ucelené a soudržné komunikační strategie, jejíž součástí budou opatření bojující proti dezinformacím; vyzývá k tomu, aby ve vztahu k realizačním partnerům byly zavedeny mechanismy podmíněnosti pro případy, kdy chybí soulad s opatřeními ke zvýšení viditelnosti EU;

112.

připomíná klíčový význam zásad rozvoje a účinnosti pomoci v rámci vnější činnosti, jak je zdůrazněno ve společném prováděcím nařízení, a vyzývá Komisi, aby tyto zásady zachovala ve všech opatřeních, která přijme na základě zprávy o přezkumu v polovině období;

113.

poznamenává, že by malé a střední podniky EU měly být zohledněny, pokud jde o přístup k externímu financování nástrojů prostřednictvím méně složité a příznivější právní úpravy, která může podporovat aktivnější využívání finančních prostředků a zároveň pomáhat malým a středním podnikům získat mezinárodní zkušenosti; žádá Komisi, aby posoudila stávající nástroje zaměřené na podporu internacionalizace malých a středních podniků, pokud jde o jejich soudržnost s ostatními nástroji Unie na podporu malých a středních podniků, jako je COSME, jakož i co se týče subsidiarity, zamezení zdvojování úsilí a doplňkovosti s ostatními programy členských států; vyzývá Komisi, aby předložila včasné návrhy na přezkum těchto programů v polovině období s cílem zlepšit jejich účinnost a účelnost; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit informovanost a povědomí mezi malými a středními podniky o stávajících nástrojích, zejména na vnitrostátní úrovni;

Struktura v období po roce 2020

114.

požaduje, aby financování nástrojů vnějších vztahů odráželo ambiciózní vnější činnost, aby byl rozpočet EU coby globálního aktéra navýšen a aby současně i nadále vycházel z hodnot a základních a lidských práv a zásad; opakuje, že vnější činnost EU slouží rovněž společným zájmům občanů EU;

115.

zdůrazňuje, že v případě, že Spojené království odejde z Evropské unie, by měl být stávající podíl rozpočtu určený na vnější činnost navýšen nebo alespoň zachován na současné úrovni a stejně by se mělo postupovat i u stávajících nástrojů, politik a priorit;

116.

opakuje, že je nutná reforma stávajícího uspořádání nástrojů s cílem zajistit více odpovědnosti, transparentnosti a veřejného dohledu, jež by rovněž zvýšila účinnost, soudržnost a schopnost reakce, jakož i účelnost a flexibilitu; je přesvědčen, že reforma by rovněž zvýšila nákladovou efektivnost, omezila překrývání a střety zájmů mezi různými aktéry a útvary Komise a přispěla k řešení současných otázek týkajících se strategie, plánování programů a provádění;

117.

připomíná zásadní úlohu Parlamentu coby spolutvůrce právních předpisů, pokud jde o nařízení, jímž se bude řídit další víceletý finanční rámec; znovu poukazuje na to, že je ochoten na optimalizaci struktury nástrojů pro financování vnější činnosti pracovat s Komisí, ESVČ a Radou; zdůrazňuje však, že cílem jakékoli restrukturalizace těchto nástrojů by mělo být zvýšení transparentnosti, odpovědnosti, účinnosti, provázanosti a flexibility; poukazuje na to, že těchto cílů nelze dosáhnout bez struktury řízení, která by umožňovala politickou kontrolu, byla vedena danou strategií, byla inkluzivní a zajišťovala odpovědnost; zdůrazňuje, že Parlament nebude akceptovat žádnou reformu těchto nástrojů, pokud nebude existovat solidní struktura jejich řízení; naléhavě vyzývá Komisi a ESVČ, aby předložily plán reformy těchto nástrojů, který by takovou strukturu řízení zahrnoval; podtrhuje rozpory mezi zjištěními přezkumu v polovině období a návrhy Komise na reformu stávající struktury; zdůrazňuje navíc, že je nutné zajistit solidní demokratickou a transparentní kontrolu ze strany parlamentů členských států a Evropského parlamentu;

118.

