18.11.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 390/46


P8_TA(2018)0104

Zlepšení udržitelnosti dluhu rozvojových zemí

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2018 o zlepšení udržitelnosti dluhu rozvojových zemí (2016/2241(INI))

(2019/C 390/06)

Evropský parlament,

s ohledem na část akčního programu z Addis Abeby týkající se dluhu a jeho udržitelnosti (1),

s ohledem na zprávy generálního tajemníka OSN ze dne 22. července 2014, 2. srpna 2016 a 31. července 2017 o udržitelnosti vnějšího dluhu a rozvoji,

s ohledem na zásady Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) týkající se odpovědného poskytování a přijímání úvěrů,

s ohledem na plán UNCTAD týkající se udržitelné restrukturalizace státního dluhu (duben 2015),

s ohledem na operační pokyny skupiny G20 týkající se udržitelného financování,

s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 68/304 ze dne 9. září 2014 s názvem „Vytvoření mnohostranného právního rámce pro procesy restrukturalizace státního dluhu“,

s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 69/319 ze dne 10. září 2015 o základních zásadách pro procesy restrukturalizace státního dluhu,

s ohledem na hlavní zásady Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva týkající se vnějšího dluhu a lidských práv,

s ohledem na své usnesení ze dne 19. května 2015 o financování rozvoje (2), zejména jeho body 10, 26, 40, 46 a 47,

s ohledem na studie reflexní skupiny „Global Financial Integrity“, které posuzují rozsah a složení nezákonných finančních toků,

s ohledem na belgický zákon ze dne 12. července 2015 o boji proti činnostem supích fondů (Moniteur belge ze dne 11. září 2015),

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj (A8-0129/2018),

A.

vzhledem k tomu, že vyřešení problémů týkajících se státního dluhu rozvojových zemí představuje důležitý prvek mezinárodní spolupráce a může přispět ke splnění cílů udržitelného rozvoje v rozvojových zemích;

B.

vzhledem k tomu, že dosažení cílů udržitelného rozvoje v rozvojových zemích vyžaduje značné investice a že rozdíl ve stávajících finančních tocích v této oblasti je odhadován na přibližně 2,5 bilionu dolarů ročně (3);

C.

vzhledem k tomu, že jedním z možných zdrojů financování rozvoje jsou úvěry; vzhledem k tomu, že úvěry musí být odpovědné a předvídatelné; dále vzhledem k tomu, že náklady na ně je třeba plně kompenzovat návratností dotyčných investic, přičemž je třeba pečlivě vyhodnotit a řešit rizika vyplývající ze zadlužení;

D.

vzhledem k tomu, že dluhová krize, která rozvojové země postihla v 80. a 90. letech, a rozsáhlá kampaň zaměřená na zmírnění dluhového břemene vedly k tomu, že MMF a Světová banka zahájily Iniciativu pro silně zadlužené chudé země (HIPC) a Iniciativu mnohostranného odpuštění dluhů (MDRI), které měly těmto zemím umožnit učinit pokrok při plnění rozvojových cílů tisíciletí;

E.

vzhledem k tomu, že iniciativy HIPC a MDRI nejsou k ukončení dluhové krize dostatečné;

F.

vzhledem k tomu, že tyto iniciativy společně s prudkým nárůstem cen surovin posílily finanční situaci v mnohých rozvojových zemích a že k udržitelnosti dluhu rovněž přispěly úrokové sazby, které se od finanční krize z roku 2008 ocitly na mimořádně nízké úrovni; nicméně vzhledem k tomu, že ceny surovin od roku 2008 poklesly; vzhledem k tomu, že ve zchudlých zemích začala nová dluhová krize, kdy Mosambik, Čad, Kongo a Gambie nejsou schopny splácet;

G.

vzhledem k tomu, že dluhová krize, kterou spustily klesající ceny surovin a kolísavé kapitálové toky, představuje pokračující hrozbu pro udržitelnost dluhu, zejména v případě rozvojových zemí, které jsou nadále závislé na vývozu surovin;

H.

vzhledem k tomu, že počet rozvojových zemí, které MMF a Světová banka klasifikovaly jako země, které čelí neudržitelnému úvěrovému břemenu nebo které vykazují zvýšené či průměrné riziko, vzrostl a že do jedné z těchto kategorií nyní patří většina zemí s nízkými příjmy;

I.

