I. ÚVOD

Bezpečnost je hlavním zájmem našich občanů. Evropané po právu očekávají, že bude zajištěna jejich ochrana. Při posilování vnitřní bezpečnosti a při reakci na obavy občanů hraje důležitou úlohu Unie. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker ve svém projevu o stavu Unie 2018 1 zdůraznil, že pouze Evropa, která je silná a jednotná, dokáže naše občany ochránit před vnitřními i vnějšími hrozbami, včetně terorismu. V posledních letech byla oblast evropské bezpečnosti modernizována novými právními předpisy a politickými iniciativami v rámci bezpečnostní unie, prohloubením spolupráce mezi členskými státy a posílením úlohy agentur Unie, zejména Europolu a Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž. Předseda Juncker ve svém projevu také vyzval k vedení v případě dokončení bezpečnostní unie za účelem splnění očekávání občanů ve vztahu k vnitřní bezpečnosti.

U příležitosti projevu stavu Unie 2018 předložila Komise řadu opatření na posílení bezpečnosti v EU a posílení ochrany vnějších hranic EU. Komise předložila nová pravidla k rychlému odstraňování teroristického obsahu z internetu, která spojují jednoznačná a cílená pravidla, jež mají zabránit zneužívání on-line služeb pro šíření teroristického obsahu při současném zajištění silných záruk na ochranu svobody projevu a informací v otevřené a demokratické společnosti 2 . Komise navrhla opatření, která pomohou zajistit, že volby do Evropského parlamentu v příštím roce proběhnou svobodným, spravedlivým a bezpečným způsobem. Opatření zahrnují doporučení o sítích pro volební spolupráci, transparentnosti online, ochraně před kybernetickými bezpečnostními incidenty a boji proti dezinformačním kampaním 3 . Aby bylo možné držet krok s neustále se vyvíjející kybernetickou hrozbou, Komise navrhla nařízení s cílem shromáždit prostředky a odborné znalosti z oblasti kybernetických technologií prostřednictvím vytvoření sítě center kompetencí pro kybernetickou bezpečnost 4 . V rámci ucelené reakce na přeshraniční teroristické hrozby Komise předložila iniciativu za účelem postupného rozšíření pravomocí Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) na teroristické trestné činy, které postihují více než jeden členský stát 5 . V neposlední řadě Komise rovněž navrhla posílit ochranu vnějších hranic rozšířením pravomocí Evropské pohraniční a pobřežní stráže a posílením její akceschopnosti 6 .

Komise tyto návrhy předložila jako příspěvek k zasedání vedoucích představitelů v Salcburku ve dnech 19.–20. září 2018, na němž byla zdůrazněna potřeba soustředit se na evropská řešení s cílem posílit schopnosti členských států při řešení stálých a vyvíjejících se hrozeb. S blížícími se volbami do Evropského parlamentu je nezbytně nutné, abychom plnili společný cíl zvyšování bezpečnosti všech občanů v EU. Jednání v Salcburku proto poskytlo příležitost dodat pozitivní impuls pro přijetí prioritních legislativních iniciativ před volbami do Evropského parlamentu v květnu 2019, včetně nejnovějších iniciativ, které Komise předložila v souvislosti s projevem o stavu Unie 2018. Nadcházející měsíce budou rozhodující pro co největší pokrok v projednávání návrhů právních předpisů tak, aby bylo možné uzavřít interinstitucionální jednání během tohoto funkčního období Evropského parlamentu.

Je nutné dodat silnější podnět pro realizaci iniciativ v rámci bezpečnostní unie s cílem zlepšit naši společnou bezpečnost a odolnost proti kybernetickým hrozbám, které narušují mezinárodní systém pravidel. Dne 4. října 2018 bylo oznámeno 7 , že sídlo Organizace pro zákaz chemických zbraní v Haagu bylo v dubnu 2018 cílem nepřátelské kybernetické operace provedené ruskou vojenskou zpravodajskou službou. Tato operace byla narušena nizozemskými zpravodajskými službami ve spolupráci se Spojeným královstvím. Předseda Evropské rady Donald Tusk, předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker a vysoká představitelka/místopředsedkyně Federica Mogherini společně vyjádřili vážné obavy ohledně tohoto pokusu narušit integritu Organizace pro zákaz chemických zbraní a tyto akce odsoudili 8 . EU musí nadále o to více posilovat odolnost v digitální oblasti u svých orgánů a orgánů členských států, jakož i u mezinárodních partnerů a organizací. To jen podtrhuje význam opatření v rámci bezpečnostní unie podporujících členské státy při řešení hrozeb, které přinášejí kybernetické útoky, hybridních hrozeb a chemických, biologických, radiologických a jaderných (CBRN) rizik.

Tato šestnáctá zpráva o pokroku na cestě k bezpečnostní unii stanoví celkovou situaci, přičemž zdůrazňuje nejnovější iniciativy Komise, které doprovázejí projev o stavu Unie 2018, a pokrok dosažený od poslední zprávy 9 z června 2018, včetně legislativních priorit, na nichž se dohodli předsedové Evropského parlamentu, Rady a Komise ve společném prohlášení ze dne 14. prosince 2017 (viz také seznam všech iniciativ bezpečnostní unie v příloze I) 10 .

II. PLNĚNÍ LEGISLATIVNÍCH PRIORIT

V posledních měsících bylo dosaženo dohody o řadě legislativních priorit bezpečnostní unie: spolunormotvůrci dosáhli dohody ohledně zřízení evropského systému pro cestovní informace a povolení (ETIAS), jenž umožní předběžnou kontrolu osob, které cestují do EU bez víz, zaměřenou na bezpečnost a nelegální migraci 11 ; dohodli se na posílení Schengenského informačního systému, který je nejvíce využívaným systémem sdílení informací pro účely řízení bezpečnosti a správy hranic v Evropě 12 ; dosáhli dohody ohledně návrhu na posílení mandátu eu-LISA, Evropské agentury pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva 13 ; dohodli se na silnějších pravidlech kriminalizujících praní peněz 14 a prostřednictvím 5. směrnice o boji proti praní peněz 15 přijali nová opatření k posílení pravidel EU pro předcházení praní peněz a financování terorismu. V případě opatření, která dosud nebyla přijata, by měl být tento závěrečný krok rychle učiněn.

U velkého počtu návrhů dosud nebyla dosažena dohoda a je zapotřebí dalšího úsilí.

1.Silnější a inteligentnější informační systémy pro bezpečnost, správu hranic a řízení migrace

Aby bylo zajištěno, že příslušníci donucovacích orgánů a příslušníci pohraniční stráže členských států mají úplné, přesné a spolehlivé informace, kdykoli a kdekoli je potřebují, Komise předložila v prosinci 2017 legislativní návrhy na zavedení interoperability informačních systémů EU pro bezpečnost, správu hranic a řízení migrace a tyto návrhy pozměnila v červnu 2018 16 . Navrhovaná opatření umožní vnitrostátním orgánům odhalovat osoby s vícenásobnými identitami a bojovat proti podvodnému zneužívání totožnosti. Rada dne 14. června 2018 obdržela mandát k vyjednávání, který byl doplněn dne 12. září 2018 s ohledem na následné změny. Očekává se, že Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) Evropského parlamentu bude hlasovat o svém mandátu k vyjednávání v nadcházejících dnech a následné potvrzení mandátu na plenárním zasedání Evropského parlamentu je plánováno na týden od 22. října 2018. Všechny tři orgány se ve společném prohlášení dohodly, že zajistí vyhlášení navrhovaných nařízení o interoperabilitě před volbami do Evropského parlamentu v roce 2019. K dosažení tohoto cíle je zapotřebí dodržet ambiciózní harmonogram stanovený spolunormotvůrci.

Jednání o legislativním návrhu 17 na rozšíření Evropského informačního systému rejstříků trestů na státní příslušníky třetích zemí, další legislativní prioritě v oblasti sdílení informací, jsou v závěrečné fázi. Návrh předpokládá zavedení centralizované databáze, která umožní rychle ověřit, zda má některý členský stát informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí. Závěrečná dohoda o této záležitosti je na dosah a příští třístranné zasedání plánované na 17. října 2018 by mělo spolunormotvůrcům umožnit uzavřít jednání o této prioritní legislativní iniciativě v souladu se společným prohlášením.

