EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 14.11.2018
COM(2018) 742 final
ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU
Shrnutí výročních zpráv o provádění operačních programů spolufinancovaných z Fondu evropské pomoci nejchudším osobám v roce 2016
Shrnutí výročních zpráv o provádění operačních programů spolufinancovaných z Fondu evropské pomoci nejchudším osobám v roce 2016
1.ÚVOD
Fond evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD) 1 přispívá ke zmírnění nejhorších forem chudoby v EU, jako jsou například potravinová nouze, dětská chudoba a bezdomovectví. Ačkoli se situace v roce 2016 zlepšila, podíl osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením (23,5 %) a osob zasažených silnou materiální deprivací (7,5 %) je nadále vysoký. FEAD podporuje nejvíce znevýhodněné skupiny ve společnosti poskytováním potravin a základního spotřebního zboží, například školních a hygienických potřeb, nebo organizováním aktivit zaměřených na sociální začlenění.
Celková částka, která je ve FEAD k dispozici, činí 3,8 miliardy EUR v běžných cenách. EU poskytuje maximálně 85 % párovacího financování doplňujícího prostředky přidělené členskými státy, takže celková částka dostupná v rámci fondu je 4,5 miliardy EUR.
Dodává přidanou hodnotu tím, že poskytuje specializovanou podporu skupině osob, které nemusí mít přímý přístup k jiným nástrojům financování EU, jako jsou evropské strukturální a investiční fondy, a nemohou z nich těžit 2 . Při plánování programu si mohou členské státy vybrat mezi i) operačním programem pro potraviny a/nebo základní materiální pomoc (OP I) a/nebo ii) operačním programem pro sociální začlenění (OP II). Mohou si také zvolit cílové skupiny, konkrétní druhy poskytované podpory a zeměpisné pokrytí svých programů. Potravinová a/nebo základní materiální pomoc musí být doplněna o doprovodná opatření, například odkazování na sociální služby.
V souladu s ustanovením čl. 13 odst. 9 nařízení (EU) č. 223/2014 (dále též „nařízení o FEAD“) vychází toto shrnutí z informací obsažených ve zprávách o provádění za rok 2016 v podobě, ve které je Komise přijala. Zprávu o provádění předložily všechny členské státy s výjimkou Spojeného království, neboť provádění fondu ve Spojeném království doposud nebylo zahájeno.
Vzhledem k časové prodlevě mezi prováděním a podáváním zpráv obsahuje zpráva také informace o pozdějším vývoji, jsou-li tyto informace k dispozici.
2.POKROK V PROVÁDĚNÍ OPERAČNÍCH PROGRAMŮ
2.1Celkový vývoj a vývoj na úrovni EU
Do konce roku 2016 Komise přijala právní rámec a zveřejnila veškeré prováděcí akty a akty v přenesené pravomoci. Zahájila revizi finančního nařízení 3 včetně změny nařízení o FEAD, aby rozšířila využívání zjednodušeného vykazování nákladů a poskytla větší flexibilitu. Tato novela zahrnuje systém ochrany grantů pro partnerské organizace. Tento systém zaručuje, že finanční opravy týkající se pořizovacích nákladů veřejného subjektu z důvodu nedodržení platných právních předpisů nepovedou ke snížení způsobilých nákladů partnerských organizací za předpokladu, že se jedná o různé subjekty.
Do března 2015 Komise přijala veškeré operační programy (dále též „OP“), které se nyní nacházejí ve fázi provádění, s výjimkou Spojeného království, kde provádění ještě nebylo zahájeno. Dále, většina členských států dokončila proces jmenování orgánů do roku 2016. Řada operačních programů byla v roce 2016 pozměněna za účelem zlepšení mechanismu identifikace nejchudších osob, výběru partnerských organizací (BG, HU) nebo doplnění dodatečných opatření, jako je poskytování školních obědů (CZ).
Odborná skupina FEAD, která se skládá z členů řídicích orgánů, se v roce 2016 setkala dvakrát, aby projednala problémy při provádění týkající se programu FEAD. Během těchto jednání poskytly členské státy přehled o celé řadě otázek, včetně toho, jak byly na vnitrostátní úrovni zavedeny pokyny pro dosažení vyvážené stravy, a přehledu distribuce čerstvých potravin. Skupina rovněž projednávala možné uplatnění využití intervenčních zásob 4 podle nařízení o FEAD. Kromě toho Komise do července 2017 uspořádala 11 zasedání sítě FEAD. Tato síť se skládá ze zúčastněných subjektů FEAD a její úlohou je výměna zkušeností a osvědčených postupů. V roce 2016 se zasedání soustředila na různé aspekty fondu FEAD, jejichž účelem je přispět k sociálnímu začleňování nejchudších osob Účastníci představili případové studie a sdíleli problémy a řešení související s otázkami společného zájmu, pokud jde o provádění programu FEAD.
Na jednání se zástupci partnerských organizací na úrovni EU, které se uskutečnilo dne 5. prosince 2016, Komise představila aktuální situaci fondu FEAD na základě předchozích výročních zpráv o provádění spolu s krátkým přehledem navrhovaných změn nařízení o FEAD. Byla předložena prezentace zabývající se tím, jak občanská společnost pomohla při přípravě nařízení o FEAD. Následoval přezkum prvního roku fungování sítě FEAD, která usnadnila výměnu osvědčených postupů mezi všemi zúčastněnými stranami zapojenými do provádění fondu FEAD.