vzhledem k tomu, že podle MMF se úroveň mediánu dluhu v subsaharské Africe prudce zvýšila, a to z 34 % HDP v roce 2013 na 48 % HDP v roce 2017;

J.

vzhledem k tomu, že míra zadlužení několika zemí, včetně Etiopie, Ghany a Zambie, dosahuje 50 % HDP či více, a vzhledem k tomu, že to představuje významné dluhové břemeno, pokud uvážíme nízký základ daně ve většině afrických zemí;

K.

vzhledem k tomu, že financování dluhu se coby procento vládních výdajů od roku 2013 značně zvýšilo, a vzhledem k tomu, že to podstatně omezuje příležitosti pro veřejné investice;

L.

vzhledem k tomu, že za posledních několik desetiletí prošla celosvětová struktura veřejného dluhu rozsáhlými změnami tím, že se do popředí dostali soukromí investoři a Čína;

M.

vzhledem k tomu, že složení dluhu rozvojových zemí prošlo změnami, jelikož čím dál důležitější úlohu hrají soukromí věřitelé a obchodní podmínky a dotyčné země jsou navíc častěji vystavovány kolísavosti finančních trhů, což má důsledky pro udržitelnost tohoto dluhu; vzhledem k tomu, že úvěry v národní měně zabraňují rizikům spojeným se směnným kurzem, ale že nedostatek domácího kapitálu může vést k tomu, že tato možnost bude nepříznivá nebo neuskutečnitelná;

N.

vzhledem k tomu, že udržitelnost dluhu ohrožují nejen zhoršující se obchodní podmínky, přírodní katastrofy a katastrofy způsobené člověkem, nepříznivý vývoj a kolísavost mezinárodních finančních trhů, ale i nezodpovědné poskytování a přijímání úvěrů, špatné řízení veřejných financí, zneužívání finančních prostředků a korupce; vzhledem k tomu, že ke zlepšení udržitelnosti dluhu může značným způsobem přispět účinnější využívání domácích zdrojů;

O.

vzhledem k tomu, že je třeba pomáhat v partnerských zemích zvyšovat kapacity daňových správ a předávat znalosti;

P.

vzhledem k tomu, že ačkoli zásady UNCTAD týkající se odpovědného poskytování a přijímání úvěrů a operační pokyny skupiny G20 k udržitelnému financování jsou nepopiratelně užitečné pro stanovení regulačního rámce, prioritou musí být ukončit nezodpovědné praktiky tím, že budou zavedeny transparentní zásady, závazná a vymahatelná odrazující opatření a v odůvodněných případech i sankce;

Q.

vzhledem k tomu, že udržitelnost státního dluhu závisí nejen na stavu tohoto dluhu, ale rovněž na dalších faktorech, jako jsou explicitní a implicitní finanční záruky (podmíněné závazky), které tyto země vydaly; vzhledem k tomu, že v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru jsou často poskytovány vázané záruky, což může obnášet vysoké riziko budoucí rekapitalizace bank;

R.

vzhledem k tomu, že analýza udržitelnosti dluhu se nesmí soustředit pouze na hospodářská hlediska, jako jsou vyhlídky zadluženého státu na hospodářský růst a jeho schopnost splácet své dluhy, ale musí zohlednit také dopad dluhového břemene na schopnost země dodržovat všechna lidská práva;

S.

vzhledem k tomu, že rostoucí využívání partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) v rozvojových zemích v rámci evropského plánu vnějších investic a dohody s Afrikou, kterou iniciovala G20, by mohlo zvýšit zadlužení státu; vzhledem k tomu, že investoři zapojení do partnerství veřejného a soukromého sektoru jsou chráněni dvoustrannými investičními dohodami, zejména jejich mechanismy pro urovnávání sporů mezi investorem a státem, které jim umožňují vést soudní spory s hostitelskými státy;

T.

vzhledem k tomu, že režimy některých zemí sjednaly opovrženíhodné dluhy, aby usnadnily zkorumpované transakce či jiné nezákonné operace, a že tyto dluhy, jejichž povaha je věřitelům známá, představují pro obyvatelstvo značné břemeno, zejména pro nejzranitelnější z nich;

U.

vzhledem k tomu, že transparentnost úvěrů poskytovaných vládám rozvojových zemí je zásadní pro zajištění toho, aby bylo poskytování úvěrů odpovědné; vzhledem k tomu, že nedostatek transparentnosti byl hlavním faktorem, který přispěl k nezodpovědným úvěrům poskytnutým Mosambiku, jež byly sjednány bez seriózních kontrol schopnosti země tyto úvěry splatit a následně utajeny před finančními trhy a obyvateli Mosambiku;

