V Bruselu dne 17.8.2018

COM(2018) 595 final

ZPRÁVA KOMISE

Výroční zpráva o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři v Evropské unii za rok 2016


Obsah

1.    ÚVOD    

2.    PRÁVNÍ ZÁKLAD    

3.    METODIKA A INFORMACE OBDRŽENÉ OD ČLENSKÝCH STÁTŮ    

4.    ODVĚTVÍ ROPY A ZEMNÍHO PLYNU V MOŘI V EVROPSKÉ UNII    

4.1 Zařízení a těžba    

4.2 Inspekce na moři, vyšetřování, donucovací opatření a regulační rámec    

5.    ÚDAJE O NEHODÁCH A VÝSLEDKY V OBLASTI BEZPEČNOSTI V SOUVISLOSTI S ČINNOSTÍ NA MOŘI    

6.    ZÁVĚRY    

1.    ÚVOD

Smyslem směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/30/EU 1 ze dne 12. června 2013 o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři a o změně směrnice 2004/35/ES („směrnice o bezpečnosti na moři“) je zajistit při provádění daných činností vysokou úroveň bezpečnosti. Vysoká úroveň bezpečnosti má příznivý vliv na zdraví zaměstnanců, životní prostředí, plošiny a vybavení pro činnosti v moři a na hospodářské činnosti, jako je rybolov a cestovní ruch. Ustanovení směrnice provedená členskými státy pomohou zabránit závažným haváriím, snížit počet nehod a zajistit efektivní reakci v případě havárií a nehod, a zmírnit tak jejich následky.

Účelem této výroční zprávy je poskytnout údaje o počtu a druhu zařízení v Evropské unii a informovat o nehodách a výsledcích v oblasti bezpečnosti, pokud jde o činnosti v odvětví ropy a zemního plynu v moři. V dalších letech bude řada výročních zpráv sloužit ke sledování chronologického vývoje výsledků týkajících se bezpečnosti v členských státech a oblastech.

Na základě zpráv předložených členskými státy dospěla Komise k závěru, že evropské odvětví těžby na moři vykázalo v roce 2016 v oblasti bezpečnosti dobré výsledky.

Shrnutí

V souladu s požadavkem směrnice o bezpečnosti na moři a na základě výročních zpráv členských států bude Komise zveřejňovat výroční zprávu o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři v Evropské unii.

Komise obdržela údaje od Bulharska, Chorvatska, Kypru, Řecka, Nizozemska, Dánska, Německa, Irska, Itálie, Polska, Rumunska, Španělska a Spojeného království. Většina zařízení se nachází v Severním moři a v Atlantském oceánu (410), dalších 165 zařízení je umístěno ve Středozemním moři a devět v Černém moři.

Příslušné orgány pravidelně kontrolovaly zařízení na moři ve svých jurisdikcích. V důsledku vážných nehod provedly ve vykazovaném období šetření dva členské státy: Spojené království (21 kvůli obavám týkajícím se bezpečnosti a životního prostředí, jedno šetření z důvodu závažné havárie) a Nizozemsko (jedno šetření z důvodu závažné havárie).

Údaje poskytnuté členskými státy, konkrétně vykázaný počet a závažnost havárií, prokazují, že evropské odvětví ropy a zemního plynu v moři vykonávalo své činnosti v roce 2016 bezpečně.

2.    PRÁVNÍ ZÁKLAD

V souladu s článkem 25 směrnice o bezpečnosti na moři je Komise povinna zveřejňovat výroční zprávu o bezpečnosti a environmentálním dopadu činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři založenou na informacích, které jí členské státy předají ve zprávách. Členské státy musí Komisi předložit výroční zprávu obsahující informace uvedené v příloze IX (bod 3) směrnice o bezpečnosti na moři.

Výroční zprávy předkládané členskými státy podle článku 25 musí obsahovat minimálně tyto informace:

a) počet, stáří a umístění zařízení;

b) počet a druh provedených inspekcí a vyšetřování, všechna opatření k vymáhání práva, rozhodnutí zahájit stíhání;

c) údaje o haváriích v souladu s jednotným systémem podávání zpráv stanoveným v článku 23;

d) veškeré významné změny v regulačním rámci pro těžební činnost na moři;

e) výkon činností v odvětví ropy a zemního plynu na moři.

Lhůta, ve které musí členské státy zveřejňovat požadované informace, je 1. června roku následujícího po vykazovaném období (např. 1. června 2017 pro rok 2016).