Pokud jde o návrh Komise 18 na posílení systému Eurodac rozšířením jeho oblasti působnosti tak, aby zahrnovala nejen identifikaci žadatelů o azyl, ale rovněž identifikaci neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí a těch, kteří do EU vstupují nelegálně, nedošlo v posledních měsících k žádnému pokroku v jednáních, a to navzdory předběžné politické dohodě dosažené mezi spolunormotvůrci v červnu 2018. Je naléhavě nutné, aby spolunormotvůrci tuto prioritní legislativní iniciativu dokončili v souladu s dohodou v rámci společného prohlášení. Jednak je nezbytné zajistit, aby údaje o neoprávněně pobývajících státních příslušnících třetích zemí a o těch, kteří do EU vstoupili nelegálně, byly součástí navrhované interoperability informačních systémů EU, jednak jde o součást úsilí o nalezení rychlého řešení azylové reformy. Návrh na posílení systému Eurodac je jedním z pěti nejpokročilejších návrhů zaměřených na reformu společného evropského azylového systému; stejně jako u ostatních návrhů v pokročilé fázi by spolunormotvůrci měli uzavřít jednání do konce roku 2018.

Dále v Evropském parlamentu a v Radě probíhají práce na legislativním návrhu z května 2018 19 na posílení Vízového informačního systému (VIS). Návrh stanoví rozšíření oblasti působnosti databáze tak, aby obsahovala údaje o dokumentech k dlouhodobému pobytu a jejich držitelích, dále zdokonalené kontroly napříč databázemi s cílem odhalit a identifikovat případná rizika migrace a bezpečnostní rizika před vydáním víz nebo po vydání dokumentu k dlouhodobému pobytu, jakož i posílení kapacit pro prevenci, odhalování a vyšetřování trestné činnosti. Komise vyzývá Evropský parlament a Radu, aby přijaly mandát k vyjednávání do konce roku 2018 a nejpozději do začátku roku 2019 zahájily třístranná jednání, což bude nezbytné k tomu, aby spolunormotvůrci dosáhli dohody o tomto návrhu během stávajícího funkčního období Evropského parlamentu.

Pro dosažení silnějších a inteligentnějších informačních systémů pro bezpečnost, správu hranic a řízení migrace vyzývá Komise Evropský parlament a Radu:

Priority společného prohlášení:

·aby v říjnu 2018 zahájily třístranná jednání o legislativních návrzích týkajících se interoperability a dosáhly dohody do konce roku,

·aby dosáhly v říjnu 2018 dohody o legislativním návrhu na rozšíření Evropského informačního systému rejstříků trestů na státní příslušníky třetích zemí,

·aby do konce roku 2018 dokončily jednání o legislativním návrhu o systému Eurodac.

Ostatní:

·aby do konce roku 2018 přijaly mandát k vyjednávání o legislativním návrhu na posílení Vízového informačního systému.

2.Posílení bezpečnosti prostřednictvím zlepšené správy vnějších hranic

Vnitřní bezpečnost závisí na posílené ochraně vnějších hranic. Dne 12. září 2018 přijala Komise při příležitosti projevu o stavu Unie 2018 legislativní návrhy 20 na posílení mandátu Evropské pohraniční a pobřežní stráže a rovněž Agentury Evropské unie pro azyl 21 a na posílení navracení 22 . Společně tyto návrhy poskytnou nezbytné nástroje pro lepší zajištění účinného řízení migrace na vnějších hranicích.

Komise navrhla pro Evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž řadu změn, jež spočívají zejména v tom, že jí budou do roku 2020 poskytnuty vlastní operační složky: stálý útvar Evropské pohraniční a pobřežní stráže o 10 000 operativních pracovnících s výkonnými pravomocemi pro všechny její činnosti s cílem účinně pomáhat členským státům v terénu prostřednictvím spolehlivé a snadno dostupné podpory. Díky tomu bude mít Evropská pohraniční a pobřežní stráž potřebné kapacity, včetně vlastního vybavení, k ochraně vnějších hranic EU, předcházení druhotnému pohybu a účinnému navracení nelegálních migrantů.

Návrh rovněž posílí spolupráci s třetími zeměmi a dále zlepší možnosti výměny informací mezi touto agenturou a Europolem, včetně osobních údajů týkajících se osob podezřelých z přeshraniční trestné činnosti. Tento návrh je pro Komisi jasnou prioritou a Komise vyzývá Evropský parlament a Radu, aby navrhované právní předpisy přijaly během stávajícího funkčního období Evropského parlamentu. To vyžaduje, aby oba spolunormotvůrci přijali mandát k vyjednávání nejpozději do konce roku 2018. Počátkem roku 2019 tak bude možné zahájit třístranná jednání.

Za účelem posílení bezpečnosti prostřednictvím zlepšené správy vnějších hranic vyzývá Komise Evropský parlament a Radu:

Iniciativy v souvislosti s projevem o stavu Unie 2018:

·aby do konce roku 2018 přijaly mandát k vyjednávání o legislativních návrzích na posílení Evropské pohraniční a pobřežní stráže a Agentury Evropské unie pro azyl a rovněž o legislativním návrhu o směrnici o navracení s cílem přijetí těchto právních předpisů během stávajícího funkčního období Evropského parlamentu.

3.Předcházení radikalizaci

Řešení problému teroristického obsahu online zůstává klíčovou výzvou v boji proti terorismu a předcházení radikalizaci. Nedávné teroristické útoky na území EU ukázaly, jak teroristé důsledně a systematicky zneužívají internet k získávání a náboru stoupenců, k přípravě teroristické činnosti či jejímu napomáhání, ke glorifikaci hrůzných teroristických činů a k vyzývání ostatních, aby se připojili a rozsévali strach u široké veřejnosti. Poskytovatelé hostingových služeb v reakci na naléhání ze strany veřejných orgánů zavedli určitá opatření k potírání teroristického obsahu na svých platformách prostřednictvím dobrovolných rámců a partnerství, včetně internetového fóra EU, které bylo zahájeno v prosinci 2015. Je však zapotřebí, aby opatření ze strany poskytovatelů hostingových služeb a členských států v souvislosti s teroristickým obsahem online byla posílena.

Za účelem boje proti tomuto závažnému problému a v reakci na naléhavé výzvy Evropského parlamentu 23 a Evropské rady 24 byl k projevu o stavu Unie v roce 2018 předsedy Junkera připojen legislativní návrh na vytvoření jasného a harmonizovaného právního rámce, který má zabránit zneužití poskytovatelů hostingových služeb pro šíření teroristického obsahu online 25 . Návrh vychází z doporučení Komise z března 2018 26 ohledně opatření, která mají přijmout poskytovatelé služeb online a členské státy k zintenzivnění úsilí v boji proti nezákonnému online obsahu, zejména teroristickému obsahu.

Navrhovaná opatření pomohou zaručit hladké fungování jednotného digitálního trhu a současně zvýšit bezpečnost a zvýšit důvěru online a posílit záruky svobody projevu a informací. Příslušné orgány členských států budou moci vydávat příkazy k odstranění obsahu, na jejichž základě budou muset poskytovatelé hostingových služeb odstranit teroristický obsah online do jedné hodiny, což je doba, kdy je takový obsah z důvodu rychlosti šíření nejvíce škodlivý. Podle uvedeného návrhu budou členské státy muset zajistit, aby měly jejich příslušné orgány nezbytnou kapacitu pro zásah proti teroristickému obsahu online. Návrh rovněž vyjasní otázku odpovědnosti poskytovatelů hostingových služeb přijmout veškerá vhodná, rozumná a přiměřená opatření nezbytná k zajištění bezpečnosti jejich služeb a k rychlému a účinnému odhalení a odstranění teroristického obsahu online při zohlednění zásadního významu svobody projevu a informací v otevřené demokratické společnosti. Kromě možnosti využití nápravy zaručené právem na účinné opravné prostředky zavádí rovněž řadu nezbytných záruk určených k zajištění plného dodržování základních práv, jako je svoboda projevu a informací v otevřené a demokratické společnosti.

Tento návrh je pro Komisi jasnou prioritou a Komise vyzývá Evropský parlament a Radu, aby navrhovaný právní předpis přijaly během stávajícího funkčního období Evropského parlamentu. To vyžaduje, aby oba spolunormotvůrci přijali mandát k vyjednávání nejpozději do konce roku 2018. Počátkem roku 2019 tak bude možné zahájit třístranná jednání.

Souběžně s legislativní prací na potírání teroristického obsahu online bude Komise nadále spolupracovat s poskytovateli hostingových služeb v rámci dobrovolného rámce internetového fóra EU s cílem omezit přístup k teroristickému obsahu online a upevnit postavení partnerů z řad občanské společnosti, aby se na internetu objevilo více účinné protiargumentace. Toto fórum bude znovu svoláno na ministerské úrovni v prosinci 2018.