V.

vzhledem k tomu, že opovrženíhodný dluh je definován jako dluh, který sjednal určitý režim za účelem financování opatření, která jsou v rozporu se zájmem občanů dotyčného státu, o čemž věřitelé věděli, a že se jedná o osobní dluh moci, která jej sjednala s věřiteli, kteří si byli záměrů dlužníka plně vědomi; vzhledem k tomu, že v souvislosti s touto koncepcí nebylo nicméně kvůli jednoznačnému nesouhlasu některých věřitelů dosaženo konsensu;

W.

vzhledem k tomu, že využívání domácích zdrojů narušují především daňové úniky a škodlivá daňová soutěž a přesouvání zisku nadnárodních společností; vzhledem k tomu, že vítaným řešením je iniciativa OCDE týkající se eroze základu daně a přesouvání zisku, která ovšem sama o sobě tento jev neřeší; vzhledem k tomu, že je třeba zřídit mezivládní orgán pro daňovou spolupráci pod záštitou OSN, aby se rozvojové země mohly rovnocenně podílet na globální reformě stávajících mezinárodních daňových pravidel, k čemuž ostatně vyzval Parlament ve svém usnesení ze dne 6. července 2016 o daňových rozhodnutích a jiných opatřeních podobných svojí povahou nebo účinkem (4);

X.

vzhledem k tomu, že nezákonné finanční toky z rozvojových a rozvíjejících se zemí, jejichž objem je odhadován na 1 bilion dolarů ročně, soustavně z těchto zemí odvádějí prostředky, zejména ty, které jsou nezbytné k plnění cílů udržitelného rozvoje; vzhledem k tomu, že tyto toky vedou ke sjednávání zahraničních úvěrů a narušují schopnost splácet dluhy;

Y.

vzhledem k tomu, že splnění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a akčního programu z Addis Abeby znamená zvážení nových možností financování cílů udržitelného rozvoje, jako je vytvoření daně z finančních transakcí a daně z transakcí v cizí měně; vzhledem k tomu, že podle odhadů Banky pro mezinárodní platby (BIS) by daň z transakcí v cizí měně ve výši 0,1 % snadno pokryla financování cílů udržitelného rozvoje ve všech zemích s nízkými příjmy a v zemích s nižšími středními příjmy (5);

Z.

vzhledem k tomu, že je nezbytné zabývat se nezákonnými finančními toky s cílem odstranit je s konečnou platností do roku 2030 pomocí potírání zejména daňových podvodů a posílení mezinárodní spolupráce prostřednictvím opatření, která usnadní zpřístupňování daňových údajů příslušným orgánům a daňovou transparentnost v zemi původu i v cílové zemi;

AA.

vzhledem k tomu, že stávající ujednání pro řešení případů nesplácení úvěrových služeb pro státy se zásadně liší od insolvenčních řízení pro společnosti usazené v národních jurisdikcích v tom smyslu, že neexistuje ustanovení pro nestranné arbitrážní řízení před soudem; vzhledem k tomu, že krátkodobé úvěry, na něž se vztahují určité podmínky a jež jsou vypláceny v tranších, poskytuje MMF, jehož posláním je zajišťovat stabilitu mezinárodního finančního systému; vzhledem k tomu, že Pařížský klub věřitelských států přijímá rozhodnutí o odpuštění dluhu, pouze pokud jde o oficiální bilaterální poskytování úvěrů jeho členy; vzhledem k tomu, že Londýnský klub soukromých věřitelů přijímá rozhodnutí pouze o úvěrech obchodních bank poskytnutých jeho členy; vzhledem k tomu, že neexistuje stálé fórum pro koordinované rozhodování o restrukturalizaci dluhu ze strany všech věřitelů zadlužené země;

AB.

vzhledem k tomu, že MMF zůstává hlavním fórem pro projednání otázek týkajících se restrukturalizace státního dluhu se značným vlivem na EU a její členské státy;

AC.

vzhledem k tomu, že supím fondům zaměřujícím se na dlužníky v obtížné situaci a poškozujícím proces restrukturalizace jejich dluhů by neměla být poskytována právní ani soudní podpora na jejich nekalé činnosti, a vzhledem k tomu, že je třeba v tomto ohledu přijmout další opatření;