Členské státy musí podávat zprávy za použití jednotného formátu stanoveného prováděcím nařízením Komise (EU) č. 1112/2014 ze dne 13. října 2014. Toto prováděcí nařízení stanoví jednotný formát sdílení informací o ukazatelích významného rizika provozovateli a vlastníky zařízení v odvětví ropy a zemního plynu v moři a jednotný formát zveřejnění informací o ukazatelích významného rizika členskými státy 2 . Pokyny Komise 3 ze dne 25. listopadu 2015, které byly vypracovány a schváleny skupinou orgánů dohledu nad těžbou ropy a zemního plynu v pobřežních vodách Evropské unie (EUOAG), obsahují další konkrétní informace o prováděcím nařízení s vysvětlením, jak formát podávání zpráv používat v praxi.

3.    METODIKA A INFORMACE OBDRŽENÉ OD ČLENSKÝCH STÁTŮ

Podle přílohy IX (bod 3) směrnice o bezpečnosti na moři jsou členské státy povinny předložit jasně definované a omezené informace o nehodách ve svých odvětvích ropy a zemního plynu v moři za použití šablon stanovených prováděcím nařízením č. 1112/2014. Předané údaje musí obsahovat informace o zařízeních v odvětví ropy a zemního plynu v moři provozovaných v EU, jako je počet, druh, stáří a umístění zařízení. Ve zprávách členských států musí být rovněž uveden počet inspekcí na moři, vyšetřování a donucovacích opatření a informace o počtu nehod podle kategorií a o počtu zranění osob.

Kromě údajů o jednotlivých členských státech posoudila Komise výsledky týkající se bezpečnosti v různých oblastech. Pro tento účel považuje Komise Německo, Dánsko, Francii, Spojené království, Irsko a Nizozemsko za „skupinu Severní moře a Atlantský oceán“; Španělsko, Řecko, Chorvatsko, Itálii a Maltu za „skupinu Středozemní moře“; Bulharsko a Rumunsko za „skupinu Černé moře“ a Lotyšsko a Polsko za „skupinu Baltské moře“.

Pro svou výroční zprávu o bezpečnosti použila Komise informace, které poskytly Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Řecko, Nizozemsko, Dánsko, Německo, Irsko, Itálie, Polsko, Rumunsko, Španělsko a Spojené království. Ostatní členské státy nebyly v odvětví ropy a zemního plynu v moři činné nebo nepředložily informace relevantní pro tuto zprávu.

S výjimkou Spojeného království všechny členské státy provádějící činnosti v odvětví ropy a zemního plynu v moři poskytly úplné údaje o všech svých zařízeních. Naproti tomu Spojené království omezilo části své zprávy o bezpečnosti na moři na zařízení, která byla předmětem regulačního přezkumu jejich dokumentace posouzení rizik (čl. 42, odst. 2 směrnice o bezpečnosti na moři). Informace Spojeného království o vyšetřování, donucovacích opatřeních, nehodách a výkonu činností na moři jsou tudíž omezeny jen na 129 zařízení z celkového počtu 225 zařízení.

Pro posouzení výsledků v oblasti bezpečnosti porovnala Komise nehody a závažné havárie vzhledem k počtu zaměstnanců a odpracovaným hodinám při činnostech v odvětví ropy a zemního plynu v moři.

4.    ODVĚTVÍ ROPY A ZEMNÍHO PLYNU V MOŘI V EVROPSKÉ UNII

4.1 Zařízení a těžba

Převážná většina zařízení na moři ve vodách EU se nachází v Severním moři, konkrétně ve Spojeném království (přibližně 38 % zařízení na moři ve vodách EU) a v Nizozemsku (přibližně 26 % zařízení na moři ve vodách EU). Ve Středozemním moři je nejaktivnějším členským státem Itálie následovaná Chorvatskem. V oblasti Černého moře má odvětví ropy a zemního plynu v moři Rumunsko, Bulharsko zahájilo průzkumnou činnost. Podle zpráv obdržených od členských států nacházejících se na pobřeží Baltského moře těží v této oblasti plyn a ropu v moři pouze Polsko (viz tabulka 1).