Zároveň EU nadále podporuje předcházení radikalizaci v členských státech a v jejich místních komunitách. Dne 1. a 2. října 2018 zasedala unijní síť tvůrců politiky v oblasti prevence s cílem zahájit realizaci doporučení odborné skupiny na vysoké úrovni pro boj proti radikalizaci 27 . To přispěje k práci nově zřízeného řídícího výboru pro činnosti Unie v oblasti předcházení radikalizaci a boje proti ní, který bude poprvé svolán ve Vídni dne 24. října 2018 28 . Dne 11. října 2018 se na 4. konferenci na vysoké úrovni o radikalizaci pořádané sítí pro zvyšování povědomí o radikalizaci (RAN) setkají ministři a odborníci s cílem řešit výzvy, které představují děti vracející se z území ovládaných teroristy (včetně dětských uprchlíků), jakož i výzvy související s propouštěním radikalizovaných zadržených osob, včetně pachatelů teroristických útoků, z vězení. V rámci pracovního programu Fondu pro vnitřní bezpečnost 29 pro policejní spolupráci a prevenci trestné činnosti na rok 2018, který poskytne finanční prostředky v celkové výši 70 milionů EUR, Komise vyhlásí výzvu k předkládání návrhů na cílené financování ve výši 5 milionů EUR na předcházení radikalizaci a boj proti ní.

V zájmu předcházení radikalizaci Komise vyzývá Evropský parlament a Radu:

Iniciativa v souvislosti s projevem o stavu Unie 2018:

·aby do konce roku 2018 přijaly mandát k vyjednávání o legislativním návrhu za účelem prevence šíření teroristického obsahu online s cílem přijmout právní předpisy během stávajícího funkčního období Evropského parlamentu.

4.Řešení kybernetických hrozeb a posílení kybernetické bezpečnosti

Zajištění odolnosti našich demokracií je zásadní součástí bezpečnostní unie: útoky na volební infrastrukturu a informační systémy kampaní jsou hybridní hrozby, kterými se Unie musí urychleně zabývat. Hromadné a politicky motivované dezinformační kampaně na internetu, za nimiž někdy stojí třetí země a které mají zdiskreditovat volby a zpochybnit jejich legitimitu, jsou považovány za rostoucí hrozbu pro naše demokracie 30 . S cílem řešit tyto komplikované hrozby přijala Komise řadu iniciativ, od opatření proti kybernetickým incidentům zaměřených na posílení kybernetické bezpečnosti Unie až po opatření zaměřená na boj proti dezinformacím a manipulaci na internetu, ke kterým může dojít i prostřednictvím zneužití osobních údajů.

Jak nedávno ohlásil předseda Juncker ve svém projevu o stavu Unie 2018, Komise dne 12. září 2018 předložila soubor opatření pro zabezpečení svobodného a spravedlivého průběhu voleb 31 . V doporučení o sítích pro volební spolupráci, transparentnosti online, ochraně před kybernetickými bezpečnostními incidenty a boji proti dezinformačním kampaním Komise povzbuzuje členské státy, aby zřídily vnitrostátní sítě pro volební spolupráci příslušných orgánů, jako jsou volební orgány, orgány kybernetické bezpečnosti, úřady pro ochranu údajů a donucovací orgány, a aby určily kontaktní místo, které se zapojí do sítě pro volební spolupráci na evropské úrovni 32 . Členské státy musí rovněž zkontrolovat, zda jsou jejich volební zákony připraveny na vedení kampaní online. Musí také zajistit, aby volební pravidla a sankce, které se vztahují na činnosti offline, včetně transparentnosti a financování kampaní, mohly být vymáhány i v případě činností online. Komise vyzývá členské státy a rovněž evropské a vnitrostátní politické strany, nadace a organizace pořádající kampaně, aby opatření stanovená v doporučení provedly co nejdříve.

Kromě toho Komise předložila pokyny k uplatňování práva Unie o ochraně údajů, které pomohou vnitrostátním orgánům a evropským a vnitrostátním politickým stranám a dalším aktérům zapojeným do volebního procesu uplatňovat ve volebním kontextu povinnosti v oblasti ochrany údajů podle práva EU 33 . Komise rovněž předložila legislativní návrh na cílenou změnu nařízení o financování politických stran z roku 2014, který umožní uložit peněžité sankce za porušování pravidel týkajících se ochrany údajů s cílem úmyslného ovlivnění výsledku evropských voleb 34 . Sankce budou tvořit pokuty ve výši až 5 % ročního rozpočtu dotčené evropské politické strany nebo nadace. Tento návrh je pro Komisi jasnou prioritou a Komise vyzývá Evropský parlament a Radu, aby zajistily, že navrhované cílené změny budou zavedeny včas pro volby do Evropského parlamentu v roce 2019. To vyžaduje, aby oba spolunormotvůrci co nejdříve přijali mandát k vyjednávání, aby mohla být neprodleně zahájena třístranná jednání.

Prostřednictvím provádění evropského přístupu k boji proti dezinformacím na internetu, jak byl stanoven v dubnu 2018 35 , Komise podporuje transparentnější, věrohodnější a odpovědnější online prostředí. Dne 26. září 2018 představily online platformy a reklamní průmysl samoregulační kodex zásad boje proti šíření dezinformací na internetu, který zahrnuje širokou škálu závazků v této oblasti. Komise bude pečlivě sledovat dosažený pokrok a do konce roku 2018 vypracuje analýzu prvních výsledků uplatňování kodexu a podá o nich zprávu.

Komise posílí osvětu a bude nadále vést dialog s orgány členských států zejména prostřednictvím konference na vysoké úrovni o kybernetických hrozbách pro volby, jež proběhne ve dnech 15.–16. října 2018 a jejíž závěry budou podkladem pro příští kolokvium o základních právech (26.–27. listopadu 2018) na téma „Demokracie v Evropské unii“. Analýza výsledků kodexu zásad a závěry konference na vysoké úrovni budou podkladem pro společný akční plán pro boj proti dezinformacím, který Komise a vysoká představitelka předloží do konce roku v návaznosti na závěry Evropské rady z června roku 2018 a projev o stavu Unie v roce 2018. Tento akční plán podá zprávu o pokroku dosaženém při provádění sdělení o boji proti dezinformacím na internetu. Na základě zkušeností pracovní skupiny East Stratcom 36 bude akční plán v úzké spolupráci s členskými státy obsahovat návrhy na podporu koordinovanějšího přístupu k dezinformacím 37 . Akční plán se bude rovněž zabývat mandátem a zdroji všech tří pracovních skupin a bude zvažovat způsoby posílení jejich schopnosti řešit dezinformace pocházející z těchto tří regionů. To pomůže zajistit, aby úsilí na úrovni EU a členských států bylo dostatečně přizpůsobeno s ohledem na komplexitu dezinformačních kampaní, které vedou nepřátelské subjekty.

Prioritou EU rovněž zůstává zvyšování kybernetické bezpečnosti a boj proti kyberkriminalitě. Dne 12. září 2018 Komise v souvislosti s projevem o stavu Unie 2018 přijala legislativní návrh nařízení 38 na shromáždění zdrojů a odborných znalostí z oblasti technologií kybernetické bezpečnosti. Aby bylo možné držet krok s neustále se vyvíjejícími kybernetickými hrozbami, návrh počítá s vytvořením sítě národních koordinačních center s cílem koordinovat dostupné financování a lépe jej zacílit na spolupráci, výzkum a inovace v oblasti kybernetické bezpečnosti. Nové Evropské průmyslové, technologické a výzkumné centrum kompetencí pro kybernetickou bezpečnost bude spravovat finanční zdroje EU určené na kybernetickou bezpečnost v rámci navrhovaných programů Digitální Evropa a Horizont Evropa a usnadňovat společné investice Unie, členských států a průmyslu do rozvoje odvětví kybernetické bezpečnosti v EU. Kromě toho bude v rámci budoucího Evropského obranného fondu, který nedávno navrhla Komise, v zásadě možné podporovat projekty kybernetické obrany. Evropské průmyslové, technologické a výzkumné centrum kompetencí pro kybernetickou bezpečnost by v případě těchto projektů mohlo na žádost členských států působit jako vedoucí projektu. Tento návrh je pro Komisi jasnou prioritou a Komise vyzývá Evropský parlament a Radu, aby navrhované právní předpisy přijaly během stávajícího funkčního období Evropského parlamentu. To vyžaduje, aby oba spolunormotvůrci přijali mandát k vyjednávání nejpozději do konce roku 2018. Počátkem roku 2019 tak bude možné zahájit třístranná jednání.