AD.

vzhledem k tomu, že třebaže odpuštění dluhu přineslo zemím s nízkými příjmy nové příležitosti, je třeba poznamenat, že jde o jednorázové opatření za účelem obnovení udržitelnosti dluhu, které neřeší základní příčiny neudržitelné kumulace dluhu, a vzhledem k tomu, že je třeba se zabývat především problémy, jako je korupce, slabé instituce a zranitelnost vůči vnějším otřesům;

1.

zdůrazňuje, že odpovědné a předvídatelné úvěry jsou pro rozvojové země nezbytným nástrojem, který jim umožňuje zajistit si důstojnou budoucnost; naopak poukazuje na to, že udržitelný dluh je předpokladem pro dosažení Agendy pro udržitelný rozvoj 2030; nicméně konstatuje, že dluhové financování by mělo být jen doplňkem a druhou nejlepší možností následující za nástroji, které nevedou ke vzniku zadlužení, jako jsou příjmy z daní a cel a oficiální rozvojová pomoc, neboť dluhové financování je neoddělitelně a podstatně spjato s krizovými riziky, která vyžadují zavedení náležitých institucí pro předcházení dluhové krizi a její řešení;

2.

zdůrazňuje, že přístup k mezinárodním finančním trhům umožňuje rozvojovým zemím získat finanční prostředky za účelem dosažení rozvojových cílů;

3.

s obavami konstatuje, že poskytování úvěrů zchudlým zemím se od roku 2008 dramaticky zvýšilo; obává se cyklu nové dluhové krize; zdůrazňuje, že je nezbytná větší transparentnost, lepší regulace věřitelů a daňová spravedlnost a je třeba umožnit zemím, aby byly méně závislé na vývozu surovin;

4.

připomíná, že úvěry představují důležitý nástroj na podporu investic, který je hlavní pro dosažení udržitelného rozvoje, včetně cílů udržitelného rozvoje;

5.

domnívá se, že úvěr je neoddělitelně spjat s jinými formami financování rozvoje, především s komerčními výnosy, daňovými příjmy, převody finančních prostředků migrantů do rozvojových zemí, jakož i s oficiální rozvojovou pomocí; připomíná zejména, že nejdůležitějším zdrojem příjmů pro financování udržitelného rozvoje je mobilizace domácích zdrojů pomocí zdanění; za tím účelem naléhavě vyzývá EU, aby zesílila svou pomoc při budování kapacit v rozvojových zemích s cílem omezit nezákonné finanční toky, podpořila účinný, progresivní a transparentní daňový systém v souladu se zásadami řádné správy věcí veřejných a zvýšila svou pomoc určenou na boj proti korupci a získání zpět odcizeného majetku;

6.

je znepokojen tím, že v celé řadě rozvojových zemí značně vzrostl jak soukromý, tak i veřejný dluh, což má negativní dopad na jejich schopnost financovat investiční náklady v oblasti zdravotních služeb, vzdělávání, hospodářství, infrastruktury a boje proti změně klimatu;

7.

připomíná, že programy strukturálních změn, prováděné v nadměrně zadlužených státech v 90. letech 20. století, vážně ohrozily rozvoj základních sociálních služeb a snížily schopnost těchto zemí plnit základní povinnosti, které jim coby suverénním národům přísluší, aby zachovaly bezpečnost;

8.

zdůrazňuje, že opatření týkající se odpuštění dluhu nesmí bránit poskytování základních služeb a nesmí mít negativní dopad na plnění všech lidských práv, zejména hospodářských, sociálních a kulturních, a na rozvoj ve státě, který tato opatření využívá;

9.

domnívá se, že přestože hlavní zodpovědnost za nadměrný nárůst (vnějšího) zadlužení určitého státu nesou vládní politické orgány, dlužníci a věřitelé musí nést společnou odpovědnost za předcházení neudržitelným dluhovým situacím a jejich řešení; v obecnější rovině zdůrazňuje společnou odpovědnost dlužníků a věřitelů za předcházení úvěrové krizi a za její řešení pomocí odpovědnějšího poskytování a přijímání úvěrů;

10.