Komise nadále pokročila v hodnocení FEAD v polovině období. Byla dokončena otevřená veřejná konzultace se zúčastněnými subjekty FEAD a širokou veřejností a její závěry byly společně s provedenými strukturovanými průzkumy včleněny do návrhu hodnotící zprávy. Návrh zprávy byl předložen odborné skupině FEAD. Konečná verze hodnocení v polovině období bude předložena Evropskému parlamentu a Radě do 31. prosince 2018.
2.2Finanční plnění
Celkově se finanční plnění programů FEAD zrychlilo již v roce 2015 a tento trend pokračoval i v roce 2016. Na podporu opatření fondu FEAD ve 27 členských státech bylo v roce 2016 vyhrazeno 508,6 milionu EUR, což představuje zvýšení oproti roku 2015, kdy bylo uvolněno 470,0 milionu EUR. To představuje závazky na výdaje na období 2014–2016 v celkové výši 1 315,9 milionu EUR, tedy 30 % celkových zdrojů programů (EU a vnitrostátní spolufinancování). Podobně nadále stoupala i částka plateb příjemcům, kdy v roce 2016 bylo vyplaceno 429,4 milionu EUR, zatímco v roce 2015 to bylo 385,9 milionu EUR. Podrobné finanční členění, také podle jednotlivých členských států, je uvedeno v příloze v tabulce I.
Nejvýznamnějšího pokroku bylo dosaženo v oblasti žádostí o platby předložených Komisi. V roce 2016 vykázalo 24 členských států způsobilé veřejné výdaje ve výši 353,8 milionu EUR, což představuje více než sedminásobný nárůst oproti roku 2015 (46,3 milionu EUR). Kumulativní platby navíc dosáhly k 31. prosinci 2017 výše 1 022 milionů EUR, z čehož 603 miliony EUR tvořily průběžné platby.
2.3Fyzická realizace
V roce 2016 poskytlo celkem 23 členských států potravinovou a materiální pomoc a podpořilo sociální začleňování nejchudších osob v EU. 19 členských států distribuovalo potraviny a/nebo základní materiální pomoc spolu s doprovodnými opatřeními (OP I) a čtyři členské státy zahájily programy sociálního začleňování prostřednictvím OP II (viz obr. 1). V pěti členských státech se při provádění objevily překážky, které mu zabránily.
Odhaduje se, že v roce 2016 bylo programem FEAD podpořeno téměř 16 milionů lidí, což je ve srovnání s rokem 2015 výrazný pokrok. Tento počet je možné rozdělit na 15,2 milionu osob (96 %), které obdržely potravinou pomoc, přes 662 000 osob (4 %), které obdržely materiální pomoc, a přibližně 23 000 osob, které se účastnily programů sociálního začleňování (OP II) 5 .
V letech 2014–2016 poskytl FEAD podporu přibližně 38 milionům osob. OP I a OP II byly prováděny i v roce 2016, přičemž oproti roku 2015 obdržely podporu z fondu FEAD další 2,2 miliony osob. Čtyři členské státy (GR, IE, MT, SK), které zahájily poskytování pomoci v roce 2016, poskytly potravinovou pomoc dodatečnému počtu 657 000 osob, a další čtyři členské státy (BG, FI, FR, RO) poskytly pomoc o 1,5 milionu více lidem, než v roce 2015. Šest členských států poskytujících základní materiální pomoc (AT, CZ, GR, LU, LV, SK) zaznamenalo oproti roku 2015 téměř devítinásobný nárůst počtu osob, kterým byl tento druh podpory poskytnut.
Obrázek1: Druh pomoci poskytnuté v roce 2016
|
OP |
Druh pomoci |
Členský stát |
|
OP I |
Potraviny |
BE, BG, EE, ES, FI, FR, IE, IT, LT, MT, PL, RO, SI (13) |
|
Základní materiál |
AT (1) |
|
|
Obojí |
CZ, GR, LU, LV, SK (5) |
|
|
OP II |
Sociální začleňování |
DE, DK, NL, SE (4) |
OP I – Potraviny a základní materiální pomoc
18 členských států poskytlo v roce 2016 potravinovou pomoc. Více než 90 % potravinové pomoci z hlediska hmotnosti poskytlo těchto pět zemí: ES, FR, RO, PL a IT. V roce 2016 bylo distribuováno celkem 377 500 tun potravin a celkově bylo v letech 2014 až 2016 distribuováno 939 600 tun potravin. Zatímco skladba druhů potravin byla velmi podobná předchozímu roku, celkový objem distribuované potravinové pomoci klesl oproti předchozímu roku o 7 %. Důvodem je především to, že IT nahlásila méně tun distribuovaných potravin než v roce 2015, a to částečně kvůli zpoždění v zadávání veřejných zakázek. Dále byla v roce 2016 přerušena distribuce potravin v PT, neboť byl program revidován. V LT, BE, PL a RO se objem potravinové pomoci mírně snížil. Ve zbývajících 13 zemích se objem potravinové pomoci zvýšil, přesto však nedošlo k vyrovnání poklesu v ostatních členských státech: v absolutním vyjádření došlo k nárůstu především v ES a FR (17 %, resp. 8 %). GR, SK, MT a IE zahájily potravinovou pomoc v roce 2016 a v BG a CZ byl distribuován výrazně vyšší objem pomoci (viz také obr. 2). Ve čtyřech zemích bylo součástí potravinové pomoci darování potravin, ačkoli v omezené míře.