vyzývá k lepší integraci svěřenských fondů a nástrojů EU do rozpočtu s cílem zvýšit transparentnost a demokratickou kontrolu nástrojů pro financování vnější činnosti; připomíná, že v rámci poslední revize finančního nařízení byla uzavřena dohoda o tom, že před vytvořením nového svěřenského fondu pro tematické činnosti proběhnou konzultace s Parlamentem a Radou; kromě toho vyzývá Komisi, aby poskytla Parlamentu podrobné informace o všech významných samostatných převodech nebo zrušení závazků v rámci okruhu 4;

119.

zdůrazňuje, že delegace EU společně se členskými státy, by rovněž mohly pomoci malým a středním podnikům využívat tyto finanční nástroje s cílem vytvořit střednědobé vztahy mezi podniky EU a ekonomikami přijímajících zemí;

120.

zdůrazňuje, že nemůže existovat žádný nástroj, aniž by zahrnoval jasné a konkrétní příděly prostředků a částky vyčleněné na různé cíle, záměry a priority vnější činnosti EU, včetně demokracie, lidských práv, právního státu, podpory občanské společnosti, řešení konfliktů, nestabilních států, rozvojové politiky a hospodářského a sociálního vývoje, a na podporu zemí v různých fázích přistoupení k EU a zemí v sousedství EU;

121.

oceňuje odhodlání EU v oblastech, jako jsou lidská práva, podpora občanské společnosti, jakož i různé cíle, směry a konkrétní politickou a strategickou hodnotu stávajících nástrojů; zdůrazňuje, že reforma by neměla podrývat politické cíle žádného nástroje; chápe specificitu nástrojů ENI, NPP II a EIDHR, pokud jde o cíle a provádění, a je tudíž přesvědčen, že by i nadále měly být nezávislé ze strategických a politických důvodů;

122.

připomíná, že nástroj EIDHR byl od roku 2006 konkrétním vyjádřením závazku EU k podpoře a prosazování demokracie a lidských práv ve třetích zemích a umožňuje EU zasahovat bez souhlasu vlád, a to na podporu registrovaných i neregistrovaných nevládních organizací a v oblastech, které členské státy EU ne vždy pokrývají;

123.

poukazuje na to, že by měly být stanoveny společné cíle, mj. nutnost rozšířit přístup založený na právech a začlenit do nich hledisko lidských práv, tak aby byl článek 21 SEU, v němž se požaduje, aby EU usilovala o upevnění demokracie, lidských práv a právního státu, což by mělo být nezbytným cílem v rámci vnějších vztahů, uveden v život;

124.

vyzývá ESVČ a Komisi, aby zajistily, aby byly partnerským zemím poskytnuty jasné informace o veškerých reformách;

125.

vyzývá k vytvoření spolehlivých a jednotných postupů hodnocení a monitorování, v jejichž rámci by bylo možné provádět kvalitativní a kvantitativní hodnotící analýzu a sledovat pokrok, jehož bylo dosaženo při plnění stanovených cílů prostřednictvím financování EU za použití různých nástrojů;

126.

zdůrazňuje potřebu předvídatelnosti dlouhodobého financování i zavedení předem stanovených částek, které mohou být využity flexibilně; opakuje, že k zajištění flexibility musí existovat možnost převádět prostředky mezi jednotlivými příděly; připomíná, že finanční prostředky určené na cíle vnější činnosti nemohou být přesměrovány ve prospěch jiných cílů, včetně řízení migrace a vnitřní bezpečnosti; zdůrazňuje, že by měla být zavedena možnost přenést nepřidělené finanční prostředky v rámci celkového rozpočtu nástroje pro vnější činnost na flexibilní nebo naléhavá opatření s tím, že by příslušná částka byla omezena na 10 % původní výše prostředků nástroje a politické cíle nástroje by zůstaly zachovány;

127.

zdůrazňuje, že přidělování pomoci jednotlivým zemím by nemělo záviset na dohodách o migraci s EU a že by nemělo docházet k přesunu finančních prostředků z chudých zemí a regionů do zemí původu migrantů nebo tranzitních zemí do Evropy pouze na základě toho, že se nacházejí na migrační trase;

128.