V rámci opatření stanovených ve společném sdělení ze září 2017 39 „Odolnost, odrazování a obrana: budování silné kybernetické bezpečnosti pro EU“ spolunormotvůrci uspořádali ve dnech 13. září 2018 a 1. října 2018 dvě třístranná jednání o navrhovaném aktu o kybernetické bezpečnosti 40 . V zájmu zvýšení kapacit a připravenosti členských států a podniků v oblasti kybernetické bezpečnosti a rovněž zlepšení spolupráce a koordinace mezi členskými státy a orgány, agenturami a institucemi EU návrh předpokládá obnovení mandátu Agentury EU pro bezpečnost sítí a informací a změnu jejího názvu na Agenturu Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost. Návrh rovněž stanoví rámec EU pro certifikaci kybernetické bezpečnosti produktů a služeb informačních a komunikačních technologií. Všechny tři orgány potvrdily svůj závazek dokončit jednání o návrhu do konce roku v souladu se společným prohlášením.

Rovněž došlo k pokroku u legislativního návrhu o bezhotovostních prostředcích pro placení, což je další součást balíčku o kybernetické bezpečnosti ze září 2017 41 . Navrhovaná pravidla aktualizují právní rámec EU proti podvodům v oblasti bezhotovostních prostředků pro placení a jejich padělání, přičemž budou řešit nové výzvy a technologický vývoj, jako jsou virtuální měny a mobilní platby, odstraňovat překážky operativní spolupráce a zlepšovat preventivní opatření a pomoc obětem. Spolunormotvůrci uspořádali dne 26. září 2018 první třístranné jednání a všechny tři orgány uvedly, že jsou ochotné dosáhnout rychlé dohody o návrhu.

Za účelem řešení kybernetických hrozeb a zvýšení úrovně kybernetické bezpečnosti vyzývá Komise Evropský parlament a Radu:

Iniciativy v souvislosti s projevem o stavu Unie 2018:

·aby zajistily, že navrhované cílené změny nařízení o financování politických stran budou zavedeny včas pro volby do Evropského parlamentu v roce 2019,

·aby do konce roku 2018 přijaly mandát k vyjednávání o legislativním návrhu o Evropském průmyslovém, technologickém, výzkumném centru kompetencí pro kybernetickou bezpečnost a síti národních koordinačních center s cílem přijmout tento právní předpis během stávajícího funkčního období Evropského parlamentu.

Priorita společného prohlášení:

·aby dosáhly dohody o navrhovaném aktu o kybernetické bezpečnosti do konce roku.

Ostatní:

·aby dosáhly dohody o legislativním návrhu o bezhotovostních prostředcích pro placení během stávajícího funkčního období Evropského parlamentu.

5.Minimalizace manévrovacího prostoru teroristů

EU přijala přísná opatření k minimalizaci manévrovacího prostoru teroristů a dalších zločinců. Díky systematickým bezpečnostním kontrolám všech osob, které překračují vnější hranici 42 a zpracování údajů podle směrnice o jmenné evidenci cestujících 43 je pro teroristy obtížnější vstoupit do EU a pohybovat se v ní. Směrnice o boji proti terorismu 44 pomáhá předcházet teroristickým útokům pomocí kriminalizace činností, jako je financování terorismu, podstoupení výcviku či vycestování za účelem terorismu, jakož i organizace nebo usnadňování takové cesty. Posílená pravidla pro předcházení praní peněz a financování terorismu podle 5. směrnice o boji proti praní peněz 45 a rovněž nedávno dohodnutá pravidla o boji proti praní peněz prostředky trestního práva 46 ztíží teroristům získání přístupu k finančním prostředkům. Komise vyzývá členské státy, aby v zájmu zintenzivnění boje proti financování terorismu a praní peněz tyto nástroje co nejrychleji provedly. Posílený právní rámec o kontrole nabývání a držení zbraní 47 spolu s pokračujícími opatřeními namířenými proti obchodování s palnými zbraněmi 48 omezuje nabídku palných zbraní dostupných pro zločince a teroristy.

Přestože se v EU v boji proti terorismu a dalším bezpečnostním hrozbám značně pokročilo, neexistuje žádný společný přístup Unie k vyšetřování přeshraničních teroristických trestných činů, jejich stíhání a k souvisejícímu ukládání trestů. Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) 49 je jediným subjektem Unie s pravomocí vést trestní vyšetřování a stíhat trestné činy před příslušnými vnitrostátními soudy a pohánět pachatele před soud, proto má nejlepší předpoklady k tomu, aby výrazně posílil stávající snahy v rámci boje proti teroristickým trestným činům v Evropské unii. V návaznosti na projev o stavu Unie 2017 předložila Komise dne 12. září 2018 iniciativu za účelem rozšíření pravomocí Úřadu evropského veřejného žalobce na vyšetřování a stíhání přeshraničních teroristických trestných činů spolu s návrhem rozhodnutí Evropské rady, kterým se mění článek 86 SFEU s ohledem na pravomoci Úřadu evropského veřejného žalobce 50 . Komise vyzývá Evropskou radu, aby se společně s Evropským parlamentem touto iniciativou zabývala a rozhodla o rozšíření pravomocí Úřadu evropského veřejného žalobce na teroristické trestné činy dotýkající se několika členských států.

EU má sice proti praní peněz k dispozici přísné právní předpisy, nedávné případy praní peněz v některých bankách EU však vzbudily obavy, že se jejich dodržování ne vždy v celé EU pokaždé kontroluje a účinně vymáhá. Dne 12. září 2018 Komise v souvislosti s projevem o stavu Unie 2018 navrhla posílit úlohu Evropského orgánu pro bankovnictví při dohledu nad finančním sektorem v oblasti boje proti praní peněz 51 . Navrhovaná opatření dále posílí dohled nad finančními institucemi v EU s cílem lépe řešit hrozby praní peněz a financování terorismu. Komise vyzývá Evropský parlament a Radu, aby schválily navrhovaná opatření s cílem posílit úlohu Evropského orgánu pro bankovnictví a aby co nejdříve a nejpozději do začátku roku 2019 přijaly příslušná legislativní opatření.

Elektronické důkazy jsou důležité v převážné většině vyšetřování trestných činů. Za účelem získání takových důkazů od poskytovatelů služeb musí soudní orgány stále častěji podávat žádost v jiné jurisdikci. Proto má zásadní význam, aby se při vyšetřování a stíhání trestné činnosti, včetně případů terorismu a kyberkriminality, zajistila možnost snazšího a rychlejšího sběru důkazů efektivním způsobem, a to i v přeshraničním kontextu. Existuje proto skutečná potřeba, aby spolunormotvůrci přijali návrhy Komise z dubna 2018 na zlepšení přeshraničního shromažďování elektronických důkazů pro trestní řízení 52 . V Radě probíhají diskuse. Nadcházející zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci ve dnech 11.–12. října 2018 je pro ministry důležitou příležitostí k projednání klíčových aspektů návrhů, zejména pokud jde o rozsah působnosti této iniciativy, jakož i její procedurální hlediska a nezbytné záruky s cílem dohodnout se na postoji Rady nejpozději do prosince 2018. Vzhledem k významu elektronických důkazů pro vyšetřování téměř všech typů trestných činů vyzývá Komise Evropský parlament a Radu, aby na této prioritní legislativní iniciativě bezodkladně pracovaly, přijaly nejpozději do konce roku 2018 mandát k vyjednávání a neprodleně zahájily třístranná jednání. Díky tomu by stále bylo možné vyhlásit tento legislativní akt před volbami do Evropského parlamentu v roce 2019, jak se všechny tři orgány dohodly ve společném prohlášení.

Komise nadále pozorně sleduje vývoj v oblasti elektronických důkazů v zemích mimo EU, včetně zákona o objasnění zákonného využívání údajů v zámoří (Clarifying Lawful Overseas Use of Data Act, CLOUD Act) ve Spojených státech. O tomto tématu se bude diskutovat na politické úrovni na zasedání ministrů spravedlnosti a vnitra EU a USA ve Washingtonu ve dnech 8.–9. listopadu 2018. Komise rovněž pozorně sleduje vývoj týkající se jednání o druhém dodatkovém protokolu k Budapešťské úmluvě Rady Evropy o kyberkriminalitě, který se týká přístupu k elektronickým důkazům. Návrhy Komise ohledně elektronických důkazů vytvářejí pevný základ pro koordinovaný a soudržný přístup jak v rámci EU, tak ze strany EU na mezinárodní úrovni. V reakci na výzvu Rady pro spravedlnost a vnitřní věci z června 2018 má Komise v úmyslu co nejdříve navrhnout přijetí dvou doporučení ohledně směrnic pro jednání o mezinárodních aspektech návrhů o elektronických důkazech, konkrétně o druhém dodatkovém protokolu k Budapešťské úmluvě o kyberkriminalitě a o dohodě mezi EU a Spojenými státy o přeshraničním přístupu k elektronickým důkazům. Načasování přijetí, jež by bylo pro obě doporučení stejné, souvisí s pokrokem dosaženým v jednání o návrzích o elektronických důkazech a s dostatečným objasněním otázek týkajících se parametrů a záruk budoucích vnitřních ujednání EU, jakož i potřebných záruk v právních systémech partnerských třetích zemí.