Tabulka 1: Pevná zařízení: „Druh zařízení“ podle oblastí a členských států

Oblast/země

Druh zařízení (*)

FMI

FNP

FPI

NUI

Celkem

Baltské moře

1

0

0

1

2

Polsko

1

0

0

1

2

Černé moře

8

0

0

1

9

Bulharsko

0

0

0

1

1

Rumunsko

8

0

0

0

8

Středozemní moře

16

0

3

146

165

Chorvatsko

2

0

0

18

20

Řecko

1

0

0

1

2

Itálie

12

0

3

125

140

Španělsko

1

0

0

2

3

Severní moře a Atlantský oceán

158

1

21

211

410

Dánsko

10

0

0

19

29

Německo

2

0

0

0

2

Irsko

1

0

0

1

2

Nizozemsko

56

0

0

96

152

Spojené království

89

1

21

114

225

Celkem

182

1

24

359

586

(*) FMI — pevné zařízení s osádkou; FNP — pevné, jiné než těžební zařízení; FPI — plovoucí těžební zařízení; NUI — (běžně) neobsluhované zařízení

Většina zařízení na moři ve vodách EU byla postavena v letech 1980 až 2000. Od roku 2010 rozvoj nových těžebních zařízení v oblastech Severního moře, Atlantského oceánu a Středozemního moře výrazně poklesl (tabulka 2 a obrázek 1). Zpráva obsahuje podrobný přehled podle let výstavby zařízení členskými státy v příloze I.

Největší část (přibližně 94 %) produkce ropy a zemního plynu v EU se těží v Severním moři a v oblasti Atlantského oceánu (tabulka 3). Spojené království je zdaleka největším přispěvatelem, následují Nizozemsko a Dánsko. Zatímco ve Středozemním moři jsou aktivními producenty Itálie a Chorvatsko, v Černém moři vykazuje znatelnou těžbu ropy a zemního plynu pouze Rumunsko.

Tabulka 2: Počet zařízení uvedených do provozu podle dekád a oblastí

Rok výstavby

OBLAST

Baltské moře

Černé moře

Středozemní moře

Severní moře a Atlantský oceán

EU celkem

1960–1969

0

0

7

23

30

1970–1979

0

1

14

55

70

1980–1989

0

7

51

99

157

1990–1999

1

0

42

118

161

2000–2009

1

1

41

69

112

2010–2019

0

0

10

36

46

EU celkem

2

9

165

400

576

Tabulka 3: Těžba ropy a zemního plynu v moři v EU v kilotunách ekvivalentu ropy (ktoe)

OBLAST

Země

ktoe

% celkové těžby EU v moři

Baltské moře

122,91

0,11 %

Polsko

122,91

0,11 %

Černé moře

1 558,89

1,34 %

Bulharsko

61,78

0,05 %

Rumunsko

1 497,11

1,29 %

Středozemní moře

5 462,40

4,71 %

Chorvatsko

867,89

0,75 %

Řecko

180,51

0,16 %

Itálie

4 217,00

3,63 %

Španělsko

197,00

0,17 %

Severní moře a Atlantský oceán

108 932,45

93,85 %

Dánsko

11 341,00

9,77 %

Německo

1 038,09

0,89 %

Irsko

130,88

0,11 %

Nizozemsko

13 853,00

11,93 %

Spojené království

82 569,48

71,13 %

Celkem

116 076,65

100,00 %

Obrázek 1: Nová pevná zařízení podle dekád a oblastí

4.2 Inspekce na moři, vyšetřování, donucovací opatření a regulační rámec

Ne všechny členské státy byly schopny ustavit funkční příslušné orgány ve lhůtě pro provedení směrnice o bezpečnosti na moři (19. července 2015). Na počátku vykazovaného období v roce 2016 dva členské státy se zařízeními na moři dosud plně neprovedly směrnici o bezpečnosti na moři a pokračovaly v práci na tomto úkolu.

V tabulce 4 jsou uvedeny podrobnosti o počtu inspekcí na moři. Kromě analýzy oficiálních zpráv o haváriích jsou hlavním nástrojem pro prosazování bezpečnostních a environmentálních pravidel a právních předpisů v odvětví ropy a zemního plynu v moři vyšetřování a z nich vyvozené důsledky. Počet inspekcí se obvykle zvyšuje v souladu s počtem zařízení. Příslušné orgány Itálie a Německa však vykonaly relativně vysoký počet inspekcí vzhledem k počtu zařízení v porovnání s ostatními členskými státy.

Článek 18 směrnice o bezpečnosti na moři stanoví pravomoc, kterou mají příslušné orgány členských států ve vztahu k činnostem a zařízením. Mohou zakázat provoz a vyžadovat přijetí opatření k dodržení obecných zásad řízení rizik k předcházení haváriím a zajištění bezpečného provozu. Pouze členské státy, které těží ropu a zemní plyn v oblasti Severního moře, prováděly tato donucovací opatření nebo přijaly rozhodnutí zahájit stíhání podléhajících hlášení (10 v roce 2016).