Obrázek 2: Potravinová pomoc poskytnutá v letech 2014–2016 (v tisících tun)
Zdroj: Společný ukazatel výstupu FEAD (ID 11), 2014–2016
17 členských států poskytovalo potravinové balíčky a 10 z nich poskytovalo také hotová jídla. Celkový objem potravinových balíčků byl podobný jako v roce 2015. Meziročně došlo k nárůstu objemu jídel o 14 %. Potravinová pomoc poskytovaná v BG, ES a MT byla plně financována z fondu FEAD. V ostatních zemích byla potravinová pomoc doplněna o potravinářské výrobky financované nebo darované z jiných zdrojů. V LU bylo 44 % distribuovaných potravin darováno a FEAD poskytl finanční prostředky na pokrytí nákladů na převoz, skladování a distribuci.
Šest členských států poskytlo základní materiální pomoc, jako jsou školní a hygienické potřeby. S výjimkou AT je státy poskytovaly navíc spolu s potravinovou pomocí. Pomoc poskytovaná AT a GR představovala přibližně 80 % celkové peněžní hodnoty distribuovaného zboží (7,6 milionu EUR). Celková peněžní hodnota zboží distribuovaného v roce 2016 vykázala výrazný nárůst oproti roku 2015. Bylo to způsobeno tím, že AT, LV a LU mezi lety 2015 a 2016 navýšily objem poskytované materiální pomoci a GR, CZ a SK v roce 2016 zahájily distribuci základní materiální pomoci. AT a LV poskytovaly školní brašny a další školní výbavu (mimo jiné kancelářské potřeby, sešity, psací pera, umělecké potřeby). LV a SK distribuovaly hygienické balíčky skládající se ze základních hygienických produktů. CZ, GR, LU a SK distribuovaly hygienické potřeby jak pro děti, tak i pro bezdomovce (lékárničky, mýdla, zubní kartáčky, jednorázová holítka atd.).
Obrázek 3: Celková peněžní hodnota základní materiální pomoci v letech 2014–2016 (v milionech EUR)
Zdroj: Společný ukazatel výstupu FEAD (ID 15), 2014–2016
Režim poskytování potravinové pomoci a/nebo základní materiální pomoci se v jednotlivých členských státech lišil. Jedním z hlavních rozdílů byla úroveň zapojení vládních institucí (řídicích orgánů, zprostředkovatelských subjektů a/nebo jiných subjektů) do tohoto procesu (např. v rámci identifikace způsobilých příjemců, šíření informací, organizace logistiky a distribuce atd.). To je v souladu s právním základem programu FEAD, neboť každý členský stát může rozhodovat o vlastním režimu poskytování pomoci. V případě SK vláda identifikovala způsobilé příjemce na základě administrativních údajů o sociálním zabezpečení a naplánovala poskytování pomoci v úzké spolupráci s místními obcemi. Jiné země zvolily delegaci více činností na partnerské organizace. V IE byla jedna celostátní nezisková organizace odpovědná za získávání potravin (prostřednictvím dárcovství a nákupů) a poskytování potravin menším místním charitativním organizacím; tyto organizace pak byly odpovědné za identifikaci příjemců za účelem distribuce potravin. Ve FI partnerské organizace pořádaly převážně „otevřené poskytování pomoci“ a asistenci poskytovaly každému, kdo o ni požádal. Organizacemi odpovědnými za poskytování pomoci konečným příjemcům byly nejčastěji nevládní organizace působící na jakékoli úrovni (místní, regionální, celostátní a mezinárodní). V některých zemích obdrželi koneční příjemci balíček předem vybraných potravin nebo jiných potřeb (BE, BG, LT, LU, LV, MT, PL, ES, SI, SK, RO), zatímco v jiných zemích distribuující organizace přizpůsobily poskytovanou pomoc potřebám příjemců (FR, IE, CZ). V AT si koneční příjemci mohli zvolit mezi několika druhy balíčků.
Potravinovou pomoc obdrželo 7,5 milionu žen a 346 000 žen obdrželo základní materiální pomoc. Údaje týkající se konkrétních cílových skupin jsou založeny na odhadech a částečně se překrývají. 4,4 milionu dětí ve věku do 15 let využilo potravinovou pomoc a více než 246 000 základní materiální pomoc. Pomoc byla poskytnuta přibližně 1,7 milionu starších osob a více než 940 000 osobám se zdravotním postižením, což je o 32 % starších osob a o 21 % osob se zdravotním postižením více než v roce 2015. Skupina starších osob byla rovněž jednou ze skupin, která se v roce 2016 v porovnání s rokem 2015 nejvíce rozrostla, a také pokud jde o základní materiální pomoc (v roce 2015 to bylo 135 a v roce 2016 již 21 500).
V roce 2016 došlo také k výraznému navýšení objemu pomoci poskytované bezdomovcům. V roce 2015 obdrželo základní materiální pomoc (základní zboží) 42 osob bez domova v jednom členském státě (LU), zatímco v roce 2016 tento počet vzrostl na 8 700 ve čtyřech členských státech (CZ, GR, LU a SK). Podle ukazatelů byl však celkový počet osob bez domova, které obdržely potravinovou pomoc, v roce 2016 podstatně nižší než v roce 2015 (1,2 milionu v roce 2015 oproti 200 000 v roce 2016). To lze přisoudit hlavně tomu, že FR neinformovala o počtu osob bez domova, které v roce 2016 obdržely potravinovou pomoc. 6 CZ, FI a SI zaznamenaly výrazný nárůst počtu osob bez domova, kterým byla poskytnuta pomoc, a GR, IE a SK v roce 2016 zahájily poskytování pomoci této skupině osob.