Vzhledem k významu finančních informací pro vyšetřování předložila Komise v dubnu 2018 legislativní návrh na usnadnění používání finančních a dalších informací k prevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání závažných trestných činů 53 . Tato prioritní legislativní iniciativa usiluje jednak o to, aby měly určené donucovací orgány a úřady pro vyhledávání majetku z trestné činnosti přímý přístup k informacím o bankovních účtech, které jsou evidovány ve vnitrostátních centralizovaných registrech bankovních účtů, jednak o posílení spolupráce mezi vnitrostátními finančními zpravodajskými jednotkami a donucovacími orgány. Komise vyzývá Evropský parlament a Radu, aby bezodkladně pracovaly na této prioritní legislativní iniciativě, a to s ohledem na to, že se všechny tři orgány ve společném prohlášení o legislativních prioritách dohodly na zajištění přijetí tohoto legislativního aktu před volbami do Evropského parlamentu 2019. To vyžaduje, aby oba spolunormotvůrci přijali mandát k vyjednávání co nejdříve a neprodleně zahájili třístranná jednání.

Teroristé použili při mnoha útocích v EU podomácku vyrobené výbušniny. Takové výbušniny se pachatelé rovněž pokusili použít v ještě větším počtu případů neúspěšných a zmařených útoků. Komise s cílem co nejvíce omezit přístup teroristů k nebezpečným prekurzorům výbušnin, které lze zneužít pro podomácku vyrobené výbušniny, v dubnu 2018 předložila legislativní návrh na posílení omezení týkajících se uvádění prekurzorů výbušnin na trh a jejich používání 54 . Tato iniciativa navazuje na doporučení Komise 55 z října 2017 a usiluje o zaplnění bezpečnostních mezer pomocí řady opatření, jako jsou zákaz dalších chemikálií, které by mohly být použity k výrobě podomácku vyrobených výbušnin, povinné kontroly rejstříku trestů u osob, které žádají o licenci na nákup látek podléhajících omezení, a objasnění, že předpisy platné pro hospodářské subjekty se vztahují také na společnosti, které působí online. K dosažení těchto cílů je nezbytné, aby spolunormotvůrci přijali mandát k vyjednávání do konce roku 2018 a nejpozději do začátku roku 2019 zahájili třístranná jednání, neboť pouze tak bude možné, aby spolunormotvůrci dosáhli dohody o tomto návrhu během stávajícího funkčního období Evropského parlamentu.

S cílem ztížit teroristům a dalším zločincům zneužívání či padělání dokumentů používaných pro vstup do EU nebo pohyb po jejím území a současně usnadnit výkon práv občanů EU na volný pohyb Komise předložila v dubnu 2018 legislativní návrh na posílení bezpečnostních prvků vnitrostátních průkazů totožnosti a povolení k pobytu 56 . Návrh u vnitrostátních průkazů totožnosti stanoví minimální bezpečnostní normy pro doklady, které zahrnují zejména biometrickou fotografii a otisky prstů ukládané na čip průkazu totožnosti. Návrh rovněž stanoví minimální informace, které mají obsahovat povolení k pobytu vydávaná občanům EU žijícím v jiném členském státě, jakož i úplnou harmonizaci formátu pobytových karet rodinných příslušníků ze zemí mimo EU. Od obou spolunormotvůrců se očekává, že do listopadu 2018 obdrží mandát k vyjednávání, který by měl být základem pro rychlý pokrok a přijetí návrhu během stávajícího funkčního období Evropského parlamentu.

Za účelem minimalizace manévrovacího prostoru teroristů Komise vyzývá Evropskou radu:

Iniciativa v souvislosti s projevem o stavu Unie 2018:

·aby se zabývala iniciativou s cílem rozšířit pravomoci Úřadu evropského veřejného žalobce.

Komise rovněž vyzývá Evropský parlament a Radu:

Iniciativa v souvislosti s projevem o stavu Unie 2018:

·aby schválily opatření na posílení úlohy Evropského orgánu pro bankovnictví při dohledu nad finančním sektorem v oblasti boje proti praní peněz a aby co nejdříve – nejpozději do začátku roku 2019 – přijaly příslušná legislativní opatření.

Priority společného prohlášení:

·aby bezodkladně přijaly mandát k vyjednávání o legislativních návrzích, které se týkají elektronických důkazů, a neprodleně zahájily třístranná jednání,

·aby bezodkladně přijaly mandát k vyjednávání o legislativním návrhu na usnadnění používání finančních informací a neprodleně zahájily třístranná jednání.

Ostatní:

·aby do konce roku 2018 přijaly mandát k vyjednávání o legislativním návrhu na posílení omezení týkajících se uvádění prekurzorů výbušnin na trh a jejich používání,

·aby do listopadu 2018 přijaly mandát k vyjednávání o legislativním návrhu na posílení bezpečnostních prvků vnitrostátních průkazů totožnosti a povolení k pobytu.

III. PROVÁDĚNÍ DALŠÍCH PRIORIT V OBLASTI BEZPEČNOSTI

1.Provádění dohodnutých opatření v rámci bezpečnostní unie

Opatření přijatá EU v rámci bezpečnostní unie mohou zajišťovat maximální přínosy a maximální podporu vnitrostátním orgánům pracujícím v terénu pouze tehdy, pokud budou nástroje Unie plně provedeny všemi členskými státy. K dosažení tohoto cíle Komise poskytuje členským státům podporu pro úplné provedení a uplatňování opatření dohodnutých v rámci bezpečnostní unie, včetně usnadnění výměny osvědčených postupů a poskytování finančních prostředků 57 . Avšak v případě potřeby Komise nebude váhat plně využívat všech opatření, která má k dispozici, k prosazování práva EU, včetně případného zahájení řízení o nesplnění povinnosti, jako tomu bylo u následujících případů týkajících se neoznámení přijatých opatření.

S uplynutím lhůty pro provedení směrnice EU o jmenné evidenci cestujících 58 dne 25. května 2018 zahájila Komise dne 19. července 2018 řízení o nesplnění povinnosti se 14 členskými státy, jež neoznámily přijetí vnitrostátních právních předpisů, které plně provádějí směrnici 59 – nezbytný nástroj v boji proti terorismu a závažné trestné činnosti. Současně Komise i nadále podporuje všechny členské státy v jejich úsilí o dokončení vývoje systémů jmenné evidence cestujících, včetně usnadnění výměny informací a osvědčených postupů. Pracovní program Fondu pro vnitřní bezpečnost na rok 2018 60 předpokládá další financování ve výši 1,5 milionu EUR na vzájemné propojení vnitrostátních útvarů pro informace o cestujících.

Lhůta pro provedení směrnice o prosazování práva v souvislosti s ochranou údajů 61 ve vnitrostátním právu uplynula dne 6. května 2018. Komise proto dne 19. července 2018 zahájila řízení o nesplnění povinnosti s 19 členskými státy, jež neoznámily přijetí vnitrostátních právních předpisů, které plně provádějí směrnici 62 .

Lhůta pro provedení směrnice o bezpečnosti sítí a informačních systémů (směrnice o bezpečnosti sítí a informací) 63 ve vnitrostátním právu uplynula dne 9. května 2018. Komise proto dne 19. července 2018 zahájila řízení o nesplnění povinnosti se 17 členskými státy, jež neoznámily přijetí vnitrostátních právních předpisů, které plně provádějí směrnici 64 . Lhůta pro určení provozovatelů, kteří budou podléhat požadavkům směrnice, tzv. provozovatelé základních služeb, je stanovena na 9. listopadu 2018. V rámci oborového přístupu ke kybernetické bezpečnosti Komise pracuje na pokynech pro zohlednění příslušných požadavků odvětví energetiky. Konference na vysoké úrovni, kterou společně pořádá rakouské předsednictví a Komise, se uskuteční dne 11. října 2018 v Bruselu.

Lhůta pro provedení směrnice o boji proti terorismu 65 uplynula dne 8. září 2018 a lhůta pro provedení směrnice o kontrole nabývání a držení zbraní 66 pak uplynula dne 14. září 2018. Komise v současné době posuzuje oznámení obdržená od členských států a v případě potřeby využije své pravomoci strážkyně Smluv k zahájení řízení o nesplnění povinnosti s cílem zajištění plného provedení těchto nástrojů. Komise rovněž posuzuje provedení 4. směrnice o boji proti praní peněz 67 a usiluje o zajištění provedení těchto pravidel v praxi. Komise zahájila řízení o nesplnění povinnosti s 20 členskými státy, jež neoznámily přijetí vnitrostátních právních předpisů, které směrnici provádějí 68 . V případě potřeby bude nadále využívat svých pravomocí, aby zajistila plné provedení této směrnice.