připomíná obtíže, se kterými se v současné době potýkají příjemci, když usilují o zajištění financování v rámci jednotlivých nástrojů; vyzývá ke zjednodušení postupů, snížení administrativní zátěže a pokud možno k přijetí jednotných postupů pro různé útvary Komise a ESVČ zapojené do dané činnosti, ke zřízení jednotného kontaktního místa pro organizace žádající o financování EU a pokud možno k používání digitálních řešení s cílem zeštíhlit a omezit byrokratickou zátěž, avšak nikoli na úkor dohledu nad rozpočtem, sledovatelnosti a kontroly;

129.

zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby všechny útvary Komise a ESVČ spolupracovaly na tom, aby vnější financování EU vycházelo z politik spíše než z nástrojů s cílem zabránit nesrovnalostem, nekonzistentnosti, zbytečným nákladům, překrývání a plýtvání know-how a dosáhnout záměrů a cílů, které vnější činnost EU sdílí jako celek;

130.

zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby existovaly strategičtější politická vodítka, zastřešující strategie a doprovodné dokumenty, jež by byly společně vypracovány a vzájemně sdíleny všemi příslušnými útvary Komise a ESVČ, které by řídila a sledovala řídící struktura, kterou je nutné ještě vytvořit, a v nichž by byly stanoveny záměry a cíle vnější činnosti EU v nadcházejícím období a způsob, jakým bude tento nástroj využit k jejich dosažení; vyzývá k tomu, aby se při stanovování cílů a záměrů využily interní i externí odborné zkušenosti; doporučuje, aby součástí plánování všech programů bylo provedení analýzy náchylnosti ke vzniku konfliktů, politicko-ekonomické analýzy a posouzení rizik, jakož i opatření na zmírňování rizik, která by bylo možné flexibilně uplatňovat v případech, kdy tato rizika vznikají;

131.

vyzývá k tomu, aby se zkoumalo, jak by bylo možné zvýšit koordinaci a soulad s politikou členských států EU v oblasti financování vnější činnosti, například tím, že by se podpořilo společné plánování programů;

132.

požaduje posílení příležitostí financování nevládních organizací tím, že se ujasní a poskytne více příležitostí k spolufinancování prostřednictvím zajištění víceletých partnerství a udržitelnosti činností;

133.

vyzývá ke zlepšení požadavků na urychlení rozhodovacího procesu s cílem zvýšit schopnost EU reagovat na rychle se měnící události;

134.

poukazuje na význam většího zviditelnění a větší informovanosti o vnější činnosti EU, mj. na základě využití pracovní skupiny EU pro strategickou komunikaci, a o jejím vlivu ve světě; žádá, aby to bylo považováno za politický cíl; zdůrazňuje proto, že je naléhavě nutné v rámci delegací EU zajistit strategickou komunikaci zaměřenou na konkrétní země, příp. regiony a podstatně zlepšit koordinaci a výměnu informací mezi delegacemi EU a členskými státy;

135.

zdůrazňuje, že delegace EU hrají klíčovou úlohu při sestavování programů na místní úrovni, výsledném vyplácení prostředků a určování příjemců, zejména v případě obránců lidských práv a organizací občanské společnosti aktivních v citlivých oblastech; znovu poukazuje na to, že vzhledem ke své práci a statusu ve třetích zemích nemohou za rozhodování týkající se financování odpovídat pouze delegace EU;

136.

zdůrazňuje, že do plánování nástrojů musí být úzce zapojena občanská společnost příslušných zemí a musí se ve větší míře zakládat na decentralizované spolupráci, pokud jde o jeho koncepci, postupné zavádění a uplatňování, aby bylo možné vytvořit pevná a trvalá partnerství, plnit specifické potřeby obyvatel a přihlédnout k reálnému sociálnímu postavení příslušných osob;

137.

připomíná, že v některých případech je možné politických cílů a záměrů EU, jako jsou lidská práva, právní stát a rozvoj, snáze dosáhnout na základě přidělování menších grantů základním organizacím na místní úrovni, než poskytnutím jednoho velkého přídělu jedinému příjemci;

138.