Migranti (nebo osoby cizího původu a představitelé menšin) tvořili v roce 2016 třetí největší cílovou skupinu, pokud jde o distribuci základní materiální pomoci, a čtvrtou v případě potravinové pomoci. Celkový počet migrantů, kterým byla poskytnuta základní potravinová pomoc, byl více než dvakrát vyšší než v roce 2015 (17 800 v roce 2015 oproti 40 000 v roce 2016). Celkový počet osob v této skupině, které obdržely potravinovou pomoc, byl však nižší než v roce 2015 (přibližně 2 miliony v roce 2015 oproti 1,6 milionu v roce 2016). BE, ES, IT, LV, PL a SI zaznamenaly v porovnání s rokem 2015 nižší počet migrantů, kterým byla poskytnuta pomoc. Na druhé straně, BG, CZ a FI zaznamenaly značný nárůst.
Členské státy v roce 2016 prováděly různá doprovodná opatření. Patří sem:
·poradenské služby / psychosociální podpora (např. v EE, GR, FI, FR, LV, LT, SI, SK);
·poradenství / informace o sociálních a zdravotnických službách (ES, FI, IE, IT, RO);
·řízení rodinného rozpočtu (BE, EE, GR, HR, LV, SK);
·sport a volný čas (SI, LV);
·hygiena / zdraví (HR, LV, RO, SK);
·workshopy / informace o vaření / zdravé a vyvážené stravě (BE, BG, GR, FI, FR, HR, LV, PL, RO, SI);
·opatření v mimořádných situacích / situacích katastrof (BG);
·školení v oblasti sociálních dovedností (LV, SI);
·předcházení podvodným telefonátům (BG);
·zabránění plýtvání potravinami (PL);
·přístřeší pro osoby bez domova (BG); a
·propagace společenských událostí týkajících se jídla, dobrovolnické práce (FI) a lekcí jazyka / v oblasti gramotnosti (FR, SI).
EE nabízelo také speciální vzdělávací programy pro bývalé vězně a alkoholiky.
Členské státy uvedly, že doprovodná opatření pomohla dosáhnout cíle FEAD v oblasti sociálního začleňování. V EE se 72 % příjemců vzdělávalo a/nebo se účastnilo nabízených služeb a téměř všichni příjemci potravinové pomoci do věku 16 let navštěvovali školu či mateřskou školu. V IT byla doprovodná opatření plně začleněna do činnosti FEAD a celostátní a místní aktéři věnovali sociálnímu začleňování velkou pozornost. V CZ byly osoby bez domova úspěšně odkazovány na služby denních center, které mohly využívat. V případě SK měli příjemci po každé distribuci zájem ještě o dodatečné podpůrné služby, jako například poradenství a další psychosociální služby. LV uvedlo, že účastníci zavedených doprovodných opatření (poradenské služby, poradenství v oblasti řízení rozpočtu, hygieny/zdraví, školení v oblasti sociálních dovedností atd.) měli za to, že jim byly poskytnuty užitečné informace a/nebo že si zlepšili své sociální dovednosti. Členské státy rovněž čelily různým výzvám. V EE se do aktivit sociálního začleňování zaměřených na dospělé s nízkou úrovní vzdělání nezapojili žádní příjemci. IT navrhla, že účinnost opatření na podporu sociálního začleňování by bylo možné zvýšit posílením podpory dobrovolníků a posílením role místních služeb. Celkově však zůstalo podávání zpráv o doprovodných službách omezené, a to částečně z důvodu zpoždění v provádění.
OP II – Sociální začleňování
V roce 2016 použily OP II k zahájení aktivit v oblasti sociálního začleňování čtyři země: DE, DK, NL a SE. DE bylo jedinou zemí, která zahájila zavádění aktivit v oblasti sociálního začleňování v roce 2015, zatímco DK, NL a SE zahájily provádění těchto aktivit v roce 2016. Celkově byla v těchto čtyřech zemích v roce 2016 poskytnuta pomoc přibližně 23 000 lidem. Pokud jde o cílové skupiny (které se překrývají), byli nejčastějšími uživateli programů sociálního začleňování (OP II) migranti (nebo osoby cizího původu a představitelé menšin), ženy a osoby bez domova, a to v uvedeném pořadí.
Celkově byly cílové skupiny dobře osloveny. DE bylo obzvlášť efektivní při oslovování nově příchozích dospělých a dětí z EU (převážně Romů) a osob bez domova. DK je rovněž na dobré cestě, neboť již v prvním roce provádění oslovilo 34 % z 1 400 osob bez domova, které plánovalo oslovit v letech 2016 až 2019, prostřednictvím poskytování přístřeší a schůzek se sociálními pracovníky. Z toho asi 30 % využilo v návaznosti na účast v programu sociální pomoci také další existující sociální služby. NL oslovilo pouze 6 % osob ve věku 65 let nebo více, a to z důvodu pozdního zahájení provádění FEAD, které začalo až v roce 2016. SE se zaměřilo na migranty z EU/EHP a pomoc poskytlo 581 osobám prostřednictvím aktivit zahrnujících integraci do společnosti, jako jsou nasměrování na přístřeší, poskytování informací o právech a povinnostech v SE, překladatelské služby a podpora zdraví.