Komise vyzývá všechny členské státy, aby plně provedly a uplatňovaly všechna opatření a nástroje EU schválené v rámci bezpečnostní unie.

Vzhledem k tomu, že lhůta pro provedení uplynula, Komise naléhavě vyzývá členské státy, aby přijaly nezbytná opatření k úplnému provedení následujících směrnic ve vnitrostátním právu a oznámily je Komisi:

·směrnice EU o jmenné evidenci cestujících, u níž stále musí osm členských států oznámit provedení ve vnitrostátním právu a dva členské státy musí oznámení o provedení dokončit 69 ,

·směrnice EU o prosazování práva v souvislosti s ochranou údajů, u níž stále musí jedenáct členských států oznámit provedení ve vnitrostátním právu a dva členské státy musí oznámení o provedení dokončit 70 ,

·směrnice o bezpečnosti sítí a informačních systémů, u níž stále musí osm členských států oznámit provedení ve vnitrostátním právu a tři členské státy musí oznámení o provedení dokončit 71 ,

·směrnice o boji proti terorismu, u níž stále musí devět členských států oznámit provedení ve vnitrostátním právu a deset členských států musí oznámení o provedení dokončit 72 ,

·směrnice o kontrole nabývání a držení zbraní, u níž stále musí 21 členských států oznámit provedení ve vnitrostátním právu a pět členských států musí oznámení o provedení dokončit 73 , a

·4. směrnice o boji proti praní peněz, u níž stále musí jeden členský stát oznámit provedení ve vnitrostátním právu a tři členské státy musí oznámení o provedení dokončit 74 .

2. Ochrana veřejných prostor

S cílem zlepšit naši ochranu a odolnost vůči terorismu podporuje Komise nadále členské státy při ochraně veřejných prostor a plní akční plán z října 2017 75 obsahující opatření na podporu činností na vnitrostátní, regionální a místní úrovni. Fórum provozovatelů veřejných prostor, skupina vedená Komisí zaměřená na podporu partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti bezpečnosti a zapojení soukromých subjektů, uspořádalo ve dnech 26.–27. září 2018 tematické setkání s odvětvím pohostinství a obchodu, na kterém se sešly zúčastněné strany z restaurací, hotelů, nemocnic, nákupních a konferenčních center. Setkání všech členů fóra provozovatelů zahrnující všechna odvětví se uskuteční ve dnech 26.–27. listopadu 2018. S cílem podpořit výměnu osvědčených postupů navrhuje Komise vybrat – v návaznosti na výzvu k podávání návrhů z roku 2017 v rámci Fondu pro vnitřní bezpečnost – projekty, na něž je vyčleněno financování ve výši 25,4 milionu EUR. Kromě toho v průběhu Evropského týdne regionů a měst ve dnech 8.–11. října 2018 vyhlásí Komise výzvu v rámci Městských inovativních opatření jako součást Evropského fondu pro regionální rozvoj 76 . Bezpečnost bude jedním ze čtyř témat v rámci této výzvy, na niž je vyčleněno financování v celkové výši 100 milionů EUR a jejíž lhůta pro podání přihlášek je v lednu 2019. Kromě toho v rámci městské agendy EU Komise navrhla partnerství pro bezpečnost ve veřejných prostorách 77 , které členským státům, zástupcům měst a ostatním zúčastněným stranám umožní společně vypracovat akční plán pro lepší regulaci, znalosti a financování za účelem vyšší bezpečnosti ve veřejných prostorách.

V rámci pracovního programu Fondu pro vnitřní bezpečnost na rok 2018 78 Komise společně s touto zprávou vyhlásila výzvu k předkládání návrhů na další financování ve výši 9,5 milionu EUR na ochranu veřejných prostor, jakož i financování návrhů zaměřených na chemické, biologické, radiologické a jaderné (CBRN) hrozby, podporu ochrany kritické infrastruktury a omezení přístupu k výbušninám a prekurzorům výbušnin. Komise dále pokračuje ve svém úsilí při provádění společného sdělení 79 o zvýšení odolnosti a posílení kapacit pro řešení hybridních hrozeb, jakož i akčního plánu 80 pro zlepšení připravenosti na chemická, biologická, radiologická a jaderná bezpečnostní rizika v reakci na výzvu Evropské rady z března 2018 k posílení odolnosti vůči těmto rizikům.

3. Vnější rozměr

EU a Kanada zahájily dne 20. června 2018 formální jednání o revidované dohodě mezi EU a Kanadou o jmenné evidenci cestujících. Druhé kolo jednání se konalo v Ottawě ve dnech 18.–19. září 2018, na které v současné době navazuje jednání na technické úrovni. Komise podala zprávu Radě na úrovni pracovní skupiny dne 1. října 2018 a v nadcházejících dnech podá zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci Evropského parlamentu o značném pokroku, kterého bylo při jednáních dosaženo.

V rámci větší angažovanosti Unie v oblasti bezpečnosti v zemích západního Balkánu 81 Komise na zasedání ministrů spravedlnosti a vnitra EU a zemí západního Balkánu v Tiraně dne 5. října 2018 podepsala jménem EU společně se všemi šesti západobalkánskými partnery společný akční plán pro boj proti terorismu pro oblast západního Balkánu 82 . Tento akční plán poskytne společné zaměření a společně dohodnutý základ pro konkrétní výsledky s cílem řešit stávající bezpečnostní výzvy, včetně systematického posílení regionální spolupráce. Mezi jeho pět cílů patří zavedení pevného rámce pro boj proti terorismu, zajištění účinné prevence násilného extremismu a boje proti němu, zajištění účinné výměny informací a operativní spolupráce, budování kapacit pro boj proti praní peněz a financování terorismu a posílení ochrany občanů a infrastruktury. U každého cíle uvádí činnosti pro partnery ze západního Balkánu (včetně regionálního rozměru), jakož i činnosti podpory ze strany EU. Kromě toho se v rámci Digitální agendy pro země západního Balkánu snaží EU prohloubit spolupráci s partnery ze západního Balkánu v oblasti kybernetické bezpečnosti, zejména s podporou Agentury Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací (ENISA).

Po parafování dohod o postavení jednotek týkajících se operativní spolupráce s Albánií v únoru 2018 a s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií v červenci 2018 Komise a Republika Srbsko dne 20. září 2018 parafovaly dohodu o postavení jednotek týkající se operativní spolupráce se Srbskem, která v této zemi umožní nasazení jednotek Evropské pohraniční a pobřežní stráže. Dne 5. října byla dohoda o postavení jednotek s Albánií podepsána. Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž bude těmto partnerům ze západního Balkánu moci pomáhat se správou hranic a realizovat společné operace, například při náhlé změně migračních toků. Stále pokračují jednání s Černou Horou a Bosnou a Hercegovinou.

EU se zúčastnila první konference na vysoké úrovni vedoucích agentur pro boj proti terorismu, kterou ve dnech 28.–29. června 2018 uspořádal generální tajemník OSN společně s Úřadem OSN pro boj proti terorismu. Bylo svoláno více než 1000 účastníků ze 150 zemí, 51 organizací občanské společnosti a 30 mezinárodních a regionálních organizací za účelem posílení mnohostranné spolupráce v oblasti boje proti terorismu a vybudování nových partnerství pro řešení komplexní a nadnárodní hrozby terorismu.

Zasedání vysokých úředníků v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí EU a USA ve dnech 25.–26. září 2018 ve Vídni bylo zaměřeno na aspekty transatlantické spolupráce týkající se bezpečnosti, jako je spolupráce v oblasti prosazování práva a výměna údajů jmenné evidence cestujících, ochrana letectví před protiprávními činy a spolupráce v oblasti chemických hrozeb, s cílem připravit se na zasedání ministrů EU a USA pro spravedlnost a vnitřní věci, které se bude konat ve dnech 8.–9. listopadu 2018 ve Washingtonu.

Dialog mezi EU a Austrálií o boji proti terorismu dne 12. července 2018 v Bruselu se zaměřil na spolupráci s Europolem, výměnu údajů jmenné evidence cestujících, australské úsilí v boji proti terorismu a násilnému extremismu v jihovýchodní Asii a spolupráci v rámci Globálního fóra pro boj proti terorismu a koalici proti Islámskému státu.

V rámci úsilí EU o prohloubení spolupráce v oblasti bezpečnosti a boje proti terorismu s jižními partnery navštívila ve dnech 16.–18. července 2018 společná mise vysokých představitelů EU Alžírsko. Jednání se zaměřila na protiteroristické snahy v oblasti Sahelu.