poukazuje na to, že kombinování zdrojů financování by mohlo vést k dluhové bublině, zejména v zemích subsaharské Afriky a Karibiku, a že by tyto země mohly mít následně omezené příjmy na splácení dluhu; v souladu s tím vyzývá dárce, aby poskytovali většinu své pomoci nejméně rozvinutým zemím v podobě grantů; připomíná, že veškerá rozhodnutí prosazovat využívání partnerství veřejného a soukromého sektoru pomocí kombinování zdrojů financování v rozvojových zemích by měla být založena na podrobném posouzení těchto mechanismů, zejména pokud jde o rozvoj a finanční doplňkovost, transparentnost a odpovědnost, a na ponaučeních z minulých zkušeností; žádá, aby přezkum Evropského fondu pro udržitelný rozvoj (EFSD) zahrnoval jasná kritéria týkající se udržitelnosti dluhu;

11.

zdůrazňuje, že je důležité vymezit ochranné mechanismy s cílem zabránit tomu, aby podmíněné veřejné závazky oslabovaly udržitelnost dluhu rozvojových zemí; naléhavě vyzývá zejména mezinárodní rozvojové banky, aby provedly předběžné posouzení dopadu projektů partnerství veřejného a soukromého sektoru z hlediska daňových rizik (s přihlédnutím k plným daňovým rizikům během celého cyklu těchto projektů), aby nebyla oslabena udržitelnost dluhu rozvojových zemí; domnívá se, že MMF a Světová banka by měly zahrnout všechny náklady na projekty partnerství veřejného a soukromého sektoru do své analýzy udržitelnosti dluhu;

12.

domnívá se, že současně platná pravidla a nástroje jsou buď nedostatečné, nebo málo závazné;

13.

žádá EU a její členské státy, aby aktivně bojovaly proti daňovým rájům, vyhýbání se daňovým povinnostem a nezákonným finančním tokům, které pouze zvyšují zadlužení rozvojových zemí, a aby spolupracovaly s rozvojovými zeměmi s cílem potlačit agresivní praktiky vyhýbání se daňovým povinnostem a hledat prostředky, které rozvojovým zemím pomohou odolat tlaku na to, aby se zapojily do daňové soutěže, která by poškodila využívání domácích zdrojů ve prospěch rozvoje;

14.

zastává názor, že pokud orgány zjistí, že došlo ke zneužití veřejných finančních prostředků, věřitelé by měli aktivovat výstražná opatření a v případě jejich neúčinnosti zavést sankce s cílem pozastavit úvěry nebo dokonce požadovat, aby byly splaceny před termínem dohodnuté splatnosti;

15.

vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly rozvojové země, pokud jde o prosazování toho, aby byly veřejně přístupné údaje o jejich státním dluhu a aby bylo podpořeno sociální vzdělávání v této oblasti, neboť v rozvojových zemích má občanská společnost jen zřídka k dispozici podrobné informace o stavu veřejných financí;

16.

žádá, aby byly vytvořeny právní předpisy, jež zabrání poskytování úvěrů zjevně zkorumpovaným vládám a jež budou postihovat ty věřitele, kteří takové půjčky vědomě poskytli;

17.

vyzývá Komisi, aby v koordinaci se všemi hlavními mezinárodními subjekty a dotčenými zeměmi vypracovala bílou knihu obsahující skutečnou strategii, jak ochránit rozvojové země před nadměrným zadlužením, a to uplatněním mnohostranného přístupu, upřesněním práv, povinností a odpovědností všech zúčastněných stran a zvážením toho, jaká institucionální uspořádání by nejlépe dokázala zajistit spravedlivý a udržitelný přístup k problému zadlužení; vyzývá k vypracování kodexu chování v oblasti poskytování úvěrů pro institucionální, politické a soukromé aktéry;

18.

zdůrazňuje, že většina cílů udržitelného rozvoje souvisí s lidskými právy, a jsou proto samotným cílem, pokud jde o boj proti chudobě, zatímco uhrazení dluhu je pouhým prostředkem k dosažení tohoto cíle;

19.

schvaluje hlavní zásady Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva týkající se zahraničního dluhu a lidských práv, podle nichž by právo na splnění cílů udržitelného rozvoje mělo mít přednost před povinností uhradit dluh; vyzývá členské státy Evropské unie, aby v rámci posouzení udržitelnosti dluhu, která provádí Mezinárodní měnový fond a Světová banka, podporovaly systematické využívání posouzení dopadů na oblast lidských práv;

20.

vyzývá EU a její členské státy, aby tyto zásady dodržovaly v rámci svého bilaterálního poskytování úvěrů a při vystupování v rámci mezinárodních finančních institucí;