Příslušné orgány pravidelně kontrolovaly zařízení na moři ve svých jurisdikcích. V důsledku vážných nehod provedly ve vykazovaném období šetření dva členské státy: Spojené království (21 kvůli obavám týkajícím se bezpečnosti a životního prostředí, jedno šetření z důvodu závažné havárie) a Nizozemsko (jedno šetření z důvodu závažné havárie). Počet závažných havárií zahrnuje rovněž nehody s významným potenciálem způsobit usmrcení nebo těžká zranění osob, i když k tomu v daných případech nedošlo.

Spojené království přijalo sedm donucovacích opatření, zejména upozornění vyzývajících ke zlepšení, u 129 zařízení uvedených v této části zprávy (z 225 zařízení), Nizozemsko dvě (správní pokuty) a Irsko jedno opatření. Pokud jde o regulační rámec, členské státy učinily další pokrok při prosazování směrnice o bezpečnosti na moři uplatňováním vnitrostátních pravidel a nařízení. Itálie oznámila, že v rámci středomořské spolupráce vypracovala další opatření týkající se připravenosti a reakce na mimořádné situace.

Tabulka 4: Počet inspekcí na moři podle oblastí a členských států v roce 2016

OBLAST

Země

Inspekce

Počet člověkodnů na zařízení (bez doby na cestě)

Počet zkontrolovaných zařízení

Baltské moře

4

14

2

Polsko

4

14

2

Černé moře

1

1

1

Bulharsko

1

1

1

Rumunsko

0

0

0

Středozemní moře

424

431

121

Chorvatsko

22

22

20

Itálie

401

408

100

Španělsko

1

1

1

Severní moře a Atlantský oceán

306

1 466,5

257

Dánsko

14

50

15

Německo

11

11

2

Irsko

3

11

1

Nizozemsko

68

72

49

Spojené království

210

1 322,5

190

Celkem

735

1 912,5

381

5.    ÚDAJE O NEHODÁCH A VÝSLEDKY V OBLASTI BEZPEČNOSTI V SOUVISLOSTI S ČINNOSTÍ NA MOŘI

Ze všech členských států působících v odvětví ropy a zemního plynu v moři nahlásily nehody Spojené království, Nizozemsko a Dánsko:

   Spojené království: 27 událostí podléhajících hlášení (v souladu s přílohou IX směrnice o bezpečnosti na moři), včetně jedné závažné havárie; zpráva Spojeného království se vztahuje na 129 zařízení (z celkem 225). Spojené království ve své výroční zprávě nepředložilo žádné další podrobnosti o závažné havárií, protože ještě probíhalo šetření.

   Nizozemsko: třináct událostí podléhajících hlášení (v souladu s přílohou IX směrnice o bezpečnosti na moři), včetně jedné závažné havárie. Příčinami závažné havárie byly procedurální /organizační chyby a provozní chyba.

   Dánsko: dvě události podléhající hlášení (v souladu s přílohou IX směrnice o bezpečnosti na moři) a žádná závažná havárie.

Většina událostí podléhajících hlášení spadala do kategorie neúmyslných úniků (59,5 % z celkového počtu), 26,2 % se týkalo ztráty kontroly nad vrtem (erupce / aktivace diverteru), 7,1 % selhání rozhodujících prvků bezpečnosti a ochrany životního prostředí (SECE) a 4,8 % snížení integrity konstrukce. Při jedné nehodě musela být provedena evakuace pracovníků.

Tabulka 5: Nehody podle kategorií (příloha IX směrnice o bezpečnosti na moři na úrovni EU)

Kategorie podle přílohy IX

Počet událostí

Podíl (kategorie celkem)

Podíl (události celkem)

a) Neúmyslné úniky

25

59,5 %

59,5 %

 

Úniky hořící ropy / zemního plynu – požáry

0

0,0 %

0,0 %

 

Úniky hořící ropy / zemního plynu – výbuchy

0

0,0 %

0,0 %

 

Úniky nehořícího zemního plynu

13

52,0 %

31,0 %

 

Úniky nehořící ropy

7

28,0 %

16,7 %

 

Úniky nebezpečných látek

5

20,0 %

11,9 %

b) Ztráta kontroly nad vrtem

11

26,2 %

26,2 %

 