IV. ZÁVĚR

Jak zdůraznil předseda Juncker ve svém projevu o stavu Unie 2018, Evropané očekávají, že je Unie ochrání. Nadcházející měsíce budou rozhodující pro přijetí všech dosud projednávaných legislativních návrhů v rámci bezpečnostní unie před volbami do Evropského parlamentu v květnu 2019, a to v souladu se společným prohlášením o legislativních prioritách EU na období 2018–2019 a v návaznosti na pozitivní dynamiku z neformálního zasedání vedoucích představitelů v Salcburku.

Na základě pokroku dosaženého na cestě k účinné a skutečné bezpečnostní unii v posledních několika letech Komise vyzývá Evropský parlament a Radu, aby i nadále bezodkladně pracovaly na prioritních legislativních iniciativách dohodnutých ve společném prohlášení a nejnovějších iniciativách bezpečnostní unie, které Komise předložila u příležitosti projevu o stavu Unie 2018. Je-li to nezbytné, spolunormotvůrci musí tuto práci urychlit, aby dosáhli dohody o všech návrzích během stávajícího funkčního období Evropského parlamentu.

(1)

https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/soteu2018-speech_cs_0.pdf . Viz také prohlášení o záměru předsedy Junckera: https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/soteu2018-letter-of-intent_cs.pdf .

(2)

COM(2018) 640 final ze dne 12. září 2018.

(3)

COM(2018) 637 final ze dne 12. září 2018.

(4)

COM(2018) 630 final ze dne 12. září 2018.

(5)

COM(2018) 641 final ze dne 12. září 2018.

(6)

COM(2018) 631 final ze dne 12. září 2018.

(7)

https://english.defensie.nl/latest/news/2018/10/04/netherlands-defence-intelligence-and-security-service-disrupts-russian-cyber-operation-targeting-opcw .

(8)

http://europa.eu/rapid/press-release_STATEMENT-18-6026_en.htm .

(9)

COM(2018) 470 final ze dne 13. června 2018.

(10)

https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/joint-declaration-eu-legislative-priorities-2018-19_en.pdf .

(11)

COM(2016) 731 final ze dne 16. listopadu 2016.

(12)

COM(2016) 881 final ze dne 21. prosince 2016, COM(2016) 882 final ze dne 21. prosince 2016, COM(2016) 883 final ze dne 21. prosince 2016.

(13)

COM(2017) 352 final ze dne 29. června 2017.

(14)

COM(2016) 826 final ze dne 21. prosince 2016.

(15)

Směrnice (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018.

(16)

COM(2017) 793 final ze dne 12. prosince 2017, COM(2017) 794 final ze dne 12. prosince 2017, COM(2018) 478 final ze dne 13. června 2018, COM(2018) 480 final ze dne 13. června 2018.

(17)

COM(2017) 344 final ze dne 29. června 2017.

(18)

COM(2016) 272 final ze dne 4. května 2016.

(19)

COM(2018) 302 final ze dne 16. května 2018.

(20)

COM(2018) 631 final ze dne 12. září 2018.

(21)

COM(2018) 633 final ze dne 12. září 2018.

(22)

COM(2018) 634 final ze dne 12. září 2018.

(23)

Evropský parlament ve svém usnesení o online platformách a jednotném digitálním trhu ze dne 15. června 2017 vyzval dotyčné platformy k tomu, aby „zintenzivnily opatření pro boj proti nezákonnému a škodlivému obsahu“, a zároveň vyzval Komisi, aby předložila návrhy řešení.

(24)

Evropská rada na svém zasedání ve dnech 22.–23. června 2017 vyzvala podniky, aby „vyvinuly nové technologie a nástroje ke zlepšení automatického odhalování a odstraňování obsahu, jenž podněcuje k teroristickým činům. V nezbytných případech by toto úsilí mělo být doplněno příslušnými legislativními opatřeními na úrovni EU.“ Evropská rada dne 28. června 2018 uvítala „záměr Komise předložit legislativní návrh v zájmu zlepšení odhalování a odstraňování obsahu, jenž podněcuje k nenávisti a k páchání teroristických činů.“

(25)

COM(2018) 640 final ze dne 12. září 2018.

(26)

C(2018) 1177 final ze dne 1. března 2018.

(27)

Viz patnáctá zpráva o pokroku na cestě k účinné a skutečné bezpečnostní unii (COM(2018) 470 final ze dne 13. června 2018).

(28)

C(2018) 5345 ze dne 9. srpna 2018.

(29)

C(2018) 6336 ze dne 4. října 2018.

(30)

JOIN(2018) 16 final ze dne 12. června 2018.

(31)

COM(2018) 637 final ze dne 12. září 2018.

(32)

C(2018) 5949 final ze dne 12. září 2018.

(33)

COM(2018) 638 final ze dne 12. září 2018.

(34)

COM(2018) 636 final ze dne 12. září 2018.

(35)

COM(2018) 236 final ze dne 26. dubna 2018. Ve sdělení „Boj proti dezinformacím na internetu: evropský přístup“ Komise představila příslušné kroky a požádala o zintenzivnění samoregulačních nástrojů pro boj proti šíření a dopadu dezinformací na internetu v Evropě.

(36)

Pracovní skupina East Stratcom vznikla za účelem řešení neustálých ruských dezinformačních kampaní v návaznosti na akční plán pro strategickou komunikaci z června 2015. Tato pracovní skupina rozvíjí komunikační produkty a kampaně zaměřené na lepší vysvětlení politik EU. Byly vytvořeny dvě další pracovní skupiny s různým zeměpisným zaměřením: pracovní skupina Stratcom pro západní Balkán a pracovní skupina Stratcom „jižní Středomoří“ pro arabsky mluvící země.

(37)

Viz také společné sdělení o zvýšení odolnosti a posílení kapacit pro řešení hybridních hrozeb (JOIN(2018) 16 final ze dne 12. června 2018).

(38)

COM(2018) 630 final ze dne 12. září 2018.

(39)

JOIN(2017) 450 final ze dne 13. září 2017.

(40)

COM(2017) 477 final ze dne 13. září 2017.

(41)

COM(2017) 489 final ze dne 13. září 2017.

(42)

Nařízení (EU) 2017/458 ze dne 15. března 2017.

(43)

Směrnice (EU) 2016/681 ze dne 27. dubna 2016.

(44)

Směrnice (EU) 2017/541 ze dne 15. března 2017.

(45)

Směrnice (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018.

(46)

COM(2016) 826 final ze dne 21. prosince 2016.

(47)

Směrnice (EU) 2017/853 ze dne 17. května 2017.

(48)

Viz akční plán EU proti nedovolenému obchodu se střelnými zbraněmi a výbušninami a proti jejich používání (COM(2015) 624 final ze dne 2. prosince 2015). Rozvracení skupin organizované trestné činnosti zapojených do nedovoleného obchodování s palnými zbraněmi a do jejich nedovoleného šíření a používání je také prioritou v politickém cyklu EU pro boj proti organizované a závažné mezinárodní trestné činnosti naplánovaném na období 2018–2021. V dubnu 2018 Komise přijala doporučení pro členské státy, aby posílily provádění pravidel týkajících se vývozu a dovozu civilních palných zbraní, zejména systematickou kontrolou spolehlivosti všech osob žádajících o vývozní povolení (C(2018) 2197 final).

(49)

Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017.

(50)

COM(2018) 641 final ze dne 12. září 2018.

(51)

COM(2018) 645 final ze dne 12. září 2018.

(52)

COM(2018) 225 final ze dne 17. dubna 2018 a COM(2018) 226 final ze dne 17. dubna 2018.

(53)

COM(2018) 213 final ze dne 17. dubna 2018.

(54)

COM(2018) 209 final ze dne 17. dubna 2018.

(55)

C(2017) 6950 final ze dne 18. října 2017.

(56)

COM(2018) 212 final ze dne 17. dubna 2018.

(57)

Komise například poskytovala podporu členským státům během celého procesu provádění směrnice o bezpečnosti sítí a informačních systémů (viz níže) na základě sdělení o maximálním využití směrnice o bezpečnosti sítí a informací ze září 2017 (COM(2017) 476 final ze dne 13. září 2017). Komise také v listopadu 2016 zveřejnila prováděcí plán směrnice EU o jmenné evidenci cestujících (viz níže) na podporu členských států v tomto procesu (SWD(2016) 426 final ze dne 28. listopadu 2016).

(58)

Směrnice (EU) 2016/681 ze dne 27. dubna 2016.

(59)

Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Řecko, Španělsko, Francie, Kypr, Lucembursko, Nizozemsko, Rakousko, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko a Finsko. Komise přijímá odpovědi členských států, včetně oznámení o příslušných právních předpisech, které jsou v současné době analyzovány (viz rovněž poznámka pod čarou 69).