21.

konstatuje, že věřitelé se při poskytování úvěrů obvykle řídí posouzením udržitelnosti dluhu vypracovaným MMF – Světovou bankou; zdůrazňuje, že je třeba řešit jeho nástrahy, zejména pokud jde o sledování vnějšího soukromého dluhu a nedostatečné začlenění lidských práv;

22.

vyzývá strany zapojené do rozvoje, aby posoudily dopad dluhové služby na schopnost financování velmi zadlužených zemí, pokud jde o cíle udržitelného rozvoje, na něž se vztahuje povinnost dosáhnout do roku 2030 výsledku a které musí mít přednost před právy věřitelů, již vědomě poskytují úvěry zkorumpovaným vládám;

23.

podporuje doporučení UNCTAD zřídit Fond pro stabilizaci cen afrických komodit s cílem snížit potřebu požádat v případě poklesu cen komodit o půjčku;

24.

žádá členské státy a další příslušné věřitelské státy, aby poskytovaly více financování na investice v oblasti cílů udržitelného rozvoje a dodržely svůj dlouhodobý slib věnovat 0,7 % HND na oficiální rozvojovou pomoc; žádá tyto státy, aby namísto úvěrů poskytovaly toto financování v podobě grantů, pokud z hodnotících zpráv vyplyne, že zhoršující se stav veřejných financí dlouhodobě ohrožuje plnění cílů udržitelného rozvoje; kromě toho naléhavě věřitelské státy žádá, aby za účelem plnění cílů udržitelného rozvoje ustavily inovativní a diverzifikované nové zdroje financování, jako je daň z transakcí v cizí měně a daň z finančních transakcí, které mohou přispět k udržitelnosti dluhu každé země, zejména v době finanční krize;

25.

je znepokojen přezkumem kritérií pro vykazování oficiální rozvojové pomoci, který provedl Výbor pro rozvojovou pomoc OECD, zejména pokud jde o nástroje soukromého sektoru, neboť rozšířená kritéria pro vykazování vytvářejí pobídky pro využívání určitých způsobů pomoci, především úvěrů a záruk; konstatuje, že zatímco pokračují tyto debaty, dárcům je v současnosti již umožněno vykazovat určité úvěry a záruky jako oficiální rozvojovou pomoc, aniž by existoval dohodnutý soubor pravidel; zdůrazňuje, že je třeba začlenit záruky ohledně transparentnosti a zadluženosti;

26.

zdůrazňuje, že je třeba podporovat transparentnost za účelem posílení odpovědnosti dotčených subjektů; poukazuje na to, že je důležité sdílet údaje i procesy týkající se restrukturalizace státního dluhu;

27.

schvaluje zásady Konference OSN o obchodu a rozvoji pro odpovědnou politiku v oblasti úvěrů, které zdůrazňují především spoluodpovědnost věřitelů a dlužníků (zásady UNCTAD pro podporu odpovědného poskytování a přijímání úvěrů), stejně jako potřebu parlamentní kontroly finančních operací, a žádá Unii, aby podpořila jejich provedení; domnívá se, že zásady UNCTAD pro podporu odpovědného poskytování a přijímání úvěrů by se měly stát právně závaznými a vymahatelnými nástroji;

28.

má za to, že transparentnost a odpovědnost jsou zásadní pro podporu odpovědného poskytování a přijímání úvěrů; za tím účelem vyzývá členské státy, aby vycházely ze závazků přijatých v akčním programu z Addis Abeby a z operačních pokynů skupiny G20 k udržitelnému financování s cílem zvýšit odpovědnost věřitelů za úvěry, které poskytují, na základě stávajících zásad transparentnosti a odpovědnosti, jež převažují v těžebním průmyslu (iniciativa v oblasti transparentnosti těžebního průmyslu IETA); a aby prosazovaly, aby údaje o státním dluhu, včetně podmíněných závazků, byly veřejně přístupné tím, že budou shromažďovány v centralizovaném veřejném rejstříku; vyzývá členské státy, aby systematicky zveřejňovaly informace o svých úvěrových aktivitách v rozvojových zemích;

29.

zdůrazňuje, že je třeba se dohodnout na mezinárodních závazných pravidlech, která se budou zabývat opovrženíhodnými a nezákonnými dluhy; domnívá se proto, že restrukturalizace dluhů by se měla opírat o nezávislý audit dluhů coby způsob, jak odlišit nezákonné a opovrženíhodné dluhy od ostatních dluhů; zdůrazňuje, že nezákonné a opovrženíhodné dluhy by měly být zrušeny;