DE zahájilo v roce 2016 celkem 84 projektů zaměřených na zlepšení přístupu: 1) znevýhodněných nově příchozích osob z EU k pravidelným poradenským a podpůrným opatřením; 2) nově příchozích dětí k předškolnímu vzdělávání a opatřením v oblasti sociálního začleňování (např. jazykové kurzy, volnočasové aktivity, zařízení pro péči o děti); a 3) osob bez domova a osob ohrožených ztrátou domova k pravidelným poradenským a podpůrným opatřením.
Překážky při provádění
Několik členských států nebylo schopno v roce 2016 distribuovat pomoc, nebo zahájilo poskytování se zpožděním. Většinu zpoždění lze připsat pozdnímu stanovení řídicích orgánů. CY plánoval zahájení poskytování pomoci v roce 2016, ale několik různých faktorů způsobilo, že byl program reorganizován a pozměněn. V HR došlo při zahájení provádění ke zpožděním, ačkoli smlouvy na projekty na distribuci potravinové pomoci ve školách, jednotlivcům a rodinám žijícím v chudobě nebo ohroženým chudobou byly uzavřeny v roce 2016. V PT bylo v roce 2016 zahájeno pouze poskytování potravinové pomoci z vnitrostátního rozpočtu, neboť bylo zapotřebí přijmout změny k zajištění bezproblémového přechodu z dřívějšího programu pomoci nejchudším osobám. HU revidovalo poskytovanou pomoc a činnosti tak byly zahájeny až v prosinci roku 2016. Poskytování pomoci nyní probíhá ve všech dotčených členských státech, tedy celkem ve 27 členských státech. Spojené království je jediné, které dosud nezahájilo provádění operačního programu FEAD.
V ostatních členských státech nebyly zaznamenány žádné závažné překážky. K některým problémům došlo v souvislosti s i) požadavky na dopravu (FI, GR, LV); ii) regionální koordinací množství potravin (PL); iii) nedostatečnými kapacitami distribuujících organizací (GR, PL); iv) složitými postupy zadávání veřejných zakázek (HU) a v) dalšími zpožděními (BE, MT). Členské státy, které provádějí OP II, neuvedly žádné závažné překážky. V SE byl program ovlivněn pomalým náborem pracovníků a dobrovolníků a potřebou přizpůsobit plánované aktivity konkrétním komunitám pouze v počáteční fázi realizace v roce 2016. Většina členských států však poukázala na řadu obecnějších překážek při provádění. Největší skupina uvedla problémy související s pořizováním zboží (zejména IT a GR) a s rozpočtovým/finančním řízením a kapacitami partnerských organizací, které zapříčinily zpoždění v provádění. Menší skupina členských států odkazovala na různé problémy především administrativní povahy. Většina těchto překážek byla překonána, což naznačuje rychlejší provádění po roce 2016.
Horizontální zásady
Většina členských států má zavedeny koordinační mechanismy 7 , které zajišťují doplňkovost s Evropským sociálním fondem (ESF) a dalšími politikami EU a zamezení dvojího financování. Členské státy mají zprostředkovatelské subjekty nebo koordinační/pracovní skupiny, aby zajistily, že projekty a partnerské organizace nezískávají prostředky jak z ESF, tak z fondu FEAD, a že jsou činnosti koordinovány. Několik členských států uvedlo, že pokud je za FEAD a ESF odpovědný stejný řídicí orgán, může to poskytnout pevný základ pro koordinaci a zabránit případnému dvojímu financování. Členské státy poznamenaly, že ESF a FEAD se vzájemně podporují a že ani FEAD, ani ESF nemohou samostatně řešit problém sociálního vyloučení a chudoby; je zapotřebí zajistit další integraci a synergii těchto dvou fondů. Toto důležité zjištění přimělo Komisi k tomu, aby pro období financování po roce 2020 navrhla sloučení těchto fondů.
Například na MT poskytují centra LEAP! sociální podporu znevýhodněným komunitám a financují se z ESF. Operativní realizace projektu byla upravena tak, aby umožnila nejen distribuci potravinových balíčků (podporovaných fondem FEAD), ale také aby pomohla rodinám a jejich členům zlepšit kvalitu svého života a osvobodit se od závislosti na sociálních dávkách. Litevský program ESF rovněž čelil problémům při oslovování cílových skupin, a proto se snažil využít fondu FEAD jako příležitosti k oslovení cílových skupin a jejich povzbuzení k účasti na aktivitách financovaných z ESF.
Většina členských států uvedla, že dodržuje zásady rovnosti žen a mužů 8 a zákazu diskriminace. Členské státy prosazovaly rovnost mužů a žen a začleňování hlediska rovnosti žen a mužů v různých fázích projektového cyklu. CZ uvedla, že poskytovaná pomoc zohledňovala specifické potřeby cílových skupin, například zahrnutím specifických předmětů pro svobodné matky či ženy v azylových domech. DE, LV, SE a SK vysvětlily, že při výběru zaměstnanců a partnerských organizací, jakož i při výběru druhu pomoci, která má být cílovým skupinám poskytována, byl použit přístup zohledňující rovnost žen a mužů. HU, MT a PL výslovně uvedly, že při distribuci potravin a určování míst kurzů byly zohledněny potřeby osob se zdravotním postižením. SE uvedlo určité problémy při uplatňování této horizontální zásady, a to zejména v souvislosti se sňatky dětí a dalšími problémy souvisejícími s násilím páchaným na ženách a dívkách; byla uspořádána pracovní setkání a setkání se zúčastněnými stranami, jejichž cílem je do budoucna zmírnit tyto problémy.