(60)

C(2018) 6336 ze dne 4. října 2018.

(61)

Směrnice (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016.

(62)

Belgie, Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Řecko, Španělsko, Francie, Chorvatsko, Kypr, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Maďarsko, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko a Finsko. Komise přijímá odpovědi členských států, včetně oznámení o příslušných právních předpisech, které jsou v současné době analyzovány (viz rovněž poznámka pod čarou 70).

(63)

Směrnice (EU) 2016/1148 ze dne 27. dubna 2016.

(64)

Belgie, Bulharsko, Dánsko, Irsko, Řecko, Španělsko, Francie, Chorvatsko, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Maďarsko, Nizozemsko, Rakousko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko. Komise přijímá odpovědi členských států, včetně oznámení o příslušných právních předpisech, které jsou v současné době analyzovány (viz rovněž poznámka pod čarou 71).

(65)

Směrnice (EU) 2017/541 ze dne 15. března 2017.

(66)

Směrnice (EU) 2017/853 ze dne 17. května 2017.

(67)

Směrnice (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015.

(68)

Belgie, Bulharsko, Estonsko, Irsko, Řecko, Španělsko, Francie, Chorvatsko, Kypr, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Malta, Nizozemsko, Rakousko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko a Finsko.

(69)

Provedení směrnice ve vnitrostátním právu dosud neoznámily Řecko, Španělsko, Kypr, Nizozemsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko a Finsko. Česká republika a Estonsko oznámily částečné provedení směrnice ve vnitrostátním právu a dosud oznámení o provedení nedokončily.

(70)

Provedení směrnice ve vnitrostátním právu dosud neoznámily Bulharsko, Estonsko, Řecko, Španělsko, Kypr, Lotyšsko, Nizozemsko, Polsko, Rumunsko, Slovinsko a Finsko. Česká republika a Portugalsko oznámily částečné provedení směrnice ve vnitrostátním právu a dosud oznámení o provedení nedokončily.

(71)

Provedení směrnice ve vnitrostátním právu dosud neoznámily Belgie, Bulharsko, Řecko, Lotyšsko, Lucembursko, Nizozemsko, Rakousko a Rumunsko. Litva, Maďarsko a Polsko oznámily částečné provedení směrnice ve vnitrostátním právu a dosud oznámení o provedení nedokončily.

(72)

Provedení směrnice ve vnitrostátním právu dosud neoznámily Bulharsko, Německo, Řecko, Itálie, Kypr, Lucembursko, Malta, Rumunsko a Finsko. Belgie, Česká republika, Estonsko, Španělsko, Francie, Chorvatsko, Litva, Rakousko, Portugalsko a Slovinsko oznámily částečné provedení směrnice ve vnitrostátním právu a dosud oznámení o provedení nedokončily.

(73)

Provedení směrnice ve vnitrostátním právu dosud neoznámily Belgie, Bulharsko, Německo, Estonsko, Irsko, Řecko, Španělsko, Chorvatsko, Kypr, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Nizozemsko, Rakousko, Polsko, Rumunsko, Slovinsko, Slovensko, Finsko a Švédsko. Česká republika, Francie, Litva, Portugalsko a Spojené království oznámily částečné provedení směrnice ve vnitrostátním právu a dosud oznámení o provedení nedokončily.

(74)

Provedení směrnice ve vnitrostátním právu dosud neoznámilo Rumunsko. Irsko, Lucembursko a Rakousko oznámily částečné provedení směrnice ve vnitrostátním právu a dosud oznámení o provedení nedokončily. Zbývajících 16 členských států oznámilo úplné provedení směrnice ve vnitrostátním právu a Komise jejich oznámení posuzuje.

(75)

COM(2017) 612 final ze dne 18. října 2017.

(76)

http://www.uia-initiative.eu/en .

(77)

https://webgate.ec.europa.eu/playground-multisite/futurium/en/urban-agenda/terms/all/Security%20in%20public%20spaces .

(78)

C(2018) 6336 final ze dne 4. října 2018.

(79)

JOIN(2018) 16 final ze dne 12. června 2018. Patří sem další opatření stanovená v patnácté zprávě o pokroku na cestě k účinné a skutečné bezpečnostní unii (COM(2018) 470 final ze dne 13. června 2018).

(80)

COM(2017) 610 final ze dne 18. října 2017.

(81)

Bezpečnost a migrace jsou jednou z tematických stěžejních iniciativ v rámci sdělení z února 2018 o přesvědčivé perspektivě rozšíření pro západní Balkán a větší angažovanosti Unie v tomto regionu (COM(2018) 65 final ze dne 6. února 2018).

(82)

Dokument Rady 12411/18.

Politika	Popis	Evropská komise	Evropský parlament	Rada Evropské unie
Prevence šíření teroristického obsahu online 2	Navrženo v září 2018.
Rozšíření mandátu Úřadu evropského veřejného žalobce na přeshraniční terorismus 3	Navrženo v září 2018.
Cílená změna nařízení o financování politických stran, pokud jde o postup ověřování v souvislosti s porušením pravidel ochrany osobních údajů v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu 4	Navrženo v září 2018.
Posílení kapacit Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž 5	Navrženo v září 2018.
Evropské průmyslové, technologické a výzkumné centrum kompetencí pro kybernetickou bezpečnost 6	Navrženo v září 2018.
Posílení úlohy Evropského orgánu pro bankovnictví pro dohled v oblasti boje proti praní peněz 7	Navrženo v září 2018.

Politika	Popis	Evropská komise	Evropský parlament	Rada Evropské unie
Evropský systém pro cestovní informace a povolení 9	Navrženo v listopadu 2016; spolunormotvůrci dosáhli dohody; formální přijetí na podzim 2018.
Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva 10	Navrženo v červnu 2017; spolunormotvůrci dosáhli dohody; formální přijetí na podzim 2018.
Posílení Schengenského informačního systému 11	Navrženo v prosinci 2016; spolunormotvůrci dosáhli dohody; formální přijetí na podzim 2018.
Praní peněz a financování terorismu 12	Navrženo v červenci 2016; formální přijetí v květnu 2018.
Systém vstupu/výstupu 13	Navrženo v dubnu 2016; formální přijetí v listopadu 2017.
Kontrola nabývání a držení zbraní 14	Navrženo v listopadu 2015; formální přijetí v květnu 2017.
Směrnice o boji proti terorismu 15	Navrženo v prosinci 2015; formální přijetí v březnu 2017.
Evropský informační systém rejstříků trestů 16	Navrženo v lednu 2016 a doplněno v červnu 2017; závěrečná fáze třístranných jednání.

Interoperabilita mezi informačními systémy EU pro bezpečnost, správu hranic a řízení migrace 17	Navrženo v prosinci 2017 a pozměněno v červnu 2018; Rada přijala mandát k vyjednávání; pro zahájení třístranných jednání je třeba, aby svůj mandát k vyjednávání přijal Evropský parlament.
Přeshraniční přístup donucovacích orgánů k elektronickým důkazům 18	Navrženo v dubnu 2018; je třeba, aby Evropský parlament a Rada přijaly své mandáty k vyjednávání a zahájily třístranná jednání.
Přeshraniční přístup donucovacích orgánů k finančním údajům a jejich používání 19	Navrženo v dubnu 2018; je třeba, aby Evropský parlament a Rada přijaly své mandáty k vyjednávání a zahájily třístranná jednání.
Posílení systému Eurodac 20	Navrženo v květnu 2016; je třeba, aby Evropský parlament a Rada dokončily třístranná jednání.
Akt o kybernetické bezpečnosti 21	Navrženo v září 2017; probíhají třístranná jednání.

Politika	Popis	Evropská komise	Evropský parlament	Rada Evropské unie
Potírání podvodů v oblasti bezhotovostních prostředků pro placení a jejich padělání 22	Navrženo v září 2017; probíhají třístranná jednání.
Omezení uvádění prekurzorů výbušnin na trh a jejich používání 23	Navrženo v dubnu 2018; je třeba, aby Evropský parlament a Rada přijaly své mandáty k vyjednávání a zahájily třístranná jednání.
Posílení bezpečnostních prvků vnitrostátních průkazů totožnosti a povolení k pobytu 24	Navrženo v dubnu 2018; je třeba, aby Evropský parlament a Rada přijaly své mandáty k vyjednávání a zahájily třístranná jednání.
Posílení Vízového informačního systému 25	Navrženo v květnu 2018; je třeba, aby Evropský parlament a Rada přijaly své mandáty k vyjednávání a zahájily třístranná jednání.

	Předloženo a odsouhlaseno
	Rychlá dohoda prostřednictvím běžných postupů je možná
	Dohoda je možná, prokážou-li všechny orgány EU silnou politickou vůli