Erupce

0

0,0 %

0,0 %

 

Erupce / aktivace diverteru

11

100,0 %

26,2 %

 

Selhání ochrany vrtu

0

0,0 %

0,0 %

c) Selhání rozhodujících prvků bezpečnosti a ochrany životního prostředí

3

7,1 %

7,1 %

d) Snížení integrity konstrukce

2

4,8 %

4,8 %

 

Ztráta stability/vztlaku

0

0,0 %

0,0 %

 

Selhání udržování polohy

1

50,0 %

2,4 %

 

Snížení integrity konstrukce

1

50,0 %

2,4 %

e) Srážky plavidel

0

0,0 %

0,0 %

f) Havárie vrtulníků

0

0,0 %

0,0 %

g) Smrtelné úrazy (*)

0

0,0 %

0,0 %

h) Vážná zranění pěti nebo více osob při jedné havárii (*)

0

0,0 %

0,0 %

i) Evakuace pracovníků

1

2,4 %

2,4 %

j) Ekologické nehody(**)

0

0,0 %

0,0 %

CELKEM

42

100 %

100 %

(*) Pouze v případě, že se týkají závažné havárie

(**) Podle zpráv členských států se v případě závažných havárií nejednalo o ekologické nehody.

 

6.    ZÁVĚRY

Komise posuzuje bezpečnost činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři v EU na základě údajů poskytnutých členskými státy v souladu s ustanoveními prováděcího nařízení o podávání zpráv. Přesnost posouzení Komise závisí tudíž na informacích předložených členskými státy. Vzhledem k tomu, že se jedná o první zprávu na toto téma, není zatím možné provést porovnání s předchozími roky a závěry týkajícími se trendů v EU v oblasti bezpečnosti.

Na základě údajů poskytnutých členskými státy a vzhledem k nízkému počtu a nízkému stupni závažnosti hlášených nehod lze dojít k závěru, že evropské odvětví ropy a zemního plynu v moři prokázalo odpovídající úroveň bezpečnosti. Tento závěr je v souladu s posouzením příslušných vnitrostátních orgánů, například Spojeného království, které udává pokles nebezpečných událostí a četnosti zranění podléhajících hlášení vzhledem k počtu odpracovaných hodin.

Komise zejména vyzdvihuje skutečnost, že za rok 2016 nebyla hlášena žádná úmrtí. Budoucí zprávy, porovnání mezi jednotlivými roky a sledování trendů ukáží, zda si odvětví ropy a zemního plynu v moři dokáže tuto úroveň bezpečnosti udržet nebo dosáhnout dalšího pokroku.

(1)

Úř. věst. L 178, 28.6.2013, s. 66.

(2)

Úř. věst. L 302, 22.10.2014, s. 2.

(3)

https://euoag.jrc.ec.europa.eu/files/attachments/2015_11_25_implementing_regulation_guidance_document_final.pdf.


V Bruselu dne 17.8.2018

COM(2018) 595 final

PŘÍLOHA

ZPRÁVY KOMISE

Výroční zpráva o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři v Evropské unii za rok 2016


PŘÍLOHA: DALŠÍ TABULKY A OBRÁZKY

Tabulka A. 1: Počet zařízení uvedených do provozu podle dekád, oblastí a členských států

Oblast

Stát

Rok výstavby

1960–1969

1970-1979

1980-1989

1990-1999

2000-2009

2010-2019

Celkem

Baltské moře

0

0

0

1

1

0

2

Polsko

0

0

0

1

1

0

2

Černé moře

0

1

7

0

1

0

9

Bulharsko

0

0

0

0

1

0

1

Rumunsko

0

1

7

0

0

0

8

Středomoří

7

14

51

42

41

10

165

Chorvatsko

0

0

0

1

18

1

20

Řecko

0

0

2

0

0

0

2

Itálie

7

14

47

40

23

9

140

Španělsko

0

0

2

1

0

0

3

Severní moře a Atlantský oceán

23

55

99

118

69

36

400

Dánsko

0

2

2

11

8

6

29

Německo

0

0

1

0

1

0

2

Irsko

0

2

0

0

0

0

2

Nizozemsko

0

18

50

38

34

12

152

Spojené království

23

33

46

69

26

18

215

EU celkem

30

70

157

161

112

46

576



Obrázek A.1: Mobilní zařízení provozovaná v roce 2016 podle oblastí

ObrázekA. 2. Počet instalovaných lůžek podle dekád