Aby ošetřila otázku rovnosti mužů a žen, LV zajistilo flexibilní časy poskytování potravinových balíčků a zahrnulo možnost doručování balíčků domů nebo po skončení pracovní doby. S cílem oslovit příjemce byla upravena také doprovodná opatření týkající se péče o děti. Na distribučních místech bylo nabízeno rovněž hlídání dětí.
Většina členských států uvedla několik způsobů, jak omezit plýtvání potravinami 9 . Většina přístupů zahrnovala distribuci potravin s dlouhou dobou skladovatelnosti a přizpůsobení potravin potřebám/chuti cílových skupin, aby se minimalizovalo poskytování nežádoucích produktů. Například MT zajišťovala, že nevydané potraviny byly uloženy a znovu použity. LV vyhradilo místa, na kterých bylo možné zanechat přebytečné potraviny, aby se nevyhazovaly. PL získávalo potraviny od výrobců mléčných výrobků, kterým zbyly neprodané produkty. V létě a v průběhu vln veder výrobci mléčných výrobků rovněž darovali výrobky k distribuci potřebným. Pokud jde o klimatické a environmentální aspekty, členské státy využívaly udržitelné materiály, které byly recyklovatelné a/nebo biologicky odbouratelné, a snižovaly emise z dopravy v distribučním řetězci. Například BE poskytovala udržitelné potraviny a cereálie bez geneticky modifikovaných organismů, bez obsahu palmového oleje a ekologické výrobky pocházející ze spravedlivého obchodu.
Téměř všechny členské státy zapojené do OP I zdůraznily, že příjemcům pomohly dosáhnout vyváženého stravování 10 . Země obvykle nabízely potraviny s nízkým obsahem sacharidů, soli, cukru a tuku, a s vysokým obsahem bílkovin, vlákniny, vitamínů a minerálů. Dvě země (ES a FI) nabízely také potraviny, které vyrovnávaly výživové nedostatky, jako například dětská výživa či mléko s obsahem vitaminu D. BE zavedlo společný postup pro výběr skladby potravinových balíčků a zajištění vyváženého stravování. Tento postup výběru byl v katalogu případových studií FEAD, zveřejněném sítí FEAD v roce 2017, uveden jako příklad „osvědčeného postupu“.
Provedená hodnocení
V roce 2016 provedlo několik členských států (AT, IT, LV, MT a SE) výzkumné studie, hodnocení a/nebo průzkumy s cílem posoudit výkonnost svých operací a spokojenost konečných příjemců s pomocí, kterou obdrželi. AT zaslalo v roce 2016 dotazník na zpětnou vazbu 10 000 sociálně slabým domácnostem. Z průzkumu vyplynuly příznivé výsledky, neboť 86 % domácností považovalo školní brašnu za „velmi dobrou“ podporu a 13 % ji zhodnotilo jako „dobrou“. SE hodnotilo řízení FEAD a první fáze provádění projektu realizované externím dodavatelem. Hodnotící zpráva obsahovala několik doporučení k ošetření některých zjištěných problémů, jako například jasnější programové cíle pro vnitrostátní sociální politiku a navázání na výsledky získané od účastníků. IT provedla pilotní studii týkající se poskytování potravin na konci roku 2015 a informovala o výsledcích v roce 2016. Studie ukázala, že 71 % partnerských organizací, které poskytovaly potravinovou pomoc, zavedlo rovněž doprovodná opatření, což lze považovat za dobrý výchozí bod.
Přínos k celkovým a specifickým cílům FEAD
Členské státy se domnívají, že FEAD přispívá k dosažení cílů strategie Evropa 2020 v oblasti snižování chudoby a sociálního začleňování tím, že působí společně s dalšími evropskými a vnitrostátními politikami a programy. To souvisí s celkovým cílem FEAD, kterým je podpora sociální soudržnosti, posilování sociálního začlenění a pomoc s vymýcením chudoby za účelem dosažení cíle strategie Evropa 2020 „snížení počtu lidí ohrožených chudobou a sociálním vyloučením nejméně o 20 milionů“. EE uvedlo, že potravinová pomoc FEAD – společně s vládními politikami týkajícími se trhu práce, vzdělání a sociální péče, reformou zaměstnanosti financovanou z ESF, zvýšením sociálních dávek a celkovým růstem hospodářství – má zásadní dopad na chudobu, jejíž úroveň od roku 2012 klesá. V DE FEAD pomohl lidem ohroženým chudobou překonat sociální vyloučení. Také se jim zvýšily šance na dosažení kvalifikace uplatnitelné na trhu práce, neboť jim usnadnil účast na projektu ESF. Celkově lze zhodnotit, že FEAD přispěl ke snížení chudoby a k lepšímu sociálnímu začlenění.