poukazuje na význam zásady „více za více“ a zásady podmíněnosti; je toho názoru, že by měly být zřízeny pevnější mechanismy podmíněnosti, v jejichž rámci by bylo možné pozastavit přímou rozpočtovou podporu státních orgánů, vládních subjektů či nestátních aktérů nebo ji případně přesměrovat na občanskou společnost v případech, kdy tyto instituce neplní či nedodržují potřebu dosáhnout cílů vyplaceného financování nebo porušují zásady právního státu a lidská práva;

139.

požaduje transparentnost, odpovědnost, kontrolu, doplňkovost v oblasti rozvoje, dodržování zásad účinnosti pomoci a rozvoje a silné záruky v oblasti životního prostředí, lidských práv a sociální ochrany při využívání rozvojové pomoci na podporu investic soukromého sektoru;

140.

vyzývá Komisi, aby s ohledem na probíhající přepracování znění nařízení o dvojím užití zvážila možnost vyčlenit finanční prostředky prostřednictvím vnějších finančních nástrojů spolupráce a technické pomoci se třetími zeměmi, zejména s rozvojovými zeměmi, s cílem podpořit členství v rámci Wassenaarského ujednání, Australské skupiny, Režimu kontroly raketových technologií a Skupiny jaderných dodavatelů, a aby se zabránilo porušování lidských práv;

141.

zdůrazňuje, že jakákoli budoucí struktura vyžaduje řádný systém brzd a protivah, transparentnost, právo na kontrolu uplatňování daných nástrojů, včetně rozsáhlých strategických příspěvků Parlamentu k politice a kontroly jejich uplatňování ze strany Parlamentu, stejně jako využívání aktů v přenesené pravomoci k revizi tematických priorit, pokud se nacházejí v přílohách legislativních aktů, a přijetí podstatných doplňkových prvků, jako jsou strategické a víceleté programové dokumenty;

142.

je přesvědčen, že generace nástrojů pro financování vnější činnosti po roce 2020 musí dodržovat rozpočtové zásady pravdivosti a jednotnosti;

143.

zastává názor, že střednědobé procesy přezkumu a rozpočtové kontroly by měly být dostatečně rigorózní a transparentní, aby byla zajištěna maximální absorpce prostředků a bylo možné provádět vhodné úpravy v zájmu zvýšení absorpční kapacity, bude-li to třeba.

o o

144.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Radě.

(1) Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 27.

(2) Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 11.

(3) Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 1.

(4) Úř. věst. L 335, 15.12.2017, s. 6.

(5) Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 77.

(6) Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 85.

(7) Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 44.

(8) Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 95.

(9) Úř. věst. L 201, 3.8.2010, s. 30.

(10) Úř. věst. L 249, 27.9.2017, s. 1.

(11) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.

(12) Viz zpráva A8-0211/2017.

(13) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

(14) Úř. věst. C 407, 8.12.2015, s. 8.

(15) Úř. věst. C 60, 16.2.2016, s. 3.

(16) Úř. věst. C 122, 19.4.2017, s. 4.

(17) Zveřejněné na internetových stránkách Komise: https://ec.europa.eu/europeaid/public-consultation-external-financing-instruments-european-union_en

(18) Přijaté texty, P8_TA(2017)0493.

(19) Přijaté texty, P8_TA(2017)0026.

(20) Úř. věst. C 58, 15.2.2018, s. 109.

(21) Úř. věst. C 408, 30.11.2017, s. 21.

(22) Úř. věst. C 265, 11.8.2017, s. 110.

(23) Přijaté texty, P8_TA(2017)0440.

(24) Přijaté texty, P8_TA(2017)0306.

(25) Přijaté texty, P8_TA(2017)0036.

(26) Přijaté texty, P8_TA(2017)0037.

(27) Přijaté texty, P8_TA(2017)0094.

(28) Přijaté texty, P8_TA(2017)0262.

(29) Přijaté texty, P8_TA(2017)0263.

(30) Přijaté texty, P8_TA(2017)0261.

(31) Úř. věst. C 208, 10.6.2016, s. 25.

(32) Přijaté texty, P8_TA(2017)0408.

(33) https://eeas.europa.eu/archives/docs/top_stories/pdf/eugs_review_web.pdf