30.

vyjadřuje zklamání nad tím, že členské státy odmítly v roce 2015 na základě společného postoje Rady ze dne 7. září 2015 (6) schválit rezoluci Valného shromáždění OSN 69/319 o základních zásadách týkajících se procesů restrukturalizace státního dluhu, přestože ji dne 10. září 2015 přijala většina členů Valného shromáždění OSN;

31.

zdůrazňuje význam soudržnosti opatření přijatých na úrovni MMF a v souvislosti s OSN a význam co nejlepší koordinace postojů mezi členskými státy;

32.

zdůrazňuje, že dluhovou krizi je třeba vyřešit spravedlivým, rychlým a udržitelným způsobem pomocí vytvoření mezinárodního mechanismu restrukturalizace dluhu, který bude vycházet z plánu UNCTAD týkajícího se restrukturalizace státního dluhu a myšlenky tzv. Stiglitzovy komise zřídit mezinárodní soud pro restrukturalizaci dluhu;

33.

žádá členské státy, aby aktivovaly mandát přijatý v rezoluci Valného shromáždění OSN 69/319 ze dne 10. září 2015 s cílem:

a)

zavést mechanismy včasného varování založené na podávání zpráv o obecnějším zhoršování udržitelnosti dluhu, které by pomohly určit rizika a zranitelnost silně zadlužených zemí v rané fázi;

b)

umožnit v koordinaci s MMF zavedení mnohostranného právního rámce pro řádnou a předvídatelnou restrukturalizaci státních dluhů, který by zabránil tomu, aby se staly neúnosnými, a který by přispěl ke zlepšení předvídatelnosti pro investory; vyzývá ke spravedlivému zastoupení rozvojových zemí v rámci rozhodovacích orgánů mezinárodních finančních institucí;

c)

zajistit, aby EU podporovala rozvojové země v boji proti korupci, kriminální činnosti, vyhýbání se daňovým povinnostem a praní peněz;

34.

vyzývá Komisi a členské státy EU, aby pracovaly v mezinárodních fórech a spolu se soukromým sektorem vypracovaly rámec s pravidly, který zajistí úplnou transparentnost podmínek a odpovědnost, pokud jde o úvěry poskytované rozvojovým zemím, jako je pakt o transparentním poskytování úvěrů, o němž debatují některé finanční instituce;

35.

vyjadřuje politování nad tlakem, který je vyvíjen na státy, jako je Tunisko, s cílem vybídnout je k tomu, aby neprováděly veřejné audity původu svých dluhů a podmínek poskytování úvěrů; vyzývá EU, aby spolupracovala s ostatními dárci a mezinárodními institucemi, jako je MMF, s cílem ochránit a podpořit právo států provádět veřejné audity dluhů;

36.

důrazně žádá o přijetí pravidla, které by se uplatnilo v případě hrozící platební neschopnosti a podle něhož by mohly soudy věřitele zbavit práva vymáhat dluh, pokud si stát vzal dotyčný úvěr v rozporu s právními předpisy schválenými vnitrostátním parlamentem;

37.

žádá členské státy, aby na podnět Komise přijaly nařízení, které by se inspirovalo belgickým zákonem o boji proti dluhové spekulaci supích fondů;

38.

žádá institucionální a soukromé věřitele, aby souhlasili s tím, že po závažné přírodní katastrofě či humanitární krizi, včetně jednorázového masivního příchodu přistěhovalců, bude vyhlášeno dluhové moratorium, které zadluženému státu umožní vynaložit veškeré prostředky na návrat situace do normálu;

39.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)  Viz str. 27-29.

(2)  Úř. věst. C 353, 27.9.2016, s. 2.

(3)  Zpráva o světových investicích, 2014. Investice do cílů udržitelného rozvoje: Akční plán, UNCTAD 2014, s. 140–145.

(4)  Úř. věst. C 101, 16.3.2018, s. 79.

(5)  Revisiting Debt Sustainability in Africa. (Revize udržitelnosti dluhu v Africe. Podkladový dokument pro zprávu UNCTAD o hospodářském vývoji v Africe za rok 2016: Dluhová dynamika a finanční prostředky na rozvoj v Africe.)

(6)  Dokument 11705/15.