Pokud jde o specifický cíl 1 (pomoc při zmírnění nejhorších forem chudoby poskytováním pomoci nefinanční povahy nejchudším osobám), členské státy uvedly, že:
1) FEAD přispěl ke snížení silné materiální deprivace: Díky tomu, že FEAD pomáhá vytvářet synergie s jinými vnitrostátními programy sociální pomoci, PL uvedlo, že situace zhruba 13 000 osob se zlepšila natolik, že již nejsou způsobilí k přijímání potravinové pomoci FEAD. GR poznamenalo, že FEAD má pozitivní dopad na snižování míry nejhorších forem chudoby v zemi, přestože rozsah a míra chudoby se během hospodářské krize zhoršila. V SK přispělo poskytování potravin a/nebo hygienických potřeb k zajištění základních životních podmínek příjemců, např. posílením rozmanitosti a nutriční hodnoty stravy a hygienických návyků.
2) FEAD poskytl podporu nejchudším osobám: V LV a BG napomohlo poskytování potravin uvolnění financí z rozpočtů domácností, které byly využity na pokrytí dalších základních potřeb. Například v LV se 82 % příjemců dotázaných v roce 2016 domnívalo, že jim FEAD pomohl ušetřit a zlepšil zabezpečení rodiny; 78 % příjemců také uvedlo, že dodatečné úspory využili pro nákup dalších potravin. Některé domácnosti využily peníze za zaplacení mimoškolních aktivit dětí, což pomohlo snížit riziko jejich sociálního vyloučení. FR však zdůraznila, že přestože potravinové balíčky umožnily lidem využít příjmy na jiné věci, samotná potravinová pomoc nepokryje denní potřeby a nemůže být použita jako jediný nástroj boje proti chudobě.
3) FEAD lidem usnadnil nalézt cestu z chudoby: Partnerské organizace v CZ uváděly významné dopady poskytování (před)školních jídel, a to zejména zlepšení školní docházky žáků, tělesné zdatnosti, duševní pohody, schopnosti zvládat školní aktivity a soustředění. Uvedly také zlepšení postavení příjemců mezi vrstevníky a posílení sociálních dovedností. V DK bylo zjištěno, že díky zlepšení přístupu osob bez domova k existujícím veřejným sociálním službám program zvyšuje možnosti poskytovat lidem bez domova trvalou sociální podporu, která jim může pomoci vymanit se z chudoby.
Pokud jde o specifický cíl 2 (doplnění vnitrostátních programů na udržitelné vymýcení chudoby a sociální začlenění), členské státy se domnívají, že FEAD doplňuje vnitrostátní politiky prostřednictvím:
1) Podpory skupin, kterým by jinak žádná pomoc nebyla poskytnuta V SE podporoval FEAD migranty z EU/EHP, kteří jsou vyloučeni z vnitrostátních programů sociální pomoci. V DE činnosti FEAD napomohly cílovým skupinám ve využívání pravidelných sociálních služeb, ke kterým by jinak neměly přístup. V případě FI umožnil FEAD doplnění vnitrostátní sociální pomoci jednotlivcům, kteří potřebují potravinovou pomoc a kterým nemohla podporu poskytnout vláda, jelikož žádný jiný vládou podporovaný program poskytování potravin neexistuje.
2) Zlepšování stávajících vnitrostátních iniciativ v oblasti boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení: MT uvedla, že FEAD doplňuje její „vnitrostátní strategickou politiku v oblasti snižování chudoby a sociálního začleňování“ a přispívá k plnění cílů strategie Evropa 2020. EE uvedlo, že FEAD doplňuje jeho Plán rozvoje sociálního zabezpečení (2016–2023) a opatření financovaná z ESF. IT uvedla, že program FEAD ovlivnil její nové vnitrostátní politiky, jako je Podpora aktivního začleňování, která je nyní celostátním programem, a Národní fond pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení.
FEAD jasně působí ve spojení s dalšími evropskými a vnitrostátními politikami a programy za účelem dosažení cílů strategie Evropa 2020 v oblasti snižování chudoby a sociálního začleňování. Vlastní příspěvek FEAD jako takový je skromnou, přesto však důležitou součástí. Kromě toho je některé aspekty cílů fondu FEAD obtížné měřit a kvantifikovat, jako například sociální soudržnost. Členské státy byly obecně ostražité, pokud jde o přisuzování jasné příčinné souvislosti mezi činnostmi FEAD a snižováním chudoby, a místo toho raději odkazovaly na vztah korelace. Nicméně potvrdily, že FEAD významně přispívá k těmto cílům.
3.ZÁVĚR
I přes svou omezenou působnost fond FEAD prokázal, že vskutku doplňuje vnitrostátní úsilí o řešení problému materiální deprivace, boje s chudobou a sociálního vyloučení. Podle údajů a odhadů byla podpora FEAD poskytnuta téměř 16 milionům osob. V mnoha případech byla poskytnuta specifickým nejvíce znevýhodněným skupinám, kterým by jinak žádná podpora poskytnuta nebyla. Tak je tomu například u nejchudších migrantů z EU/EHP, kteří podle právních předpisů v příslušném členském státě nemají nárok na finanční pomoc. Odhaduje se, že pomoc byla poskytnuta významnému počtu osob bez domova.
Hlavním faktorem úspěchu při oslovování cílových skupin a poskytování vhodné pomoci byla silná spolupráce a součinnost s partnerskými organizacemi. Partnerské organizace mají zkušenosti a znalosti, pokud jde o to, kdo je v jejich příslušných komunitách nejvíce znevýhodněný. Znají jejich potřeby a způsoby, jak jim co nejlépe poskytnout pomoc. Potravinová a materiální pomoc pomohla partnerským organizacím v různých členských státech vytvořit si s příjemci vztah vzájemné důvěry, což pak usnadnilo poskytování doprovodných opatření a další pomoci při sociálním začleňování. Flexibilita fondu a jeho schopnost přizpůsobit se různým situacím v různých členských státech je klíčovým faktorem úspěchu a charakteristickým znakem fondu FEAD. V mnoha zemích mají partnerské organizace možnost rozhodovat o tom, kdo dostane pomoc, kdy a jak, což jim umožnilo účinněji reagovat na potřeby příjemců. Nepřetržitá výměna osvědčených postupů v síti FEAD a odborné skupině FEAD, jakož i konzultace partnerských organizací na úrovni EU, přispěly k dalšímu posílení tohoto aspektu.
Projevily se i nepřímé účinky fondu FEAD, které se týkají vytváření synergií a pákového efektu. FEAD přispěl k získávání prostředků a mobilizaci pomoci poskytované partnerskými organizacemi například distribucí potravin získaných z jiných zdrojů (např. od výrobců mléčných výrobků, kteří mají neprodané přebytky), což mělo širší přínos pro životní prostředí (naplňování horizontálních zásad) a propojilo výrobce s dalšími dodavatelskými řetězci. FEAD rovněž pomohl zvýšit povědomí celostátních a místních aktérů o aspektu programu týkajícím se sociálního začleňování. To vedlo k posílení úlohy a sítě partnerských organizací. Rovněž byla podpořena větší synergie mezi celostátními a místními aktéry provádějícími program.
Oblasti, které lze zlepšovat, zahrnují urychlení provádění v řadě zemí, začlenění dárcovství potravin do poskytované pomoci a lepší podávání zpráv o doprovodných opatřeních. Do konce roku 2017 byla pomoc poskytována ve všech členských státech s výjimkou Spojeného království. Komise bude i nadále sledovat pokrok, a to zejména pokud jde o ty členské státy, ve kterých bylo provádění programu revidováno nebo bylo zpožděno. Zaměří se na další pokrok v poskytování základní materiální pomoci v rámci programů OP I. Navzdory významnému pokroku učiněnému v roce 2016 stále zaostává za poskytováním potravinové pomoci. Pro řešení těchto otázek se pořádají vyhrazená každoroční přezkumná jednání mezi jednotlivými členskými státy a Komisí. Podíl darovaných potravin začleněných v programu je stále nízký. Komise tuto otázku řešila tím, že změnila nařízení o FEAD prostřednictvím „nařízení Omnibus“, které bylo přijato Evropským parlamentem a Radou a které vstoupilo v platnost v srpnu roku 2018. Členské státy tak budou moci stanovovat paušální sazby, úhrnné částky nebo jednotkové náklady (zjednodušené vykazování nákladů) a používat je jako základ pro platby partnerským organizacím, které shromažďují a distribuují darované potraviny. Doprovodná opatření jsou klíčovým prvkem fondu, neboť mají za cíl zmírnit sociální vyloučení nejchudších. Zprávy členských států v této oblasti však byly omezené a neumožnily tak řádné šetření. Částečnou příčinou bylo výše uvedené zpoždění v provádění, ale stále to představuje problém z hlediska toho, do jaké míry lze posoudit jejich přínos k naplňování cíle FEAD v oblasti posilování sociálního začleňování.
- (1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 223/2014 ze dne 11. března 2014 o Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (Úř. věst. L 72, 12.3.2014, s. 1).
-
(2)
Strategická zpráva z roku 2017 o provádění evropských strukturálních a investičních fondů COM(2017) 755 final.
-
(3)
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se mění nařízení (ES) č. 2012/2002, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1305/2013, (EU) č. 1306/2013, (EU) č. 1307/2013, (EU) č. 1308/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a (EU) č. 652/2014 a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 541/2014/EU, COM(2016) 605 final.
- (4) Zásoby držené vnitrostátními intervenčními agenturami v Evropské unii v důsledku intervenčního nákupu komodit, které podléhají podpoře tržních cen.
- (5) V případě OP I vychází předložené údaje z odhadů provedených partnerskými organizacemi, které používají výběrové šetření (například počítání příjemců v určitých dnech nebo v určitých týdnech roku a následná extrapolace) nebo jiné metody. Jak u OP I, tak i OP II je možné, že jsou koneční příjemci započítáni více než jednou; v důsledku toho celkový počet konečných příjemců v jednotlivých cílových skupinách vyšší než celkový počet konečných příjemců hlášených členskými státy.
- (6) Podle zprávy o provádění předložené FR je ukazatel 14f (osoby bez domova) „obzvláště složitým a v tomto roce k němu nebyly získány žádné údaje“. V roce 2015 FR informovala o tom, že poskytla potravinovou pomoc více než 1 milionu osob bez domova.
- (7) Čl. 5 odst. 6 nařízení (EU) č. 223/2014.
- (8) Čl. 5 odst. 11 nařízení (EU) č. 223/2014.
- (9) Čl. 5 odst. 13 nařízení (EU) č. 223/2014.
- (10) Čl. 5 odst. 13 nařízení (EU) č. 223/2014.